allyarchiv Bořka haloupky VI. ally Příbram Autor: Bořivoj haloupka, 22. 9. 2010 13:10 I na ally Příbram avpomínal Bořech haloupka, který vám de dává pravidelně možnost nahlédnout do svého archivu vpomínek a fotografií rally. allye Příbram se poprvé jela už v roce 1979. První ročník tehdy vyhrál domácí jedec M. Dolák se stovečkou a mě do Příbrami přilákal až její pátý ročník v roce 1983, kdy se tady po přeborech Č premiérově bojovalo o body do mistrovství ČSS a také o putovní pohár časopisu Motor Motoristická současnost a volantem. Do hornického města jsem pochopitelně cestoval vlakem a čekalo mě nenámé prostředí. ok 1983. Je po půlnoci a do cíle soutěže tlačí svoji ladu posádka J. Gronych Č. Mikšík. Nic takového jsem už nikdy neažil Pod dojmem pěkného počasí jsem si nepřipouštěl žádné komplikace. Jelo se totiž na ačátku června a teprve až od roku 1985 se soutěž přestěhovala do podimního termínu. Startovní listina pátého ročníku nabíela výborné posádky československé špičky i skvělou techniku. Plno stotřicítek (i továrních), lady, Pavlíkova erpětka a V. Suchopár tady představil černé BMW 316! Když si dnes prohlížím své fotky a diapoitivy mojí první Příbrami, musím konstatovat, že jejich úroveň je o něco lepší než třeba kvalita fotek mé první barumky, škodovky nebo Krumlova. Ale je to celkem pochopitelné.
To by nebyl J. Vodehnal, aby během rallye nevylepšil svého moskviče. A v roce 1983 se mu to v Příbrami povedlo opravdu excelentně. Jen nevím, kolik toho viděl přes tmavé brýle spolujedec V Příbrami toho roku jsem už k dobrému aparátu Zenit-E měl kromě áklaďáku i objektiv s ohniskem 135 mm a o něco více kušeností. anní start u imního stadionu jsem vynechal, abych mohl sledovat daleko ajímavější dění na rychlostních kouškách. Pěšky jsem došel až a Narysov do pravé atáčky na asfaltu s trochou písku a vytahané šotoliny. O půl deváté ráno je tu jako první L. Pavlík s renaultem a pro mě ačíná doslova divadlo. Po dlouhém asfaltovém náletu musejí posádky tvrdě brdit do ostré pravé! Zvířený prach po P. Valouškovi ani nestačí klesnout a jsou tady bratři Končekové na další stotřicítce v barvách slušovického Agro Teamu. Parádní podívanou jen podtrhuje svým průjedem další slovenský jedec ve startovní listině I. Drotár, který vede atáčkou svého žigula v dlouhém smyku. I a ním se vedá oblak prachu.
Za AMK M. Láně a se stotřicítkou přeskakuje horiont V. Šnajdr rok 1983 Moc jsem se těšil na průjed továrního jedce Škody S. Kvaiara, ale ten sem kvůli havárii nedojel. Škoda! I druhý průjed v tomto místě stojí a to. Ale já jsem si popošel proti směru jídy a koušel fotit voy na rovince. V plné rychlosti. A to na diáky. Přitom jsem se pomalu přesouval do nedalekého Třebska. V první chvíli to tady moc ajímavě nevypadalo, ovšem množství shromážděných diváků u hospody mě utvrdilo v tom, že tady ůstanu. Jinam to pěšky stejně nestihnu! Ale už průjed L. Pavlíka mě nadchl! Jeho žlutočervená erpětka skočila přes hranu mei vedlejší a hlavní silnicí u mostku a dopadla na asfalt. Tohle jsem ještě nefotil! Paráda! A ostatní skáčou taky! V. Blahna, I. Drotár, M. Lank, J. aichl, I. ipra, V. Šnajdr a další. Někdo víc, někdo míň.
Slovenský I. Drotár mě svým jedeckým stylem nadchl už tenkrát a poději pak nikdy neklamal rok 1983 Po úžasném ážitku v Třebsku se vydávám pátky do Příbrami, kde by měla v osm večer odstartovat noční část soutěže. V areálu TěeZa je i ředitelství soutěže. ychle si opisuju výsledky a jišťuji, že atím vede V. Blahna, kterému od skvělého Monte arla 77 držím place, před L. Pavlíkem a J. aichlem s tovární stotřicítkou. Dobře jede i pátý J. Gronych týmu Sigma s modrobílým voem VAZ 21011. Pak už rychle spěchám do cíle devatenácté rychlostní koušky na okraji Příbrami. Je tma a ve stopce jsem svědkem nerůnějších událostí. Po poruše převodovky tam končí rallye pro M. Lanka s ladou a bratři Smolíkovi musejí pár metrů a eretou měnit prádné kolo. Soutěž v Příbrami pomalu graduje a já jdu ase do centra soutěže, kam by před půlnocí měly přijet první posádky. Poslední časovou kontrolou postupně přijíždějí I. ipra, L. Pavlík, vítě letošního ročníku V. Blahna a další. Ovšem dánlivý klid hluboké nedělní noci ruší divný vuk podobný startujícímu nadvukovému letounu. Hluk se pomalu blíží a nikdo přítomných nechápe, co se děje.
Také V. Blahna si tady skočil a nakonec dojel i pro vítěství 1983 Až do okamžiku, kdy se pod podjedem objeví Gronychova lada. Za ní svítí gejír jisker vnikající třením vou o silnici. Vů olomouckého týmu má po havárii vylomené levé přední kolo a ta adní před sebou tlačí předek do kopce. Spolujedec má rukou místo itineráře přední sklo! To nikdo přítomných ještě neviděl! Spolu s ostatními obdivuji posádku, jak se dokáala dostat až sem. Poničený vů projel kontrolou, ale má problém dostat se do uavřeného parkoviště be cií pomoci. Nakonec se to podařilo! A tak pomalu končí moje první příbramská soutěž. Domů odjíždím s plnou hlavou ážitků prvním ranním vlakem. A spokojený jsem potom byl i doma v koupelně s vyvolanými filmy.
Pleňská posádka I. ipra V. Pelcr s ladou patřila do české špičky 1983 Ani v příštím roce tady nemohu chybět a pomalu si vykám na město i okolí. Už mě nepřekvapují typické haldy hlušiny a těžní věže uranových dolů v okolí města. Zato hodně vykulený jsem byl v jedné příbramských restaurací, kam jsem si došel na něco teplého. Dnes už si nevpomenu, jak se jmenovala. Ovšem moc dobře si pamatuju, že uvnitř bylo téměř plno, hučelo to tam jako v úle a když jsem usedl ke stolu se třemi mohutnými a potetovanými horníky, ačal jsem pochybovat o tom, že odtud odejdu be problémů. Podobných lidiček tady totiž byla většina. Objednal jsem si jídlo a snažil se jich nevšímat. elou dobu ve mně byla jen malá dušička, ale nakonec jsem návštěvu hospody přestál be potíží a mohl si s plným žaludkem vychutnávat atmosféru soutěže. Ze startovní listiny se díky ukončené homologaci vytratily legendární stotřicítky, které na čas většina posádek nahradila ladami a stodvacítkami. Ale moc pěkné podívání bylo v roce 1984 na vů Opel Manta L. Pavlíka, na dva prototypy Metalexu Škoda 160 MTX a rodící se tovární béčko Škoda 130 L, které tady testoval L. Křeček. Voy i jedci ale bojovali jen mei sebou a jeli vlastně mimo klasifikaci. A tak putovní pohár motoristického časopisu tentokrát ískal s voem VAZ 2105 MTX vsetínský P. Malý se spolujedcem V. Klímkem. Bylo to vůbec první vítěství P. Malého v absolutním pořadí automobilové soutěže.
Tento áběr se mi nikdy nepřestal líbit. Měl jsem sice honičku stíhat s páčkou svého Zenitu, ale Pavlíkova manta se povedla! To se psal rok 1984 Když jsem se nedávno prodíral stohem materiálů příbramské soutěže, aujal mě v programu roku 1984 popis rychlostních koušek doplněný tipy na občerstvení v jejich místě konání a dokonce s nánakem otvírací doby! To se dneska nevidí! Tenkrát byla v každé vesnici nějaká hospoda. Aspoň malá. A že jsem jich a ty roky pěšího a jiného putování po rychlostních kouškách navštívil! Do igelitové tašky a malé fotobrašny se mi moc proviantu nevešlo. Tenkrát nikdo neřešil nějaký pitný režim. Prostě jsem se napil, když to šlo a jinak jídlo řešily sušenky. Dneska do auta člověk dá málem celou spižírnu i s vařičem. Bylo to někdy hodně ajímavé. V paměti mi pochopitelně uvíly především motoristické ážitky. Třeba nádherný Pavlíkův průjed s mantou kolem hald, výkony továrních škodovek, byl jsem i na několika skákacích horiontech, ale pamatuji taky řev trabantů či wartburgů na konci startovního pole.
V roce 1984 předvedl Slovák M. Abrahám už na první koušce pěkné piruety Úchvatná byla pochopitelně nedávná doba wéercéček.to byla špičková technika své doby. Ovšem asi nesilnější příbramský ážitek, při kterém mě mraí ještě dnes, se odehrál docela nedávno. Před šesti lety při sjedu k dřevěnému mostku s trubkovým ábradlím náhle vybočil e svého směru Petákův maxík. To, co pak následovalo, bylo hrůostrašné a jen árakem skončilo pro posádku i okolí dobře. I když technika dostala pořádnou ránu, posádka vyvála be potíží! Někde jsem to poději viděl na internetu. Brrr
V roce 2004 měl domácí J. Peták s A. Benešovou velké štěstí Ponámka redakce: Zde je video od Mravenece, které natočil jeden náš kamarád, se kterým jsme tehdy rally sledovali nad míněným mostkem. ána to byla jako děla. Já jsem k mostku přiběhl e atáčky a ním a fotil až následky havárie. Ale i ty fotky jsou dost vypovídající. K dnešnímu povídání jsem připojil jen jednu.
M. Tuček pěkně naklání svoji stodvacítku 1984 Přesunutí příbramské soutěže do podimního termínu namenalo pro diváky, pořadatele i posádky především častou nepříeň počasí, ale také dvě možnosti, jak bude rallye probíhat. To už je prostě úděl poslední soutěže šampionátu. Buď se ještě bojuje o titul a umístění na špici nebo je o mnohém rohodnuto. První varianta je skvělá a nevadí ani podimní chlad, který jsem občas v okolí Příbrami proklínal. Ta druhá nepotěší nikoho a neláká na start ani příliš mnoho posádek. Vsetínský P. Malý uhání a svým premiérovým vítěstvím 1984 Jen jednou ve své kariéře startoval skvělý J. Sedlář s tovární škodovkou. Bylo to na allye Příbram v
roce 1985. Tenkrát jsem ukecal bráchu s autem a do Příbrami jsme kvůli mle a podnímu odjedu vůbec nestihli dojet. Natož koupit si program a trochu se rohlédnout. Jelo se totiž až v říjnu, byla hustá mlha, mokro a celkem chladno. Proto jsem ho hnal rovnou ke startu druhé rychlostní koušky. O ní jsem ještě před soutěží od námých věděl, kde a kdy se pojede. Ale nebyli jsme jediní, kteří tenkrát nestíhali. Třetí časovou kontrolu a start do rychlostní koušky ve chvíli příjedu prvního L. Pavlíka s audinou pořadatelé teprve stavěli. S bráchou jsme doraili v hodině dvanácté! Vlakem by se mi to nikdy nestalo. V. Pech sen. ískal v roce 1985 v Příbrami svůj další titul ve třídě, ale v továrním týmu skončil. Na místě spolujedce sedí P. Sibera Ještě v autě a a jídy jsem spěšně akládal film do foťáků, nečekal na to, až brácha aparkuje a běžel ke startu koušky. Každého nás asi trápí nebo trápil nějaký lý sen. Já ho tenkrát měl v podobě prošvihnutého průjedu soutěžních aut. Dneska to už pochopitelně vidím jinak a jsem nad věcí, ale tenkrát jsem to strašně moc prožíval. Kromě J. Sedláře v továrním voe Škoda 130 L mě i diváky v tom roce přitahoval L. Pavlík s extovárním Audi Quattro. Byl to allye Tatry jeho druhý start s tímto voem v naší republice. A to, že startoval a Slušovice, není třeba připomínat. Agroteam JZD Slušovice byl v té době prostě pojmem! Nakonec jsem to tady stihl a dokonce fotil i na barevné diapoitivy, protože už jsem měl dva fotoaparáty. Jirka Sedlář potom bohužel e soutěže odstoupil a e spolupráce s továrním týmem sešlo. Tahle jeho epioda je opředená růnými veremi. Dnes už asi nemá výnam to nějak roebírat. Naopak úspěšný byl V. Pech sen., když ískal v Příbrami 1985 svůj třetí titul ve třídě A 1300 v řadě a sebou.
Jen jeden start v barvách továrního týmu Škoda a s voem Š 130 L absolvoval J. Sedlář. Do cíle v roce 1985 nedojel Ani tentokrát nebylo jednoduché vybrat omeený počet fotografií mého archivu. Jsou jich tisíce. Pěkné, dobré i horší. Každá má pro mě v sobě něco ajímavého a váže na sebe třeba nějakou vpomínku na daný okamžik. Dokonce jsem při této příležitosti přišel také na to, že řada pěkných áběrů ůstala ukrytá na negativech a vůbec je nemám na fotkách. A tak jsem se při vybírání a psaní ase pěkně vrátil v čase Dobré spojení: J. ajchman, Wartburg 353 a ASK Stavby Praha rok 1985
Dravý styl měl i J. akottayi s rožňavskou espéetkou 1986 Často jsem fotil sledovačkou na áklaďák. S časem 1/125s to pěkně achytilo rychlost. Tady uhání P. Maňas s béčkovou elerou v roce 1986
Takto vypadal servis většiny posádek v osmdesátých letech. Za cílem rychlostní koušky a na silnici. I mechanici tak prožívali svoje ávody Několikrát v Příbrami startovaly také silné voy ahraničních posádek. V roce 1987 třeba Gartner s voem Opel Ascona B
Špičková posádka litvínovského týmu i našeho šampionátu Z. Pipota ing. P. Šedivý a Š130 L v plném tempu v roce 1987 Kontrola přeskupení na náměstí. Z vou vystupují V. Araim a J. Gál. Před nimi už stojí voy L. Pavlíka, J. Sedláře i V. Blahny 1988
. Hambálek bojuje nejen se šotolinou, ale i s defektem na levém adním kole - 1990 Tuto sešlost v Příbrami asi nemusím představovat. Ale těch devatenáct let rodílu je na nás nát co?
L. Křeček už to s fordem pěkně umí a nedává nikomu šanci 1991 Občas jsem se snažil vytvořit ajímavé áběry. Tenhle se myslím povedl. Ale to člověk jistil až doma v komoře po vyvolání filmu. Takhle je to na negativu, žádná koula v počítači. Psal se rok 1991
Posádka J. Štolfa a M. Fanta letí s továrním favoritem přes jeden příbramských horiontů. V poadí haldy hlušiny 1993 Létat umí i J. Lank -1993
To je noční klasika. Ital E. Bertone si dojel v roce 1994 pro vítěství Podvečer má také svoje koulo 1995
Z rampy ally Příbram právě sjíždí v tovární kitové felicii J. Starý a M. Šlambora Domácí M. Dolák vyhrál Příbram celkem třikrát. Tady si s toyotou jede pro vítěství v roce 1997
Horiont místo velkého srocení diváků i fotografů. Na trati příbramské soutěže je jich několik. Tady právě letí koncem seony 2000 hvojkův ford ok 2003 Toyota elica GT Four L. Otto H. Středa. Večerní světlo dělá na snímku pěknou atmosféru
Populární šotolinová atáčka u Tochovic a rok 2003. M. Knajl do cíle nedojel V. Pech si na poslední soutěž šampionátu 2004 kvůli souboji o titul opatřil vů Ford Focus W poslední evoluce