B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ B A K A L ÁŘSKÁ PRÁCE 2009 Elizaveta Starozhuk

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Vstup Ruska do WTO Autor: Elizaveta Starozhuk Vedoucí práce: Ing. Martina Jiránková, Ph.D. 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne. podpis studenta 2

Poděkování: Děkuji touto cestou Ing. Martině Jiránkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, které mi ochotně poskytovala v průběhu zpracování této bakalářské práci. 3

OBSAH Seznam tabulek, grafů a obrázků.....5 Úvod... 6 1. Stručná charakteristika WTO... 8 1.1 Obecná kritéria vstupu zemí do WTO... 9 1.1.1 Podmínky přijetí... 11 1.2 Výhody členství... 12 1.3 Nevýhody členství... 15 2. Rusko a jeho vstupní proces do WTO... 16 2.1 Proces jednání o vstupu Ruska do WTO z historického pohledu... 19 2.2 Sporné body a překážky vstupu Ruska do organizace... 20 3. Význam členství Ruska ve WTO... 23 3.1 Výhody členství ve WTO pro Rusko... 23 3.2 Nevýhody členství ve WTO pro Rusko... 28 3.3 Dopady vstupu Ruska do organizace na členy WTO... 33 4. Postoje členů WTO k připojení Ruska... 35 4.1 Postoj USA... 35 4.2 Postoj Evropské unie... 37 4.3 Postoj Číny... 40 4.4 Postoj Ukrajiny... 42 4.5 Postoj Gruzie... 45 4.6 Názor Ruska... 46 Závěr... 48 Literatura... 51 Internetové zdroje... 51 Přílohy... 54 4

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Základní makroekonomické kazatele... 16 Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu Ruske federace (v mld. USD)... 17 Tabulka č. 3: Druhy investic (v mld. USD)... 17 Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruska (v mld. USD)... 24 Tabulka č. 5: Pořadí hlavních obchodních partnerů RF v r. 2003... 24 Tabulka č.6.: Zbožová struktura exportu, podíl v %... 26 Tabulka č. 7: Zbožová struktura importu, podíl v %... 26 Tabulka č. 8: Prognóza výroby jednotlivých odvětví průmyslu v Rusku po jeho vstupu do WTO... 30 Tabulka č. 9: Obchod Ruské federace se zeměmi SNS (v mld. USD)... 31 Tabulka č. 10: Obchod Ruské federace s USA (v mln. USD)... 35 Tabulka č. 11: Obchod Ruské federace s Evropskou unií... 37 Tabulka č. 12: Komoditni struktura obchodu Ruské federace s Evropskou unií (v %)... 38 Tabulka č.13: Obchod Ruské federace s Čínou (v mln. USD)... 41 Tabulka č. 14: Dynamika exportně-importních operací mezi Ukrajinou a Ruskou federací v letech 2004-2007 (v mln. USD)... 43 Tabulka č. 15: Dynamika vnějšího obchodu Ruska s Gruzií (v mln. USD)... 45 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Dynamika zahraničního obchodu Ruska s vybranými regiony (v mld. USD)... 25 Graf č. 2: Dynamika obchodu mezi Ruskem a Čínou (v mld. USD)... 41 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Mapa členských zemí... 47 5

ÚVOD V dnešní době je Světová obchodní organizace největší obchodní organizací. Sdružuje téměř všechny státy světa a připadá na ni více než 90% světového obratu obchodu. Je jediným mezinárodním orgánem, který stanovuje pravidla obchodu mezi státy. Bez přehánění se dá říci, že normy stanovené WTO fungují v podstatě jako mezinárodní obchodní zákon. Každý stát, který není členem organizace a je mimo společný právní prostor, odsuzuje se prakticky k postavení outsidera na scéně mezinárodního obchodu, neboť obecná pravidla vůči němu nejsou platná. Tento fakt podporuje vstup států do WTO, se vstupem je ale zároveň nutné přijmout závazky společné pro všechny členy. Členství jakéhokoli státu ve WTO je dnes nejdůležitější podmínkou pro jeho integraci do světové ekonomiky a pro vytváření příznivých možností nárůstu jeho exportu. Účast ve Světové obchodní organizaci poskytuje zemím mnoho výhod. Jejich získání je v pragmatickém smyslu cílem vstupu států do WTO. 153 států (údaje z dubna 2009) je již členy WTO a v nejbližší době se jejich počet bude zvyšovat. To znamená, že prakticky každá země, která se uchází o vytvoření moderní efektivní ekonomiky a o účast na světovém obchodu, se snaží stát se členem WTO. Rusko v tomto smyslu není výjimkou. Zde se skrývá zřejmý paradox. Ruská federace je největší zemí na světě. Zahrnuje část východní Evropy a část Asie. Je členem mnoha největších ekonomických a politických integrací. Ruská ekonomika je v současnosti osmá nejsilnější na světě. Rusko má stále, i po obtížných 90. letech, klíčový význam ve světovém hospodářství. Rusko má aktivní obchodní bilanci: více vyváží než dováží. V dnešní době se Rusko nachází ve fázi postindustriálního rozvoje, která je charakterizována tím, že podíl služeb na celkové hodnotě HDP je větší než 50%. Ale proč Rusko až doposud není v WTO? Jak probíhají jednání o vstupu mezi Ruskem a Světovou obchodní organizací? Na tyhle otázky se pokusím odpovědět ve své práci. Cílem práce je ukázat význam vstupu do WTO pro ruskou ekonomiku z hlediska výhod i nevýhod, prozkoumat, v čem spočívá problém dlouhodobě trvajících jednání Ruska s členy WTO, odhalit sporné body a překážky, které brání Rusku přistoupit k Světové obchodní organizaci. Pomocí rozličných materiálů a podkladů se pokusím předpovědět možné důsledky vstupu Ruské federace do WTO, jednak z pozitivního hlediska, jednak z hlediska negativního, avšak ne jenom pro Rusko, ale i pro významné členy WTO na 6

jedné straně a pro méně významné (ale z určitého pohledu stejně zajímavé ) státy na straně druhé. Hlavní metodou práce je komparace, což znamená, že budu nahlížet na vztahy kandidující země a WTO jako celku obecně z pohledu jednotlivého státu usilujícího o vstup do organizace, a následně z pohledu Ruska jako konkrétního případu. Proto je možné práci dělit na dvě části. V první časti se zaměřím na obecné údaje plynoucí z předpisů a světových zkušeností s procesem přistoupení zemí k WTO. Ve druhé části přejdu ke dlouhodobým jednáním Ruska a Světové obchodní organizace. Úkolem současných jednání o přistoupení Ruska k WTO je dosažení nejlepších podmínek vstupu Ruska do WTO, to znamená nejvýhodnějšího poměru výhod vyplývajících ze vstupu do organizace a ústupků ve formě snižování tarifů a otevírání vnitřních trhů. Jak řekl German Gref, ministr ekonomického rozvoje Ruska, v jednom z interview: bilance práv a závazků Ruska při vstupu do WTO musí pomáhat ekonomickému růstu, ne naopak. Je zřejmé, že v delší časové perspektivě se Rusko připojit k WTO musí. Avšak normy a pravidla WTO tvoří principiálně nové organizačně-právní prostředí, což vyvolává nejednoznačnou reakci v zemi. Mnozí experti hovoří o negativních důsledcích, které přinese Rusku vstup do WTO. Proto je třeba rozvinutá a účelná příprava na vstup do WTO, bez politického spěchu a především bez ztrát. Při řešení otázky o přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci se nestačí řídit pouze pozitivními zkušenostmi jiných států, které již jsou členy organizace. V souvislosti s tímto budou v práci prozkoumány cíle vstupu konkretně Ruska do WTO, mechanismus procesu a také postup Ruska v tomto směru z hlediska úspěšné spolupráce s orgány WTO. V závěru shrnu to, co jsem se dozvěděla a jaké poznatky jsem nabyla během zkoumání problematiky práce. Sumarizuji výhody a nevýhody z obecného pohledu a dále z hlediska přistoupení konkretně Ruské federace k Světové obchodní organizaci. Nebudu vyjadřovat svůj postoj k otázce vstupu tvrdě, jelikož se mi zdá nemožné s jistoutou stanovit termín vstupu Ruska do WTO a být zástancem nějakého určitého názoru na nutnost vstupu do organizace, a proto jenom krátce nastínim osobní pohled na budoucnost vztahů Ruské federace a WTO. 7

1. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA WTO Světová obchodní organizace byla vytvořena v roce 1995. Je pokračovatelem Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), která byla uzavřena po druhé světové válce. V roce 1998 se v Ženevě slavilo jubileum GATT. Tento systém, určený k regulaci světového obchodu pomocí mechanismu zdržování se jednostranných úkonů, existuje již více než 50 let a dokázal svou účinnost jako právní základ mnohostranného obchodu se zbožím. Doba po druhé světové válce se vyznačovala výjimečným růstem světového obchodu. Vzestup exportu zboží činil v průměru 6% za rok. Systém se rozvíjel v procesu provedení obchodních jednání (kol) v rámci GATT. Na prvních kolech se jednalo převážně o snížení tarifů, ale později se vyjednávání rozšířila i na jiné sféry, například na antidumping a netarifní opatření. Jedno z nejvýznamnějších kol jednání bylo Uruguayské kolo, které vedlo k vytvoření WTO a rozšířilo oblast působení GATT na obchod se službami a aspekty práv duševního vlastnictví. Takovým způsobem byl mechanismus GATT zdokonalen a adaptován pro moderní etapu rozvoje obchodu. Navíc, narozdíl od GATT, která fakticky byla mezinárodní organizací, ale formálně takovou nebyla, dostala WTO právnický status specializované instituce systému OSN. WTO je nejen organizace, ale i soubor právních dokumentů, mnohostranná obchodní smlouva, která určuje práva a povinnosti vlád v oblasti mezinárodního obchodu se zbožím a službami. Právní osnovu představují následující dokumenty: Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), která upravuje obchod se zbožím, Všeobecné dohoda o obchodu a službách (GATS) a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Kdybychom mluvili o hlavních cílech WTO obecně, určitě bychom vyzdvihli liberalizaci obchodu a zabezpečení spravedlnosti v obchodování, napomáhání ekonomickému růstu a zvýšení ekonomického blahobytu populace. Členské země WTO řeší výše popsané problémy dohledem nad plněním mnohostranných dohod, prováděním obchodních jednání, poskytováním pomoci zemím třetího světa a prováděním přehledu národní ekonomické politiky států. Rozhodnutí se obvykle činí se všemi členy WTO metodou konsensu. 8

Rozhodnutí na vyšší úrovni uskuteční Ministerská konference, která integruje všechny účastníky organizace a svolává se minimálně jednou za rok. Během konference se diskutuje o nejdůležitějších aspektech dokumentů z Uruguayského kola. Generální rada se svolává 8 10krát za rok kvůli řešení běžných otázek. Výkonným orgánem je Sekretariát WTO v Ženevě, jehož hlavními funkcemi jsou zabezpečení technické podpory jednotlivým radám a komitétům, výklad postavení WTO veřejnosti a médiím, konzultace s vládami států, které usilují o vstup do WTO. Početní specializované komitéty a pracovní skupiny se zabývají zvláštními dohodami systému WTO a řešením otázek v takových oblastech, jako je ochrana životního prostředí, problémy rozvojových zemí, procedura připojení nových států k WTO a regionální obchodní dohody. 1 1.1 Obecná kritéria vstupu zemí do WTO Jako úvod k této části bych citovala generálního ředitele WTO z projevu při příležitosti padesátého výročí vzniku Všeobecné dohody o clech a obchodu: Být členem WTO se nerovná být v politickém fóru nebo v organizaci, která poskytuje půjčky a granty. Členství znamená tvrdé jednání se stávajícími členy a často značné změny politiky, aby bylo možné plnit závazky tykající se širokého spektra problémů vztahujících se k obchodu. Avšak země, které se stanou členem WTO, získávají jistotu i předvídatelnost ve svých zahraničních obchodních vztazích a mají zajištěn rovný přístup k systému řešení sporů. 2 Jinými slovy: členství ve WTO znamená nejen příležitosti a možnosti využití finančních prostředků, ale i řadu závazků, na které by země žádající o vstup do organizace měla být připravena. V současné době má Světová obchodní organizace 153 členů (údaje z dubna roku 2009), přičemž dohoda o WTO rozlišuje tzv. původní a nové členy. U většiny členů se jednání o vstupu prováděla podle starého systému GATT. Tyto země se staly automaticky zakladateli WTO, zároveň s vytvořením organizace 1. ledna 1995, jelikož podepsaly Marrákešskou smlouvu během Uruguayského kola v dubnu roku 1994. Podle Marrákešské smlouvy se novými členy mohou stát státy a také celní území, která mají plné pravomoci v oblasti obchodní politiky a dalších otázkách upravených WTO. 1 What is the World Trade Organization: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/fact1_e.htm 2 Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace: http://www.mid.ru/dip_vest.nsf/99b2ddc4f717c733c32567370042ee43/ed547b7919ffff07c3256b09003a2 996?OpenDocument 9

Přijetí nových členů schvaluje dvoutřetinovou většinou Konference ministrů, ve které jsou zastoupeni všichni stávající členové WTO. Někteří členové přistoupili ke GATT po dubnu roku 1994, ale dříve než začala WTO existovat. Tyto země se také staly původními členy organizace. Ještě jedna malá skupina států se počítá za původní členy: jsou to země, které nestihly dokončit proces jednání o členství a vstoupily do WTO až v roce 1995. Je známo, že posledním členem WTO se staly Kapverdy, jejichž členství je zapsáno od 23. července 2008. V současné době probíhá proces přijetí u 27 uchazečských zemí, a co je, podle mého názoru, důležité, je to, že mezi uchazeče o členství ve WTO patří země na téměř všech stupních ekonomického a politického vývoje. Jedná se například o Bělorusko, Srbsko, Černou Horu a také Andoru, Seychely, Samoa. Proto můžeme říci bez pohyby, že WTO se stává skutečně univerzální organizací zabývající se mezinárodním obchodem. Než začneme hovořit o Rusku, podíváme se na postup přijímání nových členů. Celý obrovský proces přijetí se dělí do čtyř základních kroků, kterými se členové žádající o vstup řídí: 3 1) Tell us about yourself. (angl.) Řekněte nám o sobě. 2) Work out with us individually what you have to offer. (angl.) - Řekněte každému účastníkovi, co můžete nabídnout. 3) Let s draft membership terms. (angl.) Plánování podmínek vstupu 4) The decision ( angl.) Rozhodnutí Než je zahájen vstupní proces, získává země status pozorovatele, což umožňuje uchazečům získat veškeré potřebné informace a seznámit se s činnostmi WTO. Kromě toho se jim v této fázi otevírá přístup téměř ke všem dokumentům organizace. V současné době má status pozorovatele 30 zemí, mezi které patří Rusko, Kazachstán, Írán, Irák, Bhútán, Jemen a další. 3 Článek «Understanding the WTO» (membership, alliances and bureaucracy): http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/org3_e.htm 10

1.1.1 Podmínky přijetí Nyní přistoupíme k podrobnějšímu popisu jednotlivých kroků procesu vstupu do WTO. Proces přijetí je zahájen podáním písemné přihlášky uchazečské země, jejím schválením Generální radou WTO a vytvořením Pracovní skupiny, která posuzuje žádost o přijetí. 4 Ze své strany má země povinnost doložit všechny potřebné údaje týkající se obchodní politiky a současné ekonomické politiky k posouzení Pracovní skupině, která zjišťuje, zda jsou v souladu s pravidly WTO. Někdy tento proces může být velice komplikovaný a časově náročný. Vlády mohou mít problémy se sběrem veškerých potřebných informací nebo někdy nechtějí informace poskytovat. Činnosti pracovní skupiny se mohou zúčastnit všechny členské země WTO, v praxi však do jednání vstupují především ty země, které mají na obchodních vztazích s uchazečskou zemí rozhodující zájem. Pokud je jednání pracovní skupiny dostatečně úspěšné, země přechází k dalšímu kroku, ve kterém jsou zahájena bilaterální jednání mezi zainteresovanými členy a uchazečským státem. Jednání mají bilaterální podobu, protože jednotlivé země mají různé obchodní zájmy. Pozornost je většinou věnována soupisu celních závazků týkajících se zboží a specifických závazků uplatňovaných na služby. Cílem jednání je dosáhnout co největšího užitku pro všechny účastníky jednání. Třetím krokem vstupního procesu je stanovení podmínek vstupu země do organizace a zpracování protokolu přijetí, který obsahuje soupis závazků vstupující země. Posledním krokem je prezentace dokumentů, zahrnující protokol přijetí a soupis závazků Generální radě WTO. Pokud rada hlasuje dvoutřetinovou většinou, země podepisuje vstupní smlouvu a je považována za člena organizace. Podívali jsme se na proces přijetí zemí do Světové obchodní organizace. Z popsaného procesu je patrné, že nejsou stanovena žádná specifická pravidla, například o stupni liberalizace obchodního režimu. Ten závisí na rozhodnutí pracovní skupiny. Někdy mohou být země žádající o vstup krajně nespokojené. Než se pustíme do výčtu jednotlivých výhod a nevýhod členství v organizaci, popíšeme funkce WTO, neboli principy činnosti organizace. Hlavním cílem WTO je odstraňování překážek v mezinárodním obchodu a jeho liberalizace. Tato funkce je založena na principu nediskriminace. Členské země se zavazují 4 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky: www.mpo.cz 11

nediskriminovat nebo nezvýhodňovat některého ze svých obchodních partnerů a stejně tak postupovat se zahraničními výrobky na domácím trhu. Další princip je princip předvídatelnosti, stability a transparentnosti. Z tohoto principu plyne dlouhodobá neměnitelnost obchodních překážek a tarifů a tím WTO plní funkci dohledu nad dodržováním podmínek mezinárodního obchodu. Mezi další principy WTO patří rozvojový princip, neboli princip poskytování pomoci, výhodnějších podmínek a určitých preferencí rozvojovým zemím. Sem patří také technická pomoc těmto zemím. V neposlední řadě je třeba zmínit podporu hospodářské soutěže a spolupráci s ostatními mezinárodními organizacemi. Kromě základních výhod, které plynou z principů WTO, existuje řada dalších, na které se nyní zaměříme. 1.2 Výhody členství Hlavní výhodou členství ve WTO je obchod bez diskriminace. Ten je umožněn díky pravidlům a principům ochrany slabších trhů před silnějšími. Přesněji řečeno, jedná se o systém pravidel pro fungování otevřené, spravedlivé a nenarušené hospodářské soutěže 5. Systém WTO má také úkol podporovat rozvoj a ekonomické reformy v určité zemi. Více než tři čtvrtiny členů WTO jsou rozvojové země a země ve fázi přechodu na tržní hospodářství. Během sedmi a půl let v rámci Uruguayského kola provedlo více než 60 z těchto zemí liberalizaci obchodu. Podrobněji se o výhodách členství ve Světové obchodní organizaci můžeme dozvědět v článku The 10 benefits of the WTO trading system, který je zveřejněn na stránkách Světové obchodní organizace 6. Uvedu nyní významné body článku, které shrnují přednosti členství ve WTO: 1) Systém napomáhá udržovat mír. Jinak řečeno: WTO poskytuje prostředí k řešení jednotlivých sporů, kterých bylo zaznamenáno mnoho. To vytváří důvěru mezi jednotlivými zeměmi. A jak uvádí článek, svět zaznamenal mnoho příkladů, kdy obchodní spor přerostl ve válku. Proto je tato funkce důležitá a motivuje země ke kooperaci. 2) Systém vytváří prostředí pro řešení obchodních sporů. Tato výhoda částečně plyne z předchozí. Více obchodu více příležitosti pro obchodní 5 Systém WTO: http://wto.cz/system-wto 6 10 benefits of the WTO trading systém: http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/10ben_e/10b00_e.htm 12

spor. Úkolem WTO je vyrovnat pozice dvou zemí a napomoci dohodě na společných bodech. 3) Pravidla dělají život lehčí. Rozhodnutí ve WTO jsou přijímána na základě konsenzu. Jednání se zúčastňují všichni členové a stejná práva mají také menší a chudší země. To může přinášet určité výhody pro všechny: jak pro malé země, které tímto získávají lepší vyjednávací možnosti, tak i pro větší země, které tak mohou použít jedno fórum k jednání se všemi obchodními partnery. To do jisté míry usnadňuje život velmocím. 4) Svobodný obchod snižuje náklady. Protekcionizmus je drahý: zvyšuje ceny. Globální systém WTO funguje na principu nediskriminace a snaží se odstraňovat překážky a bariéry obchodu. Výsledkem je postupné snižování mezních nákladů a snižování cen finálních výrobků a služeb. 5) Větší výběr a kvalita zboží Import zboží a služeb ze zahraničí určitě vede k tomu, že máme k dispozici velký výběr produktů, které jsou pro naši zemi exotické, a to po dobu celého roku. Stejně tak máme někdy díky importu k dispozici kvalitnější zboží. Vytváří se tak i tlak na domácí výrobce, aby v důsledku rostoucí konkurence zvyšovali kvalitu zboží a služeb. 6) Obchod zvyšuje příjmy. Snižování obchodních překážek vede nejen k zvyšování kvality a většímu výběru zboží, ale i k zvyšování příjmů. Ekonomové odhadují, že snížení obchodních bariér (zejména v oboru zemědělství, průmyslu a služeb) na jednu třetinu povede ke zvýšení příjmů ve světové ekonomice o 613 mld. dolarů což je nárůst světové ekonomiky srovnatelný s rozměrem kanadské ekonomiky. Získaný příjem by měl byt redistribuován ve správném směru na rozšíření prosperujících odvětví nebo na zahájení nových aktivit. 7) Obchod dává podnět k ekonomickému růstu a tím i ke snižování nezaměstnanosti. Jak je patrno z tohoto bodu, protekcionizmus škodí a vede k zvyšování nezaměstnanosti. Článek uvádí přiklad amerického automobilového trhu, který byl chráněn před vstupem producentů z Japonska. Důsledkem ochrany pracovních míst byla vysoká cena za automobily, což vedlo k tomu, že se automobily měně prodávaly. To následně způsobilo narůst nezaměstnanosti. Jinými slovy, pokus vyhnout se krátkodobým problémům přivodil nárůst problémů dlouhodobých. 8) Základní principy WTO napomáhají k plnění cílů, kterými jsou: ekonomický růst, 13

snižování nezaměstnanosti a ekonomická prosperita. V tomto bodě se opakují základní principy organizace, které jsme zmínili dříve, a to principy nediskriminace, předvídatelnosti, stability a transparentnosti. 9) Účinná obrana proti lobbystickým skupinám Při velkém tlaku ze strany lobbystických skupin budou vlády chráněny řadou antiprotekcionistických dohod v rámci jednání WTO. 10) Posílení domácích nařízení a politiky V tomto bodě je řečeno, že vstup do organizace snižuje procento korupce a jiných forem nesprávného řízení. To funguje na principu omezení pravomocí vlády ze strany organizace: Nemůžeme to učinit, protože je to v rozporu z politikou WTO. Kromě toho je nutné krátce zmínit výhody pro spotřebitele. Zaprvé je to snižování výdajů na život díky poklesu protekcionistických obchodních bariér. Výsledkem toho se snižují nejenom ceny importovaného zboží, ale i zboží tuzemského, v jehož výrobě se používají dovážené komponenty. WTO podnítí konkurenci a snižuje bariéry, v důsledku toho jsou zvýhodněni spotřebitelé. Dále se prostřednictvím aktivního obratu zboží rozvíjí nové technologie, jako tomu je například v případě mobilní komunikace. Jako nejdůležitější výhody pro ekonomiku člena WTO bych vyzdvihla zvýšení příjmů a efektivnosti externí ekonomické činnosti. Opět to funguje tak, že snížení obchodních bariér pozitivně působí na růst obchodu, z čehož plyne vzestup státních a osobních důchodů. A také předvídatelnost a průhlednost ekonomiky láká partnery a investory, což zvyšuje obrat zboží. Kromě ekonomických výhod jsou důležité i politické aspekty vlivu členství ve WTO, o čemž jsem se zmiňovala v souvislosti s článkem výše. Vstup do WTO ale především stimuluje politiku státu k silnějšímu rozvoji všech odvětví hospodářství, nejen jejich částí 7. Obchodní systém WTO napomáhá volné realizaci obchodu a zabezpečuje státy konstruktivním a pravidelným mechanismem pro řešení sporů ohledně obchodních problémů a tím vytváří a zpevňuje mezinárodní stabilitu a spolupráci. Určitým příkladem vlivu obchodu na světovou bezpečnost je obchodní válka ve 30. letech, kdy si země konkurovaly v uvalování protekcionistických bariér, což zesílilo Velkou depresi. Po druhé 7 Štěrbova, L.: Aktuální otázky vývoje Světové obchodní organizace. ISBN: 80-245-0210-0 14

světové válce se podařilo vyhnout opaku předválečného napětí v obchodu díky rozvoji mezinárodní spolupráce ve sféře obchodu, například s uhlím a černým kovem. Systém dokázal svou životaschopnost, jelikož politický konflikt mezi státy s vytvořenými stabilními obchodními vztahy je méně pravděpodobný. Řetězec GATT/WTO, ve kterém se dohody podepisují prostřednictvím konsenzu, se jeví jako důležitý instrument při upevňování důvěry. Funguje to tak, že pokud si je vláda jednotlivého státu jistá v tom, že jiné země nezvýší svoje obchodní bariéry, nebude mít ani ona nutkání udělat to samé. 1.3 Nevýhody členství Mezi hlavní nevýhody členství v organizaci patří povinnost odstoupení od všech výhod využívaných do chvíle vstupu. To platí především pro malé a chudé země. Dokonce mnohé podobné země nemají vlastní zastupitelstvo v Ženevě. Nejsou schopné se efektivně podílet na právotvorném procesu. Nemají dost síly, aby dokázaly ochránit svoje zájmy. Malé a chudé země čelí problému, spočívajícím v nemožnosti postavit se proti takovým velkým mocnostem, jako je například USA nebo EU. Zajímavý názor na vstup jednotlivých zemí do WTO má Josef Stiglitz, nositel Nobelovy ceny z roku 2001 v oboru ekonomiky, profesor Kolumbijské univerzity a člen Národní akademie věd USA. Často kritizuje liberalizaci a privatizaci. Po dlouhou dobu zkoumal výsledky zavedení modelu volného trhu ve státech Afriky, Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a východní Evropy a podle nich dospěl k závěru, že opuštění od státem řízené ekonomiky uvádí nakonec ekonomický systém do bezvýchodné situace. Josef Stiglitz má originální pohled i na otázku vstupu Ruska do WTO a vlastně i na přistoupení jakéhokoli státu do organizace. Vysvětluje to tím, že WTO omezuje možnosti provádění určité průmyslové politiky, industrializace, získání přístupu k určitým technologiím. Ve WTO existuje nerovnoprávnost obchodních režimů. Ačkoli WTO prosazuje volný obchod, neznamená to podle jeho názoru, že trh bude otevřen v obou směrech. Navíc často vzniká problém zákonnosti smluv v rámci režimu WTO, z čehož plyne, že v krátkodobé perspektivě nemůže být vstup státu do WTO výhodným. 15

1. RUSKO A JEHO VSTUPNÍ PROCES DO WTO Ruská federace je svou rozlohou, která činí 17 075 400 km², největší zemí na světě. Pokrývá značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 141,9 milionů obyvatel je devátou nejlidnatější zemí na světě. 8 Tabulka č. 1: Základní makroekonomické ukazatele, r. 2008: 2004 2005 2006 2007 2008 Počet obyvatel (mil. osob) 143,8 143 142,4 142,2 142 Inflace (%) 11,7 10,9 9.0 11,9 13,3 HDP (%) 7,1 6,4 7,5 8,1 5,6 Investice do zákl.jmění (%) 10,9 10,5 11 21,1 9,1 Přímé zahr. investice (mld. USD) 10 26,8 13,5 27,8 27 Reálné příjmy obyv. (%) 8,2 8,5 10,2 10,4 2,7 Export (mld. USD) 183,5 245,3 304,5 355,2 470,8 Import (mld. USD) 96,3 125,1 163,9 223,1 291,5 Nezaměstnanost (mil. osob) 5,9 5,7 5,3 5,8 5,8 HDP v mld. RUB 17 048 21 620 26 781 32 988 41 540 HDP na obyvatele v tis. RUB 119 151 188 232 292 Zdroj: Federální úřad státní statistiky Ruské federace a Ministerstvo pro ekonomický rozvoj RF 9 8 Rusko: http://cs.wikipedia.org/wiki/rusko 9 Federální služba státní statistiky: http://www.gks.ru/wps/portal/!ut/p/.cmd/cs/.ce/7_0_a/.s/7_0_33g/_th/j_0_69/_s.7_0_a/7_0_2v5/_s.7_ 0_A/7_0_33G 16

Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu Ruske federace (v mld. USD) 2004 2005 2006 2007 2008 OBRAT 257,1 368,9 468,6 577,9 762,3 Index 134,6 131,5 126,9 123,5 131,9 VÝVOZ 181,5 243,6 303,9 354,4 470,8 Index 135,8 132,9 124,7 116,8 132,8 DOVOZ 75,6 125,3 164,7 223,5 291,5 Index 123,6 128,7 131,3 136 130,4 SALDO 105,9 118,3 139,2 130,9 179,3 Zdroj dat: Ministerstvo pro ekonomický rozvoj Ruské federace 10 V roce 2008 činil objem zahraničních investic vložených do ruské ekonomiky přes 103,8 mld. USD, což je o 14,2% méně než v roce předchozím, kdy dosáhly objemu 120,9 mld. USD. Největší objemy zahraničních investic směřovaly do zpracovatelského průmyslu (30%), do obchodních organizací (velkoobchod a maloobchod 21%) a do těžebního průmyslu (19%). 11 Tabulka č. 3: Druhy investic (v mld. USD) 2004 2005 2006 2007 2008 Přímé 5,6 13 13,7 27,8 27 Portfóliové 0,2 0,5 3,1 4,2 1,4 Ostatní 23,3 40 38,2 89 75,3 Celkem 29,1 53,6 55,1 120,9 103,8 Zdroj: časopis «Věstnik banka Rossii» č. 18 z 11. března 2009 Rusko je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991; převzalo jeho místo v Radě bezpečnosti OSN a je vůdčím členem Společenství nezávislých států. Ministerstvo zahraničích věcí Ruské federace pohlíží na mezinárodní vztahy jako na hierarchický systém založený na dvoustranných vztazích mezi suverénními státy. Na nejvyšším místě mnohostranných vztahů stojí Organizace spojených národů, kterou 10 Ministerstvo ekonomického rozvoje: http://www.economy.gov.ru/wps/wcm/myconnect/economylib/mert/welcome/main 11 Ekonomika Ruska: http://cs.wikipedia.org/wiki/rusko#ekonomika 17

Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace považuje za jediné celosvětové fórum mnohostranné diplomacie s jedinečnými pravomocemi. Rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN jsou podle mezinárodního práva závazná a OSN je tak z ruského pohledu základní konstrukcí mezinárodního systému kolektivní bezpečnosti. Rusko deklaruje, že jeho zahraniční politika posiluje centrální roli OSN v mezinárodních vztazích. Aktivní účast v činnosti OSN a stálé členství v RB OSN dává Rusku možnost efektivně ovlivňovat mezinárodní procesy a prosazovat své národní zájmy. To zároveň posiluje postavení Ruské federace v mezinárodním systému 12. Rusko je zastáncem multilateralizace mezinárodního režimu od unipolárního světa, který zbyl po ukončení Studené války a ukázal se jako neefektivní způsob řešení globálních problémů. 13 Ruská federace považuje své členství v různých mezinárodních uskupeních a klubech za důležité, stejně jako i případná budoucí členství v seskupeních na rovnoprávném základě v seskupeních neformálních, globálních jako je G-8, regionálních BRIK (Brazílie, Rusko, Indie, ČLR); ekonomických jako je OECD; regionálních s ekonomickou i bezpečnostní složkou jako jsou SNS a její podmnožiny EvrAzES (angl. Eurasec) a ODKB (angl. CSTO), Asijsko-pacifická hospodářská spolupráce (angl. APEC) či Šanghajská organizace spolupráce (ŠOS). Ruská federace považuje za potvrzení růstu své role v mezinárodních vztazích rozhodnutí z roku 2007 o uskutečnění summitu APEC 2012 ve Vladivostoku a konání zimních Olympijských her 2014 v Soči 14. V únoru roku 1994 poskytla vláda Ruské federace členským zemím GATT Memorandum o vnějším obchodním režimu Ruska 15. Tento krok ruské vlády započal konečně aktivní fázi jednání o podmínkách přistoupení Ruska k WTO, ačkoli podání žádosti o vstup do WTO bylo provedeno už v červnu roku 1993. Celý proces je časově náročný a představuje velmi komplikovaný systém spolupráce a vzájemných dohod mezi všemi účastníky jednání. 12 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Rusko: http://old.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?staid=%7b0a56ba9e-2ec6-4552-a648-91a604acaa8d%7d 13 Rusko: http://cs.wikipedia.org/wiki/rusko 14 Rusko: http://cs.wikipedia.org/wiki/rusko 15 Historie jednání Ruska a WTO: http://www.rgwto.com/wto.asp?id=3671 18

2.1 Proces jednání o vstupu Ruska do WTO z historického pohledu Jednání probíhají v rámci Pracovní skupiny, která je složena z členů WTO, předsedou je Stefan Haukur Jóhannesson (viz Příloha 1). První schůze Pracovní skupiny ohledně přistoupení Ruska se konala v Ženevě 17. 19. července roku 1995. Proběhla na základě Memoranda o vnějším obchodním režimu, který byl představen Ruskem v roce 1994, a písemných odpovědí na otázky, položené členskými zeměmi po prohlédnutí Memoranda. Během prvního zasedání členové ruské delegace odpověděli na nové otázky a představili doplňující informace o takzvaných tradičních sférách GATT. Během několika příštích setkání zástupci zemí diskutovali o Memorandu a jeho doplnění. Hlavní otázky byly položeny v roce 1997, a to sice: otázky netarifního regulování, technických bariér v obchodu, hygienických předpisů, zemědělství (v kontextu jednání o přistoupení k WTO), přehled zákonodárního vývoje v oblasti ekonomiky a obchodu, tržní aspekty práv duševního vlastnictví (TRIPS), atd. Bylo provedeno mnoho konzultací a dvoustranných vyjednávaní o tarifních ústupcích a v roce 1998 si Rusko začalo připravovat upravené tarifní návrhy, které byly v roce 2000 předány do rukou Pracovní skupiny. V roce 2002 Pracovní skupina došla k rozhodnutí přejít ke druhé etapě jednání s Ruskem. K aktuálním otázkám byla přidána problematika vládní podpory a exportních subvencí. Bylo deklarováno, že došlo k určitému zlepšení v oblasti dostupnosti zboží na trhu. Důležitým rozhodnutím Pracovní skupiny bylo zrychlení práce nad závěrečnou zprávou o přijetí Ruska do WTO. Během roku 2003 byla zpráva diskutována na všech zasedáních. Bylo vypracováno několik variant této zprávy a konečná verze (třetí) zahrnula všechny nutné a aktuální otázky, včetně finančně-měnové politiky, konkurence a rozdělení pravomocí mezi subjekty Ruské federace. Na příštích schůzích projednávala Pracovní skupina komentáře a dodatky ke zprávě. Zpráva je klíčovým prvkem finálního balíku dokumentů pro přistoupení Ruska. Hlavním výsledkem kola v roce 2005 bylo dokončení jednání s Brazílií a Argentinou o přístupu na trh zboží.nyní se diskutuje o sporných otázkách mezi Ruskem a Gruzií, pracuje se na doplňujících částech závěrečné zprávy, pokračují dvoustranná jednání o trhu zboží a služeb s delegací USA. V dnešní době je práce ve sféře systematických otázek soustředěna na diskuzi textu 19

Zprávy. V něm zůstala otevřena řada otázek v oblasti tvorby cen, publikace přijímaných právních úkonů, celního spravování, regulace trhu alkoholu. Většina rozporů ohledně textu Zprávy Pracovní skupiny může být vyřešena během jednání delegací. Zároveň jsou v programu jednání i složité otázky týkající se vztahu s USA (ohledně funkčnosti státních obchodních podniků) a s EU (o exportních clech). Jako konkrétní výstup byla 19. srpna roku 2008 zveřejněna aktuální verze Zprávy o vstupu Ruska do WTO. 16 Otázka přijetí Ruska do WTO je neustále sledována federálními orgány zákonodárné a výkonné moci Ruské federace. V srpnu roku 1997 byla vytvořena komise Ruské federace pro otázky WTO, která byla v červenci roku 2004 přejmenována na Vládní komisi pro otázky Světové obchodní organizace a součinnost s Organizací ekonomické spolupráce a rozvoje. V současnosti ji vede předseda vlády Ruské federace, I. Šuvalov. Nejdůležitější funkcí komise je koordinace procesu přistoupení a vypracování vyjednávací pozice ruské strany. 17 2.2 Sporné body a překážky vstupu Ruska do organizace Proces jednání o přistoupení Ruska k WTO se brzdí kvůli nedokonalé ruské ekonomice, která může zkolabovat při vstupu státu na světový trh v podmínkách WTO. V současné době nejsou vyřešeny tři bloky otázek: stupeň státní podpory agrárního sektoru a státních podniků a úroveň exportních cel (zejména na dřevo). Ruská vláda musí co nejdříve schválit úpravy v několika federálních právních aktech. Změny se týkají technického regulování a také zákona o duševním vlastnictví. Základem pro provedení jednání jsou dokumenty a návrhy vypracované vládou Ruské federace. V rámci procesu přistoupení vede ruská delegace vyjednávání ve čtyřech směrech: 1) Jednání ve sféře tarifní problematiky jeho cílem je stanovení maximální úrovně sazeb celních poplatků na veškeré zboží, Rusko získá právo na jejich uplatnění po vstupu do WTO. Tarifní jednání jsou vedena na bázi dvou principů: Od momentu přistoupení k WTO Rusko nesníží celní sazby platného tarifu ani v jedné z 16 Základní etapy jednání o vstupu Ruska do WTO: http://www.wto.ru/russia.asp?f=etaps&t=10 17 The Working party of the Russian Federation: http://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_russie_e.htm 20

oblastí a po uplynutí přechodného období mohou být sazby dovozních cel (využívané Ruskem) sníženy, ale výhradně v těch sektorech ekonomiky, kde snižování sazeb neovlivňuje domácí výrobce (tj. chybějící, nebo v Ruské federaci v dostatečném množství nevyráběné druhy zemědělských nebo průmyslových surovin), nebo tam, kde ruská strana má zájem o příliv zahraničního zboží (technické vybavení, počítačová technika, medicínské vybavení atd.). Druhý princip spočívá v tom, že přistoupení Ruska k nějaké dohodě nebo iniciativě, jež není nezbytná nebo je jen doplňující, nemůže být bráno jako závazná podmínka pro přijetí nebo nepřijetí do WTO. V důsledcích dvoustranných jednání se však Rusko těmto podmínkám přiblížit může. 18 V dnešní době jsou jednání o podmínkách dovozu zahraničního zboží na ruský trh dokončena se všemi členy Pracovní skupiny. 2) Největším problémem pro Rusko se mohou stát požadavky členů WTO na likvidaci platných mechanismů dotací. Průmyslové dotace, které dovolují značně ovlivňovat podmínky konkurence na trzích průmyslových výrobků, zůstávají jedním z klíčových momentů regulování obchodních a ekonomických vztahů normami WTO. V Rusku používá velký počet podniků finanční pomoc a státní dotace, včetně rozpočtového financování v rámci federálních cílových programů individuálních daňových slev na federální a lokální úrovni. Navíc podle norem WTO může k státním dotacím patřit i poskytnutí výzkumných výsledků, vytvářených díky státním prostředkům a fondům. Zkoumání této problematiky se zpravidla provádí v průběhu mnohostranných konzultací s účastí členů skupiny Quad (USA, EU, Japonsko, Kanada). Dané jednání má dost složitý charakter. V létě roku 2008 ministr zemědělství A. Gordejev uvedl důvody potvrzující nutnost souhlasu s předem oznámeným stupněm podpory agrárního sektoru pro realizaci Státního plánu, který se týká rozvoje zemědělství a regulování trhů zemědělské produkce, surovin a potravin na r. 2008 2012 19. Celkem se technická práce v otázkách zemědělství blíží k dovršení. V současnosti se v sekretariátu WTO připravuje projekt Zprávy Pracovní skupiny, který v sobě zahrne závazky Ruska ohledně zemědělství. 3) Jednání o přístupu na trh zboží jeho cílem je shoda podmínek přístupu zahraničních dodavatelů na ruský trh. K dnešní době jsou jednání se všemi členy Pracovní skupiny, kteří 18 D. Tara Obchodní politika a význam vstupu Ruska do WTO, Celý svět, 2006 19 Článek «Kdo chce Rusko do WTO?»: http://www.bigness.ru/news/2004-01-19/none/812 21

na něm měli zájem, dovršena. Podle výsledků ukončené diskuze Rusko souhlasilo přijmout závazky přibližně v 116 sektorech služeb ze 155 sektorů předepsaných klasifikací WTO. V řadě případů předpokládá pozice Ruska tvrdší podmínky práce zahraničních dodavatelů na ruském trhu ve srovnání s podmínkami předepsanými platným zákonodárstvím (například služby související s energetikou, s částí dopravních služeb, s částí zdravotnických služeb a s jinými). Taková pozice v budoucnu dovolí, v případě nutnosti, používat dodatečné nástroje ochrany domácích dodavatelů před zahraniční konkurencí. 20 4) Diskuze o systematických otázkách zvláštním problémem je úprava ruského zákonodárství v souladu s normami WTO a budoucími závazky Ruska v souvislosti se vstupem Ruska do organizace. Ještě před deseti lety polovina platných zákonů nepodléhala normám WTO. Připomínky členských států WTO se týkají dvou oblastí: a) nesoulad ruského zákonodárství a právní praktiky ve srovnání s normami WTO. To se týká zejména řady ustanovení v oblasti celnictví. Splnění tohoto požadavku je standardním nárokem na všechny potenciální členy WTO. b) požadavky Ruska, které jsou za rámcem povinností WTO, například připojení k nepovinným dohodám o vládním zakoupení, unifikace vnitřních a vnějších cen na energetická média, zrušení exportních cel. Základem pro jednání je zde projekt Zprávy Pracovní skupiny, ve kterém jsou uvedena práva a povinnosti, které Rusko přijme po dovršení všech jednání. 20 Vstup Ruska do WTO: http://www.government.nnov.ru/?id=22248&template=print 22

3. VÝZNAM ČLENSTVÍ RUSKA VE WTO Členství ve WTO poskytuje zemím mnoho výhod. Jejich získání je v pragmatickém smyslu cílem přistoupení k WTO. Rusko sleduje cíl stát se rovnoprávným obchodním partnerem na světovém trhu. Ale z jiného pohledu je zřejmé, že se vstupem do WTO hrozí Rusku i určitá nebezpečí, například ztráta konkurenceschopnosti produkce, ale i mnohé jiné nevýhody. Na výhody i nevýhody vstupu Ruska do WTO se nyní podíváme podrobněji. 3.1 Výhody členství ve WTO pro Rusko V poslední době vznikl rozpor v názorech na to, zda vstup Ruska do WTO přinese opravdu kladné výsledky, nebo je to z části jen iluze a ve skutečnosti členství Ruské federace v organizaci nebude faktorem zplešujícím vnitřní a vnější ekonomickou situaci. Podle statistiky například rozšíření vývozu ruské produkce na trhy jiných států představuje jen 5% celkového exportu, což je dost malý podíl. Navíc již v dnešní době obchoduje Rusko se svými partnery podle dvoustranných dohod v režimu nejpříznivějších podmínek. Co se týče omezujících opatření, 59% z nich představují antidumpingová opatření, přičemž 60% je uvaleno vůči výrobcům černých kovů. Ale na druhou stranu, procedura provedení podobných vyšetření se neřídí členstvím ve WTO, ale poskytnutím statusu země s tržní ekonomikou. Analýza těchto problémů dovoluje vyvodit svérazný závěr o tom, že všechny výhody a přednosti, které stát může získat od členství ve WTO, se neurčují členstvím jako takovým, ale vnitřní politikou země, směřující k modernizaci ekonomiky, zvyšení kvality života a konsolidaci společnosti 21. Podle mého názoru je to dost originální názor na vstup Ruska do WTO. Uvedla jsem ho jen proto, aby bylo jasné, že existují kontroverzní představy o výhodách přistoupení Ruska k WTO. V každém případě je dnes Rusko na cestě k úpravám ekonomiky a politiky s cílem přistoupit k Světové obchodní organizaci. Vstup ve WTO je překážka, kterou musí Rusko překonat. Toto směřování nikdo neměnil a měnit nebude. Vstup Ruska do WTO má být solidní, zasloužený a má pro 21 Argumentů «proti» vstupu Ruska do WTO je vice než «za»: http://www.russia-today.ru/2002/no_8/8_economics_2.htm 23

Rusko otevřít nové výhody, prohlásil prezident Ruské federace D. Medveděv v Německu v létě 2008 22. Nejdůležitějším cílem Ruska, stejně jako každé jiné země usilující o připojení k WTO, je získání nových obchodních výhod, vytvoření stabilní a efektivní ekonomiky a rovnoprávné účasti na světovém obchodu. Zahraniční obchod hraje pro ruskou ekonomiku velmi významnou roli, podíl exportu zboží na HDP od počátku 90 let minulého století vzrostl z počátečních 20 % na současných přibližně 50 %. Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruska (v mld. USD) 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Export 82,4 105 101,9 107,3 135,9 183,2 243,8 Import 62,6 44,9 53,8 61 76,1 97,4 125,4 Saldo 19,8 60,1 48,1 46,3 59,8 85,8 118,4 Zdroj dat: Federální úřad státní statistiky Na níže uvedených 10 států, připadlo více než 60 % z celkového obchodního obratu Ruské federace v r. 2000. Tabulka č. 5: Pořadí hlavních obchodních partnerů RF v r. 2003 Stát - obchodní Pořadí partner 1 SRN 9,6% 2 Itálie 8,5% 3 USA 7,3% 4 Bělorusko 6,8% 5 Ukrajina 6,3% 6 Čína 6,2% 7 Velká Británie 5,3% 8 Polsko 5,2% 9 Nizozemsko 5,1% 10 Finsko 4,1% 22 Článek «Dlouhý proces vstoupání do WTO»: http://glavnoe.ua/news/n21876 24

Zdroj dat: Velvyslanceství ČR v Ruske federaci 23 Rusko je velkou zemí s obrovským kapitálovým trhem. Mezinárodní obchodní vztahy Ruské federace ročně neustále rostou. Zapojení do Světové obchodní organizace by mohlo napomoci rychlejšímu růstu výměny zboží a služeb na světovém trhu a získání nových obchodních partnerů. Graf č. 1: Dynamika zahraničního obchodu Ruska s vybranými regiony (v mld. USD) 300 Zahraniční obchod Ruska s vybranými regiony 250 Billiony USD 200 150 100 Evropa SNS Asie Amerika Afrika 50 0 Roky Zdroj dat: Národní banka Ruské federace 24 23 Velvyslanectví ČR v Ruske federaci : http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=1154&ido=991&idj=1&amb=54 24 Národní banka Ruské federace: www.cbr.ru 25

Tabulka č.6.: Zbožová struktura exportu, podíl v % Zbožová struktura exportu, podíl v % 1997 1998 1999 2000 2005 Minerální paliva 45,5 39,5 43 53 58 Litina, ocel, barevné kovy 15,8 15,7 20 13 17,7 Stroje, zařízení a dopravní prostředky 9,9 10,5 11 9 9 Dřevo, celulóza, papír 3 4,4 5 3 4,2 Ostatní výrobky 25,8 30,9 21 22 11,1 Zdroj dat: Velvyslanectví ČR v Ruske federaci Tabulka č. 7: Zbožová struktura importu, podíl v % Zbožová struktura importu, podíl v % 1997 1998 1999 2000 2005 Stroje, zařízení a dopravní prostředky 35,3 36,2 32,4 30,5 37,3 Potraviny a zemědělské plodiny 25,1 24,6 28,4 23,2 21,1 Chemické výrobky, kaučuk 14,4 15 16,4 18,6 16,8 Kovy a výrobky z nich 7,1 7,1 7,2 8,3 7,3 Léky 3 2,9 2,7 3,4 3,7 Mražené maso 2,7 2,5 3,2 1,8 1,9 Ostatní výrobky 12,4 11,7 9,7 14,2 11,9 Zdroj dat: Velvyslanectví ČR v Ruske federaci V současné době se obchod mezi Ruskem a jinými státy, které jsou členy WTO, neustále rozvíjí. Přijetí Ruska do WTO je nezbytné, aby se zahraniční obchod a význam Ruska na světovém trhu dále prohluboval ve správném směru. Přednosti, které jsou nabízeny právním systémem mezinárodního obchodu, a výhody, které je jím možné dostat, je třeba posuzovat z dvou různých hledisek: z hlediska podniků jako exportérů zboží a služeb a z pohledu podniků jako importérů surovin a jiných produktů, které jsou nutné pro výrobu zboží na export. Systém WTO zabezpečuje stabilitu dostupnosti k exportním trhům a zavazuje všechny státy používat jednotný soubor 26

pravidel. Podobný zaručený přístup k trhům, který se zajišťuje společnými závazky, poskytuje exportním odvětvím možnost formovat investiční a výrobní plány v podmínkách větší stability, což by bylo pro ruskou ekonomiku velmi prospěšné. Pro importéry se systém celních tarifů předepsaných dohodami jeví indikátorem toho, že jejich výdaje na import nebudou podrobeny inflaci kvůli zavedení vyšších celních poplatků. Nyní bych nastínila hlavní výhody, které by ze vstupu do WTO pro Rusko mohly plynout: 1) Je to integrace do světové ekonomiky současná ekonomika se může rozvíjet pouze při aktivní vzájemné působnosti se světovým trhem zboží a služeb. A WTO má přednostní úlohu v určování pravidel hry na tomto trhu. 2) Rusko by se stalo plnoprávným účastníkem nových kol jednání a mohlo by samostatně, či v koalici s jinými státy hájit své zájmy. 3) Jako člen WTO bude Rusko moci používat zvláštní mechanismus pro výhodnější řešení obchodních sporů. Dnes je to prakticky jediný nástroj ochrany obchodních zájmů členských států proti nespravedlivým zájmům jiných členských zemí. 4) Vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj obchodu a jiných forem vnější ekonomické činnosti. 5) Rozvoj civilizovaného byznysu skrze uplatnění mezinárodních zkušeností v oblasti regulování obchodu, norem a pravidel WTO ve sféře ruského zákonodárství a ekonomické činnosti. Přistoupení k WTO umožní stabilizovat ruské vnější obchodní zákonodárství, učinit pravidla hry stálými a předvídatelnými, což by mělo pomáhat vývoji obchodu s jinými státy. 6) Stimulace ekonomiky, a to z pohledu zvýšení konkurence na vnitřním trhu (aby domácí produkce byla konkurenceschopnější, podniky budou nuceny více investovat do rozvoje a výměny zařízení). 7) Otevírá se přístup k trhům. V případě vstupu do WTO bude mít Rusko přístup k těm trhům, které jsou pro stát zatím fakticky nedostupné, což by mělo posloužit jako podnět pro rozvoj výroby. V první řadě to platí pro strojírenství, zbrojní průmysl, hi-tech průmysl. Růst výroby by mohl být zaznamenán v konkurenčních oblastech, například v energetice, těžebním průmyslu, zpracovatelském průmyslu, rybářském průmyslu, turismu a ve službách. Růst produkce v nejkonkurenceschopnějších odvětvích bude znamenat růst životní úrovně v zemi: zvýšení zaměstnanosti, zlepšení kultury výrobních vztahů, demografický růst a snižování kriminality. Je zřejmé, že jednotlivé důsledky vstupu Ruska 27

do WTO jsou spolu vzájemně provázány a navzájem se ovlivňují. 8) Zvýšení průhlednosti obchodu díky adaptaci ruského zákonodárství na mezinárodní normy, což zvýší pracovní aktivitu v sektoru ekonomiky. Zároveň by tak došlo ke snižování korupce z důvodu vzniku jasných a průhledných pravidel. 9) Vytvoření příznivého prostředí pro zahraniční investice na ruském investičním trhu, které následně umožní samotný ekonomický růst země. Rozšíření možností ruských investorů v členských státech WTO. 25 3.2 Nevýhody členství ve WTO pro Rusko Očekávaný zisk, plynoucí z výhod vstupu Ruska do WTO, se nemusí naplnit kvůli celé řadě příčin. Zapojení do WTO bude od Ruska vyžadovat značné úsilí v podmínkách přípravy celého hospodářství nejen v rámci dosažení vstupních podmínek, ale také kvůli adaptaci ruského obchodu na světový trh. Rostoucí konkurence ze strany zahraničních výrobců přivede ke ztrátám domácí výrobce. Následující body nám ukazují nevýhody vstupu Ruské Federace do WTO. Je možné, že právě tato fakta brzdí vstup Ruska do WTO: 26 1) Po vstupu Ruska do Světové obchodní organizace bude třeba, aby ruský průmysl (v mnoha ohledech dost zastaralý) konkuroval nejsilnějším světovým hráčům právě takové podniky totiž vlastní dostatek zdrojů, aby pohltily ruský trh. Tato situace bude dramatická pro malé a střední podniky, které nejsou schopné bojovat se zahraniční konkurencí. To přivede takové podniky k bankrotu a povede tím pádem ke ztrátě pracovních míst v důsledku konkurence domácích podniků s importními výrobci a k zvýšení nákladů na sociální zajištění nezaměstnaných. Pro většinu obyvatelstva Ruska se takový negativní důsledek vstupu Ruska do WTO zdá velmi důležitým a reálným, a proto mnoho Rusů (kteří se v nějaké míře vyznají v problematice Ruska a WTO) dává přednost ponechání systému WTO mimo Rusko. Ale na oficiálních ruských stránkách WTO je uvedena pozice vlády ohledně této otázky. Je zde napsáno, že zdravá konkurence podnítí pouze úspěšnou práci domácího výrobce, který bude nucen zvyšovat kvalitu svého zboží v podmínkách konkurence. Jako příklad se uvádí situace na trhu v USA, kde otevření amerického trhu pro import japonských automobilů bylo velmi citlivé pro 25 Pozitivní a negativní důsledky vstupu Ruska do WTO: http://surin.marketolog.biz/vto.htm 26 Institut komplexních strategických výzkumů: www.icss.ac.ru 28

hospodářství USA, ale výsledkem toho se docílilo zlepšení kvality a zlevnění aut amerického původu. 2) Rusko bude muset vyrovnat vnitřní ceny energetických zdrojů a dopravní tarify se světovými, což se projeví na výrobní ceně produkce a může způsobit inflaci. 3) V podmínkách zvýšené konkurence se ve slabších oblastech ekonomiky nelze vyhnout ani pohlcení domácích společností silnějšími zahraničními firmami. V dnešní době je v Rusku ekonomika dost otevřená a má nevysoké celní poplatky. Tarifní návrh, který Rusko odeslalo do WTO, obsahuje vyšší hodnoty všech celních poplatků, než jaké dnes reálně fungují. Například dnešní úroveň importního tarifu v Rusku činí celkem 9% a podle oficiálního vyhlášení Ruska, které je zaneseno do jednání s WTO (a nejspíše bude přijato), je úroveň importního tarifu 11%, což znamená, že Rusko nebude snižovat tarify. Důležitým faktem je, že, samozřejmě v návaznosti na přechodný stav ruské ekonomiky a neúplnosti strukturních transformací, nemůže Rusko otevřít domácí trh se zbožím pro zahraniční zboží příliš široce. Při vstupu do WTO mohou noví členové zachovávat nutnou úroveň tarifní ochrany trhu se zbožím nebo se službami. Konkurenční úroveň takového chránění je předmětem jednání o podmínkách přistoupení, které dnes Rusko vede. Pro informaci představím krátký komplexní přehled toho, jak vstup do WTO může ovlivnit domácí výrobu v Rusku: 29