Problematika elektronick ch periodik na Internetu Zkuenosti s vydævæn m elektronickøho Łasopisu Ikaros Petra JedliŁkovÆ, Ikaros I. Co se rozum pod pojmem elektronickø publikovæn S v vojem technologi a technick ch prostłedkø dochæz ke zcela zækonitømu vzniku nov ch mødi, kteræ - jako novæ extenze Łlov ka - roziłuj monosti publikovæn informac. Vzhledem k tomu, e v tina informac je i b hem klasickøho publikałn ho procesu v n jakø z jeho fæz v elektronickø podob, nen se Łemu divit, kdy novø technickø prostłedky umo uj c pł jem t chto produktø v elektronickø podob nastartovaly takovou explozi elektronickøho publikovæn. AŁkoli se tento pł sp vek zam łuje na problematiku elektronick ch periodik na Internetu, v ir m pohledu je publikovæn m informac m n na pł prava, tvorba, zachycen, transformace, uklædæn a diseminace dokumentø; hovoł me-li o elektronickøm publikovæn pak je v sledkem tøto Łinnosti zpł stupn n t chto dokumentø v digitæln podob. II. ZÆkladn Łlen n elektronick ch publikac Vezmeme-li v œvahu płedchoz vymezen elektronickøho publikovæn, møeme za elektronickou publikaci povaovat v podstat jak koli dokument zpł stup ovan v elektronickø podob. ZÆkladn Łlen n tedy vychæz z rozd len elektronick ch dokumentø podle zpøsobu zpł stup ovæn : e-dokumenty pł stupnø on-line ZvlÆtn postaven v tøto skupin mæ globæln poł tałovæ s Internet, kterou chæpeme jako novø mødium a o kterø bude v tomto pł sp vku płedev m łeł. Pokud bychom vak toto rozd len dokumentø chæpali døsledn, museli bychom do tøto skupiny zahrnout obecn vechny dokumenty pł stupnø skupin uivatelø v ræmci lokæln nebo globæln s t. Za elektronickø publikovæn, tedy zvełejn n n jakøho dokumentu v elektronickø podob, møeme toti v tomto ir m pojet povaovat i sd len dokumentø v ræmci intranetu nebo lokæln poł tałovø s t. V zkumnø nebo pracovn t my toti mohou zvełejnit/publikovat v sledky svø præce (report, odbornæ sta, tabulky statistick ch dat, databæze) tak, aby tyto byly pł stupnø pouze urłitø skupin uivatelø v ræmci danø s t. e-dokumenty pł stupnø off-line V tøto skupin jsou załazeny vechny ostatn dokumenty v elektronickø podob, tedy napł klad knihy, ŁlÆnky, Łasopisy, stat, obrazy, foto, film, hudba apod. uloenø a zpł stup ovanø na CD-ROM, videodisc ch aj. Zam ł me-li se bl e na elektronickø publikace na Internetu, møeme je dæle d lit do n kolika skupin.
zpøsob vzniku: periodicita: elektronickø mutace tit n ch dokumentø dokumenty existuj c pouze v el. podob monografie periodika (pravidelnæ, nepravidelnæ) nepravæ periodika ElektronickØ mutace tit n ch dokumentø Łasto b vaj pouze płesn mi kopiemi sv ch pap rov ch płedloh. V lep m pł pad vak v ce vyu vaj monost multimediality a hypertextuality a roziłuj tak monosti præce s dokumenty nebo jsou speciæln m dopl kem k pap rovømu dokumentu. V tina den kø zpravidla provozuje soub n s vydævæn m klasickø tit nø podoby takø zpravodajstv na Internetu, kde prezentuje identickø ŁlÆnky s omezenou monost vyhledævæn a orientace. Obsah elektronickøho zrcadla je nav c Łasto ochuzen o n kterø drobn j informace, kterø jsou obsaeny v tit nø płedloze. PodobnØ nepochopen a nedostatełnø vyuit monost hypertextuality a multimediality provæzelo zejmøna v minulosti prezentace n kter ch instituc, kterø na webovskø strænky prost jen vystavily HTML podobu sv ch tit n ch materiælø. ZejmØna posledn dobou se zał naj objevovat snahy naopak roz łit obsah elektronickø publikace vyuit m monost, kterø nab z prostłed WWW. NejŁast ji se tak na strænkæch den kø objevuj næstroje k rychlej mu vyhledævæn v textech ŁlÆnkø, płehledn j uspołædæn a hyperlinky usnad uj c orientaci. Text takø møe doprovæzet obrazov materiæl (Łasto kvalitn j ne v tit nø płedloze) nebo zvukov doprovod (napł klad zæznam rozhovoru nebo vystoupen n jakø v znamnø osobnosti). N kteł vydavatelø vak vyu vaj prostłed WWW pouze k informativn prezentaci sv ch pap rov ch milæłkø a na webovsk ch strænkæch tak zpravidla nab zej pouze zækladn informace o redakci, produktech, maximæln pak s monost on-line objednævky nebo nahlødnut do star ch Ł sel Łasopisu nebo v b rov ch ŁlÆnkø. Zaj mav j m połinem je vak soub nø vydævæn elektronickøho dokumentu jako dopln k k pap rovømu. NejednÆ se tedy o płesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o dopln n pap rovøho dokumentu o monosti, kterø klasickø nosiłe nenab z. Napł klad poł tałov t den k møe nab zet aktuæln zpravodajstv na Internetu, informace a ŁlÆnky, kterø se do pap rovøho vydæn nedostaly (napł. pro nedostatek m sta), hyperodkazy na m sta souvisej c s tømatikou Ł sla, v ce obrazovøho materiælu nebo monost staen software, o kterøm se v t den ku p e. Obsah tohoto dopl ku se tedy møe płekr vat s tit n m dokumentem, ale v mnohøm jej dopl uje a roziłuje. N kteł velc zahraniłn vydavatelø nab zej jet sofistikovan j formu elektronickøho publikovæn a obchodu s informacemi. NadÆle vydævaj periodika v tit nø form, na Internetu vak nab zej cosi, jako virtuæln knihovnu, kteræ zpł stup uje oprævn n m uivateløm vechny tyto dokumenty (napł klad formou płedplatnøho). Velkou v hodou je płedev m monost vyhledævæn ve vech ŁlÆnc ch a n kolika Łasopisech soułasn, prohledævæn bibliografick ch zæznamø a pł padnø
objednæn pln ch textø. Tyto formy elektronickøho płedplatnøho b vaj dæle roz łeny o nævaznø informałn sluby. StÆle Łast ji se objevuj dokumenty, kterø existuj pouze v elektronickø podob. K tomuto zækonitømu v voji dochæz nejen d ky zm n nømu faktu, e v tina tit n ch dokumentø primærn existuje v elektronickø podob, ale płedev m proto, e elektronickø publikovæn nab z mnoho v hod a roz łen ch monost oproti klasickømu. III. Rozd ly mezi elektronick m a klasick m publikovæn m Hypertext a multimedialita ElektronickØ publikace nab zej monosti logickøho provæzæn se souvisej c mi dokumenty nebo ŁÆstmi dokumentø a podstatn tak roziłuj monosti ŁerpÆn informac pro ŁtenÆłe, kdy je mono prun płechæzet z jednoho dokumentu do druhøho (zat mco u tit nøho dokumentu by autor musel informace bu opsat a t m je duplovat a nebo na n ŁtenÆłe odkæzat, aby si je vyhledal sæm). Hypertextualita v podstat simuluje to, co se b n odehrævæ v lidskøm mozku płi łeen n jakøho problømu: logickø spojovæn a asociace odv jej c se od zækladn ho tømatu. Klasick lineærn text je płekonæn nejen monostmi hypertextu, ale takø spojen m obrazov ch, textov ch a vizuæln ch informac : multimedialitou. VyhledÆvÆn a navigace Pro vyhledævæn informac v tit n ch dokumentech v podstat neexistuje rychlej næstroj ne lidskø oko. ElektronickØ dokumenty vak vyu vaj monost v połetn techniky k prohledævæn velk ch mnostv dat, kterø na Internetu nav c znamenæ vyhledævæn a z skæn dokumentø fyzicky um st n ch na røzn ch m stech v s ti. S exponenciæln stoupaj c m mnostv m informac je toto jedna z nejv t ch płednost elektronick ch publikac, kteræ slibuje sofistikovan j metody indexace, anal zy, vyhledævæn a z skævæn dokumentø na zadanø tøma. Nov prvek vnæej do vyhledævæn a navigace v elektronick ch zdroj ch tzv. push technologie a aktivn kanæly, modern obdoba osobn ch profilø płinæej c ch uivateli pouze informace vybranø specifikovan m filtrem. ElektronickÆ publikace dæle nab z dokonalej zpøsoby navigace mezi ŁlÆnky, kapitolami nebo dal mi ŁÆstmi publikace. RychlØ płechæzen mezi ŁÆstmi dokumentu usnad uje præci a etł Łas. Interaktivita Pro komunikaci je v znamnæ takø monost okamitø interakce, kdy formy zp tnø vazby pro vydavatele elektronick ch dokumentø Internet v razn roziłuje. D ky tomuto dynamickømu propojen mezi autorem a ŁtenÆłem møe vzniknout spolupræce, prun j zkvalit ovæn slueb vydavatele, monosti diskuse a (sebe)vzd lævæn. Neomezenost prostoru a Łasu
Mnoz vydavatelø tit n ch periodik jist zæpas s omezen m prostorem, kter je tit nømu dokumentu vymezen. Napln n strænky, kræcen ŁlÆnkø a hledæn obrazovøho aparætu vhodnø velikosti jsou Łinnosti, kterø jsou elektronickømu vydavateli zcela ciz, neub raj mu Łas, nemaj podstatn vliv na næklady a tak jedinø, co je tłeba v tomto sm ru płi elektronickøm publikovæn zvæit, je œnosnæ velikost obræzkø, dølka textu a vhodnæ grafickæ œprava. Elektronick vydavatel se tak møe pln soustłedit na kvalitu obsahu a do elektronick ch dokumentu møe v podstat zahrnout neomezenø mnostv souborø. TakØ nejnov j v vojovø næstroje umo uj m.j. tvorbu dynamick ch HTML dokumentø, kterø se svou kvalitou bl klasickømu DTP. AŁkoli se v tina seriozn ch vydavatelø elektronick ch periodik sna dodret pravidelnou periodicitu, i pro n plat, e nejsou tolik omezeni Łasem, jako klasiłt vydavatelø. OdpadÆ term n stanoven tiskærnou a takø Łas potłebn k vytit n a kompletaci materiælø. Elektronick dokument lze publikovat v podstat kdykoli a proces płevodu materiælø do HTML podoby zpravidla netrvæ tak dlouho. U elektronick ch vydavatelstv v podstat odpadæ celæ łada instituc, kterø v tradiłn m pap rovøm łet zci hræly v znamnou œlohu: klasickæ redakce, tiskærna, distribuce. Redakce, ŁtenÆłi i autołi na Internetu jednou jsou, vichni jsou virtuæln spojeni, co v znamn urychluje, zlev uje a jinak zv hod uje cel proces elektronickøho publikovæn. Archivace Zat mco klasiłt vydavatelø chrl novø a novø publikace a jen tie doufaj, e jsou n kde shroma ovæny, elektronick vydavatel dævæ sv m ŁtenÆłøm k dispozici nejen nejnov j publikaci (Ł slo Łasopisu), ale takø arch v vech płedchoz ch Ł sel s monost jejich prohledævæn. NÆroky na prostor jsou v tomto pł pad (na rozd l od archivace tit n ch periodik) zcela zanedbatelnø. Koneckoncø i klasiłt vydavatelø se sna svou produkci archivovat v elektronickø podob napł. na CD ROM, protoe v hody archivace materiælø v elektronickø podob jsou stæle złejm j. Modern knihovny a informałn centra proto kladou stæle v t døraz na rozvoj elektronick ch fondy, vznikaj virtuæln knihovny apod. FinanŁn œspora Jednou z velk ch v hod elektronickøho publikovæn, kterou ocen zejmøna vydavatelø dokumentø pro omezen okruh ŁtenÆłø, je ni finanłn nærołnost. NÆklady na elektronickø vydavatelstv, kterø budou rozebræny podrobn ji v kapitole V., prakticky nejsou zævislø 1 na velikosti skupiny uivatelø, zat mco u tit n ch periodik hraje połet prodan ch kusø/ł sel døleitou roli płi kalkulaci nækladø. IV. ProblØmy spojenø s elektronick m publikovæn m 1 Płi velmi vysokøm połtu ŁtenÆłø, t.j. vysokø Łetnosti pł stupø na server, mus vydavatel poł tat s vy mi næklady na technickø vybaven, protoe bude pravd podobn nucen zakoupit v konn j server a realizovat rychlej płipojen k s ti.
NovØ mødium Internet je zærove nov m komunikałn m prostłed m, ve kterøm se teprve formuje soustava pravidel, zæruk a zækonø, j m se vekeræ Łinnost na tomto mødiu ł d. VynechÆme-li celou skupinu otæzek spojen ch s anonymitou na Internetu 2, elektronick m podpisem (zæruky) a copyrightu, kter bude rozebræn v samostatnø kapitole, zøstævæ zde nevyłeenæ otæzka zæruk, jakø møe vydavatel poskytnout sv m ŁtenÆłøm. JednÆ se płedev m o zæruku za v rohodnost textu, u periodik pak zæruku za dodren periodicity a zæruku archivace materiælø. Stejn jako klasick vydavatel møe b t nesolidn, investice do vydæn dokumentu ji signalizuje alespo snahu o kontinuitu a c l vydævæn. Klasick vydavatel mæ nav c svø produkty n kde uloenø v pap rovø podob a pokud zanikne, bude monø tyto dokumenty i nadæle pou t. U elektronickøho vydavatelstv vznikæ sloitæ otæzka døv ryhodnosti, protoe pouze u v rohodnøho vydavatele møeme poł tat s t m, e se virtuæln vydavatelstv nepłesune na neznæmø m sto na s ti nebo nezmiz œpln spolu se vemi arch vy. MonÆ præv tato nejistota vede mnohø uivatele Internetu k tomu, e si rad ji døleitø dokumenty nebo ŁlÆnky vytisknou. Jedin tak møeme vysv tlit fakt, e existuje lineærn zævislost mezi rostouc m vyu væn m v połetn a kancelæłskø techniky a spotłebou pap ru. FinanŁn nærołnost a v t Łaso-prostorovØ omezen tit n ch publikac paradoxn sk tæ jednu z v hod klasickøho publikovæn : ŁÆsteŁnÆ eliminace nadprodukce informac a grafomanstv. Omezovat autory na Internetu by vak bylo v rozporu s jeho celkov m zam łen m a tak nezb væ ne apelovat na etiku: vichni, kdo publikuj na Internetu (a v el. podob obecn ) by se m li vyvarovat duplikac, uvełej ovæn redundantn ch informac, publikovæn zbytełn pam ov nærołn ch dokumentø (fotografie, video, zvuk) a płedev m nepublikovat za kadou cenu. OmezenÆ skupina uivatelø Internetu Internet je naz væn globæln poł tałovou s t a mælokomu tak dochæz, e pł stup k tøto celosv tovø studnici informac mæ pouze zlomek obyvatel planety Zem. Obecn mi bariørami pł stupu mohou b t ekonomickø podm nky, politickæ atmosføra, œrove vzd lanosti, stav telekomunikałn s t aj. Podle prøzkumø uivatelø Internetu, tvoł v eskø republice v tinu mlad (v intervalu 15-33 let se pohybuje 78% vech uivatelø Internetu v R), vzd lan (absolventi S a V pokr vaj 76%), pravicov (78%) mui (91,5%). eskø publikałn aktivity na Internetu jsou dæle specifickø pou væn m jazyka, kter m mluv jen mal zlomek vech uivatelø Internetu a kter nav c vyaduje podporu k dovæn ŁeskØ diakritiky. K elektronick m publikac m na Internetu mæ tedy u næs zat m pł stup jen omezenæ skupina lid. Na druhou stranu je vak patrnø, e præv akademickæ komunita je v tøto uivatelskø skupin dosti v razn zastoupena. MnohØ z odborn ch dokumentø nebo publikace œzce vymezen ch zæjmov ch Łi profesn ch skupin, kterø nemohly b t płes omezen tit nø produkce vydæny, maj præv na Internetu anci vzniknout a dostat se ke sv m ŁtenÆłøm. 2 Płestoe ji existuj metody, jak zjistit adresu a pł padnø dal œdaje o osobæch komunikuj c ch v kyberprostoru, absentuje sociæln kontext a celæ łada auræln ch znakø b n ch v osobn m styku.
AutorskÆ præva Jedn m z nejdiskutovan j ch soułasn ch problømø elektronickøho publikovæn je ochrana osobn ch dat a s t m spojenø garance autorøm, kteł publikuj. Bez prunøho, funkłn ho a pouitelnøho legislativn ho næstroje ochrany duevn ho vlastnictv na poł tałov ch s t ch se jen t ko rozvine elektronickø publikovæn, knihovny a archivace. Specifickou vlastnost elektronick ch publikac toti mimo jinø je, e jejich kopie jsou naprosto identickø s originælem a proto lze kupł kladu jen t ko dokæzat, kter ze dvou identick ch dokumentø vznikl dł ve. DØlka archivace Monost archivovat płedchoz Ł sla/publikace je ji zm n nou nespornou v hodou elektronick ch vydavatelstv, na druhou stranu vak nikdo płesn nev, jak dlouho budou data na patłiłnøm serveru pł stupnæ a ŁitelnÆ (s t m souvis i otæzka kvality zæznamovøho mødia). V souvislosti s elektronick mi publikacemi vyvstævæ v oblasti archivace otæzka povinn ch v tiskø, urłen jednotliv ch typø dokumentø a kterø soubory na s ti za n povaovat (monografie, periodika, mapy, fotografie) a s t m spojenæ nutnost definovat, co vechno je povaovæno za elektronick dokument. Zp tnø zæsahy do textu ElektronickØ publikace vystavenø na s ti se rovn v razn odliuj monost autora do nich neustæle zasahovat, opravovat chyby, zpłes ovat formulace nebo je jinak m nit. Jednou vydan dokument na pap łe takto m nit nelze. Na prvn pohled se zdæ, e płedev m ti, kdo maj zkuenosti s vydævæn m pap rov ch dokumentø by ocenili monost, opravit płeklepy a drobnø chyby, kterø płehlødla troj korektura textu płed tiskem. Tato nespornæ v hoda se vak møe lehce obrætit v nev hodu nebo sp e nebezpeł zvyovæn nedøv ry k elektronick m publikac m. Jak vyłeit situaci, kdy n kdo nap e kritiku na nepłesnosti nebo nekonzistence v textu n jakøho autora, kter zareaguje na kritiku tak, e tyto nedostatky ze svøho textu hbit odstran 3? Jak v łit autorovi kritiky n jakøho serveru, na kter je z jeho ŁlÆnku odkazovæno, kdy je kritika ji star s dnen stav kritizovanøho serveru vypadæ ji jinak? KnihovnickØ postupy ElektronickØ publikovæn by m lo vyvolat jistø zm ny v tradiłn m nahl en na metody zpracovæn, uklædæn a zpł stup ovæn zaznamenanøho poznæn. Nen dosud jasnæ definice a tł d n elektronick ch dokumentø, neexistuje jednotn zpøsob jejich popisu, indexace a archivace a tradiłn registrace (ISBN a ISSN) nerespektuje specifika elektronick ch publikac. NovØ mødium si pravd podobn vynut zm ny v chæpæn dokumentu jako fyzickøho dokumentu a upłednost ovæn formy płed obsahem. V. VirtuÆln vydavatelstv : næklady, potłebnø vybaven, spræva Płestoe ji existuje tzv. elektronick podpis nebo jinø metody, jak jednoznałn urłit datum a pøvodce posledn ho zæsahu do dokumentu, nerozvinulo se dosud pln jejich vyu væn a v tina uivatelø Internetu k pł slun m prostłedkøm nemæ pł stup.
Prostłed Internetu a zdokonaluj c se v vojæłskø næstroje otevłely monosti mnoha publikałn m aktivitæm, kterø v płedinternetovskøm obdob nemohly b t uskutełn ny płedev m z døvodø finanłn a organizałn nærołnosti. ExponenciÆln nærøst t chto aktivit v prostłed WWW vak vyvolævæ falenou płedstavu, e publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jak chkoli odborn ch znalost a dovednost. ElektronickØ vydavatelstv vak jistø investice a technickø a organizałn zajit n v kadøm pł pad vyaduje. Co potłebuje virtuæln vydavatel M sto na WWW serveru Obvykle se plat za MB spotłebovanøho m sta (stovky za MB m s Łn ). V tina ISP (Internet Service Provider) je ochotna dohodnout se na spolupræci (na slevæch). Podm nkou je um stn n reklamy nebo jinæ propagace (pokud se elektronickø publikace stanou slavn m a obl ben mi, pak se to ISP vræt od jin ch zækazn kø). Alternativou k pronajmut je um stn n vlastn ho poł tałe k ISP (platit ISP se mus stejn ) nav c je potłeba vlastn poł tał tj. minimæln 10000 KŁ - pro załætek stał pomal. V tomto pł pad si poł tał administruje vydavatel sæm, pokud to ovem um. Poplatky ISP za pł stup płes modem Zpravidla bude potłeba płesouvat na server novø soubory (ŁlÆnky, texty, obrazov a zvukov materiæl) nebo stahovat dopisy ŁtenÆłø. Zde se bu plat za minutu płipojen nebo pauæln m s Łn (500-1500 KŁ). Alternativou møe b t pevnæ linka, kteræ je ovem dra : 15000 a 32000 za tu nejpomalej. I zde lze sjednat slevy. Poplatky za telefon KadÆ minuta płipojen płes modem odpov dæ jednø provolanø minut po telefonu, co møe m s Łn płij t na stovky a tis ce korun podle toho, kdy a jak Łasto je płipojen realizovæno. V pł pad pevnø linky se plat Telecomu cca 1000-2500 m s Łn. Zł zen a udrovæn domøny Pro zł zen domøny druhø œrovn (www.domena.cz) je potłeba m t registraci firmy, złizovac poplatek Łin 1600-2000 korun, za veden domøny se plat rołn stovky korun. DomØna slou jako dobłe zapamatovatelnæ virtuæln adresa a takø jako virtuæln trade mark. TechnickØ a programovø vybaven Je potłeba jednoho nebo v ce poł tałø, na kter ch se budou elektronickø publikace płipravovat a zpracovævat, u graficky nærołn j ch publikałn ch aktivit takø płichæz v œvahu scanner. DÆle je potłeba m t płim łen rychl a spolehliv modem a telefonn linku (pokud nen realizovæno pevnø płipojen k ISP). Seriozn vydavatel by takø nem l opomenout nutnost pou væn licencovanøho software. N kterø z næstrojø pro pł pravu HTML dokumentø, animac apod. jsou sice
na Internetu zdarma, ale mnohø z potłebnøho programovøho vybaven vyaduje zakoupen licence. Administrace KadÆ prezentace v prostłed WWW vyaduje pravidelnou œdrbu v intervalech zævisl ch na povaze prezentovan ch informac. N kterø strænky lze obnovit jednou rołn (v rołn zpræva), jinø se m n kad den (den ky), stæle Łast ji se objevuj strænky m n c se kadou minutu (zpravodajskø sluby). Krom płidævæn nov ch publikac /Ł sel ve stanovenøm term nu by elektronick vydavatel m l takø reagovat na zp tnou vazbu od ŁtenÆłø, kteł Łasto upozorn na chyby, nedostatky nebo vyjadłuj røznø poadavky. ElektronickÆ publikace/łasopis by nem l b t statick m, mrtv m souborem strænek, kterø brzy ŁtenÆłe załnou nudit. Na druhou stranu by vak m lo b t vdy jasnø s jakou pravidelnost jsou strænky m n ny a zda je obsah prezentace upravovæn kontinuæln nebo periodicky. U periodik je pravd podobn vhodn j vystavit novø dokumenty vdy periodicky, nebo to odpov dæ jejich povaze a płi kontinuæln ch zm næch by mohl b t ŁtenÆł zmaten. Po odezn n tohoto pon kud tradiłn ho nahl en na podobu periodika se nab z alternativa: novø pł sp vky by do virtuæln ho periodika płichæzely kontinuæln a po urłitøm ŁasovØm intervalu (v zævislosti na povaze periodika, Łetnosti a zastarævæn informac ) by se tyto ŁlÆnky automaticky płesunuly do arch vu (podobn princip ji del dobu funguje u elektronick ch diskusn ch skupin). PersonÆln zajit n Prostłed WWW poskytuje prostor pro nejrøzn j publikałn aktivity, z nich jen n kterø płetrvaj a stanou se vyhledævan mi a pł nosn mi. Krom jinøho charakterizuje œsp nø, vytrvalø a spolehlivø projekty dodrovæn n kter ch zæsad płevzat ch z klasickøho publikovæn : nosnø tøma, profesionæln redakce, redakłn rada tvołenæ odborn ky, kteł m.j. garantuj kvalitu zvełej ovan ch informac a dæle irok okruh płisp vatelø. Døleit m płedpokladem œsp chu publikałn ch aktivit na Internetu je takø schopnost præce v internetovskøm prostłed, znalost jazyka HTML a alespo zækladø web designu. Dohody a garance AŁkoli zat m neexistuje upokojivø łeen legislativy autorsk ch præv, vydavatel by se m l dohodnout s autory jednotliv ch ŁlÆnkø na n jak ch intern ch pravidlech toho, kdo a jak mæ tato præva na jednotlivø pł sp vky. Pokud se jednæ napł klad o mutaci pap rovø formy publikace/periodika, m li by autołi b t informovæni o tom, e jsou jejich pł sp vky publikovæny takø na Internetu. Pokud mæ toti k t mto pł sp vkøm pł stup anonymn skupina uivatelø, nemøe vydavatel zajistit ochranu autorø płed zneuit m dat. S rozvojem elektronickøho publikovæn takø zał naj b t autołi elektronick ch textø honorovæni. Vydavatel by m l dæle zajistit dostupnost vech publikovan ch pł sp vkø oprævn nø skupin uivatelø (jin mi slovy by se nem lo stæt, e star pł sp vky nebudou dostupnø, płestoe je na n odkazovæno).
ZvÆ -li potenciæln elektronick vydavatel vechny nutnø a monø investice a płepołte-li legislativn vzduchopræzdno na Internetu, nemus tento zpøsob podnikæn vøbec vypadat jako n co obzvlæ v nosnøho. Mnoz vak ale ji załali na Internetu podnikat a celosv tovæ s se tak stævæ nov m trn m prostłed m. Zpøsoby præce v tomto prostłed rozeb ræ næsleduj c kapitola. VI. ivot periodika v kyberprostoru LidskØ, ŁasovØ, finanłn, technickø a jinø investice vloenø do elektronickø vydavatelstv se budou pravd podobn vracet jen velmi pomalu. Pro neœnavnø nadence, volontøry a połetn omezenø skupinky zæjemcø zøstane elektronickø publikovæn z velkø ŁÆsti volnołasovou aktivitou. Kdo vak ołekævæ alespo ŁÆsteŁnou refundaci vloen ch prostłedkø, m l by se zam łit na marketing produktø, kterø nab z, a na nævaznø monosti v d lku. Marketing a reklama Produkty nab zenø prostłednictv m Internetu lze propagovat tradiłn mi postupy s pozm n nou formou: reklamn jezd c prouky nebo buttony, zvełejn n na Łasto navt vovan ch serverech souvisej c ho zam łen nebo na vyhledævac ch slubæch, mailing nebo vyuit tradiłn ch kanælø: letæky, broury, reklama v mødi ch. Upozor ovæn m na zaj mavou publikaci nebo Internetovsk Łasopis lze płilækat ŁtenÆłe, co (krom pł nosu pro v c samu) møe płivøst takø sponzory. (Popis zpøsobø a forem sponzoringu, metody m łen nævt vnosti strænek a evaluace reklamy by patrn vystałily na samostatn ŁlÆnek.) Specifick m finanłn m profitem zejmøna elektronick ch periodik mohou b t pł jmy z płedplatnøho, kterø je op t væzæno na kvalitu a v hlas nab zenøho produktu, protoe ochota platit za informace na Internetu je snad jet men ne ochota platit za nækup informac na pap łe. VII. Pł klad Ikara, kter dosud nepadl Projekt Ikara s mottem Łasopis, kter nenajdete na ÆdnØm novinovøm stænku vznikl jako studentskæ aktivita załætkem roku 1997 na stavu informałn ch studi a knihovnictv FF UK, prvn Ł slo vylo 14.4. 1997. Od tø doby proel Łasopis i jeho redakłn zæzem velk m v vojem na jeho konci je kontinuæln, automatizovan a rutinn proces pł pravy jednotliv ch Ł sel Łasopisu, rozrøstaj c se okruh ŁtenÆłø a takø autorø a płedev m cennø zkuenosti s vydævæn m elektronickøho periodika. Ikaros se zam łuje na informałn v du, zdroje a sluby. V jednotliv ch rubrikæch pokr væ tuto problematiku od odborn ch ŁlÆnkø, stat a v zkumn ch zpræv, płes recenze produktø z oboru a po reportæe z odborn ch konferenc, v stav a happeningø. Na pł prav Ł sel se pod l nejen redakce, ale płedev m extern spolupracovn ci, prob hæ diskuse mezi autory a ŁtenÆłi, redakce rychle reaguje na zp tnou vazbu z obdren ch dopisø nebo z v sledkø anket. ZÆjemci o spolupræci nebo bli informace o elektronickøm Łasopise Ikaros, nech se obræt na WWW strænky
http://ikaros.ff.cuni.cz nebo na redakłn e-mailovou adresu ikaros-redakce@ff.cuni.cz PouitÆ literatura CELBOV`, Iva: Archivace elektronick ch publikac : ProblØmy spojenø s fenomønem elektronickøho publikovæn. Ikaros, Ł. 2 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c02/elpubl1.htm.cp1250 JON`KOV`, Karol na: Co je a co nen elektronick Łasopis. Ikaros, Ł. 1 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/elp.htm.cp1250.cp1250 MEADOWS, Jack: Can we really see where electronic journals are going? Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 151-154. ISSN: 0143-5124. PR ZKUM uivatelø Internetu: V sledky druhøho kola (œnor 97 - zæł 97). - stav AIU a informatiky VUT FAST, 23.10.1997.- 6 s. http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/vyzkum.htm.cp1250 TKA KOV`, Daniela: OdbornØ elektronickø Łasopisy - proł ne? Ikaros, Ł. 2 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c02/tka.htm.cp1250 VOJT`EK, Filip: WWW otevłel elektronickømu publikovæn cestu dokołæn, ale idyla næs nełekæ. Ikaros, Ł. 1 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/elpubl.htm.cp1250.cp1250 WILLS, Gordon: Embracing electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 4 (1996). s. 77-90. ISSN 1066-2243. WILLS, Mathew - WILLS, Gordon: The ins and outs of electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 1 (1996). s. 10-21. ISSN 1066-2243. WOODWARD, Hazel - ROWLAND, Fytton - McKNIGHT, Cliff - MEADOWS, Jack - PRITCHETT, Carolyn: Electronic journals: Myth and realities. Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 155-162. ISSN: 0143-5124.