VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY KONCEPČNÍ NÁVRH MOSTOVÉHO JEŘÁBU 8 TUN CONCEPTUAL DESIGN OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

Podobné dokumenty
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY KONCEPČNÍ NÁVRH MOSTOVÉHO JEŘÁBU 8 TUN CONCEPTUAL DESIGN OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

POJEZDOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY NOSNOST 32 T

14. JEŘÁBY 14. CRANES

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

JEŘÁBY. Dílenský mobilní hydraulický jeřábek. Sloupový otočný jeřáb. Konzolové jeřáby otočné a pojízdné

THE WALL CRANE AND HIS MECHANISMS

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem.

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBU 25 T

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY OCELOVÁ KONSTRUKCE HALY STEEL STRUCTURE OF A HALL

A Průvodní dokument VŠKP

KONSTRUKČNÍ NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO ZMĚNU VÝROBNÍHO POSTUPU TLAKOVÝCH ZÁSOBNÍKŮ COMMON RAIL

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK PRO DOPRAVU ZRNA

OCELOVÁ PRŮMYSLOVÁ HALA S JEŘÁBOVOU DRÁHOU STEEL INDUSTRIAL HALL WITH CRANE RAIL

23. Kladkostroje Použití přenosná zdvihadla pro zvedání zavěšených břemen jednoduchý stroj = kolo s (pro lano) Kladka kladka - F=G, #2 #3

MODELY OTOČNÝCH ZDVIHACÍCH ZAŘÍZENÍ MODELS OF SLEWING HOISTING MACHINERY

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Plán přednášek a úkolů z předmětu /01

NÁVRH OCELOVÉ KONSTRUKCE MĚŘÍCÍHO PRACOVIŠTĚ PRO ŘÍZENÍ ROZBĚHU JEŘÁBOVÉ KOČKY

KA 19 - UKÁZKOVÝ PROJEKT 2.3 VÝSTUPNÍ ŽLAB VÝPOČTOVÁ ZPRÁVA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

POJEZDOVÝ MECHANISMUS MOSTOVÉHO JEŘÁBU 20 T S VAHADLOVÝM USPOŘÁDÁNÍM

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK WORM CONVEYOR

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY JEŘÁBOVÁ KOČKA MOSTOVÉHO JEŘÁBU 32 T

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF METAL AND TIMBER STRUCTURES BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS. prof. Ing. MARCELA KARMAZÍNOVÁ, CSc.

þÿ N á v r h m o s t o v é h o j ey á b u

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

ZDVIHOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBU 8 T

rám klece lanového výtahu dno šachty

DIMENZOVÁNÍ PODVOZKU ŽELEZNIČNÍHO VOZU PRO VYSOKÉ KOLOVÉ ZATÍŽENÍ SVOČ FST_2018

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Koncepční návrh sloupového jeřábu 2000 kg

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY. NÁVRH ZDVIHOVÉHO ÚSTROJÍ JEŘÁBU 8t DESIGN OF LIFTING GEAR OF BRIDGE CRANE 8 TONNE

Mostové jeřáby ABUS. Pohneme vším. Jeřábové systémy. základní údaje pro navrhování

Pomocné výpočty. Geometrické veličiny rovinných útvarů. Strojírenské výpočty (verze 1.1) Strojírenské výpočty. Michal Kolesa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY PRŮMYSLOVÁ VJEZDOVÁ VRATA ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

KONCEPČNÍ NÁVRH PORTÁLOVÉHO JEŘÁBU 4 TUNY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK

Organizace a osnova konzultace III-IV

DOPRAVNÍKOVÝ STŘÍDAČ - NÁVRH ZVEDACÍHO MECHANISMU.

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ OCELOVÁ HALA PRO PRŮMYSLOVOU VÝROBU STEEL HALL STRUCTURE FOR INDUSTRIAL PRODUCTION

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY JEŘÁBOVÁ KOČKA TRAVELLING CRAB

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍ A DOBRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE

NÁVRH ELEKTRICKÉHO KLADKOSTROJE

ŠNEKOVÝ DOPRAVNÍK PRO DOPRAVU ZRNA

VY_32_INOVACE_C 07 03

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY

STATICKÝ VÝPOČET D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ REKONSTRUKCE 2. VÝROBNÍ HALY V AREÁLU SPOL. BRUKOV, SMIŘICE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY DIFERENCIÁLNÍ KLADKOSTROJ DIFFERENCIAL TACKLE. Doc. Ing. JIŘÍ MALÁŠEK, Ph.

POJEZDOVÝ MECHANISMUS JEŘÁBOVÉ KOČKY NOSNOST 32 T

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ODSTRANĚNÍ PILÍŘE V NOSNÉ STĚNĚ REMOVING OF MASONRY PILLAR FROM LOAD BEARING WALL

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

jeřáby Sloupové otočné jeřáby Nástěnná otočná jeřábová ramena Alu - Portálové jeřáby Jeřáby

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTI-FUNCTION SPORTS HALL

10.1. Spoje pomocí pera, klínu. hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) kombinaci s jinými druhy spojů a uložení tak, aby

NÁVRH ZDVIŽNÉHO POZIČNÍHO STOLU

Výpočtová dokumentace pro montážní přípravek oběžného kola Peltonovy turbíny

LOGISTIKA. Ing. Eva Skalická. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Sloupové otočné jeřáby. Nástěnná otočná jeřábová ramena. Portálové jeřáby

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Kreslení strojních součástí. 1. Čepy. Rozdělení čepů: a) normalizované kreslení dle norem b) nenormalizované nutno nakreslit výrobní výkres

Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 12

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Klíčová slova: zvedák, kladkostroj, visutá kočka, naviják

Zkoušky těsnosti převodovek tramvajových vozidel (zkušební stand )

Různé druhy spojů a spojovací součásti (rozebíratelné spoje)

kolík je v jedné nebo více spojovaných součástech usazen s předpětím způsobeným buď přesahem naráženého kolíku vůči díře, nebo kuželovitostí

Příloha-výpočet motoru

metodika sešit formátu A4, rýsovací potřeby , 3. A

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ZASTŘEŠENÍ SPORTOVNÍHO OBJEKTU THE ROOFING OF THE SPORT HALL ÚVODNÍ LISTY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Obr. 1 Schéma pohonu řezného kotouče

ELEKTRICKÝ VRÁTEK PRO VRTÁNÍ STUDNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Výpočet silové a energetické náročnosti při obrábění

DIFERENCIÁLNÍ KLADKOSTROJ

DVOUNOSNÍKOVÝ SKŘÍŇOVÝ MOSTOVÝ JEŘÁB

NÁVRH ELEKTRICKÉHO PODVĚSNÉHO KLADKOSTROJE NOSNOSTI 250 KG

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Témata pro zkoušky profilové části maturitní zkoušky. Strojírenství, varianta vzdělávání konstruování s podporou počítače

POHÁNĚNÁ HORIZONTÁLNÍ VÁLEČKOVÁ DRÁHA

Návrh krmného závěsného valníku

Transkript:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING KONCEPČNÍ NÁVRH MOSTOVÉHO JEŘÁBU 8 TUN CONCEPTUAL DESIGN OF BRIDGE CRANE 8 TONNE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE ŠIMON FRANC AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR BRNO 2010 ING. MARTIN KUBÍN

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství Ústav automobilního a dopravního inženýrství Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student(ka): Šimon Franc který/která studuje v bakalářském studijním programu obor: Stavba strojů a zařízení (2302R016) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách a se Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně určuje následující téma bakalářské práce: Koncepční návrh mostového jeřábu 8 tun v anglickém jazyce: Conceptual design of bridge crane 8 tonne Stručná charakteristika problematiky úkolu: Cílem bakalářské práce je koncepční návrh mostového jeřábu. Cíle bakalářské práce: Cíle bakalářské práce: Proveďte koncepční návrh mostového jeřábu. Navrhněte jeho hlavní parametry (výška zdvihu, rychlost pojezdu,...). Základní technické parametry: - maximální nosnost... 8000 kg Vypracujte: - technickou zprávu - výkres koncepčního návrhu - dále dle pokynů vedoucího BP

Seznam odborné literatury: [1] MYNÁŘ, B., KAŠPÁREK, J.: Dopravní a manipulační zařízení, Brno, Skriptum pro bakalářské studium [2] REMTA, F., KUPKA, L.: Jeřáby, I.-III. díl, SNTL, Praha 1961 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Kubín Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010. V Brně, dne 20.11.2009 L.S. prof. Ing. Václav Píštěk, DrSc. Ředitel ústavu prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc. Děkan fakulty

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá koncepčním návrhem mostového jeřábu o nosnosti 8 tun. Cílem této práce je návrh hlavních parametrů jeřábu a jeho hlavních rozměrů. Nejprve je spočítán a navrhnut hlavní nosník mostu. Poté jsou navrženy a spočítány příčníky a pojezdová kola. Nakonec se navrhne elektromotor pro pohon pojezdu jeřábu. Klíčová slova most, příčník, kočka, jeřáb ABSTRACT This bachelor thesis deals with conceptual scheme of a bridge crane with carrying capacity of 8 tons. Intention of this thesis is to scheme out the main specifications and size of this bridge crane. First of all we design and calculate the main bridge girder. Afterwards we calculate and design the cross bars and the travelling wheels. At last the desigh of an electromotor for powering the movement of the bridge crane takes its place. Keywords bridge, cross beam, hoist, crane

Bibliografická citace FRANC, Š. Koncepční návrh mostového jeřábu 8 tun. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2010. 25 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Martin Kubín. Prohlášení Prohlašuji, že jsme bakalářskou práci na téma Koncepční návrh mostového jeřábu 8 tun vypracoval samostatně, díky konzultacím s vedoucím mé bakalářské práce a pomocí odborné literatury a pramenů, které jsou uvedeny v příloze této práce. Datum. Podpis

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří mi pomáhali na této práci, zvláště pak vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Martinu Kubínovy, firmě ITECO s.r.o. a svým rodičům za celkovou pomoc při studiu.

Obsah 1 2 3 4 5 6 7 Úvod... 1 Koncepce řešení... 4 Výpočty... 6 3.1 Návrh nosníku mostu... 6 3.1.1 Volba nosníku mostu... 7 3.2 Výpočet příčníků... 9 3.2.1 Volba příčníků... 10 3.3 Spojení mostu s příčníkem... 12 3.3.1 Kontrola šroubů na střih... 12 3.3.2 Kontrola šroubů na otlačení... 13 3.4 Pojezdový mechanizmus jeřábu... 14 3.4.1 Volba kolejnice... 14 3.4.2 Volba pojezdových kol... 15 3.4.3 Předběžný návrh elektromotoru... 16 3.4.4 Volba elektromotorů... 18 3.4.5 Volba ložisek... 19 3.4.6 Výpočet per na otlačení... 19 Závěr... 21 Seznam použitých symbolů... 22 Seznam použitých zdrojů... 24 Přílohy... 25

1 ÚVOD K dopravě břemen ve svislém i vodorovném směru se pro použití v různých výrobních halách, skladovacích prostorech atd. v hojné míře využívá mostových jeřábů. Jejich poměrně jednoduchou ocelovou konstrukci tvoří most, na kterém je z každé strany jeřábu připevněn příčník. V příčnících jsou uložena pojezdová kola a pohonný agregát pojezdu jeřábu. Pohyb nákladu ve svislém směru zajišťuje jeřábová kočka. Ta pojíždí po jeřábovém mostě, pod ním, popřípadě uvnitř. Kočka je opatřena hákem, nebo drápkem, podle potřeb, které klade přepravovaný materiál na uchopovací zařízení. Pro řešení zvláštních úkolů přepravy, je možné vybavit jeřáby například manipulátory s vakuovými přísavkami pro uchopení desek, nebo různě tvarovanými háky vyrobenými pro konkrétní manipulaci. Základními parametry pro konstrukci mostových jeřábů jsou: - nosnost - rozpětí - pracovní rychlosti pojezdu, zdvihu, pojezdu kočky - výška zdvihu Běžné mostové jeřáby (obr.1.1) pojíždějí po horních plochách jeřábové dráhy, kterou je zpravidla kolejnice Obr.1.1 Běžný mostový jeřáb (schéma) 1

Podvěsné mostové jeřáby (obr.1.2), jež mají most zavěšen pod jeřábovou dráhou, nacházejí uplatnění v prostorách s komplikovanými podmínkami pro zástavbu běžného jeřábu. Montáž dráhy jeřábu pod stropem haly místo podpěry umožňuje vysoce hodnotná řešení i za ztížených podmínek, z hlediska prostoru a konstrukce. Obr.1.2 Podvěsný mostový jeřáb (schéma) Z hlediska maximálních nosností a rozpětí jeřábů jsou jeřáby vyráběny jako jednonosníkové a dvounosníkové (obr. 1.3). Pro oba typy nosníků se zpravidla využívá dvou provedení. Volba jednotlivých provedení závisí na maximální nosnosti a rozpětí jeřábu. Nejběžnějšími typy konstrukcí mostů jsou vyrobeny z válcovaných profilových nosníků, nebo z krabicových svařovaných nosníků. Obr. 1.3 Jednonosníkový a dvounosníkový jeřáb ABUS [9] 2

Pojezd jeřábu může zajišťovat jeden elektromotor, popřípadě dva, na každé straně jeden, z důvodů možného příčení jeřábu. V tomto případě jsou otáčky motorů řízeny elektronicky, pomocí frekvenčních měničů. Pojezdy můžou být dále řešeny hydraulickými, nebo mechanickými převody. 3

2 KONCEPCE ŘEŠENÍ Jelikož se jedná o koncepční návrh a jedinou zadanou hodnotou je nosnost 8 tun, je most navrhnut s ohledem na co nejmenší náklady, nejvyšší spolehlivost a jednoduchost výroby. Proto je jako hlavní nosník uvažován profilový válcovaný nosník. Stejný typ nosníku je použit i při navrhnutí příčníků. Pro pohon pojezdového mechanismu celého jeřábu volen vícemotorový pohon, kdy na každé straně příčníku bude jeden elektromotor řízen frekvenčním měničem. Při výpočtech uvažováno rozpětí jeřábu L = 10 m a maximální pojížděcí rychlost vj = 40m/min. Výšku zdvihu potom z = 6 m. Jeřáb bude operovat ve skladovací hale výrobce elektromotorů. Kočka volena dle [2] Abus GM 3080 o nosnosti 8 tun (obr.2.1). Obr.2.1 Kočka ABUS GM 3080 [2] Pojezd kočky je zajištěn dvěma planetovými převody s brzdovými motory. Pojezdové ústrojí kočky se skládá ze čtyř kol s nákolky, jež jsou určeny pro provoz na drahách s rovinnými přírubami. Celé pojezdové ústrojí je nastavitelné na různé šířky přírub. Zdvih kočky je realizován pomocí motorů s válcovým rotorem a ploché převodovky. Zdvihový mechanizmus je vybaven bezpečnostní elektromagnetickou dvoukotoučovou brzdou, která zajišťuje automatické zabrzdění v případě výpadku proudu. Pohon a ovládání kladkostroje řídí řídící jednotka LIS. Tato jednotka je vybavena pojistkou proti přetížení, počítadlem provozních hodin a dalších systémů pro správou funkci a ovládání celé kočky. 4

Parametry kočky: - rychlost zdvihu: 0.8/5 m/min. - skupina mechanismu zdvihu FEM: 3m - výkon motorů (mikrozdvih/hlavní zdvih): 1,3/8 kw - bezpečnost lana kl = 6,6 - hmotnost Mk = 655 kg - lanový převod 4/1 - průměr pojížděcích kol Dk = 160 mm 5

3 VÝPOČTY 3.1 Návrh nosníku mostu Při výběru materiálu na celý jeřáb, se zaměříme na materiál 11523. Z této nelegované konstrukční oceli vhodné k svařování je vyrobena většina za tepla válcovaných tyčí a profilů, se kterými na konceptu pracujeme. Při předběžném výpočtu uvažujeme pouze hmotnost kočky Mk a hmotnost břemena Mb. Podle nákresu na obr. 3.1.1 uvažujeme maximální průhyb v polovině nosníku L/2. Obr. 3.1.1 Schéma zatížení mostu Maximální síla Gk působící na most od váhy kočky Gk = Mk g (1) Gk = 655 9,81 Gk = 6425 N kde Mk [kg] - celková hmotnost kočky včetně háku g tíhové zrychlení 9,81 m s-2 Maximální síla Gb působící na most od váhy břemena Gb = M b g (2) Gb = 8000 9,81 Gb = 78480 N kde Mb [kg] - přípustná hmotnost břemene 6

Maximální síla Gc působící na most Gc = Gk + Gb Gc = 6425 + 78480 (3) Gc = 84905 N Maximální ohybový moment Momax působící na most Momax = G c L 2 Momax = 84905 (4) 10 2 Momax = 424525 N m kde L [m] rozpětí jeřábu Minimální mez kluzu ReH materiálu 11 523 [5] ReH = 345 MPa Modul průřezu v ohybu Wo Bezpečnost vzhledem k meznímu stavu pružnosti Kk volena 2 Wo = Momax K k R eh Wo = 424525 2 345 (5) Wo = 2461 cm 3 3.1.1 Volba nosníku mostu Dle [3] ČSN EN 1002-5 volena tyč průřezu HEB 450 (Obr. 3.1.2), která má následující parametry 7

Obr. 3.1.2 tyč průřezu HEB [3] b = 300 mm, h = 450 mm, s = 14 mm, t = 26 mm, W ot = 3550 cm3, hmotnost mm = 171 kg/m Nosník HEB 450 je vhodný pro námi zvolenou kočku, která bude pojíždět po rovných přírubách. Rozchod kol pojezdového ústrojí kočky se nastaví s ohledem na šířku příruby b = 300 mm. Nyní bude provedena kontrolu výpočtu s přihlédnutím k hmotnosti samotného nosníku. Hmotnost mostu Mm Mm= m m L (6) Mm= 171 10 Mm= 1710 kg kde mm [kg] váha jednoho metru nosníku HEB 450 L [m] rozpětí jeřábu Síla působící od vlastní hmotnosti mostu Gm = M m g (7) Gm = 1710 9,81 Gm = 16775 N Celková sílá Gcm působící na most s přihlédnutím k vlastní hmotnosti mostu Gcm = G c + G m (8) Gcm = 84905 + 16775 Gcm = 101680 N 8

Maximální ohybový moment MomaxM působící na most včetně započítání hmotnosti mostu MomaxM = G cm L 2 MomaxM = 101680 (9) 10 2 MomaxM = 508400 N m Modul průřezu v ohybu Wot1 Wot1 = M omaxm K k R eh Wot1 = 508400 2 345 (10) Wot1 = 2947,2 cm 3 Wot1 < Wot => zvolená tyč HEB 450 vyhovuje 3.2 Výpočet příčníků U příčníků volen rozchod pojezdových kol r = 2 m. (obr.3.2.1) Obr. 3.2.1 Příčník 9

Maximální síla Fmaxp působící na příčník (kočka s břemenem v krajní poloze mostu, při uvažovaní poloviny hmotnosti mostu) Fmaxp = Gm + Gc 2 (11) Fmaxp = 8387,5 + 84905 Fmaxp = 93292,5 N Maximální moment Momaxp působící na příčník Momaxp = Fmax p r 2 Momaxp = 93292,5 (12) 2 2 Momaxp = 93292,5 N m Modul průřezu v ohybu Wop Wop = Wop = M omaxp K k (13) R eh 93292,5 2 345 Wop = 540,8 cm 3 3.2.1 Volba příčníků Dle [4] ČSN 42 5570 voleny tyče průřezu U 260 z materiálu 11 523 (Obr. 3.2.2) 10

Obr. 3.2.2 Tyč průřezu U válcovaná za tepla v = 260 mm, f = 90 mm, j = 10 mm, W op = 371 cm3, hmotnost m = 37,9 kg/m Pro jeden příčník voleny dvě tyto tyče o délce Lp = 2,4 m, které k sobě budou svařené (obr.3.2.3). Mezi nimi bude prostor pro uložení pojížděcích kol. Celková hmotnost jednoho příčníku mp = 181,92 kg. U příčníků již ve výpočtech neuvažujeme jejich hmotnost, vzhledem k jejich menším rozměrům. Obr. 3.2.2 Průřez příčníku 11

3.3 Spojení mostu s příčníkem Pro spojení mostu s příčníkem (obr. 3.3.3) příčníku zvoleny šrouby dle [5] M16 x 40 dle ČSN 02 1111-8.8 (obr. 3.3.1) Obr. 3.3.1 Nákres šroubu M16 x 40 n = 23 mm, ds = 17 mm, l = 40 mm 3.3.1 Kontrola šroubů na střih Maximální střihové napětí τmax τmax= τmax= 4 Fmaxp π ds (14) 2 4 93292,5 0,000907 τmax= 411,43 MPa Smluvní mez v kluzu pro šroub M16 8.8 je Rp0,2 = 640 MPa dle [6] Maximální střihové napětí τmax8 při použití osmi lícovaných šroubů M16 x 40 dle ČSN 02 1111-8.8 τmax8 = τ max 8 τmax8 = 411,43 8 (15) τmax8 = 51,429 MPa => střihové napětí v závitech τmax8 je menší než smluvní mez v kluzu Rp0,2, šrouby vyhovují 12

3.3.2 Kontrola šroubů na otlačení Minimální nezávitová délka šroubu Smin (obr. 3.3.2) Smin = l - n - j (16) Smin = 40-23 - 10 Smin = 7 mm kde l - celková délka šroubu (obr. 3.3.1) n - závitová délka šroubu (obr. 3.3.1) j - tloušťka stěny příčníku (obr. 3.2.2) Maximální tlak v závitech p= p= Fmaxp (17) S min d s 93292,5 7 17 p = 784 MPa Obr. 3.3.2 Síly působící na šroub Dovolený tlak v závitech pro šroub M16 x 40 pd = 150 MPa [6] 13

Tlak v závitech p8 při použití osmi lícovaných šroubů M16 x 40 dle ČSN 02 1111-8.8 p8 = p 8 p8 = 784 8 (18) p8 = 98 MPa => tlak v závitech p8 je menší než dovolený tlak pd, šrouby na otlačení vyhovují Obr. 3.3.3 Spojení mostu s příčníkem Uchycení mostu k příčníkům bude realizováno pomocí osmi lícovaných šroubů M16 x 40 dle ČSN 02 1111-8.8 3.4 Pojezdový mechanizmus jeřábu 3.4.1 Volba kolejnice Kolejnice volena dle [7] JK 65 ČSN 42 5678 (obr. 3.4.1) - materiál 10 750.0 - hmotnost 43,5 kg/m - šířka hlavy 65 ± 1,25 mm - účinná šířka š = 65 2 R6 = 53 mm 14

Obr. 3.4.1 Kolejnice JK 65 [7] 3.4.2 Volba pojezdových kol Pojezdová kola slouží k pojíždění jeřábu po jeřábové dráze, kterou bývá zpravidla kolejnice. Podle typu jeřábu, pojezdové dráhy, způsobu pohonu a dalších faktorů, se volí tvar, materiál i způsob uložení kol. Nejčastěji používanými pojížděcími koly jsou kola s nákolky. Nákolky slouží pro přenos boční síly a vedou jeřáb po kolejové dráze. Nejčastěji užívanými jsou kola se dvěma nákolky. Tam kde nelze z konstrukčního hlediska použít dva nákolky (jeřáby přejíždějící jiné koleje, např. železniční),, jsou použity kola s jedním nákolkem. Kola bez nákolků lze použít jen v případě, kdy nezachycují žádné boční síly. Kola jsou zpravidla litá, na činných plochách kalená. Průměr kol je normalizován na tyto hodnoty: 250, 320, 400, 500, 630, 710, 800 a 900 mm. Pro náš případ volíme kola se dvěmi nákolky, která budou pojíždět po kolejnici JK 65. Maximální zatížení pojížděcího kola Celkovou sílu působící na kola musíme vydělit dvěmi, získáme tak sílu působící na jedno kolo Fmax = Fmax = Fmaxp + Fp (19) 2 93292,5 + 1784,6 2 Fmax = 47538,6 N kde - Fp [N] síla působící od hmotnosti jednoho příčníku podle vzorce (20) Fp = m p g (20) Fp = 181,92 9,81 Fp = 1784,6 N 15

Průměr pojížděcího kola Průměr pojížděcích kol vypočteme ze vzorce, který získáme dle [10]. Fmax = k D min š f n fh (21) kde k [-] součinitel závislý na materiálu a druhu provozu dle [10] voleno k=9 fn [-] součinitel počtu otáček dle [1] voleno fn = 0,9 fh [-] součinitel trvanlivosti dle [1] voleno fh = 1,5 Po úpravě vzorce (21) získáme minimální průměr pojížděcího kola Dmin Dmin = Fmax f h k b fn Dmin = 47538,6 1,5 9 53 0,9 (22) Dmin = 166,102 mm Průměr pojížděcího kola volen D = 250 mm, poloměr R = 125 mm (obr. 3.4.2) Průměr hřídele pod pojížděcím kolem volen d = 40 mm, poloměr r = 20 mm Obr. 3.4.2 Schéma pojížděcího kola 3.4.3 Předběžný návrh elektromotoru Celková síla Q působící na kola Zatížení pojížděcích kol (váha celého jeřábu s břemenem včetně kočky) 16

Q = G cm + 2 m p g (23) Q = 101680 + 2 181,92 9,81 Q = 105249,2 N kde Gcm [N] - celková síla od váhy mostu, včetně příslušenství mp [kg] - váha jednoho příčníku g tíhové zrychlení 9,81 m s-2 Tažná síla T Síla, která vzniká při pojíždění jeřábu po kolejnicích. Motor musí překonávat pasivní odpory, které vznikají valivým, čepovým třením a dalšími odpory (obr.3.4.3) T= Q (e + fč r) κ R T= 105249,2 (0,7 0,015 20 ) 2,5 125 (24) T = 2105 N kde Q [N] - celková síla působící na kola R - poloměr pojížděcího kola r poloměr čepu e součinitel valivého tření dle [1]str.373 voleno e = 0,7 mm fč [-] součinitel čepového tření dle [1]str.373 voleno fč = 0,015 κ [-] součinitel přídavných odporů dle [1]str.373 voleno κ = 2,5 Obr. 3.4.3 Síly působící na pojížděcí kolo 17

Výkon motorů při ustálené rychlosti Po = Po = T vj (25) 60η c 2105 40 60 0,95 Po = 1477,2 W kde T [N] tažná síla vj [m min-1] pojezdová rychlost jeřábu ηc [-] celková účinnost pojezdového ústrojí 3.4.4 Volba elektromotorů Elektromotor pro pohon jeřábu volen dle [8] plochý - čelní převodový motor SEW FA 37 DT 90 S4 (obr.3.4.4). Každý z převodových motorů má jmenovitý výkon pe = 1,1 kw, výstupní otáčky ne = 44 min-1 a výstupní kroutící moment Ma = 240000 N/mm. Na každém příčníku bude umístěn jeden převodový motor. Hmotnost motoru me = 26 kg. Obr. 3.4.4 Plochý čelní převodový motor SEW [8] 18

3.4.5 Volba ložisek Plynulý rotační pohyb hřídele bez minimálních třecích ztrát je realizován pomocí valivých ložisek. Ložiska musí být schopna přenášet nejen radiální, ale i axiální síly. Proto jsou na každé hřídeli pojížděcího kola dva typy valivých ložisek jednořadé kuličkové, které je schopné přenášet pouze radiální síly a dvouřadé soudečkové, které je schopné přenášet i axiální síly. Ložiska budou uložena v pouzdrech. Jednořadá válečková ložiska volena dle [5] LOŽISKO NUP 208 ČSN 02 4670 Dvouřadá soudečková ložiska volena dle [5] LOŽISKO 22208 ČSN 02 4705 3.4.6 Výpočet per na otlačení Mezi převodovkou a hřídelí Převodovka DT 90 S4 má průměr díry pro hřídel dp = 30 mm a šířku drážky pro pero 8 mm. Dle [5] str.467 voleno PERO 8e7 x 7 x lp1 - hloubka drážky v náboji t11 = 2,9 mm - hloubka drážky v náboji t1 = 4,1 mm - šířka bera bp1 = 8 mm PD F S (26) kde S [mm2] kontaktní plocha pera s plochou náboje PD [MPa] dovolený tlak na pero Dle [5] str. 54 voleno PD = 90 MPa Dosazením hodnot do vzorce (26) dostáváme PD 2 Ma dp ( t 1 lp - b p ) Z tohoto vzorce získáme potřebnou délku lp1 lp1 2 Ma + b p1 d p t 11 PD (27) 19

lp1 2 240000 +8 30 2,9 90 lp1 69,30 mm Voleno lp1 = 70 mm PERO 8e7 x 7 x 70 ČSN 02 2562 Mezi pojezdovým kolem a hřídelí Průměr hřídele pojezdového kola d = 40 mm. Dle [5] str.467 voleno PERO 12e7 x 8 x lp2 - hloubka drážky v náboji t21 = 3,1 mm - hloubka drážky v náboji t 2= 4,9 mm - šířka bera bp2 = 12 mm lp2 2 Ma + bp 2 d t 21 PD lp1 2 240000 + 12 40 3,1 90 (28) lp1 55,01 mm Voleno lp2 = 60 mm PERO 12e7 x 8 x 60 ČSN 02 2562 20

4 ZÁVĚR Podle zadání byl proveden koncepční návrh mostového jeřábu o nosnosti 8 tun. Většina dílů jeřábu je navrhnuta z běžně dostupných produktů. Pro nosník hlavního mostu navrhujeme tyč průřezu HEB 450, která bezpečně vydrží maximální nosnost jeřábu včetně hmotnosti kočky. Tento profil je vhodný pro pojezd zvolené kočky ABUS GM 3080. Jako příčníky jsou navrženy profily U 260. Každý příčník je složen z dvou těchto profilů. Tyče jsou k sobě svařeny stojinami. I tyto komponenty jsou zvoleny s dostatečnou rezervou vzhledem k jejich únosnosti. Spojení příčníků s mostem je řešeno pomocí 8 lícovaných šroubů M16 x 40 dle ČSN 02 1111-8.8. Šrouby byly zkontrolovány na vzpěr a na otlačení. Pojezdová kola jsou litá se dvěmi nákolky, z materiálu ČSN 422661.1 a pojíždějí po kolejnicích JK 65 dle ČSN 42 5678. Pro pohon jsme volili dva ploché - čelní převodové motory SEW FA 37 DT 90 S4. Hřídele jsou uloženy v ložiskách NUP 208 ČSN 02 4670 a 22208 ČSN 02 4705. Přenos kroutícího momentu z převodovky na hřídel je řešen pomocí těsného pera 8e7 x 7 x 70 ČSN 02 2562, z hřídele na pojezdové kolo perem 12e7 x 8 x 60 ČSN 02 2562. 21

5 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ b... šířka přiruby tyče HEB bp1 šířka pera v náboji převodovky bp2 šířka pera v náboji hřídele pojezdového kola d... průměr hřídele pod pojížděcím kolem D.. průměr pojezdového kola Dk průměr pojížděcích kol kočky Dmin minimální průměr pojížděcího kola ds.. průměr nezávitové části šroubu dp.. průměr díry pro hřídel v převodovce DT 90 S4 f šířka průřezu tyče U fč.. součinitel čepového tření [-] fn.. součinitel počtu otáček fh..součinitel trvanlivosti [-] [-] Fp..síla působící od hmotnosti příčníku Fmaxp. maximální síla působící na příčník [N] [N] g tíhové zrychlení Gb. síla působící od váhy břemena [m s ] [N] Gc. maximální síla působící na most při zanedbání váhy mostu [N] Gcm.. maximální síla působící na most s přihlédnutím k váze mostu Gk síla působící od váhy břemena [N] [N] Gm síla působící od vlastní váhy mostu h... výška průřezu tyče HEB 450 [N] j. tloušťka stojiny tyče U 260 k.. součinitel závislý na materiálu a druhu [-] kl.. bezpečnost lana [-] Kk. bezpečnost vzhledem k MSP l.délka šroubu [-] L rozpětí jeřábu Lp.. délka příčníku [m] m.. hmotnost me hmotnost elektromotru [kg/m] [kg] mp. hmotnost příčníku [kg] Mb hmotnost břemena Mm... hmotnost mostu [kg] [kg] Mk... hmotnost kočky Momax...maximální ohyb. moment působící na most při zanedbání váhy mostu [kg] [Nm] MomaxM. maximální ohyb. moment působící na most s přihlédnutím k váze mostu Momaxp.. maximální ohybový moment působící na příčník [Nm] [Nm] n délka závitové části šroubu p maximální tlak v závitech pd.. maximální dovolený tlak v závitech [MPa] [MPa] PD.dovolený tlak na pero [MPa] -2 22

p8.. maximální tlak v závitu jednoho šroubu při použití osmi šroubů M16 x 40 Q.. maximální síla působící na pojezdová kola [MPa] [N] r rozchod pojezdových kol příčníku [m] R.. poloměr pojížděcího kola Rp0,2. smluvní mez v kluzu [MPa] s tloušťka stojiny tyče HEB 450 S... kontaktní plocha pera s plochou náboje 2 [mm ] Smin.. minimální nezávitová délka šroubu Š účinná šířka kolejnice t tloušťka příruby tyče HEB 450 t1.. hloubka drážky v náboji díry u převodovky t2.. hloubka drážky v náboji díry u hřídele kola t11. hloubka drážky v náboji díry u převodovky t21. hloubka drážky v náboji díry u hřídele kola T tažná síla v výška průřezu tyče U 260 [N] vj.. pojezdová rychlost jeřábu [m min ] -1 3 W o modul průřezu v ohybu mostu W p modul průřezu v ohybu [cm ] 3 [cm ] W op.. modul průřezu v ohybu tyče U 260 W ot.. modul průřezu v ohybu [cm ] 3 [cm ] W ot1. modul průřezu v ohybu tyče HEB 450 z výška zdvihu jeřábu [cm ] [m] ηc.. celková účinnost pojezdového ústrojí [-] κ součinitel přídavných odporů τmax.. maximální smykové napětí [-] [MPa] 3 3 τmax 8.maximální smykové napětí při použití osmi šroubů M16 x 40 [MPa] σk. mez kluzu [MPa] σp. mez kluzu [MPa] 23

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] KUPKA, L. - REMTA, F.: Jeřáby 1. díl, 1. vydání, Praha: SNTL, 1956, 620 s. [2] ABUS : Electric wire hoists, [s.l.], [s.n.], 2008, 22 s. URL: <http://pdf.directindustry.com/pdf/abus/electric-wire-rope-hoists-14275114380.html> [3] FERONA : Sortimentní katalog [cit. 2010-4-24]. URL: <http://www.ferona.cz/cze/katalog/detail.php?id=32794> [4] FERONA : Sortimentní katalog [cit. 2010-4-24]. URL : <http://www.ferona.cz/cze/katalog/detail.php?id=26207> [5] LEINVEBER, J. VÁVRA, P.: Strojnické tabulky, 1. vydání, Úvaly: ALBRA, 2003, 874 s. [6] Výpočet šroubových spojů [cit. 2010-4-24]. URL: <http://sroubovespoje.kvalitne.cz/tabulky.htm> [7] FERONA : Sortimentní katalog [cit. 2010-4-24]. URL : <http://www.ferona.cz/cze/katalog/detail.php?id=33579> [8]SEW Eurodrive : Catalog DT/DV Germotors [s.l.] [s.n.], [200-], 660 s. URL: < http://www.sew-eurodrive.cz/produkt/f-ploch-eln-p-evodov-motor.htm > [9] ABUS : Mostové jeřáby, [s.l.], [s.n.], [200-], 31 s. [10] GAJDUŠEK, J. ŠKOPÁN, M.: Teorie dopravních a manipulačních zařízení, 1. vydání, VUT v Brně, 1988, 277 s. 24

7 PŘÍLOHY Výkresové dokumentace Výkres sestavení 0-3-P22-00 - Mostový jeřáb Výkres sestavy 1-3-P22-01 - Svařenec mostu 25

26