Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze. Rudolf Kvapil

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Rudolf Kvapil Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS Bakalářská práce 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma:,,bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS, zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne 17. května 2012 podpis

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Davidu Klimánkovi, Ph.D, za ochotu, čas a věcné připomínky, kterými mi výrazně pomohl při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.

Název bakalářské práce: Bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS Abstrakt: Cílem práce je implementovat vybrané bezplatné cloudové úložiště pro použití při výuce na VOŠIS. V teoretické části se budu zabývat problematikou ukládání dat do tzv. cloudu, shrnu konkrétní parametry jednotlivých služeb výhody a nevýhody, dostupnost, náročnost na implementaci do síťového prostředí apod. V praktické části provedu vlastní vícekriteriální analýzu optimálního datového úložiště a zdokumentuji průběh testování využití vybraných free webových úložišť pro výuku na VOŠIS. Klíčová slova: Cloud, bezplatné úložiště, vícekriteriální analýza, cloud computing, XAMPP, mapování síťového disku.

Title of the Bachelor s thesis: Free cloud storages and their usage in teaching at VOŠIS. Abstract: The aim is to implement the selected free cloud storage for usage in teaching at VOŠIS. In the theoretical part I will deal with issues of storing data in the cloud, I will summarize the specific characteristics of each service - advantages and disadvantages, availability, demand of implementing of a network environment, etc. In the practical part, I will make a own multi-dimensional analysis of the optimal data storage and document the use of the testing selected free web storages for teaching at VOŠIS. Key words: Cloud, free storage, multicriteria analysis, cloud computing, XAMPP, network drive mapping.

Obsah Použité zkratky... 10 1 Úvod... 11 2 Teoretická část... 12 2.1 Cloud computing... 12 2.1.1 Popis... 12 2.1.2 Historie... 13 2.1.3 Charakteristika a terminologie... 14 2.1.3.1 Samoobsluha... 14 2.1.3.2 Sdílení zdrojů... 14 2.1.3.3 Pay as you go... 15 2.1.3.4 Up-to date... 15 2.1.4 Distribuční model... 15 2.1.4.1 SaaS (Software as Service)... 15 2.1.4.2 PaaS (Platform as Service)... 16 2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service)... 17 2.1.5 Model nasazení... 17 2.1.5.1 Veřejný cloud... 17 2.1.5.2 Soukromý cloud... 18 2.1.5.3 Hybridní cloud... 18 2.1.5.4 Komunitní cloud... 18 2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu... 18 2.1.6.1 Výhody... 18 2.1.6.2 Nevýhody... 19 2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště... 19 2.2.1 Internetové úschovny... 20 2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven... 21 2.2.2 Osobní cloudy... 22

2.2.2.1 File clouds... 23 2.2.2.2 Device clouds... 23 2.2.2.3 App clouds... 23 2.2.3 Výhody a nevýhody... 23 2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows... 24 3 Praktická část... 27 3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP... 27 3.1.1 Popis problému... 27 3.1.2 Návrh řešení... 28 3.1.3 Výběr bezplatných úložišť... 29 3.1.3.1 Dropbox... 32 3.1.3.2 Google Drive... 34 3.1.3.3 Microsoft SkyDrive... 35 3.1.3.4 SugarSync... 36 3.1.3.5 Box... 38 3.1.3.6 DriveHQ... 39 3.1.3.7 OpenDrive... 40 3.1.3.8 SpiderOak... 41 3.1.3.9 Capsa.cz... 42 3.1.4 Vícekriteriální analýza... 44 3.1.5 Instalace a nastavení služby Capsa.cz... 47 3.1.6 Používání úložiště Capsa.cz na VOŠIS... 50 3.2 Nastavení DocumentRoot na bezplatné cloudové úložiště v balíku XAMPP.. 50 3.2.1 Popis problému... 50 3.2.2 Apache... 50 3.2.3 Návrh řešení... 51 3.2.3.1 Microsoft Virtual PC 2007... 52

3.2.4 Instalace a konfigurace balíku XAMPP a načítání php dokumentů z cloudu... 52 3.2.4.1 Nastavení pro server... 52 3.2.4.2 Nastavení pro studenta... 53 3.3 Práce s několika soubory najednou prostřednictvím bezplatného cloudového úložiště... 54 4 Závěr... 57 5 Seznam literatury a použitých zdrojů... 58 6 Seznam obrázků... 65 7 Seznam tabulek... 66 8 Přílohy... 67

Použité zkratky ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement ASP - Application Service Provider CFO - Chief Financial Officer CRM - Customer Relationship Management DNS - Domain Name System FTP - File Transfer Protocol GB - Gigabyte HW - Hardware IP - Internet Protocol MB - Megabyte MS - Microsoft OS - Operační systém P2P - Peer-to-peer PC Personal Computer PHP - Hypertext Preprocessor PIPA - Protect IP Act RAM - Random-Access Memory SOPA - Stop Online Piracy Act SW - Software TB - Terabyte VPN Virtual Private Network 10

1 Úvod Téma s názvem bezplatná cloudová datová úložiště a jejich využití při výuce na VOŠIS jsem si vybral hlavně proto, že v dnešní době se právě tyto služby stávají velmi populární a před nedávným časem jsem se o ně začal sám zajímat. V teoretické části, která navazuje na další straně, se budu zabývat především vysvětlením pojmu Cloud computing. Tato velmi mladá varianta správy souborů a přístupu k aplikacím se s přibývajícími dny a roky stává stále aktuálnější a mnoho firem ji již využívá a pochvaluje si ji. Budu se také věnovat jeho historii a uvedu pár jmen, která za jeho vznikem stojí. Dále se také budu zabývat rozdělením Cloud Computingu a vyjmenuji jeho nejdůležitější vlastnosti, výhody a nevýhody. Praktická část mé práce bude sloužit k vybrání jednoho nejoptimálnějšího z bezplatných cloudových úložišť, hodnocených dle předem vybraných kritérií, přičemž každé z nich podrobněji zanalyzuji a pomocí vícekriteriálního rozhodování vyberu nejideálnější, které poté aplikuji v konkrétních případech použití na VOŠIS. 11

2 Teoretická část 2.1 Cloud computing 2.1.1 Popis Dá se říci, že každá větší firma v dnešní době již využívá takzvaného Cloud computingu. Pro tento výraz neexistuje přesná a zavedená definice, nicméně můžeme se ho snažit vysvětlit jako využívání hardwaru jiných firem za účelem snížení nákladů na hardware naší firmy. Při této příležitosti bych zde uvedl 3 definice Cloud Computingu, které považuji za nejvýstižnější.,,cloud computing označuje souhrnně technologie a postupy používané v datových centrech a firmách pro zajištění snadné škálovatelnosti aplikací dodávaných přes Internet Jan Kodera (1),,Cloud computing si můžeme zkusit definovat jako technologii, která umožňuje přístup k datům a aplikaci ze kteréhokoliv místa. A také jako zařízení, jež je připojeno k dotyčné síti. Michal Polák (2),,Cloud computing je jedno z velmi oblíbených marketingových spojení v IT průmyslu. Cloud computing je sdílení hardwarových i softwarových prostředků pomocí sítě. Právě tento princip dal systému název, v diagramu se podobá mraku (anglicky Cloud) www.cloudcomputing.cz (3) Anglický výraz cloud se používá právě proto, že zakreslené schéma Cloud Computingu připomíná mrak (v angličtině cloud). V praxi tato služba funguje například tak, že firma B sdílí s firmou A svůj hardware nebo software a firma A za tyto služby firmě B platí. Toto spojení je pro firmu A výhodné, protože její náklady na hardware a software jsou daleko nižší, než kdyby tyto prostředky využívala sama ve svých podmínkách, sdílení probíhá zásadně prostřednictvím internetové sítě. V dnešní době patří mezi největší průkopníky v oblasti Cloud Computingu především dvě velké americké firmy: Google a Microsoft. Google a spousta jím nabízených služeb fungují již v současnosti na tomto principu, můžeme jmenovat například jeho Gmail, aplikaci Picasa pro sdílení fotek a videí, Google Docs sloužící pro ukládání dokumentů různých typů a jejich synchronizaci například mezi spolupracovníky ve firmě nebo nejnovější free webové úložiště Google Drive, které je právě s Google Docs maximálně propojené. Microsoft nahlíží na tyto služby jinak než Google. Jde mu především o kompletní 12

virtualizaci operačního systému a dalšího softwaru, včetně například kancelářských balíků MS Office. (4) (5) V dnešní době využívá určitý typ cloudu každý z nás. Nejlepším příkladem jsou naše emailové schránky, kde jsou opět data uložena na serverech poskytovatelů (Seznam, Centrum, Google) a my k nim pouze přistupujeme za pomoci jednoduché webové aplikace. Dalším typem, který většina z nás určitě někdy použila, jsou služby, které slouží primárně jen jako úložiště souborů. Mohl bych zde jmenovat servery jako Rapidshare, Ulož.to, Czshare a nebo před nedávnem zrušený Megaupload. O něm a jemu podobných serverech se ještě budu zmiňovat později. Obrázek 1: Znázornění Cloud Computingu (6) 2.1.2 Historie Hlavní myšlenku fungování Cloud Computingu vyslovil v 60. letech 20. století John McCarthy, americký informatik a kognitivní vědec. Ten prohlásil, že by se v budoucnosti mohla počítačová technika organizovat podobně jako veřejná služba. Tento koncept byl odvozen od telekomunikačních organizací, které v letech 90. jako první udělaly radikální posun od typu datových okruhů point-to-point do virtuální privátní sítě VPN. Díky optimalizaci využití zdrojů tak mohly svoji práci uskutečňovat 13

efektivněji a levněji. Termín Cloud Computing byl poprvé použit na přednášce profesora Ramnath Chellappa, který ho definoval jako výpočetní paradigma, kde se hranice výpočetního výkonu budou stanovovat spíše z ekonomického hlediska, než z hlediska technických omezení. (7) (8) Asi prvním průkopníkem v oblasti poskytování podnikové aplikace prostřednictvím jednoduché webové stránky byla v roce 1999 firma Salesforce.com. V těsném závěsu se v roce 2002 přidal Amazon se spuštěním služeb Amazon Web Services (AWS) a jejich zprovozněním pro veřejnost a firmy v roce 2006. Amazonu nejvíce vadilo, že využívá jen 10% kapacity své výpočetní techniky a zbytek je určen pro rezervní použití. Cloud Computing však přinesla nejvíce do podvědomí veřejnosti v roce 2006 firma Google spuštěním svých Google Docs. Posledním významným milníkem je rok 2009, kdy do hry vstoupil Microsoft se spuštěním Windows Azure. Poté se ještě přidaly další společnosti jako například: IBM, Oracle, Dell, Fujitsu, Teradata nebo HP. V následujících letech se předpokládá velký nárůst využití Cloud Computingu a příchod dalších firem, které začnou spouštět své služby s ním zaměřené. (9) (10) 2.1.3 Charakteristika a terminologie Cloud computing se dá často charakterizovat několika atributy: Samoobsluha Sdílení zdrojů Pay as you go Up-to date 2.1.3.1 Samoobsluha Samoobsluha znamená, že si každá firma může lehce v administrátorském režimu nadefinovat velké množství nastavení a může si zvolit např.: jaká práva bude mít konkrétní uživatel, na jaké soubory bude moci nahlížet a jak s nimi pracovat, kterých služeb na cloudu bude využívat, jaká nastavení může měnit a podobně. 2.1.3.2 Sdílení zdrojů Sdílení zdrojů je jednou z největších výhod cloudu. V praxi tato vlastnost funguje tak, že všichni uživatelé přistupují k souborům a aplikacím přes internet, což 14

sebou nese obrovskou výhodu možnosti přístupu prakticky z celého světa. Tato data jsou pak nadále sdílena mezi uživateli (například mezi těmi, kteří jsou v hierarchii na stejné nebo vyšší úrovni) a umožňují také jejich spolupráci v reálném čase. Jako skvělý příklad zde může posloužit například služba Google Docs. K nově vytvořenému dokumentu se může připojit několik uživatelů a současně ho editovat. Mohu tedy například psát text a můj kolega vidí, kde mám kurzor, může mi do práce kdykoliv zasáhnout anebo si můžeme role prohodit. 2.1.3.3 Pay as you go Tato charakteristika se vztahuje k finanční stránce věci. Zákazník platí společnosti, která cloud provozuje, za velikost přenesených dat kolik toho zákazník přenese, tolik toho firmě zaplatí. Další možností je konstantní platba za předem domluvený prostor, který se již nezvětší (firma si například může platit úložiště o velikosti 1TB). 2.1.3.4 Up-to date Při používání cloudu jsou veškeré změny neprodleně aktualizovány a synchronizovány, například s uživatelskými PC. Pokud do služby nahrajeme nějaký soubor a kdokoliv, komu umožníme přístup k tomuto souboru, nám ho změní, automaticky se potom aktualizuje také soubor uložený v našem PC (pokud toto vyžadujeme). Zde opět vše záleží hlavně na rychlosti připojení jednotlivých počítačů do sítě. Při editaci velkých souborů tak bude synchronizace trvat daleko déle, než například při editaci textového dokumentu. (11) 2.1.4 Distribuční model Dělení Cloud Computingu je velmi složitá věc a existuje na ní velké množství názorů. Nejčastěji se však rozděluje podle dvou hledisek, a to podle toho, jak je cloud poskytován, anebo podle toho, jaké služby sám poskytuje. Mezi typicky poskytované služby se řadí tyto distribuční modely. 2.1.4.1 SaaS (Software as Service) Tzv. Software jako služba. Jedná se o model, kdy je kompletní softwarové vybavení a webové úložiště spravováno provozovatelem služby. Klienti k ní poté přistupují výhradně přes internet. Tento model se vyznačuje především nízkými náklady a jednoduchostí. Poskytovatel přebírá v tomto případě veškerou zodpovědnost za datové úložiště, aplikační software, operační systém a podobně. Navíc odpadá klientům nákup 15

licencí na OS nebo serverových licencí, vše toto již je v permanenci hostitele služby (ASP), který veškeré tyto výdaje hradí z měsíčních poplatků. Následující tabulka slouží k vyjádření výhodnosti služby SaaS ve firmě o 10 zaměstnancích po dobu 3 let provozu. Částky jsou uváděny v amerických dolarech. Obrázek 2: Náklady na vlastní správu a správu pomocí ASP (12) Z tabulky je jasně vidět, že v menší firmě o 10 pracovnících se nám využívání služby SaaS za stávajících podmínek rozhodně vyplatí a naše náklady tak klesnou o celých 46%. Nejčastějším příkladem SaaS služby je CRM systém. (12) 2.1.4.2 PaaS (Platform as Service) Tzv. Platforma jako služba. Jedná se o službu, kdy se zákazník stará jen a pouze o instalaci, provoz a údržbu své aplikace. Naopak se nemusí zabývat správou hardware a tzv. solution stacku. Solution stack je balík aplikací, za které se považuje například operační systém, databázový server, webový server a podobně. Přístup ke službě opět probíhá prostřednictvím internetového připojení. Služba nadále může obsahovat také zařízení pro návrh aplikací, vývoj aplikací, testování, nasazení a hostingu aplikací. Může též obsahovat aplikační služby jako nástroje pro týmovou spolupráci nebo integraci webových služeb. 16

Obrázek 3: Schéma distribučního modelu PaaS (13) 2.1.4.3 IaaS (Infrastructure as a Service) Tzv. infrastruktura jako služba. Zde se jedná o nejméně vyvinutý distribuční model. Hostitel poskytuje uživateli pouze samotný hardware (výpočetní infrastrukturu) s úložným prostorem a konektivitou, kterou si objedná. Nejčastěji se zde platí za velikost úložného prostoru pro data. Poskytovatel IaaS nabízí vlastní prostředky ze svého sídla, ze kterého dokáže najednou obsloužit i několik stovek dalších zákazníků (firem). (14) (14) (15) 2.1.5 Model nasazení Model nasazení nám říká, jak je cloud nejčastěji poskytován, avšak toto dělení není jednoduché. Mnoho autorů se shoduje na dělení na cloud veřejný a soukromý, v dalších kategoriích se však již mírně rozcházejí. 2.1.5.1 Veřejný cloud Veřejný cloud je někdy považován za typický model cloud computingu. V této formě se jedná o model, ve kterém je nabízen k pronájmu výpočetní výkon komukoliv, kdo o něj má zájem. Tyto služby nabízí veřejnosti velké množství firem v popředí s Amazonem (poskytuje elastický cloud, jednoduché databáze i datové úložiště) anebo právě Salesforce.com. Jsou určeny právě pro širší veřejnost a většinou pro všechny poskytuje stejnou nebo velmi podobnou funkcionalitu. (16) (17) (18) (19) 17

2.1.5.2 Soukromý cloud Hlavní specifikací soukromého cloudu bývá daleko nižší počet uživatelů, než je tomu u cloudu veřejného. Soukromý cloud je postaven na technologiích cloudů veřejných jedná se především o virtualizaci, a je poskytován většinou organizacím prostřednictvím třetí strany (externí dodavatel), či organizace samotné (IT oddělení oné firmy). Tyto služby jsou většinou spolehlivé a bezpečné, avšak nenabízejí takovou finanční výhodnost a možnosti využití. Uživatel se stále bude muset zabývat nákupem software a někdy i hardware (17) (19) 2.1.5.3 Hybridní cloud Jak je patrné již z názvu, tento typ bude spojovat jak typ soukromý, tak typ veřejný. Hybridní cloud se obvykle nabízí jedním ze dvou způsobů: dodavatel má privátní cloud a vytváří partnerství s poskytovatelem veřejného cloudu nebo poskytovatel veřejného cloudu tvoří partnerství s dodavatelem, který poskytuje privátní cloud platformy. Navenek toto spojení vystupuje jako jeden cloud, avšak oba modely jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. (20) (19) 2.1.5.4 Komunitní cloud Komunitní cloud bývá využíván definovanou komunitou, například spolupracujícími firmami, komunitou vývojářů určitého projektu apod. Tento cloud je používán zejména v případech, kdy je třeba dodržovat předpisy (například se může jednat o stejné požadavky na audit) anebo mohou být spojeny s funkčními požadavky, například s hostováním aplikací, které vyžadují rychlou dobu odezvy. (21) (19) 2.1.6 Výhody a nevýhody Cloud Computingu 2.1.6.1 Výhody Úspora financí žádné velké investice do HW a SW, platíme pouze za to, co používáme. Klient nemusí znát princip funkce HW a SW. Snazší vzdálená podpora. Sdílení HW prostředků umožnuje lépe rozdělovat výkon mezi jednotlivé klienty, uživatelé platí pouze za výkon, který skutečně potřebují. 18

Rozšíření funkcí / zvýšení výkonu probíhá přímo v datovém centru. Tento systém šetří čas, náklady, dopravu i životní prostředí. Uživatel se může k datacentru připojit kdekoliv, nezávisle na platformě (PC, mobilní telefon, tablet). Datové centrum může nabídnout vyšší výkon pro jednoho klienta než běžný počítač. Naopak v případě, že výkon není třeba, dokáže tento systém šetřit prostředky. Bezpečnost data bývají několikanásobně zálohovaná, aplikace jsou zdokonalovány bez nutnosti instalace nových verzí, celé datacentrum je zpravidla zabezpečeno mnohem lépe než jeden počítač. Nezávislost na dodavateli hardwaru. Místo kupování SW či HW stačí pouze platit měsíční poplatek. Velká řada služeb je poskytována zdarma. (22) (23) 2.1.6.2 Nevýhody Poskytovatel služby může mít výpadek nebo úplně zbankrotovat (ovšem selhat může kdykoliv i náš pevný disk). Změna poskytovatele bývá nákladná. Vaše data mohou být zneužita nepovolanými osobami (jako se to může stát i s daty ve firemní síti). Platby za některé služby mohou při dlouhodobém užívání převýšit náklady na klasický software. Provozovatel může své služby zdražit. Online programy mívají méně funkcí než desktopová řešení. Závislost na internetovém připojení software může běžet pomaleji nebo selhat. (23) 2.2 Bezplatná cloudová datová úložiště Náplní mé práce bude testování a analýza bezplatných cloudových úložišť, proto si je teď přiblížíme. 19

2.2.1 Internetové úschovny S globálně se zrychlujícím internetovým připojením narůstá potřeba posílání větších souborů. Velká většina laické veřejnosti si myslí, že email slouží k posílání právě těchto souborů, avšak dnešní emailové schránky neposkytují až tak velký komfort, co se prostoru týče. Poslat například soubor o velikosti 1 GB pomocí emailu nelze, většinou emailové schránky zvládají soubory o maximální velikosti přibližně 20 MB. K těmto účelům tedy vznikají desítky internetových úschoven, které tyto služby nabízejí. Tyto služby jsou obvykle postaveny velmi podobně. Uživateli se po zadání webové adresy do prohlížeče zobrazí úvodní stránka a většinou uprostřed ní nepřehlédnutelné tlačítko upload, které slouží pro nahrání požadovaných souborů. Po provedení akce se zobrazí hypertextový odkaz, který si poté uživatel jen zkopíruje a může ho rozesílat dál, například svým spolupracovníkům nebo rodině. V poslední době se tyto služby stále vylepšují a dnes již tato úložiště nabízejí i online streamování nahraných videí a audio nahrávek, vytváření vlastních fotoalb nebo například prohlížení nahraných dokumentů. Pokud tedy nemáme přístup na své vlastní FTP anebo si nechceme stahovat speciální programy pro sdílení na P2P sítích, jsou tato úložiště pro nás ideální volbou. Hlavní příjem těchto serverů souvisí s prodejem premium účtů, které poskytují uživateli buď časový úsek, po který může data ze serveru stahovat (účty na den, týden, měsíc, rok ) nebo jsou limitovány objemem stažených dat (1 GB, 100 GB, 1 TB ). Pro koupi premium účtu je většinou nutné, aby si zákazník vytvořil registraci na internetových stránkách a zaplatil za užívání jednou z nabízených možností (kartou, převodem na účet, paypal ). Po přihlášení pak může spravovat svoje nahrané soubory, vyhledávat mezi všemi nahranými soubory od všech uživatelů, vytvářet seznamy pro stahování nebo stahovat programy, které po nainstalování pomáhají všechny tyto činnosti lépe organizovat, zjednodušují upload fronty souborů, či naopak jejich download. Premium účty také umožňují stahovat vysokou rychlostí a poskytují neomezeně velký prostor pro nahrávání souborů. Nejčastěji tyto servery lákají uživatele ke koupi účtu srovnáním výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele. Neregistrovaní uživatelé jsou většinou nuceni opsat náhodně vygenerovaný kód captcha (ochrana proti spamovým robotům) a poté například ještě počkat určený čas na zpřístupnění souboru. Pokud ho omezenou rychlostí stáhneme, budeme muset počkat na stažení dalšího souboru určený počet minut. Těmto překážkám často uživatelé nepřijdou na chuť a raději si nakonec zakoupí prémiový účet. (24) 20

Obrázek 4: Typický příklad srovnání výhod pro premium uživatele a pro běžné uživatele (25) 2.2.1.1 Aktuální situace kolem internetových úschoven V poslední době se v souvislosti s internetovými úschovnami začínají velmi často objevovat zkratky jako např.: SOPA, PIPA nebo ACTA. Tyto zkratky reprezentují zákony, které vznikají k potlačování internetového pirátství. Za vznik těchto protipirátských opatření jsou odpovědny hlavně hudební vydavatelství, filmová a televizní studia, časopisy, rádia a další řada médií. Nelíbí se jim, že se z internetu za posledních 20 let stalo skladiště nelegálně sdílených a autorsky chráněných děl. Tyto firmy s každým staženým filmem či písní přicházejí o zisk, který se v součtu šplhá k miliardám dolarů. Spouštěcím prvkem všech událostí, vedoucích k návrhům těchto zákonů, byl americký senát v čele se senátorem Patrickem Leahym, který v květnu 2011 představil návrh zákona se zkratkou PIPA. Další dohody na sebe nenechaly dlouho čekat a způsobily řadu nevolí u velké části veřejnosti, která proti zákonodárcům bojuje celou řadou prostředků. Největší změnou v legislativě má býti to, že za obsah nahraný na web již neponesou odpovědnost uživatelé, ale právě poskytovatelé úložišť. Na to doplatil v nedávné době Megaupload, jeden z největších serverů pro ukládání dat, jenž 21

byl zablokován a zrušen FBI v polovině ledna tohoto roku právě kvůli porušování autorských práv a lidé, kteří ho provozovali, byli zatčeni. Vzhledem k těmto událostem se rozhodlo větší množství podobných serverů skončit svou činnost nebo alespoň omezit svůj provoz. (26) (27) (28) Obrázek 5: Upozornění FBI na stránkách Megauploadu (Autor) Mezi nejznámější zahraniční internetové úschovny patří již zmiňovaný RapidShare, MediaFire, YouSendIt, Minus a další. Českým serverům vládne Ulož.to, v těsném závěsu následují další jako CzShare, Edisk, Letecká pošta nebo například server Hellshare. 2.2.2 Osobní cloudy Tématem mé praktické části bude aplikování právě jednoho vybraného úložiště tohoto druhu, konkrétně osobního file cloudu. S rostoucím datovým objemem souborů a se zrychlujícím se internetovým připojením, je pouze otázkou času, kdy bude mít člověk více souborů uložených na cloudu, než fyzicky u sebe v PC. Během posledních let masivně přibylo služeb, které nám, ať už zdarma, či za určitý finanční obnos dokáží tyto požadavky zprostředkovat. Fungují jinak než internetové úschovny. Zatímco uživatelé úschoven musí soubory uploadované na cloud nejprve stáhnout, uživatelé virtuálních cloudových disků se soubory mohou pracovat tak, jako by je měli fyzicky uložené na svém harddisku. Osobní cloudy se dají rozdělit na 3 druhy: 22

File clouds tradiční úložiště jakýchkoliv dat Služby Dropbox, SugarSync, GoogleDrive atd. Zde můžeme uložit jakýkoliv soubor a sdílet ho s pracovníky nebo s ním jinak pracovat. Device clouds slouží pro nahrávání a synchronizaci pouze určitých druhů souborů, zástupcem je icloud od společnosti Apple. App clouds jedná se o vlastní úložiště jednotlivých webových aplikací. Největším zástupcem této skupiny je bezpochyby GoogleDocs od Googlu, ale řadí se sem například i online poznámkový blok - Evernote. 2.2.2.1 File clouds Fungují na podobném principu. Po stažení programu, který nás provede také instalací a nastavením služby, se nám vytvoří na pevném disku složka, do které budeme přesouvat soubory, jež budeme chtít synchronizovat s cloudovým úložištěm. Tento postup můžeme provádět na libovolném množství počítačů a vždy budeme mít k dispozici stejná data. Dají se vytvářet celé sdílené složky nebo si můžeme vystačit pouze s generováním odkazů na jednotlivé soubory. Některé z úložišť nabízejí samozřejmě další funkce, jako je například fotoalbum a podobně. Přesto, že ve světě jsou datových cloudových úložišť desítky, na českou obdobu si zřejmě budeme muset ještě nějaký čas počkat. 2.2.2.2 Device clouds Jak jsem již psal výše, hlavním představitelem této kategorie je icloud od společnosti Apple. Funguje podobně jako file cloudy s tím rozdílem, že vše je dostupné již od začátku uživatel nemusí instalovat ani nastavovat žádné další programy, vše již umí operační systém. S tím samozřejmě přichází i nevýhoda nefunkčnosti na jiných zařízeních, které nepodporují operační systém od Applu. 2.2.2.3 App clouds Skvělé řešení pro týmové práce. Po pouhém přihlášení do služby můžete začít vytvářet a sdílet dokumenty, současně je upravovat v reálném čase a opět je synchronizovat do veškerých zařízení. Typickým zástupcem je služba Google Docs. (29) 2.2.3 Výhody a nevýhody Shrňme si tedy výhody, jaké nám tato úložiště přinášejí. Samozřejmě se různé služby v drobnostech liší, ale převážně nabízejí stejné možnosti. 23

Automatická synchronizace mezi více zařízeními najednou Uživatel se nestará o upload, pouze přesouvá soubory do složky S prostorem lze pracovat jako s fyzickým diskem Multiplatformní služba Hybridní přístup, tj. jak přes webovou aplikaci, tak z operačního systému Sdílení odkazů na soubory Kde jsou výhody, musí býti i nevýhody. Každá služba má samozřejmě nějaké,,mouchy, ale pokusím se shrnout problémy, které mohou býti společné. Při nefunkčnosti internetového připojení se ke svým datům nedostaneme Svěřování dat cizí společnosti Rychlost internetového připojení může omezovat naši práci 2.3 Teorie připojení síťové jednotky ve Windows Připojení síťového disku bude jedna ze stěžejních činností praktické části práce. Tato věc je velmi důležitá, pokud chceme přistupovat k datům, která nejsou fyzicky uložena v našem počítači. Mohou být klidně na internetu, na jiném počítači v síti, do které jsme připojeni, nebo třeba na jiném serveru. Velmi často bývají problémy s připojením síťové jednotky způsobeny firewallem, který může bránit přístupu uživatelů k tomuto disku, avšak tato věc jde většinou bez problémů napravit upravením výjimek, které firewall povoluje. Například v síti více počítačů má každý počítač přiřazenou svojí vlastní unikátní IP adresu. IP adresa je unikátní číslo identifikující počítač v síti Internet ve tvaru např. 81.31.5.5 či 194.125.189.147. Za jednou IP adresou se může skrývat celá firma či škola, která na Internet přistupuje přes proxyserver či firewall, a naopak jeden uživatel může dostat při každém připojení od svého poskytovatele přidělenu jinou IP adresu. K jinému PC v síti se tedy pomocí této adresy připojíme, přičemž samotné připojení probíhá podobně, jako když se připojujeme ke složce, která je přímo v našem PC. Pokud se připojujeme k místu v internetu, často nevkládáme IP adresu, ale text, který je následně překládán DNS servery na IP adresy. Postup si ukážeme nyní na příkladu. 24

Obrázek 6: Připojení síťové jednotky ve Windows (Autor) V našem počítači klikneme na možnost: Připojit síťovou jednotku a do následného dialogového okna vyplníme požadované údaje. Důležité je pro nás okno: Složka. Do něj vkládáme právě údaje buď ve formě IP adresy anebo textu. Ještě si můžeme vybrat, na které písmeno abecedy si chceme požadovanou jednotku namapovat. Obrázek 7: Připojení síťové jednotky ve Windows (2) (Autor) 25

V našem případě se nám po klepnutí na tlačítko Dokončit požadovaná složka v síti připojí k PC a objeví se nám po kliknutí na Počítač jako: Umístění v síti. Poté již ke složce můžeme přistupovat stejně, jako kdyby se nacházela fyzicky v našem počítači. Kromě výše uvedeného návodu existuje i další možnost, jak našeho cíle dosáhnout. Windows obsahují příkaz net, který se o připojení postará. S výhodou ho lze využít při skriptování. Pro náš příklad by měl příkaz následující podobu (parametr persistent říká, že si přejeme opětovné připojení jednotky i při příštím spuštění počítače). net use A: \\192.168.0.102\d /persistent:yes Jiří Brejcha (30) 26

3 Praktická část Nyní se budu zabývat praktickou částí své práce. Budu zde řešit 3 problémy, které všechny souvisí s využitím bezplatného webového úložiště a jeho použitím na Vyšší odborné škole informačních služeb, Pacovská 350/4, 140 00 Praha 4. Konkrétně se pokusím najít nejlepší řešení pro každý z nich. Všechna testování budu provádět na operačním systému Windows od firmy Microsoft, který se na této škole používá a to ve dvou verzích Windows XP a Windows 7. 3.1 Problém přístupu z domova i ze školy k jednomu disku bez využití FTP 3.1.1 Popis problému Vyšší odbornou školu informačních služeb (dále jen VOŠIS) navštěvuje velký počet studentů, kteří si stěžují na kapacitní limity školního disku. Nyní to funguje tak, že každý uživatel může po přihlášení pracovat s 20 MB osobním diskem (jednotka h:), na který si může ukládat svoje data a dále s nimi pracovat. To v dnešní době již není dostačující, a proto nastává problém jak co nejefektivněji a s co nejmenšími náklady tuto možnost vyřešit. Další, s tím související problém je v připojování studentů z domova, či jiného místa ke svému školnímu disku. Nyní je to možné pouze přes FTP školy způsobem, který ilustruje přiložený obrázek. První nevýhoda tohoto způsobu je, že musíme mít v počítači nainstalován software pro přístup k FTP serverům. Dalším problémem může být zablokování přístupu firewallem (například pokud se připojujeme z veřejné sítě). Na svém disku by měli studenti mít samozřejmě pouze věci nutné ke studiu, přesto je 20 MB i na tyto věci velmi málo. 27