Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou Verze: listopad 2014 1

1 SO ORP Rychnov nad Kněžnou charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále SO ORP) Rychnov nad Kněžnou se nachází v Královéhradeckém kraji při jeho severovýchodní hranici s Polskem. Na jihovýchodě sousedí s Pardubickým krajem, na jihozápadě s územím ORP Kostelec nad Orlicí a severozápadě s ORP Dobruška. Sledované území zahrnuje 32 obcí, z nichž čtyři mají statut města. V rámci ČR jde o středně velký správní obvod z hlediska počtu zapojených obcí. Svou rozlohou se řadí v rámci České republiky k průměrným správním obvodům. Hustota zalidnění území je v porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností silně podprůměrná. V rámci kraje má SO ORP Rychnov nad Kněžnou čtvrtou největší rozlohu i počet obcí, v obou těchto aspektech je tedy nad krajským průměrem. Naopak počet obyvatel v ORP je výrazně nižší než je průměr ORP Královéhradeckého kraje. Tabulka 1: Základní statistická data SO ORP Rychnov nad Kněžnou, 2008 2012 Základní přehled Kraj ORP Rozloha ORP Počet obyvatel Počet obcí Hustota osídlení Velikost jádrové obce 1 Královehradecký Průměr kraje 317, 25 km² 36 863,06 667 29,87 113, 2 obyv./ km² 17 944 obyv. 2 Rychnov nad Kněžnou 479, 42 km² 33 952 32 70, 82 obyv./ km² 11 247 obyv. Zdroj: ČSÚ 2014 2 Hodnocení území 2.1 Ekonomická výkonnost SO ORP Rychnov nad Kněžnou má druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v kraji (vyjádřeno průměrem za období 2008 2011) a i v porovnání s populačně srovnatelnými 1 správními obvody ORP na celém území ČR, vykazuje znatelně nižší míru nezaměstnanosti. V průměru se nezaměstnanost v letech 2008 2012 pohybuje kolem 5,8 %. Mírné zvýšení bylo zaznamenáno v roce 2009, kdy se odchýlilo od průměru o necelá 2 %, poté se tendence opět snižovala. 1 Za srovnatelné SO ORP z hlediska počtu obyvatel byly vybrány ORP v rozmezí 30 až 35 tis. obyvatel. Z tohoto hlediska můžeme SO ORP porovnat s SO ORP Bohumín, Hranice, Otrokovice, Prachatice, Rumburk a Zábřeh. 2

Obrázek 1: Porovnání míry nezaměstnanosti v ORP s počtem obyvatel 53 55 tisíc 2008 2009 2010 2011 2012 Pokud srovnáváme strukturu ekonomických subjektů, na území ORP Rychnov nad Kněžnou je převaha podniků s 10 49 zaměstnanci oproti krajskému průměru (viz obrázek 2). Naopak v ostatních kategoriích podnikatelských subjektů (tzn. drobné, střední a velké podniky) území ORP Rychnov nad Kněžnou dosahuje podprůměrných hodnot v krajském srovnání. Při hodnocení vývoje počtu subjektů ve sledovaných letech kopírují hodnoty od roku 2009 průměrný vývoj v kraji, kdy se počet ekonomických subjektů postupně zvyšuje. 3

Obrázek 2: Porovnání počtu ekonomických subjektů s 10 49 zaměstnanci na 1000 obyvatel 2008 2009 2010 2011 2012 V porovnání se srovnatelnými SO ORP v ČR se struktura ekonomických subjektů také významně neliší, s výjimkou ekonomických subjektů s 250 a více zaměstnanci, kde ORP Rychnov nad Kněžnou vykazuje poněkud nižší hodnoty. Dobré dopravní napojení je klíčové pro ekonomický rozvoj území. Z tohoto hlediska je SO ORP Rychnov nad Kněžnou ve značné nevýhodě oproti ostatním ORP, dojezdová vzdálenost k dálnici nebo rychlostní komunikaci je 48 km, což je pátá nejdelší dojezdová vzdálenost v rámci krajských ORP a zároveň i pod průměrem kraje. Běžné výdaje obce představují náklady, které jsou spojeny s každodenním provozem obce. V přepočtu na jednoho obyvatele vyjadřují celkovou finanční náročnost provozu obce. V ORP Rychnov nad Kněžnou mají běžné výdaje ve sledovaném období klesající tendenci, v průměru činí běžné výdaje na obyvatele 28 tis. Kč, což je sice o 300 Kč více, než je průměr kraje, ale rozdíl není velký (9. z 15. ORP kraje). Ve srovnání s populačně srovnatelnými ORP z celé České Republiky má území ve správě ORP Rychnov nad Kněžnou výrazně nižší běžné náklady než většina těchto SO ORP. Kapitálové výdaje představují investice obce, které i v budoucnu mohou přinést obci užitek. Tyto výdaje v rámci obcí ORP Rychnov nad Kněžnou mají od roku 2009 klesající tendenci, v průměru za celé sledované období činí kapitálové výdaje na jednoho obyvatele cca 5 tisíc Kč, což je mírně pod průměrem kraje, a také ve srovnání se srovnatelně velkými ORP v rámci ČR se tato částka pohybuje pod průměrem. 4

2.2 Sociální služby V oblasti sociálních služeb se SO ORP Rychnov nad Kněžnou řadí mezi ty ORP v Královéhradeckém kraji, které vynakládají na běžné výdaje (běžné výdaje jsou prostředky, které obec vydává především na každodenní provoz obce a z nichž v následujících letech nemá žádný přímý užitek. Jedná se např. o náklady na mzdy, nákup materiálu, paliv, vody, energií a služeb, sociální dávky, důchody, státní sociální podporu, stavební spoření atd.) více prostředků, průměrná hodnota běžných výdajů na sociální služby na obyvatele za toto území za období 2008 2012 činila 440 Kč, což je o 80 Kč více než je krajský průměr. Ve srovnatelně obydlených ORP v rámci ČR se řadí SO ORP Rychnov nad Kněžnou opět mezi ty ORP, které mají tyto běžné výdaje na sociální služby na obyvatele vyšší. Kapitálové výdaje, které představují investice do majetku, jsou za sledované území v průměru 10 Kč/občana, což je v rámci kraje i v rámci srovnatelných ORP běžná částka. Kapacita zařízení poskytujících sociální služby v přepočtu na 1000 obyvatel nedosahuje v některých druzích (azylové domy toto zařízení se v ORP Rychnov nad Kněžnou už nenachází, domov pro seniory dle benchmarkingu se ve sledovaném území toto zařízení nenachází, z vlastního šetření jsme ale zjistili, že se v ORP RK je provozován jeden druh tohoto zařízení) těchto zařízení krajského průměru, ani úrovně srovnatelných ORP v jiných druzích (domov pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení) naopak průměr předčí. To ovšem nic nevypovídá o kvalitativní úrovni těchto zařízení nebo o dostatku kapacity těchto zařízení. Jednotlivá SO ORP mají jinou demografickou strukturu obyvatel (podíl mládeže, seniorů,...), a tedy i rozdílnou potřebnou kapacitu těchto domovů. Pokud se na domovy poskytující sociální služby ve sledovaném území podíváme detailně, můžeme konstatovat následující kapacita v domovech na 1000 obyvatel domovy pro osoby se zdravotním postižením (6 míst na 1000 obyv.), domovy se zvláštním režimem (1,18 místo na 1000 obyv.) chráněné bydlení (2,21 místa na 1000 obyv.), domov pro seniory se v ORP RK dle poskytnutých dat nevyskytuje, tato skutečnost je mylná, naopak azylový dům ve sledovaném území byl již zrušen (detailně viz obrázek 3). 5

Obrázek 3: Kapacita v pobytových zařízeních sociální péče Domovy pro seniory Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy Chráněné bydlení Domovy se zvláštním režimem 2.3 Odpadové hospodářství V oblasti odpadového hospodářství má území ORP Rychnov nad Kněžnou stále velký potenciál ke zlepšení. To lze doložit na měrné produkci komunálního odpadu, směsného komunálního odpadu a jednotlivých položek tříděného odpadu (viz obrázek 4). Pozitivně lze hodnotit výsledek měrné produkce tříděného papíru, která se shoduje s krajským průměrem, bohužel v ostatních měrných produkcích je ORP RK nad krajským průměrem. Pro zhodnocení situace v odpadovém hospodářství je nutné také věnovat pozornost výdajům obecních rozpočtů na oblast odpadů. Z grafu na obrázku 5 vyplývá, že výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu převyšují průměrnou úroveň v kraji za celé sledované období. Tato skutečnost není vůči ORP Rychnov nad Kněžnou příznivá, ale logická (vyšší objem vyprodukovaného odpadu doprovází vyšší výdaje na jeho sběr a svoz). Dále je z grafu (obrázek 5) patrný také nepříznivý trend v objemu výdajů. Objem výdajů na sběr a svoz komunálního odpadu roste na území ORP rychlejším tempem než v průměru Královéhradeckého kraje. Pokud se jedná o měrnou produkci KO (komunální odpad, dále jen KO), vede si ORP Rychnov nad Kněžnou v porovnání s populačně stejně velkými územími 2 poměrně dobře (3. ze 7 obcí). 2 Za srovnatelné SO ORP z hlediska počtu obyvatel byly vybrány ORP v rozmezí 30 až 35 tis. obyvatel. 6

Naopak měrná produkce SKO (směsný komunální odpad, dále jen SKO), tříděného papíru, tříděného skla, tříděného plastu + nápojových kartónů se ve sledovaném území nevyvíjí nejlépe a území patří mezi ty s největší měrnou produkcí. Také neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního odpadu (paragraf 3722) se pohybují v ORP Rychnov nad Kněžnou ve srovnání s populačně stejnými obcemi na nejvyšší úrovni. Obrázek 4: Hodnoty produkce odpadu v SO ORP Rychnov nad Kněžnou v porovnání s průměrnými hodnotami v kraji v roce 2012 Měrná produkce komunálního odpadu Měrná produkce směsného komunálního odpadu Měrná produkce tříděného skla Měrná produkce plastu a nápojových kartonů Měrná produkce tříděného papíru Obrázek 1: Neinvestiční výdaje na sběr a svoz komunálního opadu (paragraf 3722) Z tohoto hlediska můžeme SO ORP porovnat s SO ORP Bohumín, Hranice, Otrokovice, Prachatice, Rumburk a Zábřeh. 7

2008 2009 2010 2011 2012 2.4 Předškolní výchova a základní vzdělávání Počet žáků ZŠ a MŠ v přepočtu na 1000 obyvatel v SO ORP Rychnov nad Kněžnou mírně převyšuje krajský průměr (85 žáků ZŠ / 1000 obyv. v ORP RK oproti 80 žákům ZŠ/ 1000 obyv. za krajský průměr a 37 dětí MŠ/ 1000 obyv. v ORP oproti 35 dětí MŠ/ 1000 obyv. za průměr kraje). Naopak u průměrného počtu žáků ve třídě I. stupně a II. stupně ZŠ a dětí ve třídách MŠ, který se pohybuje v rozmezí 18 23 žáků, vykazuje území nižší hodnoty než je průměr kraje (viz. obrázek 6). Výdaje na žáka ZŠ a dítě MŠ jsou významnou položkou rozpočtu obcí. V Královehradeckém kraji běžné výdaje na žáka ZŠ (cca 15 tis. Kč) podstatně převyšují výdaje na dítě MŠ (cca 9 tis. Kč). Nejinak je tomu i v případě SO ORP Rychnov nad Kněžnou, kdy se hodnoty nijak zvlášť neliší od průměru kraje, běžné výdaje na žáka ZŠ (cca 14 tis. Kč) a běžné výdaje na dítě MŠ (cca 8 tis. Kč). Opačná situace je u kapitálových výdajů v přepočtu na žáka výdaje na dítě MŠ jsou vyšší než na žáka ZŠ. Kapitálové výdaje obcí na žáka ZŠ v krajském průměru činí cca 3 tis. Kč oproti cca 2 tis. Kč za ORP RK a kapitálové výdaje obcí na dítě MŠ za krajský průměr činí 3 400 Kč oproti částce 5 tis. Kč na území ORP RK. V porovnání s populačně stejně velkými územími nejsou v případě SO ORP Rychnov nad Kněžnou zřejmé žádné zásadní odchylky. Obrázek 6: Průměrný počet žáků ve třídě I. a II. stupně ZŠ a třídách MŠ 8

Průměrný počet žáků ve třídě I. stupeň Průměrný počet žáků ve třídě II. stupeň Průměrný počet dětí ve třídě MŠ 3 Závěr Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou lze definovat jako ekonomicky výkonné, kde dominují malé ekonomické subjekty (počet zaměstnanců 10 49) a kde se míra nezaměstnanosti dlouhodobě drží pod průměrem České republiky. Běžné i kapitálové výdaje obcí na jednoho obyvatele jsou nižší v porovnání s ostatními SO ORP. Analyzované ORP vynakládá větší prostředky na sociální služby než ostatní SO ORP kraje. Kapacita zařízení poskytujících sociální služby nedosahuje v přepočtu na 1000 obyvatel v některých druzích domov pro seniory, azylový dům, krajského průměru ani hodnot srovnatelných ORP. Naopak domov pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení průměr předčí. Z našeho sledování ale vyplývá, že stávající kapacity zařízení poskytujících sociální služby jsou v zásadě vyhovující. V oblasti odpadového hospodářství vykazuje SO ORP vyšší produkci komunálního odpadu na občana a tudíž i větší výdaje obcí převyšující průměrnou výši výdajů obcí v Královehradeckém kraji. Nepříznivý je také rostoucí trend výdajů na sběr a svoz komunálního odpadu ve srovnání s krajskou úrovní. Z porovnání ukazatelů ve školství vyplynulo, že průměrný počet žáků ve třídách I. a II. stupně i dětí ve třídách MŠ se neliší od průměru kraje, ani srovnatelných SO ORP. Obdobná situace je i u dalších ukazatelů v oblasti školství. 9

Lze konstatovat, že úroveň SO ORP Rychnov nad Kněžnou je ve všech sledovaných oblastech srovnatelná s průměrem kraje i obdobných ORP. 10