Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání Česká republika

Průzkum pro program Partneři ve vzdělávání Česká republika Pro Microsoft Corporation P-MAT n.o. Květen 2005 1

I. Úvod... 4 A. Motivace a cíle průzkumu... 4 B. Metodologie a přehled... 4 Návratnost dotazníků... 4 Zúčastněné školy... 6 Zúčastnění učitelé... 7 Zúčastnění žáci... 10 II. Ukazatele implementace a dopadu PiL... 12 2 A. Přístup k ICT a používání ICT na školách... 12 1. Základní ukazatele... 12 Počet počítačů... 12 Připojení na internet... 17 2. Pokrok ve využívání ICT na školách... 24 Pokrok zaostávajících škol... 24 První kontakt žáků s ICT a s ICT ve škole... 24 Překážky při používání ICT ve škole... 27 3. Aktuálnost softwaru... 36 Operační systém... 36 Kancelářský software...37 Aktuální software na většině počítačů... 39 4. Přidělování zdrojů ICT... 40 Způsob obdržení počítačů... 40 Hardware počítačů... 42 Správa počítačů... 43 5. Model používání ICT a přístup k ICT... 46 6. Přístup k ICT mimo vyučování a možnost používání dostupných ICT zdrojů pro jiné účely... 47 B. Úroveň technických a pedagogických vědomostí... 50 1. Míra a způsob využívání spolupráce s PiL na úrovni školení a kurzů... 50 2. Zaměření školení ICT... 50 Počet školení za kalendářní rok 2004... 50 Nejvýznamnější školení... 52 Školení na práci s novým softwarem... 52 3. Počet učitelů, kteří se zúčastnili kurzů a školení... 54 Počet učitelů, kteří se zúčastnili alespoň jednoho školení v roce 2004... 54 Počet absolvovaných školení za kalendářní rok 2004... 57 4. Certifikáty získané v oblastech výpočetní techniky... 61 5. Kurzy určené řídícím pracovníkům ICT... 61 6. Microsoft IT Academy... 61 7. Efektivita a úroveň školení poskytovaných PiL... 62 C. Vyučování a ICT...63 1. Frekvence používání ICT učiteli během vyučování... 63 Využití školních počítačů učiteli... 63 Jak často zadávají učitelé žákům práci související s použitím ICT... 69 Používání internetu učiteli... 73 2. Způsob používání ICT ve výuce... 74 Software používaný ve škole... 74 Využití elektronických vzdělávacích materiálů ve výuce... 76 3. Důvěra a postoj učitelů k ICT ve výuce... 79 4. Vliv ICT na pedagogické postupy učitelů... 81 5. Učitelé užívající ICT inovativním způsobem... 81 D. Studijní plán... 82 1. Vývoj studijního plánu... 82 Od kterého ročníku mají žáci pravidelné vyučování informatického předmětu?... 82 Počet tříd pravidelně užívajících ICT... 83

Nejčastěji vyučované programovací jazyky... 84 2. Změny studijního plánu na školách angažovaných v PiL... 84 3. Využívání ICT k zkoušení a hodnocení žáků, evidenci docházky a známkování... 84 Zkoušení a hodnocení žáků... 84 Evidence docházky a hodnocení...86 E. Řízení v souvislosti s ICT...89 1. Školení a jiná podpora pro řídící pracovníky na úrovni škol a na úrovni systému... 89 2. Poskytnutí podpory pro učitele a školy využívající ICT... 89 F. Systémový dopad, změny ve školském systému... 90 1. Spolupráce s mimovládními organizacemi... 90 2. Sdílení nejlepších postupů a výsledků na úrovni školy, mezi školami a na úrovni systému... 91 3. Rozvoj infrastruktury ICT... 93 4. Změna ve vládní politice vůči ICT... 93 G. Výzkum... 95 1. Angažování účastníků PiL na výzkumních aktivitách... 95 Prezentace příspěvku na konferenci... 95 2. Články v médiích o školách a učitelích v souvislosti s ICT... 97 Články o školách... 97 Články učitelů, články o učitelích... 99 H. Integrace ICT do vzdělávacího a výukového procesu... 100 1. Úroveň poznatků žáků a učitelů o ICT... 100 Žáci... 100 Učitelé... 110 2. Používání on-line podpory ve výuce, vzájemná podpora kolegů... 119 I. Informovanost a využití PiL... 120 1. Na úrovni škol... 120 2. Mezi učiteli... 123 III. Závěr... 129 A. Shrnutí, další postup... 129 3

I. Úvod A. Motivace a cíle průzkumu Microsoft Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning, PiL) je inovativní program v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT), orientovaný do oblasti vzdělávání, který by měl mít podle předpokladu podstatný vliv na celém světě. Pomocí zdrojů, které dosahují 50 milionů amerických dolarů každý rok z celkového pětiletého plánu, se má projekt rozšířit do téměř 100 zemí na celém světě. Definuje tři základní cíle, kterými jsou: zpřístupnění výpočetní techniky ve vzdělávacích organizacích, vytvoření podmínek pro účelné a efektivní zavedení ICT do výuky a zvýšení informační gramotnosti pedagogických pracovníků a studentů. Dokumentování postupu pokroku a implementace slouží na zjištění, zda jsou prostředky vhodně a rozumně používané a zda jejich použití má za následek vzdělávání s vysokou přidanou hodnotou. Průzkum je součástí hodnocení a monitorování programu PiL. Cílem tohoto průzkumu je vyhodnotit míru nasazení a využití ICT technologie, včetně zjištění potřeb jednotlivých úrovní škol. Je základem pro dobré plánování aktivit v jednotlivých letech realizace projektů. B. Metodologie a přehled Tato zpráva prezentuje výsledky průzkumu provedeného organizací P-MAT, n.o. pro účely programu Partneři ve vzdělávání společnosti Microsoft Česká republika. Průzkum byl proveden na celostátní úrovni. Výběr škol byl prováděn z 3828 základních škol a 1981 středních škol České Republiky. Na účely průzkumu jsme vybrali školy tak, aby byly zastoupené: Základní školy 1.stupeň Základní školy velké Střední školy soukromé Střední školy státní Průzkum byl realizován dotazníkovou formou. Oslovili jsme celkově 325 škol, kterým byl zaslán dotazník určený vedení školy. Třiceti z těchto škol bylo zasláno i 20 dotazníků určených učitelům. Jiným třiceti školám jsme zaslali 60 dotazníků pro žáky, přičemž dotazníky měli vyplnit všichni žáci dvou libovolně zvolených tříd, každé z jiného ročníku. Dále jsme oslovili učitele informatiky na jedné konferenci. Cílem tohoto oslovení je porovnání vybraných výsledků mezi učiteli všeobecně a učiteli informatiky. Na výsledky získané od informatiků v některých kapitolách speciálně upozorňujeme. Tyto nejsou reprezentativním vzorkem, je proto třeba je chápat v tomto duchu. Pokud jsme vysloveně neuvedli, že výsledky se týkají učitelů - informatiků, tak jde o výsledky získané od učitelů různého zaměření. Návratnost dotazníků Z oslovených škol se průzkumu zúčastnilo 106, což představuje 33%. 4

Návratnost školních dotazníků odpovědelo 33% neodpovědelo 67% Vyplněný dotazník nám zaslalo 128 učitelů z 9 škol, návratnost je 21%. Návratnost učitelských dotazníků odpovědelo 21% neodpovědelo 79% Průzkumu se zúčastnilo 329 žáků z 9 škol, což představuje návratnost 19%. 5

Návratnost žákovských dotazníků odpovědelo 19% neodpovědelo 81% Zúčastněné školy Vyplněný dotazník zaslalo vedení 67 základních a 39 středních škol. Počet zúčastněných základních a středních škôl SŠ 37% ZŠ 63% 6

Zúčastnění učitelé Průzkumu se zúčastnilo 44 učitelů základních a 84 učitelů středních škol. Dvě třetiny škol, které vyplnily dotazník, jsou střední školy. Základní školy tvoří jen třetinu vyplněných dotazníků. Zúčastnění učitelé ZŠ 34% SŠ 66% Více než tři pětiny zúčastněných učitelů tvoří ženy. 7

Zúčastnění učitelé muži 39% ženy 61% Největší podíl mezi respondenty měli učitelé nad 45 let až 44%. Naopak, jen pětinu tvoří učitelé do 35 let. Zúčastnění učitelé víc než 45 let 44% do 35 let 21% 35-45 let 35% 8

Pedagogové zaměření na humanitní předměty představovali 44% zúčastněných učitelů, zatím co přírodovědně zaměření 28%. Učitelé vyučující odborné předměty tvoří 23% respondentů. Učitelů vyučujících předměty v kategorii jiné je asi 5%. Zúčastnění učitelé odborné předměty 23% jiné 5% přírodovědní předměty 28% humanitní předměty 44% V následujících grafech uvádíme informace o učitelích, které jsme oslovili na konferenci. Učitelé informatici, kteří se průzkumu takto zúčastnili, byli převážně ze základních škol (60%) a až 90% z nich byly muži. Jejich věková struktura přibližně odpovídala věkové struktuře učitelů z běžného průzkumu. 9

Zúčastnění učitelé SŠ 40% ZŠ 60% Zúčastnění učitelé ženy 10% muži 90% Zúčastnění žáci Celkově se průzkumu zúčastnilo 204 žáků základních a 125 žáků O něco víc jak polovinu žáků, 59%, tvořily dívky. středních škol. 10

Zúčastnění žáci chlapci 41% dívky 59% Největší podíl mezi zúčastněnými žáky tvořili 13. až 15. letí, až 44%. Následovali žáci ve věku 16-18 let, tito tvořili 30% zúčastněných žáků. Nejmladší kategorie, od 5 do 12 let měla pětinové zastoupení. Starší žáci (19-21 letí) tvoří jen 5% účastníků průzkumu. Dotazníky byly zaslané rovnoměrně na všechny typy škol. Zúčastnění žáci 16-18 let 30% 19-21 let 5% 5-12 let 21% 13-15 let 44% 11

II. Ukazatele implementace a dopadu PiL A. Přístup k ICT a používání ICT na školách 1. Základní ukazatele Počet počítačů Průzkum potvrdil, že výpočetní technika se nachází na všech základních a středních školách. Ani jedna škola zapojená do průzkumu neuvedla, že by neměla počítače. Rozšíření počítačů na školách školy bez počítačů 0% školy s počítači 100% Podle očekávání se však liší počet počítačů na základních a středních školách. Na středních školách je průměrný počet počítačů ve srovnání se základními školami více než dvojnásobný. Na základních školách je průměrný počet počítačů téměř 25 na školu, na středních školách se toto číslo pohybuje nad 57. 12

Průměrný počet počítačů na školách 70 60 57,85 50 40 30 24,6 20 10 0 ZŠ SŠ Rozdělení počítačů na školách pro různé skupiny uživatelů je následující. Pro žáky je určeno průměrně téměř 39 počítačů na středních a 17 počítačů na základních školách. Učitelům na základních školách připadá průměrně 6,4 a na středních školách 15,4 kusů počítačů. Větší rozdíl je v počtu počítačů pro nepedagogické pracovníky. Jestliže na základních školách je na tento účel určeno průměrně okolo 2 počítačů, na středních školách je to více jak 5. Při porovnání počtu počítačů na školách s účelem na jaký se využívají, je možné konstatovat, že jak na základních, tak i na středních školách jsou přibližně dvě třetiny určené pro žáky, asi čtvrtina je určená pro učitele a zbytek pro nepedagogické zaměstnance školy. 13

Průměrný počet počítačů určených pro jednotlivé skupiny 45 40 38,85 35 30 25 ZŠ 20 15 17,01 15,36 SŠ 10 5 6,42 1,93 5,38 0 žáci učitelé nepedagogičtí pracovníci Průměrný počet počítačů na 100 žáků na základních školách je 7,53 a na středních školách 12,82. Tento počet odpovídá počtu počítačů na školách. Počet všech počítačů na 100 žáků 14 12,82 12 10 8 7,53 6 4 2 0 ZŠ SŠ Zajímavý může být i údaj o průměrném počtu počítačů určených jen pro žáky uvažovaných pro 100 žáků. Na základních školách je to průměrně 5,2 počítače na 100 žáků, 14

na středních školách jde o 8,5 počítačů na 100 žáků. Tyto údaje odpovídají podílu počítačů určených pro žáky na celkovém počtu počítačů. Počet žákovských počítačů na 100 žáků 9 8,49 8 7 6 5 5,2 4 3 2 1 0 ZŠ SŠ S tímto úzce souvisí průměrný počet žáků připadajících na jeden počítač určený pro žáky. Na základních školách připadá jeden počítač v průměru na každých 19,2 žáka, na středních školách je to na každých 11,78 žáka. 15

Počet žáků na jeden počítač (určený pro žáky) 25 20 19,24 15 11,78 10 5 0 ZŠ SŠ Pokud na jeden počítač určený pro žáky na základní škole připadá průměrně 19,24 žáka, na jeden učitelský připadá 3,5 učitele. Na středních školách je to v průměru 11,78 žáka a 2,4 učitele. 16

Počet učitelů na jeden počítač (určený pro učitele) 4 3,5 3,48 3 2,5 2,4 2 1,5 1 0,5 0 ZŠ SŠ Připojení na internet Na internet má připojen aspoň jeden počítač každá škola, která se zapojila do průzkumu. Připojení škol na internet nepřipojené školy; připojené školy; 10 Připojené jsou jak všechny střední školy, tak i základní školy z testovacího vzorku. 17

Připojení škol na internet 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 10 10 ZŠ SŠ připojené školy nepřipojené školy Průměrný počet počítačů s připojením na internet určených pro žáky, učitele a administrativní pracovníky. 18

Průměrný počet počítačů určených pro jednotlivé skupiny 40 35 33,74 30 25 20 15 12,81 13,92 ZŠ SŠ 10 5 4,96 1,43 4,62 0 žáci učitelé nepedagogičtí pracovníci Ze 17,0 počítačů určených pro žáky na základních školách je připojeno 12,8. V případě učitelských počítačů je situace následující. Na základních školách je z 6,4 připojených průměrně 5,0. Z počítačů určených pro nepedagogické pracovníky (např. administrativní účely) je z 1,9 počítačů na školu připojených na internet 1,4 počítače. Z uvedeného vyplývá, že zatím co z žákovských počítačů je připojených na internet až 75%, z učitelských až 78%, z počítačů určených pro nepedagogické zaměstnance škol je to 74% připojených na internet. 19

Průměrný počet počítačů určených pro jednotlivé skupiny na základních školách 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 4,21 12,81 1,46 4,96 0,49 1,43 žáci učitelé nepedagogičtí pracovníci s připojením na internet bez připojení na internet Na středních školách má připojení na internet průměrně 33,8 z 38,9 počítačů pro žáky a 13,9 z 15,4 počítačů pro učitele. Z počítačů pro nepedagogické zaměstnance je 4,6 s připojením na internet a 0,8 bez připojení. V případě středních škol je z žákovských počítačů připojených až 87%, z učitelských dokonce až 90%. Počítače nepedagogických zaměstnanců mají až 86% připojení na internet. Při porovnání se základními školami jde o výrazně vyšší podíl počítačů s připojením na internet. 20

Průměrný počet počítačů určených pro jednotlivé skupiny na středních školách 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5,1 33,74 1,44 13,92 0,77 4,62 žáci učitelé nepedagogičtí pracovníci s připojením na internet bez připojení na internet Jako hlavní internetové připojení používá víc než 43% mikrovlnné připojení. Ostatní druhy připojení tvoří výrazně nižší podíl. Pevnou linkou je připojených 17,9% škol, ISDN 16,0% a adsl 12,2%. Jiné druhy připojení tvoří méně než 10%. Typ hlavního internetového připojení na školách pevná linka; 17,92% jiné; 8,49% žádné; ISDN; 16,04% adsl; 12,26% dial-up; 1,89% mikrovlnné; 43,40% 21

Při porovnání typu připojení u základních a středních škol možno konstatovat výrazné rozdíly. Základní školy ve velké míře využívají ISDN připojení až 24%, v případě středních škol je tímto typem připojení připojeno méně jak 3% škol. Naopak střední školy ve větší míře využívají mikrovlnné připojení až 56% škol, zatím co ze základních škol jen necelých 36%. Připojení adsl využívá 9% základních škol a 18% středních škol. Zajímavostí je, že téměř 3% základních škol má dial-up připojení, střední škola nemá ani jedna. Při ostatních typech připojení nejsou výraznější rozdíly mezi základními a středními školami. Typ hlavního internetového připojení na školách 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 56,41% 35,82% 23,88% 17,95% 19,40% 15,38% 7,69% 2,99% 8,96% 8,96% 2,56% žádné ISDN mikrovlnné dial-up adsl pevná linka jiné ZŠ SŠ Financování internetového připojení je v 67% škol zabezpečené přímo školou. Dotaci MŠMT ČR využívá na tento účel 41,5% škol a 18,9% má financování připojení přes zřizovatele. Některé školy mají vícezdrojové financování. 22

Financování internetového připojení škol 10 9 8 7 66,98% 6 5 4 41,51% 3 2 18,87% 1 škola dotace MŠMT ČR zřizovatel Rozdíl mezi základními a středními školami je zejména v soběstačnosti škol. Až 85% středních škol zabezpečuje financování internetového připojení i z vlastních zdrojů, v případě základních škol je to jen necelých 57%. A zároveň, dotaci MŠMT ČR využívá jen 23% středních škol, ale až 52% základních škol. Zřizovatel přispívá 10% středních škol a až 24% základních škol. 23

Financování internetového připojení škol 10 9 8 84,62% 7 6 5 4 56,72% 52,24% škola dotace MŠMT ČR zřizovatel 3 2 1 23,88% 23,08% 10,26% ZŠ SŠ 2. Pokrok ve využívání ICT na školách Pokrok zaostávajících škol Nakolik tento průzkum je první v řadě průzkumů implementace PiL a využití ICT na středních a základních školách, jeho hlavním cílem bylo nashromáždit informace, které se budou v následujících fázích průzkumu dát porovnat. Případné indicie a důkazy o pokroku v používání ICT zaostávajícími školami teda budou součástí následujících zpráv. První kontakt žáků s ICT a s ICT ve škole Otázkou v dotazníku jsme zjišťovali u žáků v jakém věku se poprvé setkali s počítači. Průměrný věk vyšel na 7,12 roku, přičemž s počítači ve škole se setkali když měli průměrně 9,55 roku. Menší rozdíl je v prvním kontaktu s internetem, který u žáků nastal průměrně ve věku 9,2 roku a internet ve škole zažili poprvé 10,2 letí. Průměrně tedy možno konstatovat, že se žáci s počítači setkávají dříve, než jim to umožňuje škola. Dokonce s internetem se žáci setkají dříve, než poprvé s počítačem ve škole. 24

Průměrný věk prvního kontaktu žáků s ICT 12 10 9,2 9,55 10,24 8 7,12 6 4 2 0 s počítači s internetem s počítači ve škole s internetem ve škole Víc o prvním kontaktu s počítači a internetem může naznačit následující graf, který bere ohled na věk respondentů. Nejmladší žáci ve věku do 12 let se setkávají s počítači ve věku 4,4 roku a s internetem přibližně ve věku 6 let. S počítači ve škole se tato věková kategorie setkává ve věku 7 let, a už ve věku 7,5 roku dokonce i s internetem. S rostoucím věkem respondentů roste i jejich první kontakt s počítači. V nejvyšším věku až 10 let se poprvé s počítači setkali studenti ve věkové kategorii 19-21 let. K internetu se dostali až ve věku víc než 13 let. Ve všeobecnosti platí, že čím mladší žák, tím dříve nastal první kontakt s ICT a také s ICT ve škole, což může mít za důvod zejména zvýšený růst informatizace naší země a školství. 25

Průměrný věk prvního kontaktu žáků s ICT 16 14 12 10 8 6 4 10 8,82 7,01 4,43 13,33 11,53 11,73 11,23 9,41 8,75 7,09 6,09 13,6 12,12 10,01 7,46 5-12 let 13-15 let 16-18 let 19-21 let 2 0 s počítači s internetem s počítači ve škole s internetem ve škole Z následujícího grafu je vidět, že žáci se s počítači setkali průměrně před víc než sedmi lety, zatím co ve škole průměrně jen před 4,6 lety. S internetem se poprvé setkali před necelými pěti lety a na školách ho mají průměrně už asi 4 roky. Před kolika lety se žáci poprvé střetli s ICT 8 7 7,07 6 5 4,99 4,64 4 3,95 3 2 1 0 s počítači s internetem s počítači ve škole s internetem ve škole Před kolika lety se žáci poprvé setkali s ICT 26

Z grafu je vidět, jak se s ICT mladší generace setkávají postupně v útlejším věku. Zatím co 19 a víceletí se s počítači setkali před víc než 9 lety, tj. jako 10 a víceletí, 5-12. letí se s nimi setkali průměrně před 5 lety, tj. ve výrazně mladším věku. Z grafu je též zřejmé, že se žáci ve věku 13-21 let s internetem ve škole setkali před 4-6 lety. Mladší žáci (do 12 let) jen před 2,3 roku. S internetem ve všeobecnosti se žáci setkali před 4-6 lety. Před kolika lety se žáci poprvé střetli s ICT 10 9,33 9 8 7 6 5 4 3 2 8,16 6,97 5,33 3,67 5,45 5,22 6 7,6 5,75 4,56 2,67 5,73 4,86 3,97 2,3 5-12 let 13-15 let 16-18 let 19-21 let 1 0 s počítači s internetem s počítači ve škole s internetem ve škole Překážky při používání ICT ve škole Z pohledu učitelů Před kolika lety se žáci poprvé setkali s ICT Dotazníkem jsme u učitelů zjišťovali, v čem vidí hlavní překážky při používání ICT ve škole. 27

Žádné překážky nevidí téměř pětina pedagogů. Víc než 50% učitelů vidí problém v nedostatku počítačů, víc než 41% na ICT nemá čas. 20% pedagogů uvedlo jako překážku při využívání ICT i nedostatečný přístup na internet, 17% nedostatek znalostí, 14% zastaralost hardwaru a 10% kvalitu softwaru. Jen 1,7% pedagogů uvedlo, že nemá přístup k počítačům a jen 0,8% nemá zájem o ICT. Dále některým učitelům překáží příliš nízká kvalita operačního systému a našli se i učitelé, kteří postrádali zvukový hardware. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu učitelů 10 9 8 7 6 5 4 50,42% 41,18% 3 2 1 18,49% žádné nedostatek počítačů 10,08% kvalita software 20,17% nedostatečný přístup na internet nedostatek času 16,81% nedostatek znalostí 1,68% vůbec nemáme přístup k počítačům 14,29% zastaralost hardware 0,84% nezájem 28

V dalším grafu porovnáváme překážky při používání ICT podle pohlaví. Učitelé a učitelky překážky při používání ICT vidí podobně. Víc mužů nevidí žádné překážky. Nedostatek počítačů je překážkou pro 41% mužů a až 56% žen. Nedostatek znalostí uvedlo jako překážku při využívání ICT ve škole jen 9% mužů, ale až 21% žen. Výrazně víc mužů (18%) jak žen (5%) vidí problém jak v nevyhovujícím softwaru, tak i v zastaralosti hardware až 27% mužů a jen 7% žen pociťuje tuto překážku. Zajímavostí je, že nezájem neuvedl ani jeden muž, ale v případě žen 1,3% uvedlo i tuto překážku. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu učitelů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 20,45% 17,33% žádné 40,91% 56,00% nedostatek počítačů 18,18% 5,33% kvalita software 22,73% 18,67% nedostatečný přístup na internet 43,18% 4 nedostatek času 9,09% 21,33% nedostatek znalostí 27,27% 2,27% 1,33% 6,67% 1,33% vůbec nemáme přístup k počítačům zastaralost hardware nezájem muži ženy 29

Rozdíly v jednotlivých věkových kategoriích pedagogů nejsou příliš výrazné. Žádné překážky při využívání ICT nevidí zejména učitelé z kategorie nad 45 let. Tito pedagogové vidí víc problémů v souvislosti s přístupem na internet a nedostatkem znalostí. Nedostatek času pociťují zejména učitelé ve věku od 35 do 45 let. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu učitelů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 žádné nedostatek počítačů kvalita software nedostatečný přístup na internet nedostatek času nedostatek znalostí vůbec nemáme přístup k počítačům zastaralost hardware nezájem do 35 let 35-45 let víc než 45 let 30

Při porovnání učitelů podle zaměření nejsou výraznější rozdíly. Za zmínku stojí poměrně vysoký podíl nedostatku znalostí víc než polovina učitelů jiných předmětů uvedlo tuto překážku, zatím co jen přibližně pětina učitelů přírodovědných a humanitních předmětů vidí v tomto směru překážku při používání ICT ve škole. Nedostatek počítačů vadí nejvíc učitelům humanitních předmětů. Učitelé odborných předmětů vidí výrazně nižší překážky v nedostatku času a nedostatku znalostí jako ostatní učitelé, naopak pro ně je zastaralost hardware výrazně vyšší překážkou jako pro jiné učitele. Nezájem uvedli pouze učitelé přírodovědných předmětů jako překážku. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu učitelů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 žádné nedostatek počítačů kvalita software nedostatečný přístup na internet nedostatek času nedostatek znalostí vůbec nemáme přístup k počítačům zastaralost hardware nezájem přírodovědní předměty humanitní předměty odborné předměty jiné 31

Učitelé základních škol vidí ve všeobecnosti víc překážek při používání ICT ve škole než středoškolští učitelé. Nedostatek počítačů je překážkou pro 58% učitelů základních škol a 46% učitelů středních škol. Nedostatečný přístup na internet je pro 23% ZŠ učitelů a 18% SŠ učitelů překážkou. Nedostatek času je překážkou pro 46% učitelů ZŠ a 38% učitelů SŠ. Nejvýraznější rozdíl je v nedostatku znalostí. Toto pociťuje jako překážku až 30% učitelů na ZŠ, ale jen 9% učitelů na SŠ. Naopak, zastaralost hardware a kvalita softwaru je větší překážkou pro SŠ učitele než pro ZŠ učitele. Nezájem je překážkou jen pro SŠ učitele. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu učitelů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 22,37% 11,63% žádné 58,14% 46,05% nedostatek počítačů 6,98% 11,84% kvalita software 23,26% 18,42% nedostatečný přístup na internet 46,51% 38,16% nedostatek času 30,23% 9,21% nedostatek znalostí 2,63% vůbec nemáme přístup k počítačům 17,11% 9,30% zastaralost hardware 1,32% nezájem ZŠ SŠ 32

Z pohledu žáků Prostřednictvím dotazníku jsme zjišťovali i u žáků, v čem vidí hlavní překážky při používání ICT ve škole. Žádné překážky nevidí téměř 29% žáků. Překážky technického typu pociťují i žáci. Víc než 35% žáků pociťuje nedostatek počítačů, nedostatečnou úroveň hardware pociťuje necelých 38%. Na omezený přístup na internet si stěžuje víc než 23% studentů. Nevyhovující software je překážkou pro víc než 9% žáků. Na nedostatek času si stěžuje 19% žáků, počítačům nerozumí 2% žáků, dokonce víc než 3% žáků uvedlo, že je počítače nezajímají. A stejně tak 3% žáků vidí překážku při používání ICT ve škole v tom, že nemají žádný přístup k počítačům. Jiné překážky uvedlo téměř 10% žáků. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu žáků 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 28,62% žádné 35,38% máme málo počítačů 37,85% počítače jsou slabé 19,08% nemám na to čas 23,69% omezený přístup na internet 2,15% 3,38% počítačům nerozumím vůbec nemáme přístup k počítačům 9,54% software mi nevyhovuje 3,38% nezajímá mne to 9,54% jiné 33

Rozdíly mezi překážkami pro chlapce a děvčata je vidět na grafu. Chlapců, kteří problém nevidí je víc než 25% a děvčat přibližně 31%. Výkon hardware nevyhovuje skoro 47% chlapců a téměř třetině děvčat. Málo počítačů je problémem pro 40% děvčat a 29% chlapců. Omezený přístup na internet je též větším problémem pro děvčata než pro chlapce. Na nevyhovující software si stěžuje 20% chlapců a jen 2% děvčat. Nedostatek času a nezájem o počítače považuje za překážku víc děvčat než chlapců. Počítačům nerozumí 3,7% děvčat ale tuto překážku neuvedl ani jeden chlapec. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu žáků 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 25,19% 31,05% žádné 4 28,89% máme málo počítačů 46,67% 31,58% 26,32% 22,11% 2 2 14,81% 6,67% 3,68% 3,68% 2,11% 2,96% 1,05% počítače jsou slabé nemám na to čas omezený přístup na internet počítačům nerozumím vůbec nemáme přístup k počítačům software mi nevyhovuje nezajímá mne to 11,11% 8,42% jiné chlapci dívky 34

V následujícím grafu si můžeme všimnout, že spokojenost s používáním počítačů ve škole je nepřímo úměrná věku žáků. Téměř 35% nejmladších žáků, ale méně než 10% nejstarších nevidí žádné překážky. Nedostatek počítačů ve škole překáží hlavně nejstarším žákům asi 50% žáků nad 16 let, žákům ve věku 13-15 let představuje nedostatek počítačů překážku jen pro 30% a mladším žákům jen o málo víc jak pětině překáží nedostatek počítačů. Nedostatek času výrazně roste s rostoucím věkem. Žáci ve věku 5-15 let si na nedostatek času stěžují nejméně jen přibližně 13% uvedlo jako překážku tuto skutečnost. Nedostatek času ale uvedlo jako překážku až téměř 30% žáků ve věku 16-18 let a dokonce víc než 46% studentů nad 19 let. Omezený přístup na internet je překážkou také zejména pro nejstarší studenty nad 19 let 40% uvedlo tuto překážku, zatím co při mladších žácích se tento problém vyskytuje u méně než čtvrtiny. Dokonce téměř 10% nejstarších žáků vůbec nemá přístup k počítačům. Překážky při používání ICT ve škole z pohledu žáků 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 34,29% 31,72% 30,34% 23,16% 22,86% žádné 6,67% 50,53% 53,33% 46,67% 40,69% 36,84% máme málo počítačů 3 počítače jsou slabé 28,42% 13,10% 12,86% 46,67% nemám na to čas 4 24,21% 23,45% 2 omezený přístup na internet 8,42% 10,34% 10,34% 10,53% 2,07% 4,21% 9,47% 1,38% 8,57% 8,57% 2,86% 1,43% 2,86% 3,45% 6,67% 2,11% počítačům nerozumím vůbec nemáme přístup k počítačům software mi nevyhovuje nezajímá mne to jiné 5-12 let 13-15 let 16-18 let 19-21 let 35

3. Aktuálnost softwaru Operační systém Nejnovější operační systém společnosti Microsoft, Windows XP využívá 26% všech počítačů, předcházející systém Windows 2000 skoro 21% a nejrozšířenější je operační systém založený na starší technologii Windows 9x, který využívají na 45% počítačů. Na 1,7% počítačů se ještě stále využívají systémy Windows 3.1 a MS-DOS. Konkurenční Mac OS se využívá jen na 0,08% a UNIXové operační systémy se využívají na 2,1% všech počítačů. Operační systém 10 9 8 7 6 5 45,31% 4 3 2 21,13% 26,20% 1 0,23% 1,54% MS- DOS 0,87% Win 3.1 Win 9x Win NT Win 2000 Win XP Mac OS 0,08% 2,10% 0,05% UNIX/ Linux jiný Rozdíly mezi základními a středními školami v oblasti používání operačních systémů jsou následující. Na středních je téměř 30% počítačů vybavených systémem Windows XP, přičemž na základních školách využívá tento operační systém jen 21% škol. Naopak systémem Windows 2000 je vybavených 25% počítačů na základních školách, ale jen 18% počítačů na středních školách. Windows 3,1 využívají na 3,5% počítačů na základních školách a jen na 0,13% počítačů na SŠ. Systémem UNIX/Linux je vybavených 0,4% počítačů na základních školách, ale až 3,3% počítačů na středních školách. 36

Operační systém 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0,35% 0,13% 0,06% 3,46% MS- DOS 46,45% 43,75% Win 3.1 Win 9x 1,82% 0,18% Win NT 29,79% 25,42% 21,30% 18,00% Win 2000 Win XP 0,18% 0,42% 3,32% 0,09% Mac OS UNIX/ Linux jiný ZŠ SŠ Kancelářský software V oblasti kancelářských balíků je situace následující. Největší podíl mají balíky MS Office 97 a 2000, téměř 52% počítačů. Na pětině počítačů je nainstalovaná novější verze balíku MS Office, ať už ve verzi XP nebo nejnovější verzi 2003. Konkurenční software Open Office je používaný v 6,1% a 602 PC Suite používají na 5,1% počítačů. Kancelářský balík 10 9 8 7 6 5 51,95% 4 3 2 20,03% 1 MS Office 97 nebo 2000 MS Office XP nebo 2003 6,10% 5,07% 0,03% OpenOffice.org 602 PC Suite jiný 37

Na základních školách je podíl počítačů s nainstalovaným kancelářským balíkem nižší než na středních školách. MS Office XP resp. 2003 je nainstalován jen na 14% počítačů na ZŠ a na 24% počítačů na SŠ. Naopak 602 PC Suite využívají na 6% počítačů na ZŠ a 4,4% počítačů na SŠ. Kancelářský balík 10 9 8 7 6 5 4 53,68% 49,58% ZŠ SŠ 3 2 1 MS Office 97 nebo 2000 14,20% 24,29% MS Office XP nebo 2003 5,10% 6,83% 5,95% 4,43% 0,04% OpenOffice.org 602 PC Suite jiný Na většině (58%) počítačů na školách je nainstalován antivirový software. Antivirový sofware nenainstalovaný; 41,39% nainstalovaný; 58,61% 38

Aktuální software na většině počítačů Pod pojmem aktuální software rozumíme v případě operačního systému systém Windows XP a v případě kancelářského softwaru balík MS Office ve verzi XP nebo 2003. Za většinu zase považujeme aspoň 50% počítačů. Počet škol, které mají aktuální software na většině počítačů je vidět z následujícího grafu. Aktuální operační systém aspoň na 50% počítačů má 15% škol. Aktuální kancelářský balík používá na většině počítačů víc než 75% škol. Aktuální software na aspoň 50% počítačů 10 9 8 7 75,47% 6 5 4 3 2 1 15,09% OS Windows - Windows XP Balík MS Office - MS Office XP nebo 2003 Rozdíly v aktuálnosti softwaru mezi základními a středními školami jsou jen v operačním systému. Zatím co aktuální operační systém má na většině počítačů nainstalovaných jen 10,45% základních škol, mezi středními školami je to víc než 23%. V aktuálnosti kancelářského softwaru je rozdíl minimální. 39

Aktuální software na aspoň 50% počítačů 10 9 8 7 74,63% 76,92% 6 5 4 ZŠ SŠ 3 2 1 10,45% 23,08% OS Windows - Windows XP Balík MS Office - MS Office XP nebo 2003 4. Přidělování zdrojů ICT Způsob obdržení počítačů Téměř tři čtvrtiny počítačů (72%) bylo zakoupeno z vlastních zdrojů škol. Vládní program Internet do škol (INDOŠ) zabezpečil pro školy 10% počítačů. Darem získaly školy 8,6% počítačů. Zbylé způsoby obstarání počítačů byly málo významné. 40