STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Stupeň a typ vzdělávání: střední odborné Vzdělávací oblast: literární vzdělávání Vzdělávací obor: veřejnosprávní činnost Vyučovací předmět: český jazyk a literatura Tematický okruh: ústní lidová slovesnost Sada: 1 Číslo DUM: 8 Ověření materiálu ve výuce: Datum ověření: 20. 03. 2013 Ročník: VS3 Ověřující učitel: Mgr. Fryčová
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: 315 663 115, fax 315 684145, e-mail: mhrejsova@sosasou.cz, www.sosasouneratovice.cz Název listu: Jméno autora: Anotace: Ústní lidová slovesnost Renata Fryčová Určeno k výkladu pojmu ústní lidová slovesnost, jejích znaků a útvarů. Uvádí jména sběratelů ústní lidové slovesnosti. Klíčová slova: Klíčové kompetence: Přesahy a vazby: Ústní lidová slovesnost, sběratel ústní lidové slovesnosti Žáci se seznamují s pojmem ústní lidová slovesnost, uvádějí hlavní znaky ústní lidové slovesnosti, nejčastější útvary ústní lidové slovesnosti, snaží se odhadnout význam ústní lidové slovesnosti. Společenská kultura, dějepis Organizace (čas, velikost skupiny, prostorová organizace): Vyučovací hodina, třída Cílová skupina: Použitá literatura, zdroje: Velikost: Žák, 1. - 4. ročník Hoznauer, M. Maturujeme a připravujeme se na přijímací zkoušky na vysokou školu, Praha, fi Blug, 1994 Sochrová, M. Literatura v kostce pro SŠ, Praha, Fragment, 1999 1 007 Kb
8. Ústní lidová slovesnost ústní lidová slovesnost- je slovesná kultura před vynalezením písma, dodnes tvorba lidu, která se udržuje v povědomí ústním podáním, vznikala také v dobách největšího národnostního útisku, v nejstarších dobách se šířila jen ústním podáním, později ji začali sbírat i naši významní spisovatelé, v 17. a 18. století se vyvíjela tvorba pololidová, která tvoří přechod mezi ústní lidovou slovesností a literaturou oficiální vyjadřuje: -lidový názor na život -optimismus -touhu po svobodě -odpor k útisku znaky: -ústní tradování -anonymita autora -kolektivnost (jedinec a myšlení všech, vyhovuje všem) -variabilita druhy: -lyrika (písně milostné, pracovní, verbovní, vojenské, ukolébavky) -epika (eposy, byliny, báje, pověsti, pohádky) -drama (obchůzkové, zpěvohra), loutkové divadlo (Matěj Kopecký)
význam: vzor pro literaturu, inspirace, zvl. v době pobělohorské a obrozenecké, stala se první posilou nevolného lidu Sběratelé lidové slovesnosti F. L. Čelakovský -básník, překladatel redaktor Pražských novin,zabýval se studiem slovanských jazyků, sbíral a vydával lidovou poezii všech slovanských národů v původním znění i v českém překladu, (Slovanské národní písně -3 svazky slovanské lidové tvorby, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích - kniha přísloví a pořekadel), začal tvořit i ohlasovou poezii, původně chtěl vytvořit ohlasy všech slovanských národů, ale napsal pouze Ohlas písní českých a Ohlas písní ruských ohlasová poezie je tvorba v duchu lidové slovesnosti, poezie tvořená podle určitého vzoru K. J. Erben -český a slovanský historik, archivář, vydavatel staročeských památek, překladatel, básník, sběratel lidové slovesnosti (Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních, např. Zlatovláska, Dlouhý, Široký a Bystrozraký), vedle sbírání lidových pohádek pracoval i na pohádkách umělých v duchu lidové tvorby, snažil se v nich najít společný námět-boj dobra se zlem, víru ve spravedlnost, otázky viny a trestu, chce ukázat obraz lidového života v minulosti
B. Němcová -sběratelka lidové slovesnosti, hlavně pohádek-nešlo jí o národopisnou dokumentárnost, ale o umělecké zpracování, pohádku vnímala jako neodmyslitelnou od prostředí, ve kterém se zrodila a žije, v pohádkách zvýraznila myšlenku absolutní spravedlnosti a motiv spravedlivé vlády, jednoznačně v nich vítězí dobro nad zlem, straní lidovému důmyslnému hrdinovi, pohádkami chce bojovat za společenský pokrok a vychovávat (Národní báchorky a pověsti, např. pohádka Chytrá horákyně, Slovenské pohádky a pověsti) J. Š. Kubín -pohádky a vyprávění z Podkrkonoší J. Jindřich -písně z jižních Čech F. Sušil, F. Bartoš, L. Janáček -moravské písně J. Kollár, P. J. Šafařík -slovenské písně