FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu FILOZOFICKÉ ZÁKLADY POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ oboru Sociální práce ve veřejné správě KS a CŽV Prof. Dr. Josef Dolista, Ph.D.,Th.D. České Budějovice 2007

Cíle předmětu: - orientace studentů v oboru filozofie a jejího pojmosloví - prezentace základů filozofické etiky se zaměřením na zdravotnictví a sociální práci Obsahové zaměření předmětu: - prezentace filozofických problémů z oblasti sociální filozofie - východiska a předpoklady sociální filozofie - poskytnutí základních znalostí o vztahu filozofie k etice a etickým postojům v oblasti zdravotnictví a sociální práce. Předmět je zaměřen na praktické jednání studentů, má výchovně-vzdělávací charakter. Reflektuje motivace ke službě ve zdravotně sociální oblasti a filozoficky zdůvodňuje etické jednání. Přednášky: 1. Výklad pojmů péče, odpovědnost, úcta a znalost ve filozofickém pojetí - seznámit studenty se základními filozofickými a etickými pojmy, užívanými v oblasti zdravotnictví a sociální práce - základní znalosti o vztahu filozofie a etiky a jejich vzájemném vývoji Klíčová slova: sociální péče odpovědnost úcta Základem etiky odpovědnosti a zároveň její nejvyšší mravní hodnotou je vztah k druhému (viz E. Levinas). Odpovědnost jedince souvisí se stupněm (mírou) jeho svobody a možnostmi rozhodovat se se znalostí věci (Jankovský, 2003, s. 71-85). Odpovědnost, sociální zřetel (Anzenbacher, 2001, s.15 16, Jedinec odpovídá za své chování a nese veškeré důsledky svého jednání. 2

Vztah člověka k životu, úcta k životu (Jankovský, 2003, s. 112 115). Otázky: Co je obsahem pojmu odpovědnost? Jak se projevuje pozitivní vztah k druhému? Literatura: Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 2001 Jonáš, H.: Princip odpovědnosti, Oikumené, Praha 1997 Tomeček, S.: Sociální filozofie, Ostrava, 2007. Pelcová, N.: Vzorce lidství. Filozofie o člověku a výchově, ISV, Praha 2001 2. Služba jako výraz praktické filozofie - seznámit studenty s problematikou péče o staré a postižené, příp. handicapované rodinné příslušníky - v Evropě tvoří základ morální normy péče o staré, nemocné a postižené v rodině křesťanská tradice, která je založena na odpovědnosti, kterou mají mladí a zdraví za staré a nemocné. Klíčová slova: sociální péče odpovědnost úcta solidarita princip subsidiarity Postavení pečujících rodin ochota, ale zároveň možnosti kvalitní rodinnou péči bez újmy na životní úrovni poskytovat. Etika odpovědnosti, jejímž základem je vztah k druhému. Chtít, moci a umět pomoci. Literatura: Halík, T.: Sedm úvah o službě nemocným a trpícím, Cesta, Brno, 1993; Feynmann, R.: Radost z poznání, Aurora, Praha 2003. 3

Jankovský, J.: Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, somatopedická a psychologická hlediska, Triton, Praha 2001 Kozlová, L.: Vybrané kapitoly z oboru sociální služby, in: Kontakt, Vol. VI, 2004, 2, s. 114-128 Skoblík, J.: Přehled křesťanské etiky, Karolinum, Praha 1997 3. Mravní jednání a svědomí v dějinách filozofie - seznámit studenty se základními principy a požadavky mravního jednání, poukázat na svědomí jako podstatnou složku mravnosti - základní informace o vývoji názorů na mravní jednání v dějinách filozofie - vztah svědomí a odpovědnosti Klíčová slova: mravné jednání svědomí - determinismus Svědomí jako fenomén možnosti morálního hodnocení lidského jednání (Jankovský, 2003, s. 31 37). Co umožňuje morálku? (Thompson, 2004, s. 27 40). Vztah mezi individuálním svědomím a sociálním étosem. Vzájemné ovlivňování (Anzenbacher, 2001, s. 108 110). Literatura: Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 2001 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Kohák, E.: Svoboda, svědomí, soužití. Kapitoly z mezilidské etiky. Slon, Praha 2004 Thomson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha 2004 Sokol, J.: Filozofická antropologie, Portál, Praha 2002. 4

4. Důstojnost lidského života z filozofického aspektu - seznámit studenty s mnohostrannou problematikou pohledu na umírání a smrt z historického hlediska s důrazem na právo člověka na důstojný konec života - umírání a smrt jsou nedílnou součástí života a mají bio-psycho-sociální charakter - problematika sebevraždy a eutanázie - paliativní péče o nevyléčitelně nemocné Klíčová slova: umírání smrt bio-psycho-sociální dimenze důstojnost ars moriendi paliativní péče kombinovaná hospitalizace hospic Charta umírajících Otázka osobního umírání a neosobního umírání a smrti ve zdravotnickém zařízení (viz Osobní umírání a lékařská smrt, in: Od narození do smrti. Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000, s. 171-176): Hippokrates kdysi nabádal lékaře k tomu, aby se vyhýbali lidem, jež nemoc opanovala. Ještě před deseti lety krčili lékaři svými příliš širokými rameny a říkali: Už se nedá nic dělat. Dnes mohou být kritizováni, pokud konstatují, že někdo je beznadějně nemocný nebo že je péče marná. V dnešní době lze poslední stadia života bez ohledu na stupeň pokročilosti léčit, třebaže krátce a nesmyslně, pomocí technologií prodlužujících život. Lékařská smrt tak nepřichází jako projev smrtelnosti, ale jako poslední událost v řadě modifikovatelných biologických procesů. Filozofický aspekt umírání a smrti. Detabuizace problematiky umírání a smrti. Smysl konečného lidského osudu. Život s podmínkou smrti. 5

Ritualizace umírání a smrti. Domácí model umírání bez profesionální odborné péče nemocniční bez láskyplné účasti rodinného kruhu ( Haškovcová, s. 202-216). Otázka: Jakou konkrétní podobu může mít ritualizovaný proces umírání v současné době? Paliativní (útěšná, zmírňující medicína) ucelený a nadějný systém pomoci umírajícím a jejich okolí. Otázka: Co by měli zdravotníci dělat, když je použití prostředků k zachování života zbytečné? Ochrana lidských práv a důstojnosti nevyléčitelně nemocných a umírajících (Charta umírajících) viz Haškovcová, s. 217-222. Literatura: Dolista, J.: Důstojnost umírajícího, in: Kontakt, 4, 2002, s. 192-195 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2002 O Connor, M., Aranda, S.: Paliativní péče. Pro sestry všech oborů. Grada Publishing, Praha 2005 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000 5. Výklad deklarace lidských práv - seznámit studenty s otázkou pojetí lidských práv, jak se historicky vyvíjelo od Velké listiny svobod (Magna charta libertatum) v r. 1215 až po přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, přijaté Valným shromážděním OSN v Paříži 10. prosince 1948 - v historickém přehledu s důrazem na společenský vývoj v 18. století prezentovat snahy jednotlivců a společnosti zabezpečit každému jedinci takové životní podmínky, jaké odpovídají jeho schopnostem, přáním, vlohám, snahám a rozumu 6

- vysvětlit vybrané postuláty Všeobecné deklarace lidských práv, jež souvisejí s otázkou lidské důstojnosti, svobody, práv a povinností, odpovědnosti za vlastní činy apod. Klíčová slova: Všeobecná deklarace lidských práv svoboda povinnost odpovědnost důstojnost Pojem lidských práv jako historicky se vyvíjející problém. Vztah práv a povinností. Všeobecná deklarace lidských práv z r. 1948 jako historický mezník. Právo ochrany osoby před vměšováním se ostatních jako nezbytný předpoklad pracovníka v pomáhající profesi pod rouškou snahy o bezpečí a zajištění ochrany může docházet k vměšování a manipulaci. Otázka respektu k právu jedince na sebeurčení v myšlení a jednání znamená uznání rovnosti a důstojnosti všech lidí. Charakteristika lidské svobody v souvislosti s vůlí, jednáním, rozumem a poznáním. Viz Jankovský, J.: Svoboda je již ze své podstaty spjata s možností volby (chtěním), jež se uskutečňuje na základě poznání. Člověk se díky svému poznání orientuje ve světě, posuzuje různé možnosti, klady a zápory, mnohdy i kalkuluje, až zvolí alternativu a přijme rozhodnutí. Je to proces jeho seberealizace, kde hraje významnou úlohu rozum i vůle. Literatura: Coreth, E.: Co je člověk? Zvon, Praha 1994 Fay, B.: Současná filozofie sociálních věd, Slon, Praha 2002 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Skoblík, J.: Přehled křesťanské etiky, Karolinum, Praha 1997 Šimák, M.: Lidská práva od historie do současnosti, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, 1-2, s. 115-120 6. Utrpení člověka a příspěvek filozofie k jejímu zmírnění - zdůraznit otázku smyslu lidského života, jemuž se dostává pozornosti především v mezních životních situacích, a z něho vyplývající smysl lidského utrpení 7

- otázka lidského utrpení jednak z filozofického hlediska (obecně), jednak z nejrůznějších úhlů pohledu (náboženského, mediciálního aj.) - problematika života a smrti z hlediska filozofické antropologie Klíčová slova: smysl života utrpení osud smrt pastorační péče Otázka smyslu života, jak jej chápe filozofická antropologie (viz Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, s. 163-178): Z hlediska lidství (humanity) může být smysl života spatřován v sebezdokonalování, potlačování konzumního způsobu života, v rozvíjení tvůrčího přístupu k životu a vyhnutím se extrémům krajního individualismu=negování všeho společenského (s. 165). Ze smyslu života vyplývá i smysl lidského utrpení. Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, s. 126: Současnost preferuje jednoznačně zdraví, mládí, úspěch a výkon. Kvalita života se odvíjí právě od těchto hodnot, a proto také jakékoliv odkazy na význam utrpení, bolesti a nemoci pro osobní růst každého jednotlivého člověka jsou považovány téměř za nepatřičné. Otázka: Co nám v souvislosti s konečností života může poskytnout pocit naplnění? Pastorační péče jako duchovní péče neomezující se pouze na praktikující věřící a poskytovaná jenom duchovními. Pastorační péče jako projev holistického pojetí lidské bytosti. Pastorační péče jako doprovázení nemocných a umírajících, jako zmírňování jejich utrpení (viz Jankovský, s. 150 153). Literatura: Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2002 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 8

7. Stáří a smrt jako filozofický problém - stáří je prezentováno jako jedno z vývojových stadií lidské existence, jež má své světlé i stinné stránky, a předznamenává finalitu lidského života - smrt jako filozofický problém - prezentována je problematika smrti během historického vývoje lidské společnosti, smrt jako námět uměleckého díla, vymezeny z tohoto hlediska jsou fenomény eutanázie a sebevraždy a jejich filozoficko-etický rozměr Klíčová slova: finalita života stáří smrt eutanázie sebevražda Smrt jako úděl člověka. Vývoj názorů na smrt (posmrtný život, převtělování apod.). Historický vývoj pohledu na smrt (viz Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999). Smrt a nesmrtelnost základní myšlenkové modely v dějinách metafyziky (viz Scherer, G.: Smrt jako filozofický problém, s. 109-197) Vždyť nikdo neví, není-li snad smrt pro člověka vůbec největším dobrem, a přece se jí lidé bojí, jako by určitě věděli, že je největším zlem. Není to právě ta odsouzeníhodná nevědomost, že si totiž člověk myslí, že ví to, co neví? (Platon, Obrana Sokratova). Chápání života jako jedinečné příležitosti, osobního, nezaměnitelného poslání. Materiální hodnoty v kontrastu s hodnotami prožívání v konfrontaci se smrtí. Problematika smrti ve společnosti vědecko-technického pokroku (viz Scherer, G.: Smrt jako filozofický problém, s. 19-55). 9

Vysvětlení pojmů: eutanázie (aktivní, pasivní, nevyžádaná, nedobrovolná), DNR (do not resuscitate), dystanázie, Liwing will, asistovaná sebevražda, prenatální eutanázie, sociální eutanázie aj. (viz Haškovcová, H.: Lékařská etika, s. 222-232). Argumenty pro eutanázii. Argumenty proti eutanázii. Faktory ovlivňující úvahy na téma eutanázie. Eutanázie jako etický problém (Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, s. 147-150). Hodnocení aktu sebevraždy v antické společnosti, vliv křesťanství na postoj k sebevraždě, názor osvícenství a v novověku (viz Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, s. 168-169). Suicidální jednání v různých fázích vývoje lidského jedince. Sebevražda jako ztráta smyslu života. Otázky: Co je smrt? Co o ní víme? Víme-li, že musíme zemřít, jaký k ní máme vztah? Literatura: Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999 Haškovcová, H.: Fenomén stáří, Panorama, Praha 1992 Haškovcová, H.: Thanatologie, Galén, Praha 2000 Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Kübler-Ross, E.: Odpovědi na otázky smrti a umírání, Praha 1995 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Schrerer, G.: Smrt jako filosofický problém, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005 Šimek, J. Špalek, V.: Filozofické základy lékařské etiky, Grada Publishing, Praha2003 8. Etické filozofické systémy a jejich použití pro službu nemocným a osobám s postižením 10

- naučit studenty chápat problémy člověka s postižením a zdůraznit, že v popředí zájmu nemá být jeho postižení, ale člověk jako takový - svoboda jako nezávislost v kontextu problematiky jedinců se zdravotním znevýhodněním Klíčová slova: člověk se zdravotním znevýhodněním handicapovaný jedinec V případě postiženého člověka jde v prvé řadě o problém člověka jako takového a až následně o jeho handicap: Současnému pojetí péče a zejména v rámci pedagogické rehabilitace odpovídá vnímání postižení jakožto dimenze rozměru života. (Jankovský) V případě postižení se nejedná o určitou kategorizaci člověka, ale o jednu z možných dimenzí života. Vysoká míra tolerance multikulturní společnosti může pomoci chápat odlišnost ne jako něco špatného, nýbrž jiného, stejně opravňujícího k plnohodnotné existenci. K problému může hodně říci prostřednictvím svých postojů multikulturní filozofie společenských věd, jež pozitivně nahlíží na vztah odlišnosti či rozdílnosti: Stejnost a rozdílnost se potřebují. Tím, čím jsme, jsme díky vztahům s jinými. Vždyť osobní identita se utváří vždy v dialogu. Pokud jedinec nerozumí sob, nemůže rozumět ani druhým. Sebevědomí je dáno rozsahem našeho poznání jiných existencí. (Fay, B.: Současná filosofie sociálních věd, s. 48-61) Jednotlivé etapy vývoje lidské společnosti v přístupu k jedincům se zdravotním znevýhodněním (podle Jesenského, J.: Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Karolinum, Praha 2000): 1. represe a lhostejnost raný a střední starověk 2. utilizační postoj starověk 3. charitativní postoj - středověk 4. humánně filantropický postoj renesance 5. altruisticko-segregační postoj osvícenství 6. rehabilitačně emancipační postoj 19. a 20. stol. 11

7. preventivně integrační postoj konec 20. století Literatura: Fay, B.: Současná filosofie sociálních věd, Slon, Praha 2002 Henriksen, J. O. Vetlesen, A. J.: Blízké a vzdálené. Etické teorie a principy práce s lidmi. Albert, Brno-Boskovice 2000 Jankovský, J.: Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným postižením, somatopedická a psychologická hlediska, Triton, Praha 2001 Jesenský, J.: Andragogika a gerontogogika handicapovaných. Karolinum, Praha 2000 9. Analýza práv pacientů a jejich filozofické zdůvodnění - prezentace pacienta jako partnera lékaře v léčebném procesu s kodifikovanými právy a povinnostmi - seznámení s etickým kodexem Práva pacientů, jehož definitivní verzi vyhlásila CEK MZ ČR dne 25. 2. 1992, jeho genezí a filozofií Klíčová slova: pacient lékař etický kodex Práva pacientů Lékař jako veřejná osoba s možností morálního hodnocení ze strany kolegů, pacientů a veřejnosti se ve své činnosti řídí deontologickým (etickým, povinnostním) kodexem, počínaje požadavky Hippokratovými. Z tohoto hlediska je etický kodex práv pacientů novinkou a řeší věky tolerovanou asymetrii vzájemného vztahu mezi lékařem a pacientem. Souvislost s přechodem od paternalistického vztahu lékaře k pacientovi k vzájemnému partnerství (viz Haškovcová, H.: Lékařská etika, s. 95-101). Literatura: Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 12

Kopřiva, K.: Lidský vztah jako součást profese, Portál, Praha 1997 Munzarová, M.: Co všechno nemocný musí (smí, má) vědět? Prakt. lékař, 78, 1998, 10, s. 568-571 Stolínová, J. Mach, J.: Právní odpovědnost v medicíně. Galén, Praha 1998 10. Výchovné aspekty vyplývající z filozofické etiky - pomoci odstranit nejasnosti při zaujímání etických postojů, rozlišit fakta, hodnoty a argumenty - upozornit na etické otázky související s působením v sociální sféře - zdůraznit spontaneitu prosociálního jednání, respekt k prospěchu jiných: ochota pomoci, empatie, schopnost sdílet cizí problémy apod. - vztah člověka k sobě samému - vztah člověka k okolnímu světu - vztah člověka k životu Klíčová slova: výchova osoba osobnost sebevýchova sebevědomí charakterové rysy sociální prostředí enviromentální etika Otázka porozumění sami sobě je základním předpokladem porozumění jiným. Z tohoto hlediska je významný vztah mezi individualizací člověka (jedinečností) na jedné straně a jeho socializací (začleněním do lidské společnosti) na straně druhé (viz Jankovský, J., s. 52 54). Cílem výchovy v etice je mj. zformovat osobnost (viz Tournier, P.: Osoba a osobnost) a vnímat ji jako bio-psycho-duchovní bytost, jež se projevuje rozhodováním, hodnotovou orientací, zacílením a zakotvením života. Sebepoznání a sebepojetí. 13

Sebevýchova (autoregulace) člověka. Předpokladem sebevýchovy je sebepoznání reflexe a sebereflexe. Východiskem je získání nebo posílení sebevědomí. Charakterové rysy jako vlastnosti označující chování jednak vůči sobě samému a jednak vůči ostatním lidem. Vztah člověka k okolnímu světu (viz Jankovský, J., s. 71-76). Člověk a sociální prostředí (viz Jankovský, J., s. 77-85). Vztah člověka k přírodě (viz Jankovský, J., s. 85-92). Ekologická (enviromentální) etika jako: soubor zásad a pravidel, která člověku naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování se vším mimolidským světem. (Kohák, E., s. 16; Thomasma David C., Kushnerová, T., s. 339-354) Ekologie hlubinného ztotožnění (viz Kohák, E., s. 122-126). Literatura: Brezinka, W.: Filozofické základy výchovy, Praha 1996 Jankovský, J.: Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha 2003 Kohák, E.: Zelená svatozář. Kapitoly z ekologické etiky, Slon, Praha 2002 Librová, H.: Pestří a zelení : kapitoly o dobrovolné skromnosti, Veronica Hnutí DUHA, Brno 1994 Lorenz, K.: 8 smrtelných hříchů, Panorama, Praha 1990 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy v lékařství, MF, Praha 2000 Tournier, P.: Osoba a osobnost, Návrat domů, Praha 1998 11. Názorová pluralita na život a svět a její hranice - naučit studenty chápat vztah k životu jako k hodnotě nejvyšší a v celém jeho spektru (včetně slabých, nemocných, postižených apod.) 14

- smysl a hodnota lidského života se projevuje ve vztahu k ostatním lidem odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život druhých je jejich nejvlastnějším obsahem Klíčová slova: člověk život bioetika úcta k životu těhotenství interrupce transplantace orgánů asistovaná reprodukce Smysl a hodnota lidského života se projevuje ve vztahu k ostatním lidem. Podstatou člověka je jeho lidství. Člověka člověkem činí integrita animality na jedné straně a transcendentality na straně druhé. Nejvlastnějším obsahem smyslu a hodnoty lidského života je odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život druhých. Bioetika jako systematické studium lidského chování v oblasti vědy v oborech dotýkajících se života a péče o lidské zdraví (viz Dolista, J. Vurm, V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004). Taktéž Jankovský, J., s. 112-126). Interrupce (viz Haškovcová, H., s. 113-129) Literatura: Dolista, J. Vurm, V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy problémy v lékařství, MF, Praha 2000 12. Filozofické pojetí dobra a zla ve zdravotně sociální problematice - na pozadí základních etických pojmů prezentovat otázku dobra a zla v etice filozofický základ etických dilemat ve zdravotnictví - prezentace základní pojmové struktury etiky 15

- faktory, které ovlivňují formování morálních zásad obecně a ve zdravotnictví jako oblasti praktické (aplikované) morálky Klíčová slova: dobro zlo morálka mravnost svědomí svoboda norma zákon autorita moc Co tvoří jednání morálně významným? Struktura základních pojmů obecné etiky, jejich vzájemný vztah: morálka, mravnost, svědomí, svoboda, dobro, zlo apod. Požadavky: lidské chování, racionální myšlení, svoboda a zároveň odpovědnost (viz Thompson, M., s. 27-40). Základní teze: Abychom porozuměli etice, potřebujeme dostatečnou svobodu jednat a za své jednání převzít odpovědnost. Absolutní a relativní mravní principy. Skutečné zlo. Vliv rozmanitých společenských a kulturních podmínek na mravní hodnocení chování. Otázka: Lze v multietnické a multikulturní společnosti obhájit absolutistická mravní pravidla? (Zdůvodnit) Literatura: Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 1994 Hartmann, N.: Struktura etického fenoménu, Academia Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha2004 Walter, M.: Interpretace a sociální kritika, Filosofia, Praha 2000. Matoušek, O.: Základy sociální práce, Portál, Praha 2001. 13. Filozofické pojetí člověka a kvality života - prezentovat studentům filozofické pojetí člověka a problém kvality života v případě osob se zdravotním znevýhodněním - problém kvality života z hlediska filozofické antropologie - problém kvality života osob se zdravotním znevýhodněním 16

Aspekty kvality života z hlediska filozofické antropologie. Souvislosti, které determinují proces sociální integrace osob se zdravotním znevýhodněním. Jeho složka sociální, psychologická a biologická. Myšlenkové modely, které se v těchto případech objevují v postojích majority vůči handicapované minoritě. Psychologie handicapu. Kvalita života seniorů (viz Mohylová, D.). Literatura: Mohylová, D.: Kvalita života seniorů žijících v různém sociálním prostředí, in: Kontakt, Vol. V, 2003, 4, s. 262-264 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Payne, J. a kol.: Kvalita života a zdraví, Triton, Praha 2005 Mareš, J.: Kvalita života u dětí a dospívajících I., MSD, Brno 2006. Prázdná, R.: Faktory determinující proces společenské integrace osob se zdravotním znevýhodněním, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, č. 1-2, s. 70-74 Sapík, M.: Filosofická antropologie a její perspektivy v etice, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, č. 1-2, s. 66-69, 14. Vybraná současná filozofická témata se zaměřením na práci ve zdravotnictví - reagovat v závěru kurzu na aktuální problémy ve zdravotnictví, nebo v sociální sféře obecně, a pokusit se je interpretovat (vysvětlit) z filozofického hlediska - jako modelový příklad lze uvést např. vztah etiky a lékařského výzkumu Etika jako odborná disciplína zabývající se problematikou možnosti. Filozofická podstata experimentu v medicíně a její úskalí. Historický exkurz diskreditace lékařské profese za druhé světové války (pokusy na vězních, eutanázie apod.). 17

Stručný vývoj lékařské etiky od hippokratovského období do přijetí Helsinské deklarace v říjnu 2000. Filozofické aspekty tohoto dokumentu. Základní principy lékařského výzkumu na pozadí etiky ve vědecké práci obecně. Etické komise. Literatura: Dolista, J. Vurm, V.: Vybrané kapitoly z bioetiky, ZSF JU, Č. Budějovice 2004 Haškovcová, H.: Lékařská etika, třetí, rozšířené vydání, Galén, Praha 2003 Munzarová, M.: Lékařský výzkum a etika, Grada Publishing, Praha 2005 Munzarová, M.: Problematika lékařského výzkumu s účastí lidských subjektů, Vnitřní lékařství, 47, 2001, č. 10, s. 661-663 Novotný, J.: Potrebujeme aj v súčasnosti etiku a bioetiku v medicíne, diagnostike a terapii?, in: Kontakt, Vol. VI, 2004, 3, s. 144-149 Thomasma David C., Kushnerová, T.: Od narození do smrti, Etické problémy problémy v lékařství, MF, Praha 2000 Semináře: 1. Předmět sociální filozofie - uplatňování aspektů sociální filozofie v praxi pomáhajících profesí - seminární formou za aktivní účasti studentů probrat nejvýznamnější sociální aspekty filozofické antropologie Klíčová slova: sociální filozofie sociální práce pomáhající profese dobrovolnictví 18

Seznámení se s Etickým kodexem sociálních pracovníků, jeho filozofickým podtextem, uplatněním v praxi. Na základě podnětů studentů probrat otázku dilematičnosti etických zásad. Literatura: Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Semrádová, I.: Úvod do etiky, Hradec Králové 1998 Prameny: Mezinárodní etický kodex sociální práce Etický kodex sociálních pracovníků ČR 2. Vztahy mezi jednotlivcem a společností 3. Vztahy sociální filozofie a etiky, ideologie, náboženství, politiky a práva - Jaké jsou možnosti a perspektivy nekonfliktního (ideálního) soužití budoucích multikulturních společenských celků? (na základě poznatků z přednášek a nastudované literatury) - Jakou úlohu mají v perspektivě vzájemného nekonfliktního (ideálního) soužití takové fenomény jako právo, umění, věda apod.? (studenti: na základě poznatků z přednášek, nastudované literatury, příp. vlastní zkušenosti) - probrat seminární formou hypotetické i faktické možnosti fungování etických zásad v multietnické a multikulturní společnosti - úloha a funkce náboženství, práva, vědy, umění apod. v nekonfliktní (ideální) koexistenci etnik v multikulturní společnosti Klíčová slova: sociální filozofie multikulturní společnost multietnická společnost individualita Charakteristika multietnické a multikulturní společnosti a její perspektiva, její zdravotně sociální problematika (panelová diskuse (konfrontace), kde jsou studenti rozdělen na zastánce a odpůrce dané problematiky a přicházejí 19

s nejrůznějšími argumenty, jimiž se snaží podpořit své, mnohdy vizionářské či přehnaně pesimistické vize) Literatura: Tretera, I.: Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaléta k Rousseauovi, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 19-26. 4. Morálka základní pojmy a vztahy - zvýraznit potřebu vědomého zformování morální úrovně pracovníka v sociální sféře (pomáhající profesi) - s pomocí auditoria se pokusit zformulovat požadavky vyhovující současným požadavkům na morální úroveň společnosti - morální úroveň pracovníka v pomáhající profesi (sociální sféře) Klíčová slova: morálka morální úroveň profesní etika etické kodexy V diskusi na základě prostudované literatury sestavit model výchozích morálních postojů pracovníka v pomáhající profesi. Otázka řešení etických dilemat (příklady z praxe). Literatura: Slováčková, B. Slováček, L.: Příspěvek k biologickým filozofickým a teologickým aspektům morálky, in: Kontakt, Vol. VII, 2005, s. 372-376 Duka, D.: Náboženský základ pojmu Evropa v kontextu 20. století, in: Ganthaler, H. (ed.) Morální konflikty v dnešní Evropě, Univerzita Palackého, Olomouc 1997, s. 14-17 5. Mravní jednání v dějinách myšlení - mravní stránka ve vývoji evropského myšlení jako významný aspekt formování společnosti 20

- seznámení studentů s nejvýznamnějšími etapami vývoje názorů na otázku individuální i kolektivní mravnosti ve vývoji evropského filozofického myšlení Klíčová slova: mravní jednání dějiny evropského myšlení Vývoj a dominantní principy etiky a morálních zásad v antice, středověku, novověku a ve 20. století. Literatura: Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha 2004 Tretera, I.: Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaléta k Rousseauovi, Paseka, Praha-Litomyšl 2002, s. 19-26 6. Filozofické pojetí dobra a zla - na pozadí základních etických pojmů prezentovat otázku dobra a zla - pojem dobra a zla, jejich původ - inklinace k dobru a zlu Klíčová slova: dobro zlo morálka mravnost svědomí Proces vzniku zla v lidském nitru. Překonání zla. Dobro a zlo jako námět uměleckého díla. Motivace (morálního/nemorálního) lidského jednání. Otázky: Platí ještě, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? Literatura: Anzenbacher, A.: Úvod do etiky, Academia, Praha 1994 Hartmann, N.: Struktura etického fenoménu, Academia 21

Příkaský, Jiljí V.: Učebnice základů etiky, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2000 Thompson, M.: Přehled etiky, Portál, Praha2004 7. Stáří a smrt z aspektu filozofického - charakteristika stáří a smrti jako nevyhnutelných aspektů lidské existence - historický vývoj nejrůznějších názorů na smrt - posmrtná existence a její nejrůznější projevy Klíčová slova: stáří smrt Základní orientace v problematice názorů na konec lidského života: např. zkrocená smrt, vlastní smrt, smrt jiného, smrt zakázaná. Literatura: Aries, P.: Dějiny smrti, Argo, Praha 1999 Haškovcová, H.: Fenomén stáří, Panorama, Praha 1992 Haškovcová, H.: Thanatologie, Galén, Praha 2000 Jankovský, J.: Etika v pomáhajících profesích, Triton, Praha 2003 Kübler-Ross, E.: Odpovědi na otázky smrti a umírání, Praha 1995 Odehnal, I.: Úvod do filozofie člověka, akademické nakladatelství CERM, sro., Brno 2002 Schrerer, G.: Smrt jako filosofický problém, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2005 Šimek, J. Špalek, V.: Filozofické základy lékařské etiky, Grada Publishing, Praha2003 22