KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Číslo jednací: KUJI 36021/2016, sp.zn. OŽPZ 1012/2016 Bl-2 Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina, odboru životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad, OŽPZ ) o odvolání Statutárního města Jihlava, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, IČO 00286010 (dále jen SMJ ), které zastupuje JUDr. Radek Ondruš, advokát, č. reg. ČAK 10878, Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno (dále jen JUDr. Ondruš nebo odvolatel ) na základě plné moci ze dne 23. 2. 2016, proti rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy, odboru životního prostředí (dále jen MMJ, OŽP nebo vodoprávní úřad ) č.j.: MMJ/OŽP/11482/2015-7, 23234/2016/MMJ ze dne 5. 2. 2016 (vypraveno 9. 2. 2016), kterým bylo zakázáno užívání stavby vodního díla Snížení znečištění ve vodních tocích ze stokové sítě města Jihlavy - nové stavby A v rozsahu: Stavba 1: Stoka A na pravém břehu Jihlavy, v ulici Mostecká po soutok se stokou D umístěná na pozemcích p.č. 5790/1 (pův. 5790), 6137, 4839, 4840 vše v k.ú. Jihlava. Stavba 3: Stoka B na pravém břehu Drážního potoka a vírový separátor umístěná na pozemcích p.č. 5122/6, 5122/1, 5122/3 vše v k.ú. Jihlava. Stavba 8: Kanalizace Sasov umístěná na pozemcích p.č. 6252, 6239/4, 6002/1, 5498, 5531/1, 5525, 5522/1, 5522/12, 5527/2, 5527/38, 5519/9, 5522/13 vše v k.ú. Jihlava a na pozemcích p.č. 21/1, 22, 39,16, 21/3, 21/4, 1/4, 63, 71/1, 64/2, 64/1, vše v k.ú. Sasov. Stavba 9: Dešťová zdrž na stoce D umístěná na pozemcích p.č. 1380, 1381/1, 1383/1, 6035 vše v k.ú. Jihlava (dále jen stavba ). Krajský úřad, OŽPZ jako vodoprávní úřad věcně příslušný podle ustanovení 104 odst. 2 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ), místně příslušný podle ustanovení 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) a jako správní orgán příslušný podle ustanovení 89 odst. 1 správního řádu a ustanovení 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení 89 odst. 2 správního řádu a na základě ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodl tak, že napadené rozhodnutí č.j.: MMJ/OŽP/11482/2015-7, 23234/2016/MMJ ze dne 5. 2. 2016 (vypraveno 9. 2. 2016) r u š í a věc vrací správnímu orgánu I. stupně, který napadené rozhodnutí vydal, k novému projednání Účastníci řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu: Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava, IČO 00286010, které zastupuje JUDr. Radek Ondruš, advokát, č. reg. ČAK 10878, Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno.
Odůvodnění MMJ, OŽP jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad napadeným rozhodnutím podle ustanovení 122 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) zakázal užívání výše uvedené stavby vodního díla. Průběh řízení: MMJ, OŽP obdržel dne 30. 12. 2015 žádost SMJ o vydání kolaudačního souhlasu k uvedené stavbě. Stavba byla povolena rozhodnutím MMJ, OŽP pod č.j. MMJ/OŽP/5490/2013-5 ze dne 31. 7. 2013 (právní moci nabylo dne 31. 8. 2013). Změna stavby před dokončením byla povolena rozhodnutím MMJ, OŽP č.j. MMJ/OŽP/9995/2015-4 ze dne 9. 12. 2015. MMJ, OŽP přípisem č.j. MMJ/OŽP/11482/2015-2, 2064/2016/MMJ ze dne 6. 1. 2016 oznámil termín závěrečné kontrolní prohlídky stavby na 21. 1. 2016 a současně stanovil, které doklady má stavebník předložit k této prohlídce, a to zejména dohodu dvou vlastníků provozně souvisejících kanalizací ve smyslu ustanovení 8 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích ). Žadatel byl upozorněn, že pokud tuto smlouvu nepředloží, speciální stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, jehož vydání je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže. O závěrečné kontrolní prohlídce stavby byl pořízen záznam, ze kterého vyplývá, že při závěrečné kontrolní prohlídce stavby uvedená smlouva předložena nebyla a nebyla předložena ani do 15-ti dnů ode dne provedení této prohlídky. Proto vodoprávní úřad vyhotovil dne 5. 2. 2016 (vypraveno dne 9. 2. 2016) napadené rozhodnutí o zákazu užívání stavby v souladu s ustanovením 122 odst. 4 stavebního zákona. Rozhodnutí obsahuje poučení, že stavebník písemně oznámí odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15-ti dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka. Dne 24. 2. 2016 bylo MMJ, OŽP elektronicky doručeno odvolání se zaručeným elektronickým podpisem JUDr. Ondruše proti výše uvedenému rozhodnutí, přičemž se jedná o včas podané odvolání. Je zde uvedeno, že účastník podává odvolání do všech výroků uvedeného rozhodnutí z důvodů: V odvolání se uvádí zejména následující: I. Napadené rozhodnutí je dílem předčasné, dílem nezákonné a dílem nepřezkoumatelné. Nadřízený správní úřad má posoudit, zda je nevydal vyloučený správní úřad. 1. Stavebníkem, který je též žadatelem i přímým účastníkem řízení je SMJ, jehož orgánem je nalézací správní úřad (MMJ, OŽP), kdy veškeré osoby jsou zaměstnanci žadatele. Z ustálené judikatury NSS vyplývá systémové vyloučení všech oprávněných úředních osob obce, která má na předmětu řízení přímý ekonomický zájem. V dané souvislosti neobstojí případná argumentace o oddělení samostatné a přenesené působnosti. Pokud bude napadené rozhodnutí přezkoumávat soud, může jej z tohoto důvodu zrušit a tím založit skutečnost, která může způsobit značné škody na majetku města a způsobit poruchu při výkonu veřejné správy v přenesené působnosti města. Je možná snaha stranit obci jako účastníkovi řízení přílišnou tolerancí či liberálním výkladem, čímž je porušena zásada rovnosti daná ustanovením 7 správního řádu. Druhým protipólem možné podjatosti je volba restriktivních výkladů norem z obavy, aby úřad nebyl nařknut, že straní vlastnímu městu. Dle názoru účastníka nastala tato druhá situace. Tolik k námitce systémové podjatosti, která představuje porušení zásady zákonnosti dle ustanovení 2 odst. 1 správního řádu, jakož i zásady v rovnosti řízení dle ustanovení 7 správního řádu. 2. Rozhodnutí bylo vydáno na základě ustanovení 122 odst. 4 ve spojení s ustanovením 119 odst. 2 stavebního zákona, které nebylo naplněno. Správní úřad měl zkoumat naplnění dikce těchto zákonných ustanovení. Žadatel tvrdí, že skutečnosti předpokládané dle Číslo stránky 2
ustanovení 122 odst. 4 ve spojení s ustanovením 119 odst. 2 stavebního zákona nenastaly, kdy nebyly ze strany nalézacího správního úřadu provedeny takové úkony, které by nasvědčovaly jejich existenci. MMJ, OŽP se při závěrečné kontrolní prohlídce stavby nezabýval otázkou, zda stavba je v okamžiku závěrečné kontrolní prohlídky již užívána, tedy zda je do ní již vypouštěna odpadní voda vlastníkem provozně sousedící kanalizace, kterým je Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko (dále jen SVAK ). Pokud by vlastník provozně související kanalizace již do kolaudované stavby v okamžiku závěrečné kolaudační prohlídky vypouštěl splaškové odpadní vody, je MMJ, OŽP povinen stanovit okamžik užívání daného díla i aktuálního uživatele stavby. Takto však nalézací správní úřad nepostupoval, ačkoliv mu to přímo ukládá ustanovení 122 odst. 4 stavebního zákona. Tím je rozhodnutí zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti, k níž je nadřízený správní orgán povinen přihlédnouti bez námitek z moci úřední. K odstranění nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí je nezbytné v odůvodnění rozhodnutí zcela jasně identifikovat, zda je stavba v okamžiku závěrečné kontrolní prohlídky užívána a kdo konkrétně ji užívá. Za uživatele kanalizace lze obecně považovat toho oprávněného provozovatele, který do kanalizace splaškové vody vypouští či jinak předmětnou kanalizaci užívá a to od faktických producentů vybírá stočné. Takový uživatel nebyl ze strany nalézacího správního orgánu určen, ačkoliv mu jeho existence musí být známa. Je na nadřízeném správním orgánu, aby tuto vadu odstranil v rámci řízení o odvolání tím, že určí aktuálního uživatele předmětné stavby a zakáže vlastníkovi sousední provozní jednotky používat tuto stavbu. Tímto postupem porušil nalézací správní orgán ustanovení 122 odst. 4 stavebního zákona, když zákaz užívání stavby neuložil kromě současného uživatele též budoucímu uživateli, jehož existence je mu známa. Tímto postupem nalézací správní úřad zatížil nalézací správní úřad napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti, projevil svůj poměr k věci způsobem, který může založit pochybnosti o jeho nepodjatosti. 3. Pokud by kolaudovaná stavba byla užívána vlastníkem sousední provozní jednotky, popř. jiným provozovatelem kanalizace, pak je nalézací správní orgán povinen souběžně zahájit řízení o zákazu užívání sousední provozní jednotky právě z důvodu neexistence dohody vlastníků sousedních provozních jednotek. Z pohledu zásady hmotněprávní logiky nelze zakázat užívání stavby jedné provozní jednotky jednomu stavebníkovi v okamžiku, kdy je tato stavba užívána vlastníkem či provozovatelem sousední provozní jednotky a to z důvodu, že mezi těmito vlastníky neexistuje dohoda o jejich provozování. Právě neexistence takové dohody brání v užívání nejen vlastní kolaudované stavby jedné části kanalizace, ale rovněž i užívání stávající již provozované kanalizace a to z důvodu, že z této nelze vypouštět do nezkolaudované stavby. Pokud tedy nalézací správní úřad zakázal užívat stavbu SMJ, aniž by současně zakázal SVAKu užívat jejich vlastní kanalizační soustavu, zatížil napadené rozhodnutí vadou nicotnosti spočívající ve vnitřní rozpornosti napadeného rozhodnutí zakládající jeho faktickou nevykonatelnost. SMJ jakožto vlastník kolaudované stavby, která není jejím provozovatelem, není schopná zakázat SVAKu vypouštět odpadní vody do předmětné stavby, neboť jeho jednání není schopna fakticky zabránit z důvodu, že nalézací správní úřad nezakázal obdobným rozhodnutím vydaným ze stejného důvodu SVAKu stejnou činnost. Tuto skutečnost je třeba posuzovat i ve vztahu k systémové i konkrétní podjatosti. Účastník má za to, že v současnosti nenastaly podmínky pro zákaz užívání předmětného díla, neboť toto svým užíváním nemůže ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, což prokazuje fakticky stav stavby v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí. Tímto byla porušena zásada rovnosti podle ustanovení 7 správního řádu, zásada zákonnosti podle ustanovení 2 odst. 1 správního řádu a zásada materiální pravdy dle ustanovení 3 správního řádu ve spojení se zásadou legitimního očekávání, když rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného stavu věci rozdílně v případě dvou skutkově podobných věcí způsobem, který Číslo stránky 3
diskriminuje jednoho stavebníka vůči druhému. 4. Jak již účastník uvedl, jediným důvodem zamítavého rozhodnutí je skutečnost, že nebyla předložena dohoda vlastníků provozně souvisejících vodohospodářských zařízení a staveb dle ustanovení 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích. Nalézací správní úřad měl žadatele vyzvat k odstranění nedostatků podání, stanovit mu postupem podle ustanovení 39 odst. 1správního řádu lhůtu k předložení chybějící dohody a řízení přerušit. Po nepředložení chybějící dohody měl řízení zastavit podle ustanovení 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Mělo být rozhodnuto procesním rozhodnutím, tuto vadu nelze odstranit v odvolacím řízení, kdy k porušení zásady zákonnosti dle ustanovení 2 odst. 1 správního řádu správní úřad přihlédne z moci úřední. 5. Nadřízený správní orgán je povinen posuzovat i to, zda nalézací správní orgán respektoval zásadu materiální pravdy a zásadu legitimního očekávání (viz výše), tedy zda rozhodoval na základě dostatečně zjištěného stavu věci stejným způsobem, jako postupuje ve skutkově shodných a podobných případech. Účastník se domnívá, že nalézací správní orgán takto nepostupoval. Je nutno konstatovat, že v rámci řízení nebyly dosud provedeny žádné konkrétní listiny, kdy nalézací správní orgán nerozhodl, zda je předmětná stavba užívána, kým a v jakém rozsahu. Za situace, kdy mu bylo známo, kdo užívá sousedící kanalizační soustavu, nerozhodl o zákazu užívání sousedící části. Tyto vady nelze odstranit v odvolacím řízení, jediná možnost je vrátit věc zpět nalézacímu správnímu úřadu, aby znovu jednal a rozhodl. 6. Závěry tvořící podklad rozhodnutí nebyly prokázány řádným dokazováním podle ustanovení 51 odst. 1 správního řádu ve spojení s ustanovením 53 a násl. správního řádu. Nalézací správní orgán sice cituje konkrétní listiny, ty však nebyly provedeny ani v rámci ústního jednání, které ostatně ani neproběhlo, ani mimo něj, tak jak to ukládá ustanovení 51 odst. 2 správního řádu. Ve smyslu ustanovení 51 odst. 1 správního řádu je nutno takové důkazní prostředky odmítnout jako neprovedené, kdy upřením práva osobní účasti žadatele u dokazování bylo kráceno jeho právo na spravedlivý proces. Nalézací správní orgán v rámci řízení neprovedl důkaz příslušnými správními spisy týkajícími se údajně vydaných jiných povolení k provozování té samé vodárenské infrastruktury jiným provozovatelem, o kterou požádal žadatel. Bez provedení předmětného důkazu zákonným způsobem nelze s jeho obsahem polemizovat. II. Účastník namítá rovněž nicotnost napadeného rozhodnutí z výše uvedených důvodů pro vady, které činí rozhodnutí vnitřně rozporným, které je činí jak právně, tak fakticky neuskutečnitelným, kdy na danou otázku je nutno nahlížet jako na otázku předběžnou. III. Účastník z výše uvedených důvodů má za to, že pokud není napadené rozhodnutí nicotné z důvodů uvedených v ustanovení 77 správního řádu, pak je zjevně předčasné, nezákonné, nepřezkoumatelné a nadto vydané vyloučeným správním úřadem, který svým postupem krátil právo účastníka na spravedlivý proces. Účastník shrnuje výčet výše uvedených údajně porušených ustanovení správního řádu včetně porušení zásady rychlosti řízení. Účastník navrhuje, aby nalézací správní úřad bez zbytečného odkladu zakázal SVAKu jakožto vlastníkovi sousední provozní jednotky užívání jeho stavby způsobem, kterým by vypouštěl odpadní vody do předmětné nezkolaudované stavby a to do doby, než se SMJ jakožto vlastníkem kolaudované stavby neuzavře dohodu vlastníků sousedních provozních jednotek. Dále navrhuje, aby nalézací správní úřad napadené rozhodnutí v rámci autoremedury zrušil a ve věci znovu jednal a rozhodl. Nebo aby nadřízený správní orgán napadené rozhodnutí zrušil, rozhodl o vznesené námitce podjatosti, věc odňal nalézacímu správnímu úřadu a postupem podle ustanovení 131 odst. 4 správního řádu přikázal jinému správnímu úřadu, jež není orgánem obce, která je v současnosti členem SVAKu. Dále aby v rámci vrchnostenského dohledu přikázal příslušnému správnímu orgánu zakázat Číslo stránky 4
SVAKu užívání těch vodních děl, ze kterých jsou vypouštěny odpadní vody do kolaudovaného vodního díla. Rozhodnutí odvolatel očekává ve lhůtě dle ustanovení 6 odst. 1 s přihlédnutím k ustanovení 88 odst. 1 a 71 správního řádu. Je na nadřízeném správním úřadu, aby se v rámci instanční kontroly zabýval i otázkou, zda nalézací správní úřad řádným způsobem vykonává státní stavební dozor a to ve vztahu k sousedním provozním jednotkám bez toho, že jejich provozovatelé mají uzavřeny zákonem stanovené dohody. Dále je ve spisu založen záznam podle ustanovení 15 odst. 4 správního řádu, tj. seznam oprávněných úředních osob, celkem 8 úředníků vodoprávního úřadu. MMJ, OŽP, který napadené rozhodnutí vydal, neprovedl k podanému odvolání příslušná opatření ve smyslu ustanovení 86 odst. 2 správního řádu, protože účastníkem řízení o zákazu užívání stavby je pouze stavebník, vlastník stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby, což je v tomto případě pouze SMJ. MMJ, OŽP předložil dne 23. 3. 2016 podle ustanovení 88 odst. 1 správního řádu napadené rozhodnutí včetně příslušného spisového materiálu odvolacímu orgánu, tj. krajskému úřadu, OŽPZ spolu se svým stanoviskem k důvodům uvedeným v odvolání k dalšímu řízení a rozhodnutí. Krajský úřad Kraje Vysočina, OŽPZ jako příslušný odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením 89 odst. 2 správního řádu. Na základě přezkoumání napadeného rozhodnutí včetně řízení předcházejícího jeho vydání zjistil odvolací orgán následující: V odůvodnění napadeného rozhodnutí je pouze bez další specifikace konstatováno, že stavba je napojena na kanalizaci jiného vlastníka. Nejedná se tedy o samostatnou stavbu, která by byla schopna samostatného užívání bez napojení na stávající kanalizaci resp. její části v Jihlavě. Při ústním jednání a místním šetření dne 21. 1. 2016, kdy probíhala závěrečná kontrolní prohlídka stavby, nebylo zjištěno ani zjišťováno, zda se v té době v kolaudované stavbě kanalizace nachází a je odváděna odpadní voda nebo srážková voda. V protokolu ze závěrečné kontrolní prohlídky (nazvané záznam o kontrolní závěrečné prohlídce stavby) je pouze popis stavby. Vodoprávní úřad zkoumal, zda byly dodrženy podmínky stavebního povolení, dále zkoumal, zda stavba byla provedena podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Dále vodoprávní úřad uvedl doklady předložené ke kolaudačnímu souhlasu. Na konci výše uvedeného záznamu je uvedeno, že stavba je dokončena a schopna užívání, bylo vyhověno obecně technickým požadavkům na výstavbu. Dále je uvedeno, že bude vydán kolaudační souhlas po obdržení dohody dvou vlastníků provozně souvisejících kanalizací ve smyslu ustanovení 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodoprávní úřad tedy nezkoumal, zda v době této kontrolní prohlídky je kolaudovaná stavba užívána již jen proto, že je napojena na další stávající provozně související kanalizace ve městě. Přitom po dobu její rekonstrukce (budování) bylo odvádění a napojení vod ze souvisejících kanalizací řešeno náhradním způsobem v souladu s ověřenou projektovou dokumentací, částí Zásady organizace výstavby. Nelze předpokládat, že by stavba již v době závěrečné kontrolní prohlídky neplnila účel, pro který byla vybudována a to zejména odvádění odpadních případně srážkových vod ze stávající kanalizace, na kterou je předmětná stavba napojena a jejich svedení na jinou stávající kanalizaci ve městě. K této otázce se vodoprávní úřad nijak nevyjádřil ani v záznamu ze závěrečné kontrolní prohlídky ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nijak tedy tuto zásadní otázku nezkoumal a neřešil ji, což již samo o sobě způsobuje vadu nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Faktické dodržení rozhodnutí o zákazu užívání stavby, která je pouze dílčí částí městského kanalizačního systému (odvolání proti takovému rozhodnutí nemá podle 122 odst. 4 stavebního zákona odkladný účinek), by způsobilo kolaps v odvádění odpadních případně srážkových vod ve statutárním městě, což je ve zřejmém rozporu s veřejným zájmem a v rozporu s účelem zákona o vodovodech a kanalizacích. V tomto bodě tedy musí odvolací orgán Číslo stránky 5
souhlasit s odvolatelem. Bylo tedy vydáno rozhodnutí formální, vnitřně rozporné, nevykonatelné a tedy nepřezkoumatelné. Dále vodoprávní úřad nezkoumal, jaké úsilí vynaložil stavebník pro přijetí požadované dohody, zda byly předloženy nějaké návrhy dohody provozně souvisejících kanalizací, případně zda předložený návrh dohody byl v souladu s ustanovením 8 odst. 15 zákona o vodovodech a kanalizacích. V napadeném rozhodnutí není uvedena náležitost podle ustanovení 68 odst. 2 správního řádu, není zde označen účastník řízení podle ustanovení 27 odst. 1 správního řádu. O ústním jednání, při kterém dochází ke styku s účastníky řízení, se sepisuje protokol podle ustanovení 18 správního řádu, nikoliv záznam, který byl pořízen dne 21. 1. 2016 při závěrečné kontrolní prohlídce stavby. K námitkám uvedeným v odvolání se uvádí: Ad 1. K námitce tzv. systémové podjatosti tj. podjatosti všech pracovníků správního úřadu odvolací orgán uvádí, že okolnosti nasvědčující takové podjatosti pracovníků vodoprávního úřadu a tím jejich možného vyloučení nezjistil. Vyloučení z projednávání a rozhodování věci je upraveno v 14 správního řádu. V odst. 1 tohoto ustanovení je řešeno, kdy je úřední osoba vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla ovlivnit výsledek řízení tj. pokud lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti. V odst. 2 téhož ustanovení je upraveno, kdy může účastník řízení namítat podjatost úřední osoby (tj. jakmile se o ní dozví) a rovněž, že se k námitce nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. Odvolatel uplatnil námitku podjatosti až ve svém odvolání, tj. po vydání napadeného rozhodnutí. Účelem institutu námitky podjatosti je, aby v řízeních nečinily úkony oprávněné úřední osoby, které mají na výsledku řízení zájem (či mají poměr k věci nebo účastníkům řízení) a lze tak o jejich nepodjatosti důvodně pochybovat. Účelem správního řízení je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá ( 9 správního řádu). V tomto případě již bylo účelu řízení, tj. vydání (byť nepravomocného) rozhodnutí dosaženo a je již vyloučeno dovolávat se zpětně mechanismu, který má vydání rozhodnutí případně podjatou oprávněnou úřední osobou, zabránit. Z tohoto důvodu nebude o námitce tzv. systémové podjatosti, kterou odvolatel uplatnil ve svém odvolání, rozhodováno samostatným usnesením dle 14 odst. 2 správního řádu, ale odvolací orgán jí vypořádá jako jednu z odvolacích námitek. Odvolatel ve svém odvolání popisuje dvě možné situace, které sebou nese spojený model výkonu státní správy, kdy v řízení rozhoduje úřad územního samosprávného celku, který je účastníkem tohoto řízení. Odvolatel má za to, že v projednávané věci nastala druhá z jím popisovaných situací, kdy je postoj nalézacího (vodoprávního) úřadu města, o jehož zájmech se jedná, který v rámci uvážení volí restriktivní výklady norem z obavy, aby úřad nebyl nařknut z toho, že vlastnímu městu straní. Odvolatel má za to, že nalézací správní úřad dále popsaným způsobem velmi restriktivním výkladem procesních norem krátil práva žadatele na spravedlivý proces a dovozuje z toho tzv. systémovou podjatost celého správního úřadu. K institutu tzv. systémové podjatosti a s tím souvisejícím otázkám se po určitém vývoji jednoznačně vyjádřil Nejvyšší správní soud v usnesení svého rozšířeného senátu ze dne 27. 11. 2012, č.j.: 1 As 19/2010: "Rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby dle 14 odst. 1 správního řádu, její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.. Rozšířený senát nepřistoupil na názor, že tato podjatost je dána automaticky (jak se domnívá v odlišném stanovisku k těmto kauzám soudce JUDr. Jiří Palla), je Číslo stránky 6
však třeba se zabývat tím, zda z povahy věci či jiných okolností je patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky. V projednávané věci odvolatel zůstal pouze v rovině obecného tvrzení. Odvolatel pouze na základě toho, že je zde dána situace, kdy o žádosti města rozhoduje úřad tohoto města, dovozuje systémovou podjatost celého správního orgánu, aniž by však tuto svou domněnku opřel o jakoukoliv relevantní skutečnost. Odvolatel má pouze za to, že správní orgán I. stupně přistupoval k žádosti "svého" města příliš restriktivně, aby náhodou nebyl nařčen z toho, že mu příliš stranil. Rovněž toto tvrzení však zůstává v obecné rovině a není ničím doloženo. Odvolatel tak při tvrzení systémové podjatosti neodkázal na žádné konkrétní jevy v politické či mediální sféře, které by naznačovaly zvýšený zájem osob schopných ovlivnit jednání úředních osob správního orgánu I. stupně (vodoprávního úřadu) na výsledku řízení. Stěžovatel tak zůstal na úrovni obecných tvrzení o vztahu závislosti úředních osob správního orgánu I. stupně na svém zaměstnavateli, který však podle uvedeného judikátu rozšířeného senátu sám o sobě nepostačuje pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodování dané věci. Ad 2. Rozhodnutí bylo vydáno na základě ustanovení 122 odst. 4 stavebního zákona ve spojení s ustanovením 119 odst. 2 stavebního zákona. V záznamu ze dne 21. 1. 2016 bylo shledáno, že stavba je provedena v souladu s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací a nebyly na ní zjištěny závady. Dále však ani v záznamu ze závěrečné kontrolní prohlídky, ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí není uvedeno, zda je možné stavbu bezpečně užívat nebo zda byl shledán rozpor s rozhodnutím o umístění stavby a rozpor se stanovisky, nebo závaznými stanovisky dotčených orgánů, zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Rovněž nebylo uvedeno, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Vodoprávní úřad neuvedl stávajícího provozovatele kanalizace v Jihlavě zřejmě proto, že je tato otázka obecně známa. Převážnou část kanalizačních sítí provozuje VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., na základě Smlouvy o provozování vodovodů a kanalizací, o nájmu vodovodů a kanalizací o správě majetku vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, ze dne 17. 12. 1996, ve znění pozdějších změn a na základě Stanov SVAKu, ve znění pozdějších dodatků. Má platné povolení k provozování kanalizací udělené rozhodnutími krajského úřadu, OŽPZ, ve kterých je uveden příslušný majetek rozlišený podle čísel majetkové evidence. K otázce, zda se ve stavbě kanalizace v době kolaudace nacházela odpadní nebo srážková voda krajský úřad, OŽPZ odkazuje na již výše uvedené. Podle názoru krajského úřadu, OŽPZ je na stavebníkovi, aby v průběhu realizace stavby zabezpečil stavbu tak, aby byl zajištěn plynulý odtok odpadních případně srážkových vod. Tento stav má trvat až do kolaudace stavby. V ověřené projektové dokumentaci pro stavby 1, 3 a 9 je v technických zprávách v části Zásady organizace výstavby uvedeno, že i během výstavby musí být kanalizace stále funkční. U stavby 9 je ještě dále rozvedeno, že při realizaci úseků kanalizačních stok, které se zkapacitňují ve stávající trase, bude nutné zajistit obtoky nebo průtoky přečerpávat. Při výstavbě stok mimo stávající trasy budou úseky stávající kanalizace ponechány ve funkci a budou se rušit teprve po zprovoznění stok nových. Ad 3. Obecně při rekonstrukci dílčí kanalizace v rámci stávajícího systému kanalizační sítě nelze předpokládat, že v době závěrečné kontrolní prohlídky by již stavba neplnila svůj účel, pro který byla vybudována pravděpodobně s výjimkou koncových částí kanalizačních větví. Jedná se o specifika této stavby vodního díla jako stavby technické infrastruktury. Vodoprávní úřad I. stupně ani odvolací orgán rovněž nemají působnost k tomu, aby určily, kdo je a kdo bude uživatelem stavby. Uložení zákazu užívání stávající provozně související kanalizace není ani možné ani důvodné, protože VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s. jako její provozovatel má platné povolení k jejímu provozování podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Číslo stránky 7
Ad 4. Na vydání kolaudačního souhlasu se podle ustanovení 122 odst. 3 stavebního zákona nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Žádostí o vydání kolaudačního souhlasu není zahájeno správní řízení, výsledkem pak není rozhodnutí, tedy není možné použít ustanovení 39 odst. 1 správního řádu, podle kterého se stanovuje lhůta k předložení chybějící dohody a řízení se přerušuje. Tedy není možné ani po nepředložení chybějící dohody podle ustanovení 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení zastavit. Ad 5. V tomto bodu odvolání krajský úřad, OŽPZ odkazuje na již výše uvedené a zároveň na výrok tohoto rozhodnutí. Ad 6. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby je nutné zjistit skutečný stav věci, o kterém nejsou pochybnosti, zejména místním šetřením (ohledáním na místě v souladu s ustanovením 51 odst. 1 správního řádu) z důvodu, aby bylo možné zkoumat, zda stavba splňuje podmínky dané ustanovením 119 odst. 2 stavebního zákona. Výsledky místního šetření (závěrečné kontrolní prohlídky) nejsou nijak komentovány ani v záznamu ze dne 21. 1. 2016 ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí Ad II. III. K námitce, že vydané správní rozhodnutí je nicotné z důvodu odvolatelem tvrzené vnitřní rozpornosti, odvolací orgán dodává, že nicotnost z tohoto důvodu je nutné uplatňovat podle ustanovení 77 odst. 2 správního řádu u soudu. Krajský úřad, OŽPZ by byl příslušný pouze v případě podle ustanovení 77 odst. 1 správního řádu, kdyby vodoprávní úřad nebyl k vydání rozhodnutí věcně příslušný, což není tento případ. Rozporuplnost, nevykonatelnost a nepřezkoumatelnost jsou hlavním důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. K porušení zásady rychlosti řízení krajský úřad, OŽPZ uvádí, že pro vydání kolaudačního souhlasu jsou určeny lhůty stavebním zákonem a nikoliv částí druhou správního řádu. Ve stavebním zákoně je stanovena lhůta pro stanovení termínu konání závěrečné kontrolní prohlídky a to do 15-ti dnů od podání žádosti o kolaudační souhlas. Kontrolní prohlídka musí být provedena do 60 dní od podání žádosti o kolaudační souhlas. Tyto podmínky byly splněny. Dále je stanovena pouze lhůta 15 dní od provedení závěrečné kontrolní prohlídky pro vydání kolaudačního souhlasu. K dalšímu postupu odvolací orgán uvádí, že vodoprávní úřad se musí vypořádat s výše uvedenými vadami působícími nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. V případě, že je stavba fakticky již napojena na stávající kanalizaci uceleného kanalizačního systému a je užívána k odvádění odpadních vod ve statutárním městě, nelze vydat formální rozhodnutí o zákazu jejího užívání s tím, že nebude dodržováno tj. bez zajištění náhradního odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek, např. obdobně jako tomu bylo v průběhu výstavby. Zákaz užívání předmětné stavby podle stavebního zákona, je v daném případě nenaplnitelný, protože již v průběhu stavby a pravděpodobně dosud je stavba užívána k účelu, pro který byla povolena tj. k odvádění odpadních vod. Povinností vlastníka kanalizace pro veřejnou potřebu je zajištění jejího plynulého a bezpečného provozování. Neochota k uzavření dohody či rozpory vlastníků provozně souvisejících kanalizací nemohou ve svých důsledcích působit nezajištění odvodu odpadních vod ve městě. Je třeba opětovně posoudit, zda se při propojení kolaudované části kanalizace, resp. její části s provozně související stávající kanalizací uceleného kanalizačního systému jedná o dvě kanalizace jiných vlastníků a zda jejich dohoda je opravdu nezbytná ke kolaudaci. Takovou dohodou lze těžko podmiňovat kolaudaci jednotlivých částí kanalizace nově nahrazované, která je nedílnou součástí stávajícího provozovaného městského kanalizačního systému. Podle přechodného ustanovení v zákoně č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon o vodovodech a kanalizacích, upraví stavebníci a vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, zřizovaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1. 1. 2014), svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou; tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu. Dohoda dle 8 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích pak měla být uzavřena již před účinností uvedené novely zákona o vodovodech a kanalizacích. Číslo stránky 8
Krajský úřad Kraje Vysočina, OŽPZ jako příslušný odvolací orgán přezkoumal správnost napadeného rozhodnutí v souladu s ustanovením 89 odst. 2 správního řádu a na základě zjištěných vad správního řízení učinil závěr, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Z důvodů výše uvedených vad napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení bylo nutné o podaném odvolání rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Bylo proto nutné napadené rozhodnutí zrušit a věc z důvodu účelnosti, hospodárnosti a s ohledem na zjištěné skutečnosti vrátit prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání. Při novém projednání je prvoinstanční správní orgán vázán ve smyslu ustanovení 90 odst. 1 písm. b) správního řádu výše uvedeným právním názorem odvolacího orgánu. Při novém projednání je nezbytné zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby tohoto řízení a odstranit vady správního řízení, které jsou výše uvedeny. Při novém projednávání věci je nutno též přihlédnout k případně zjištěným novým okolnostem a skutečnostem a na základě vyhodnocení všech podkladů projednat věc v souladu s příslušnými právními předpisy. Poučení účastníků Proti tomuto rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat (podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu). V Jihlavě dne 18. 5. 2016 Otisk úředního razítka Mgr. Jaroslav Mikyna v.r. vedoucí oddělení vodního hospodářství odboru životního prostředí a zemědělství Číslo stránky 9
Rozdělovník: Účastníci řízení do vlastních rukou: - Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - obdrží prostřednictvím datové schránky JUDr. Radka Ondruše, advokáta, Těsnohlídkova 9, 613 00 Brno Dotčené orgány (obdrží prostřednictvím datové schránky): - Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, odbor dopravy, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, úřad územního plánování, oddělení památkové péče, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina, se sídlem v Jihlavě, Tolstého 15, 586 01 Jihlava - Drážní úřad, Wilsonova 300/8, 121 06 Praha 2 - Hasičský záchranný sbor Kraje Vysočina, Ke Skalce 4960/32, 586 01 Jihlava - Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina, Tř. 1. máje 26, 460 01 Liberec Na vědomí (obdrží prostřednictvím datové schránky): - VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., Soběšická 820/156, 63801 Brno - Jihlavské vodovody a kanalizace a.s., Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY, s.r.o., správa místních komunikací, Havlíčkova 64, 586 01 Jihlava - Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, Žižkova 93, Jihlava - SLUŽBY MĚSTA JIHLAVY, s.r.o., veřejné osvětlení, Havlíčkova 64, 586 01 Jihlava - Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, p.o., Kosovská 16, Jihlava - Povodí Moravy, s.p., provoz Jihlava, Mlýnská 37, Jihlava - RWE Energie, s.r.o., Limuzská 3135/12,108 00 Praha 10 - Česká telekomunikační infrastruktura a.s., Olšanská 2681/6, 130 00 Praha 3 - E.ON Distribuce, a.s. České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice - GTS Czech s.r.o., Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha - SŽDC, s.o., Oblastní ředitelství Brno, Kounicova 26, Brno - ČD - Telematika a.s., Pernerova 2819/2a, 130 00 Praha - T-Systems Czech Republic a.s., Na Pankráci 1685/14, 140 21 Praha 4 - První Telefonní a.s., odštěpný závod Jihlava, Divadelní 1365/4, 586 01 Jihlava - České Radiokomunikace a.s., odd. Ochrany sítí, Skokanská 1, 169 00 Praha - Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí, oddělení služeb v životním prostředí, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, stavební úřad, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, odbor rozvoje města, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava - Magistrát města Jihlavy, odbor správy realit, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava Dále obdrží: - Magistrát města Jihlavy, odbor životního prostředí vodoprávní úřad, Masarykovo nám. 1, 586 28 Jihlava (obdrží prostřednictvím datové schránky) + spis bude zaslán pro nabytí právní moci rozhodnutí Číslo stránky 1 0