Šikana ve školním prostředí Bakalářská práce

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Šikana ve školním prostředí Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Marie Lebedová Právní administrativa v podnikatelské sféře Mgr. Ingrid Matoušková Ph.D. Praha Červen 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Praze dne 26.6.09 Marie Lebedová

Poděkování: Děkuji paní Mgr. Ingrid Matouškové Ph.D. za odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku šikany ve školním prostředí. Práce se zabývá především šikanou mezi dětmi, pozornost je věnována i šikaně učitelů. V první části je definován pojem šikany, vysvětlena podstata, příčiny a projevy šikany, dále jsou popsána jednotlivá stádia šikany. Ve druhé části je podána charakteristika agresorů a obětí šikanování. Součástí práce je provedené šetření šikany na 2. stupni základní školy. Třetí část bakalářské práce je věnována prevenci a řešení šikany, je popsána strategie vyšetřování šikany a metody nápravy. Ve čtvrté části je posouzena šikana z právního hlediska a jsou uvedeny moţné postihy šikany. Klíčová slova: šikana, agresor, oběť, školní prostředí, prevence, pedagog, odpovědnost Annotation The Bachelor thesis is being focused on the bullying problems within the school environment. The study is focusing mainly on the bullying among children, however bullying of teachers is being considered as well. The first part defines the term of the bullying, the substance, cause and manifestation are being explained as well as all levels of the bullying. The second part shows the characterization of both the aggressors and the victims of the bullying. The essentials part is also the investigation of the bullying made at the 2nd grade of basic school. The third part of the Bachelor thesis is devoted to the prevention of the bullying, the strategy of the investigation and methods of remedy is being decribed. The fourth part focuses on the judgement from the juridical point of view. Possible recource is mentioned. Key words: bullying, aggressor, victim, school environment, prevention, teacher, responsibility

Obsah ÚVOD... 7 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA ŠIKANY... 9 1.1 Šikana... 9 1.2 Podstata šikany... 9 1.3 Šikana mezi dětmi... 10 1.3.1 Příčiny šikany... 10 1.3.2 Projevy šikany... 10 1.3.3 Pět stádií šikany... 12 1.3.4 Následky šikany... 14 1.4 Šikana učitelů... 14 1.4.1 Kyberšikana... 16 1.4.2 Ochrana učitelů před šikanou... 16 2 AGRESOŘI A OBĚTI... 18 2.1 Agresoři... 18 2.1.1 Příčiny chování agresora... 18 2.1.2 Motivy šikanování... 19 2.1.3 Typy iniciátorů šikanování... 20 2.1.4 Jak rozpoznat agresora... 20 2.2 Oběti... 22 2.2.1 Typy obětí... 22 2.2.2 Jak rozpoznat oběť... 22 2.2.3 Jak se stát obětí... 23 2.3 Agresoři a zároveň oběti... 25 2.4 Šetření šikany... 25 2.4.1 Cíl šetření:... 25 2.4.2 Hypotézy práce:... 25 2.4.3 Závěr šetření:... 36 3 PREVENCE ŠIKANY... 37 3.1 Předpoklady úspěšného řešení šikany... 37 3.2 Vyšetřování šikany... 38 3.3 Náprava... 40 3.4 Druhy prevence šikany... 42-5 -

3.5 Opatření vedoucí k prevenci šikany... 43 3.5.1 Utopická řešení... 43 3.5.2 Zajímavá výuka a atraktivní školní program... 43 3.5.3 Prostředky vedoucí k odhalení a diagnostikování šikany... 44 3.5.4 Dozor a jemu blízké prostředky... 44 3.5.5 Práce s oběťmi šikanování aneb vybavení obětí a potencionálních obětí způsoby, jak předcházet a čelit šikaně... 45 3.5.6 Práce s agresory... 46 3.5.7 Práce se všemi ţáky... 46 3.5.8 Participace ţáků na prevenci a řešení šikany... 47 3.5.9 Spolupráce školy a rodiny... 48 3.6 Kde hledat pomoc... 49 4 ŠIKANA Z PRÁVNÍHO HLEDISKA... 51 4.1 Kdo nese odpovědnost... 52 4.1.1 Odpovědnost pedagogických pracovníků a ředitele školy... 52 4.1.2 Odpovědnost rodičů a ostatních subjektů... 52 4.1.3 Odpovědnost pachatelů šikany... 53 4.2 Trestné činy podle zákona 140/1961 Sb., trestního zákona... 55 ZÁVĚR... 57-6 -

Úvod Před třemi roky jsem vybírala školu pro svého budoucího prvňáčka. Nakonec jsem ho zapsala do školy, kde probíhá výuka pouze do 5. třídy. Na můj dotaz, v jaké míře se ve škole vyskytuje šikana, mi paní zástupkyně ředitele sdělila, ţe šikana se v téměř rodinném prostředí školy nevyskytuje. Věřila jsem jí a syna s klidným vědomím do školy nechala zapsat. Neuběhlo ani půl roku a zdálo se mi, ţe můj syn, vţdy po příchodu domů vyprávějící, co proţil ve škole, je zamlklý a jakékoli moje dotazy na školu a spoluţáky odmítal. Kdyţ během týdne ztratil třetí pastelky a některé psací potřeby, začalo mi to připadat podivné. Ráno oproti předchozím měsícům strávených ve škole téměř nesnídal, stěţoval si na bolesti hlavy a břicha a hlavně mě stále přemlouval, abych ho vyzvedla co nejdříve z druţiny. Nechtěl chodit ani na krouţky, které předtím navštěvoval velmi rád. A kdyţ jsem na jeho těle uviděla četné modřiny, uţ nevydrţel mlčet a pomalu mi vyprávěl, co se mu za posledních několik dnů přihodilo. V té době si děti ve škole měnily karty pokémonů. A jednoho dne na syna v druţině nastoupili 3 ţáci ze třetí třídy, karty mu zabavili a přikázali mu, aby příští den přinesl další karty. Nezapomněli mu zdůraznit, ţe pokud karty nepřinese, čeká ho nakládačka. A na důkaz, ţe to myslí naprosto váţně, ho srazili k zemi a několikrát kopli do břicha, vzali mu z penálu pastelky a jeho oblíbené pero. Kamarádovi, který mu šel na pomoc, dali pěstí do nosu a několikrát ho kopli. Nezapomněli jim připomenout, ţe jestli něco ceknou učitelce nebo rodičům, mají se na co těšit. A tak syn zodpovědně nosil svým tyranům karty a měl den ode dne větší strach, co bude dělat, aţ mu karty dojdou. O karty ve skutečnosti zájem neměli, před synem je trhali a smáli se, kdyţ viděli, ţe mu tím ubliţují. Trápil se a řešil otázku, říci neříci to doma. Bál se, co mu provedou, aţ se dozví, ţe to řekl rodičům. Zástupkyně ředitele byla velmi překvapená a slíbila mi, ţe ihned sjedná nápravu. Díky jejímu rychlému zásahu, spočívajícím v tom, ţe celou záleţitost ihned projednala s ţáky (tyrany) i jejich rodiči a vyvodila z jejich činu patřičné důsledky, se syn časem uklidnil a zase začal chodit rád do školy. Samozřejmě mě napadaly různé, někdy protichůdné myšlenky od sebeobviňování, ţe jsem ho nezapsala do špatné školy aţ po touhu pomstít se těm, kdo mu ublíţili. A hlavně jsem měla strach, aby se napadání neopakovala. - 7 -

Po své zkušenosti uţ jsem přesvědčena, ţe šikana existuje, někdy ve skryté formě, v téměř kaţdé škole. Dokazují to i šetření na školách, která uvádějí, ţe na druhém stupni základních škol je šikanováno aţ 40% ţáků. Mnozí učitelé si myslí, ţe na jejich škole šikana není problém. Ale často se mýlí. O většině šikanování se učitelé totiţ vůbec nedozví. Šikanování mezi spoluţáky není novým jevem. Šikana je s největší pravděpodobností stejně stará jako škola sama, vţdy silnější ubliţovali slabším. Oproti dřívější době se však sniţuje věková hranice aktérů šikany, roste počet případů šikany a zvyšuje se brutalita. Se zvýšenou agresivitou dětí se můţeme setkat uţ v mateřských školách. Cílem práce je podat ucelený přehled o problematice šikany, zjistit příčiny a poukázat na moţnosti řešení šikany. - 8 -

1 Teoretická východiska šikany 1.1 Šikana Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, coţ znamená zlomyslné obtěţování, týrání, suţování, pronásledování, byrokratické lpění na liteře předpisů, například vůči podřízeným nebo vůči občanům, od nichţ šikanující úředníci zbytečně vyţadují nová a nová potvrzení a razítka, nechávají je pro nic za nic čekat atd. 1 Šikanování říkáme tomu, kdyţ jedno dítě nebo skupina dětí říká jinému dítěti ošklivé a nepříjemné věci, bije je, kope, vyhroţuje mu, zamyká je v místnosti a podobně. Tyto incidenty se mohou často opakovat a pro šikanované dítě je obtíţné, aby se samo bránilo. Jako šikanování mohou být označeny také opakované posměšky nebo ošklivé poznámky o rodině. Jako šikanování však obvykle neoznačujeme občasnou rvačku nebo hádku přibliţně stejně fyzicky vybavených soupeřů. 2 Přesná a jednoznačná hranice mezi tím, jaké chování je uţ šikana a jaké ještě ne, neexistuje. Za šikanování se povaţuje, kdyţ jeden nebo více ţáků úmyslně a opakovaně ubliţuje druhým. Znamená to, ţe vám někdo, komu se nemůţete ubránit, dělá, co je vám nepříjemné, co vás poniţuje, nebo prostě bolí strká do vás, nadává vám, schovává vám věci, bije vás. Ale můţe vám znepříjemňovat ţivot i jinak, pomlouvá vás, intrikuje proti vám, navádí spoluţáky, aby s vámi nemluvili a nevšímali si vás. 3 Šikana je jedním z příkladů viktimizace, tj., chování, které z někoho vytvoří oběť. Vědní obor viktimologie se zabývá vztahem oběti a pachatele. 1.2 Podstata šikany Podstata šikany spočívá v tom, ţe agrese je cílem jednání, nikoli prostředkem k dosaţení nějakého konkrétního zisku. Záměrem agresora není např. odcizení věcí pro jejich hodnotu nebo pro pomstu, nýbrţ pro radost z uspokojení potřeby poniţovat lidskou důstojnost. Podstatnou charakteristikou je, ţe se děje úmyslně. K podstatným rysům šikany bývají řazeny: nepoměr sil mezi agresorem a obětí 1 ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1995. Str. 25. 2 ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi. 1995. Str. 26. 3 www.ucitelskyzpravodaj.cz/.../40--k-zkladnch-kol-obt-ikany.aspx.cz - 9 -

skutečnost, ţe agrese je cílem jednání opakování agrese 4 1.3 Šikana mezi dětmi Ţádná jiná bytost není tak agresivní vůči jedincům svého druhu jako člověk. (Alexander Mitscherlich) 1.3.1 Příčiny šikany Mezi nejčastější příčiny šikany patří sklon k agresivnímu jednání. Můţe být umocněný nevhodným způsobem výchovy v rodině dítě trpí nedostatkem zájmu rodičů, krutými tresty, bitím V dnešní uspěchané době tráví rodiče společně se svými dětmi velmi málo času, není čas na hraní a povídání si s dětmi. Děti zůstávají odloţeny před televizní obrazovkou. Také sledování násilných scén v televizi nebo na videu mění postoj dětí k násilí postupně ztrácejí soucit a schopnost empatie, stávají se agresivnějšími. V době, kdy se klade stále větší důraz na úspěch a prosazení se ve společnosti, jakoby morální pravidla ztrácela na významu. Aby dítě přeţilo v současné škole, musí disponovat určitou mírou agresivity. Ve snaze, aby se dítě dokázalo v pozdějším ţivotě uplatnit, vedou rodiče často své děti k tomu, aby byly více průbojnější a tvrdší. Děti vidí od útlého dětského věku kolem sebe projevy agresivity a nezdravé průbojnosti a proto nemají pocit, ţe překračují něco, co se nesmí. Počet agresivních dětí i míra agrese stále roste. Významný vliv na chování skupiny má také osobnost autority, pod kterou skupina spadá rodič, učitel, Děti napodobují chování rodičů vnímají s jakou úctou se k sobě chovají, vycítí nedostatek lásky, citovou vyprahlost rodičů, neúctu, chlad. Nevhodné chování autority můţe vést také ke vzniku šikany. Také nejednotnost názorů rodičů na výchovu dítěte vzbuzuje v dítěti nejistotu a právě nejistota vyvolává vztek a agresi. 1.3.2 Projevy šikany 4 BENDL, Stanislav. Prevence a řešení šikany ve škole. 2003. Str.25. - 10 -

Šikana je projevem násilí a agrese, můţe mít fyzickou i psychickou podobu. U chlapců je většinou typičtější fyzická forma, u dívek převládá verbální forma nadávky, poniţující návrhy, hrozby,.. Šikana je přítomna na všech školách, některé formy se vyskytují uţ mateřských školách. Nepřímé projevy šikanování: Ţák je stále více uzavřený Působí smutným a nešťastným dojmem Při jakémkoli projevu před třídou je nejistý O přestávkách bývá často osamocený, vyhledává blízkost učitele Dítě ztrácí zájem o učení Zhoršuje se schopnost soustředit se na učení Vyhledává důvody pro absenci ve škole Jeho školní prospěch se nevysvětlitelně zhoršuje, odmítá vysvětlení svého zhoršujícího se prospěchu Pouţívá nepravděpodobné výmluvy pro poškození nebo ztrátu věcí Dítě netráví svůj volný čas s kamarády, spíše se zdrţuje doma Nedovede uspokojivě vysvětlit modřiny, škrábance nebo řezné rány na svém těle Stěţuje si na bolesti hlavy nebo břicha, můţe i zvracet Mívá poškozené nebo znečištěné věci, popř. i svůj oděv Dítě špatně usíná, často se budí, má hrůzostrašné sny Dělá vše pro to, aby mohlo zůstat doma, vyhýbá se docházce do školy Doma bývá dítě smutné, často se objevují výkyvy nálad Na opakované otázky co ho trápí se odmítá svěřit Přímé projevy šikanování: Poniţující nadávky, slovní uráţky, vyhroţování, posměšné poznámky Poškození nebo skrytí věci, roztrhání ošacení Zničení výsledku práce ve škole Bití, kopání, údery nějakým předmětem Rvačky, při kterých jeden z účastníků je očividně slabší a snaţí se uniknout Neustálý nátlak na ţáka, aby dával věcné dary nebo peněţní částky šikanujícímu - 11 -

Poţadavek na ţáka, aby vykonával nemorální aţ trestní činy, popř. aby se na nich zúčastnil Nucení k poţívání alkoholických nápojů a drog Nucení k sexuálním praktikám 1.3.2 Pět stádií šikany První stadium: zrod ostrakismu Jedná se o etapu vzniku počátků šikany. Šikanování se můţe objevit v téměř kaţdé skupině. V kaţdé školní skupině se objeví jednotlivci, kteří jsou nejméně vlivní a oblíbení. Takový jedinec bývá označován jako obětní beránek, černá ovce, outsider,. Jedinci, kteří se dostanou na chvost skupiny zakoušejí prvky šikanování, tzv. ostrakismus. Jde o mírné, převáţně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře je neoblíbený a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet drobné legrácky apod. Dítě začíná přijímat roli utlačovaného a nedokáţe se účinně bránit. Toto první stádium je velice těţko pozorovatelné. Ostrakismus můţe přerůst do dalšího stadia. ( Ostrakismus v původní formě znamená střepinové hlasování o vypovězení občana ze starověkých Athén. Pojem ostrakizovat znamená v současné době vyloučit jedince z kolektivu nebo společnosti, částečné nebo úplně ignorovat neoblíbeného jedince ) Druhé stadium: fyzická agrese a přitvrzování manipulace Dvě nejčastější příčiny, které se nezřídka podmiňují: 1. V náročných situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní ţáci slouţit jako ventil. Spoluţáci si na nich odreagovávají své nepříjemné pocity například z očekávané těţké písemné práce nebo z konfliktu s učitelem. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se fyzická agrese. Pro zvládnutí své nejistoty vymýšlejí a rychle přitvrzují zábavu na úkor nejzranitelnějšího spoluţáka. 2. V jedné třídě se sejde několik výrazně agresivních jedinců a ti pouţívají násilí pro uspokojení svých potřeb. Agresor v této etapě proţívá záţitek, jak chutná moc, jaké uspokojení mu přináší to, kdyţ bije a týrá někoho slabého a ustrašeného. Agresoři začínají své chování opakovat jako úlevnou zábavu nebo pro obveselení okruhu svých obdivovatelů. - 12 -

Další vývoj závisí na míře pozitivního zaměření skupiny a na postojích ţáků k šikanování. Pokud ve skupině existují kamarádské vztahy a převaţují pozitivní morální hodnoty, kdy ţáci mají zásadně negativní postoje k násilí, pokusy o šikanování neuspějí. Pokud je imunita skupiny vůči šikaně nějakým způsobem oslabena, je téměř jisté, ţe násilí v nějaké podobě zakoření. Porušená imunita můţe být způsobena převáţně lhostejnými vztahy, atmosférou rivality a nepřátelství, nepříznivou konstelací postojů k šikanování (převaţují nezúčastněné, sympatizující a souhlasné postoje) Třetí stadium: klíčový moment vytvoření jádra. Pokud nezasáhne silná pozitivní skupina, utvoří skupina agresorů úderné jádro. K agresorům se přidávají další jednotlivci, začínají spolupracovat a systematicky šikanovat nejvhodnější oběti. Jde o ţáky, kteří jsou v hierarchii nejníţe ti slabí. Čtvrté stadium: většina přijímá normy agresorů Normy agresorů přejímá většina a tyto normy se stávají nepsaným zákonem. I mírní a ukáznění ţáci se začínají chovat krutě, aktivně se účastní na týrání spoluţáka. Proţívají pocit uspokojení z poníţení a útrap slabšího. Mají strach, aby se i oni nestali tím, kdo je týrán. Páté stadium: totalita neboli dokonalá šikana Na základní škole se většinou nestačí vytvořit, je to spíše záleţitost vězeňského a vojenského prostředí nebo výchovných ústavů. Normy agresorů jsou přijaty nebo respektovány všemi, dochází k plnému nastolení totalitní ideologie šikanování, tzv. stadia vykořisťování. Jde o rozdělení ţáků na 2 sorty. Agresoři sami sebe označují za nadlidi, krále, kingy, mazáky, a své oběti za podlidi, negry, poddané, otroky, Agresoři vyuţívají na otrocích vše - od materiálních hodnot (peníze, osobní věci) aţ po jejich tělo, city, rozumové schopnosti, školní znalosti apod. Důkazem moci nad poddanými je to, ţe jim agresoři mohou způsobovat jakoukoliv bolest a oni nejsou schopni se bránit. Agresoři ztrácejí poslední zbytky zábran, jsou nutkáni k opakovanému násilí. Ve skupině zcela vítězí zlo. Původně neutrální nebo mírně nesouhlasící členové skupiny se zájmem přihlíţejí, aktivně se zapojují do týrání a realizují šikanování. Brutální násilí se začíná povaţovat za výbornou legraci. Oběti jsou stále závislejší a ochotnější dělat cokoliv. Aby se vyhnuli neúnosnému utrpení, řeší situaci neomluvenou absencí, únikem do nemoci, odchodem ze školy nebo v nejhorším případě pokusem o sebevraţdu. V mírnější formě se někdy vyskytuje i na školách. Iniciátor šikanování a vůdce agresorů je ţákem s výborným prospěchem, má slušné chování k dospělým a pomáhá učiteli ochotně plnit jeho úkoly. Vedení dospělých ho plně podporuje, věří mu a třídní učitel i ostatní - 13 -

vyučující za ním stojí. Skryté volání o pomoc výukově slabého a nesympatického ţáka je přehlíţeno. V pátém stadiu šikany všichni členové skupiny včetně týraných ţáků přijmou normy šikanování za své. Prozradit šikanování vede u oběti na jedné straně k velkému strachu o ţivot a na druhé straně k pocitu viny. 5 1.3.3 Následky šikany Zesměšňované, poniţované, vydírané, bité dítě má neustálý podvědomý strach z ohroţení a ubliţování. Pocity strachu mohou přejít do trvalé deprese. Tato deprese se projevuje různými způsoby: poruchami spánku, bolestmi hlavy, břicha, nechutenstvím, zvracením. Důsledkem dlouhodobého šikanování je nízké sebevědomí, dítě samo o sobě pochybuje. Dítě se málokdy někomu svěří se šikanou, protoţe má strach z pomsty. Zůstává samo se svým problémem, cítí se izolované a pocit osamělosti ho můţe dovést aţ k sebevraţdě. 1.4 Šikana učitelů Pod pojmem šikana ve školním prostředí si většinou kaţdý představí dítě terorizované svými spoluţáky. Často však dochází k šikaně učitelů ze strany některých nezvladatelných ţáků. Občasným schválnostem ze strany ţáků vůči neoblíbeným učitelů se nevyhnula v minulosti asi ţádná škola. Dnes však dochází k stále otevřenější a drsnější šikaně. V porevolučním období došlo k uvolnění morálky a to se projevuje i v chování mladé generace. Dříve učitel představoval pro ţáky větší autoritu. Další příčinou můţe být stoupající počet rozvodů neţ v minulosti. Pokud má dítě problémy ve škole a rodiče, které spolu bojují o přízeň dítěte, dají za pravdu dítěti proti škole. Odpustí raději dítěti a tím podrývají autoritu učitele. Děti nejsou vychovávány k tomu, ţe učitel je autorita, kterou by měly respektovat. Nejnovější analýza Asociace pedagogů základního školství zmapovala chování ţáků na prvním a druhém stupni základních škol. Devadesát procent z tisíce dotazovaných učitelů a ředitelů základních škol si myslí, ţe se chování ţáků velmi zhoršilo. Třináct procent pedagogů odpovědělo, ţe jejich chování je stále stejné. Necelé jedno procento učitelů je přesvědčeno, ţe se ţáci chovají lépe. Šikana učitelů je podmíněna několika faktory: 5 KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. 2001. Str. 35-40. - 14 -

Jedním z faktorů je z části nefunkční systém českého práva a jeho vymahatelnosti Dalším faktorem je, ţe ze školství odchází spousta odborníků za lepšími podmínkami, především platovými Pedagogická veřejnost nemá oporu a ochranu své osobnosti v zákoně Pedagogové nemají ţádnou moţnost se bránit, například verbálním útokům. Ředitelé se z důvodu potřebnosti naplněnosti tříd a škol z finančních důvodů mnohdy svých podřízených nezastanou a řešení útoků na učitele končí často ve prospěch agresorů Učitelé si sami nevědí s tímto fenoménem rady a tudíţ jej přehlíţejí. Mnohdy se také obávají, ţe budou povaţováni vedením školy za neschopné a nepotřebné. Neméně důleţitým faktorem je, ţe se ve školách opravdu vyskytuje část pedagogů, kteří dnešní mládeţ nejsou schopni zvládnout. 6 Prvním projevem, který je pro kantora signálem, ţe můţe dojít ke konfrontaci mezi ním a ţáky, je jejich absolutní nezájem o výuku. Druhou etapou je vyjadřování aktivního nesouhlasu, kdy učitel nařídí, aby něco udělali, a oni odmítnou. Následně to přerůstá v agresi vůči učiteli, kdy mladší ţáci se chovají jako smečka a starší jako mafie, která má ve svém programu uškodit učiteli. Hranice toho, kdy by měl šikanovaný učitel poţádat o odbornou pomoc, nastává ve chvíli kdy dojde k poznání, ţe se třídou není schopen jiţ dále pracovat, tedy ţe ţáci jeho působení odmítají. 7 Agresivita dětí vůči učitelům se projevuje nejčastěji slovními uráţkami a nadávkami, někdy dochází i k fyzickému napadení pedagoga. K nejtragičtějšímu případu napadaní došlo v březnu 2004 na učilišti ve Svitavách, kdy ţák při vyučování ubodal svého učitele. Šikanovaní jsou většinou učitelé, kteří nemají u ţáků přirozenou autoritu, nejsou schopni jednat s ţáky jako s partnery. Pokud chce učitel zkrotit své ţáky tím, ţe jim zadá neohlášené písemné práce, poniţuje je nebo se mstí těm, kteří nemají shodný názor s ním, dochází k odporu k učiteli. Ţáci reagují tím, ţe šikanují učitele a připadá jim to tak správné. Neméně důleţité je, jaké způsoby a metody výuky pedagog pouţije. Učitel by měl vysvětlit probíranou látku takovým způsobem, aby děti zaujala a neklást přílišný důraz na 6 http://sikana.i-extra.net/cz 7 http:// www.ucitelskenoviny.cz/ - 15 -

oficiální autoritu. Dnešní ţáci a studenti nemají rádi formality, biflování, v důsledku spíše liberální rodinné výchovy jsou schopni vyjádřit svůj názor proti těm, s kterými hodlají polemizovat. Schopný učitel by se neměl takové polemiky bát. 1.4.1 Kyberšikana V současné době se do popředí dostává nový druh šikany ve školním prostředí kyberšikana. Kyberšikanu (počítačová šikana či cyberbullying) definujeme jako zneuţití ICT (informačních komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně vyvést z rovnováhy, poníţit jej, psychicky mu ublíţit. Je to jedna z forem šikany. Kyberšikana také posiluje klasické formy šikany. 8 Sebevědomí ţáci učitele šikanují s cílem co nejvíce je poníţit, provokují je, posmívají se jim. Útoky na učitele si nahrávají na mobil a zveřejňují na internetu. Vyuţívají slabosti učitele a terorizují ho jen tak pro zábavu. Ostatní ţáci se nechají strhnout iniciátory nebo nemají odvahu se proti tomu postavit. Prvním případem kyberšikany v České republice, která skončila smrtí, je sebevraţda učitele z Ţelezného Brodu. Poté co ho ţák schválně vyprovokoval, učitel mu nafackoval. Jeho počínání natočili spoluţáci provokatéra na mobil a pak uveřejnili na internetu. Zesměšněný učitel přišel o práci a léčil se s depresemi. Poté spáchal sebevraţdu. 1.4.2 Ochrana učitelů před šikanou V současné době neexistuje zákon, který by ochránil učitele před šikanou ze strany ţáků. Ţáci základních škol mohou být potrestáni pouze sníţenou známkou z chování. Podle novely školského zákona si mohou však rodiče stěţovat, pokud se dvojkou z chování nesouhlasí. Některá navrhovaná řešení, jak ochránit kantory: Status veřejného činitele učitel by měl podle této novinky podobné postavení jako policista či soudní exekutor. Znamenalo by to, ţe i za vyhroţování učiteli by 8 http://www.prezentace.e-bezpeci.cz/kybersikana/kybersikana.swf - 16 -

hrozily dva roky vězení. Zákon by tak chránil hlavně středoškolské učitele, jejichţ studenti uţ jsou trestně odpovědni. U mladších ţáků by se vztahoval spíše na rodiče, kteří by si chtěli s učitelem vyřídit účty. Dle šéfa asociace učitelů základních škol Jaroslava Štercla: Status veřejného učitele by dal učitelům pocit větší jistoty, přispěl by k většímu respektu naší profese. Zákaz školy na týden někteří učitelé by rádi okopírovali úpravu, která se pouţívá například v USA. Jde o dočasné vyloučení ze školy, na jeden nebo dva týdny. Trest má apelovat hlavně na rodiče, aby se zamysleli nad výchovou svých dětí. Záznam o trestu by mohl dětem uškodit při přechodu na střední školu. Rámy a detektory jedním z návrhů je vybavit školy elektronikou, která by dokázala u vchodu odhalit mobily či zbraně například nůţ, kterým zabil učitele učeň ve Svitavách, ale i střelné zbraně. 9 Ministr školství Ondřej Liška ve svém projevu k zahájení školního roku 2008/2009 uvedl: Je potřeba také děti upozornit na to, co je ještě vyjádření svobodného názoru a co je drzost, kterou by si rozhodně neměli dovolit. Bez respektu k vyučujícímu není moţné vyučovat. A jsou to právě rodiny, odkud si děti přinášejí respekt nejenom k sobě navzájem, ale ke starší generaci a k autoritám. 9 http://zpravy.idnes.cz/ucitele-si-nevedi-rady-s-nezvladatelnymi-zaky-o-pomoc-zadaji-politiky-1ef- /studium.asp?c=a090205_075801_studium_bar - 17 -

2 Agresoři a oběti V souvislosti se šikanováním se hlavní protagonisté šikanování označují jako agresoři a oběti. 2.1 Agresoři Agresor je takové dítě, které často někoho týrá nebo obtěţuje buď fyzicky nebo slovně. Agresory bývají častěji chlapci neţ dívky. Agresora nelze tak jednoznačně typizovat. Do skupiny šikanujících se můţe zapojit opravdu kdokoliv, včetně nejinteligentnějších dětí ve třídě. Motivace k takovému jednání u těchto ţáků je rozmanitá: od lákavé a dosud nevyzkoušené moci nad druhým aţ po obavu, abych nebyl příštím terčem sám. 10 K typickým znakům násilníka patří snaha dominovat a ovládat okolí. Šikanující děti vyznávají otevřeně kladný vztah k projevům agrese. Otevřené násilí povaţují za přirozený prostředek k uspokojení silné potřeby dominovat. Některé mají problémy s kontrolou svých impulsů, které jsou často destruktivní. Častěji neţ u jiných dětí se u nich vyskytují poruchy spojené s tzv. hyperaktivitou a poruchou pozornosti. V některých případech můţe být iniciátorem šikany i oběť, která si kompenzuje narušené sebevědomí. 11 2.1.1 Příčiny chování agresora Existuje několik příčin, proč se z dítěte stane agresor. Chování agresora ovlivňuje spousta faktorů. Mezi ně patří: Sklon k agresivnímu jednání vytváří se jiţ v předškolním věku Rodinné prostředí jeden nebo oba rodiče se chovají agresivně Kruté tělesné trestání pokud rodiče dítě často krutě bijí, připadá mu, ţe je to v naprostém pořádku, kdyţ větší a silnější týrají menší a slabší. Nedostatečná péče a výchova nikdo dítěti neukáţe, ţe k dosaţení cíle existují i jiné prostředky neţ agrese; lhostejný postoj rodičů k dětem, poniţování. Děti vychovávané v atmosféře lásky necítí potřebu ubliţovat a poniţovat jiné děti. Nízké sebevědomí děti, o kterých se dospělí vyjadřují většinou negativně samy sebe také příliš vysoko nehodnotí. Své okolí chápou jako cosi nepřátelského. 10 ČAPEK, Robert. Odměny a tresty ve školní praxi. 2008. Str.75. 11 PÖTHE, Peter. Dítě v ohroţení. 1999. Str. 116-117. - 18 -

Mladiství násilníci se cítí nejistě, sami o sobě pochybují. Svůj strach a nejistotu se snaţí zakrýt hrubým, násilným a bezohledným chováním. Vrstevníci, kteří šikanu podporují dítě šikanuje jiné, protoţe se chce zařadit do skupiny podobně se chovajících dětí nebo si v takové skupině chce najít přátele. 12 Z hlediska fyzické stránky se jedná spíše o nadprůměrně zdatné starší jedince, zvláště u chlapců, ale nemusí to tak být vţdycky. Nedostatek tělesné síly můţe být u agresora vyváţen inteligencí spojenou s touhou dominovat a bezohledně se prosazovat. 2.1.2 Motivy šikanování Krutost skvělý pocit pocit z utrpení a poníţení šikanované oběti Silná touha po moci Motiv upoutání pozornosti agresor touţí být středem zájmu publika, dělá tedy všechno pro to, aby získal obdiv a přízeň spoluţáků. Pořádá tedy ve škole představení ve stylu římské minikoloseum. Motiv zabíjení nudy šikanování přináší citově prázdnému tyranovi vzrušení, poskytuje mu podněty, které ucítí skrz svou hroší kůţi, a on konečně najde, co ho skutečně baví. Snad má i pocit, ţe teď konečně ţije. Motiv Mengeleho v člověku se probudí anetický badatel, který chce nalézt tajemství člověka tím, ţe zkouší, co vydrţí. Zkrátka chce přijít věci na kloub, ať to stojí co stojí. Třeba tak, ţe oběť rozebere jako nějakou hračku. Motiv ţárlivosti ţáci závidí dobrému ţáku přízeň učitelů, a tak se mu mstí. Tento důvod vedoucí k šikaně je jiţ popsán v biblickém příběhu Josefa a jeho bratří. Motiv prevence bývalá oběť chce předejít svému týrání a na novém působišti začne pro jistotu sama šikanovat, případně se rychle přidá k nějakému agresorovi. Motiv vykonat něco velkého někteří násilníci jsou odsouzeni k celkové neúspěšnosti, včetně školní. Šikanováním dokáţou sami sobě, ţe jsou schopni výkonu. Nejsou jiţ pouze míčem, do kterého se kope, ale oni sami se stávají příčinou významného děje. 13 12 MARTIN, Michael; WALTMANOVÁ-GREENWOODOVÁ, Cynthie. Jak řešit problémy dětí se školou. 1997. Str. 248-249. 13 KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. 2001. Str. 85-86. - 19 -

2.1.3 Typy iniciátorů šikanování K typickým znakům násilníka patří snaha dominovat a ovádat okolí. 1. typ Hrubý, primitivní, impulsivní, často s kázeňskými problémy narušeným vztahem k autoritě, někdy můţe být zapojený do gangů páchajících trestnou činnost. Vnější forma šikanování šikanuje masivně, tvrdě a nelítostně, vyţaduje absolutní poslušnost, šikanování pouţívá cíleně k zastrašování ostatních. Specifika rodinné výchovy častý výskyt agrese a brutality rodičů. Jako by agresoři násilí vraceli nebo ho napodobovali. 2. typ Velmi slušný, kultivovaný, zvýšeně úzkostlivý, někdy i se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu. Vnější forma šikanování násilí a mučení je cílené a rafinované, děje se spíše ve skrytu, bez přítomnosti svědků. Specifika rodinné výchovy časté uplatňování důsledného přístupu, někdy aţ vojenského drilu bez lásky 3. typ Srandista, optimistický, dobrodruţný, se značnou sebedůvěrou, výmluvný, nezřídka oblíbený a vlivný. Vnější forma šikanování šikanuje pro pobavení sebe i ostatních. Patrná snaha upozornit humorné a zábavné stránky. Specifika rodinné výchovy v obecnější rovině je přítomna citová subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot v rodině. 14 Šikanovat se děti učí od dospělých. Časem dospějí k názoru, ţe pokud chtějí v tomto světě přeţít, musí být agresivní. A později se z nich stávají dospělí tyrani. Agresoři z řad dětí jsou v budoucnu častěji ohroţeni kriminalizací. 2.1.4 Jak rozpoznat agresora 14 KOLÁŘ, Michal. Skrytý svět šikanování ve školách. 1997. Str. 55-56. - 20 -