JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu ČR (KSČM), člen zemědělského výboru a výboru pro evropské záležitosti Pramen: Oficiální výsledky šetření sítě testovacích podniků (FADN) za rok 2008 - Standardní výstup přepočtený na 1 ha. O stavu ekonomiky průměrného podniku jednotlivých členských zemí vypovídá celkem 136 údajů v tomto členění: obecná část, výrobní struktury a produkce, podnikové náklady, podpory a daně, podnikové důchody a majetkové poměry. Uveřejněno ve Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 2010. Rozdíl v čase je ovlivněn technickými okolnostmi ve sběru a ve zpracování údajů v členských zemích a v Eurostatu. Údaje za Českou republiku připravuje: Ústav zemědělské ekonomiky a informací v Praze. Obsah: Jak je to se srovnatelností ukazatelů mezi zeměmi EU 1. Země EU podle obhospodařované půdy, připachtované půdy a pachtovného 2. Výrobní ukazatele v zemích EU 3. Země EU podle celkové hrubé produkce a podle provozních podpor 4. Podíl mezispotřeby na celkové hrubé produkci a na hrubých příjmech 5. Souhrnný zemědělský účet za rok 2010 6. Výsledky hospodaření zemědělských podniků: Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko 7. Výsledky hospodaření zemědělských podniků: Německo, Rakousko, Francie a Itálie Praha, listopad - prosinec 2011

Jak je to se srovnatelností ukazatelů mezi zeměmi EU 1. Srovnatelné jsou ukazatele naturální - výnosy plodin v t na 1 ha, stavy zvířat v dobytčích jednotkách (DJ) na 100 ha půdy, stavy dojnic v DJ na 100 ha, roční dojivost v kg atd. Je-li např. v některé zemi výnos pšenice 4,1 t a v jiné 6,3 t, nikdo nebude pochybovat, že ve druhém případě z 1 ha se sklidí o 54 % pšenice více. 2. V ekonomice máme velmi často co činit se vztahy: části k celku (rostlinná produkce - zemědělská produkce, provozní podpory - produkce), faktor - efekt (mezispotřeba - produkce, produkce - čistá přidaná hodnota apod.). To vše vyjadřujeme pomocí podílových ukazatelů v % - a tak např. zjišťujeme, že podíl mezispotřeby na hrubé produkci mezi členskými zeměmi EU se pohybuje od méně než 50 % do více než 75 %. Z toho lze dále odvodit, že na mezispotřebu ve výši jedné koruny bylo docíleno 1,33 až 2 koruny hrubé produkce. Rovněž tyto údaje jsou mezi zeměmi srovnatelné. 3. Hodnotové ukazatele o výsledcích hospodaření v tomto textu jsou v Kč, a to na základě směnného kurzu koruny. Problém srovnatelnosti mezi zeměmi vyplývá z toho, že směnný kurz nebere v úvahu cenovou hladinu, která je v zemích společenství velmi diferencována. Proto když se srovnává výkonnost ekonomiky jednotlivých zemí (pomocí ukazatele hrubý domácí produkt - HDP na obyvatele), HDP se vyjadřuje v paritě kupní síly, která odlišné cenové hladiny jednotlivých zemí zohledňuje. V posledních letech naše výkonnost odpovídá 71 % výkonnosti německé. Dospěli jsme k tomu na základě oficiálních údajů Eurostatu, podle kterých výkonnost ČR odpovídá 82 % výkonnosti EU 27 (100), výkonnost Německa 116 %. Vůči ostatním zemím západní Evropy je tento vztah příznivější. Není pochyb, že podobný přístup lze aplikovat i při posuzování výsledků, jaké obsahují tabulky na str. 9 a 10. Pro ilustraci stačí uvést toto: mzdy pracovníků v zemědělství v posledních letech činí zhruba 17 tis. Kč, tj. 700 eur. A mzdy tvoří podstatnou část čisté přidané hodnoty v našich zemědělských podnicích. Ale kupní síla 17 tis. Kč na našem trhu je výrazně vyšší než kupní síla 700 eur na trhu kterékoli západní země.nikoli ovšem podle toho kterého zboží, ale zboží a služeb, které tvoří tzv. spotřební koš zboží a služeb. Tak je tomu i u ostatních složek ČPH. 4. Je zde ještě jedna okolnost, ke které je třeba přihlédnout při srovnání zemědělství Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na jedné straně a Německa, Rakouska, Francie a Itálie na straně druhé (tab. na str. 9 a 10). V průběhu devadesátých let poklesla zemědělská produkce v uvedených post-socialistických zemích o 15 až 46 % a stavy hospodářských zvířat na 100 ha obhospodařované půdy ještě více. To vše se projevuje na výsledcích hospodaření i v době současné. 2

Země EU podle obhospodařované půdy, připachtované půdy a pachtovného a) Podle výměry obhospodařované půdy průměrným podnikem v ha do 30 Malta (4), Řecko (7), Kypr (8) Slovinsko (11), Rumunsko (13), Itálie (17), Polsko (18), Bulharsko (26), Portugalsko (26) 31-50 Nizozemsko (32), Španělsko (35), Rakousko (35), EU 27 (35), Irsko (45), Belgie (46), Litva (50) 51-80 Finsko (53), Maďarsko (54), Lotyšsko (62), Lucembursko (77), Francie (78) 80 a více Dánsko (83), Německo (85), Švédsko (98), Estonsko (131), Spojené království (160), Česko (228), Slovensko (579) b) Podle pronajaté (připachtované) půdy v % do 20 Irsko (18) 21-50 Finsko (25), Dánsko (28), Polsko (30), Slovinsko (33), Portugalsko (34), Itálie (39), Lotyšsko (43), Spojené království (43), Řecko (48), Rumunsko 48), Lucembursko (49) 51-80 Švédsko (53), EU 27 (54), Estonsko (59), Litva (59), Kypr (66), Maďarsko (66), Německo (70), Belgie (74) 81 - více Malta (83), Francie (85), Česko (86), Slovensko (96) c) Podle pachtovného v tis. Kč na 1 ha půdy do 1,0 Estonsko (0,2), Lotyšsko (0,2), Litva (0,4), Polsko (0,4), Portugalsko (0,5), Slovinsko (0,6), Slovensko (0,7) 1,1-1,5 Irsko (1,1), Španělsko (1,1), Česko (1,2), Maďarsko (1,4), Spojené království (1,4) 1,6-2,0 Bulharsko (1,7), Rakousko (1,7), Finsko (1,7), EU 27 (2,0) 2,1-2,5 Švédsko (2,2), Itálie (2,2), Lucembursko (2,4) 2,6-3,0 Malta (2,7) 3,1-3,5 Kypr (3,1), Belgie (3,2), Francie (3,3) 3,6 a více Německo (3,8), Dánsko (4,2), Belgie (4,4), Nizozemsko (8,9) 3

Výrobní ukazatele v zemědělství v zemích EU a) Výnosy pšenice v t na 1 ha do 4,0 Kypr (2,0), Portugalsko (2,0), Řecko (3,3), Estonsko (3,3), Rumunsko (3,5), Španělsko (3,6), Finsko (3,9) Bulharsko (4,0) 4,1-5,0 Lotyšsko (4,4), Slovinsko (4,8), Slovensko (4,9) 5,1-6,0 Maďarsko (5,1), Litva (5,3), Polsko (5,3), Itálie 5,4), Rakousko (5,6), Česko (5,7), EU 27 (6,0) 6,1-7,0 Švédsko (6,1), Lucembursko (6,5) 7,1-8,0 Francie (7,2), Spojené království (7,6), Německo (7,6), Dánsko (7,7) 8,1 a více Belgie (8,4), Nizozemsko (8,7), Irsko (9,1) b) Stavy všech zvířat na 100 ha v dobytčích jednotkách (DJ) do 40 Estonsko (31), Slovensko (31), Litva (32), Bulharsko (33), Lotyšsko(34), Maďarsko (39) 41-60 Portugalsko (48), Česko (49), Rumunsko (54), Finsko (58) 61-80 Švédsko (64), Španělsko (66), Řecko (67), Polsko (70), Itálie (78) 81-100 EU 27 (81), Rakousko (83), Francie (84), Spojené království (85), Kypr (96) 101 a více Německo (106), Slovinsko (111), Irsko (114), Lucembursko (123), Dánsko (164), Belgie (256), Nizozemsko (375), Malta (907) c) Stavy dojnic na 100 ha v DJ do 10 Řecko (2), Španělsko (5), Portugalsko (8), Maďarsko (8), Kypr (9), Bulharsko (9), Slovensko (10) 11-20 Lotyšsko (11), Estonsko (11), Česko (12), Litva (13), Spojené království (14), Rumunsko (15), Finsko (15), Švédsko (15), EU 27 (15), Itálie (15), Francie (16), Polsko (18) 21 a více Rakousko (21), Dánsko (22), Irsko (23), Německo (26), Slovinsko (26), Nizozemsko (82), Malta (133) d) Roční dojivost v tis. kg do 4,0 Bulharsko, (3,5), Rumunsko (3,5) 4,1-5,0 Polsko (4,7), Slovinsko (5,0) 5,1-6,0 Litva (5,1), Lotyšsko (5,2), Irsko (5,3), Malta (5,5), Řecko (5,9), Slovensko (5,9) 6,1-7,0 Itálie (6,4), Rakousko (6,4), Belgie (6,5), EU 27 (6,4), Česko (6,5), Francie (6,6), Maďarsko (6,8), Portugalsko (6,8), Kypr (6,8), Španělsko (6,8), Lucembursko (7,0) 7,1-8,0 Estonsko (7,1), Spojené království (7,1), Německo (7,3), Nizozemsko (7,8) 8,1 a více Dánsko (8,1), Švédsko (8,4), Finsko (8,5) 4

Země EU podle celkové hrubé produkce a podle provozních podpor a) Podle celkové hrubé produkce v tis. Kč na l ha obhospodařované půdy do 20 Estonsko (16), Lotyšsko (18), Litva (19) 21-30 Bulharsko (23), Portugalsko (23), Slovensko (23) Irsko (26) 31-40 Česko (33), Spojené království (36), Španělsko (37), Rumunsko (38), Maďarsko (38), Polsko (39) 41-50 Finsko (41), Švédsko (41), EU 27 (47), Francie (48) 51-60 Lucembursko (51), Slovinsko (53), Rakousko (57) 61-70 Německo (61), Řecko (69) 71 a více Kypr (85), Dánsko (94), Itálie (97), Belgie (112), Nizozemsko (320), Malta (436) b) Podle provozních podpor v tis. Kč na 1 ha obhospodařované půdy do 5,0 Rumunsko (3,5), Bulharsko (3,6), Estonsko (4,2), Litva (4,3), Portugalsko (5,0) 5,1-10,0 Lotyšsko (5,3), Španělsko (5,9), Slovensko (6,0), Maďarsko (6,2), Polsko (6,4), Spojené království (6,7), Česko (7,9), EU 27 (8,1), Francie (8,4), Dánsko (8,9), Švédsko (9,5) 10,1-15,0 Itálie (10,1), Německo (10,4), Nizozemsko (10,7), Irsko (10,8), Belgie (13,0), Lucembursko (13,9), Slovinsko (14,9) 15,1-20,0 Rakousko (16,6), Kypr (17,8) 20,1 - více Řecko (22,1), Finsko (22,8), Malta (86,9) c) Podle podílu provozních podpor na celkové hrubé produkci v % do 10 Nizozemsko (3,3), Rumunsko (9,2), Dánsko (9,5) 10,1-15,0 Itálie (10,3), Belgie (11,6) 15,1-20,0 Bulharsko (15,6), Španělsko (15,9), Maďarsko (16,3), Polsko (16,4), Německo (17,0), EU 27 (17,2), Francie (17,5), Spojené království (18,6), Malta (19,9) 20,1-25,0 Kypr (20,9), Portugalsko (21,7), Litva (22,6), Švédsko (23,2), Česko (23,9) 25,1 a více Slovensko (26,1), Estonsko (26,2), Lucembursko (27,3), Slovinsko (28,1), Rakousko (29,1), Lotyšsko (29,4), Řecko (32,0), Irsko (41,5), Finsko (55,6) 5

Podíl mezispotřeby na celkové hrubé produkci a na hrubých příjmech a) Podíl mezispotřeby na celkové hrubé produkci v % do 50,0 Rumunsko (39,5), Itálie (39,7), Řecko (46,3), Španělsko (48,6) 50,1-55,0 - - - - - - - - - 55,1-60,0 Rakousko (56,1), Portugalsko (56,5), EU 27 (61,7) 60,1-65,0 Bulharsko (60,9), Litva (61,6), Francie (62,5), Lucembursko ( 63,5), Nizozemsko (64,0), Belgie (64,3) 65,1-70,0 Kypr (69,5), Polsko (66,7), Německo (70,0), Maďarsko(68,4) 70,1-75,0 Spojené království (70,7), Slovinsko (72,3), Dánsko (72,3), Malta (72,7), Irsko (73,1), Estonsko (75,0) 75,1 - více Švédsko (75,6), Lotyšsko (78,3), Česko (78,8), Slovensko (82,6), Finsko (87,8) b) Podíl mezispotřeby na hrubých příjmech (produkce a podpora) v % do 50,0 Řecko (35,1), Kypr (35,4), Itálie (36,0), Rumunsko (36,1), Španělsko (42,0), Rakousko (43,5), Portugalsko (46,4), Litva (48,3), Lucembursko (49,2), 50,1-55,0 Irsko (51,6), EU 27 (52,6), Bulharsko (52,6), Francie (53,2) 55,1-60,0 Slovinsko (56,4), Finsko (56,4), Polsko (57,3), Belgie (57,6), Maďarsko (58,8), Estonsko (59,1), Spojené království (59,5), Německo (60,0) 60,1 a více Lotyšsko (60,5), Malta (60,6), Nizozemsko (62,1), Švédsko (61,4), Česko (63,6), Slovensko (65,6), Dánsko (66,0) 6

Souhrnný zemědělský účet ČR za rok 2010 Ukazatel v mil. Kč v % Rostlinná produkce 53 477 54,3 Živočišná produkce 40 513 41,1 Produkce zemědělských služeb 2 597 2,6 Zemědělská produkce 96 588 98,0 Nezemědělská vedlejší činnost 1 876 2,0 Produkce zemědělského odvětví 98 464 100,0 Mezispotřeba celkem 75 664 76,8 Hrubá přidaná hodnota 22 800 23,2 Spotřeba fixního kapitálu (odpisy) 14 749 15,0 Čistá přidaná hodnota 8 051 8,2 Dotace na výrobu 27 171 21,6 Produkce odvětví a dotace na výrobu 125 635 100,0 Mezispotřeba a odpisy 90 413 72,0 Náhrady zaměstnancům 23 303 18,5 Daně na výrobu 1 364 1,1 Čistý provozní přebytek (smíšený důchod) 10 555 8,4 Čistý provozní přebytek 10 555 100,0 Pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí 3 822 36,2 Nákladové úroky snížené o úroky výnosové 493 4,6 Podnikatelský důchod 6 240 59,2 Mezispotřeba a její struktura Mezispotřeba celkem 75 664 100,0 z toho: osivo a sadba 3 114 4,1 energie, maziva 10 998 14,5 hnojiva a prostředky zlepšující půdu 4 987 6,6 prostředky na ochranu rostlin 4 845 6,4 veterinární náklady 2 933 3,9 krmiva 27 932 36,9 z toho: nakupovaná 14 945 19,8 vyrobená a spotřebovaná 12 987 17,2 údržba a opravy strojů a zařízení 2 924 3,8 údržba a oprava budov 2 037 2,7 zemědělské služby 2 597 3,4 finanční zprostředkovatelské služby 1 165 1,5 ostatní služby a zboží 12 132 16,1 7

Poznámka: Souhrnný zemědělský účet (SZÚ) lze považovat za nástroj měření ekonomické velikosti odvětví, ale i jeho výkonnosti. Tím doplňuje ostatní údaje z výběrového šetření, neboť tam není řeč o tom, jak zemědělství té které země je rozsáhlé (velké). Mírou té velikosti v našem případě je hodnota produkce odvětví, která představuje téměř 100 mld. Kč. Z téhož důvodů u posledních dvou tabulek uvádíme výměru obhospodařované půdy. SZÚ obsahuje i údaje o počtu pracovních sil v odvětví. Člení se na dvě skupiny: pracovní síly placené a pracovní síly neplacené. Jsou vymezené takto: a) pracovní síly placené pracují pro soukromou nebo veřejnou jednotku na základě pracovní smlouvy a dostávají za to odměnu (mzdu), b) neplacené pracovní síly tvoří samostatně hospodařící vlastníci, spoluvlastníci a další příslušníci jejich rodin. Jejich odměny představují podíl na čisté přidané hodnotě (produkce a podpory snížené o mezispotřebu a odpisy). V roce 2010 pracovalo v českém zemědělství (po přepočtu na plnou zaměstnanost): - pracovních sil celkem 129,5 tis. z toho: placených 91,0 tis. neplacených 38,5 tis. Ze zde uvedených údajů lze odvodit několik zajímavých ukazatelů ve vztahu na jednoho pracovníka: - produkce zemědělského odvětví 760,3 tis. Kč - dotace na výrobu 209,8 tis. Kč - produkce a dotace celkem 970,1 tis. Kč - mezispotřeba a odpisy 698,2 tis. Kč - čistá přidaná hodnota (včetně dotací na výrobu) 271,9 tis. Kč Za vrcholový ukazatel výkonnosti se považuje čistá přidaná hodnota na pracovníka, a to z důvodů zcela pochopitelných: zde se projevuje jak účinnost vynaložené živé práce, tak i mezispotřeby a odpisů ve všech jejich konkrétních podobách. Rozdíly v hodnotách u některých ukazatelů mezi SZÚ a výběrovým šetřením vyplývají především z toho, že se jedná o dva rozdílné roky (2010 v případě SZÚ a 2008 v případě údajů v tab. na str. 9). Rok 2008 byl ekonomicky pro české zemědělství daleko příznivější než rok 2010. 8

Výsledky hospodaření zemědělských podniků Text Česko Slovensko Polsko Maďarsko Průměrný podnik obhospodařuje ha z. p. 228 579 18 54 Počet pracovních sil na 100 ha 3,22 2,90 9,60 3,67 Výnosy pšenice v t na ha 5,7 4,9 5,3 5,1 Stavy všech zvířat na 100 ha v DJ 49 31 70 39 Stavy dojnic na 100 ha v DJ 12 9 18 7 Roční dojivost v tis. kg 6,5 5,9 4,7 6,8 Ukazatele ekonomiky v tis. Kč na ha Celková hrubá produkce 33,1 22,7 38,8 37,8 Provozní dotace snížené o daně 7,9 6,0 6,4 6,2 Hrubé příjmy podniků 41,0 28,7 45,2 44,0 Mezispotřeba 26,0 19,5 25,5 26,0 Odpisy 3,6 3,5 6,1 3,9 Čistá přidaná hodnota 11,4 5,7 13,6 14,1 Čistá přidaná hodnota v tis. Kč na pracovníka 355,1 196,5 141,3 385,0 Poznámka: v roce 1987 stavy všech hospodářských zvířat na 100 ha půdy v dobytčích jednotkách (DJ) činily: v ČSSR 128, v Polsku 111 a v Maďarsku 101. Bylo to na úrovni 83 % SRN, Francie, Rakouska a Itálie z téhož roku (na základě aritmetického průměru, to znamená že váha všech zemí je stejná). Dnes (viz tab. na str. 9 a 10) jsou tyto čtyři postsocialistické země na úrovni 54 %. Země zde uvedené obhospodařují 24,6 mil. ha, tj. 15,9 % půdy EU 25 (tj. bez Rumunska a Bulharska), z toho Polsko 14,8 mil. ha. Česko 3,6, Slovensko 1,9 a Maďarsko 4,3 mil. ha. 9

Výsledky hospodaření zemědělských podniků Text Německo Rakousko Francie Itálie Průměrný podnik obhospodařuje ha z. p. 85 34 78 17 Počet pracovních sil na 100 ha 2,72 4,63 2,43 8,39 Výnosy pšenice v t na ha 7,6 5,6 7,2 5,4 Stavy všech zvířat na 100 ha v DJ 106 83 85 78 Stavy dojnic na 100 ha v DJ 26 21 16 15 Roční dojivost v tis. kg 7,2 6,4 6,6 6,5 Ukazatele ekonomiky v tis. Kč na ha Celková hrubá produkce 60,7 57,3 47,7 96,9 Provozní dotace snížené o daně 10,4 16,6 8,4 10,1 Hrubé příjmy podniků 71,7 73,9 56,1 107,0 Mezispotřeba 42,6 32,2 30,3 38,6 Odpisy 8,0 11,3 8,2 10,9 Čistá přidaná hodnota 20,5 30,4 17,6 57,5 Čistá přidaná hodnota v tis. Kč na pracovníka 753,0 657,0 725,9 688,0 Poznámka: Výkonnost ekonomiky zemědělských podniků se hodnotí podle čisté přidané hodnoty na pracovníka a nikoli podle zisku, jak je to v ekonomice obvyklé. Je to dáno tím, že v zemích EU převažují pracovní síly, které nejsou v zaměstnaneckém poměru (viz poznámka u Souhrnného zemědělského účtu). Podíl tzv. neplacených pracovních sil v roce 2008 činil v zemích EU v průměru 75 %, z toho v Rakousku 93 %, ve Francii a Itálii 74 % a v Německu 61 %. Pro úplnost uvedeme, že tato kategorie pracovníků měla v Polsku podíl 86 %, v Maďarsku 38 %, v Česku 13 % a na Slovensku 8 %. Čtyři uvedené země (Německo, Rakousko, Francie a Itálie) obhospodařovaly celkem 60,6 mil. ha půdy, tj. 39,0 % půdy EU 25 (tj. bez Rumunska a Bulharska), z toho na Francii připadá 27,6 mil. ha, na Německo 17,0, na Itálii 12,7 a na Rakousko 3,3 mil. ha. Itálie jako čtvrtá země byla zařazena proto, aby ilustrovala vliv odlišností zemědělství jižních zemí na ekonomiku podniků (vysoká pracovní náročnost výroby, vysoká produkce na jednotku půdy apod.). 10