Obsah: 1. Kontroly podmíněnosti...... 3 2. Optimalizace výrobní struktury zemědělského podniku.. 45 3. SZP a dopad na konkurenceschopnost..... 57 4. Financování českého zemědělství 73 5. Administrace nových investičních opatření... 82 6. Vývoj mléčného sektoru v EU a ve světě.. 118
Kontroly Cross compliance v ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly 1
Kontroly prováděné ÚKZÚZ Cross Compliance výsledek kontrol podmiňuje vyplacení dotací 1. Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami 2. Kontroly nitrátové směrnice hospodaření ve zranitelných oblastech 3. Kontroly kalové směrnice používání upravených kalů na zemědělské půdě 4. Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření 5. Kontroly dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv 6. Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých spongioformních encefalopatií (BSE) 7. Kontrola standardu GAEC 11 (zákaz hnojení v 3m. pásu od břehu) Kontroly národní kontroly hnojiv a krmiv (výroba, skladování, používání a uvádění do oběhu) + odběry vzorků Delegované kontroly pro platební agenturu odběry vzorků konopí na stanovení THC, odběry vzorků sušených krmiv, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství 2
PRINCIP VÝBĚRU KE KONTROLE Cross Compliance 1. Subjekty ke kontrolám CC jsou vybírány z určité množiny žadatelů o PP 2. Ze všech žadatelů o PP (29 700): SMR 2, SMR 3, SMR 11 3. Subjekty hospodařící ve ZO (15 161): SMR 4 4. Subjekty dle OSY II (16 206): SMR 5a 5. Subjekty chovající hospodářská zvířata (18 960): SMR 12 6. Subjekty, které jsou vybírány SZIF: GAEC 11 Delegované kontroly pro platební agenturu odběry vzorků technického konopí na stanovení THC, kontroly AEO opatření a ekologického zemědělství Subjekty, které jsou vybírány SZIF: delegované kontroly (AEO, EZ, ZvP, vzorky konopí) Forma výběru: Subjekty ke kontrole vybírány rizikově (RA) (75-80%), kdy každé SMR své relevantní rizik. faktory (rf) náhodným výběrem (20 25%) 3
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010 Kontrolované okruhy: 1) Zacházení s nebezpečnými látkami (nesmí dojít k vniknutí nebezpečných látek do vod či k ohrožení životního prostředí) Způsob kontroly: Fyzická kontrola provozu + terénu Předložení havarijního plánu Inspektoři zjišťují případné úniky závadných látek ze stájí, skladů a skládek a hodnotí přijatá přiměřená opatření k zamezení úniků U polních složišť se hodnotí místo založení, způsob oborání a lhůta povoleného uložení Ve ZO by měla být místa vhodná k založení polních složišť součástí havarijního plánu (tabulka, zakreslení do mapových podkladů) 4
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010 Kontrolované okruhy: 2) Skladování nebezpečných látek (sklady musí být bezpečné z hlediska ochrany vod) Způsob kontroly: Fyzická prohlídka skladů hnojiv, objemných krmiv, ropných látek a přípravků na ochranu rostlin inspektoři zjišťují technický stav skladovacích prostor Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod Předložení provozního deníku (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) vizuální kontrola min. 1x/6 měsíců 5
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010 Kontrolované okruhy: 3) Zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek (zkoušky těsnosti prováděny min. 1x za 5 let) Způsob kontroly: Předložení požadované dokumentace: Schválený havarijní plán Provozní deník (záznamy o zjištěných závadách, provedených opravách, technického stavu) Záznamy o zkouškách těsnosti skladovacích nádrží a potrubních rozvodů na ropné látky (minim. 1x za 5. let, není-li stanoveno jinak) 6
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečných látek ÚKZÚZ od 1.1.2010 Kontrolované okruhy: 4) Odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku skladovaných ropných látek Způsob kontroly: Prověření kontrolního systému v havarijním plánu (zda-li je skutečně vybudován a je funkční) Kontrola případných úniků ropných látek, havárie Provozní deník (záznamy o prověřování funkčnosti) 7
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 1) Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě? Způsob kontroly: Předložení programu o použití upravených kalů a jeho hodnověrnost Předložení evidence o hnojivech (kalech) použitých na ZP Fyzická kontrola na místě 8
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 2) Používání kalů pouze na půdách mimo stanovený zákaz používání Způsob kontroly: Fyzická kontrola na místě Předložení evidence o kalech použitých na ZP 3) Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? Způsob kontroly: Porovnání záznamů v evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP se skutečně přijatým množstvím kalů Posouzení použité dávky sušiny kalů na 1 ha zemědělské půdy Fyzická kontrola na místě 9
Kontroly používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolované okruhy: 4) Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo okolních pozemcích? Způsob kontroly: Porovnání mezních hodnot koncentrací rizikových látek a prvků stanovených vyhláškou s laboratorně zjištěnými hodnotami (evidenční list pro použití kalů) 5) Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě? Způsob kontroly: Ověření záznamů o použití kalů v předložené evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP 10
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 1) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? Způsob kontroly: Fyzická kontrola na místě Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP 2) Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? Způsob kontroly: Ověření záznamů v evidenci 11
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 3) Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? Způsob kontroly: Ověření záznamů v evidenci: Výpočet množství N ve vyprodukovaných statkových hnojivech (stav + druh zvířat) Zjištění množství N v použitých organických hnojivech a kalech (evidence o hnojivech, dodací listy atd.) Výpočet průměrného množství N/ha obhospodařované výměry za kalendářní rok (pozor provádí se odečet výměry ploch nevhodných k aplikaci) 12
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 4) Byla dodržena kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky? Způsob kontroly: Výpočet skutečné produkce statkových hnojiv (dle počtu a druhu chovaných zvířat + technologie ustájení) zahrnuje se příjem a výdej statkových hnojiv Porovnání skutečných kapacit skladovacích prostor s vypočtenou produkcí 13
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 5) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: Posouzení záznamů o pěstování plodin Fyzická kontrola na místě 14
Kontroly nitrátové směrnice Kontrolované okruhy: 6) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: Výběr PB z LPIS ( 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) Fyzická kontrola na místě Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (vrstva LPIS) 7) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly: Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic 15
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 1) Byla dodržen zákaz použitých dusíkatých hnojivých látek v období zákazu? Způsob kontroly: (viz SMR 4/1) Fyzická kontrola na místě Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP 2) Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: (viz. SMR 4/5) Výběr produkčních bloků z LPIS a posouzení záznamů o pěstované plodině v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP Fyzická kontrola na místě 16
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 3) Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: (viz SMR 4/6) Výběr PB z LPIS ( 3 m od břehu) + posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) Fyzická kontrola na místě Kontrola plnění se vztahuje pouze ke stálým a povrchovým vodním útvarům (LPIS) 4) Je při hnojení zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? Způsob kontroly: Pouze fyzická kontrola v terénu (zásadní chyby v aplikaci laguny po aplikaci kejdy) 17
Kontroly minim. požadavků pro použití hnojiv u AEO Kontrolované okruhy: 5) Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek v případě nepříznivých půdních podmínek definovaných v zákoně o hnojivech? (zákaz hnojení na podmáčenou, zasněženou, zamrzlou půdu) Způsob kontroly: Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic 6) Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě se svažitostí nad 10, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hod po jejich použití? Způsob kontroly: Záznamy v evidenci jsou porovnány s výpisem PB se sklonitostí 10⁰ Fyzická kontrola na místě 18
Kontrola standardu GAEC 11 ÚKZÚZ od 2012: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Požadavek kontrolován v rámci kontrol NS a AEO CC již od 2009 Pouze u trvalých vodních toků ( 43 z. o vodách) Nevztahuje se na pastvu hospod. zvířat (nutné zabránit vstupu zvířat do vody) a na ponechané R. zbytky Způsob kontroly: Fyzická kontrola na místě (výskyt hnojiva) 19
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 1) Jsou krmiva odebírána jen z provozů, které jsou řádně registrovány? Způsob kontroly: Plnění požadavku je prokazováno z evidence Inspektor kontroluje podle evidence vedené v hospodářství, že veškerá nakupovaná krmiva pocházejí pouze z registrovaných provozů Každý, kdo hodlá vyrábět a uvádět na trh krmiva, musí být registrován u ÚKZÚZ, týká se to i potravinářských podniků Kontrolovaný podnikatel je povinen se o registraci svého dodavatele přesvědčit, což může učinit na stránkách ÚKZÚZ http://eu183.ukzuz.cz/ 20
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 2) Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů a dalších nebezpečných a zakázaných látek, medikovaných krmiv, doplňkových a jiných krmiv tak, aby bylo také při jejich distribuci a manipulaci zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno a sklady krmiv jsou udržovány čisté, suché a v případě potřeby jsou přijata vhodná opatření k hubení škůdců? Podmínky skladování: snadno čistitelné a uzavíratelné (hlodavci, ptáci aj.) POR, chemické a další látky, které neslouží ke krmení, musí být skladovány zcela odděleně v uzavřeném prostoru v případě společného skladování různých druhů krmiv, zajistit jejich identifikaci, zábranu znehodnocení a smísitelnosti oddělené skladování a přepravování krmiv s obsahem živočišných BK od ostatních krmiv (pokud jsou na farmě společně přežvýkavci i nepřežvýkavci) 21
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrolované okruhy: 3) Jsou vedeny záznamy o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: Všichni provozovatelé musí vést údaje o nákupu, výrobě a spotřebě krmiv včetně jejich množství tak, aby bylo jasné, odkud pochází každá složka krmiva, a kterým zvířatům byla zkrmena U objemných krmiv není nutné denně upřesňovat skladované množství krmiva, kontroluje se naskladněné množství, datum naskladnění a informace o zvířatech, kterým je krmivo podáváno 22
Kontrola hygieny krmiv dle nařízení 183/2005 Kontrola provozovatelů krmivářských podniků (od prvovýroby po uvádění krmiv na trh, krmení zvířat určených k produkci potravin) Kontrolované okruhy: 4) Jsou vedeny záznamy o každém použití POR, biocidních produktů, geneticky modifikovaného osiva a zohledňovány výsledky analýz vzorků krmiv zaměřených na bezpečnost krmiva? Způsob kontroly: Předložená evidence: Kontrola vedení záznamů o používání POR, biocidních přípravků, produktů a GMO osiva Údaje v evidenci jsou porovnávány s doklady o nákupu 23
Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců) Kontrolované okruhy: 1) Dodržuje provozovatel zákaz krmení hospodářských zvířat živočišnými BK a krmivy tyto BK obsahujícími? Způsob kontroly: Senzorická kontrola krmiv podávaných přežvýkavcům (NE s živočišnými BK) Kontrola skladování nepovolených krmiv Při podezření na zkrmování zakázaných bílkovin, je odebrán vzorek k mikroskopické analýze 24
Kontroly pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE dle 999/2001 Kontroly chovatelů hospodářských zvířat a krmivářských podniků Zákaz krmení přežvýkavců BK získaných ze savců (kromě mléka, mleziva a mléčných výrobků, vajec a výrobků z vajec, hydrolyzovaných bílkovin získaných z částí nepřežvýkavců a z kůží přežvýkavců) Kontrolované okruhy: 2) Dodržuje provozovatel podmínky odděleného skladování živočišných BK a krmiv tyto BK obsahující? Způsob kontroly: Sklady krmiv musí umožňovat oddělené skladování živočišných BK. Oddělení musí být nejen prostorové, ale i fyzické (např. zdí) Sklady s obsahem živočišných BK by měl být co nejblíže stájím, kde jsou tato krmiva používána a v jiném místě než jsou krmiva pro přežvýkavce 25
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Změna u kontrolované oblasti SMR 2 (2014): Stávající požadavky SMR 2/1 až 2/4 budou kontrolovány v rámci standardu GAEC 12 Znění GAEC 12: Při zacházení se závadnými látkami je nutné dodržovat pravidla zabezpečující ochranu povrchových a podzemních vod a životního prostředí Nejedná se o nově kontrolované oblasti, vše je ÚKZÚZ prověřováno od 2010 Kontrola zaměřena Dodržování pravidel dle 39 zákona o vodách (havarijní plán, optimální skladovací prostory, zábrana úniku závadných látek, revizní deníky aj.) 26
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/4), od 2014 Nové znění: Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? Ujednocení pro všechny ZO Stávající ZO: kapacita ujednocena na 6 měs. produkci (mimo hnojůvku, zde platí 3 měs.) Nově zařazené ZO (od 2012): výjimka, 6měs. kapacity (mimo hnojůvku) až od 2016 27
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Úprava znění požadavku NS (SMR 4/5), Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Pozor: Od 2014 změna: širokořádkové plodiny nahrazeny EROZNĚ NEBEZPEČNÝMI 28
NOVINKY V SYSTÉMU KONTROL CC dle 479/2009 Nový požadavek NS (SMR 4/8), v praxi kontrolován od 1. 1. 2014 Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod? Tento požadavek je již kontrolován v rámci kontrol ochrany podzemních vod (SMR 2), nejde tedy o úplnou novinku, došlo pouze k zakomponování do kontrol NS Způsob kontroly: Na základě fyzické prohlídky skladů hnojiv inspektoři zjišťují současný technický stav skladovacích prostor Skladovací prostory musí být nepropustné se zamezením přítoku srážkových vod z okolních ploch a musí být zabezpečeny proti úniku závadných látek do povrchových a podzemních vod Je-li používán kontrolní systém úniku skladovaných statkových hnojiv, inspektoři prověřují jeho funkčnost Předložení provozního deníku 29
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Ohrožení /vniknutí závadných látek do vod 3 6 1 Nevhodné skladování závadných l. 3 8 3 Zkoušky těsnosti (lhůty) 2 2 1 Kontrolní systém (vybudován, provozován) 1 4 1 Počet subjektů s porušením 6 14 6 Počet kontrol CC (řádné, následné) 250 293 282 Nejčastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nevypracování/neschválení havarijního plánu 30
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Používání upravených kalů na zemědělské půdě Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Program použití kalů 0 0 0 Zákaz použití kalu 0 0 0 Dávka sušiny kalu na ha 0 0 0 Správné použití kalů na z.p. (rizikové l., prvky) 0 0 0 Vedení evidence 0 0 0 Počet subjektů s porušením 0 0 0 Počet kontrol CC (řádné, následné) 250 288 276 Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Nezapravení do půdy (48 hod), uchování Programu požití kalů (7 let) 31
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Hospodaření ve zranitelných oblastech Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Zákaz hnojení v období zákazu 1 0 2 Limity přísunu N 0 0 0 Limit 170 kg N/ha 0 0 0 Odpovídající kapacita jímek 1 1 0 Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody 0 0 0 Nehnojený 3m. pás od vody 1 0 0 Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh 0 0 0 Počet subjektů s porušením 2 1 2 Počet kontrol CC (řádné, následné) 129 135 125 Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Uložení hnoje na z. p. bez souladu s havarijním plánem, hnojení od 15. 6. do zákazu hnojení 32
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontroly minimálních požadavků v rámci AEO opatření Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Zákaz hnojení v období zákazu 1 0 1 Pěstování na svažitých PB + do 25 m od vody 0 0 0 Nehnojený 3m. pás od vody 0 2 0 Rovnoměrné hnojení 0 0 0 Hnojení na zamokřenou půdu, na sníh 1 0 2 Hnojení na svažitých PB ( 10⁰) 0 0 0 Počet subjektů s porušením 2 2 2 Počet kontrol CC (řádné, následné) 109 135 125 33
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Standard GAEC 11 Porušení 2013 (22.10.) 2012 Nehnojený 3m. pás od vody 2 2 Počet subjektů s porušením 2 2 Počet kontrol CC (řádné, následné) 279 316 34
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Dodržování požadavků potravinářského práva a požadavků na hygienu krmiv Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Odběr krmiv z registrovaných provozů 0 1 0 Skladování, manipulace, distribuce krmiv 0 1 3 Vedení záznamů o krmivech 0 0 0 Vedení záznamů o POR, biocidních prod., GMO 0 0 0 Počet subjektů s porušením 0 2 3 Počet kontrol CC (řádné, následné) 252 280 273 Nečastější porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Subjekt nemá registrovány všechny své provozy 35
NEJČASTĚJŠÍ PORUŠENÍ CC Kontrola pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci TSE Porušení 2013 (22.10.) 2012 2011 Krmení hospodářských zvířat živoč. BK 0 0 0 Oddělené skladování živoč. BK 0 0 0 Počet subjektů s porušením 0 0 0 Počet kontrol CC (řádné, následné) 177 191 188 Porušení národní legislativy (bez vlivu na PP): Absence povolení ÚKZÚZ ke skladování krmiv obsahující krevní produkty 36
Kontroly nitrátové směrnice - změny Kontrolované okruhy NS Uložení hnojiv dle schváleného havarijního plánu: Vyhloubení záchytné brázdy ve svahu a pod hnojištěm (min. hloubka 0,4 m) Vzdálenost hnojiště od vodních útvarů min. 50 m Nesmí ležet na půdě zamokřené, meliorované Minim. výška vrstveného hnoje je 1,5 m Uložení hnojiv na zem. půdě před použitím nejdéle po dobu 12 měs. Opakované uložení hnoje na stejném pozemku až po 4. letech Od 1. 1. 2014 mohou být uložena na z. půdu až po jejich 3. měs. skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou Skladování hnojiv ve ZO dostačující kapacity skladovacích prostor (jímek, nádrží) pro statková hnojiva (min. 4 m. produkci kejdy, min. 3 m. produkci močůvky a hnojůvky) Od 1. 1. 2014 budou dosavadní skladovací kapacity pro statková hnojiva ujednoceny na jejich 6.měs. produkci Zákaz aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách (půdy zaplavené, s vrstvou sněhu než 5 cm, povrch půdy zamrzlý do hloubky 5 cm) 37
Případy porušení ochrany podzemních vod Nevhodné skladování Nádrž DAM bez záchytné vany 38
Případy porušení nitrátové směrnice Zakázaná aplikace kejdy na sníh Únik hnojůvky z polního složiště 39
Případy porušení nitrátové směrnice Únik hnojůvky z nezabezpečeného hnojiště Hnojení na podmáčenou půdu 40
Připravované změny NS NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 262/2012 Sb. Kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva 9 NV č. 262/2012 Sb. Od 1. 1. 2014 ujednocení skladovacích kapacit pro statková hnojiva na 6 m. produkci pro stávající ZO. Nově vymezené ZO (od 2012) mají výjimku do 2016 Toto neplatí pro hnojůvku stále 3 m. skladovací kapacita v období zákazu hnojení Dále podmínka neplatí při možnosti uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělském pozemku před jejich použitím. Uložení hnoje na z. půdě až po jejich 3. měs. skladování na vodohospodářsky zabezpečených plochách nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje z hlubokou podestýlkou (3 týdny), příp. při spotřebě steliva 6 kg/dj /den platí jen pro skot 41
Děkuji za pozornost Případné dotazy: miroslav.florian@ukzuz.cz, 543 548 331 pepa.svoboda@ukzuz.cz, 543 548 309 www.ukzuz.cz
OPTIMALIZACE VÝROBNÍ STRUKTURY ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU
Agroteam CZ Poradenská firma působící na celém území ČR Tým zkušených poradců Zavedený systém CRM výhoda pro klienty Více než 1 000 klientů (převážně ze zemědělství a potravinářství) Spolupráce se státními i nestátními organizacemi (SZIF, SFŽP, AK ČR) Spolupráce s bankami a dodavatelskými firmami
Agroteam CZ Zásadní podíl v hlavních investičních dotacích v zemědělství V zemědělském poradenství dlouhodobě nejvýznamnější podíl na trhu Podíl podaných žádostí v PRV opatření 1.1. Podíl podaných žádostí v opatření BPS 19,94 % AGT 46 % AGT
Hlavní body optimalizace podniku Adaptace výrobní struktury na přírodní podmínky Vytvoření strategie podniku Vytvoření know-how podniku Stanovení optimální intenzity výroby Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic Plánování cash flow Splnění veškerých administrativních podmínek výroby
Vytvoření strategie podniku Strategie A jednoduchá výrobní struktura zaměření na výrobu surovin cena je dána odběratelem jediná možnost tvorby zisku je efektivní využití moderních technologií Strategie B neobvyklá výrobní struktura koncentrace na zvláštní a jedinečný výrobek cena je ovlivněna výrobcem marketingová orientace managementu podniku
Stanovení optimální intenzity výroby Intenzitu výroby určuje: Dlouhodobá cenová úroveň Přírodní podmínky Dotační politika Znalosti a dovednosti podniku
Analýza ekonomické efektivnosti plánovaných investic prověření efektivnosti všech plánovaných investic - jejich návratnost, varianty řešení, soulad se strategií podniku využití matematických metod pro zohlednění pohybu cen preferovat investice s pozitivním vlivem na produktivitu práce zajištění investic převážně z externích zdrojů - nižší nároky na cash flow podniku využití dotací na investice
Kč Plánování cash flow 2000000 1500000 1000000 500000 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12-500000 Hlavní vlivy působící na cash flow zemědělského podniku: dlouhá doba obratu některých zemědělských odvětví sezónnost výroby pokles podílu výroby mléka roční zpětné vyplácení dotačních prostředků monopolní postavení zpracovatelského průmyslu
Splnění veškerých administrativních podmínek výroby zajištění podmínek Cross compliance - technologická a administrativní příprava na plnění stávajících a budoucích podmínek zajištění půdy jako výrobního faktoru - zvyšování podílu vlastní půdy, zajištění smluv s dostatečnou dobou splatnosti, udržování dobrých vztahů s vlastníky půdy plnění podmínek jednotlivých dotačních titulů - jasné plnění všech nezbytných podmínek
Poradenství pro zemědělské podniky 100 80 60 40 20 0 2011 2012 2013 Stav k III.Q 2013 Poradenství celkem Ekonomické poradenství Meziročně stoupá podíl provozního poradenství Zájem koresponduje se stále se zvyšujícími požadavky kontroly Trvale významnou roli zaujímá ekonomické poradenství Využívání dotačních titulů SZIF Někdy také jako součást akvizičního poradenství
Operační program životní prostředí Podpora opatření pro snížení emisí amoniaku, způsobilé výdaje vázány na míru snížení emisí NH 3 Investice do aplikačních technologií, zastřešení jímek apod. Agroteam zpracoval více než polovinu žádostí o dotaci Zajištění kompletní administrace žádosti po dobu udržitelnosti projektu 45% 55% Agroteam CZ s.r.o. Ostatní žádosti v ČR
Sídlo společnosti: Agroteam CZ s.r.o. Rudolfovská tř. 88 370 01 České Budějovice pobočka Kyjov: Jungmannova 1310 697 01 Kyjov tel. 518 322 115 Infolinka: 387 002 888 info@agroteam.cz www.agroteam.cz
Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku: S/ 2018
Sektory zemědělství-index zem. produkce 130 125 120 115 110 105 100 95 90 85 80 Rostlinná produkce Živočišná produkce Celkem 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Anticyklické odvětví Jasný propad živočišné produkce, rostlinná produkce roste výrazně v technických plodinách MZ vyvíjí novou zemědělskou strategii; otevřená otázka je nová podoba CAP Příklon k živočišné produkci Odklon od technických surovin Zjednodušení organizace státních institucí Zemědělství se dočká změny 2 / GE / 30.10.2013
Současnost zemědělství v ČR Tradice českého zemědělství reprezentují ho především rodinné farmy Komparativní výhoda směrem k EU spočívá v existenci velkých podniků Musíme se orientovat na Společnou zemědělskou politiku EU a nepodléhat tendenčním vlivům-již víme současný směr. Oproti minulému období větší jednost a informovanost. Podíl dotací v zemědělství má rostoucí tendenci a roste i přidaná hodnota. České zemědělství by mělo být letos v zisku kolem 14 miliard Kč. V 2012 skončilo zemědělství v zisku 16 miliard Kč Efektní čerpání všech typů dotací včetně podpory investic (viz. Příloha)-přechodné období 2014 Právní forma Samostatně hospodařící rolník Počet podniků Obhospodařovaná půda ha % 29 318 945 373 26 Právnické osoby 2 929 2 537 566 71 CELKEM 32 247 3 482 939 97 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3 / GE / 30.10.2013
Osevní plochy zemědělských plodin 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1920 1925 1930 1935 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011 Obiloviny Kukuřice na zrno Brambory Řepka Pícniny na orné půdě 4 / GE / 30.10.2013
Vývoj stavu hospodářských zvířat 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 1921 1934 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 SKOT KRÁVY (součást SKOTu) PRASATA 5 / GE / 30.10.2013
Stavy skotu v EU (mil. ks) 100 90 89,2 88,7 87,4 86,2 85,9 85,8 80 70 60 50 40 skot celkem dojené krávy KBTPM 30 20 10 24,1 23,5 23,2 22,8 23,1 22,9 12,3 12,4 12,4 12,1 12,1 12 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: doc.dr.ing.josef Kučera 6 / GE / 30.10.2013
Plnění kvóty v ČR Kvotový rok Úroveň plnění (%) 04/05 99,72 05/06 100,62 06/07 98,07 07/08 98,59 08/09 96,91 09/10 93,41 10/11 90,69 11/12 92,44 12/13 94,23 Zdroj: doc.dr.ing.josef Kučera 7 / GE / 30.10.2013
Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát výkyv ceny (%) Nový Zéland 24,5 Uruguay 22,0 USA 18,9 Polsko 15,0 Maďarsko 14,4 Austrálie 13,8 ČR 12,9 SRN 11,1 Brazílie 11,0 Irsko 10,9 Švédsko 10,9 JAR 10,4 Nizozemí 10,2 Rakousko 9,7 Dánsko 9,3 EU průměr 9,1 Zdroj: doc.dr.ing.josef Kučera 8 / GE / 30.10.2013
Problémy současného zemědělství v ČR Struktura některých podniků (z toho vyplývající problémy při zavedení crosscompliance)-konkurenceschopnost Nižší technologická vybavenost-problém spíše průměrných podniků Počet zaměstnanců - problém i za cenu nízké mzdy - viz : AGT Kučera Ne zcela jasná majetková struktura mnoha zemědělských podniků-očekáváme určitý akviziční tlak Časově dlouhý vývoj krize podniku 9 / GE / 30.10.2013
Vznik a vývoj krize na zemědělském podniku 10 / GE / 30.10.2013
Odstrašující případy Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv nebo z ostatních prostor neunikají závadné látky Problém půdní eroze: 11 / GE / 30.10.2013
Takto to vypadá lépe 12 / GE / 30.10.2013
Investice a investiční trendy Mnoho předchozích doporučení je možné naplnit prostřednictvím investic. Při přípravě investice musí podnik zvážit mnoho důležitých faktorů, které rozhodují o celkovém efektu investice. Výsledkem by měla být chytrá investice, která nejen zajistí požadovanou rentabilitu, ale také bude řešit problém cross-compliance daného odvětví. Zemědělská technika-aplikátory Investice do rostlinné výroby Skladové kapacity rekonstrukce a výstavba nových Diverzifikace zemědělské činnosti-mimo BPS Technologie sušení, čištění Bioplynové stanice Zájem zemědělců o alternativní energie poroste i nadále. Primárním motivem je snaha diverzifikovat příjmy a zároveň splnit požadavky stanovené Cross-compliance 13 / GE / 30.10.2013
jak obstát v konkurenci? Pochopení administrativních požadavků společné zemědělské politiky s maximálním a zároveň účelných a efektivním využitím dotací a podpor Optimalizace struktury podniku Zvyšování intenzifikačních faktorů a to zejména v RV ( ŽV řeší především management kvality práce, ale i zde jsou investice stále nutností) Důsledné zavádění koncepčních opatření vedoucí k efektivnímu využívání nákladů (počet zaměstnanců, nerentabilních provozů, využití techniky ) 14 / GE / 30.10.2013
GE je vaším partnerem všude Pořádání společných akcí v zemědělství Příprava klientů na podmínky nového programovacího období po roce 2013 Společné řešení klíčových problémů v zemědělství-např. BPS 15 / GE / 30.10.2013
EU Servis GEMB Co EU Servis poskytuje svým klientům? Konzultace ohledně možnosti financovat projekt z veřejných zdrojů Identifikace vhodného programu podpory v rámci dotačního auditu Dotační poradenství Na základě organizačních změn v GEMB jsou zajišťovány aktivity EU Servisu prostřednictvím společnosti AGROTEAM CZ Podíl podaných projektů v opatření k 1.1. Bioplynové stanice 13. kolo PRV 2011 80,06% 19,94% v rámci ČR podáno 105 žádostí 61% 39% podáno 41 žádostí 16 / GE / 30.10.2013
GE Money Bank Financování českého zemědělství Lukáš Zeman
GE Money Bank & ZEMĚDĚLSTVÍ GE Money Bank je jedničkou na trhu ve financování českého zemědělství s tržním podílem 35% Aktuální objem úvěrů pro zemědělce dosahuje 14 mld. CZK GE Money Bank spolupracuje s institucemi veřejné podpory 2
GE Money Bank & partneři GE Money Bank & veletrhy 3
FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH POTŘEB Investičním úvěrem můžete financovat rozsáhlejší investice, jako je modernizace výroby, nákup nových strojů, výstavbu či rekonstrukci výrobních a administrativních prostor. Úvěrem lze také přefinancovat úvěry v jiné bance. Možnosti Investičního úvěru Financování výstavby, rekonstrukce zemědělských areálů až do 100% nákladů včetně DPH Odklad splátek do doby ukončení výstavby/rekonstrukce Splatnost úvěru až 10 let Možnost předčasných splátek po obdržení dotací Individuální splátkový kalendář 5
FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍCH POTŘEB Úvěr slouží k pokrytí výkyvů Vašich oběžných prostředků. Můžete si zvolit, zda budete využívat kontokorent nebo opakující se úvěrový rámec - revolving. Splatnost úvěru lze stanovit na dobu 12 měsíců, nebo na dobu neurčitou Zajištění formou zástavního práva k nemovitosti, pohledávkám, zásobám (např. zemědělských komodit), základnímu stádu nebo ke zvířatům v zásobách (kategorie skot) Úvěr vhodný k nákupu osiv, hnojiv, pohonných hmot, oprav závad a jiných mimořádných výdajů 6
FINANCOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY Zemědělská technika/technologie (nová i ojetá) Financování od 300.000 Kč 100% pořizovací ceny včetně DPH Splatnost úvěru 2 až 8 let (s podporou PGRLF max. 7 let) Pravidelné splácení nebo dle toku peněz Možnost schválení rámce na zemědělskou techniku (platnost 12 měsíců) Možnost odkladu splátek Možnost výběru typu sazby - plovoucí nebo fixní PGRLF program Zemědělec 7
FINANCOVÁNÍ NÁKUPU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY K nákupu půdy můžete využít náš úvěr na financování zemědělské půdy. Půjčíme Vám až 100% kupní ceny půdy se splatností až 20 let. Parametry úvěru Určen pro nákup nestátní i státní zemědělské půdy Financujeme od 300 000 Kč a až 100% kupní ceny Splatnost úvěru až 20 let a splácení lze volit buď pravidelné nebo dle toku peněz Sazba je buď plovoucí, nebo fixní Zajištění formou zemědělské půdy nebo i jiné nemovitosti Úvěr je možný volit ve formě úvěrového rámce platného až 12 měsíců (jistota finančních prostředků a rychlost při vyřízení jednotlivých obchodů) 8
DĚKUJI ZA POZORNOST KONTAKT lukas.zeman@ge.com Tel: 602 655 349 9
Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha
Rok 2013 Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 změna nařízení č. 72/2009 Modulace jen 4 % nad 300 000 Top-up, nyní přechodná vnitrostátní podpora, novela nařízení vlády, podávání žádostí od 7.10.2013 do 1.11. zde modulace server MZe - kalkulačka Zálohy budou po 16.10.2013, SZIF bude vydávat rozhodnutí Od 15.10. do 15.11. 2013 možnost prodlužovat AEO 2
Rok 2013 Finanční disciplína Varianty Krácení nad 2000, bude cca 2,45 %, v případě neschválení 4 % Trialog ze dne 23.10.2013 krácení nad 5000, procento zatím není stanoveno Komisi chybějí peníze, tak se má krátit každé nad stanovený limit Platí pro celou EU 3
SAPS 2013 oficiální sazba kurs 25,73 Kč/ha 6068,88 /ha 235,87 Orientačně čl. 68 Dojnice plná sazba 1503,60 Masné tele 2329,90 Pasená ovce/koza na VDJ 1849,50 Chmel Kč/ha 5002,40 Škrobové brambory Kč/ha 11991,80 4
Přechodná vnitrostátní podpora předběžné hodnoty Masná kráva Historické VDJ Ovce/kozy Chmel historický Bramborový škrob decouplovaný Zemědělská půda Předběžné separátní platby Cukerná platba Zpracovaná rajčata 195,29 Kč/VDJ 127,36 Kč/VDJ 92,63 Kč/VDJ 6493,74 Kč/ha 1730,83 Kč/t škrobu 243,41 Kč/ha 349 Kč/t 872,40 Kč/t 5
Nutná rozhodnutí pro 2014-2020 Převod prostředků mezi pilíři do 31. prosince 2013 nebo 1. srpna 2014 Přechodné období roku 2014 Platba oblastem s přírodním omezením v rámci 1. pilíře do 1. srpna 2014 Degresivita a redistributivní platba do 1. srpna 2014 Forma základní platby pro období 2015-2020 do 1. srpna 2014 Dobrovolná vázaná podpora do 1. srpna roku předcházejícího aplikaci Platba mladým zemědělcům - do 1. srpna 2014 Schéma pro malé zemědělce 6
Rok 2014-stará pravidla-nový rozpočet obálka mil. 875,000 cukrovka mil. 44,245 rajčata mil. 0,414 čl. 68 mil. 30,625 zbývá na SAPS mil. 799,716 UAA mil. ha 3,515 sazba /ha 227,515 7
Přechodné nařízení není ještě Pokračování SAPSu schváleno Možnost přesunu až 15 % do P2 nebo obráceně Zálohy do 50 % na přímé platby od 16.10. Pokračovaní stávajících LFA a AEO Pokračování čl. 68, až 6,5 % Pokračování národní přechodné platby 8
SZP 2014+ Celkem 4 nařízení: Přímé platby Rozvoj venkova EAFRD Společné tržní organizace (CMO) Horizontální nařízení (kontroly, platby, GAEC a SMR) Nařízení by měla být schválena do konce listopadu, prováděcí pak po Novém roce 9
Návrhy obálek tis. rok Přímé platby EAFRD 2014 875 305 314 349 2015 874 484 312 969 2016 873 671 311 561 2017 872 830 310 124 2018 872 819 308 659 2019 872 809 307 149 2020 872 809 305 522 10
Nové od roku 2015 Možnost SAPSu Redistributivní platba tj. zvýhodnění prvních ha (30 nebo pro ČR 89 ha), možnost použít až 30 % národní obálky, min. 5% Při přesunu 15 % do 2. pilíře se příslušná % počítají ze snížené obálky, možno i opačně 15% z P2 do P1, počítá se z příslušné obálky Aktivní farmář povinný negativní seznam v nařízení Přechodné národní platby 11
Přímé platby Možnost přesunu až 15 % do P2 Povinné ozelenění 30 % obálky Možnost 5% na LFA Možnost 13 % na citlivé a 2 % na proteinové Povinné 2 % na mladé začínající Dobrovolná zjednodušená podpora malých do 1250 nebo 5 ha Zbytek je pak základní platba 12
Rozdělení obálky 2015 obálka Tis. 874 484 874 484 Přesun do P2 % 0% 15% Přesun do P2 tis. 0 131 173 Zbývá tis. 874 484 743 311 Greening 30% tis. 262 345 222 993 greening /ha 74,45 63,28 Malí a mladí max 3% tis. 26 235 22 299 2% bílkovinné tis. 17 490 14 866 13 % couplované tis. 113 683 96 630 Základní sazba /ha 129,04 109,68 13
Návrh opatření PRV Přenos znalostí, poradenství Režimy jakosti Investice do hmotného majetku včetně potravinářství Pozemkové úpravy Lesnická infrastruktura Nezemědělské činnosti Zahájení podnikatelské činnosti mladých 14
Návrh opatření 2 Lesy - zalesňování, péče o lesy, investice do technologií Seskupení producentů AEO, ekologické zemědělství LFA Natura 2000 Lesnické AEO + Natura 200 v lesích Spolupráce a inovace Leader, technická pomoc 15
Otázka kofinancovánífinancování Kofinancování 85 % (EAFRD) a 15 % (ČR) Převedené peníze z P1 není potřeba kofinancovat Snížení rozpočtu oproti 2007-2013 na 70 %, při přesunu 15 % z P1 snížení na 91 % AEO snížení na 53 %, LFA na 76 % Ale LFA na celou výměru z.p. 16
K rozhodnutí Návrh opatření k implementaci Fixování výše podpor pro plošná opatření PRV v EUR na celé programové období 2014-2020 Možné přizpůsobení podmínek opatření LFA v přechodovém roce 2014 Nové vymezení ostatních LFA oblastí Diferenciace plateb v rámci LFA oblastí Možné zavedení vstupních podmínek a podmínek způsobilosti pro opatření LFA Zavedení degresivity LFA plateb podle velikosti podniku Nastavení podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ 17
K rozhodnutí Nastavení délky kontrolního období pro podmínku intenzity chovu hospodářských zvířat pro opatření LFA, AEO a EZ Cílení AEO podpor do oblastí HNV Podmínky způsobilosti pro nastavení AEO Možná kombinovatelnost mezi AEO a EZ na TP Prokázání minimální produkce v EZ Poskytování podpor pouze čistým EZ Implementace opatření Zavádění preventivních opatření v lesích Způsobilý příjemce u opatření Lesnicko-environmentální platby 18
K rozhodnutí Systém administrace opatření Poradenství Implementace a nastavení opatření Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin Nastavení opatření Investice do hmotného majetku Implementace opatření Zřizování seskupení producentů Podmínky opatření Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce Podpora bioplynových stanic Návrh rozpočtu 19
Opatření: Investice do hmotného majetku Podopatření: 1. Investice do zemědělských podniků Záměr a) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro živočišnou výrobu Záměr b) Investice do zemědělských staveb, technologií a strojů pro rostlinnou výrobu Podopatření: 2. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů 20
Cíle Celkový cíl: Posílit konkurenceschopnost producentů při zachování trvalé udržitelnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků. Posílení zpracovatelského (potravinářského) sektoru v ČR s pozitivním vlivem na celý dodavatelský řetězec. 21
Cíle Specifický cíl: Zlepšit ekonomickou výkonnost zemědělských a potravinářských podniků lepším užití výrobních faktorů. Růstem efektivnosti jednotlivých výrob zlepšit tvorbu přidané hodnoty, zvýšit energetickou účinnost a snižovat spotřebu ostatních vstupů, zlepšit pracovní podmínky, welfare zvířat, přispět ke snížení tvorby skleníkových plynů. 22
Cíle Operativní cíl: Podpořit modernizaci podniků, usnadnit vývoj a zavádění jak výrobkových, tak procesních inovací, zlepšit zpracování, marketing výrobků a distribuci zemědělských a potravinářských výrobků i alternativními cestami (krátké dodavatelské řetězce). 23
Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro živočišnou výrobu (podpora se týká chovu skotu, prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, koní a včel), kterými jsou: výstavba nebo rekonstrukce ustájovacích prostor a chovatelských zařízení pořízení technologií pro živočišnou výrobu výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro druhotné produkty živočišné výroby výstavba nebo rekonstrukce skladovacích prostor pro objemná krmiva a steliva 24
Způsobilé výdaje Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými jsou: výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce (způsobilé nejsou sklady obilovin a olejnin) včetně technologií výstavba a rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur včetně protikroupových systémů 25
Způsobilé výdaje výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků, kontejneroven včetně souvisejících technologií výstavba a rekonstrukce dalších zahradnických staveb (pařeniště, stacionární kompostéry, technologie na sušení léčivých rostlin, pěstírny hub a školky na ovocné a okrasné druhy včetně révy vinné a sadby chmele atp.) včetně souvisejících technologií výstavba a rekonstrukce závlahových zařízení 26
Způsobilé výdaje Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu (způsobilé není pořízení traktorů) Investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy Investice do čištění odpadních vod 27
Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů Hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování zemědělských produktů, a to: Výstavba, modernizace a rekonstrukce budov (včetně nezbytných manipulačních ploch) a pořízení pozemků Pořízení strojů, nástrojů a zařízení pro zpracování zemědělských produktů, finální úpravu, balení a značení výrobků (včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů) Investice vedoucí ke zvyšování a monitorovaní kvality produktů Investice související s uváděním zemědělských a potravinářských produktů na trh (včetně marketingu), vedoucí ke zkrácení dodavatelského řetězce Investice do čištění odpadních vod 28
Kritéria přijatelnosti Předložení podnikatelského plánu s cost-benefit analýzou a dalším vyhodnocením přínosů projektu vůči naplňování dobrých životních podmínek zvířat, přínosy vůči ochraně ovzduší a klimatu, prokázání snížení energetické náročnosti výroby apod. Pokud půjde o projekt založený na spolupráci ve výzkumu a vývoji musí prokázat, že využívá jeho výsledky Žadatel splnil podmínku finančního zdraví u projektů nad 1 000 000 Kč celkových výdajů 29
Kritéria přijatelnosti Výrobní proces se musí týkat zpracování surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, rovněž výstupní produkt pak musí být v této příloze uveden, (zpracování se však nesmí týkat produktů rybolovu) Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou 30
Definice žadatele/příjemce podpory Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku Podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou Výrobce potravin 31
Typ a výše podpory Typ podpory: přímá nevratná účelová dotace s podílovým financováním příjemcem dotace Míra spolufinancování z EZFRV: max. 75 % způsobilých veřejných výdajů 32
Míra podpory 40 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Tuto míru podpory je možné zvýšit o 10 % pro: mladé začínající zemědělce; oblasti čelící přírodním omezením (LFA) operace podporované v rámci čl. 36 (aplikace výsledků výzkumu). Míra podpory však může dosáhnout maximálně 60 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. 33
Celkově Odklon od decouplingu a od jedné sazby v regionu Volání po zachování kvót a regulace trhu Jde o návrat před Fischlerovu reformu Aktivní farmář - nestačí jen údržba krajiny, je nutná minimální zemědělská činnost, stanovená ČS, neřeší se u sumy plateb do 5000 Chybí deklarované zjednodušení 34
Limity Částka způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na jeden projekt činí minimálně 200 tis. Kč. Maximální výše dotace na jednoho příjemce činí 90 mil. Kč za období 2014-2020 se zohledněním majetkové propojenosti podniků. 35
Kritéria pro výběr Investice do zemědělských podniků: žadatelem je mladý zemědělec realizací projektu nedojde k zabrání zemědělské půdy zatížení půdy dobytčími jednotkami (poměr VDJ/ha) vyšší efektivita projektu (nižší náklady na realizaci projektu, než umožňují nastavené limity) investice přímo navazuje na výsledky činnosti Operační skupiny EIP (např. nákup inovované technologie, pořízení licence, know how) 36
VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera
Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy EDF tisková zpráva VI. 2013 COM report on quota phasing out RABO bank prediction on dairy market
Témata Produkce mléka Spotřeba mléka Rentabilita a cenový vývoj Pozice odbytových organizací Shrnutí
Stavy skotu v EU (mil. ks) 100 90 89,2 88,7 87,4 86,2 85,9 85,8 80 70 60 50 40 skot celkem dojené krávy KBTPM 30 24,1 23,5 23,2 22,8 23,1 22,9 20 12,3 12,4 12,4 12,1 12,1 12 10 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Produkce mléka ve světě (mil. t) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 EU 27 USA India Čína Brazílie Rusko Nový Zéland EU, USA, Indie největší producenti EU, NZ - největší exportéři (26+26 % světového obchodu) USA 12 %, Austrálie 8 %, Argentina 4 %, Bělorusko 4 %, ostatní 20 % Turecko Pakistán Argentina Mexiko Ukrajina ČR
Produkce mléka v EU 27 (mil. t) Německo 28 847 420 Finsko 2 491 931 Francie 25 091 322 Maďarsko 2 029 861 47 % UK 15 125 169 Portugalsko 1 987 521 63 % Nizozemsko 11 465 630 Litva 1 738 936 Itálie 10 740 661 Slovensko 1 061 604 Polsko 9 567 746 Bulharsko 998 580 Španělsko 6 239 289 Řecko 836 923 Irsko 5 503 679 Lotyšsko 743 221 Dánsko 4 612 620 Estonsko 659 295 Belgie 3 427 289 Slovinsko 588 171 Švédsko 3 419 596 Lucembursko 278 546 Rumunsko 3 118 140 Kypr 148 104 Rakousko 2 847 478 Malta 49 672 ČR 2 792 690
Odhad vývoje produkce mléka a počtu krav
Vývoj produkce mléka ve světě (mil. t) 650 +1,9 % 600 550 500 450 400 2000 2005 2007 2008 2009 2010 Odhad OECD: 2010-2020 dojde k nárůstu světové produkce mléka o 153 mil. tun.
Vývoj dodávek mléka ke zpracování Zpráva 2012 Zpráva 2013
Vývoj dodávek mléka ke zpracování Zpráva 2012 Zpráva 2013
Odhad vývoje produkce NZ
Změna spotřeby mléka na osobu a rok
Soběstačnost mléka podle regionů světa Region spotřeba (mil tun) spotřeba na osobu a rok (kg) % světové spotřeby % světové produkce % soběstačnosti Asie 283,6 67,3 38,9 36 93 Evropa 204,1 275,8 28 29,6 106 EU 143,9 286,7 19,7 21,3 108 non - EU 60,2 252,9 8,2 8,3 101 Severní Amerika 94 271,7 12,9 13,3 104 Jižní Amerika 66,5 167,9 9,1 9,2 102 Afrika 52,3 49,8 7,2 5,9 83 Centrální Amerika 20,3 128,5 2,8 2,2 81 Oceánie 9,1 245,9 1,2 3,7 297 Svět 729,9 105,1 100 100 100
Úroveň plnění kvóty v EU (2009/10 až 2011/12) Ze zprávy COM: dodávky mléka ve většině nových ČS od roku 2005 klesaly a jsou nejisté s výjimkou velkých stád v CZ, SK a HU
ES NL IRL T BE LUX DK DE PL PT CZ FI FR CY EST LOT LIT SWE IT HU UK EU 27 Očekávané změny ceny a produkce (%) 20 15 změna ceny změna produkce 10 5 0-5 -10-15 Zdroj: DG Agri
Plnění kvóty v ČR, odhad produkce v EU Kvotový rok Úroveň plnění (%) 04/05 99,72 05/06 100,62 06/07 98,07 07/08 98,59 08/09 96,91 09/10 93,41 10/11 90,69 11/12 92,44 12/13 94,23 2012 125,1 mil. t ve starých ČS 27,9 mil. t v nových ČS Odhad 2022 130,7 mil. t ve starých ČS = + 4,47 % 28,6 mil. t v nových ČS = + 2,5 %
Odhad COM Nárůst objemu produkce mléka v EU o 1,5 % ročně EU kvóta v roce 2014/15 nebude naplněna o cca 6 % (10/11-5,5 %) Průměrná užitkovost na krávu a rok poroste na 7 200 kg v roce 2022 Užitkovost 2012: ČR 8 047 kg /dle KU/; v EU 27 6 467 kg Pozitivní trend spotřeby v tranzitních ekonomikách bude dále motorem pro sektor mléka
Vývoj ceny a produkce mléka v EU
Průměrná roční změna ceny mléka (2000-2010, 10 letý průměr = 100 %) Stát výkyv ceny (%) Nový Zéland 24,5 Uruguay 22,0 USA 18,9 Polsko 15,0 Maďarsko 14,4 Austrálie 13,8 ČR 12,9 SRN 11,1 Brazílie 11,0 Irsko 10,9 Švédsko 10,9 JAR 10,4 Nizozemí 10,2 Rakousko 9,7 Dánsko 9,3 EU průměr 9,1 CDN: 2,9 % Fluktuace ceny v ČR: 4,5 x vyšší než v CDN V ČR o 40 % vyšší variabilita ceny než v průměru EU
Rentabilita produkce mléka
Rentabilita produkce mléka 1/3 farem starých členských států EU produkuje mléko za více než 35 ct
Počty odbytových organizací v SRN
Silné odbytové organizace musí řídit trh Výzvy pro silné OO Hlavní cíl: dosáhnout dobrých cen pro svoje členy Volatilita ceny: stabilitu trhu musí organizovat především OO Otázky k zamyšlení? Pouze zprostředkování prodeje mléka je málo Aktivní účast (nákup prodej) V případě zpracovatelských družstev se nespecializovat na jednu produktovou skupinu Schopnost uplatnit se na různých trzích (národně, EU, mezinárodně?) Zůstat stát stranou nebo spolupracovat s ostatními družstvy? Zdroj: DRV 2012
Podpora odbytových org. producentů Projekt DG Agri a místního rozvoje Koordinuje Univ of Wageningen
Pozadí projektu Problematika nerovnováhy vyjednávací síly producentů mléka Komise hledá nástroje, které umožní farmářům organizovat se ve družstevních organizací, jako nástroj konsolidace trhu a tím vytvoření pevných (stabilních?) tržních příjmů. >>> znalost "pozadí" celého systému nezbytná Konkrétní poslání projektu: 1. detailní informace fungování odbytových organizací v EU 2. identifikace EU legislativy, která umožní podporu a rozvoj družstevních OO 3. identifikace speciálních podpor, které umožní zlepšit a propagovat družstevní organizace producentů
Podíl družstevních organizací na trhu
Podíl družstevních organiazací na trhu
Podíl OO na trhu a dopad na cenu mléka Producenti v zemích, kde družstva (OO zpracovatel) kontrolují více než 50 % trhu, dosahují o 2,5 až 4,5 EUR / 100 kg mléka více v porovnání se státy, kde je podíl OO minoritní. Rovněž výkyvy ceny v takových státech jsou prokazatelně 28 nižší.
A co hovězí maso? 2/3 hovězího masa v EU pocházejí z dojených stád V nových ČS dokonce až 90 %! Silná vazba mléko hovězí maso