Fyziologie GIT II. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. miloslav.franek@lf3.cuni.cz
Tenké střevo duodenum, jejunum, ileum rozklad živin na vstřebatelné součásti většina resorpčních dějů silná hormonální a imunitní aktivita na trávení a vstřebávání se zde významně podílejí játra a pankreas
Stavba tenkého střeva trubice o průměru 3-4 cm, dlouhá 3-5 m duodenum : 12 palců (30 cm) jejunum: 3cm, více řas, méně lymfatické tkáně, jiná prava cév ileum: 2.5cm, 3/5 délky střeva
Motilita tenkého střeva 1. míchací pohyby 2. propulsivní pohyby (peristaltika, posun tráveniny) ve skutečnosti nelze takto přesně rozdělit, všechny pohyby smíšené
Míchací pohyby distenze střeva chymem vyvolá kontrakci hladké svaloviny (délka 1 cm); segmentace, šňůra buřtů po relaxaci nová kontrakce o kousek posunutá, míchání, (2-3/min, při extrémní stimulaci 12/min)
Peristaltické pohyby peristaltická vlna může vzniknou kdekoliv rychlost 0.5-2 cm/s, od duodena klesá po 3-5 cm (max. 10 cm) zaniká proto se trávenina pohybuje velmi pomalu (1 cm/min) a cesta tenkým střevem jí zabere 3-5 hodin
Řízení peristaltiky 1. nervová regulace: peristaltika vyvolána reflexně vstupem chymu do duodena často se stává, že chymus v TS setrvává až do dalšího jídla, kdy jej vypudí gastroenterický reflex 2. hormonální regulace stimulace peristaltiky: gastrin, CCK, insulin, serotonin inhibice peristaltiky: sekretin, glukagon
Mechanismus motility pomalé oscilace membránového potenciálu čas od času AP, korelace s kontrakcí podobnost se srdcem, ale kanály? intersticiální Cajalovy buňky, přímo spojené s hladkým svalem
Funkce ileocékální chlopně obsah céka se nesmí dostat do ilea chlopeň ovládána ileocékalním sfinkterem dráždění či distenze céka kontrahuje sfinkter a inhibuje ileální peristaltiku (appendicitis)
Sekrece v tenkém střevě 1. Brunnerovy žlázy: sekrece hlenu 200 ml/den 2. Lieberkühnovy krypty: sekrece trávicí šťávy 1800 ml/den
Brunnerovy žlázy na samém začátku duodena, zejména mezi pylorem a papilla Vateri secernují hlen, bikarbonát, enzymy asi ne funkce ochranná stimulace sekrece: 1. chymus (mechanicky a chemicky) 2. vagová 3. hormonální: sekretin
Lieberkühnovy krypty 1. pohárkové buňky: hlen 2. enterocyty: voda, elektrolyty (pak absorpce s produkty digesce) 3. Panethovy buňky: baktericidní peptidy (a-defensin) 4. endokrinní buňky
Enzymy v tenkém střevě nejsou přímo secernovány, ale jsou v membráně enterocytů 1. peptidázy: málé peptidy na AK 2. sacharáza, maltáza, izomaltáza, laktáza: disacharidy na monosacharidy 3. střevní lipáza: tuky na glycerol a MK
Regulace sekrece trávicí šťávy 1. lokální stimulace přítomnost chymu (hlavní stimulus) - mechanicky, chemicky 2. hormonální stimulace sekretin, cholecystokinin
Tlusté střevo základní funkce: 1. absorpce vody a elektrolytů (proximální polovina střeva) 2. skladování tráveniny (distální polovina střeva)
Stavba tlustého střeva délka 1.2-1.5m, šířka 4-7.5cm caecum: nejširší colon: ascendens, transversum, descendens, sigmoideum rectum taenie coli (3, 1cm, ztluštění podélné svaloviny) haustra coli plicae semilunares: mění se s peristaltikou appendices epiploicae: obsahují tuk
Motilita tlustého střeva ve srovnání s ostatními částmi trávicí trubice jsou pohyby tlustého střeva (vzhledem k jeho funkcím) mírné a pomalé dělení jako u tenkého střeva: 1. míchací 2. propulsivní (peristaltické)
Míchací pohyby kolon haustrace: současná kontrakce cirkulární a longitudinální (3 taenie) trvá asi 60 s, po několika minutách se opakuje má i propulsivní složku smyslem je dostat chymus do kontaktu se stěnou - denně se v kolon vstřebá 80-200 ml
Propulsivní pohyby kolon 1. pomalá persistující haustrace: trávenina projde kolon za 8-15 hodin 2. velké (Holzknechtovy) pohyby: 1-3x denně modifikovaný typ peristaltiky: silná cirkulární kontrakce v colon transversum, distální 20 cm ústek ztratí haustrace a na 2-3 min se kontrahuje, opakuje se až 30 min může být vyvoláno gastrokolickým nebo duodenokolickým reflexem; ulcerózní kolitida
Defekace rektum normálně prázdné (rektosigmoideální svěrač) jeho naplnění vyvolá defekační reflex: relaxace vnitřního sfinkteru a kontrakce vnějšího, velká peristaltická vlna (obojí zesiluje parasympatikus z sakrálních segmentů, efektivně ovládáno vůlí) nádech a kontrakce břišních svalů (zvýšení nitrobřišního tlaku), vyprázdnění
Složení stolice 75% voda, zbytek anorganické látky, střevní bakterie, proteiny, tuky, vláknina, žlučové pigmenty, oloupané epitelie střevní plyny: spolykané, z krve, z bakterií (vodík, metan, CO 2, kyslík, dusík) foetor hepaticus: játra nemetabolizují merkaptany, které se vstřebaly z kolon do krve
Střevní bakterie obrovské množství, většina anaerobní štěpí část rostlinné vlákniny významný zdroj vitamínu K vytvářejí střevní plyny: CO 2, vodík, sirovodík, metan způsobují snížení ph antigeny krevních skupin AB0
Sekrece v kolon mukózní: ochrana stěny před bakteriemi, pojivo tráveniny, díky vyššímu ph (bikarbonát) chrání před případným obsahem kyseliny v trávenině Lieberkühnovy krypty (ale ne klky) stimulace sekrece: přímá taktilní, parasympatikus (emočně lze extrémní stimulace) sekrece vody: dráždění kolon (bakteriální enteritis, průjem)
SOUHRN: Sekrece v GIT objem [ml] ph sliny 1000 6.0-7.0 žaludek 1500 1.0-3.5 pankreas 1000 8.0-8.3 žluč 1000 7.8 tenké střevo 1800 7.5-8.0 Brunnerovy ž. 200 8.0-8.9 tlusté střevo 200 7.5-8.0 celkem 6700
Setrvání potravy v oddílech GIT jícen žaludek tenké střevo tlusté střevo 10 vteřin 1-3 hodiny 7-9 hodin 25-30 hodin
Gastrointestinální hormony největší endokrinní orgán neuronální, mechanická nebo chemická stimulace portální krev, játra, srdce, GIT
Podmínky 1. sekrece po fyziologické stimulaci (přijem potravy) 2. účinek i po přerušení inervace 3. exokrinní podání stejný účinek jako fyziologická sekrece 4. známá chemická struktura gastrin, sekretin, CCK, GIP, motilin
Historie, terminologie sekretin 1902 (AK 1966) gastrin 1905 1928 CCK, 1943 pankreozymin, 1968 CCK GIP, původně enterogastron, Glucosedependent Insulinotropic Peptide
Chemická struktura gastrin (17, resp.34 AK), CCK (33 AK): terminální tetrapeptid W-M-D-F; zkřížená aktivace receptorů sekretin (27AK), GIP (42AK)
Distribuce a uvolňování nepravidelná, zhruba: žaludek gastrin, duodenum všech 5, jejunum CCK, GIP, motilin, ileum CCK podněty proteiny: G, CCK, GIP tuky: CCK, GIP cukry: GIP HCl: inhibice G, sekretin distenze: G
Účinky
Další GI hormony I pankreatický polypeptid: inhibice pankreatické sekrece, 36AK peptid YY: útlum žaludeční sekrece a vyprazdňování žaludku VIP: relaxace hladkých svalů GIT, vasodilatace, inhibice Ž sekrece GRP (bombesin): silná stimulace sekrece G
Další GI hormony II enkefaliny: delta agonisté, zvyšují střevní tonus, inhibice střevní sekrece somatostatin: inhibice sekrece G, HCl a většiny GI hormonů histamin: stimulace sekrece HCl (H2)