Podkladový materiál k Dobrovolné dohodě Ploché sklo

Podobné dokumenty
PŘÍLOHA 3 K PLNĚNÍ ÚKOLU 1.4.

DISKUZNÍ KULATÝ STŮL MOŽNOSTI A PŘEKÁŽKY ZAVEDENÍ DOBROVOLNÉHO SYSTÉMU ZPĚTNÉHO ODBĚRU PLOCHÉHO SKLA V ČESKÉ REPUBLICE

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA JIHOČESKÉHO KRAJE č. 7/2004 ze dne ,

Produkce. [t/rok] O 29,3000 0,00 N 2,0600 2, ,30 0,00

Obecně závazná vyhláška č.2/2001

3.3 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Význam principu znečišťovatel platí ve vztahu k materiálové recyklaci. Petr Balner EKO-KOM,a.s.

Finanční aspekty zpětného odběru elektrozařízení. Svaz měst a obcí České republiky CFK, Praha,

Přednášející : Ing. Novák, KÚ JmK

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

Obec Chlístov. Obecně závazná vyhláška obce Chlístov č. 1/2013

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Obecně závazná vyhláška. č. 3/2010,

Obec Vilémov, okres Děčín Obecně závazná vyhláška č. 1/2002 ze dne 11. dubna 2002 o nakládání s komunálním a stavebním odpadem

Politika druhotných surovin ČR na období

Výběrová (hodnoticí) kritéria pro projekty přijímané v rámci LXIV. výzvy Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 4

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INOVACE VÁŠEŇ ODPOVĚDNOST TÝMOVÁ PRÁCE

Finanční aspekty tříděného sběru z pohledu obcí - Ekonomika odpadového hospodářství obcí

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje na období

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje za rok 2012

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

ASOCIACE SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKY. ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ (EPR) v oběhovém hospodářství

PRÁVNÍ ÚPRAVA NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍMI ODPADY A POŽADAVKY NA JEJICH KVALITU

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

30 % domácností. 9 z 10 obyvatel. České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech.

Pro více informací

Nádobový sběr Počet obyvatel/instalované sběrné místo

Nakládání s elektroodpady WEEE OEEZ

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Odpadové hospodářství, kovové odpady - spojená problematika ČR Jaromír Manhart odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí

Povinnosti obcí při nakládání s odpady, dle současné platné legislativy. Ing. Petra Paulová

Národní programy, přílohy I. až IX. Národní programy dle Směrnice MŽP č.6/2010. Ing. Pavel Jakobe Vedoucí odboru Jiných programů

SPECIFIKACE PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Legislativa v odpadovém hospodářství a obce. Velehrad

Program na podporu systému pro nakládání s autovraky. Program na podporu systému nakládání s autovraky byl

Maximální počet obyvatel/instalované sběrné místo

OBEC TEPLÝŠOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA O NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM č. 1/2009

Problematika výkupu kovů v ČR z pohledu ČIŽP Ing. Lukáš Kůs , MPO ČR

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 3 SPECIFICKÉHO CÍLE 3.2 Operačního programu Životní prostředí

Část I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1 Působnost vyhlášky

Návod na vyplnění Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr za rok 2015

budoucnost odpadového hospodářství /se zaměřením na komunální odpady/

Část I. Obecná ustanovení. Čl. 1 Účel vyhlášky

Česká asociace odpadového hospodářství. Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

R E C Y C L I N G 2017

Implementace Politiky druhotných surovin ČR Mgr. Miloslava Tomiková, Odbor ekologie

Příloha č. 1. o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných a odstraněných v obcích. čtvrtletí roku

Projekt. ČS ČR Zpětný odběr použitých baterií. Individuální projekt vzdělávacího programu Minimalizace odpadů.

VĚCNÝ ZÁMĚR ZÁKONA O ODPADECH + POH ČR

Plán odpadového hospodářství statutárního města Havířov Závazná část

Plán odpadového hospodářství statutárního města Havířov Závazná část

(systémy řízení kvality výstupních produktů)

Ekonomika odpadového hospodářství obcí. aktualizované výsledky za rok 2010

G) Stanovení cílů a návrhů opatření k jejich dosažení, které budou města a obce realizovat

Dotazníkové šetření B- souhrnný výsledek za ORP

VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

Technická zpráva. : Odpadové centrum Rožnov pod Radhoštěm. : Město Rožnov pod Radhoštěm. Valašské Meziříčí, Počet stran : 7

Hodnocení nákladů na hospodaření s komunálními odpady v obcích. Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s

Kontroly v oblasti odpadového hospodářství. Povinnosti v podnikové ekologii v roce

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

383/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ČÁST PRVNÍ

Předcházení vzniku stavebních odpadů Stavební ekoinovace

PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ V KONTEXTU OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

odpadové NEBO oběhové hospodářství, to je oč tu běží? Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.

SOUHRNNÉ INFORMACE O ODPADECH NA JESENICKU ZA ROK 2014

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Způsoby nastavení systému plnění povinností

Obecně závazná VYHLÁŠKA OBCE Brumovice

OBEC VELKÉ BŘEZNO. Článek 1 Základní ustanovení. Článek 2 Základní pojmy

Čl. 1. Obecné povinnosti

Masarykovo náměstí 20, Kojetín

O nakládání s komunálním odpadem

Často kladené dotazy k nové úpravě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejících předpisů s ohledem na solární panely

Dotace nového programovacího období

Povinnosti obcí při nakládání s odpady

VYHLÁŠKA č. 352/2008 Sb. ze dne 11. září 2008

Metodika pro obce odpadové hospodářství

VYUŽITÍ RECYKLÁTŮ VE STAVEBNÍCH VÝROBCÍCH

MĚSTO CHODOV OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA. č. 1/2017,

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

Plán odpadového hospodářství města Dubňany Směrná část

Šance a rizika recyklace stavebních a demoličních odpadů (systémy řízení kvality výstupních produktů)

III. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

Oddíl I. Základní ustanovení

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE HUKVALDY. čís. 2/2009


OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 1/2016

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ministerstvo životního prostředí Ing. Andrea Hilčerová Odbor odpadů

Vyhodnocení nakládání se separovaným odpadem v Jeseníku v letech

Obecně závazná vyhláška obce Písečná č. 3/2009,

Čl. 1 Předmět a závaznost vyhlášky

Odpadové hospodářství obce a energetické využití odpadů

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Česká asociace odpadového hospodářství. Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

Množství separovaného odpadu z obcí okresu Jeseník v období

Zbyněk Bouda

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu věcného záměru zákona o odpadech

Transkript:

Podkladový materiál k Dobrovolné dohodě Ploché sklo Dobrovolná dohoda výrobci/dovozci plochého skla a MPO na zřízení a provoz celoplošného systému sběru s využitím dobrovolně placeného poplatku, na základě kterého je organizována sběrná síť (různé typy kontejnerů pro různá použití - stavby, sklenáři), logistika a třídění (nutno organizačně zabránit úniku plochého skla do obalového, které má nižší požadavky na čistotu) = všichni musí dodržovat pravidla a když ne, tak musí zaplatit za nekvalitu Smyslem administrativního nástroje založeného na aplikaci dobrovolné dohody státu a privátního subjektu je zvýšit materiálové využití odpadního plochého skla k výrobě plochého skla. Požadavky na kvalitu plochého skla jsou tak vysoké, že vstupní skleněné střepy mohou mít původ pouze z plochého skla, nikoliv ze skla obalového (opak je možný). S ohledem na neexistenci odpovídajícího právního předpisu EU, je forma dobrovolné dohody jedinou možnou. Podstatou vícestranné (výrobce - profesní svaz původci logistika recyklátoři - stát) dobrovolné dohody by byl souhlas s provozováním a úhradou nákladů na systém zpětného toku odpadního plochého skla (plochá, lepená, drátoskla, protipožární skla). Popis současného stavu Obdoba systému zpětného odběru obalového skla založená na povinné úhradě nákladů ze strany výrobců, dovozců a plničů obalového skla daná kodifikovaná Směrnicí 94/62 ES o obalech a obalových odpadech a Zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech týkající se výroby plochého skla v ČR v současné době neexistuje. Jediný výrobce plochého skla působící na území ČR - AGC Flat Glass Czech, a.s. provozuje interní sběrový systém čirého plochého skla (float) organizovaný a hrazený v rámci sítě vlastních dceřiných společností a jejich zákazníků. Tímto způsobem je k materiálovému využití získáno cca 40 000 t plochého skla ročně. Celkovou produkci odpadního plochého skla v ČR lze pro nedostatek spolehlivých evidenčních zdrojů jen odhadovat. K největším zdrojům bude patřit ploché stavební (exteriérové, interiérové, výplňové) sklo z demolic budov a z odpadů plochého skla vzniklých při nové výstavbě. Uvádí-li evidence odpadů (ISOH) produkci 170202 Sklo ze stavebních a demoličních odpadů ve výši 9500 t/2015 a současně platí-li údaj o podílu skla ve stavebním a demoličním odpadu (1701-1709 16 mil. t/rok) ve výši 0,32 % hm. (ARSM), pak je zřejmé, že mimo evidenci, tzn. mimo materiálové využití uniká 51000-9500 = 42 500 t odpadního plochého stavebního skla. Existuje přitom obecná povinnost každého původce odpadů shromažďovat odpady utříděné a zajistit přednostní využití odpadů danou 16, Zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, realita je však zřejmě odlišná. Stránka 1 z 5

V rámci tohoto projektu bylo provedeno sociologické šetření u stavebních společností (CZ- NACE 43.11) zaměřené na nakládání se stavebními odpady, které tento stav dokresluje: 80 a více 33% Ø = 46 % méně než 20 29% 50 79 13% 20 49 25% Základ: celý soubor cihelné zdivo betonové zdivo kovy živice sklo jiné 31 96 92 92 89 85 údaje jsou v ech Základ: celý soubor Jak je z uvedených grafů zřejmé, tak pouze necelá polovina provedených demolic je uskutečněna formou selektivního bourání; je-li však tato forma při demolici použita, tak v 85% případů dochází k separaci plochého stavebního skla (mix float). Tento nekvantifikovaný podíl odpadního stavebního skla se sice prostřednictvím náborové kampaně recyklátorů odpadního skla u velkých stavebních společností dostane k materiálovému využití, avšak v podobě skla obalového. Obdobná situace je v případě plochého skla pocházejícího ze zpracování autovraků, přestože je v Př. 2, odst. 2.2.2.3, písm. d) Vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků ve znění pozdějších předpisů dána zpracovatelům povinnost vyjmutí skel. Evidence odpadů (ISOH) uvádí produkci odpadu 160120 Vyřazená vozidla a odpady Stránka 2 z 5

z demontáže a údržby vozidel - sklo ve výši 7500 t/2015. Z hmotnosti zpracovaných autovraků - 132 000 t/2015 a průměrného zastoupení skel (čelní a zadní lepené PVB, boční) 4% hm. lze odhadnout potenciální roční produkci autoskel na 5300 t a odhad pocházející z evidencí pojišťoven uvádí roční výměny autoskel cca 10 000 t. Tato množství ve výši cca 15 300 t/rok mají recyklátoři odpadního skla podchycená jen částečně (s koncovkou v obalovém skle) a část tohoto odpadního plochého skla končí na skládkách. Vedle toho samozřejmě existují odpady plochého skla importovaného do ČR, které vznikají při jeho aplikacích a následném zpracování. Jen velmi hrubě lze odhadnout, že při 70% podílu na trhu plochého skla v ČR AGC Flat GlassCzech, a.s. bude těchto odpadů, které nespadají do interní sběrové sítě AGC, cca 10-15 000 t/rok. Nepodchycené odpady plochého skla a do obalového skla směrované odpady plochého skla v ČR mohou být ročně ve výši cca 70 000 t. Platná Politika druhotných surovin ČR (Usnesení vlády č. 755/2014 Sb.) a návazný Akční plán na podporu zvyšování soběstačnosti ČR v surovinových zdrojích substitucí primárních zdrojů druhotnými surovinami (Usnesení vlády č. 564/2015 Sb.) obsahují mj. opatření 1.5 "Podporovat zavádění dobrovolných dohod mezi státní správou a podnikatelskou sférou za účelem dobrovolného vytváření systémů zpětného odběru výrobků". V minulosti byla shoda nad zavedením takové dobrovolné dohody týkající se sběru odpadního plochého skla již téměř před uzavřením. Systém zpětného odběru / způsob zavedení Z důvodu neexistence relevantní směrnice EU pokrývající odpovědnost výrobců a dovozců plochého skla za zpětný odběr a materiálové využití, je jedinou formou realizace zpětného toku odpadního plochého skla dobrovolná dohoda (podle 51, Zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník). Dobrovolná dohoda obvykle obsahuje předmět, závazky stran a společné závazky, informace k publicitě a způsoby dodržování dobrovolné dohody. Předmětem vícestranné (výrobce / dovozce-profesní svaz-původci (stavební firmy, automotive) - logistika - recyklátoři - stát) dobrovolné dohody by byl provoz systému zpětného toku odpadního plochého skla a jeho financování. Iniciátorem vyjednávání o uzavření takové dobrovolné dohody může být Asociace sklářského a keramického průmyslu jako servis pro jednu ze svých členských organizací. Zásadní podmínkou je ekonomická výhodnost pro každý zapojený subjekt, která se bude odvozovat od výkupní ceny upravených odpadních plochých střepů v AGC Flat Glass Czech, a.s., tzn. od porovnání nákladovosti výroby plochého skla s využitím střepů a s využitím přírodních surovin. Další příjmovou složkou do systému budou platby původců odpadů odvozené od lokálních cen za skládkování; bude-li platba do systému plochého skla výrazně nižší, pak je zde ekonomický motiv pro zapojení původců do systému. Všechny náklady systému zpětného toku odpadního plochého skla jsou pak z titulu logistiky a provozu recyklačních linek na sklo. Ekonomická bilance nákladů a příjmů by byla součástí přípravy dobrovolné dohody. Další podmínkou jsou záruky subjektů logistiky a provozu recyklačních linek v zamezení úniků odpadního plochého skla mimo ČR a do obalového skla. Klíčovou nákladovou položkou budou logistické náklady. Především svoz od původců s malým výskytem odpadů plochého skla (např. malé autovrakoviště) a náklady na pořízení Stránka 3 z 5

specializovaných sběrných nádob na odpadní ploché sklo. Účastí v dobrovolné dohodě bude mít ligistická společnost (ideálně svozová společnost s celoplošným působením v ČR a s hustou sítí vlastních logistických středisek) záruku dlouhodobého podnikání v této oblasti. Tím bude pro svozovou společnost přijatelné investovat do sběrných nádob (odstupňované podle objemu) a pronajímat tyto nádoby původcům odpadů - stavebním společnostem, specializovaným autoservisům, autovrakovištím. Budou-li se logistické náklady, včetně pronájmu sběrných nádob pohybovat kolem 100 Kč/t odpadního plochého skla a zpracovatelské náklady v recyklačních linkách kolem 350 Kč/t průměrného autoskla (550-650 Kč / t lepeného skla - 25%hm. skla v automobilu; 200-300 Kč/t autoskla bez fólie) a 250 Kč / t plochého skla, pak při poměru produkce ploché/auto sklo bude průměrná cena za zpracování na recyklační lince cca 270 Kč / t odpadního plochého skla. I bez plateb od původců odpadů se tedy výkupní cena střepů odpadního plochého skla na bráně AGC Flat Glass Czech, a.s. Teplice bude pohybovat kolem 370 Kč / t, což v porovnání s cenou surovin sklářského kmene (2300-3400 Kč/t) a s ohledem na významné energetické úspory při tavení skla s vyšším obsahem střepů bude funkční. Obdobný dobrovolný systém zpětného odběru odpadů plochého skla funguje například v Holandsku. Je organizován neziskovou organizací VNR a je založen na platbách výrobců a dovozců plochého skla za jeho uvedení na holandský trh ve výši 0,5 EURO/m2 (cca 1350 Kč/t při tl. 4 mm). VNR smluvně organizuje logistiku a garantuje technologickou úroveň recyklačních linek, které jsou do systému zapojeny. Jakékoliv porušení kvalitativních požadavků na výsledné střepy musí být ze strany provozovatelů recyklačních linek uhrazeno. Tento systém zpětného toku odpadního plochého skla by tak zabezpečoval plošné pokrytí veškerých zdrojů (včetně odpadů plochého skla z importů), ekonomickou životaschopnost a materiálové využití na území ČR. V případě dlouhodobého úspěšného provozu bude tento dobrovolný systém inkorporovat interní sběrový systém AGC Flat Glass Czech, a.s. Předpoklady / harmonogram Základním předpokladem realizace mnohostranné dobrovolné dohody týkající se systému zpětného toku odpadních plochého skla bude pozitivní ekonomická kalkulace systému založená na kladném nákladovém efektu u výrobce AGC Flat Glass Czech, a.s. Vedle toho bude klíčový systémový garant, kterým by mohla být vybraná svozová společnost s celoplošným působením v ČR. Neméně důležitý bude fakt, že iniciátorem dobrovolné dohody bude Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu. Z logistických důvodů bude účelné zajistit pokrytí tímto systémem především území Čech. Garantem kvality výstupních střepů odpadního plochého skla by měl být subjekt s odpovídajícím technologickým vybavením pro třídění skla a s dlouholetou tradicí v oboru. Tento subjekt by měl rovněž zajistit, že nedojde k přesměrování střepů plochého skla mimo ČR a do výroby skla obalového. Na straně původců odpadů plochého skla by byla ideální účast nejvýznamnějších profesních svazů - SIA ČR - Rada výstavby (www.siacr.cz), Svaz prodejců a opravářů motorových vozidel Stránka 4 z 5

České republiky (www.sacr.cz) a Asociace ekologických zpracovatelů automobilů a autovrakovišť, z.s. (www.snza.cz). Potenciální změny / materiálové toky / ekonomika Lze předpokládat, že plně funkční systém zpětného toku odpadního plochého skla by mohl zajistit minimálně 50% podchycení produkce odpadního plochého skla v ČR - 35 000 t/rok. Jak kapacita pro třídění odpadového plochého skla, tak absorpční kapacita AGC Flat Glass Czech, a.s. jsou pro toto navýšení materiálového využití dostatečné. Ekonomický efekt u výrobce plochého skla by se mohl pohybovat ročně kolem 70 mil. Kč. Stránka 5 z 5