Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Edice Strukturální fondy - svazek 10/2000 Slovníček vybraných pojmů politiky soudržností EU Druhé upravené vydání Praha 2000
Publikace je výhradním vlastnictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR a nesmí být použita pro jiné účely bez jeho výslovného souhlasu. r r STRUKTURÁLNÍ FONDY č.10 Slovníček vybraných pojmů politiky soudržnosti EU Redakce: MMR ČR - odbor integrace a strukturálních fondů Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha l tel.: (02) 2486 1345 Vedoucí autor, kolektivu: Odborná redakce : Ing. Drahomíra Vrbská, ředitelka odbor integrace a strukturálních fondů, MMR Kate Watson, Task Force při MMR Výrobně technické zabezpečení: Metropolis Media, a. s. Redakční uzávěrka: říjen 2000, druhé vydání Neprodejná publikace
Obsah Výkladový slovník.1 Seznam zkratek.25 Anglicko-český slovník.... 30
Výkladový slovník hlavních termínů souvisejících s problematikou rozšíření EU A Absorption Capacity Absorpční kapacita Termín absorpční kapacita je v dokumentu Revize Phare 2000 popsán jako "schopnost národní správy plánovat a realizovat vnější pomoc". To představovalo klíčové téma reformy Phare v roce 1997. Obecným závěrem bylo to, že pokud nebude absorpční kapacita kandidátských zemí podstatně zvýšena, nebudou tyto země schopné efektivně realizovat pomoc ze strukturálních fondů po svém vstupu do EU, jak zamýšlí. Nová orientace Phare v roce 1997 proto zdůraznila potřebu zvýšení absorpční kapacity a navrhla určitá opatření ke zlepšení této stránky. Ta zahrnovala zlepšení smluvních statistik prosazováním větších projektů, zvláště investičních, jejichž minimální cena je 2 MEUR; zjednodušení plánovacích procedur zavedením dokumentu Partnerství pro vstup jako základu, ze kterého vycházejí všechny projekty, které mají být financovány; a dále obecné zlepšení dopadů projektů zavedením nových monitorovacích a řídících struktur, které zároveň umožní, aby se získané zkušenosti zpětně promítly do dalšího programování. Jedním ze závěrů Revize Phare 2000 nicméně je to, že otázka zvýšení absorpční kapacity stále není "dostatečně uspokojivě řešena". Revize proto navrhuje, aby se důraz kladl na zvýšení kvality monitorování a hodnocení a na opatření zajišťující zvýšení kvality přípravy projektů jak ze strany Komise, tak ze strany kandidátských zemí, což se jeví jako jedna z hlavních příčin nízké účinnosti a absorpční kapacity. V praxi to bude představovat nutnost vzniku specifických projektů, které budou zaměřeny na podporu výstavby institucí a přípravy projektů, aby byl zajištěn dostatek dobrých projektů, vhodných k financování. Accession Partnership Partnerství pro vstup Založení Partnerství pro vstup bylo pro každou kandidátskou zemi klíčovým prvkem posílené předvstupní strategie definované v Agendě 2000. Přechodem na programování postaveném na Partnerství pro vstup, Národním programu pro přijímání acquis (NPAA) a na Pravidelných zprávách, s jasným zaměřením na vstup do EU, se radikálně zjednodušily programovací postupy Phare a podpora Phare se zúžila na priority přijímání acquis communautaire. Zdroje Phare jsou nyní zcela soustředěny na předvstupní priority definované v Partnerství pro vstup každé země. Partnerství pro vstup bylo vytvořeno na základě Stanoviska EK k připravenosti dané země na vstup do EU a projednáno jednotlivě s každou kandidátskou zemí. Partnerství pro vstup všech 10ti kandidátských zemí byla revidována a přijata Radou 6. prosince 1999. Slučují do jednoho dokumentu potřeby a priority kandidátské země a formy pomoci zaměřené na plnění Kodaňských kritérií. Tím vzniká celkový rámec programování pro Phare, ISPA a SAPARD a celkový obraz dostupných financí určených na podporu plnění stanovených priorit. Partnerství pro vstup je vybudováno kolem Národního programu a poskytuje víceletý rámec programování pro všechny tři předvstupní nástroje. Jeho realizace je zacílená na prioritní oblasti, splňující podmínky pro získání podpory v krátkodobém a střednědobém výhledu, a uskutečněný pokrok se odrazí v každoročních Pravidelných zprávách, z nichž poslední byla vydána v listopadu 2000. Všechny projektové tiše Phare dnes mají oddíl týkající se dodržování priorit Partnerství pro vstup a Národního programu, čímž je posílena programová strategie zaměřená na vstup. Revize Phare 2000 zahájená v říjnu 2000 rozhodla, že programování Phare zaměřené na vstup bude i nadále vycházet z Partnerství pro vstup, Národního programu pro přijímání acquis, Pravidelných zpráv a z vyjednávacího procesu.
Acquis communautaire Legislativa EU Acquis communautaire je soubor veškeré legislativy Evropských společenství, která byla vytvořena a novelizována od počátku existence Evropské unie. Časový harmonogram pro vstup závisí hlavně na pokroku jednotlivých zemí v přijímání, zavádění a uplatňování "acquis". Česká republika se při podpisu Asociační dohody zavázala k harmonizaci vlastní legislativy s acquis communautaire a k jeho uplatnění. Přijetí kompletního acquis communautaire je také jedním z Kodaňských kritérií, kterými je poměřován celý pokrok ve vstupním procesu. Partnerství pro vstup, Národní program pro přijetí acquis a pravidelné zprávy, tvořící součást širší předvstupní strategie definované v Agendě 2000, poskytují rámec pro stanovení priorit acquis a pro sledování a hodnocení, do jaké míry je legislativa přijata a uplatňována. Zpráva o pokroku (pravidelná zpráva) pro rok 2000, vydaná 8. listopadu 2000, poskytuje podrobný rozbor tohoto pokroku. Její plné znění je přístupné na oficiálních internetových stránkách EU a českého Ministerstva zahraničí. Obecně lze legislativu EU rozdělit do tří hlavních skupin. Základ primární legislativy představují smlouvy o založení tehdejšího EHS, tzv. Římské smlouvy z r. 1957 ve znění pozdějších smluv. Například v roce 1987 byla přijata nová základní smlouva nazývaná Zákon o jednotné Evropě. Ta byla významně reformována Smlouvou o Evropské unii (tzv. Maastrichtskou smlouvou), přijatou v roce 1992. Smlouva o Evropské unii představuje rozsáhlou úpravu základní (primární) legislativy, tj. Římské smlouvy z roku 1958. Hlavním důvodem přijetí Smlouvy o Evropské unii byla potřeba stanovit jasná pravidla a harmonogram pro vytvoření hospodářské a měnové unie, včetně zavedení jednotné měny. Zatím poslední úpravou primární legislativy EU je Amsterdamská smlouva, podepsaná v r. 1997. Tato smlouva rozšiřuje okruh aktivit koordinovaných orgány Unie (např oblast sociálních věcí, životního prostředí a zdraví). Výrazně byla také posílena koordinace zahraniční politiky států EU a byla zvýšena úloha Evropské komise v této sféře. Druhou úroveň legislativy představuje sekundární právo. Sekundární právo je souhrnem právních aktů vydaných orgány EU; Nejčastěji se jedná o nařízení nebo směrnice přijaté Radou ministrů EU, právní akty schválené Evropským parlamentem a rozhodnutí Evropské komise. Zvláštností právního aktu nařízení je skutečnost, že není třeba jeho žádné transformace do národní legislativy, ale je účinné přímo. Součástí aquisjsou také mezinárodní smlouvy uzavřené orgány EU. Třetí úroveň legislativy EU představují judikáty (rozsudky či posudky) evropského Soudního dvora. Judikáty Soudního dvora dotvářejí komunitami právo a při aplikaci evropského práva je nutno je respektovat. Additionality Adicionalita Je jedním ze základních principů politiky externí pomoci ze strany EU, uplatňuje se v rámci strukturálních fondů i Phare. Oddíl věnovaný adicionalitě v projektových fiších Phare požaduje informace o tom, jak je zajištěno, že poskytnutí financí z Phare nenahradí další finance zejména ze soukromého sektoru nebo od mezinárodních finančních institucí. Obecným smyslem adicionality je zajistit, aby komunitami zdroje nenahrazovaly národní rozpočty členských zemí, aby nebyly využívány pro financování "veřejných a podobných strukturálních výdajů 1 ", které by jinak byly financovány členskou zemí. Proto se před schválením Rámce podpory společenství (CSF) nebo Jednotného programového dokumentu (SPD) dohodne členská země a Komise na celkové výši veřejných výdajů, kterou musí členská země v daném programovém období udržovat, a ta je potom začleněna do výše zmíněných dokumentů. Nařízení stanoví, že průměrná roční úroveň výdajů musí být minimálně stejná jako průměrná úroveň výdajů v reálných hodnotách dosažená v předchozím programovém období. Financování se vypočítává podle dvou hlavních faktorů: ze zeměpisného hlediska se financování týká všech regionů Cíle 1 a regionů spadajících pod Cíl 2 a 3, které se pro tento účel slučují do jedné skupiny. Komise zohledňuje i obecnou makroekonomickou situaci nebo makroekonomické faktory, které by mohly změnit situaci v národním hospodářství v krátkodobém až střednědobém výhledu. Požadavky týkající se adicionality se v průběhu programového období ověřují celkem třikrát: předběžnou kontrolou před schvalováním CSF a SPD, dále v polovině programového období (poté může dojít k dohodě o úpravě výše výdajů) a nakonec před koncem programového období. Členská země má rovněž povinnost informovat Komisi o všech událostech, které by mohly ovlivnit její schopnost zajistit adicionalitu během programového období. Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, Článek 11 'Adicionalita'.
Agenda 2000 Agenda 2000 Agenda 2000 je soubor reforem, naznačující širší perspektivu vývoje Evropské unie ve 21. století. Zakládá se na návrzích Evropské komise na modernizaci klíčových politik EU (zejména jednotné zemědělské politiky a regionální politiky) a na přípravu Unie na další rozšíření, a to z hlediska rozpočtového i politického. Dokument, jehož celý název zní "Agenda 2000, za silnější a širší Unii" byl vydán Komisí v červenci 1997 a schválen na zasedání Evropské rady v Berlíně v březnu 1999. V oblasti rozšíření reagovala Agenda 2000 na žádosti o členství v EU, jichž v období od března 1994 do června 1996 obdržela 10 ze zemí střední a východní Evropy (Česká republika podala žádost v lednu 1996). Jako součást těchto příprav vydala Komise podrobné "Stanovisko" ke každé žádosti o členství. Tato "Stanoviska" hodnotila celkovou připravenost jednotlivých zemí na vstup do EU. Hodnocení probíhalo podle stanovených objektivních kritérií, tzv. Kodaňských kritérií pro členství (viz samostatné heslo). Na základě těchto Stanovisek Komise doporučila zahájení vstupních jednání s tzv. první vlnou kandidátských zemí, tj. s Kyprem, Českou republikou, Estonskem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem. Reformy Phare v rámci reforem Agendy 2000 byly definovány již dříve v Novém zaměření Phare z března 1997. Jeho hlavním cílem bylo přeměnit Phare na program zacílený na vstup kandidátských zemí do EU se zaměřením na nejurgentnější potřeby kandidátských zemí spojené s jejich přípravou na vstup. Assistance Pomoc Podle Nařízení 1260/1999 je "Assistance" forma pomoci, poskytovaná fondy, jmenovitě: operační programy nebo jednotné programové dokumenty, Iniciativy Společenství a podpora technické pomoci a inovačních opatření. B Beneficiary Příjemce -grantu nebo konečný příjemce; stát, země, organizace Příjemce grantu nebo finanční či technické pomoci. Ve Phare znamená příjemce grantu osobu nebo organizaci, která skutečně obdrží grant na realizaci operace (provedení činnosti). Nicméně do doby podpisu smlouvy o grantu je příjemce žadatelem. Někdy se používá výrazu přijímající stát - jde pouze o synonymum pro zemi, která získává pomoc EU. Přijímající organizace je obdobou a může jít o právnickou osobu, která podepisuje smlouvu o grantu. Běžně používaným výrazem je konečný příjemce, a znamená to orgán, organizaci nebo úřad, který má z projektu užitek. Pro projekty ISPA bude pravděpodobným konečným příjemcem železniční společnost nebo správa silnic, přístavů či letišť. Pro strukturální fondy musí programový doplněk obsahovat definici typů konečných příjemců opatření. Zamýšlených konečných příjemců, t.j. malých a středních podniků, neziskových organizací, obcí a dalších veřejných či soukromých subjektů, které mohou navrhovat projekty splňující podmínky tohoto opatření a získat tak část finanční pomoci ze strukturálních fondů. C Co-financing Spolufinancování Spolufinancování veřejných prací se poskytuje normálně pouze jako financování místních veřejných prací spolu s národními zdroji. Všechny investice financované Phare, ISPA a SAPARD musejí být spolufinancované z národních zdrojů. Právním základem tohoto pravidla je Koordinační nařízení (či. 7), které stanoví, že "přijímající země musí přispět na financování investic". Národní podíl může pocházet z veřejných zdrojů, úvěrů od jedné nebo více mezinárodních finančních institucí, např. Evropské investiční banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj nebo Světové banky, nebo z komerčních zdrojů.
Spolufinancování projektů v rámci předvstupních nástrojů Phare, ISPA a SAPARD se většinou řídí pravidly a postupy pro tzv. paralelní spolufinancování. To se týká více partnerů, z nichž každý financuje jinou, jasně oddělenou část projektu, tzv. subprojekt. Tím se má zamezit překrývání výdajů a prací a má dojít ke zprůhlednění. Dalším typem spolufinancování je "sdružené spolufinancování", které vyžaduje předchozí dohodu mezi EK a mezinárodními finančními institucemi, a bývá v rámci spolufinancování předvstupních nástrojů spíše výjimečné. Hlavním rozdílem je, že tyto zdroje jsou integrované pro celý projekt a nejsou přidělovány odděleně pro zvláštní smlouvy nebo části projektu. Co-financing rates Míry spolufinancování Předvstupní období: Směrnice Phare pro roky 2000-2006 stanovují, že "všechny investiční projekty podporované z Phare musí být zároveň spolufinancovány z národních veřejných zdrojů. Příspěvek Společenství může dosáhnout až 75% z celkových zdůvodněných veřejných nákladů. Předmětem úsilí by měly být způsoby jak přitáhnout zájem o spolufinancování také z dalších zdrojů". Strukturální fondy: Nařízení 1260/1999 2 určuje faktory, které se zohledňují při stanovování diferencovaných měr a limitů spolufinancování. Tyto faktory zahrnují: závažnost problému, na jehož řešení bude podpora poskytnuta; relativní prosperita členské země a její regionální a národní priority; specifika v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů; fakt, že (v patřičných případech) dojde díky poskytnutí pomoci k začlenění některých součástí politiky ochrany životního prostředí a rovných příležitostí; nejlepší možné využití poskytnuté podpory, včetně různých forem financování, nástrojů a kombinace veřejných a soukromých financí. Pro období 2000-2006 jsou konkrétní limity pro spolufinancování ze strukturálních fondů stanoveny pro jednotlivé cíle takto: Regiony Cíle 1 (bude do něj pravděpodobně spadat celé území České republiky, s možnou výjimkou regionu NUTS II Praha) a regiony v transformaci: Běžné míry: maximálně 75 % celkových nákladů splňujících podmínky pro financování a jako obecné pravidlo minimálně 50 % veřejných výdajů. Limity pro investice do podniků jsou stejné a berou v úvahu také příspěvky státní pomoci. Fond soudržnosti může financovat: ve výjimečných případech až 80 % celkových nákladů splňujících podmínky pro financování (až 85 % v nejvzdálenějších regionech). Investice do infrastruktury, vytvářející příjmy: maximálně 40% nákladů splňujících podmínky pro financování (50 % v členských státech, podporovaných z Fondu soudržnosti) Investice do podniků, vytvářejících příjmy: maximálně 35% celkových nákladů splňujících podmínky pro financování (s možným zvýšením o maximálně 10%, pokud jsou cílem malé a střední podniky a pokud formou financování nejsou přímé granty). Regiony spadající pod Cíle 2 a 3 a regiony Cíle 2 v transformaci: Běžné míry: maximálně 50 % celkových nákladů splňujících podmínky pro financování a jako obecné pravidlo minimálně 25 % veřejných výdajů. Investice do infrastruktury, vytvářející příjmy: maximálně 25% nákladů splňujících podmínky pro financování (s možným zvýšením o maximálně 10%, pokud formou financování nejsou přímé granty). Investice do podniků, vytvářejících příjmy: maximálně 15% celkových nákladů splňujících podmínky pro financování (s možným zvýšením o maximálně 10%, pokud jsou cílem malé a střední podniky a pokud formou financování nejsou přímé granty). Cohesion Soudržnost, koheze S cílem podporovat všeobecný harmonický rozvoj EU, provádí EK opatření k posílení své hospodářské a sociální koheze (soudržnosti). EU se v první řadě zaměřuje na odstraňování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a ostrovů, včetně venkovských oblastí. Členské státy realizují vlastní hospodářskou politiku a koordinují ji navíc takovým způsobem, aby bylo dosaženo výše uvedených cílů. Formulace a realizace politiky a akcí EU a zavádění vnitřního trhu bere Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních astrukturálních fondech, Článek 11 'Adicionalita'
v úvahu tyto cíle a přispívá k jejich dosažení. EU podporuje dosažení těchto cílů opatřeními, která přijímá prostřednictvím strukturálních fondů (viz), EIB a ostatních existujících finančních nástrojů. Na odstranění hlavních regionálních rozdílů a na konverzi upadajících průmyslových regionů je určen Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), a to prostřednictvím účasti na rozvoji a strukturálních změnách regionů, jejichž rozvoj zaostává. Rada EU definovala úkoly, prioritní cíle a organizaci strukturálních fondů. Rovněž definovala všeobecná pravidla jejich fungování a ustanovení nutná k zajištění jejich efektivnosti a koordinace fondů mezi sebou a ostatními existujícími finančními nástroji. Fond soudržnosti, zřízený Radou EU, poskytuje finanční příspěvky na projekty v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury. Cohesion Fund Fond soudržnosti, Kohezní fond (Nařízení Rady 1264/1999 o vytvoření Fondu soudržnosti) Funguje vedle strukturálních fondů a byl zřízen v roce 1994 k poskytování pomoci na národní úrovni vybraným zemím (do konce roku 1999 Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku), aby se připravily na vstup do Evropské měnové unie. Fond soudržnosti financuje projekty ve sféře životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Poskytování pomoci je podmíněno dvěma faktory: HNP na obyvatele, měřený paritou kupní síly, nesmí překročit 90 % průměru EU a členský stát musí realizovat program "hospodářské konvergence". l v budoucnosti bude fond poskytovat pomoc státům, které nebudou dosahovat úrovně 90 % HNP EU. To znamená, že se fond specificky nezaměřuje na regionální politiku. Pomoc z tohoto fondu je však v praxi komplementární vzhledem k pomoci, kterou regionům poskytují strukturální fondy. Fond poskytuje příspěvky na projekty, které přispívají k dosažení cílů, zakotvených ve Smlouvě o EU v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Kromě toho má fond zajistit posun podporovaných států k rozpočtové stabilitě, vyžadované EMU ( Evropská měnová unie), aniž by se omezovaly rozsáhlé investice, jež jsou nutné v těchto oblastech. Na rozdíl od strukturálních fondů neposkytuje Fond soudržnosti částečné financování programů, ale přímo financuje jasně definované projekty. Tím je usnadněno hodnocení přínosu projektů spolufinancovaných z KF z hlediska trvale udržitelného rozvoje. Rozhodnutí jsou přijímána společně členským státem a EK. Projekty přijaté EK mohou být seskupeny (skupiny projektů, které jsou propojeny společnou strategií), zatímco jednotlivý projekt může, pokud je to vhodné, být rozdělen do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou být financovány odděleně. Pozornost se věnuje tomu, aby se vyloučilo financování projektu z Kohezního fondu a strukturálních fondů současně. Délka projektů se různí případ od případu. Jsou spravovány národními orgány a realizace je kontrolována Monitorovacími výbory. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Míra pomoci EU poskytovaná fondem je 80-85 % veřejných nebo ekvivalentních výdajů. Konkrétní výše pomoci je stanovena podle typu projektu, jenž má být realizován. Community Iniciatives Iniciativy Společenství Kromě národních programů v Rámci podpory Společenství a v rámci Jednotných programových dokumentů financují strukturální fondy také tzv. "Iniciativy Společenství" a "Inovativní akce". Počet Iniciativ Společenství byl pro období 2000-2006 oproti minulému období významně omezen ze 13 iniciativ na 4. Tyto jsou: INTERREG - přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce - s cílem stimulovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území Evropské unie (financováno ERDF) URBAN - hospodářská a sociální obnova měst a městských oblastí v krizi s cílem podporovat udržitelný rozvoj měst (financováno ERDF) EQUAL - nadnárodní spolupráce s cílem podporovat nové nástroje v boji proti všem typům diskriminace a nerovnosti na trhu práce, se speciální pozorností věnovanou integraci žadatelů o azyl (financováno ESF)
LEADER rozvoj venkova přes iniciativy vyvinuté místními akčními skupinami (financováno EAGGF) Rozpočet pro Iniciativy Společenství představuje maximálně 5,35% celkového rozpočtu strukturálních fondů na dané finanční období, INTERREG obdrží 50% z této částky, tj. 2,25% z celkového rozpočtu strukturálních fondů. Po předchozí dohodě se členskými státy mohou být použity na část nebo celou tuto přidělenou pomoc globální dotace. Community Support Framework (CSF) Rámec podpory Společenství Představuje dokument schválený EKpo dohodě s příslušným členským státem, a to na základě předloženého RDP, který obsahuje strategii a priority pro společné akce strukturálních fondů a členského státu, jejich specifické cíle, pokud možno kvalifikované, hodnocení očekávaného dopadu, hospodářskou politiku, strategii zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů a regionální politiku členského státu. Tento dokument je rozdělen podle priorit a realizován prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. CSF dále obsahuje orientační plán pro každou prioritu a rok, finanční alokace předpokládané pro příspěvek každého fondu, případně EIB, ostatní finanční nástroje. CSF obsahuje i opatření pro realizaci Rámce, včetně: ustanovení, řídícího orgánu, zodpovědného za řízení Rámce členským státem, opatření pro zapojení partnerů do monitorovacích výborů. Zahrnuje rovněž předběžné ověření adicionality a odpovídající informace o transparentnosti finančních toků, zejména od členského státu do regionů. Tento dokument je rozdělen podle priorit a realizován prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. Je nástrojem koordinace veškeré strukturální pomoci EU v. příslušných regionech, včetně pomoci pro rozvoj lidských zdrojů. Každý CSF zahrnuje Popis: analýza situace v příslušném regionu a přehled v celonárodním kontextu. Strategii: definování strategie pro rozvoj, hlavní priority k řešení a kvantifikované cíle každé priority. Hodnocení: předběžné vyhodnocení sociálně-ekonomického dopadu operací. Finanční část: odhad celkových požadovaných zdrojů a orientační rozdělení výdajů mezi různé partnery a priority. Realizační část: procedury monitorování a vyhodnocování programů. Pouze poté, krty je tento rámcový dokument přijat členským státem a EK, mohou být schváleny konkrétní programy ("operační, prováděcí programy"), sloužící k realizaci. Poté orgány členského státu přebírají zodpovědnost za vypracování podrobnějších programových dodatků. Orientační struktura programového dokumentu: a) Hospodářská a sociální situace v regionu (všeobecný popis regionu, úroveň regionálního rozvoje - základní infrastruktura, lidské zdroje, výrobní sektor). b) Silné a slabé stránky regionu, včetně "profilu životního prostředí". c) Obecnější body (makroekonomický kontext, "program konvergence" členského státu). d) Strategie rozvoje (potřeba pomoci ze strukturálních fondů, soulad plánovaných priorit s prioritami pomoci z fondů, soulad s hospodářskou a sociální politikou členského státu). e) Prioritní zaměření (místní rozvoj a rozvoj venkova, meziregionální spolupráce, průmyslové změny a konkurenceschopnost, systém vzdělávání a praktická příprava a služby zaměstnanosti). f) Opatření (název a popis, rozsah, finanční plán, kvantifikované cíle, zodpovědný orgán, koneční příjemci, trvání). g) Kvantifikované cíle. h) Předběžné hodnocení sociálně-ekonomického dopadu. Hodnocení celkové finanční potřeby a orientační rozdělení. Compatibility Kompatibilita Operace financované z fondů nebo získávající pomoc od EIB nebo jiného finančního nástroje musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy, nástroji a politickou linií EU, zejména v oblasti pravidel konkurence a
státní pomoci, udělování veřejných zakázek, životního prostředí a jeho zlepšení a odstranění nerovností a podpory rovnosti mezi muži a ženami. Complementarity Komplementarita Operace EU v rámci pomoci poskytované prostřednictvím strukturálních fondů mají komplementární (doplňkový) charakter s cílem přispět a doplnit odpovídající národní operace. Jsou přijímány po konzultacích mezi EK a členským státem a jeho kompetentními orgány, v rámci pravidel a dosavadní praxe členského státu, na národní, regionální, místní či jiné úrovni s tím. že všechny zainteresované strany jednají jako partneři v zájmu dosažení společného cíle. Tyto konzultace jsou označovány pojmem "partnerství"'. Partnerství zahrnuje přípravu i financování, jakož i předběžné hodnocení, monitorování a následné vyhodnocení operací. Partnerství je realizováno v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními i finančními pravomocemi každého partnera. Conditionality Podmíněnost Předvstupní období: Jedná se o politiku, která má za cíl zajistit nejefektivnější využití zdrojů Phare tím, že tyto budou dostupné pouze při splnění určitých podmínek. Oddíl podmínečnosti je od roku 2000 stálou součástí všech projektových tiší Phare, čímž je ukotven požadavek na prokazatelný závazek v této oblasti, jak to požadují nové pokyny pro vytváření programů. Dostupnost finančních prostředků většinou závisí na splnění různých podmínek, které v praxi úzce souvisejí s časovým plánem a jsou většinou spojeny se závazky uvedenými v Asociační dohodě, s pokrokem v plnění Kodaňských kritérií nebo s realizací Partnerství pro vstup. Co-ordination Koordinace Na tuto zásadu se v předvstupním období klade stále větší důraz, protože odráží praxi používanou strukturálními fondy. Jak naznačuje název, Koordinační nařízení č. 1266/1999 je legislativním zakotvením této zásady. Stejně jako u koordinace s národním spolufinancováním, musí Komise a národní orgány zajistit koordinaci s akcemi v rámci ISPA a SAPARD a podporovat spolupráci s Evropskou investiční bankou a dalšími mezinárodními finančními institucemi. To znamená, že akce nelze financovat z více než jednoho zdroje. U Phare je zapotřebí věnovat zvláštní pozornosti tomu, aby nedošlo k přesahům mezi programy hospodářské a sociální soudržnosti (t.j. regionálními, národními a CBC). Obdobně stanoví článek 10 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ostrukturálních fondech, že koordinace mezi různými fondy je prováděna zejména prostřednictvím: rozvojových plánů, rámce podpory Společenství, operačních programů a jednotných programových dokumentů; monitorování a vyhodnocování pomoci. EK a členský stát zajišťují koordinaci pomoci z jednotlivých fondů, mezi fondy a pomocí od EIB nebo jiných existujících finančních nástrojů způsobem, který je v souladu s principem partnerství. S cílem maximalizovat efekt, který přinášejí použité rozpočtové zdroje, může být pomoc EU poskytnuta ve formě grantů kombinovaných s půjčkami a zárukami. Co-ordination Regulation 1266/1999 Koordinační nařízení č. 1266/1999 Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 z 21.6.1999 o koordinaci pomoci kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie a o doplnění nařízení (EHS) č. 3906/09. Tzv. "Koordinační nařízení" potvrzuje tři předvstupní nástroje ustavené nařízeními č. 1268/1999 (ISPA), č. 1267/99 (SAPARD) a Phare (č. 3906/89 novelizována tímto nařízením č. 1266/99). Definuje smysl každého nástroje a pro všechny uvádí povolené výdaje. Nařízení v podstatě legislativně potvrzuje hlavní aspekty posílené předvstupní strategie, která se vyvinula z Nového zaměření Phare z roku 1997, Agendy 2000 a která byla sloučena do novelizovaných Pokynů Phare z roku 1999. Hlavními body Koordinačního nařízení jsou tedy: Phare se v budoucnu zaměří na základní priority související s přijetím acquis communautaire; financování opatření a projektů v rámci Phare, ISPA a SAPARD bude v souladu s aktivitami priorit
Asociační smlouvy a Partnerství pro vstup; a Pravidelné zprávy o postupu v předvstupním období bude předkládat Komise. Všechny 3 předvstupní nástroje, ačkoli jsou odlišné, budou koordinovány a předvstupní pomoc pro projekty či opatření mohou být financovány pouze z jednoho nástroje. Mělo by dojít k postupné decentralizaci řízení pomoci kandidátským zemím na základě minimálních kritérií a ustanovení, která jsou podrobněji uvedena v článku 12 nařízení a v jeho příloze. Concentration Koncentrace Je to princip zaměření intervencí strukturálních fondů a Iniciativ Společenství na nejpotřebnější oblasti a cílové skupiny splňující kritéria výběru. V předvstupním období tvoří tento princip jádro politiky, jejímž cílem je zaměřit investice do hospodářské a sociální soudržnosti na omezený počet cílových regionů, aby nebyly zdroje roztříštěny mezi příliš mnoho programů. Výběr těchto regionů provádí podle Pokynů Phare 2000-2006 kandidátská země "na základě objektivních kritérií, která odrážejí jak potřebu vnitřní soudržnosti v kandidátské zemi, tak mají maximální potenciál snížit sociální a ekonomické rozdíly mezi kandidátskou zemí a Evropskou unií. Revize Phare 2000 dále rozvíjí koncept, že "investiční podpora Phare pro hospodářskou a sociální soudržnost musí být zaměřena na malý počet priorit, aby mohla mít konkrétní dopady, jako např. podporu rozvoje v zaostávajících regionech nebo pomoc při restrukturalizaci problémového těžkého průmyslu. Copenhagen Criteria Kodaňská kritéria Kodaňská kritéria pro členství v EU byla schválena na zasedání Evropské rady v roce 1993. Byla použita jako měřítko při hodnocení připravenosti kandidátských zemí pro zahájení vstupních jednání. Jejich výsledky byly publikovány ve "Stanoviscích" jako součást balíku reforem Agenda 2000. Podle těchto kritérií musí členské země vykazovat: stabilitu institucí zaručujících demokracii, vládu práva, lidská práva a respektování a ochranu menšin a udržování přátelských vztahů se sousedními státy, včetně vzájemné spolupráce; existenci fungujícího tržního hospodářství, jakož i schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami uvnitř EU; schopnost převzít závazky plynoucí z členství, včetně sdílení cílů politické, Evropská měnové unie a efektivní uplatňování všech práv a povinností vyplývajících z členství v EU prostřednictvím kvalifikované státní správy a soudnictví a plnou transpozici legislativy EU do legislativy státu ucházejícího se o členství veu. D Decentralisation Decentralizace Přec/vstupní období: Politika, která umožňuje v oblasti rozdělování fondů EU postupný převod pravomocí na určené orgány v partnerské zemi za respektování standardních postupů a nařízení a s následnou kontrolou ze strany Evropské komise. Historii decentralizačního procesu v České republice lze sledovat podle toho, jak byly přijímány a posléze realizovány klíčové politiky a pokyny, které vytvářejí legislativní rámec předvstupních požadavků na kandidátské země. V březnu 1997 byly vydány Pokyny Phare (Com 97.112/8) jako součást posílené předvstupní strategie, kterou EK navrhla Evropské radě v dokumentu Agenda 2000. Tyto Pokyny umožnily zavádění důležitých kroků směrem k decentralizaci řízení pro program 1998. Těmito kroky bylo mimo jiné zrušení Řídících jednotek programu (PMU) a současné založení Národního fondu v říjnu 1998 jako jediného nástroje pro rozdělování fondů Phare s omezeným počtem implementačních agentur zodpovědných za zadávání veřejných zakázek.
Postupy, kterými se řídí pomoc EU kandidátským zemím, jsou uvedený v Manuálu pro decentralizovaný implementační systém Phare (DIS Manuál); ten v současnosti aktualizuje a bude publikován před červnem 2001. "Memorandum o porozumění o založení Národního fondu" z roku 1998 a jednotlivé "Dohody o financování" pro realizaci projektů Phare přes implementační agentury poskytly právní rámec pro založení základních struktur pro uskutečnění decentralizace. Zaměření z roku 1997 bylo v roce 1999 aktualizováno (SEC (1999) 1596 konečná verze), a tím došlo k zavedení dalších změn do obecných Pokynů Phare. Z nich nejdůležitější byly změny v programování, které je nyní plně orientováno na priority uvedené v Partnerství pro vstup, a dále byly založeny dva nové předvstupní finanční nástroje, a to ISPA a SAPARD. Jejich činnost byla zahájena v roce 2000 a SAPARD se stal prvním plně decentralizovaným finančním nástrojem. V roce 2000 byla zahájena Revize Phare s cílem analyzovat výsledky výše uvedených reforem a označit všechny klíčové oblasti, na které bude třeba se soustředit během současného finančního období do roku 2006. Byly identifikovány 2 hlavní oblasti: Realizace minulých reforem a Cesta ke strukturálním fondům. Realizace minulých reforem pokračuje v základním zaměření programu Phare na vstup kandidátských zemí do EU a snaží se nadále posílit dopad pomoci cílené na splnění Kodaňských kritérií. Posun k strukturálním fondům je zaměřen na prohloubení decentralizace dalším zaváděním postupů odpovídajících strukturálním fondům, na přesun k víceletému programování a na splnění všech předběžných podmínek stanovených v Koordinačním nařízení pro 1266/1999. Deconcentration Dekoncentrace Dekoncentrace je nepřímo spojena s decentralizací Phare a týká se zejména přenosu pravomocí z hlavního sídla Komise v Bruselu na Delegaci Evropské komise v České republice. K tomu byly podniknuty významné kroky na začátku roku 1999, kdy byla zavedena finanční sekce. Delegacím byla navíc dána větší pravomoc uzavírat v kandidátských zemích smlouvy na vyšší hodnoty než dosud. Mezi další úkoly pro Delegaci v období přípravy na prohloubenou decentralizaci a po jejím zavedení patří zvýšené zaměření na dopad, informace v řízení, následný audit a kontrolu a na monitorování a hodnocení. Development Pian Rozvojový plán Dokument připravený členským státem obsahuje analýzu situace, stanovené cíle a prioritní potřeby pro dosažení těchto cílů, strategii, plánované prioritní akce, jejich specifické cíle a související rámcové finanční tabulky. Directive Směrnice Směrnice je závazná pro určitý stát, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo. Musí být do vnitrostátního právního řádu začleněna ve stanovené lhůtě formou obecně závazného právního předpisu, přičemž volba formy a metod dosažení výsledku je věcí příslušného státu. EEconomic and Sociál Cohesion (ESC) Hospodářská a sociální soudržnost (HSS) Úlohou programů HSS - hospodářské a sociální soudržnosti je podpora mechanismů typu strukturálních fondů, která umožní kandidátským zemím po vstupu využívání strukturálních fondů.
Phare spolu s programem Sapard připraví ve vstupující zemi aktivity a struktury využívané ve fondech pro regionální rozvoj ERDF a v sociálním fondu ESF. Tomuto procesu přibližování prospěje jak výstavba institucí, tak realizace investičních opatření: investice do infrastruktury - úlohou Phare je podporovat investice do infrastruktury pro ekonomický rozvoj (např. příprava výstavbových ploch pro průmysl), zatímco ISPA (obdoba CF - kohezního fondu) a IFI spolu s domácími veřejnými a soukromými zdroji budou financovat velké projekty evropských dopravních sítí a životního prostředí; podpora výrobním investicím - Phare by mělo spolufinancovat státem podporované velké investiční projekty průmyslových společností; venkovská infrastruktura - bude podporována programem Sapard. Přípravou na strukturální fondy je kompetenčním zákonem pověřeno MMR. Návrhy a postupy schvaluje Monitorovací výbor a Národní programovací výbor pro hospodářskou a sociální soudržnost (MC a NPC ESC). EU ropě Agreement Asociační dohoda, Evropská dohoda Evropská dohoda vytváří rámec pro bilaterální vztahy mezi EU a jednotlivými přidruženými zeměmi. Evropská dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost v únoru 1995. Česká republika se zde zavazuje k plnění různých opatření a podmínek týkajících se různých oblastí od obchodu, politického dialogu, aproximace legislativy až po životní prostředí, dopravu a celní systém. V rámci dohody se partnerské země také zavazují k harmonizaci a upevnění legislativy v souladu s legislativou Evropské unie. Podpis programu Phare představuje finanční nástroj speciálně zaměřený na pomoc při plnění opatření v oblasti vnitřního trhu stanovených v Evropské dohodě. Opatření se zvláště týkají volného pohybu služeb, kapitálu a pracovních sil. Pro přidružené země dohoda představuje výhodu vtom, že mohou těžit z obchodních úlev a dalších podmínek jinak vyhrazeným členským státům EU. Jedním z klíčových opatření je princip volné a rovné soutěže, což je také zdůrazněno jak v Revizi Phare 2000, tak ve Směrnicích programu Phare 2000-2006. V obou těchto dokumentech je uvedeno: "Soutěž: všechny financované činnosti musí respektovat soutěž a opatření státní pomoci Evropské dohody". Ex-ante Evaluation Předběžné hodnocení Znamená předběžné vyhodnocení, jehož účelem je poskytnout základnu pro přípravu plánů rozvoje, pomoci a programového dodatku, jejichž je součástí. Za předběžné hodnocení zodpovídají orgány připravující plány, pomoc a dodatek. Hodnocení zahrnuje analýzu silných a slabých stránek a potenciálu členského státu, příslušného regionu a sektoru. Obsahuje hodnocení souladu strategie a vybraných cílů se specifickými rysy předmětných regionů a oblastí, včetně demografických trendů a očekávaného dopadu plánovaných priorit, kvantifikaci jejich specifických cílů ve vztahu k výchozí situaci tam, kde je to možné. Předběžné hodnocení bere kromě jiného v úvahu situaci v oblasti konkurenceschopnosti, inovací, malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu pracovních sil. Obsahuje zejména: " předběžné hodnocení sociální a ekonomické situace, hlavních trendů na národním trhu pracovních sil, včetně regionů, které čelí velkým problémům se zaměstnaností, a celkovou strategii v oblasti rozvoje lidských zdrojů a způsob, jak je strategie propojena s národní strategií zaměstnanosti, zakotvenou v národních akčních plánech; předběžné hodnocení situace v oblasti životního prostředí v příslušném regionu, zejména v těch sektorech životního prostředí, které pravděpodobně budou výrazně ovlivněny pomocí, opatření k integraci dimenze životního prostředí do pomoci a do jaké míry odpovídají tato opatření existujícím krátkodobým a dlouhodobým národním, regionálním a místním cílům (např. plánům řízení životního prostředí). Opatření k zajištění souladu s pravidly EU v oblasti životního prostředí. Musí poskytnout maximálně kvantifikovaný popis stávající situace životního prostředí a odhad očekávaného dopadu strategie a pomoci na situaci v oblasti životního prostředí; předběžné hodnocení situace v otázce rovnosti mezi muži a ženami v oblasti příležitostí na trhu práce a zacházení v práci, včetně zvláštních omezení u každé skupiny, odhad očekávaného dopadu 10
strategie a pomoci, zejména na integraci žen a mužů na trhu pracovních sil, vzdělávání a odborné školení, na uvedení žen do podnikání a na soulad mezi rodinným a pracovním životem. Ex-post Evaluation Následné hodnocení Na základě dosažených výsledků bude následné hodnocení analyzovat využití zdrojů a efektivnost a účinnost pomoci a její dopad. Vyvodí závěry pro další postup v hospodářské a sociální kohezi. Bude identifikovat faktory přispívající k úspěšnosti nebo neúspěšnosti realizace a dosažených výsledků, včetně jejich udržitelnosti. Za následné hodnocení zodpovídá EK ve spolupráci s členským státem a řídícím orgánem. Bude provedeno nezávislými hodnotiteli a dokončeno ne později než 3 roky po ukončení programového období. Extended Decentralisation Prohloubená decentralizace Revize Phare 2000 stanoví prohloubenou decentralizaci jako pevnou součást programu jako další krok na přechodu ke strukturálním fondům. Na základě posouzení každého případu a po hloubkovém screeningu národního řízení, postupů finanční kontroly a struktur souvisejících s veřejnými financemi může EK povolit prohloubenou decentralizaci omezenému počtu implementačních agentur v kandidátských zemích. Agentury by nejdříve musely splnit řadu jasných a měřitelných podmínek, uvedených v příloze k nařízení Rady o koordinaci 1266/99. Hlavním cílem je umožnit Komisi vykonávat následnou kontrolu místo předběžné kontroly. Pravomoc předběžné kontroly by převzala kandidátská země, která by musela přijmout plnou finanční zodpovědnost za využití fondů. Hlavními principy decentralizace v předvstupním období jsou: i. Jasné oddělení řídících a platebních pravomocí u Národního fondu a implementačních agentur, které provádějí i vnitřní finanční kontrolu; jasné rozdělení pravomocí mezi kandidátskou zemí a Komisí; ii. Převod plné finanční zodpovědnosti na vedoucího představitele Národního zmocněnce (NAO) za využití fondů a za předběžné schvalování všech dokumentů po podpisu Finančního memoranda až do zúčtování Komise; iii. Následná kontrola Komise, prováděná formou střednědobého a konečného operačního hodnocení; iv. Využití národních postupů pro zadávání veřejných zakázek, pokud odpovídají Hlavě IX Finančního nařízení. Aktualizovaná verze Manuálu pro decentralizovaný implementační systém (nový Základní manuál) bude obsahovat části týkající se postupů prohloubené decentralizace a příslušných ex-ante a ex-post kontrol. Financial Engineering Finanční inženýrství Kterákoliv forma financování kromě přímých dotací. Stává se pevnou součástí terminologie Phare, často jsou na ně odkazy v dokumentech EK, které zdůrazňují, že by finanční inženýrství mělo být co nejjednodušší. Pravděpodobným způsobem zapojení financí Phare je jejich začlenění do existujícího a dobře řízeného národního programu společně např. s úvěry od komerčních bank. Finanční inženýrství je určeno pro cílové skupiny jako podpora pro určité schválené cíle. V České republice bylo takovýchto programů několik, například Fond pro úspory energie založený v r. 1997, který poskytoval levné úvěry na investice určené na snižování spotřeby energie. Ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj byl založen Finanční nástroj Phare pro podporu malých a středních podniků, který bude financovat složitější systémy podpory malých a středních podniků. Tento nástroj poskytuje levné finance zprostředkujícím bankám, které tyto fondy dále poskytnou malým a středním podnikům v kandidátských zemích. O finančním inženýrství se také hovoří v nařízení o strukturálních fondech 1260/99, v části 11
týkající se spolufinancování. Jsou tam stanovena pravidla pro dodatečné zvýšení limitů pro spolufinancování. Limity mohou být většinou překročeny o 10%, pokud je formou spolufinancování právě finanční inženýrství. Financing Memorandum Finanční memorandum (FM) Je to právní dokument a úřední závazek, kterým vzniká smlouva mezi českou vládou a EK o realizaci programu. Podepsání FM předchází návrh a odsouhlasení tzv. Finančního návrhu, který je vnitřním dokumentem Komise. FM obvykle podepisují Národní koordinátor pomoci (NAČ) a vedoucí Delegace v zastoupení EK. Nové zaměření přineslo úpravy předchozího systému programování a z toho vyplynulo, že jediné FM nahradilo dřívější Národní a sektorové operační programy. Významnou změnou je, že konkrétní projekty musely být připraveny k realizaci a takto jmenovány ještě před podpisem memoranda. Ustanovení memoranda zahrnují: projekty, které mají být financovány; vymezení základních podmínek, jež musí být splněny, finanční podporu, smlouvy o spolufinancování a další konkrétní ustanovení pro program významná; jmenování Realizačních agentur; členění rozpočtu a celkovou odpovědnost Národního fondu. Geographical Eligibility Geografická kritéria Geografická kritéria se používají pro stanovení toho, jakou pomoc může příslušný region získat ze strukturálních fondů či Fondu soudržnosti. Většina regionů ČR bude splňovat kritéria pro Cíl 1, s pravděpodobnou výjimkou regionu NUTS II Praha, který by měl splňovat kritéria pro Cíl 2. Nařízení Rady č. 1260/1999 o strukturálních fondech uvádí podrobnosti. Regiony Cíle 1 (viz Strukturální fondy) budou regiony odpovídající úrovni II výběru Nomenklatura statistických teritoriálních jednotek (NUTS), jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočítaný na základě údajů EU za poslední tři roky, které byly k dispozici k 26. 3. 1999, je nižší než 75 % průměru EU. EK vypracuje seznam regionů Cíle 1, který bude platný po dobu 7 let počínaje 1.1. 2000. Regiony Cíle 2 budou regiony NUTS lil mající strukturální problémy, jejichž sociálně-ekonomická konverze má být podporována. Budou sem zahrnuty zejména oblasti, procházející sociálně-ekonomickými změnami v průmyslovém sektoru a sektoru služeb, upadající venkovské oblasti, městské oblasti, které čelí obtížím, a krizové oblasti závislé na rybolovu. Populace uvedených oblastí nepřekročí 18 % celkové populace EU. Kritéria pro rozdělení prostředků na Cíl 1 a 2 mezi jednotlivé členské státy: počet obyvatel v regionech Cíle 1, regionální prosperita, národní prosperita a relativní závažnost strukturálních problémů, zejména míra nezaměstnanosti. Rozdělení prostředků mezi členské státy na Cíl 3 bude založeno zejména na počtu obyvatel a závažnosti sociálních problémů na trhu pracovních sil. Celkové roční příjmy kteréhokoli členského státu ze strukturálních fondů v kombinaci s pomocí poskytovanou z Fondu soudržnosti, by neměly překročit 4 % národního HDP. Další informace o Geografických kritériích viz heslo Strukturální fondy". Global Grant Globální grant Podle či. 27 nařízení č. 1260/1999 o strukturálních fondech může členská země přenechat část realizace a řízení Operačního programu nebo Jednotného programového dokumentu schválenému a zkušenému "zprostředkujícímu" orgánu (orgánům), včetně orgánů místní samosprávy, orgánů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, především k podpoře místních iniciativ rozvoje. Toto se nazývá použití globálního grantu. Postupy pro použití globálního grantu jsou předmětem dohody mezi členskou zemí nebo řídícím orgánem a příslušným zprostředkujícím orgánem. Globální grant lze také použít pro realizaci Inovativních opatření a Iniciativ Společenství. 12
Grant Grant, dotace Stručně řečeno, grant je přímá platba nekomerční povahy zaplacená příjemci Komisí (prostřednictvím Phare realizační agentury nebo platební agentury), jejímž smyslem je podpora realizace politiky EU. O grantu se také mluví jako o "finančním příspěvku" nebo o "dotaci". Příjemci grantu projekt obvykle náleží poté, co byl realizován. V předvstupním období jsou granty obecně součástí programu souvisejících činností, které mají vést k dosažení či přispět konkrétnímu strategickému cíli, jako je například posílení potenciálu lidských zdrojů či zlepšení infrastruktury spojené s obchodováním. Uvedené příklady jsou dvě grantová schémata, která budou realizována v rámci Phare 2000 investičního programu v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti v cílových regionech NUTS II Ostravsko a Severozápad. Grant Scheme Grantové schéma Grantové schéma je možné také nazývat jako grantový program či mechanismus, což v obou případech označuje stejnou věc. Vademecum grantového mechanismu bylo vydáno EK a poskytuje základní pravidla pro vytváření grantových schémat. Grant může být udělen buďto přímo, nebo, což je pro grantová schémata Phare nejobvyklejší, prostřednictvím vyhlášení veřejné soutěže. Nový "Praktický průvodce" smluvními procedurami programů Phare, ISPA a SAPARD obsahuje úplně nový oddíl zaměřený na granty, a podrobně popisuje každodenní povinnosti a postupné kroky, které musí vykonat všichni ti, kdo se účastní grantového schématu, včetně příjemce. Všechny systémy předvstupních grantů se řídí postupy pro přidělování grantů, které jsou podrobně popsány v kapitole 6 Základního manuálu, v souladu s materiálem Vademecum o řízení mechanismů grantů. Nicméně speciální pravidla pro všechna schémata grantů Phare jsou vždy podrobně popsána v samostatných Provozních pokynech", které musí být ušity na míru příslušnému systému a musí být předem odsouhlaseny Komisí. Implementing Agency Implementační agentura Nové zaměření Phare zahájilo změny v operačním řízení programů, jejichž cílem bylo postupně zrušit bývalé Řídící jednotky programu (PMU) a zavést omezený počet implementačních agentur, které budou existovat i po vstupu do EU. Pro program Phare 2000 v rámci HSS byly oficiálně jmenovány pouze dvě implementační agentury. Jejich pravomoci se ve všech oblastech dělí mezi investice a budování institucí. Konkrétní programy, které budou řídit, budou určeny ve Finančním memorandu 2000. Obecně řečeno, Ústřední finanční a smluvní jednotka (CFCU) bude zodpovídat za administrativní, technické a finanční řízení projektů a budování institucí a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) za řízení investičních projektů. Realizace a monitorování se řídí pravidly stanovenými v Manuálech smluvních postupů vypracovaných Evropskou komisí nebo EK oficiálně schválených. Každá implementační agentura podléhá screeningu Národního zmocněnce (NAO), který má zajistit, aby měla agentura dostatečnou kapacitu řídit fondy Phare průhledně a s plným respektováním požadavků Finančního nařízení EK. Implementační agentura bude schvalována EK a uvedena ve Finančním memorandu. Zmocněnec pro program (PAO) má celkovou zodpovědnost za správné řízení fondů v rámci agentury, včetně dodržování všech postupů. PAO je jmenován vedoucím představitelem Národního fondu (NAO) po konzultaci s Národním koordinátorem pomoci (NAČ). Revize Phare 2000 však předpokládá změny v úloze implementačních agentur, které budou přímo spojeny s probíhajícím procesem decentralizace a jeho další fází, s "prohloubenou decentralizací" Innovative Actions Inovační akce Na úrovni EU mohou fondy financovat inovační akce za předpokladu, že nebude překročen strop 0,40 % z příslušných ročních zdrojů. Inovační akce budou přispívat k přípravě inovačních metod a praktických opatření zaměřených na zlepšení kvality pomoci v souladu s Cíli 1, 2, 3. Každá oblast pilotních projektů bude financována pouze jedním fondem. 13