Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116
Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části ucha. Figure 1: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:anatomy_of_the_human_ear_cs.svg 1. Zevní ucho skládá se z ušního boltce (tvořen chrupavkou) a zevního zvukovodu dlouhý asi 2,5 cm, tvorba ušního mazu. Proti střednímu uchu uzavřen. (pružná vazivová blanka o průměru asi 1 cm). 2. Střední ucho uvnitř spánkové kosti. Tvořeno třemi kůstkami kladívko (maleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes nejmenší kost v těle, 5 mm). Jsou napojené na bubínek a dotýkají se oválného okénka. Tvoří systém pák, které zesilují sílu vibrací. Do středního ucha ústí trubice (spojení s nosohltanem) pomáhá vyrovnávat tlak mezi středním uchem a atmosférou. 3. Vnitřní ucho leží ve skalní kosti (spánkové). Je tvořeno kostěným labyrintem, uvnitř kterého je blanitý labyrint. Část vnitřního ucha používaná pro slyšení se označuje hlemýžď. Kostěný hlemýžď na průřezu obsahuje dva velké oddíly předsíňové patro
(vestibulární prostor) a bubínkové patro (tympanický prostor), které jsou odděleny hlemýžďovým kanálkem (kochleárním kanálkem, blanitým kanálkem). Na spodní straně hlemýžďového kanálku je uložen Cortiho orgán tj. vlastní sluchový orgán obsahující receptorové buňky. Figure 2: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:cochlea-crosssection.svg Průřez nestočeným hlemýžděm Princip slyšení: Figure 3: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:uncoiled_cochlea_with_basilar_membrane.png
Zvukové vlny jsou usměrněny ušním boltcem, procházejí vnějším zvukovodem a dostanou se k bubínku. Jeho chvění se přenáší přes.. kůstky na.. okénko. Vibrace oválného okénka vytvoří tlakové vlny v tekutině hlemýždě. Tyto vlny působí na hlemýžďový kanálek, kde je zaregistrují receptorové buňky Cortiho orgánu. Mechanická energie se přemění na bioelektrickou a membránový potenciál se šíří nervy do mozku. Rovnovážné ústrojí (statokinetické) Součást vnitřního ucha Za oválným okénkem se nacházejí dva váčky (kulatý a vejčitý) a tři na sebe navzájem kolmé polokruhovité kanálky. Statické čidlo představuje kulatý a vejčitý váček. V nich se nacházejí smyslové buňky s vlásky. Vláskové buňky jsou zanořeny v hlenové vrstvě. Na vláscích spočívají jednotlivé drobné krystalky solí. Při změně polohy hlavy se krystalky vychylují a dráždí nervové buňky. Figure 4: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:ear_internal_anatomy_numbered.svg Kinetické čidlo: polokruhové kanálky jsou rozšířeny v ampuly. Jejich citlivé buňky jsou drážděny pohybem tekutiny při změně polohy hlavy (např. rotace).
Chemoreceptory Čichové a chuťové ústrojí Čich je ze smyslů pravděpodobně nejstarší. Je to detekce chemických látek ve vzduchu. Receptory jsou uloženy ve.. nosní dutiny. Čichové buňky mají jemné vlásky (5 10), které vyčnívají do slizové vrstvy. Molekuly pachových látek se patrně rozpouští ve slizové (hlenové) vrstvě a po navázání na čichovou buňku (nebo její vlásky) spustí depolarizaci membrány a vzruch je veden do mozku. Axony nervových buněk procházejí otvory kosti do čichového bulbu. Čichový bulbus (kyj) je část mozku obratlovců, která se vychlipuje z hemisfér.. mozku. Figure 5> http://commons.wikimedia.org/wiki/file:olfactory_system.svg Chuť je detekce chemických látek v roztoku. Základem chuťového ústrojí jsou chuťové pohárky ve sliznici jazyka, které obsahují chuťové buňky. Rozlišujeme 4 (nebo 5) chutí: slaná, sladká, kyselá, hořká, umami glutamát.
Figure 6: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:taste_bud.svg Význam chuti a čichu spočívá v kontrole (jedlá, jedovatá), ovlivnění tvorby slin a žaludeční šťávy. Čichem navíc zjišťujeme. (např. exkrementy), ovlivňuje naše sexuální chování a má vliv na pocity libosti popř. nelibosti. Literatura: Jelínek Jan, Zicháček Vladimír: Biologie pro gymnázia, sedmé rozšířené vydání, Nakladatelství Olomouc, 2005 ISBN 80-7182-177-2 Hajn Václav: Antropologie I., Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, 1994 ISBN 80-7067-392-3 Neil A. Campbell, Jane B. Reece: Biologie, první vydání, Computer Press a. s. 2006 ISBN 80-251- 1178-4 http://cs.wikipedia.org/wiki/ucho http://www.wikiskripta.eu/index.php/ucho http://cs.wikipedia.org/wiki/chu%c5%a5ov%c3%bd_poh%c3%a1rek http://www.wikiskripta.eu/index.php/%c4%8cichov%c3%a1_dr%c3%a1ha