MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY

Podobné dokumenty
Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání

Konvenční léčba chronického srdečního selhání

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Bradykardizující léky v léčbě srdečního selhání

Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny

Betablokátory v primární péči při terapii AH a CHSS

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

Přístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Novinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Hodnocení segmentu centrové léčby z dat plátců zdravotní péče. Společné pracoviště ÚZIS ČR a IBA MU

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Očkování chronicky nemocných

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Etické problémy pacientů s defibrilátorem. Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

CHOPN příčiny, epidemiologie, sociální a ekonomický dopad

BETABLOKÁTORY p.o. Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Celospolečenské ztráty z dopravních nehod a nedostatku pohybu Zdravotní přínosy aktivní mobility

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Současná protidestičková léčba a důsledky pro perioperační péči. Jan Bělohlávek Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI

Diuretika 2014 Jindřich Špinar

Moderní nakupování zdravotní péče. Daniel Hodyc

Příloha IV. Vědecké závěry

Atestační otázky z oboru kardiologie

Srdeční selhání a telemonitoring

Registr Herceptin Karcinom prsu

Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Mechanické srdeční podpory současné indikace v kardiologii výběr nemocných. Jiří Kettner

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Markery srdeční dysfunkce v sepsi

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha

Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?

Kardio IKEM na evropské špičce

Specifika posuzování onkologických léčiv v České republice. Hambálek J. ČFES Bratislava

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno

Novinky v diagnostice a léčbě akutní plicní embolie v roce 2013

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

STÁTNÍ ÚSTA Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 1 Fax: Web:

Obchodní tajemství, výklad a kazuistika

1 Celkové shrnutí vědeckého hodnocení výborem PRAC

NEKARDIÁLNÍ CHIRURGIE U PACIENTŮ S KARDIOVASKULÁRNÍM ONEMOCNĚNÍM

Přechod z JIP do standardní péče a skrytě progredující pacient nebo stabilní pacient se srdečním selháním?

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

Nežádoucí příhody v klinické studii CMG 2002

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Možnosti časné diagnostiky diabetu a diabetické retinopatie. Milan Kvapil

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Pro koho nová antikoagulancia?

Prevence nemocí vyvolaných nadváhou a obezitou prostřednictvím sportu

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

CE N TRO V A P E ČE A INOVATIVNÍ LE ČIVE

Vzácná onemocnění a česká interna. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

CE N T R O V A P E CĚ A INOVATIVNI L E CǏVE P R I PRAVKY

Kardiovaskulární rehabilitace

Společně proti infekcím aneb jak najít ekonomické argumenty pro prevenci HAI. Petr Havlíček

Obezita v evropském kontextu. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. Ředitel Endokrinologického ústavu

Bevacizumab u starších pacientů s kolorektálním karcinomem

Pacient s cévní mozkovou příhodou Perioperační optimalizace rizikových pacientů

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Pravidelnou fyzickou aktivitou ke kardiovaskulárnímu zdraví

Léčba anemie u srdečního selhání J.Vítovec, LF MU a FN U sv. Anny

Projekt zaměřený na monitoring diagnostiky a léčby bolesti u onkologicky nemocných pacientů. Brno Brněnské onkologické dny

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Cost of illness studies

Jaké příznaky by měly praktického lékaře upozornit na renální onemocnění, kdy odeslat pacienta ke specialistovi

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Markéta Bodzašová FN Brno KARIM

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

BEZPEČNOST DAT PŘI IMPLEMENTACI TELEMEDICÍNY DO KLINICKÉ PRAXE

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Transkript:

MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Jana Skoupá Česká farmako-ekonomická společnost Praha. 26.2.2016

Vývoj počtu hospitalizací na interních odděleních: všechny hospitalizace vs. srdeční selhání Zdroj: UZIS, hospitalizovaní 2000-2012; www.uzis.cz

Vývoj počtu dní hospitalizace na interních odděleních: všechny hospitalizace vs. srdeční selhání Zdroj: UZIS, hospitalizovaní 2000-2012; www.uzis.cz

Podíl hospitalizací pro srdeční selhání na všech hospitalizacích na interním oddělení Zdroj: UZIS, hospitalizovaní 2000-2012; www.uzis.cz

Vývoj mortality na interních odděleních: všechny zemřelí vs. zemřelí na srdeční selhání Zdroj: UZIS, hospitalizovaní 2000-2012; www.uzis.cz

Podíl mortality pro srdeční selhání na všech úmrtích na interním oddělení Zdroj: UZIS, hospitalizovaní 2000-2012; www.uzis.cz

Rozložení přímých a nepřímých nákladů u I50 Zdroj: British Heart Foundation, 2002 (updated to 2014) Cook C et al. Int J Cardiol 2013

Kvalita života hodnocená dotazníkem EQ-5D 1.000 = plné zdraví NYHA I: 0.855 NYHA II: 0.771 NYHA III: 0.673 NYHA IV: 0.532 Kvalita života u dalších chronických onemocněních: Diabetes bez komplikací = 0.780 CHOPN = 0.688 Metastatický Ca prsu (bez progrese) = 0.715 0.000 = úmrtí Zdroj: Gohler et al. Value Health 2009; 12: 185-187; Clark P et al. Med Decis Making 2002; 22 (4): 340-8. Rutten-van Molken MPMH et al. Chest 2006;130(4):1117-28. Lloyd A et al. British Journal of Cancer. 2006;95(6):683-90

Vývoj nákladů ZP (úhrad) na jednotlivé ATC skupiny srovnání 2015 vs. 2014 (v mil Kč) V roce 2014 DPH ve výši 14 %; v roce 2015 DPH ve výši 10 %. Popisky (písmena) na ose x odpovídají jednotlivým ATC skupinám Zdroj: http://www.sukl.cz/hodnoceni-distribuovanych-a-vydanych-lecivych-pripravku-za

Průměrná cena/balení (Kč) v jednotlivých ATC skupinách ceny výrobce (bez marží a DPH) Zdroj: Přepočteno podle http://www.sukl.cz/hodnoceni-distribuovanych-a-vydanych-lecivych-pripravku-za

SOUČASNÝ STAV DIAGNOSTIKY A LÉČBY CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE F. Málek, O. Ludka, D. Vondráková, V. Lánská, P. Neužil, J. Špinar Cíl: Zjistit stav diagnostiky a terapie chronického srdečního selhání (zkušenosti 2 center v ČR) Pacienti: 222 nemocných vyšetřených od 1.1.2013 do 31.3.2013) Průměrný věk 67,8 let, 78 % mužů Průměrná ejekční frakce levé komory byla 34 %, EF LK 35 % mělo 50 % pacientů Četné komorbidity: Hypertenze 71 %, dyslipidémie 67 %, diabetes mellitus 36%, chronické onemocnění ledvin 33% Léčba: Betablokátory léčeno 96%, inhibitory ACE 69 % a antagonisty aldosteronu 64 % pacientů. Pouze u 16% nemocných dosaženo cílové dávky betablokátoru, u 11% dosažena cílová dávka ACEI. Hlavními důvody nedosažení cílové dávky betablokátorů a inhibitorů ACE byla symptomatická hypotenze a probíhající titrace dávky. Přístrojovou léčbou léčeno 57% pacientů (8 % kardiostimulátor, 18 % defibrilátor-icd, 31 % biventrikulární kardiostimulátor/defibrilátor). Zdroj: XXIII výroční sjezd ČKS

Komorbidity u chronického srdečního selhání (zvýšení nákladů a snížení kvality života) Přibližně 55 % pacientů s chronickým srdečním selháním má 5 a více komorbidit! Zdroj: http://www.cms.gov/research-statistics-data-and-systems/statistics-trends-and-reports/chronic-conditions/downloads/ 2012Chartbook.pdf

Málo nového v posledních letech v oblasti KV léčby Hranice ochoty platit 1,2 mil Kč 1 QALY Dopad do rozpočtu spotřeby (bez marží a DPH): Finanční dopad Odhad léčených ROK 2015 997 727 342 71 730 Antitrombotika (3 LP) Hrazené indikace: Prevence mozkové příhody u pacientů s FiSi (obvykle ve druhé linii) Prevence hluboké žilní trombózy a plicní embolie (pokud nelze jiná medikace) Po kloubní náhradě prevence TE Zdroj: Spotřeby SUKL; HZ SUKLS165923/2011 na www.sukl.cz

Ostatní skupiny podobné nebo i horší scénáře Hranice ochoty platit 1,2 mil Kč RS (4 LP) Hrazené indikace: Druhá linie léčby 1 QALY Dopad do rozpočtu spotřeby (bez marží a DPH): Finanční dopad Odhad léčených ROK 2015 642 996 1 762 Pozn: Jen u některých přípravků je dostupné srovnání oproti léčbě první linie Zdroj: Spotřeby SUKL; HZ SUKLS180640/2014 ; SUKLS56171/2014 na www.sukl.cz

Souhrn Trendy v hospitalizaci a mortalitě u srdečního selhání jsou diametrálně odlišné v porovnání s ostatní hospitalizací na interních odděleních Farmakoterapie u srdečního selhání není nákladná Tradiční (generifikované) molekuly Intolerance a NÚ často neumožňují efektivní dávkování V kardiovaskulární oblasti obecně jen velmi limitovaný počet nových molekul Obvykle nákladově efektivní (pod hranicí ochoty systému platit za efekt) Signifikantní dopad do rozpočtu plátců velkým počtem léčených

Souhrn (2) Žádoucí je zaměření systému na snižování mortality a morbidity na KV onemocnění (včetně srdečního selhání) V evropské populaci tyto představují nejvyšší ztrátu DALY (Disability-adjusted-life years) Zdroj: Busse et al; Tackling chronic disease in Europe; European Observatory 2010

Výsledky nákladové studie srdeční selhání v Irsku (2012) Celkem 660-780 mil 20% 25% Direct cost Indirect cost 55% Economic cost Přímé náklady = 1,2 % irských zdravotních rozpočtů Zdroj: The Irish Heart Foundation : The cost of heart failure in Ireland

8 doporučení evropských a amerických odborníků Promote acute heart failure prevention Optimize care transitions Improve end-of-life care Provide equity of care for all patients Appoint experts to lead heart failure across disciplines Develop and implement better measures of care quality Improve patient education and support Stimulate research into new therapies www.oxfordhealthpolicyforum.org /AHFreport