PROGRAM ROZVOJE NOVOBYSTŘICKA PRO ROKY 2003-2010

Obsah 1. Úvod 3 2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 3 2.1. Charakteristika regionu (oblasti) 3 2.2. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka 5 2.2.1. Obyvatelstvo 5 2.2.2. Zaměstnanost 8 2.2.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice 10 2.2.4. Služby v oblasti cestovního ruchu 13 2.2.4.1. Cyklotrasy a pěší turistické stezky v okolí Novobystřicka 15 2.2.4.2. Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice 17 3. Cíl projektu 18 4. Disponibilní finanční zdroje pro realizaci jednotlivých projektů 19 4.1. Vlastní zdroje 19 4.2. Dotace 20 4.3. Úvěry 21 4.4. Soukromé investice 21 4.5. Sponzorské dary 22 5. Výčet akcí Programu rozvoje Novobystřicka 22 5.1. Projekty podpory podnikání 23 5.2. Projekty v cestovním ruchu 23 5.3. Projekty ve sféře bydlení 23 5.4. Projekty ve sféře sociální infrastruktury 24 5.5. Projekty ve sféře technické infrastruktury 24 5.6. Projekty ve sféře dopravy 24 5.7. Projekty ve sféře ochrany a tvorby životního prostředí 25 5.8. Projekty ve sféře vzdělávání 25 5.9. Projekty ve sféře společenského života 25 2

1. Úvod Novobystřicko je území při nejsevernějším bodu Rakouské republiky a svou polohou se nutně stává vstupní branou zahraničních návštěvníků do České republiky. Zastupitelstvo města Nová Bystřice, vědomo si výjimečnosti krajiny na straně jedné a vedeno snahou zabránit případné nekoncepčnosti v nakládání s ní na straně druhé, pokouší se předložit vlastní komplexní střednědobý návrh na rozvoj tohoto území. Myšlenka předkládaného Programu strategického rozvoje Novobystřicka je v jeho hlavních bodech (uvážlivý rozvoj oblasti, integrovaný přístup) vnímána jako nosná a chápána tak, že pro její realizaci a účinnost je třeba vycházet z vlastních skutečných potřeb, potřeb obyvatel zaujatého katastru a v neposlední řadě i zájmů vládní i nevládní politiky v procesu začlenění do EU. Jednotlivé nekoordinované akce, vyvolané nejrůznějšími zájmovými skupinami, často nevycházejí ze skutečných závažných potřeb Novobystřicka a mohou vést až k chaotickému vynakládání městských či dotačních finančních prostředků. S vědomím toho, že těchto prostředků neustále ubývá a že nejrůznější státní či evropské rozvojové programy dále nedovolí jejich necílené využívání, je nutné zahájit skutečný rozvoj venkova a obnovu celé oblasti "odspodu" - na základě vlastní analýzy. Je tedy zřetelné, že je zde snaha o vytvoření programu strategického rozvoje, který by zahájil řetězce činností postihujících svým významem a finálním efektem nejen řešené území, ale propojujících také aktivity jednotlivých sousedních českých i rakouských mikroregionů. Je zde jasně deklarována vůle místní samosprávy na zahájení prací na úpravě a tvorbě krajiny s cílem podpořit zemědělské a lesnické činnosti v oblasti, na činnostech vedoucích k rozvoji zaměstnanosti, rozvoji ekonomické a sociální stability, stability životního prostředí a k návratu historických a kulturních tradic regionu, který v letech politické izolovanosti od evropského dění utrpěl velkou újmu a který by se bez pomoci státu a pomoci prostředků EU jen velmi těžko adaptoval na nově vzniklé podmínky po našem případném začlenění do struktur EU. 2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 2.1. Charakteristika regionu (oblasti) Novobystřicko je kousek zapomenuté krajiny na pomezí Čech, Moravy a Dolních Rakous. Díky množství lesů, vodních ploch a také poněkud drsnějšímu klimatu připomíná Kanadu - a snad proto se mu říká Česká Kanada. Bohatá a málo narušená příroda, téměř nezatěžovaná průmyslem a řídké osídlení z České Kanady dělají velmi atraktivní krajinu. Zajímavé historické a přírodovědné lokality lákají jako cíl výletů; rozsáhlé lesy, množství rybníků a rybníčků ji předurčuje pro rodinnou dovolenou. Pro potřeby integrujícího rozvojového dokumentu chápeme pod termínem Novobystřicko správní území tří obcí Nové Bystřice, Číměře a Starého Města pod Landštejnem. V žádném případě nechceme tímto dokumentem narušovat svébytnost obecních samospráv Číměře a Starého Města p.l., stejně jako nehodláme těmto zastupitelstvům podsouvat rozvojové priority. Vnímáme však Novou Bystřici jako přirozené centrum celého mikroregionu, místo, kde jsou zaměstnáni mnozí obyvatelé výše zmíněných obcí, kam dojíždějí do škol či za nákupy. 3

Město Nová Bystřice je malebné městečko nacházející se v jižní části okresu Jindřichův Hradec v těsné blízkosti státních hranic s Rakouskem - necelé 2 km od města je hraniční přechod Nová Bystřice Grametten a ve vzdálenosti 5 km od města se nachází nejsevernější bod Rakouska. K samotnému městu Nová Bystřice územně náleží tyto osady - Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter I, Klášter II, Klenová, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka a Smrčná. Nová Bystřice je domovem 3.400 obyvatel a je situováno do lůna panenské přírody v nadmořské výšce 590 metrů. Jeho okolí je ideálním místem pro trávení rodinných dovolených, výlety s přáteli nebo samotářské toulky. Nová Bystřice je přirozeným střediskem oblasti zvané Česká Kanada. To z ní dělá ideální základnu pro konání mnoha nádherných výletů do okolí, které lze uspořádat pěšky, ale i na kole po bezpočtu nově značených cykloturistických stezek. Není však zdaleka nutné svou dovolenou plánovat pouze na léto, protože i v zimě má Nová Bystřice co nabídnout. Prozatím je zde málo doceněná zimní lyžařská turistika. Zimní, málo zalidněná krajina s poměrně dobrými sněhovými podmínkami poskytuje zážitky, které velká zimní střediska poskytnout nemohou. Pro celé Novobystřicko je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Významnější jsou podnikatelské aktivity v textilním odvětví a kovozpracujícím průmyslu (v porovnání v celostátním měřítku však bezvýznamné). I když v minulosti byly pro region charakteristické významné podnikatelské aktivity malého a středního stavu, podpořené sítí drobných a středních zemědělských usedlostí, sahajících až za hranice republiky, díky poválečnému odsunu Němců a následné izolaci velké části území došlo k úpadku středního stavu a orientaci na centrálně plánovité zemědělství a lesnictví bez kořenů k vlastnictví půdy, k částečné devastaci kulturní krajiny. Často docházelo k vybydlení usedlostí a k jejich následnému opouštění. Tento pro oblast charakteristický jev je patrný z výsledků sčítání obyvatelstva, prováděného vždy na počátku desetiletí. Odliv obyvatelstva z obcí a jejich místních částí v mikroregionu je značný a pouze v posledních letech došlo k velmi mírnému nárůstu díky novým možnostem příhraničního styku (zejména v oblastech služeb a gastronomie). Pro celý katastr uváděného mikroregionu jsou potom charakteristické potíže s identifikací majetků, zvláště obecních, státních a tím logicky i ostatních. To kupříkladu znemožňuje jejich optimální využívání a tím se zvyšují jak náklady na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, která v oblasti v poválečném vývoji převládla, tak ztráty na ekonomickém potenciálu těchto pozemků. Rozoráním mezí, zánikem místní infrastruktury došlo k tomu, že dnes je mnoho pozemků velmi těžko přístupných, nebo pouze sezónně (pozemky ve velkých zemědělsky využívaných plochách). Snadno lze pak podlehnout snahám investorů s nevhodnými a škodlivými záměry pro oblast, čímž může docházet k hromadným laciným výkupům pozemků a k nevratným jevům v krajině. Naproti tomu snahy jednotlivých drobných podnikatelů nebo aktivit obcí Novobystřicka často narážejí na nesmyslný odpor, který se nedaří udolat také díky absenci integračního projektového záměru, který by jednoznačně vymezil postavení jednotlivých aktivit v jeho hierarchii a napomohl i při hledání prostředků na jejich realizaci. 2.2. Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka 4

2.2.1. Obyvatelstvo Území Novobystřicka je charakteristické velkým počtem vesnic místních částí, které v řadě případů mají velmi malý počet trvale žijících obyvatel. Některé části obcí nejsou již prakticky trvale obývány a slouží jen k rekreačním účelům. Samotné správní území města Nová Bystřice zahrnuje 3.423 obyvatel, což je zhruba 74% obyvatel celého regionu. Ve městě Nová Bystřice počet obyvatel nijak významně neklesá, ale v malých sídlech zejména pod 100 obyvatel trend postupného vysídlování stále pokračuje. Tento vývojový směr by bylo vhodné obrátit ve prospěch postupného znovu osidlování venkova. Tab. 1: Počet obyvatel správních území Novobystřicka Město/obec Místní část Počet obyvatel Obec celkem Číměř Číměř 406 657 Bílá 12 Dobrá Voda 37 Lhota 51 Nová Ves 42 Potočná 28 Sedlo 81 Nová Bystřice Nová Bystřice 2 737 3 423 Albeř 140 Artoleč 69 Blato 24 Hradiště 36 Hůrky 178 Klášter 49 Klenová 39 Nový Vojířov 56 Ovčárna 51 Senotín 23 Skalka 10 Smrčná 11 Staré Město pod Landštejnem Staré Město pod Land- 519 557 Dobrotín 8 Landštejn 7 Navary 0 Podlesí 10 Pomezí 2 Veclov 10 Vitíněves 1 Celkem Novobystřicko 4 637 5

Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice dokazuje, že počet obyvatel se za posledních sto let poměrně výrazně měnil. Na tomto faktu se podílelo například vysídlení německých obcí v poválečné době a vybudování širokého hraničního pásma. V posledních letech počet stálých obyvatel v celém správním území Nová Bystřice stagnuje, zatím co v samotném městě Nová Bystřice doznal v průběhu posledních 10-ti let mírný pokles (viz tabulka). Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice (1950 2001) Počet obyvatel místní části Město/místní část 1950 1980 1994 1997 2001 Nová Bystřice 2 110 2 230 2 637 3 013 2 799 Albeř 522 197 128 118 140 Artoleč 165 84 59 58 69 Blato 162 50 23 23 24 Hradiště 51 49 36 38 36 Hůrky 225 204 164 179 178 Klášter 199 73 49 48 59 Klenová 128 63 30 27 39 Nový Vojířov 381 102 52 47 56 Senotín 144 38 19 20 23 Celkem 4 087 3 090 3 197 3 571 3 423 Ve městě Nová Bystřice je hustota obyvatel 42 obyvatel/km 2. Pokud tento ukazatel srovnáme se stejnými ukazateli na rozsáhlejší oblasti (hustota obyvatel v ČR: 131 obyvatel/km 2, hustota obyvatel v Jihočeském kraji: 63 obyvatel/km 2, hustota obyvatel Novobystřicka: 21 obyvatel/km 2 ), je jeho hodnota na úrovni, která odpovídá charakteristice regionu a současné situaci v České republice. V následujícím grafu nalezneme srovnání hustoty obyvatelstva v oblasti Nové Bystřice a Jihočeského kraje, potažmo i celé ČR. Graf č.1: Hustota obyvatelstva Hustota obyvatelstva hustota obyvatelstva (počet obyvatel/km2) 140 120 100 80 60 40 20 0 131 Česká republika 63 Jihočeský kraj 21 Novobystřický region 42 Nová Bystřice Hustota obyvatelstva na vybraných úrovních 6

Z grafu je patrné, že hustota obyvatelstva na Novobystřicku je ve srovnání se stejnými ukazateli za celý kraj a republiku velice nízká. Tato skutečnost poukazuje na spíše okrajový, periferní charakter celé oblasti, typický pro téměř všechny příhraniční regiony v České republice. Tab. 3: Věková struktura obyvatelstva na Novobystřicku ve věku správní území 0 až 14 15 až 59 60 a více muži ženy celkem muži ženy celkem Nová Bystřice 625 1 147 1 092 2 239 223 325 548 Číměř 114 231 208 439 40 64 104 Staré Město p.l. 103 204 176 380 30 44 74 Celkem 842 1 582 1 476 3 058 293 433 726 Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že zastoupení dětí ve věku do 14 let na Novobystřicku činí cca 18%. Obyvatelé v produktivním věku od 14 do 59 let jsou zastoupeni cca 66% a obyvatelstvo v důchodovém věku tvoří cca 16% celkové populace Novobystřicka (viz následující graf). Graf č.2: Věková struktura obyvatelstva na Novobystřicku Věková struktura obyvatelstva Novobystřicka 16% 18% 66% 0-14 15-59 60+ 2.2.2. Zaměstnanost 7

Tab.4: Ekonomicky aktivní obyvatelé a míra nezaměstnanosti na Novobystřicku (k 31.8.2002) Ekonomicky Evidovaní Míra Město/obec aktivních uchazeči nezaměstnanosti obyvatel o zaměstnání (%) Nová Bystřice 1 635 90 5,50 Staré Město pod Landštejnem 277 38 13,72 Číměř 333 29 8,71 Novobystřicko celkem 2 245 157 9,31 Z výše uvedené tabulky vyplývá, že z celkového počtu 4.637 obyvatel správního území celého Novobystřicka je 2.245 obyvatel, tj. 48,4%, ekonomicky aktivních. K 30. září roku 2002 evidoval úřad práce 157 nezaměstnaných, což představuje míru nezaměstnanosti ve výši 9,31% (pro srovnání: míra nezaměstnanosti v jindřichohradeckém okrese činila k 31.8.2002 5,4%, průměrná míra nezaměstnanosti na celém území České republiky byla 9,4%). V následujícím grafu je pak možné porovnat míru nezaměstnanosti Novobystřicka, Jindřichohradecka a celé ČR. Graf č.3: Srovnání míry nezaměstnanosti na jednotlivých úrovních Srovnání míry nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v procentech 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 5,5 9,31 4,59 Okres J. Hradec 5,4 9,4 Jednotlivé správní úrovně Tab.5: Podíl pracujících mužů a žen na Novobystřicku 8

pracující správní území obyvatelstvo celkem muži ženy celkem abs. % abs. % abs. % Nová Bystřice 3 423 875 56,6 670 43,4 1 545 45,1 Číměř 657 168 55,2 136 54,8 304 46,2 Staré Město p.landšt. 557 145 60,6 94 39,4 239 42,9 Tab.6: Podíl zaměstnaných v jednotlivých oblastech produktivní sféry k celkovému počtu zaměstnanců v okrese Jindřichův Hradec Podíl na celkovém počtu zaměstnaných v % Oblast Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000 Zemědělství 15,6 15,3 14,6 průmysl 48,6 48,8 49,3 Terciální sféra 35,8 35,9 36,1 Z tabulky je patrné, že nejvíce lidí je zaměstnáno v průmyslových podnicích, významné zastoupení má i terciální sféra (zaměstnanci ve službách, cestovním ruchu, obchodě, dopravě atd.). Hodnoty čísel v následujícím grafu poukazují na to, že i na Novobystřicku se projevuje celorepublikový trend postupného přesouvání pracovní síly z primární sféry do sektoru služeb. Ve srovnání s celým Jihočeským krajem má Novobystřicko v tomto směru ještě dostatečné rezervy (v Jihočeském kraji dosahuje podíl zaměstnanců ve službách téměř 50%). To mu poskytuje potenciál pro další rozvoj. Graf č.4: Podíl zaměstnaných v jednotlivých oblastech produktivní sféry okresu J. Hradec Podíl zaměstnaných v jednotlivých produkčních sférách 100% 80% 60% 40% 20% 0% 35,8 48,6 35,9 48,8 36,1 49,3 15,6 15,3 14,6 Rok 1998 Rok 1999 Rok 2000 Podíl na celkovém počtu zaměstnaných v % Zemědělství průmysl Terciální sféra 9

Tab. 6: Přehled průmyslových podniků v Nové Bystřici Název podniku zaměření počet zaměstnanců Alma a.s. N. Bystřice textilní výroba - výroba dek 403 Otavan a.s. Třeboň - závod N. Bystřice textilní výroba - šití pracovních oděvů 100 Firma FN Sklotechnik Ing. Ježek výroba průmyslových potřeb 70 NB Textil N. Bystřice s.r.o. (zahraniční vlastník) textilní výroba - šití dětských oděvů 62 ZEMPLAST N. Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 30-40 Environment Products N.Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 30-40 Firma Skýpala stavební práce 20 Firma Kamas stavební práce 15 Firma Mitáš instalatérské práce 10 Firma BIT stavební práce 8 Celkem 748-768 Z uvedených statistických informací vyplývá, že Novobystřicko patří mezi průmyslově méně rozvinuté oblasti České republiky. Nepůsobí zde žádné větší české ani zahraniční firmy. V průmyslu je zaměstnáno pouze 31 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je téměř o 17% méně než na Jindřichohradecku. Z průmyslových oborů převažuje textilní výroba, která zaměstnává téměř 80% osob. Největšími podniky jsou Alma a.s. N. Bystřice, zabývající se výrobou dek, se 403 zaměstnanci, a Otavan a.s. Třeboň - závod Nová Bystřice zaměřený na šití pracovních, profesních a ochranných oděvů, se 100 zaměstnanci. 2.2.3. Přehled o hospodaření města Nová Bystřice V následujících tabulkách jsou uvedeny přehledy o hospodářských výsledcích města Nová Bystřice za poslední tři roky. Roční rozpočet Města se pohybuje v posledních letech nad hranicí 30 mil. Kč. Zhruba třetinu daňových příjmů tvoří položka daně z příjmů fyzických a právnických osob, přičemž výše této položky se v posledních letech stále mírně zvyšuje (vždy o zhruba 1,5 mil. Kč). Další významnou položkou (také cca třetina celého rozpočtu) v rozpočtu Města jsou ostatní a kapitálové příjmy (bytové a nebytové hospodaření, pronájem a prodej pozemků a nemovitostí, příjmy ze stravování ve školních jídelnách apod.). Největší výdaje město dle posledních finančních výkazů vynakládá na služby obyvatelstvu (opravy místních komunikací, činnost Technických služeb města, provoz sportovišť, zpracování rozvojových studií atd.), školství (podpora škol a jídelen), kulturu (provoz knihovny, informačního střediska, opravy památek a 10

organizace kulturních akcí) a všeobecnou veřejnou správu (sociální dávky, výkon státní správy atd.). Rozpočet města Nová Bystřice a saldo příjmů a výdajů města dle výsledků plnění rozpočtu dle výkazu Fin 2-12 M, jeho vývoj za poslední tři roky naznačuje následující tabulka. Tab. 7: Rozpočet města a saldo příjmů a výdajů (Kč) Rok Celkový rozpočet města Částka 1999 30.500.000,- +5 596 005,- 2000 31.585.360,- +2 566 272,- 2001 30.860.000,- +2 971 632,- 2002 36.200.000,- +910 487,- Tab. 8: Dluhová služba města Nová Bystřice Název položky Odkaz na rozpočtovou skladbu 1) nebo jiné vymezení ukazatele Stav k 31.12. roku 2002 (Kč v tis.) příjmy celkem řádek 4200 2) 39 848 (po konsolidaci) úroky položka 5141 + položka 6143 334 splátky jistiny třída 8, záporné zápisy na položkách 8xx2 a 1 799 8xx4, vyjma jednorázových splátek dluhopisů s dobou splatnosti delší než jeden rok realizovaných ve sledovaném roce splátky leasingu položka 5178 - splátky směnek emitovaných v minulých letech část záznamové položky 021 - poměrná část jednorázové splátky dluhopisů částka odpovídající podílu jednoho roku z celkové jednorázové splátky (např. 1/6 celkové jednorázové splátky u šestileté emise) 3) - výdaje na dluhovou službu ř. 2 + ř. 3 + ř. 4 + ř. 5 + ř. 6 2 133 ukazatel dluhové služby ř. 7 děleno ř. 1 4) 5% 1 ) 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. 2 ) příloha č. 6 k vyhlášce č. 16/2001 Sb. 3 ) úměrná část případné jednorázově provedené splátky hodnoty dluhopisu věřiteli 4 ) ukazatel hodnotí úroveň výdajů na dluhovou službu 11

Plánované rozvojové aktivity v lokalitě správního území města Nová Bystřice se mohou podle své povahy kladně promítnout do rozpočtových příjmů města. Příjmy obcí jsou v současné době závislé na: a) počtu trvale žijícího obyvatelstva (plošné přerozdělování daňových příjmů na obyvatele viz. zákon 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní) Vhodné jsou tedy aktivity podporující stabilizaci obyvatelstva a příliv věkově mladších obyvatel z jiných lokalit (nové pracovní příležitosti, příprava infrastruktury pro výstavbu nových bytů a rodinných domů, kulturní a sportovní využití, podmínky pro rozvoj služeb). b) počtu ubytovaných osob - poplatky (osoba/den) za ubytování v jakémkoli typu ubytovacího zařízení umístěného na území obce (viz vyhláška č. 2/2001 o místních poplatcích) Vhodné jsou tedy rozvojové aktivity na podporu cestovního ruchu (rozvoj a zlepšení kvality služeb v oblasti cestovního ruchu, zvyšování atraktivity regionu, apod.). Následující tabulka udává informace o daňové výtěžnosti města. Při stejném počtu obyvatel se její hodnota v letech 1999 2001 prakticky neměnila. Ukazatel vykazuje poměrně značný nárůst až v roce 2002. Tab. 9: Daňová výtěžnost města Nová Bystřice (Kč) Rok Částka Počet obyvatel Průměrná daňová výtěžnost 1999 11 434 906,- 3 364 3 399,19 2000 11 177 436,- 3 364 3 322,66 2001 12 534 090,- 3 364 3 725,95 2002 17 456 153,- 3 364 5 189,11 Průměrná hodnota daňové výtěžnosti města Nová Bystřice na jednoho obyvatele za poslední čtyři roky tedy představuje hodnotu 3 909,22 Kč. Z této průměrné hodnoty a počtu obyvatel je možno stanovit průměrnou daňovou výtěžnost obce ve výši 11 434 236,- Kč. Další tabulka uvádí přehled dosažených průměrných příjmů města z místního podnikání za poslední tři roky (odvedené daně podnikatelů). Je z ní patrné, že výtěžnost obce v tomto směru postupně zvolna stoupá. Tab. 10: Příjem města Nová Bystřice z místního podnikání (Kč) Druh daně 2000 2001 2002 DPH - 5 841 020,- 6 306 790,- Daň z příjmu právnických osob 4 115 966,- 3 455 900,- 4 060 993,- Daň z příjmu fyzických osob - 637 580,- 274 994,- Daň z příjmu fyzických osob 3 641 872,- 3 005 830,- 3 869 387,- Daň z příjmu fyzických osob 1 828 038,- 896 910,- 1 182 441,- Daň z nemovitosti 1 591 560,- 1 696 850,- 1 761 548,- 12

2.2.4. Služby v oblasti cestovního ruchu Pro celou oblast v okolí Nové Bystřice je charakteristická silně zalesněná, jen málo narušená krajina, téměř nezatížená průmyslem, s velmi nízkým zalidněním, která má vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde poměrně velké množství přírodních i kulturních zajímavostí, které lákají potencionální návštěvníky k dlouhodobějším pobytům. Nová Bystřice leží v nadmořské výšce 590 metrů nad mořem a je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku (např. hrad Landštejn, Jelení vrch se zachovalou pevnůstkou z pohraničního opevnění, nejsevernější bod rakouského území, v jehož blízkosti se nachází známý hotel Peršlák a v jeho blízkosti Kámen republiky) nebo cykloturistiku (místní cyklotrasy jsou součástí mezinárodní cyklotrasy Greenway Praha Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou). Turisté mohou navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Heidenreichstein, Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje tzv. Heimatstube - muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel. Heidenreichstein se profiluje jako turisticky zajímavé středisko s atraktivním parkem Anderswelt a zachovalým vodním hradem. Litschau zase nabízí golf či ubytování v tzv. Feriendorfu. Poměrně dlouhá zima s relativně silnou a stálou vrstvou sněhu a vhodný terén umožňují pěstování zimních sportů. V místní části Nové Bystřice - Hradišti je již několik let hojně využívána lyžařská sjezdovka včetně vleku, jejichž provoz zajišťuje místní lyžařský oddíl. Je dlouhá 350 metrů a sjezdová dráha je široká 30 metrů. Provozní doba je zde v sezóně od 9 do 16.30 hodin, dospělí platí 30,- KČ za 10 jízd a děti 25,- KČ za 12 jízd. Od ledna 2003 mohou též lyžaři využít večerního lyžování, ve středu, v pátek a v sobotu, vždy od 17.00 do 21.00. Od zimní sezóny 2002-2003 bude v závislosti na sněhových podmínkách vyznačeno a udržováno několik kilometrů běžeckých tratí, u nichž se předpokládá, že z velké části budou kopírovat dráhy současných cyklostezek. Všechny tyto skutečnosti vytváří předpoklad pro delší pobyt turistů na Novobystřicku. Pro tyto účely je jim k dispozici nepříliš široká řada ubytovacích a stravovacích zařízení nejrůznějších typů. Ať už jsou to větší hotely pro náročnější zákazníky (Peršlák, Nobys), penziony nebo ubytování v soukromí (Hřebíček, Klášter, Bojiště atd.) či kempové osady. 13

Tab. 11: Přehled ubytovacích zařízení na Novobystřicku Ubytování Adresa Počet lůžek Vzdálenost od N.Bystřice (km) Hotel Nobys Švermova 274, NB 47 0 Hotel - restaurant Fogl Nám. Míru 24, NB 20 0 Lesní hotel Peršlák Nový Vojířov 90 50 8 Hotel Landštejnský dvůr Landštejn 3 29 14 Penzion "Na Bojišti" Hradecká 385, NB 32 0 Penzion Česká Kanada Nám. Míru 27, NB 30 0 Ubyt. Pizza-Restaurant Davon Hradecká 463, NB 5 0 Penzion "U Dračice" Albeř 129 14 1,5 Penzion Bobas Albeř 18 20 1,5 Penzion Klášter Klášter 17 13 4,5 Pension Hřebíček Blato 28 41 6 Penzion Desta Blato 31 42 6 Penzion Medvědí paseka Nový Vojířov 74 23 4 Ubytovna města Švermova 623, NB 28 0 Ubyt. v soukr. Hašková Číměř 35 12 5 Ubyt. v soukr. Toman Číměř 8 5 Ubyt. v soukr. Hájek Hůrky 3 12 4 Motorest Číměř Číměř 17 5 Autokempink Osika nám. Míru 59, NB 1200/20chat 3 Autokemp Komorník Kunžak 140 14 Autokemp Zvůle Kunžak 150+100 14 CHATY Walter, s. r. o. - p. Jaromír Platoš Blato 75 6 CHATY Blato - BOBR Blato 6 14

Tab. 12: Stravovací možnosti ve městě Nová Bystřice Název zařízení adresa Česká Kanada nám. Míru 26 Zámecká restaurace nám. Míru 65 Restaurant Fogl nám. Míru 24 Restaurace Na Bojišti Hradecká 385 Restaurace hotelu Nobys Švermova 274 Restaurace hotelu Peršlák Nový Vojířov 90 Hostinec Pod lipkami Sadová 307 U Jana nám. Míru 29 Občerstvení - pizzerie nám. Míru 54 Hostinec Bobas Albeř 18 Penzion Klášter Klášter 17 Občerstvení U okýnka Klášter 22 Pizza Restaurant Davon Hradecká 463 Vinárna Fogl nám. Míru 24 Penzion U Dračice Albeř 129 Penzion Hřebíček Blato 28 Penzion Lada Blato 31 Penzion Medvědí paseka Nový Vojířov 74 Cukrárna U Jany Vídeňská 10 Cukrárna U kašny nám. Míru 54 2.2.4.1. Cyklotrasy a pěší turistické stezky v okolí Novobystřicka V celém okolí Nové Bystřice lze využívat mnoha značených cyklistických a turistických tras, protínajících území bývalého hraničního pásma a procházejících také vesnicemi, rozbořenými v 50. letech 20. století. Cyklotrasy lze libovolně propojovat, hlavní ale zůstávají dva okruhy. 15

Greenways Praha - Vídeň První stezka je úsekem známé mezinárodní cyklotrasy Greenways Praha Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou. Jedná se o tento okruh: Okruh A: Okruh měří 31,32 km. Trasa je obousměrná a je vedena z náměstí Nové Bystřice přes obec Artolec, Návary, Veclov, Staré Město pod Landštejnem do obce Landštejn, Klášter, Albeř a zpět do Nové Bystřice.Tento úsek využívá místní, málo frekventované silnice, které vedou z větší části lesem, jedná se o cyklotrasy: č. 1007 - N. Bystřice Artolec Návary Veclov Staré Město pod Landštejnem č. 32 - Staré Město p. Landštejnem Landštejn - Klášter Albeř N. Bystřice Greenways můžeme najít po celé Evropě všude tam, kde jsou turistické trasy pro pěší, lyžaře nebo cyklisty, spojující ubytovny vhodné na přenocování; stezky kolem toků řek vedoucí přes zajímavá a památná místa, přírodní parky, hrady, zámky, skanzeny a různé jiné zajímavosti přírody a lidské tvořivosti. Stovky Greenways jsou i v USA. Výrazně je tam podporuje stát a jejich tvorby, od návrhu až k realizaci, se účastní zástupci celé místní komunity včetně prominentních obyvatel, místních podnikatelů, nevládních organizací i úředníků státní správy. V České republice se snaha o oživení myšlenky Greenways datuje už od roku 1990 a jejím hlavním nositelem se posléze stalo Občanské sdružení Greenways - Zelené stezky. Z jeho iniciativy vznikla v roce 1995 trasa pěších turistů Praha-Vídeň a v roce 1997 byla mezi těmito evropskými městy vyznačena i dálková cyklotrasa. Řada měst, obcí, podnikatelů a především občanů se připojila k myšlence Greenways. Greenways je koncept a program pro podporu regionálního a místního rozvoje na základě šetrné turistiky. Vybízí a pomáhá hledat trasy neobjevených a zapomenutých krás a zajímavostí v městech, vesnicích a v krajině. Podél těchto tras Greenways podporuje iniciativu lidí prosazujících ochranu památek, přírody, místních tradic nebo jiné zajímavé činnosti. Tyto trasy pak nabízí turistům hledajícím setkání s místními lidmi, kulturou a "duchem místa". Tímto způsobem je podpora místní kultury svázána s ekonomickou prosperitou místních poskytovatelů služeb a v konečném důsledku s užitkem všech obyvatel. Symbióza neziskové a komerční složky programu tak nesporně přispívá k trvale udržitelnému rozvoji území podél tras Greenways. Vyhledávanými partnery jsou rovněž hotely, penziony, restaurace, ubytovatelé, půjčovny sportovních potřeb, kteří by kvalitou svých služeb měli přispívat k rozvoji území, kterým tyto trasy procházejí. 16

Myšlenka a realizace Greenways tak rovněž pomáhají vytvářet historické a kulturní povědomí regionu a podporovat ekonomické aktivity přímo svázané s příjemným a zdravým životním prostředím. Z výše uvedených skutečností zcela jasně vyplývá jak důležitou roli může hrát vybudování turistického a rehabilitačního centra v areálu a jeho napojení na stávající sítě turistických tras při celkovém rozvoji města. Další cyklotrasy a turistické stezky Druhým hlavní cyklistickým okruhem je následující trasa: Okruh B: Okruh měří 24,9 km a je obousměrný. Vede z náměstí Nové Bystřice k rybníku Blanko, po bývalé signálce k hotelu Peršlák, směrem na Novou Ves, do Sedla, Lhoty a přes Nový Vojířov, Smrčnou do Nové Bystřice. Tento okruh využívá cyklotras: č. 1007 N. Bystřice rybník Blanko hotel Peršlák č. 32 mezinárodní Greenway Praha-Wien hotel Peršlák Nová Ves č. 1009 Nová Ves Sedlo Lhota Nový Vojířov č. 32 Nový Vojířov Smrčná Nová Bystřice Místní částí Senotín prochází krátká naučná stezka, která vychází od železniční zastávky Senotín a končí v lučním svahu nad vsí, je vybavena informačními tabulemi a seznamuje s přírodou a historií tohoto místa. Autokempink se nachází u rybníka Osika asi 2 km od Nové Bystřice. V letních měsících je hojně využíván jak domácími, tak zahraničními návštěvníky. Dalšími nejbližšími kempinky jsou Autokempink Komorník v Kunžaku (15 km od Nové Bystřice), Kemp Hejtman ve Staňkově (14 km od Nové Bystřice) a Kemp Sever v Chlumu u Třeboně (16 km od Nové Bystřice). U Mnišského rybníka (přímo u města Nová Bystřice) je přírodní koupaliště s volejbalovým hřištěm a koutkem pro děti. Turisté mohou na svých toulkách přírodou Novobystřicka navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. V Litschau, které se nachází v místě, kterému se přezdívá nejzdravější místo Rakouska, je k vidění románsko-gotický kostel. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu potom lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel. 4.2.4.1. Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice Návštěvníkům Nové Bystřice je k dispozici zázemí i pro další sporty. Funguje zde sportovní hala, kde je možnost pronájmu za velmi přijatelné ceny (pro členy TJ 100,-/hod., pro nečleny 200,-/hod) s možností zapůjčení potřebného vybavení. Antukové kurty pro tenis se nachází například v areálu hotelu Nobys. Ten nabízí svým návštěvníkům i další možnosti sportovního 17

vyžití jako jsou fitness centrum, zázemí pro vodní sporty, možnost zajištění vyjížděk na koni, sportovní rybaření, lov, kuželky a další. Sportovci (nejen členové TJ Jiskra, ale i široká veřejnost) mají k dispozici fotbalové hřiště s nově vybudovaným sociálním zázemím (šatny, sprchy, WC), 2 sportovní haly, z nichž školní sportovní hala prošla před dvěma lety zásadní rekonstrukcí, kuželnu, posilovnu ve staré sportovní hale pouze se základním vybavením, dále tenisové a volejbalové kurty (kurty jsou však ve špatném technickém stavu). V Nové Bystřicí je veřejnosti k dispozici otevřený zimní stadion, jehož provoz je ovlivněn vysokými teplotami pod bodem mrazu (provoz zajišťují Technické služby Nová Bystřice). Zcela zde chybí krytý plavecký stadion, sauna, umělá ledové plocha a další provozně náročnější sportovní zařízení. 3. Cíl projektu Program rozvoje Novobystřicka je veden snahou o trvale udržitelný rozvoj celé oblasti. Základní filozofie projektu je skutečnost, že tak jako se utvářelo citované prostředí v poválečném vývoji se všemi negativními důsledky, o kterých bylo již psáno, je nutné dnes vrátit obyvatelstvu pocit sounáležitosti s krajinou a usměrňovat jeho činnosti k vytvoření kulturní krajiny středoevropského typu. Bude to velmi obtížný proces, neboť jak je z předešlého patrné, velká část současných obyvatel nemá v krajině své kořeny a ti, kteří je mají, jsou navyklí na odlišný způsob života daný dobou, ve které v uplynulých letech žili. Je nutno ukázat na negativní vlivy odlivu obyvatelstva do velkých sídelních aglomerací (rostoucí nezaměstnanost, těžko dosažitelné sociální zázemí, nemožnost uplatnění původní kvalifikace atd.) a zároveň ukázat na možnosti seberealizace v daném regionu, vytvoření nových zaměstnaneckých míst a navázání kontaktů s ostatním světem. Ukázat, že představitelé Nové Bystřice mají určenu strategii rozvoje a obnovy. Prvořadým cílem programu je vymezit hlavní problémy a pořadí jejich řešení se zaměřením na rozvoj turistiky, podporu zemědělského podnikání a péči o krajinu, obnovu občanské vybavenosti a infrastruktury, aktivní politiku zaměstnanosti a podporu malého a středního nezemědělského podnikání. Vše je vedeno snahou o vytvoření regionu, který má šanci být rekreační oblastí Evropy, avšak dnes není na tuto úlohu vůbec připraven. Chybí celá síť vhodných ubytovacích zařízení, tzn. penzionů, ubytovacích hostinců a rodinných farem, k těmto kapacitám chybí obslužné provozy, jako jsou drobné řemeslné provozovny, stavební dvory, ale i rodinné zemědělské farmy, pekárny a jiné firmy zajišťující nezbytný komfort, a pakliže již existují, je patrná absence informačního systému, který by podával vyčerpávající informace o lokalizaci, kapacitě a případné nadstandardní nabídce. Krajinu je třeba přizpůsobit těmto potřebám, to znamená: - chránit významné lokality - pro pozemky ležící ladem najít optimální využití 18

- vytipovat trasy a lokality určené k rekreačnímu využití a podle jeho typu na těchto lokalitách již dnes začít cíleně pracovat - řešit způsob likvidace domovního odpadu, vybudování kapacit na jeho likvidaci a řešení jeho svozu z místních částí obcí, samot a osad a nadále cíleně bránit divokým skládkám - provázat již realizované aktivity (např. cyklotrasy) s navrhovanou sítí služeb a s dalším navrhovaným zpřístupněním atraktivních míst, které bude mimo turistickou sezónu využíváno pro místní hospodářství. 4. Disponibilní finanční zdroje pro realizaci jednotlivých projektů 4.1. Vlastní zdroje Roční rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních několika letech pohyboval kolem hranice 40 mil. Kč. V uplynulých několika letech byly z městského rozpočtu vyčleněny podstatné částky na - koupi a výstavbu nových objektů - výstavba osmibytovky v Mlýnské ulici - dokončena šestibytovka v Hůrkách - výstavba holobytů na Hůrkách - rekonstrukci stávajících objektů ve vlastnictví města - rekonstrukce školní tělocvičny - oprava fotbalových kabin - rekonstrukce vnějšího pláště zdravotního střediska - zastřešení bezbariérového přístupu do školní jídelny - oprava střechy na školní jídelně - územní plánování - zpracování urbanistických studií místních částí N.Bystřice - kompletní zpracování ÚSES - vyhotoven nový územní plán správního území N.Bystřice - rozvoj inženýrských sítí - plynofikována Nová Bystřice a Albeř - oprava chodníků ve Švermově ulici - celková rekonstrukce celého prostoru před ZŠ - oprava Mlýnské ulice - oprava mostu v Albeři - rekonstrukce ulic na sídlišti u Otavanu - úprava a rozšíření chodníku před Jednotou - úprava a optimalizace veřejného osvětlení (náměstí, nové ulice) - rekonstrukce Vídeňské ulice - parkoviště u Koloniálu 19

- instalace bezdrátového městského rozhlasu jako varovného systému obyvatelstva - vybudování chodníku u hřbitova - rekonstrukce chodníku u kina - údržbu a obnovu kulturních památek - oprava hradební zdi - práce na opravě fasád domů čp. 65 (vinárna) a čp. 59 - celková oprava kaple v Senotíně Město nepředpokládá v následujících letech významné zvýšení příjmové části svého rozpočtu a tudíž nemůže extrémně zatěžovat jeho výdajovou část. Na investiční akce, spojené s rozvojem města a jeho okolních obcí, bude možno vynakládat částky pohybující se v rozmezí 10 20% celkových výdajů. Je tedy zřejmé, že Město musí pro realizaci projektů hledat jiné vhodné zdroje financování podle povahy aktivit plánovaných ve schváleném programu rozvoje. Vzhledem k celkovým dosti vysokým investičním nákladům je nutné rozumět tomu, že realizace jednotlivých investičních akcí, uvedených v kapitole 5, bude možná postupně v závislosti na finančních možnostech města a případném kofinancování pomocí veřejných či soukromých finančních zdrojů. Pro tento způsob vícezdrojového financování se nabízí několik základních oblastí: Dotace Úvěry Soukromé investice Sponzorské dary 4.2. Dotace Strukturální fondy Po předpokládaném vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 bude mít ČR přístup k tzv. strukturálním fondům. Prostředky bude možné pro jednotlivé projekty čerpat z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF), přičemž budou přicházet v úvahu programy: Společný regionální operační program (SROP), Sektorový operační program cestovního ruchu (SOPCR) a program INTERREG III. Předstrukturální fondy Mnohé z vytipovaných investičních akcí by mohly získat alespoň částečnou podporu z programu SAPARD. Žádost o podporu však musí tvořit samostatný projekt, který je v souladu s mikroregionální strategií. Lze tak využít opatření 2.1 Obnova a rozvoj vesnice a 20