Psychologické aspekty CBRN PhDr. Štěpán Vymětal, OBP MV ČR konference UO HK 2011
CBRN události Laboratorní chyba s únikem CBR Průmyslová nebo vojenská nehoda s únikem CRN Teroristický útok se CBRN Nukleární znečištění (RN) Epidemie, pandemie (B) CBN válka Sabotáž jedovatou látkou
Působení CBRN Medicínská nehoda Průmyslová nehoda Nukleární nehoda Zasažení lidé Potravinový řetězec (rostliny) Potravinový řetězec (zvířata) CBRN útok
Povaha CBRN incidentů Nepředvídatelnost, neznámá zdravotní hrozba Nepřítomnost senzorických podnětů Prolongované nebo opakované dopady Potenciálně vysoká nakažlivost/přenosnost Produkuje viditelná a zřetelná zranění Vysoké znepokojení v populaci strach, nejistota, bezmoc, ztráta kontroly psychické dopady na jedince, komunity a populace Akutní fáze/týdny po události/dlouhodobá fáze potíže u CBRN odlišné od jiných MU
Stresové faktory CH incidenty Řada substancí je patrných (cítit, vidět, dusí, pálí ), proto vnímány jako méně ohrožující než R a B incidenty Obtížná identifikace látek (dlouhý čas) Nejistota a obavy o zdraví při čekání na výsledky Dopad na další generace (změny v genetickém materiálu) Dlouhodobé obavy z onemocnění rakovinou -př. MIC/Bhopal 1984, Sarin/Tokyo 1995, toxické bahno/kolontár2010, syndrom války v Zálivu, rakovina po 9/11
Tokyo 1995
Stresové faktory - B incidenty Zpravidla biologické agens nelze vnímat Ověření vyžaduje speciální laboratoře (proces trvá hodiny-dny) Symptomy se objevují později (inkubace, šíření) Infekčnost (registrace, kontrola, léčba) Omezení osobní svobody (omezení, karanténa, izolace) Monitoring a kontrola situace jsou limitovány -Př: Antraxové úroky2001, pandemie SARS2002/03, ptačí chřipka H5N1-2005, prasečí chřipka H1N1-2009
Antrax 2001, SARS 2002
Stresové faktory - R/N incidenty Radioaktivita nebo ionizující záření nelze vnímat a jsou percipovány jako špatně kontrolovatelné Je možné rychle měřit dozimetrem I když je radiace nízká, nelze vyloučit dlouhodobé následky Děti a těhotné ženy jsou ve větším riziku Dopady jsou zpožděné (roky-dekády) Dopad na další generaci Obtížné je středně a dlouhodobé dopady předvídat (rakovina, dědičné defekty) Př: 2006/otrava A.Litviněnka Po 210, nehoda reaktoru Černobyl 1986, Fukušima 2011
Problémy na straně zasahujících 1. Vlastní kontaminace (včetně sekundární) 2. Fyzický a psychický stav pacientů/zasažených 3. Nejistota (povaha látky, stupeň kontaminace, postupů, následků) 4. Strach o vlastní rodinu
Nedostatky Ochranných osobních prostředků a vybavení/ppe (a znalosti jejich použití) V izolačních zařízeních (kapacita, kvalita) Příprava a výcvik (vědět co dělat) Malá známost vybavení a postupů V krizových scénářích a plánech
Absence personálu >1/3 u CBRN <1/7 u přírodních katastrof Největší nepřítel=nejistota a neznámost Hlavní protilátky=informace a ujištění autoritami -hodnocení rizika + informace
Kontaminovaný pacient/zemřelý Riziko sekundární kontaminace personálu Problém osobních ochr. prostředků a vybavení Problém izolačního vybavení a kapacit Problém komunikace s rodinou Problém rozloučení se zemřelým
Zdravotní dopady CBRN Chronická zranění a choroby přímo působená toxickými agens Otázky reprodukčního chování a přenosu zátěže mezi generacemi Přetrvávající psychologické dopady Nárůst somatických symptomů
Předvídatelnost sociálních reakcí? Znalost/neznalost: příčin, původců (agens), následků + dynamika události Otázka ne/předvídatelnosti sociálních reakcí
Psychosociální krizový management při CBRN incidentech: 1. Podporuje spolupracující chování zasažených 2. Redukuje strach a nejistotu snižuje dlouhodobé dopady stresu 3. Posiluje u personálu pocit kompetentnosti a sebejistoty (redukuje dlouhodobé dopady stresu) 4. Zvyšuje efektivitu krizové komunikace a komunikace rizika u populace (posílení svépomoci a sebeochrany)
Psychologické otázky Evakuace, ukrytí, izolace, uzavřená oblast, práce s davem Komunikace rizika a postupů (přímo/skrze média) Kritika od veřejnosti narůstá v situacích nejistoty Dlouhodobá zátěž zasahujících/personálu Vědomí odpovědnosti/sdílená odpovědnost Výcvik psychosociálů v práci v PPE (horká zóna) Komunitní podpora středně a dlouhodobá fáze Dobrovolníci
Psychologické úkoly v uzavřené zóně 1. Uzavření oblasti (rozdělení davu, zamezení úniku osob) 2. Příprava osob na dekontaminaci 3. Pokud lze nechat skupiny/rodiny pohromadě 4. Delegovat úkoly na zasažené (péče o druhé, šíření informací, FPA) 5. Implementovat pravidla FPA u pracovníků i v ochranných oděvech (dotyk,naslouchání, nelhat nezlehčovat, nediskutovat důvody incidentu) 6. Informace dodávat-promptně, přímo, pravdivě! 7. Při úmrtí dovolit rozloučení kontaminovaným příbuzným (lze v horké zóně) 8. Připravit lidi na další podporu mimo uzavřenou zónu
EC Projekt: CBRN incidents and PSS Psychosocial Support for Civil Protection Forces coping with CBRN Cíl projektu: zlepšení připravenosti, krizového řízení a redukce dopadů při CBRN Partneři: DE, ES, NL German Federal Agency for Technical Relief (THW) German Federal Office for Civil Protection and Disaster Assistance/BBK Centrum pro psychotraumatologii Krefeld Ministerstvo vnitra Španělska (GŘ pro civilní ochranu a mimoř. události) IMPACT nadace (NL) Výstupy: zmapování současného stavu v EU, studie rozhraní záchranáři/nemocnice, curriculum a materiály pro trénink, guidelines, doporučení
konference: Berlin 12-14/6/2011 80 expertů (CO, hasiči, policie, EMS, psychologové, lékaři, dobrovolnické organizace, akademici, média) Cíle: mapování stavu přípravy, sdílení zkušeností a dobré praxe, podklady pro pilotní trénink Poznatky: 1. Psychosociální následná péče je dostupná, ale ne specifická pro CBRN!!! 2. V zemích EU není koncept či standardizované postupy pro psychosociální péči při CBRN (pouze pro běžné mimořádné události) 3. Potřeby pro personál: informace a péče o rodinné členy! Pojištění chronických následků, důchod.
Děkuji za Vaši pozornost stepan.vymetal@mvcr.cz odbor bezpečnostní politiky odd. hrozeb a krizového řízení