VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Čína jako zdrojová země cestovního ruchu České republiky (bakalářská práce) Autor: Pavel Vacek Vedoucí práce: Ing. Liběna Jarolímková Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne 6. června 2007 podpis studenta

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval paní Ing. Liběně Jarolímkové za odborné vedení mé práce, náměty a korekturu, dále pracovníkům CA Wings Travel Petru Kubišovi a Štěpánu Pavlíkovi, stejně jako paní průvodkyni Stáně Vomáčkové za jejich čas a cenné informace. 2

Úvod...4 1 Základní údaje o Číně...6 1.1 Geografie...6 1.2 Ekonomika...6 1.3 Obyvatelstvo...9 1.4 Vláda...9 1.5 Politika otevření se světu...10 1.6 Povahové rysy Číňanů...11 1.7 Cestovní ruch...13 1.7.1 Příjezdový cestovní ruch...13 1.7.2 Domácí cestovní ruch...13 1.7.3 Výjezdový cestovní ruch...13 2 Charakteristika výjezdového cestovního ruchu Číny...14 2.1 Rozdělení výjezdového cestovního ruchu...15 2.2 Výjezdový cestovní ruch čínských turistů do Evropy...16 2.3 Perspektivy dalšího vývoje výjezdového cestovního ruchu Číny...18 3 Čínská politika cestovního ruchu...19 3.1 Vládní organizace...19 3.1.1 China National Tourism Administration (CNTA)...19 3.1.2 China Tourism Association (CTA)...20 3.2 Čínská politika cestovního ruchu...21 3.3 Approved Destination Status Agreement...21 3.4 Čínské cestovní pasy...23 3.5 Čínské cestovní kanceláře a jejich spolupráce s ambasádami členů EU...23 4 Čínští turisté v České republice...24 4.1 Typický čínský turista...24 4.2 Výdaje čínských turistů...25 4.3 Oblíbené destinace...25 4.4 Počátky cestování do ČR...26 4.5 Hlavní motivy cestování...27 4.6 Kdy a odkud čínští turisté přijíždějí...27 4.7 Atraktivita ČR pro čínské turisty, předměty největšího zájmu...28 4.8 Chování čínských turistů v ČR, jejich nároky a spotřební zvyklosti...29 4.9 Rozdílnost spotřebního chování v rámci Číny...31 4.10 Překážky rozvoje cestovního ruchu do České republiky...31 5 Připravenost České republiky na příliv čínských turistů...32 5.1 Jazyková vybavenost, počet tlumočníků a průvodců...32 5.2 Propagační materiály v čínštině, připravenost ubytovacích a stravovacích zařízení33 5.3 Propagace České republiky v Číně...33 5.4 Spolupráce s čínskými touroperátory...34 5.5 Zahraniční národní turistické organizace...35 Závěr...37 Použité zdroje...39 Seznam tabulek...42 Seznam příloh...42 Přílohy...43 3

Úvod Čína, nejlidnatější země světa, se v posledních několika letech stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Příčinou toho jsou reformy započaté koncem 70. let minulého století, díky nimž probíhají v Číně obrovské změny, ať už ekonomické, společenské, kulturní nebo sociální. Pro toto období reforem se vžilo označení politika otevření se světu. Politické změny posouvají Čínu na přední místa zájmu světových obchodních lídrů a tato země začíná měnit chod světové ekonomiky. Obchoduje s cizími zeměmi, nebrání se příchodu zahraničních firem a přílivu jejich kapitálu. Uvolňuje se také sociální sféra, oblast lidských a politických práv. I když je Čína stále komunistickou zemí, porozujeme její postupné přibližování k Západu. Příliv zahraničního kapitálu a otevření hranic umožňuje mj. Číňanům dosahovat vyšších výdělků, čímž se následně mění i oblast trávení volného času a spotřební zvyklosti. Proto Číňané stále více a častěji cestují. Avšak cestování není pro Číňany vůbec jednoduché ani samozřejmé. Seznam zemí, které mohou Číňané navštívit je omezen a k jejich návštěvě je nutná speciální smouva. Počet těchto smluv ale rychle roste a Česká republika získala Statut schválené destinace v roce 2004. Od té doby jezdí čínští turisté do Čech a od roku 2005 se o nich vedou statistická data. V oblasti cestovního ruchu tedy nemáme o čínských turistech zatím mnoho informací ani zkušeností. Cílem autora proto bude co nejlépe charakterizovat tento nový a dosud neznámý segment turistů, odhalit nevětší odlišnosti jejich kultury a především zjistit jejich požadavky a potřeby, kterými se liší od turistů z jiných zemí. V první části provede autor analýzu základních údajů o Číně a Číňanech. Zaměří se zejména na ekonomické a demografické informace, popíše zásadní politické změny, které výrazně ovlivnily současný stav země, podá základní charakteristiku cestovního ruchu včetně hlavních povahových rysů čínských občanů. V dalších částech autor důkladněji rozebere výjezdový cestovní ruch Číny a vývoj možností Číňanů cestovat. Seznámí čtenáře s nejdůležitějšími institucemi v oblasti cestovního ruchu i s jeho politikou. Budou ho zajímat podmínky cestování, jako jsou pasy a už zmíněné smlouvy s jednotlivými zeměmi. Poslední dvě části autor věnoval charakteristice čínských turistů v České republice a způsobům propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v Číně i v Čechách. 4

Obsahem těchto kapitol bude profil čínského turisty, jeho návyky, potřeby, výdaje, případně nespokojenost. Autor se zmíní o atraktivitě Čech pro čínské turisty a předmětech největšího zájmu. Budou uvedeny i současné hlavní překážky rozvoje příjezdového cestovního ruchu z Číny stejně jako podmínky spolupráce s čínskými touroperátory. Hlavním zdrojem předkládané práce jsou analýzy zpracované agenturou Czechtourism. Přesto, že nejsou příliž aktuální, jsou to nejnovější údaje, které jsou k dispozici. Tento problém se autor snažil vyřešit metodu přímého dotazování pracovníků cestovní agentury a průvodců čínských turistů v Praze. Cenné informace poskytli jednak zaměstnanci pražské cestovní agentury Wings Travel, zaměřující se na čínskou klientelu, a také zkušenosti jedné z nejznámějších průvodkyň čínských turistů v Čechách, paní Stáni Vomáčkové. 5

1 Základní údaje o Číně 1.1 Geografie Čínská lidová republika se nalézá ve východní Asii při západním pobřeží Tichého oceánu. Svou rozlohou téměř 9,6 milionu km 2 (přesně 9 596 691 km 2, zhruba rozloha celé Evropy) zaujímá po Rusku a Kanadě třetí místo na světě. ČLR přímo sousedí se 14 zeměmi. Má suchozemskou hranici o délce 22 800 km a nejvíce sousedů ze všech států světa. Po směru hodinových ručiček jimi jsou Indie (délka hranice 3 380 km), Pákistán (523 km), Afghánistán (76 km), Tádžikistán (414 km), Kyrgyzstán (858 km), Kazachstán (1 533 km), Rusko (3 645 km), Mongolsko (4 677 km), Severní Korea (1 416 km), Vietnam (1 281 km), Laos (423 km), Myanmar (2 185 km), Bhútán (470 km) a Nepál (1 236 km). Dále moře odděluje Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Čínské republiky na Tchaj-wanu, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie. Moře odděluje Čínu od Jižní Koreje, Japonska, Filipín, Bruneje, Malajsie a Indonésie. Na východě a na jihu obklopuje Čínskou pevninu Pochajské moře, které je považováno za čínské kontinentální moře, dále pak moře Žluté, Východočínské a Jihočínské, jež jsou součástí Tichého oceánu. V teritoriálních vodách Číny o celkové rozloze 4,73 milionu km 2 se nalézá na 5 400 ostrovů. Největší z nich o rozloze 36.000 km 2 je Tchajwan, následovaný ostrovem Chaj-nan (34 000 km 2 ). 1 2 1.2 Ekonomika Čínská ekonomika se během čtvrt století změnila z centrálně plánované, která byla velmi uzavřená mezinárodnímu obchodu, na více tržně-orientovanou ekonomiku s prudce rostoucím soukromým sektorem, a v současné době je jedním z hlavních hráčů světové ekonomiky. Reformy odstartované koncem 70. let minulého století postupně oslabily roli kolektivizovaného zemědělství a způsobily postupnou liberalizaci cen, fiskální decentralizaci, zvýšenou autonomii pro státní podniky, založení diverzifikovaného bankovního systému, rozvoj trhů s cennými papíry, rapidní růst nestátního sektoru a otevření země mezinárodnímu obchodu a investicím. Mezi léty 1991 a 1995 činil průměrný roční růst 1 Viz - Příloha č. 3 2 Velvyslanectví ČLDR v Praze [6] 6

HDP 12 %, od roku 1996 do roku 2000 činil průměrný roční růst 8,3 %. V roce 2000 dosáhl HDP 8 900 mld. Yuan (1000 USD), což je 6,3 krát více než v roce 1980. 3 4 5 V roce 2005 Čína postupně implementovala reformy, jež zahrnovaly prodej kapitálu v největších čínských státních bankách zahraničním investorům a také pročistila devizové trhy a trhy obligací. Restrukturalizace ekonomiky a z toho plynoucí výkonnostní zisky přispěly k více než desetinásobnému zvýšení HDP od roku 1978. Měřeno paritou kupní síly, Čína byla v roce 2006 po USA druhou největší ekonomikou na světě, ačkoliv v přepočtu na hlavu patří Čína stále do nižší střední příjmové kategorie a 130 milionů Číňanů spadá pod mezinárodní hladinu chudoby. Čína zaujímá ohromné území, a proto je pochopitelné, že mezi jednotlivými oblastmi existují značné rozdíly, především co se týče ekonomického rozvoje a příjmů obyvatelstva. 10 nejvyspělejších provincií zachycuje následující tabulka. Těchto 10 provincií se na celkovém vytvoření HDP podílí 64,89 %. Tabulka č.1. HDP a HDP/obyv. 10 nejvýznamnějších čínských provincií Provincie Obyvatelstvo (v mil.) Pořadí HDP (mld.usd) Pořadí HDP/obyv. (USD) Shanghai 16,740 25 55,10 8 3 291 1 Peking 13,820 26 29,79 15 2 155 2 Tianjin 10,010 27 19,85 22 1 982 3 Zhejiang 46,770 10 72,93 4 1 559 4 Guangdong 86,420 3 115,09 1 1 453 5 Jiangsu 74,380 5 103,93 2 1 397 6 Fujian 34,710 18 47,56 11 1 367 7 Liaoning 42,380 13 56,52 7 1 334 8 Shangdong 90,790 2 103,42 3 1 139 9 Heilongjiang 36,890 15 39,77 13 1 007 10 Zdroj: China Statistics Almanach - 2000 6 Pořadí V roce 2000 byl HDP na obyvatele 7 000 Yuan, což je přibližně 840 850 USD. Mezi lety 1995 a 1999 vzrostla průměrná roční spotřeba na osobu z 803 Yuan na 3 143 Yuan, ve 3 Studie ETC [3] 4 CIA The World Factbook [10] 5 viz Příloha č. 4 6 Studie ETC [3] 7

městech se jednalo o nárůst z 4 874 na 6 750 Yuan. Celkové bankovní úspory vzrostly během období 1995 1999 z 2 966 mld. Yuan na 5 962 mld. Yuan (nárůst více než 100 %). 7 Následující tab. zachycuje odhady ekon. ukazatelů pro rok 2006: Tabulka č. 2 Základní ekonomické údaje, odhad pro 2006 HDP (dle ofic. směnného kurzu) 2 512 mld. dolarů US Podíl sektorů na HDP: zemědělství 11,9 % průmysl 48,1 % služby 40 % Míra růstu reál. HDP 10,5 % HDP na hlavu 7 600 dolarů US Zaměstnanost 2006 798 mil Podíl sektorů na zaměstnanosti: zemědělství 45 % průmysl 24 % služby 31 % Míra nezaměstnanosti ve městech 4,2 % Zdroj: CIA 89 Struktura spotřeby jak venkovského, tak městského obyvatelstva se zřetelně mění a oblast spotřeby rozšiřuje. Zvyšuje se podíl na kulturu, vzdělání, cestování, rekreaci a sport. V roce 2000 vzrostl podíl výdajů na vzdělání, volný čas, cestování a rekreaci na 14 % (z 12,3 % v roce předchozím). Lidé, kteří si mohou dovolit vyjet na dovolnou, obzvláště do zahranicí, jsou především z vyšších a středních příjmových vrstev, mezi které patří např. soukromí podnikatelé, úředníci pracující u zahraničních společností, učitelé, přávníci, inženýři, lidé pracující v médiích, sportovních a zábavních podnicích. Střední příjmovou vrstvou (rok 2002) se rozumí roční příjem rodiny 6 100-8 500 USD, do vysoko příjmové vrstvy spadá rodina, jejíž minimální roční příjem číní 24 000 USD. Lidé spadající do střední příjmové vrstvy tvoří v Číně 10 % veškerého městského obyvatelstva (39 %), vyšší příjmová vrstva tvoří jen 1 % veškeré populace. 10 7 Studie ETC [3] 8 Pozn.: Statistický úřad Číny registruje pouze míru nezaměstnanosti ve městech, nikoliv na vesnicích, proto nelze celkovou míru nezaměstnanosti ani určit. 9 CIA The World Factbook [10] 10 Studie ETC [3] 8

Jedním z demografických důsledků politiky jednoho dítěte je, že Čína je v současnosti jednou z nejrychleji stárnoucích zemí na světě. Další dlouhodobou hrozbou ekonomického růstu je zhoršování životního prostředí především znečišťování ovzduší, eroze půdy a stálý pokles hladiny podzemní vody, a to hlavně na severu. Kvůli erozi a hospodářskému rozvoji Čína postupně ztrácí ornou půdu. 11 1.3 Obyvatelstvo Tabulka č. 3 Demografické údaje Počet obyvatel (odhad pro 2007) 1 321 851 888 Věková struktura obyvatel 0 14 let 20,4 % 15 64 let 71,1 % 65 let a více 79 % Průměrný věk 33,2 let Střední délka života muži 71,13 let ženy 74,82 let Přírůstek obyvatelstva 0,606 % Převažující národnost Han (91, 9 %) Oficiální jazyk Standardní čínština nebo mandarínština (vycházející z pekingského dialektu) Gramotnost (=děti do 15 let více umí číst a psát) muži ženy Zdroj: CIA 12 95,1 % 86,5 % 1.4 Vláda Tradiční oficiální název je Čínská lidová republika, zkrácený jen Čína. Čína je komunistický stát ovládaný Komunistickou stranou Číny, v jejímž čele je od roku 2003 prezident Hu Jintao. Od téhož roku stojí v čele vlády premiér Wen Jiabao. V zemi nejsou žádné významnější opoziční strany, ačkoliv vláda uznává jako rozvratné živly duchovní hnutí Falunkung a Čínskou demokratickou stranu. Hlavní město je Peking. Čína má 23 provincií (Anhui, Fujian, Gansu, Guangdong, Guizhou, Hainan, Hebei, Heilongjiang, Henan, Hubei, Hunan, Jiangsu, Jiangxi, Jilin, Liaoning, 11 CIA The World Factbook [10] 12 CIA The World Factbook [10] 9

Qinghai, Shaanxi, Shandong, Shanxi, Sichuan, Yunnan, Zhejiang), 5 autonomních oblastí (Guangxi, Nei Mongol, Ningxia, Xinjiang, Xizang (Tibet) ) a 4 samosprávné obce (Beijing, Chongqing, Shanghai, Tianjin). Za 23. provincii je ze strany pevninské Číny pokládán Taiwan, ovšem ten se naopak pokládá za samostatný problémem ale je to, že ho většina zemí jako samostatný neuznává, neboť kdyby ho uznali, ČLR by s těmito zeměmi ihned přerušila mezinárodní spolupráci. 13 1.5 Politika otevření se světu Spolu s rozhodnutím o reformě čínského ekonomického systému bylo v roce 1978 rozhodnuto o plánovitém a postupném uplatňování politiky otevření se vůči vnějšímu světu. V roce 1980 Čína vytvořila čtyři zvláštní ekonomické oblasti (ZEO) v Šen-čenu na hranicích s Hongkongem, Ču-chaj na hranicích s Macaem a Šan-tchou, obě v provincii Kuang-tung a Sia-men v provincii Fu-ťien. V roce 1984 bylo navíc otevřeno 14 pobřežních měst pro zahraniční podnikání. Poté vláda počátkem roku 1985 rozhodla o vytvoření dalších zvláštních ekonomických oblastí a rozšíření otevřených pobřežních oblastí v otevřený pobřežní pás. 14 V roce 1990 rozhodla čínská vláda o otevření nové zóny Pchu-tung v Šanghaji pro zahraniční investory a zároveň o otevření dalších měst na toku řeky Jang-c'. Tím se na Jang-c'vytvořil řetěz otevřených měst, jehož "dračí hlavou" se stal Pchu-tung. Od roku 1992 byla takto otevřena řada dalších hraničních měst a navíc i všechna hlavní města provincií a autonomních oblastí. Navíc bylo zřízeno dalších 15 zón volného obchodu, 32 ekonomických a technických rozvojových zón na úrovni státu a 53 průmyslových zón nové a pokročilé techniky ve velkých a středněvelkých městech. Výsledkem těchto opatření je zformování pobřežních oblastí do členitého mnohovrstevnatého systému s mnoha různosměrnými kanály, který se postupně propojuje do celého čínského vnitrozemí. Tyto otevřené oblasti uplatňují různé preference a tak sehrávají dvojí roli: jsou "oknem" při rozvoji ekonomiky orientované na zahraničí, přičemž dochází k široké výměně zboží vývozem čínských výrobků a dovozem pokročilých technických zařízení, a fungují jako "radiátory" při urychlování ekonomického rozvoje vnitrozemí. 15 13 Cia The World Factbook [10] 14 Šlo o deltu řeky Jang-c' a Perlové řeky, o trojúhelník měst Sia-men - Čang-čou - Čchuan-čou v provincii Fuťien u Tchajwanského průlivu, Šantungský a Liaotungský poloostrov, provincii Chepej a Kuang-si. 15 Velvyslanectví ČLDR v Praze [6] 10

1.6 Povahové rysy Číňanů Aby bylo možné turistům z Číny porozumět a vyhovět jejím požadavkům a představám v oblasti cestovního ruchu, je nutné seznámit se alespoň okrajově s jejich povahou a snažit se proniknout do jejich duše. Čína je co do jazyka, kutury či náboženství velmi odlišná od České republiky, a proto se nám chování Číňanů může zdát zvláštní a nezvyklé. Z tohoto důvodu autor zařadil i tuto kapitolu. Mezi nejtypičtější rysy čínské povahy, které po staletí ovlivňovaly vývoj celého národa, patří v první řadě duch kolektivismu a rodinné soudržnosti. Velký význam pro přežití čínského národa má též pocit povinnosti, vytrvalost, pracovitost, šetrost, prakticismus, disciplinovanost a oddanost autoritám spolu s nezbytnou zdvořilostí k jiným lidem, příklon k tradicím i sklon přejímat nové, spojený s typickou čínskou zvídavostí. Vesnický život, typický pro absolutní většinu čínského národa, dal vzniknout pocitu pevného spojení člověka s půdou i potřebě vzájemné pomoci a šetrnosti. Právě na těchno tradičních konfuciánských vlastnostech staví asijské vlády, usilující o hospodářský rozmach. A s úspěchem čínské komunity mají nejyšší míru úspor ve světě a nerozpakují se pomáhat svým krajanům v jiných zemích. Bez velké námahy tu vystopujeme konfuciánskou doktrínu vzájemné pomoci i v proslavených Teng Siao-pchingových výrocích o tom, že je správné, když některé oblasti ČLR zbohatnou dříve než jiné. Protože a to nikdy neopomněl zdůraznit pak mají tyto oblasti morální povinnost pomoci ke zbohatnutí ostatním. Přesně tak, jak se to dělo ve staré společnosti, kdy všichni členové rodu či dokonce celá vesnice podporovali jednoho ze svých členů (třeba při studiích nebo na počátku podnikání) v naději, že později, až svého cíle dosáhne, pomůže zase on jim ať už penězi nebo díky svému vlivnému postavení. K cizím lidem se Číňané chovají zdvořile a pokud vycítí příznivou odezvu velice přátelsky. Rádi vstupují do kontaktů s jinými a navazují nové vztahy. Dojde-li ke konfliktu, hledají většinou chybu v sobě a nenechávají vinu na druhých. To souvisí s tradiční koncepcí ztráty tráře. Člověk ztrácí tvář nejenom v případě, že se sám dopustí chyby, ale i tehdy, když jeho konání způsobí provinění někoho jiného. Číňan se snaží vyvarovat takových momentů, kdy by dostal druhého do rozpaků či nepříjemné situace. Zde je vhodné zmínit se o jedné zvláštnosti, která často udivuje cizince při styku s Číňany, a to je úloha smíchu, grimas, neverbálních signálů. Číňan smíchem či komickými pohyby 11

obličeje zakrývá překvapení nebo nesouhlas (například s nevhodným dotazem, návrhem, porušení vžitých pravidel ze strany druhého), vyjadřuje nejistotu a pochybnosti svého výroku nebo počinu. Nebuďte překvapeni, když vám čínský partner sdělí nepříjemnou nebo šokující skutečnost s úsměvem či pochechtáváním je to pouze způsob, jak vám pomáhá zachovat tvář. On totiž ví, jak je těžké adekvátně reagovat třeba na zprávu o neštěstí či smrti někoho jiného. V duchu tradiční výchovy pokládají Číňané dodnes za nezdvořilé dívat se při rozhovoru partnerovi přímo do očí, což je u nás chápáno přesně naopak a vyvolává někdy zvytečné konflikty a nepochopení při jednáních. Cizinci se často zlobí, že Číňané nejsou schopni říct jim do očí přímé ne a nechávají je v nejistotě, uskuteční-li se plánovaný obchod nebo nikoliv. Číňané totiž předpokládají, že vše je jasné už z formy onoho sdělení. Často se říká, že Číňané jsou ostýchaví a rezervovaní ve vztahu k cizím. Rovněž se neradi chlubí vlastními výsledky, ale dovedou vyzvedávat i sebemenší úspěch kolektivu a svých přátel. Cizincům se často lichotí, jak dobře mluví čínsky, byť by znali jen pár slov či vět. Očekává se ovšem odpověď znevažující vlastní dovednosti, protože podle tradičních zvyklostí je třeba vážit si jiných, ne sebe. Sebechvála a přehnané sebevědomí je vždy pokládáno za nedostatek dobrých způsobů, za něco, co dotyčného vyčleňuje z kolektivu. Častokrát se jako výrazný rys čínské povahy uvádí též velká trpělivost či dokonce až netečnost k ranám osudu přejí-li si to Nebesa, prostý člověk se nemůže postavit jejich vůli. Konečně, osud jednotlivce není tak důležitý, podstatné je zachování rodu a správných vztahů ve společnosti. Člověk se nemá dostávat do konfliktů se svým okolím, vystupovat proti jiným lidem. Číňané jsou od malička vedeni k mírnosti a neagresivnímu chování. Mají potlačovat impulzivní chování a neřešit své spory hádkami a rvačkami, protože se tím porušuje harmonie v rodině či mezi přáteli a mohlo by to vyústit až do sporů mezi dospělými. Starší děti jsou vedeny k projevům laskavosti a ústupnosti vůči mladším, k vytrvalosti a systematické práci. Přesně v tradičním duchu pravý konfuciánec má být přece bohatý, skromný a zdvořilý. 16 16 Číňané 21. století [1] 12

1.7 Cestovní ruch Během posleních dvaceti let se výrazně změnila struktura čínské ekonomiky. Klesl podíl zemědělství na HDP a naopak vzrostl podíl služeb. Význam cestovního ruchu se neustále zvyšuje a v roce 2001 se příjmy z cestovního ruchu podílely 5,2 % na celkovém HDP (v roce 1996 3,7 %). 1.7.1 Příjezdový cestovní ruch Mezinárodní cestovní ruch Číny se začal rozvíjet od roku 1978. V posledních 20 letech láká Čína díky své dlouhé historii, bohaté kultuře a rozmanitým zvyků stále více turistů. V roce 1980 navštívilo Čínu 5,7 mil. Návštěvníků. O 10 let později se jednalo o 27,5 mil a v roce 2000 přijelo do Číny celkem 83,4 mil. návštěvníků, což přineslo Číně páté místo na světě. Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu vzrostly z 1,13 mld. USD v roce 1984 na 2,22 mld. v roce 1990, což představuje nárůst o 96 %. V roce 2000 činily příjmy z cestovního ruchu 16,22 mld. USD a Čína obsadila celosvětově sednou pozici. 17 1.7.2 Domácí cestovní ruch Spolu s rozvojem národní ekonomiky od roku 1990 dochází v Číně k nárůstu disponibilních příjmů domácností. Stát vyhlásil některé státní svátky a významné dny (Chinese Spring Festival, May 1 Holiday a October 1 National Daz Holidays), které se staly významným obdobím pro uskutečnění cest v rámci země. Domácí cestovní ruch tak zaznamenal nevídaný rozvoj. Příjmy z domácího cestovního ruchu tvořily v roce 2001 70,52 % celkových příjmů z cestovního ruchu Číny. 18 1.7.3 Výjezdový cestovní ruch Čínský trh výjezdové turistiky roste raketovým tempem, v posledních letech o 10 % ročně. Během období 1991 1997 činil průměrný roční růst počtu čínských turistů, kteří vyjeli do zahraničí 17,25 %, od roku 1998 do roku 2000 se jednalo v průměru o 30 % roční nárůst. Aby bylo možné uspokojit zvyšující se poptávku čínských občanů po výjezdovém cestovním ruchu, povolila čínská vláda cestování do více destinací a v květnu 2002 mělo již 19 zemí a regionů uzavřenou s Čínou dohodu ADS (viz niže). Odborníci tvrdí, že kolem roku 2020 bude do zahraničí cestovat až 100 milionů Číňanů ročně, čímž se Čína stane čtvrtým 17 Studie ETC [3] 18 Studie ETC [3] 13

nejdůležitějším zdrojovým trhem světové turistiky. K nejčastějším cílům čínských turistů patří tradičně země jihovýchodní Asie, na druhém místě co do popularity je Evropa. 19 Konkrétní destinace budou uvedeny dále. 2 Charakteristika výjezdového cestovního ruchu Číny Čínský trh je jedním z nejperspektivnějších turistikých trhů světa a mezi odborníky se vedou už asi 3 roky na toto téma žhavé diskuse. Jedni vkládají do Číny jako zdrojové země cestovního ruchu naděje, jiní k ní vzhlížejí s obavami. Jak ukazují statistiky, mezi lety 1998 a 2001 činil průměrný roční nárůst počtu čínských turistů vyjíždějících za hranice 1 milion. V roce 2001 vyjelo za hranice své země 12,13 mil Číňanů a v roce 2006 dokonce 34,5 milionů Číňanů, z čehož bylo zhruba 10 milionů turistů. Tyto hodnoty jsou ohromující vezmeme-li 20 21 v úvahu, že na počátku 90.let nemohlo být o čínském incomingu ani řeči. Rok 2003 byl typickým rokem pro výjezdový cestovní ruch Číny. Hrozící nebezpečí epidemie SARS ovlivnilo celosvětový výjezdový cestovní ruch. Dalším faktorm ovlivňujícím cestovní ruch byla v tomto období válka v Iráku. Čínští občané omezili díky válce v Iráku cestování do vzdálených destinací a posílili tak své preference tradičních destinací čínského výjezdového cestovního ruchu, jakými jsou Hongkong a Macao. Asijský region tak posílil svou pozici jako destinace pro čínský výjezdový cestovní ruch, když do této oblasti směřovalo přibližně 89 % všech cest čínských občanů. Čína v roce 2003 předčila Japonsko v rámci výjezdového cestovního ruchu a stala se tak hlavním asijským zdrojovým trhem s celkem 20,2 miliony zahraničních cest. 22 V souvislosti se začleněním Číny do WTO (World Trade Organization) se konala v listopadu 2001 konference, na které se řešily i otázky týkající se činnosti kontrol přechodu státních hranic v příštích letech. Od prosince 2001 byl zrušen kvótní systém tákající se cest do Hong Kongu a Macaa, od počátku roku 2002 již nejsou čínští občané povinni předkládat pozvání spolu se žádostí o cestovní pas a je ukončeno vydávání výjezdových registračních lístků. Od roku 2005 mohou obyvatelé velkých čínských měst žádat o cestovní pas pouze s identifikační kartou a potvrzením o pobytu. 23 19 Studie ETC [3] 20 Studie ETC [3] 21 Časopis COT business [2] 22 Časopis COT business [2] 23 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 14

Charakteristické rysy čínského cestovního ruchu: o Stále více čínských turistů se účastní skupinových zájezdů a navštěvují během jedné cesty několik zemí najednou o Jsou ochotní utratit více peněz v cílové destinaci o Cestování se soustřeďuje do třech nejvýznamějších období svátků: Spring Festival (Čínský Nový rok) v lednu nebo v únoru, May Holiday 1. května a National Day Holiday 1. října o Mezi nevýznamnější čínské zdrojové regiony patří tři ekonomicky nejvyspělejší oblasti: Peking, Šanghai a Guangzhou. 24 2.1 Rozdělení výjezdového cestovního ruchu Výjezdový cestovní ruch čínských občanů se rozděluje do tří skupin: výjezdy do Hong Kongu a Macaa, výjezdy do sousedních zemí a výjezdy do zahraničí mimo sousední země. Cestování do Hong Kongu a Macaa se rozvíjelo v důsledku návštěv příbuzných a prátel. V roce 1984 povolila státní rada organizování zájezdů do Hong Kongu. V důsledku toho může dnes všch 67 cestovních společností, které se zaměřují na výjezdový cestovní ruch, organizovat zájezdy do Hongkongu a Macaa. V minulosti mohly podobé zájezdy zajišťovat jen čtyři cestovní společnosti. V listopadu 1987 vydala CNTA (China National Tourism Administration) a Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomické spolupráce Číny povolení hraničnímu městu DanDong v provincii Liaoning k zajišťování jednodenních cest do příhraničního města Sinuiju v Severní Koreji. V červnu 1998 získalo dalších sedm provincií a autonomních oblastí povolení k organizování obdobných cest do Ruska, Mongolska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Myanmaru a Vietnamu. Bylo povoleno celkem 56 programů cest, které zahrnovaly pobyty v délce jednoho až osmi dnů. Každý rok vyjedou do těchto sousedních zemí průměrně 2 mil. Číňanů a stejným způsobem navštíví Čínu 3 mil. zahraničních turistů. 24 Studie ETC [3] 15

Cestování do vzdálenějších zemí se rozvíjelo zpočátku rovněž především díky návštěvám příbuzných žijících v zahraničí. Na seznam zemí, které mohli Číňané z tohoto důvodu navštívit bylo jako první v roce 1988 zapsáno Thajsko, v roce 1990 přibyl Singapur a Malajsie a v roce 1992 ještě Filipíny. Příbuzní v zahraničí se ale museli za návštěvu zaručit a uhradit jim veškeré výdaje. V roce 1997, kdy bylo povoleno vyjet do zahraničí na vlastní náklady, oficiálně začal výjezdový cestovní ruch. Mezi povolené destinace výjezdového cestovního ruchu byl a v roce 1999 zařazena Austrálie, Nový Zéland a Jižní Korea. V roce 2000 přibylo Japonsko a o rok později Vietnam, Kmabodža, Myanmar a Brunej. K podepsání počátečních dohod se již dostalo i Německo, Malta, Egypt, Jihoafrická republika, Indonésie, Turecko a Nepál, ale předpokládá se, že ještě nějaký čas potrvá, než se budou moci čínští turisté do těchto zemí povívat. 25 2.2 Výjezdový cestovní ruch čínských turistů do Evropy Evropa je z hlediska čínského výjezdového cestovního ruchu druhým nejnavštěvovanějším kontinentem. Její podíl na výjezdech čínských turistů činil v roce 2003 6,7 %. Tabulka č. 4 Výjezdový cestovní ruch Číny, cílové destinace, 2003 Destinace Počet výjezdů v roce 2003 % podíl v roce 2003 Hongkong 9 310 103 46 Macao 4 790 589 23,7 USA 345 566 1,7 Kanada 150 344 0,7 Rusko 661 231 3,3 Německo 165 168 0,8 Francie 135 407 0,7 Velká Británie 134 088 0,7 Ostatní Evropa 255 215 1,3 Austrálie 197 621 1,0 Nový Zéland 59 379 0,3 Celkem 20 221 939 100 Zdroj: Travel Markets No. 21, 2004 26 25 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 26 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 16

Hlavní výhody Evropy jako turistické destinace pro čínské turisty: o Exotická kultura, krajina a zvyky (z pohledu obyvatel Číny) o Existence mnoha zemí v Evropě, což představuje možnost velké rozmanitosti turistických produktů o Zájem ze strany vracejících se turistů 27 Čínští turisté přijíždějící do Evropy poprvé preferují především delší pobyty zahrnující návštěvu několika evropských zemí najednou. Důvodem takového chování je vzdálenost a náklady cesty. Vracející se turisté se zaměřují již na konkrétní místa a jejich podrobnější prozkoumání. Vzhledem k tomu, že obyvatelé velkých měst (Peking, Šanghai, Guangdong) mají větší šanci dostat se do zahraničí, využívají především krátkodobých pobytů zahrnujících návštěvu jen několika evropských zemí. Zatímco obyvatelé odlehlejších provincií (Jiangsu, Zhejiang) plánují většinou cestu do 10 až 14 evropských zemí najednou. Důsledkem návštěvy několika zemí v rámci jedné cesty do Evropy je krátká průměrná doba pobytu v jednotlivých zemích. Nejdelší dobu pobytu (kromě Malty) vykazuje Francie (3,3 dne) a Německo (2,19 dne). Podle údajů Českého statistického úřadu, který začal od roku 2005 sledovat rovněž příjezdy čínských turistů do hromadných ubytovacích zařízení České republiky, byla průměrná doba pobytu čínských turistů v České republice za 1. pololetí 2005 28 29 3,3 dne. O návštěvu Evropy mají zájem především následující kategorie čínských turistů: o Intelektuálové, kteří se seznámili s evropskou historií, kulturou a přírodním bohatstvím prostřednictvím románů, historických knih, hudebních a uměleckých děl a touží shlédnout vše na vlastní oči 27 Při první cestě do Evropy navštěvují čínští turisté několik evropských zemí najednou, po svém návratu uvažuje většina z nich o možnosti další cesty, během které by rádi navštívili další místa či do větší hloubky prozkoumali místa již navštívená. 28 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 29 Aktuální informace ohledně příjezdů čínských turistů do ČR v roce 2006 viz Příloha č. 5 17

o Bohatí lidé, kteří již navštívili jihovýchodní Asii, Austrálii, Nový Zéland a Japonsko a nyní mají zájem o vzdálenější a zajímavější destinace o Číňané preferující masovou turistiku, kteří si prostřednictvím návštěvy Evropy chtějí splnit svůj sen o Mladí lidé ovlivnění vědou, novými technologiemi a módou v západní Evropě, pracující především jako úředníci 30 2.3 Perspektivy dalšího vývoje výjezdového cestovního ruchu Číny Předpokládá se, že růst čínské ekonomiky bude i nadále pokračovat. Mezi lety 1995 2000 činil průměrný roční růst HDP 8,3 %. Na období 2001 2010 Development Research Center of the State Council odhaduje, že se průměrný roční růst HDP bude pohybovat mezi 7 8 %., mezi lety 2011 2020 by měl dle odhadů tohoto centra činit roční růst HDP 5,5 31 32 6,6 %. V příštích 20 letech se očekává výrazný nárůst disponibilních příjmů domácností, čímž se změní i struktura spotřeby. Občané budou více utrácet za aktivity provozované ve volném čase a tedy i za cestování. Stát zavedl v roce 2001 placenou dovolenou, která v průměru činí 2 týdny. Její délka rovněž závisí na délce pracovního procesu, přičemž maximum činí 30 dní.. V minulosti měli čínští turisté možnost cestovat jen během tzv. tří zlatých týdnů. V praxi se tak často stávalo, že letenky a zájezdy do zahraničí byly zcela vyprodány a nebyla uspokojena veškerá poptávka. Kromě státního volna mají teď čínští občané možnost využít k výjezdům do zahraničí i jiná období během roku, a to podle vlastního rozhodnutí a možností. Čínští turisté budou moci navštívit vzdálenější zahraniční destinace, kde stráví delší dobu. Tímto opatřením se výrazně snížil nápor cestujících během státního volna a cestovní ruch získá postupně větší rovnováhu. Podle odhadů WTO (World Tourism Organization) by měl počet čínských turistů vyjíždějících do zahraničí dosáhnout v roce 2020 100 mil. Průměrný roční růst objemu 30 Studie ETC [3] 31 Studie ETC [3] 32 Prognózy ekonomických ukazatelů do období 2011 viz Příloha č. 4 18

výjezdového cestovního ruchu by tak mezi lety 1995 a 2020 činil 12,8 % a Čína by v roce 2020 obsadila s podílem 6,4 % čtvrté místo ve světovém cestovním ruchu. 33 Tabulka č. 5 10 nevýznamějších zemí světového výjezdového cestovního ruchu v roce 1995 a 2020 (odhad WTO) Počet výjezdů (v mil.) 1995 Počet výjezdů (v mil.) 2020 Průměrný Podíl na světovém trhu roční růst 1995 2020 1995 2020 Německo 75 153 2,9 % 13,3 % 9,8 % Japonsko 23 142 7,5 % 4,1 % 9,1 % USA 63 123 2,7 % 11,1 % 7,9 % Čína 5 100 12,8 % 0,9 % 6,4 % Velká Británie 42 95 3,3 % 7,4 % 6,1 % Francie 21 55 3,9 % 3,7 % 3,5 % Nizozemí 22 46 3,0 % 3,8 % 2,9 % Itálie 16 35 3,1 % 2,9 % 2,3 % Kanada 19 31 2,0 % 3,4 % 2,0 % Rusko 12 31 4,0 % 2.1 % 1,0 % Celkem 298 811 4,1 % 52,7 % 51,0 % Zdroj: WTO 34 3 Čínská politika cestovního ruchu 3.1 Vládní organizace 3.1.1 China National Tourism Administration (CNTA) Nejvyšší autoritou na čínském turistickém trhu je CNTA. Jedná se o státní agenturu, která byla zřízená v roce 1949 jako součást Ministerstva zahraničních věcí a je odpovědná Státní Radě. Tato agentura je řízena státem a kromě běžných funkcí také rozhoduje o přidělení či nepřidělení licencí v oblasti turistiky. Nejedná se o turistického operátora v žádném směru. Hlavní předměty činnosti: o Navrhuje plány, politiku, právní úpravy a předpisy domácího cestovního ruchu 33 Studie ETC [3] 34 Studie ETC [3] 19

o Zajišťuje zpřísnění průmyslu cestovního ruchu zahraničním investorům a podporuje podnikání a celkový rozvoj trhu cestovního ruchu o Schvaluje činnsost společností cestovního ruchu, usměrňuje hotelovou klasifikaci, kontroluje kvalitu turistických služeb, dohlíží na bezpečnost turistů a zacházení s nimi o Koordinuje zacházení se zdroji, schvaluje investiční projekty, organizuje tvorbu turistických produktů, poskytuje informace a statistická data, řídí výjezdový cestovní ruch čínských občanů, schvaluje a spravuje zahraniční pobočky a zahraniční organizace cestovního ruchu v Číně CNTA spravuje celkem 13 zastoupení ve významných zahraničních destinacích: v Japonsku, USA, Kanadě, Velké Británii, Španělsku, Francii, Švýcarsku, Německu, Singapuru, Hongkongu a Austrálii. CNTA není ovšem jediným subjektem rozhodujícím v otázkách cestovního ruchu. Významný vliv má v Číně Ministerstvo veřejné bezpečnosti a Ministerstvo zahraničních věci. Na regionální úrovni provozuje CNTA ve všech provinciích své pobočky, které pravděpodobně nebudou ani v nejbližší budoucnosti nebudou oprávněni jednat se zahraničními společnostmi. 35 3.1.2 China Tourism Association (CTA) China Tourism Association (CTA) je všeobecnou asociací cestovního ruchu, která byla v roce 1999 založena společnostmi cestovního ruchu, podnikateli a institucemi a sice na základě nestrannosti a dobrovolnosti. CTA získala status nezávislého sdružení a stejně jako mnoho jiných polovládních asociací je podřízena CNTA. Mezi hlavní činnosti CTA patří provádění výzkumu a studií zaměřených na rozvoj cestovního ruchu, zlepšování ekonomické efektivnosti a kvality služeb cestovního ruchu. Podporuje vznik lokálních organizací cestovního ruchu a zajišťuje pro ně konzlutační služby. CTA navázala dobré vztahy se svými protějšky v zahraničí, je členem UFTAA (Universal Federation of Travel Agents Associations) a její pobočky v Asii UAPA (UFTAA Asia Pacific Alliance) a dále členem ASTA (American Society of Travel Agents). 36 35 Studie ETC [3] 36 Studie ETC [3] 20

3.2 Čínská politika cestovního ruchu Zatímco příjezdový a domácí cestovní ruch je vládou podporován od poloviny 80. let, výjezdový cestovní ruch je omezován, a to především z politických a ekonomických důvodů (izolace od západní ideologie, kontrola populace, vývoz kapitálu a zahraniční měny). Tato politika se často odvolává na vysvětlení, že Čína je rozvojová země, a jako taková se musí rozvíjet především vnitřně a chránit svůj domácí průmysl. Díky rostoucímu zájmu a tlakům ze strany především majetnějších vrstev došlo v polovině 90. let k nastolení nové politiky a postupnému otevírání čínské ekonomiky. Současná politika může být charakterizována jako souhrn jak ochranných opatření, tak i prvků postupného otevírání ekonomiky. Pro oblast výjezdového cestovního ruchu platí následující pravidla: o Čínské cestovní kanceláře nemohou organizovat zájezdy do zahraničních zemí, které nemají povolení v podobě ADS dohody. o Zahraniční touroperátoři nejsou oprávněni zakládat svá zastoupení v Číně a zajišťovat služby výjdezdového cestovního ruchu o Zahraniční letecké společnosti jsou omezeny co se týče četnosti a kapacit spojů na zákaladě restriktivních dohod 37 3.3 Approved Destination Status Agreement Čínský výjezdový cestovní ruch je jednou z mnoha kontrolovaných oblastí. Tuto kontrolu provádí nejvyšší státní oraganizace cestovního ruchu, kterou je Čínská národní turistická centrála (China National Trourism Administration). Čínští turisté mohou oficiálně cestovat jen do zemí, s kterými má Čína uzavřenou dohodu (Approved Destination Status Agreement ADS). Mezi prvními vyspělými zeměmi, které získaly ADS statut, byly Austrálie a Japonsko. V roce 2004 dosáhlo dohody ADS rovněž Švýcarsko. Švýcaři byli také první, kteří otervřeli pobočku své centrály v Pekingu. 12. února 2004 podepsaly Evropská unie a China National Tourist Administration dohodu, která by měla usnadnit cestování skupin čínských turistů do Evropy. Čínští turisté cestující s vybranými cestovními kancelářemi budou mít zjednodušený postup při vyřizování žádosti o vydání turistických víz do čenských států Evropské unie, které souhlasily se Statutem povolené destinace. Dohoda také obsahuje opatření týkající se navrácení zpět těch čínských turistů, kteří by chtěli zůstat v zemích EU. 37 Studie ETC [3] 21

Víza do zemí Schengenské dohody budou platit pouze pro tyto země a národní víza přistupujících zemí budou platit do data připojení k Schengenské dohodě. Irsko, Dánsko a Velká Británie jsou země, které se nepodílejí na dohodě ADS, ale vyjednávají podobnou bilaterální dohodu s CNTA sami. Na základě této dohody může Česká republika, od 1.5.2004 jako členská země EU, přijímat skupinové turistické zájezdy z ČLR. Podmínkou je vzájemná oficiální registrace CK a agentur z obou zemí. Tato registrace již proběhla, za ČR se přihlásilo více jak 100 subjektů a z čínské strany více než 500. 38 V roce 1999 se mohli obyvatelé Číny podívat jen do 6 zemí, avšak do konce roku 2003 jejich počet vzrostl na 29. O rok později už jich bylo 54 a na počátku roku 2007 mohli turisté cestovat celkem do 132 zemí světa. Česká republika získala tento statut v roce 2004 a ve stejném roce založila i agentura CzechTourism v Pekingu svoji pobočku. Statisticky se pak příjezdy z této země sledují od roku 2005. Podle informací ředitele zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Číně Ing. Jiřího Vávry zavítalo v té době do ČR 17 806 čínských turistů. V minulém roce (2006) jich bylo již 29 710 a na letošní rok (2007) je očekáváno 60 65 000 čínských turistů. 39 Zkušenosti z Austrálie a Japonska poukazují na význam a dobré výsledky uplatňování ADS dohody. Kromě zviditelnění těchto destinací ve výjezdovém cestovním ruchu Číny a rostoucího počtu čínských turistů je třeba upozornit na legalizaci pohybu a především nižší podíl Číňanů, kteří zůstávají v zahranicí déle, než mají povoleno. V Austrálii činí tento podíl 0,28 %, v Japonsku 0,2 %; pro srovnání v zemích, které nemají ADS dohodu se jedná od 5,1 %. Na druhou stranu existují stále ještě určitá omezení, která jsou v ADS dohodě zabudována. S čínskými cestovními kancelářemi zaměřenými na výjezdový cestovní ruch může spolupravovat jen omezený počet australských cestovnich kanceláří. Do Austrálie mohou vyjet jen občané z provincie Beijing, Shanghai a Guangzhou. Získání dohody ADS může zemi přínést náklady ve smyslu ilegální migrace, která hrozí především v případě nevhodného kontrolního mechanismu. Riziko migrace se zvyšuje spolu se zavedením turistických víz, protože roste možnost získání velmi dokonalých falšovaných dokumentů. Na druhou stranu většina ilegálních čínských imigrantů nežádá o víza, ale dostává se do EU prostřednictvím třetích zemí. 40 38 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 39 Časopis COT business [2] 40 Studie ETC [3] 22

3.4 Čínské cestovní pasy Vzhledem k rozdílnému charakteru cestování existují v Číně celkem tři druhy cestovních pasů: public passport, vydávaný občanům, kteří vyjíždějí do zahraničí s pověřením vlády či ve státním zájmu (např. za účelem podpory ekonomických, technických, kulturních, vzdělávacích a zdravotnických projektů; občanům, vyjíždějícím za účelem obchodních styků v souvislosti s jejich činností; novinářům; sportovcům; zaměstancům leteckých a jiných mezinárodních přepravních společností apod.). Druhou skupinou jsou private passports, vydávané občanům, kteří vyjíždějí do zahraničí ze soukromých důvodů, rozhodli se navštívit příbuzné nebo přátele, zdědili v zahraničí majetek, získali zaměstnání nebo v zahraničí studují. V poslední době se s cílem podporovat výjezdový cestovní ruch do povolených destinací začaly vydávat tourist passports, platné pouze jeden rok a zahrnující jeden výjezd a příjezd do Číny. Získání tohoto druhu cestovního pasu je poměrně jednoduché, podmínkou je jen účast na skupinovém zájezdu do zahraničí. 41 Před rokem 1979 vyjelo do zahraničí ze skoukromých důvodů jen velice málo čínských občanů. Mezi lety 1979 a 1986, spolu s uplatňováníám otervřené politiky začal jejich počet mírně narůstat. Během tohoto období se jednalo celkem o 350 000 Číňanů, jejichž hlavním důvodem cesty byla především návštěva příbuzných. V 90. letech stále více narůstá počet čínských občanů, kteří vyjíždějí do zahraničí na vlastní náklady. V roce 2001 se jednalo o 6,95 mil Číňanů, což je o 373 % více než v roce 1993. Soukromé cesty se na celkových výjezdech do zahraničí podílely v roce 2001 57,2 %, zatímco v roce 1993 byl podíl soukromých a státních cest zcela opačný (60,8 % tvořily cesty v zájmu státu a 39,2 % cesty soukromých cest mnohem rychleji. 42 3.5 Čínské cestovní kanceláře a jejich spolupráce s ambasádami členů EU V současné době s žádnou čínskou cestovní kanceláří nespolupracují ambasády Beneluxu, Dánska, Irska, Itálie, Portugalska, Španělska a Švédska. Nejvíce žádostí o víza vyřídí prostřednictvím cestovních kanceláří velvyslanectví Francie (20 žádostí na jednu cestovní kancelář a den, nespolupracuje s více než 5 CK) a Německa (více než 10 000 vyřízených 41 Studie ETC [3] 42 Czechtourism, Čínská lidová republika [4] 23

žádostí v roce 2000). U ostatních ambasád se jedná o desítky až stovky vyřízených žádostí ročně. Čínské cestovní kanceláře jsou rozděleny do dvou skupin: domácí a mezinárodní. Domácí cestovní kanceláře jsou oprávněny nabízet služby jen v rámci domácího cestovního ruchu. Mezinárodní cestovní kanceláře jsou tvořeny těmi, které mohou přijímat zahraniční cestovní ruch (v současné době se jedná o 67 cestovních kanceláří). Většina cestovních kanceláří v Číně je přímo nebo jen částečně řízena centrálními nebo regionálními vládními organizacemi. V roe 2002 působilo v Číně 7 725 cestovních kanceláří zaměřených na domácí cestovní ruch a 1 256 mezinárodních cestovních kanceláří. Mezi největší a nevýznamější mezinárodní cestovní kanceláře v Číně patří: o China International Travel Service (CITS) o China Travel Service (CTS) o China Youth Travel Service (CYTS) o China Comfort Travel Service (CCT) 43 4 Čínští turisté v České republice Počty čínských turistů přijíždějících do České republiky začaly být sledovány teprve v roce 2005, kdy k nám přijelo 17 806 turistů. Z tohoto důvodu nelze provést srovnání s rokem předcházejícím. 44 4.1 Typický čínský turista Jak už bylo řečeno, turistika v pravém slova smyslu ještě ještě v Číně naplno nezačala. Přesto, že se režim země mění a lidem se otevírají různé možnosti, cestování stále patří k aktivitám, které si mohou dovolit jen ti nejbohatší. Z toho vyplývá i strukura čínských turistů. Jedná se hlavně o osoby ve věku od 40 60 let a ze 70 % pak muži. V tradiční čínské společnosti má totiž muž významější postavení než žena, a proto i většinu vedoucích pozicí zaujímají právě muži. Vedle studentů, kteří dobu svého studia v Evropě maximálně využívají 43 Studie ETC [3] 44 Studie ETC [3] 24

k cestování, jsou nejčastějšími turisty např. pracovníci státní správy nebo řídící pracovníci v soukromých podnicích (někdy i jejich sekretářky). 45 4.2 Výdaje čínských turistů Čínští turisté, stejně jako Japonci, mají ve srovnání s ostatními národy relativně nejvyšší výdaje. Z údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) vyplývá, že v roce 2006 byly průměrné náklady na pobyt čínského turisty v Evropě 5500 USD (asi 115 tisíc korun). To Číňany řadí spolu s Japonci a Američany mezi absolutní špičku nejsolventnějších turistů. 46 Mezi nejvýznamnější důvody vysokých výdajů patří: o Většinou se jedná o první zahraniční cestu do vzdálenějších destinací a mnozí počítají s tím, že další uskuteční až za několik let, proto si chtějí pobyt v zahraničí co možná nejvíce užít a utrácejí hodně peněz o Z hlediska hospodaření uplatňují Číňané pravidlo, dle kterého se má doma šetřit, ale na cestování musí mít každý dost peněz. o Zatímco výjezdy čínských občanů hrazené státem jsou na ústupu, incentivní cestovní ruch naopak roste. Zároveň se zvyšuje počet Číňanů vyjíždějících do zahraničí na obchodní cestu spojenou s pobytem v rámci svého volného času. Takoví cestující mají pochopitelně vyšší sklon k utrácení. o Číňané během svých pobytů v zahraničí nesmírně rádi nakupují, a to především značkové zboží a výrobky, které se váží k dané zemi (v České republice např. křišťál). 47 4.3 Oblíbené destinace Cestování je aktivita, kterou si může dovolit jen velmi malé procento Číňanů. Ti, kteří si mohou to dovolit mohu, chtějí nejprve poznat svoji vlast, jejíž velikost odpovídá zhruba velikosti Evropy. Jakmile procestují vlast, kde navštěvují nejčastěji rodinu a přátele, vydávají se do zahraničí. Nejčastějšími destinacemi jsou pak sousední země, jako Hongkong, Macao, Thajsko, Korea aj. Nejoblíbenějšími vzdálenými destinacemi jsou Evropa, USA či Kanada. 45 Zaměstnanci CA Wings Travel [14] 46 Časopis COT business [2] 47 Studie ETC [3] 25

Z Evropy pak hlavně vyspělé západní země, jako je například Francie, Německo, Velká Británie či Rakousko. Poté příjde na řadu teprve Česká republika spolu s ostaními zeměmi střední a východní Evropy. Čínští turisté příjíždějící do Evropy chtějí navštívit co nejvíce míst a Česká republika je jen jedna ze zastávek v rámci návštěvy východní Evorpy. Turisté, kteří navštěvují Českou rebubliku navštíví zároveň i Polsko, Rakousko, Německo, Maďarsko či Rusko. 48 Nejčastější místa, která Číňané u nás navštěvují, se nijak neliší od těch, která navštěvují ostatní turisté. Kromě Prahy jsou velmi oblíbenými městy tradičně Český Krumlov, České Budějovice či západočeské lázně (Karlovy Vary a Mariánské Lázně). Jak už bylo řečeno, když cestují do Evropy, jedou do více zemí. Stejně tak i v České republice chtějí navštívit co nejvíce míst v co nejkratší době. Čínští turisté tedy v Čechách většinou nejsou v Evropě po prvé, s výjimkou obchodních cestujících, jejichž motivem je např. návštěva veletrhu nebo obchodní jednání a navštívená země je předem určená. 49 4.4 Počátky cestování do ČR Kdy vlastně začali Číňané do České republiky jezdit? Předtím, než tuto otázku zodpovíme, je nutné si uvědomit, že Číňané nerovná se Taiwanci či Hongkongčané. Taiwan je samostatná země, přesto, že ho většina zemí jako samostatný neuznává. Hongkong sice spadá pod Čínskou lidovou republiku, ale jen jako zvláštní administrativní jednotka se speciálním statutem. Mezi těmito oblastmi jsou veliké rozdíly, které jsou závislé na politického systému, ekonomice a lidských právech. To se projevuje i ve spotřebním chování, zvyklostech a obecně životní úrovni. Taiwanci a obyvatelé Hongkongu k nám cestují už delší dobu, přibližně od počátku 90. let. Na rozdíl od nich pevninští Číňané začali přijíždět teprve nedávno. A stále ještě nelze mluvit o cestovním ruchu jako takovém, neboť se jedná nejčastěji o pracovní návštěvy, které hradí firma. Rozdíly mezi Čínou a Taiwanem jsou patrné především ve způsobu chování a trávení volného času. 50 O tom však v samostatné kapitole. 48 Zaměstnanci CA Wings Travel [14] 49 Vomáčková, Stáňa [15] 50 Vomáčková, Stáňa [15] 26

4.5 Hlavní motivy cestování V první řadě je nutné zdůraznit, že turistika, jak ji chápeme my, ještě v pevninské Číně prakticky nezačala. Jednak proto, že Číňané mohou cestovat jen do povolených destinací, a také z toho důvodu, že čínští turisté nemohou cestovat individuálně (na turistické pasy), ale jen skupinově (viz níže). Sice sledujeme obrovské meziroční nárůsty výjezdů čínských občanů za hranice své země, avšak motivem jejich cest není primárně dovolená, ale většinou pracovní cesty či návštěva veletrhů. Služební cesta pak slouží jako záminka k návštěvě dané země, přičemž obchod nemá často s touto cestou nic společného. To ale neplatí vždy. Velmi často jsou návštěvy cizích zemí umožnovány legálně, tedy s původním záměrem cestování a relaxace. Jedná se o formu určitého benefitu ze strany firmy a tím pádem si turista tuto dovolenou, stejně jako v předchozím případě, neplatí sám, ale za všechno platí vysílající firma. 51 V tomto případě není motivem jejich cesty poznání kultury, historie, návštěva muzeí nebo poznání gastronomie dané země. Chtějí si hlavně užít - za firemní peníze. 52 Tyto dva popsané případy (služebních cesty a zájezdy ve formě firemních benefitů) nejsou jediným způsobem, jak cestovat do vzdálenějších zemí. Do určité míry mohou Číňané cestovat i klasickým způsobem, avšak pouze s CK a skupinově. Čínská vláda totiž svým občanům nepovoluje individuální zahraniční cesty, pokud se nejedná o cestu spojenou s prací či studiem. Čínští studenti se proto co možná nejvíce snaží využívat dobu svého studia v zahraničí k cestování nejen v zemi, kde studují, ale i jinde. 53 4.6 Kdy a odkud čínští turisté přijíždějí Nejvíce turistů z Číny přijíždí do České republiky v období od dubna do září/října, avšak výjimkou byl minulý rok, kdy byly zaznamenány nejvyšší hodnoty příjezdů v měsících červenec srpen. 54 Podle agentury Czechtourism mají Číňané 114 volných volných dní ročně. Hlavní prázdniny jsou vždy týden na počátku května a první týden v říjnu. S oblibou cestují také na přelomu ledna a února v době oslav čínského nového roku a svátků jara. 55 Zajímavé je podívat se také na to, které oblasti Číny produkují nejvyšší počet turistů. Podle Ing. Jiřího Vávry, ředitele zahraničního zastoupení agentury Czechtourism v Pekingu, jsou 51 Zaměstnanci CA Wings Travel [14] 52 Vomáčková, Stáňa [15] 53 Zaměstnanci CA Wings Travel [14] 54 Zaměstnanci CA Wings Travel [14] 55 Časopis COT business [2] 27