JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra supervize a odborné praxe Studijní opora předmětu SOCIÁLNÍ PRÁCE A LIDSKÁ PRÁVA oboru Sociální práce ve veřejné správě KS a CŽV Mgr.Petra Vojtová,Ph.D. České Budějovice 2007
Anotace předmětu: V předmětu Sociální práce a lidská práva se prolíná vzájemnost obou oborů pro přípravu kompetencí budoucího sociálního pracovníka. V oblasti lidských práv je zde poukázáno hlavně na hodnoty lidských práv jako takových pro jedince a celou společnost. Lidská a občanská práva tvoří základní kameny v otevřené demokratické společnosti a jejich znalost s respektováním přispívají k zlepšení jak kvality života jedinců ve společnosti, tak zlepšení vztahů rozmanitých sociálně kulturních jedinců i skupin. Otvírají cestu k porozumění a k efektivní komunikaci. Obsahové zaměření: 1. Vzdělávání a učení lidských práv pro pracovníka v sociální oblasti. Úvod k oblasti základních hodnot lidských práv, historický exkurz lidských práv. 2. Základní mezinárodní a vnitrostátní dokumenty základních lidských práv. 3. Vztah lidských práv k sociální práci. 4. Mezinárodní instituce chránící lidská práva. 5. Generická témata: chudoba, diskriminace, předsudky. 6. Ochrana zranitelných skupin: př. ženy, menšiny, senioři, klienti, uprchlíci. 7. Multikulturní společnost, lidská práva a tolerance. 8. Ochrana práv dětí. 1. Vzdělávání a učení lidských práv pro pracovníka v sociální oblasti.
Úvod k oblasti základních hodnot lidských práv, historický exkurz lidských práv. Proč jste si zvolili právě tento předmět? Myslíte, že vám znalost lidských práv usnadní život ve společnosti? Dovedete své znalosti předat dál a obohatit i ostatní? A jakým způsobem? Proč potřebuje sociální pracovník pro svou práci získat ty správné kompetence? A co to jsou kompetence v oblasti sociální práce a lidských práv? Kompetence zahrnují znalosti, dovednosti a postoje. Znalosti: V tomto okruhu témat představuje znalost především těchto dokumentů: Všeobecná deklarace lidských práv, Úmluva o právech dítěte, Listina základních práv a svobod Ústavy České republiky. www.helcom.cz http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html Dovednosti: Dovednost je sebereflexe, soustředěného výzkumu či studia dokumentů, reality, sbírání informací, jejich zpracování, hodnocení, sebehodnocení. Dovednost komunikovat, řešit konflikty, samostatně se vyjadřovat k problémům a přitom respektovat názor druhého, dovednost koexistence s různými lidmi. Dovednost rozeznávat priority řešení, jednat s institucemi, úřady a poctivě se prosadit na trhu práce. Dovednost týmové práce a života ve skupině (rodina, třída, pracovní skupina, studijní skupina). 1 Postoje: 1 Bílek, P., Chržová, J., Ondáčková, J., Zoubek, V.: Výchova a vzdělávání v oblasti lidských práv. Praha 2002., s. 39.
Postoje představují širokou kategorii vnímání jedince sebe sama, společnosti a světa. Patří sem postoje k sobě, rodině, společnosti, životu, vzdělávání, práci, životnímu stylu, víře, morálce, etice, filozofii, Bohu, atd. Co patří k základním hodnotám lidských práv? Ke každé hodnotě uveďte min. 3 příklady. Základní hodnoty lidských práv: Univerzalita Život Svoboda Rovnost Spravedlnost Důstojnost Mír Vztahy mezi přírodou a lidstvem A jaké znáte další hodnoty lidských práv? Víte něco o historii lidských práv? Znáte některé mezníky ve vývoji lidských práv? Zde jsou uvedeny některé mezníky, které významně přispěly k vývoji lidských práv a svobod. 1) Biblické desatero 2) Chammurapiho zákoník 3) Zákony 12 desek 4) Magna Charta Libertatum 7) Francouzská deklarace lidských práv a svobod. 8) Filozofové, politici, umělci a další. (Znáte některé?) Anděl, P.: Jak se dostat na práva. 6. vyd. Praha, Grada, 2003. Tomeš, I.: Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2001. 2. Základní mezinárodní a vnitrostátní dokumenty základních lidských
práv. Odpovězte na následující otázku. Jaké znáte základní mezinárodní dokumenty, týkající se ochrany lidských práv? Univerzálnost lidských práv se reflektuje ve Všeobecně deklaraci lidských práv, která byla přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. 12. 1948. Od té doby je prosincové datum spojeno s oslavou lidských práv. Tento dokument je považován za základní apel k vedení všech ve společnosti k respektu lidských práv a svobod každého, k nimž patří právo na život a svobody, osobní bezpečnost, důstojnost, rovnost a další. Přestože je tento prostředek považován jako nejdůležitější pramen mezinárodního práva, samotný název nám napovídá, že se jedná o dokument deklaratorní, tedy nemá právně závazný charakter pro členské státy OSN. Ratifikační charakter získaly posléze dva následující dokumenty Organizace spojených národů, a to Mezinárodní pak o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, které oba přijala tehdejší Česká republika již v sedmdesátých letech minulého století. V Mezinárodním paktu o občanských a politických právech je zdůrazněno především právo na život, svobodu a bezpečnost (čl. 6 a 9), zákaz mučení nebo krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (čl. 7), zákaz otroctví (čl. 8), svoboda pohybu a pobytu (čl. 12), právo na spravedlivý proces (čl. 14), svoboda myšlení a náboženství (čl. 18), svoboda vyjadřování (čl. 19), shromažďování a sdružování (čl. 21 a 22), ochrana rodiny (čl. 23), zákaz dětské diskriminace (čl. 24), rovnost a užívání své kultury (čl. 26 a 27), atd. V Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech jsou zdůrazněna práva na práci (čl. 6), na uspokojivé a spravedlivé pracovní podmínky (čl. 7), právo na sociální zabezpečení (čl. 9), právo na ochranu a pomoc rodině, která je přirozenou a základní jednotkou ve společnosti (čl. 10), právo na přiměřenou životní úroveň (čl. 11), na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví (čl. 12), právo na vzdělávání a toleranci (čl. 13), účast kulturního a tvůrčího života (čl. 15), atd. Jaké znáte další mezinárodní dokumenty týkající se ochrany práv a svobod? Jaký důležitý český dokument obsahuje výčet základních práv a svobod? 3. Vztah lidských práv k sociální práci.
Kdo tvoří sociální prostředí? Jaké znáte úrovně sociálního prostředí z hlediska sociálně ekologického modelu? Jakou úlohu mají standardy kvality sociálních služeb? Proč má sociální pracovník znát svá a klientova práva? Př. sociálně ekologického modelu 2. Makrosystém: víra, média, svět, věda, doprava, umění, kultura, nadnárodní org., atd. Mezosystém: př. škola, práce, organizace poskytující služby, atd. Mikrosystém př. rodina, přátelé, atd. Co je sociální práce? Co znamená sociální politika? Tomeš, I. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2001. Matoušek, O.: Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. Matoušek, O.: Teorie a metody sociální práce. Praha: Portál, 2003. 4. Mezinárodní instituce chránící lidská práva. 2 Kovařík, J.: Sociálně ekologický model a fenomenologická tradice. Matoušek, O.: a kol. Základy sociální práce. Praha, Portál, 2001. s. 248 až 251.
Odpovězte na následující otázku. Znáte některé mezinárodní organizace zabývající se ochranou lidských práv a svobod? Organizace spojených národů. Zákládajícím dokumentem Organizace spojených národů (dále i OSN) je Charta Organizace spojených národů, stanovující práva o povinnosti členských států OSN. V dokumentu jsou zdůrazněny principy mezinárodních vztahů a spolupráce s cílem zajistit záruky lidských práv pro všechny. Znáte některé mezinárodní agentury OSN? UNESCO, WHO, ILO, UNICEF, UNHCR, OHCHR Co se skrývá pod těmito zkratkami a jaké cíle mají jednotlivé agentury OSN? www.osn.cz Rada Evropy. Česká republika se stala členem Rady Evropy v roce 1993 a zároveň se stala sukcesorem základního dokumentu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. V Úmluvě je garantováno např. právo na respektování lidských práv (čl. 1), právo na život (čl. 2), právo na svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5), právo na spravedlivý proces v občanské a trestní oblasti (čl. 6), právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence (čl. 8), svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9), svoboda projevu (čl. 10), právo uzavřít manželství (čl. 12), zákaz diskriminace (čl. 14), atd. Další dokumenty Rady Evropy: Evropská sociální charta, 1961 Revidovaná sociální charta, 1996. www.helcom.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/rada_evropy Obhajoba lidských práv.
Odpovězte na následující otázku. Víte, k jakým mezinárodním organizacím patří tyto soudy? Zkuste si spojit správné dvojice. Mezinárodní soud pro lidská práva. Evropský soud pro lidská práva. Evropský soudní dvůr. Rada Evropy, Štrasburk. Evropská unie, Lucemburk. OSN, Haag. Co víte o Evropské unii? Jmenujte hlavní pilíře EU? Tomeš, I., Koldinská, K.: Sociální právo Evropské unie. Praha: C.H. Beck, 2003. Šišková, T.: Dimenze ochrany lidských práv v EU. Praha, ASPI, 2003. http://www.euroskop.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/evropsk%c3%a1_unie 5. Generická témata: chudoba, diskriminace, předsudky. Chudoba či sociální gradient. Co je to chudoba a jaké jsou faktory chudoby? Co je tzv. absolutní chudoba? Co je tzv. relativní chudoba? Tomeš, I. : Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2001. Diskriminace.
Odpovězte tyto otázky. Co to je diskriminace? Jak vzniká diskriminace? Jaké činitelé podporují diskriminaci? Jaké faktory naopak diskriminaci eliminují? Jaké formy diskriminace znáte? Šišková, T. : Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001. Šišková, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál, 1998. Předsudky. Co je to stereotyp? Zamyslete se, zda máte předsudky vůči někomu a proč? Jakým způsobem je možné eliminovat předsudky? Předsudky jsou druhem postoje, zakládající sklon k negativnímu jednání vůči objektu předsudku. 3 Obecně je možné říci, že postoje determinují způsob jednání, resp. jsou konzistentní se způsoby jednání, pokud to situace dovoluje. 4 Průcha, J.: Interkulturní psychologie. Sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Praha: Portál, 2004. Hayes, N. : Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 6. Ochrana zranitelných skupin: př. ženy, menšiny, senioři, uprchlíci. 3 Buryánek, J. : Práce s předsudky a stereotypy. In Buryánek, J. (ed.) Interkulturní vzdělávání II. Doplněk k publikaci interkulturní vzdělávání nejen pro středoškolské pedagogy. Praha: Člověk v tísni, o.p.s., 2005, s. 34. 4 Nakonečný, M.: Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999, s. 132.
Proč zrovna tyto skupiny osob patří mezi zranitelné? Které další skupiny můžete zařadit k této kategorii? Myslíte si, že někteří z těchto skupin potřebují zvláštní ochranu? Pokud ano, tak proč? Znáte některé mezinárodní dokumenty chránící tyto skupiny? Ženy. Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen. ODN, 1979. Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen. OSN, 1999. Úmluva o politických právech žen. OSN, 1953. Menšiny. Dokumenty chránící lidská práva: Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace. OSN, 1965. Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin. RE, 1993. Evropská charta regionálních či menšinových jazyků. RE, 1992. Zákon o právech příslušníků národnostních menšin. ČR, 2001. Senioři. Posledním stěžejním dokumentem OSN týkající se seniorů jsou závěry II. světového shromáždění o stárnutí v Madridu ze dne 12. 4. 2002, které vytyčují mezinárodní plán přípravy péče o stárnoucí populaci. Na tuto událost navazuje usnesení vlády ČR ze dne 15. 5. 2002 č. 485 s názvem Národní program přípravy na stárnutí v období 2003-2007. 5 Matoušek, O.: Sociální práce v praxi, Praha, Portál 2005 Vojtová, P. : Disertační práce na téma Problematika multikulturní výchovy v reflexi základních lidských práv Romů. ZSF, JU v Č.B., 2006. www.helcom.cz http://www.unhcr.cz/ochrana/?cid=163 http://www.mvcr.cz/ministerstvo/suz/zarizeni.html www.zenavtisni.cz http://www.vlada.cz/ (webový portál vlády a zde jednotlivé rady pro specifické sociokulturní skupiny) www.suz.cz (středisko uprchlických zařízení) 7. Multikulturní společnost, lidská práva a tolerance. 5 Stojanová, J.: Ochrana práv seniorů. viz. www.helcom.cz
Co je to kultura? Jaké názorové proudy multikulturalismu znáte? Proč se mluví o multikulturní společnosti? Myslíte si, že Česká republika je multikulturní společností? Jsme všichni stejní? Kultura Kultura prostupuje snad veškerými činnostmi, které jsou produktem člověka a společnosti, ze které pocházíme. Jane Goodall obsáhla jednotlivé oblasti kultury, kam náleží normy, hodnoty, artefakty, symbolika, historie, umění, společenské a světové vztahy. Mezinárodní instituce zabývající se vzděláváním a kulturním bohatstvím doplňuje definici o diversitu v oblasti duchovní, materiální, intelektuálně-emoční, tradici a víru a životní styl, jež jsou charakteristické pro určitou společnost či sociální skupinu. Johan Gottfried Herder chápe kulturu jako nárůst humanity a sebeutváření člověka, kde významnou roli hraje tradice, jež je fixována zejména schopností symbolické komunikace. Projevuje se předáváním a tvůrčím zpracováním dosažených výsledků. Obsahově kultura zahrnuje komplexně veškeré oblasti našeho bytí: otázky týkající se lidských práv, vzdělávání, náboženství, identity, sociální soudržnosti, rozvoje osobního, společenského a ekonomického. Důležitým faktorem pro pochopení rozdílných kultur je bezpochyby tolerance, dialog a spolupráce v takovém prostředí, jež umožní vzájemnou důvěru a porozumění se zachováním a rozvojem mezinárodního míru a bezpečí. Kulturní respekt posiluje solidaritu založenou na rozpoznání kulturní diversity, uvědomění si jedinečnosti lidstva. 6 Zamyslete se nad tím, zda rozumíte těmto pojmům? 6 Vojtová, P.: Disertační práce na téma Problematika multikulturní výchovy v reflexi základních lidských práv Romů. ZSF, JU v ČB, 2006, s. 43 až 44.
etnocentrismus, sociální stratifikace, etnikum, asimilace, akulturace, enkulturace, integrace. Názorové proudy multikulturalismu: 1. Konzervativní multikulturalismus 2. Kritický multikulturalismus 3. Pluralistický multikulturalismus 4. Liberální multikulturalismus. 5. Esenciální multikulturalismus. Barša, P.: Politická teorie multikulturalismu. Brno: CDK, 2003. Průcha, J.: Multikulturní výchova. Teorie praxe výzkum. Praha: ISV, 2001. Vojtová, P.: Disertační práce na téma Problematika multikulturní výchovy v reflexi základních lidských práv Romů. ZSF, JU v ČB, 2006. s. 44 až 58. www.varianty. cz 8. Ochrana práv dítěte
Znáte některý mezinárodní dokument chránící lidská práva dětí? Mezinárodní dokumenty chránící práva dětí. Ženevská deklarace práv dítěte, r. 1924. Deklarace práv dítěte, r. 1959. Evropská úmluva o výkonu práv dětí, r. 1996. Úmluva o právech dítěte, r. 1989. Ke kterému z těchto dokumentů se váží principy 3 P, tj. protection, provision a participation? Úmluva o právech dítěte je charakteristická tím, že dimenzuje ochranu práv dítěte do tzv. Principu tří P, který se odráží v těchto směrech: Provision, Protection a Participation. Požadavek na dodržování těchto principů celou společností má umožnit příznivou kvalitu prožití dětského vývoje prostřednictvím: Provision či zabezpečení přežití a rozvoje zahrnuje soubor práv vedoucí k blahu, zájmu, zdraví a prospěchu dětí, př. čl. 24 právo na zajištění základní a preventivní péče o dítě a budoucí matky. Patří sem dále právo na sociální zabezpečení (čl. 26), zajištění životní úrovně pro oblast tělesného, duševního, duchovního, mravního a sociálního rozvoje (čl. 27), právo na povinné, bezplatné základní vzdělávání (čl. 28), zajištění práv užívání vlastní kultury, jazyka a svého náboženství (čl. 30), právo na volný čas, rekreace a kulturní činnost (čl. 31), atd.; Protection či ochrana dítěte např. před ohrožením a zvlášť nepříznivými situacemi (čl. 11, 19, 20), dále právo na ochranu před dětskou prací (čl. 32), ochrana před všemi formami zneužívání a vykořisťování (čl. 33, 34, 35, 36, 37), ochrana dětí v ozbrojených konfliktech (čl. 38), právo na ochranu uprchlických dětí (čl. 22); Participation či účast na životě ve společnosti, ke kterému patří respektování názoru dítěte (čl. 12), svoboda projevu (čl. 13), svoboda myšlení, svědomí a náboženství (čl. 14.),
právo stýkat se s jinými dětmi a zapojovat se do jejich sdružení (čl. 15), atd. 7 Úmluva má celkem 54 článků a doporučuji se s tímto dokumentem blíže seznámit. Kdy Česká republika ratifikovala Úmluvu o právech dítěte? Jaká mezinárodní organizace tento dokument vyhlásila? Dunovský, J. a kol.: Sociální pediatrie. Praha: Grada, 1999. http://www.detskaprava.cz/pedagog/opravech_clanky_detail.asp?id=11 www.helcom.cz http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=208 7 viz Úmluva o právech dítěte, 1989.