MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Vojtěch Hruška MÝTNÉ A ČASOVÝ POPLATEK V TRANZITNÍ DOPRAVĚ (ČR, Polsko, Slovensko) Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Ing. Libor Kyncl,Ph.D. Akademický rok: 2014/2015

ABSTRAKT (CZ) Tato práce se zabývá systémem zpoplatnění komunikací na území České republiky, Slovenska a Polska. Cílem je analyzovat způsoby těchto zpoplatnění v jednotlivých státech, srovnat je a vyhodnotit jejich funkčnost. Data jsou analyzována ze zákonných pramenům jednotlivých států, oficiálních webových stránek, související literatury a osobních zkušeností. Pro objektivitu vyhodnocení, práce porovnává zpoplatnění komunikací v těchto zemích vždy stejným způsobem. Výsledky umožňují zhodnotit efektivitu jednotlivých systémů. ABSTRACT (EN) This thesis deals with charging of public roads using in The Czech Republic, Slovakia and Poland. The main goal is to analyze and evaluate road charging in mentioned countries. Data is analyzed by using legal sources, official web pages, appropriate literature and personal experiences. To ensure the proper comparison the thesis measures road charging always by the same method. Outcome of this thesis enables the evaluation of the efficiency of the toll systems. Klíčová slova (CZ) daň, poplatek, mýto, časový poplatek, palubní jednotka, zákon Key words (EN) tax, fee, toll, time fee, on board unit, law

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mýtné a časový poplatek v tranzitní dopravě (ČR, SR, PL) zpracoval sám pod vedením JUDr. Ing. Libora Kyncla, PhD. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne: 1

ÚVOD... 3 1 LEGISLATIVNÍ RÁMEC... 4 1.1 DAŇ... 4 1.2 POPLATEK... 8 1.3 ROZDÍL MEZI DANÍ A POPLATKEM... 9 1.4 ZÁKLADNÍ SROVNÁNÍ MÝTA, ČASOVÉHO POPLATKU A SILNIČNÍ DANĚ... 10 1.5 ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ VE SPOJITOSTI S EU... 10 2 ROZBOR SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ MÝTEM V ČESKÉ REPUBLICE, NA SLOVENSKU A V POLSKU... 12 2.1 MÝTNÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE... 13 2.2 MÝTNÝ SYSTÉM NA SLOVENSKU... 18 2.3 MÝTNÝ SYSTÉM V POLSKU... 23 2.4 VYHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ MÝTNÝCH SYSTÉMŮ V ČESKÉ REPUBLICE, SLOVENSKU A POLSKU... 26 3 ROZBOR SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ KOMUNIKACÍ ČASOVÝM POPLATKEM V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU... 28 3.1 ČASOVÉ POPLATKY V ČESKÉ REPUBLICE... 28 3.2 ČASOVÉ POPLATKY NA SLOVENSKU... 30 3.3 VYHODNOCENÍ A POROVNÁNÍ SYSTÉMU ZPOPLATNĚNÍ ČASOVÝM POPLATKEM V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU... 31 4 CESTA TŘÍ VOZIDEL Z ČR NA HRANICI S UKRAJINOU... 32 4.1 CESTA POUZE PŘES ČESKOU REPUBLIKU A SLOVENSKO... 32 4.2 CESTA POUZE PŘES ČESKOU REPUBLIKU A POLSKO... 34 4.3 POROVNÁNÍ A VYHODNOCENÍ OBOU MOŽNÝCH CEST PRO DANÉ DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY... 36 ZÁVĚR... 37 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 38 SEZNAM ZKRATEK A JEDNOTEK... 41 PŘÍLOHY... 42 2

Úvod Bakalářská práce na téma Mýtné a časový poplatek v tranzitní dopravě (ČR, Polsko, Slovensko) se zabývá zmapováním právních režimů zpoplatnění užívání dálnic, rychlostních a dalších vybraných silnic. Pro porovnání jsou vybrány právě státy ČR, Polsko a Slovensko protože každý z těchto států má rozdílně koncipovanou legislativní úpravu tohoto odvětví. Cílem je porovnání rozdílů v užívání zpoplatněných a nezpoplatněných komunikací, za užití teoretických poznatků z dosavadního studia (opřených o adekvátní zdroje) a platných legislativních předpisů evropského společenství a jednotlivých států. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola, obecná část bakalářské práce, definuje klíčové pojmy daně, poplatku a rozdílu mezi nimi. V kapitolách 2 a 3, jsou uvedeny jednotlivé typy zpoplatnění komunikací. Jsou v nich popsány podmínky kdo, za co a kolik platí v jednotlivých státech za používání zpoplatněných komunikací. Součástí je i porovnání ceny za jejich využívání, kvalitu dálnic a vliv těchto tarifů na vývoj mezinárodního obchodu. Z těchto vstupů je dále provedena analýza výhod a nevýhod jednotlivých systémů. Ve čtvrté kapitole je popsána případová studie vlivu poplatků na přepravní náklady. Jsou v ní porovnána tři reálná vozidla: kamion s nákladem, autobus s cestujícími a osobní automobil s řidičem a třemi cestujícími. Tato vozidla podniknou modelovou cestu z brněnského letiště v Tuřanech na nejbližší hranici s Ukrajinou a to nejprve za použití výhradně zpoplatněných komunikací českých a polských, následně výhradně zpoplatněných komunikací českých a slovenských. Následuje shrnutí zjištěných výsledků a závěr práce. 3

1 Legislativní rámec Tato práce ve své praktické části analyzuje zpoplatnění komunikací v České republice, Slovensku a Polsku. Aby bylo možné analýzu provézt, je třeba nejprve patřičně vysvětlit pojmy, které jsou pro tuto práci stěžejní. Těmito pojmy jsou daň a poplatek. 1.1 Daň Daň 1, tak jak ji definuje brněnská škola, je z moci zákona povinná platba do rozpočtu nařizující autority, většinou státu, která je oprávněna ji stanovit, vynutit a hospodařit s ní. Odčerpává se část nominálního důchodu daňového subjektu. Z logiky věci se jedná především o fiskální nástroj, díky kterému stát získává prostředky do státního rozpočtu. Většinou bývá daň vypočítávána jako procentuální poměr k určitě hodnotě (základu daně) a nesplnění daňové povinnosti je sankcionováno podle platných předpisů navýšením (pokuta), případně podle trestního zákoníku jako přečin, nebo zločin s adekvátním trestem. Právní úpravu daní můžeme charakterizovat tak, že se nejedná o jeden konkrétní zákon, který by popisoval a odlišoval jednotlivé druhy daní, ale o více zákonů, které dohromady tvoří soustavu právní úpravy daní. Mezi tyto zákony řadíme například Zákon o daních z příjmů 2, ve znění pozdějších předpisů, který se zabývá zdaněním příjmu fyzických a právnických osob, a dále s ním související Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon udává způsob tvorby a výši rezerv, které jsou výdajem (nákladem) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů 3. Další daňové zákony je možné rozdělit například podle objektu na daně z nemovitých věcí 4 a jejich nabytí 5, Zákon o dani z přidané hodnoty 6, nebo Zákon o spotřebních daních 7. Z daňových zákonů je pro tuto práci nejdůležitější Zákon o dani silniční 8. 1 RADVAN, Michal. Daně a správa daní. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 130 s. Učebnice č.503. ISBN 978-80-210-6702-8. s. 8-10 2 Zákon č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 3 1 zákona ČNR č. 593/1992 Sb., O rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 4 Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o daní z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 5 Zákonné opatřené Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 4

Podobně jako u trestního práva je i v daňovém sektoru patrné možné rozdělení na procesní právo, reprezentovaného daňovým řádem 9, a hmotné právo, kterým jsou v principu všechny ostatní zákony z předešlého výčtu. Po uvedení nejdůležitějších zákonů je možné dále vysvětlit, jaké jsou základní charakteristiky daní obecně. Daně mají několik svých charakteristických znaků. První znak daně je, že její povinnost je nařízena zákonem. Dále není možné požadovat zpět již zaplacenou daň. Neexistuje možnost alternativního daňového plnění. Plátce není schopen ovlivnit nakládání správce s vybranou částkou. Daně můžou být buďto opakované (daň z příjmu FO/PO), nebo jednorázové (DPH). Daň je tedy nedobrovolná, nenávratná, neekvivalentní, neúčelová platba do veřejných rozpočtů. Pro jednoznačnou klasifikaci daní je potřeba definovat dva základní pojmy: Plátce (správce daně) osoba, která je povinna daň vypočítat, vybrat a odvést Poplatník osoba nesoucí daňové břemeno (z jeho zdrojů bude daň placena) Základní rozdělení daní je na přímé a nepřímé. Přímé daně mají jednu osobu plátce a poplatníka, zatímco za nepřímé se daně považují, mají-li právě tyto osoby rozdílné. Dalším identifikačním znakem je fakt, že u nepřímých daní je samotná daň již zahrnuta v pořizovací ceně zboží nebo služeb. Nepřímé daně je dále možno rozdělit na selektivní, které zahrnují jen vybrané druhy zboží (např. spotřební daň na pohonné hmoty), a univerzální, týkající se veškerého zboží (např. DPH). Rozdíly mezi daněmi přímými a nepřímými je možné ilustrovat následujícím přirovnáním: Daň z příjmu právnických osob, která je realizována formou daňového přiznání a později zaplacena adekvátní částkou. Jedná se o samostatnou částku neobsaženou v žádné další ceně. Právnická osoba si její výši sama vypočítá z dosaženého hospodářského výsledku a následně jí zaplatí příslušnému orgánu veřejné správy. Právnická osoba v tomto případě 6 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 7 Zákon č. 535/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 8 Zákon ČNR Č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 9 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2015] 5

vystupuje jako plátce i poplatník. Je tedy jasné, že daň z příjmu právnických osob je daní přímou. Na druhou stranu v případu spotřební daně se jedná o částku, která je již zahrnuta v pořizovací ceně komodity. Pokud si tedy FO, nebo PO zakoupí u čerpací stanice např. litr nafty, je v ceně onoho litru krom jeho samotné ceny obsažena i spotřební daň. Daňový poplatník výši nijak neovlivňuje ani nevypočítává. Je tedy možné soudit, že se z důvodu odděleno postavení plátce a poplatníka a obsažení daně v pořizovací ceně jedná o daň nepřímou. V české republice upravuje způsoby platby daní Daňový řád 10, který je svým způsobem podobný například řádu trestnímu. Jedná se o procesní vysvětlení postupu při uplatňování hmotných právních předpisů, kterými jsou v tomto případě předpisy daňové (popsané v kapitole 1.1.). 163, odst. 1+2 daňového řádu: Daně se platí příslušnému správci daně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně. Dále 163, odst. 3 lze dle tohoto zákona platit daň dvěma způsoby: bezhotovostně a hotovostně Existuje několik funkcí daní, které můžeme například dělit na fiskální, které jsou nezbytné pro fungování státu, a regulační (popř. stimulační), které ovlivňují sociální a ekonomickou úroveň celého státu atd. Základní, fiskální funkce 11 je patrna v nutnosti financování sektoru veřejné správy, protože jakkoli jsou tyto instituce pro chod státu důležité, nejsou podnikatelskými subjekty a nevydělávají si peníze svojí činností. Je tedy nutné tyto orgány a hlavně jejich zaměstnance financovat jinak. Právě v tomto je možno spatřit první způsob využití daní financování zákonodárných a řídících orgánů na všech úrovních od řadových pracovníků obecních úřadů až po poslance, ministry vlády a další nejvyšší představitele výkonné moci státu. Je třeba zdůraznit, že stejně jako někdo musí pravidla vytvořit, tak někdo musí zařídit jejich dodržování a případně potrestat jejich nedodržování. O vynucování dodržování všech legislativou závazných pravidel se stará především policie, soudy, vězeňské služby a obrana proti vnějšímu napadení (armáda). Tyto orgány veřejné správy jsou taktéž placeny ze státního rozpočtu, tedy z velké části z daňového výtěžku. 10 Zákon č. 280/2009 Sb. 11 RADVAN, Michal. 2014, op. cit, s. 11,12 6

Regulační a stimulační účel využívání daní je spojen s vedlejší funkcí státu, tedy s přímým ovlivňováním jeho sociální a ekonomické úrovně. Uvalení daně, nebo zvýšením daňové sazby na určité chování, které má stát za cíl omezit, je běžným regulačním opatřením. Týká se například pití alkoholu, kouření a dalších druhů chování, které zákonodárci považují za škodlivé. Naopak stimulační funkce má za cíl pozitivně ovlivnit výkonnost ekonomických subjektů a zrychlit tempo jejich rozvoje. Toto je realizováno formou různé daňové zátěže různým kategoriím ekonomických subjektů, které takto zákonodárci buďto motivují, nebo tlumí. Ze základního fiskálního účelu daně je patrno, že se stát snaží vybrat co nejvíce peněz pro svůj chod. S touto funkcí souvisí efektivita daně znázorněna tzv. Lafferovou křivkou, která znázorňuje celkový příjem státu z vybraných daní v závislosti na míře zdanění. Graf 1 Lafferova křivka Zdroj: RADVAN, Michal. Daně a správa daní. s.11 Vysvětlení této souvislosti vychází z toho, že čím větší je míra zdanění, tím menší je motivace daňových subjektů vytvářet zisk. V případě vysokých daňových zátěží také roste tendence vyhýbat se odvádění daní. Pro míru zdanění v obou extrémech, 0% a 100%, je výnos z vybraných daní nula. Mezi těmito extrémy se na funkci nachází ideální míra zdanění (Lafferův bod), generující maximální fiskální příjem. Není však nikde přesně stanoveno, kde tento bod přesně leží, proto při určování daňových sazeb záleží pouze na zkušenostech zákonodárců, aby se určováním daňových sazeb přiblížili k Lafferovu bodu co možná nejvíce. Aby daň splňovala všechny potřebné formální náležitosti, musí být složena z osmi konstrukčních prvků společných pro daně a poplatky, na jejichž základě se následně tyto odvody budují. 7

Podle Radvana 12 jsou konstrukčními prvky daně: Subjekt daně, kterým je daňový poplatník a plátce daně. Objekt daně hmotněprávní skutečnost svázaná zákonem s daňovou povinností. Jinými slovy se jedná o předmět zdanění. Základ daně stanovuje počet daňového objektu. Konkretizuje objekt, ze kterého je daň vyměřována. Sazba daně je pevné, nebo procentuální vyjádření daně vzhledem k daňovému základu. Korekční prvky jsou prvky ovlivňující výši vyměření daně prostřednictvím osvobození od daně, slev, daňových úlev, ale i zvýšení daně. Rozpočtové určení je určení veřejných fondů, do kterých plynou výnosy z konkrétní daně. Správce daně je zákonem určený státní, nebo správní orgán, kterému je svěřena povinnost zabezpečovat zjištění a stanovení daní a jejich úhrady. Podmínky placení vymezují termíny placení daní a zásady placení. Stanovují též technické podmínky. 13 1.2 Poplatek Kromě daní existují v českém právním řádu i další povinné platby, související s činností státní správy a soudů, které se uplatňují pří výkonu samosprávy i státní správy, právě těmito subjekty. V principu jde o to, že se poplatková povinnost netýká všech občanů obecně, ale pouze těch, kteří mají o daný, zpoplatněný, úkon zájem. Poplatek je povinná nenávratná platba plynoucí do veřejných peněžních fondů-rozpočtů, za níž má poplatník nárok na ekvivalentní protiplnění ze strany státního orgánu, mající jednorázový a nahodilý charakter. 14. Poplatky jsou z hlediska funkce, efektivity a konstrukčních prvků totožné s daněmi. Podobně jako u daní jsou i poplatky zákoně tematicky diverzifikovány do jednotlivých druhů. Jedná se o poplatky soudní, správní a místní. 12+13 RADVAN, Michal. 2014. s. 12-19. op. cit. 14 PAŘÍZKOVÁ, Ivana, Místní poplatky v teorii a praxi [online]. Česká republika: Masarykova univerzita Právnická fakulta (příspěvek ve sborníku), 2012 [cit. 16.3.2015]. 8

Místní poplatky 15 se týkají především běžného života lidí v obcích. Jsou upraveny zákonem o místních poplatcích 16. Jejich účel je především fiskální, ale mohou mít i regulační, nebo ochrannou funkci. Je zde určitá míra benevolentnosti obcím, které si mohou určovat konkrétní výši jednotlivých poplatků ve stanovených mezích. Poplatníkem mohou být fyzické i právnické osoby, v závislosti na druhu poplatku. Mezi tyto poplatky patří například poplatek ze psů, poplatek ze vstupného, poplatek za užívání veřejného prostranství a další. Na rozdíl od místních poplatků je účel soudních poplatků 17 hlavně ochranný, protože poplatky chrání před přetěžováním soudnictví zbytečnými podáními. Ale poplatkem žadatel i přispívá na činnost orgánů, působících v jeho zájmu. Soudní poplatky jsou upraveny v zákoně o soudních poplatcích 18, který obsahuje v příloze i poplatkový sazebník. Základní rozdělení soudních poplatků je na poplatky za řízení a poplatky za úkony. Podobně jako u soudních poplatků jsou správní poplatky vybírány za účelem přispívání žadatele na činnosti orgánů v jeho zájmu. Ochranná funkce správních poplatků je patrna na zaměření poplatku na konkrétní osobu žadatele, místo rozdělení mezi všechny obyvatele, aby nedocházelo k přemíře zbytečných žádostí. Správní poplatky jsou regulovány zákonem o správních poplatcích 19. Mezi správní poplatky můžeme zahrnout poplatky související např. s ověřováním listin a dokumentů, s matrikou a městskými úřady, se stavebním úřadem, s podnikáním a živností, se školstvím, s povolením k pobytu atd. 1.3 Rozdíl mezi daní a poplatkem Po charakterizování daní a poplatků je možno určit rozdíl mezi těmito platbami 20. U daní, na rozdíl od poplatku, nevzniká nárok poplatníka na adekvátní protiplnění. Pouze se státu odevzdá určitý objem financí a stát s tímto objemem dále hospodaří podle svého uvážení. U poplatků je tomu jinak, protože za odevzdané peníze dostáváme od správce poplatku protiplnění, které může mít například formu povolení k vjezdu, povolení ke vstupu, 15 PAŘÍZKOVÁ, Ivana. 2012, op. cit. 16 Zákone č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 17 RADVAN, Michal. 2014, op. cit, s. 92-94 18 Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 19 Zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 20 SEHNÁLEK, David. Daně [online]. Brno, 2007. [cit. 16.3.2015] 9

povolení nahlédnutí do matriky, nebo například zahájení soudního řízení. Poplatník tedy má právo na adekvátní protiplnění od toho, komu poplatek směřuje. 1.4 Základní srovnání mýta, časového poplatku a silniční daně Nejprve je nutné zdůraznit, že se všechny tři tyto pojmy vztahují k pohybu vozidel po veřejných komunikacích, a důvody pro jejich vybírání jsou u všech třech fiskální. Při zaměření pouze na mýto a časový poplatek je první rozdíl patrný ve faktu, že mýto se týká motorových vozidel nad 3,5t a je vyměřováno vzhledem k reálně ujeté vzdálenosti vozidla, na rozdíl od časového poplatku, který se týká motorových vozidel do 3,5t a je vyměřován jednotně v závislosti na době platnosti zakoupeného kupónu. Do dalšího srovnání je již zahrnuta i silniční daň. Z hlediska vztahu k fyzickým a právnickým osobám se mýto a časový poplatek se týkají jak FO, tak PO. Na rozdíl od silniční daně, která se váže pouze na vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou používána k podnikání, nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. V ČR jsou předmětem daně silniční 21 i vozidla s nejvyšší povolenou hmotností alespoň 12 tun, která jsou určená výlučně k přepravě nákladů s registrací v ČR. Další hledisko souvisí s rozdílem mezi daní a poplatkem, tedy že za zaplacení mýta a časového poplatku je plátci poskytnuta protislužba ve formě umožnění užívání zpoplatněných komunikací. U silniční daně k žádnému adekvátnímu protiplnění nedochází. 1.5 Zpoplatnění komunikací ve spojitosti s EU Evropská unie, jakožto legislativně nadřízený orgán členských státu, vytvořila systém zákonných pramenů, upravujících výběr mýtného. Stěžejním dokumentem je směrnice Evropského parlamentu a Rady o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly 22, která byla následně novelizována směrnicí 2011/76/EU a která pro členské státy obecně určuje formát zpoplatnění vybraných úseků komunikací. Na tuto směrnici navazuje směrnice Evropského parlamentu a rady o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství 23, která vyzývá ke krokům umožňujícím 21 2 Zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 22 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/62/es, o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. In: EUR-LEX [právní informační systém EU]. 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/52/es, o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství. In: EUR-LEX [právní informační systém EU]. 10

harmonizaci jednotlivých mýtných systémů členských států. Pro tuto harmonizaci doporučuje především, díky její pružnosti a nízkonákladovosti z hlediska rozšiřování na další silnice, GPS-GSM technologii, (viz kapitola 2.2 o slovenském mýtném systému). Dalším parametrem, který ovlivňuje výši mýtných tarifů, jsou emisní skupiny, podle kterých se následně vypočítává tato mýtná povinnost ve členských státech. Těmito skupinami jsou tzv. EURO 0 - EURO VI (+EEV). 24 První EURO třída vznikla v roce 1992 a následně se zpřísňováním emisních norem vznikaly další a další emisní třídy. V současnosti je nejpřísnější emisní třída EURO VI, která je zároveň zatížena nejnižší sazbou mýta. Tyto třídy tedy fungují jako forma odměny za menší znečišťování životního prostředí. Nadcházející praktická část se bude dále věnovat mýtu a časovému poplatku v České republice, Slovensku a Polsku, jejich srovnání co do právní formy a praktickým rozdílům v kvalitě těchto služeb, z uživatelského hlediska. 24 Emisní třídy fungují tak, že čím nižší číslo třídy, tím vyšší tvorba škodlivých emisí. Čím vyšší tvorba emisí, tím vyšší mýtný tarif. 11

2 Rozbor systému zpoplatnění komunikací mýtem v České republice, na Slovensku a v Polsku Praktická část této práce se věnuje srovnání systému zpoplatnění pozemních komunikací na území České republiky, Slovenska a Polska. Popisuje systémy zpoplatnění v jednotlivých zemích a následně je z legislativního a uživatelského pohledu srovnává. Mýto je momentálně preferovaným způsobem zpoplatnění silniční infrastruktury 25 pro vozidla s hmotností nad 3,5t v Evropě. Dá také označit jako tzv. výkonové zpoplatnění (tedy poplatek), které je vybíráno v závislosti na reálně ujeté vzdálenosti po zpoplatněných silnicích. V Evropě je možné najít čtyři základní typy způsobu výběru mýta. Výběr pomocí fyzicky obsluhované mýtné stanice je nejstarší způsob, který funguje na principu výstavby jejich sítě, kdy zaměstnanci vybírají od projíždějících automobilů a kamionů cenu za projetý úsek komunikace. V principu je na každém nájezdu a sjezdu mýtná stanice, na které se na vstupu platí mýto na následující případně ujetý úsek, nebo se vyzvednutím identifikačního lístku dokládá místo vstupu vozidla na zpoplatněný úsek. K úhradě poplatku potom ve druhém případě dochází až při opuštění daného zpoplatněného úseku. Tyto mýtné systémy fungují například v Chorvatsku a Itálii, avšak díky velkým nákladům na vybudování a provozování mýtných stanic se tento systém nahrazuje elektronickou formou. Elektronická forma výběru mýtného funguje ve většině států střední Evropy, protože je to nákladově nejefektivnější způsob vybírání mýta. Existují dva druhy elektronického výběru mýta: mikrovlnný a satelitní. Satelitní systém má funkci celoplošného sledování vozidel na určených komunikacích. Je to z hlediska pořízení nejnákladnější, ale z hlediska nákladů provozu, spolehlivosti a variability nejefektivnější způsob výběru. Tento systém je, na rozdíl od systému mikrovlnného, velmi odolný proti případnému podvodnému jednání. Mikrovlnný systém je budován jako síť mýtných bran na určených bodech zpoplatněné komunikace, která při průjezdu vozidla elektronicky vybírá mýto. Mýtná 25 SBOR AUTORŮ ELSEVIER LTD. Interurban Road Charging for Trucks in Europe. Oxford: ELSEVIER Ltd, 2005.179 s. ISBN 0-7323-1142-8. 12

brána v kombinaci s OBU 26 jednotkou, umístěnou v kabině řidiče vozidla, počítá a elektronicky účtuje majiteli palubní jednotky cenu za ujeté kilometry po dálnici. Díky tomuto systému například odpadnou náklady za zaměstnance, kteří by cenu za mýto vybírali ručně. Elektronický výběr mýta prostřednictvím této technologie je v provozu v České republice, Rakousku, Švýcarsku a dalších zemích. Kombinovaná forma výběru mýta využívá kombinace výše uvedených způsobů, kdy jsou některé úseky dálnice zpoplatněny pro některé vozy elektronickou formou výběru mýtného a pro jiné zase formou tradiční. Tato kombinovaná forma funguje například v Polsku. Jak bylo uvedeno, mýto je svým charakterem poplatek. Jako takový jej není těžké vymezit v rámci ostatních odvodů, týkajících se používání komunikací. Kromě mýta je třeba ještě uvést daň silniční. Této dani podléhají ze zákona pouze vozy, užívané pro pracovní účely podnikatelskými subjekty. Dalším poplatkem srovnatelným s mýtem je poplatek časový, kterému se věnuje kapitola 3 této práce. 2.1 Mýtný systém v České republice V České republice existují z hlediska zpoplatnění dva druhy komunikací: ty které nepodléhají žádným zvláštním poplatkům a ty, které jsou zpoplatněny zákonem o pozemních komunikacích v platném znění 27. Ze všeobecných informací Ministerstva dopravy ČR vyplývá, že dálnice, rychlostní silnice a vybrané silnice I. třídy 28 podléhají pro vozidla nad 3,5t mýtné povinnosti. Naopak pro vozidla do 3,5t platí, že jejich užívání na dálnicích, rychlostních silnicích a vybraných silnicích pro motorová vozidla je povoleno po zaplacení poplatku. Podle oficiálního webu Ministerstva dopravy 29 se mýto vybírá ze zákona na zpoplatněných úsecích dálnic především z fiskálních důvodů, tedy z příjmu do veřejných rozpočtů (v České republice konkrétně do státního fondu dopravní infrastruktury 30 ). Z tohoto fondu se podle interpretace legislativního dokumentu následně čerpá především 26 OBU palubní jednotka z anglického On Board Unit 27 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 28 Konkrétní úseky jsou stanovené prováděcím předpisem 29 MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY. Mýtné v ČR. [online]. [cit. 2015-04-18] 30 20 odst 4 zákona č. 13/1997 Sb 13

proto aby se uživatelé přímo podíleli na nákladech spojených s výstavbou, modernizací, údržbou a provozem významných silničních tahů. 31 O výběru mýta v ČR rozhodla v květnu 2004 vláda. Mýto určila jako výkonové zpoplatnění, díky kterému se uživatelé přímo podílí na nákladech spojených s tvorbou a údržbou komunikací, které užívají. Poté co vláda odsouhlasila základní parametry pro možnost vytvoření veřejné zakázky bylo usnesením vlády č. 736 ze dne 15.6.2005 32 vyhlášeno výběrové řízení, jehož zadání bylo možné vyzvednout od 15.7.2005 do 16.9.2005, což byla zároveň i lhůta pro přihlášení-se k výběrovému řízení. Objekt výběrového řízení byl kontrakt na vybudování a desetileté provozování systému výběru mýta. Podle dostupných informací si zadávací dokumentaci vyzvedlo celkem 117 subjektů, z nichž většina nereprezentovala potencionální dodavatele systému, ale především subdodavatele a subjekty, které se chtěly detailně seznámit se zadávací dokumentací. 33 Do výběrového řízení se nakonec přihlásili pouze čtyři uchazeči, využívající mikrovlnných, nebo kombinovaných systémů výběru mýta: firmy Mytia (za 15 mld. Kč), Autostrade ( za 17,5 mld. Kč), dále spojení firem A-Way a AŽD (za 33,7 mld. Kč) a vítězný Kapsch (za 22 mld. Kč). Okolnosti výběru vítězné firmy byly zpochybňovány médii v rámci mnohých investigativních reportáží, avšak výsledek soutěže byl potvrzen v roce 2006 Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Mýtný systém byl následně vybudován firmou Kapsch, kterou je i dodnes provozován. Od 1.1.2007 a od 1.1.2010 tedy musí všechna vozidla nad 12t, resp. nad 3,5t platit mýtné na všech zpoplatněných komunikacích. Systém mýtných bran se nyní sestává ze zhruba 260 mýtných bran. Z tohoto počtu je 47 bran kontrolních, na kterých je kromě mikrovlnných skenerů ještě měřící a kamerový pozorovací systém. Kontrolní mýtné brány identifikují vozidla v případě jejich průjezdu, porovnávají skutečné parametry vozidla s údaji zadanými v jeho palubní jednotce a případně identifikují nefunkční, nebo chybějící palubní jednotky. 31 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. 2015. op.cit. 32 Zveřejněno 11.7.2005 33 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR.Výběrové řízení na dodavatele mýtného systému. [online]. [cit. 2015-04-26]. 14

2.1.1 Právní úprava Nejdůležitější právní norma obsahující vymezení mýta je Zákon o pozemních komunikacích 34. 20 tohoto zákona obecně určuje kritéria, podle kterých se stanovuje konkrétní druh poplatku, dále odst. 3 stanovuje, že nelze zároveň uložit časový poplatek a mýtné. Čtvrtý odstavec, jak již bylo v této práci řečeno, oznamuje, že veškeré prostředky získané výběrem mýta plynou do Státního fondu dopravní infrastruktury. Konkrétní úprava mýtného je v 22-25 výše uvedeného zákona a věnuje se například vymezení dopravních prostředků, které jsou povinny zaplatit mýtné při užití dálnice, dále provozu systému elektronického mýta, nebo Evropské službě elektronického mýtného 35. Pro doplnění dále uvádím Zákon o provozu na pozemních komunikacích 36 a s ním spojenou vyhlášku Ministerstva dopravy, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích 37. Paragraf 12 odst. 1 pís. ll) této vyhlášky definuje značku zpoplatnění provozu, které udává počátek a konec zpoplatněných komunikaci. Vyobrazení značky je možné najít v příloze č. 3 bodu 5 podbodu a) této vyhlášky. Mýtný systém upravený těmito zákony se netýká všech vozidel užívajících dálnice. Vozy, za které jsou jejich provozovatelé povinni platit mýto, jsou Zákonem určeny dle specifických kritérií. 2.1.2 Kdo, kde, kolik Mýtné se od roku 2010 platí v České republice za užívání zpoplatněných úseků komunikací vozidly s hmotností přesahující 3,5t. Jedná se o typické výkonové zpoplatnění 38. Podle serveru ceskedalnice.cz 39 je v současnosti zpoplatněno 1 242km českých komunikací. Tyto komunikace zároveň často slouží jako hlavní dopravní tahy mezi největšími městy v ČR, kterými jsou například Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc, Hradec Králové, Ústí nad 34 Zákon č. 13/1997 Sb. 35 Soubor činností a služeb, které v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady(ES) 2004/52 umožňují snadnou propojitelnost elektronického mýtného v členských státech EU. 36 Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 37 Vyhláška č. 30/2001 Sb. Kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 38 Zpoplatnění závislé na určité jednorázové vykonané činnosti v tomto případě užití zpoplatněného úseku dálnice 39 Souhrnné informace. In: Ceskedalnice.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. 15

Labem, Jihlava nebo Liberec. Dlouhodobě nejvytíženější zpoplatněná komunikací je úsek dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, který v současné době podléhá rozsáhlé rekonstrukci. Cena, kterou je nutno platit za užití zpoplatněných úseků se liší podle tarifů (souvisejících s emisními třídami Euro 0-VI) 40, závisejících na druhu komunikace, počtu náprav a druhu vozidla, a v pátek i na denní době. 41 Obecně platí, že s rostoucí emisní třídou Euro klesá mýtný tarif na ujetý kilometr. V České republice, na rozdíl od ostatních států je zvýhodněná pozice pro provozovatele autobusů. Autobusy nejsou rozčleněny podle hmotnosti a platí pro ně zvýhodněné sazby mýtného. V roce 2015 se ceny u dvounápravových nákladních automobilů nad 3,5t pohybují tarify v závislosti na emisní třídě, v rozmezí 4,24 Kč/km 0,79 Kč/Km. Třínápravové kamiony mají sazbu nastavenou na maximální rozmezí 8,10Kč/km 1,37Kč/km. Kamionové soupravy, které mají čtyři a více náprav zaplatí za ujetý kilometr částku o výši 11,76 Kč 1,96 Kč. Pro autobusy platí jednotná sazba, bez ohledu na jeho hmotnost, počet náprav, nebo dobu provozování. Sazby se dělí pouze podle jednotlivých emisních tříd. Pro třídy Euro 0-II platí sazby 1,38 Kč/km, pro Euro III-IV 1,15 Kč/km, pro Euro V 1,04 Kč/km a poslední tarif Euro VI má nastavenou nejnižší sazbu 0,80 Kč/km. Mýtný systém v České republice nepodléhá platbě DPH. 2.1.3 Způsoby platby mýtného v ČR Podle oficiálního serveru Elektronického mýtného systému v České republice mytocz.eu 42 existují dva možné způsoby platby mýta. Prvním způsobem je platba předem (režim pre-pay), která je realizována prostřednictvím vložení kreditu do palubní jednotky předtím, než vozidlo vjede na zpoplatněnou komunikaci. Vložení kreditu je možné buď 40 Sazby mýtného se řídí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice č. 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Implementována do českého právního řádu byla formou Nařízení vlády č. 240/2014 Sb. o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. 41 3 a 4 Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 42 Platební styk: Způsoby platby mýtného. In: MytoCZ: Elektronický mýtný systém v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. 16

v hotovosti, nebo příslušnými bankovními a tankovacími kartami. Při průjezdu vozidla mýtnou bránou je v závislosti na délce projetého úseku odpočítán adekvátní díl z kreditu. V případě že zůstatková hodnota kreditu je nižší než 600 Kč, OBU jednotka akusticky tento fakt signalizuje řidiči při průjezdu mýtnou bránou. Druhým způsobem platby je následné placení (režim post-pay). Tento režim je možno využít až po předchozím uzavřením smlouvy provozovatele vozidla s provozovatelem výběru elektronického mýta. Tato smlouva jde uzavřít pouze na kontaktních místech (tzv. premid pointech). Transakce spojené s platbou mýta jsou následně pomocí smluvně určeného platebního prostředku účtovány provozovateli vozidla. Výše mýta opět závisí na reálně ujeté vzdálenosti vozidla po zpoplatněné komunikaci. Při průjezdu stejného úseku totožným vozidlem se výše mýtného zaplaceného v režimu post-pay, či pre-pay nijak neliší. Provozovatelé využívající pre-pay obdrží vyúčtování jen na vyžádání a to na kontaktních, nebo distribučních místech. Dále je při přebírání palubní jednotky, na rozdíl od metody post-pay, nutné složit kauci. Výhodou využití následného placení je to, že řidič nemusí nabíjet kredit do palubní jednotky a neustále sledovat stav zůstatku. Režim post-pay je tedy z uživatelského hlediska pohodlnější, přestože vyžaduje smluvní závazek. Na druhou stranu díky smluvnímu závazku není třeba skládat kauci za palubní jednotku a je možné mýto hradit jak klasickými fakturami, tak inkasem z bankovního účtu. Obě platební metody mají svá pro a proti, ale momentálně hlavně díky možnosti platit pomocí faktur je počet uživatelů metody post-pay mnohonásobně vyšší, než u metody prepay, protože ji využívá většina firemních flotil, která dálnice používá každodenně. Způsob pre-pay platby využívají většinou ti, kteří dálnice nepoužívají pravidelně. 2.1.4 Slevy a výjimky z platby mýtného Nařízení vlády 43 v 5 udává předpoklady pro možné získání slevy z platby mýtného, které se v časovém období udává procentuálně z celkově zaplacené částky podle její výše. To znamená, že při zaplacení určitého celkového obnosu za mýto v daném roce si provozovatel vozidla může zpětně zažádat o vrácení části zaplacených peněz. Podmínkou pro získání slevy je poskytnutí některých údajů o provozovateli vozidla údajů a dokladů o vozidle podle 6 odst. 2. tohoto nařízení. 43 Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 17

Když provozovatel vozidla splní všechny podmínky, může si nárokovat slevu na mýtném. Pokud celková výše uloženého mýtného dosáhla v průběhu časového období alespoň 75 000Kč, má provozovatel vozidla nárok na 5% slevu z celkové zaplacené částky. Nad 110 000 Kč se poskytuje sleva ve výši 8%, mezi 190 000 Kč a 300 000 Kč je sleva 11% a na jakoukoli další částku nad 300 000 Kč je poskytnuta slevová sazba 13%. Po splnění podmínek a uplynutí časového období provozovatel systému elektronického mýtného ověří, zda u vozidla vznikl nárok na slevu a vypočte výši této slevy. Dále vyzve provozovatele vozidla ke sdělení bankovního účtu, na který má částku odpovídající výši slevy odeslat, a nakonec peníze odešle. Mimo slevy však ještě existují výjimky z platby mýtného, které jsou společné pro obě zpoplatnění komunikací v České Republice, tedy jak pro mýto, tak pro časový poplatek. Osvobozena od zpoplatnění jsou podle zákona o pozemních komunikacích 44 převážně vozidla výkonné moci, kterými jsou například vozidla označena nápisem Policie, ať už se jedná o Policii České republiky, Vojenskou policii, Obecní policii, nebo Městskou policii. Dále se jedná o vozy Vězeňské služby České republiky, správce zpoplatněné pozemní komunikace, vozidla přepravující držitele průkazu ZTP a jiné. Vozidla integrovaného záchranného systému, které užívá například hasičský záchranný sbor, nebo zdravotnická záchranná služba jsou rovněž vyňata z působnosti platby jak mýta, tak časového poplatku. 2.2 Mýtný systém na Slovensku Mýto se v dnešní podobě platí na Slovensku od 1. ledna 2010. Správcem mýta je Národná diáľničná spoločnosť a.s. a provozovatelem výběru elektronického mýtného je společnost Skytoll a.s., která podle svých oficiálních stránek vybrala za pětileté provozování mýtného systému celkem 793 mil. eur. Na rozdíl od České republiky se na Slovensku vybírá mýto pomocí satelitního systému, který Slovensko zařadil mezi technologické leadery v oblasti výběru mýta a který používá obdobu českého mikrovlnného systému pouze pro kontrolu platičů v rámci kontroly výběru mýta. Satelitní výběr mýta funguje na principu komunikace palubní jednotky OBU se satelity, pomocí GPS-GSM 45 technologie. GPS-GSM pracuje podobně jako u navigací v automobilech, ale je mnohem více podobná navigacím v mobilních telefonech, protože kombinuje komunikaci s GPS satelity, které určují polohu 44 20a odst.1 pís. a) až n) Zákona č. 13/1997 Sb. 45 Z anglického Global Position Systém Global Systém for Mobile communications : globální systém určující polohu globální systém pro mobilní komunikaci 18

vozidla s GSM technologií, díky které jsou přenášeny satelitní údaje mezi OBU jednotkou a dalšími informačními systémy elektronického mýtného systému. Palubní jednotka v sobě obsahuje tzv. GEO model 46 a jeho porovnáním s aktuálními GPS souřadnicemi určuje, zda se vozidlo nachází na zpoplatněné, nebo nezpoplatněné komunikaci. Pokud se vozidlo nachází na zpoplatněné komunikaci, palubní jednotka to zjistí a v souladu s platnou legislativou vytvoří záznam této skutečnosti mýtnou událost. Tento záznam se následně pomocí GSM technologie odesílá do centrálního informačního systému, kde se za použití patřičné sazby, závislé na typu vozidla, a ujeté vzdálenosti vypočítá cena mýtného. Pro tento typ výběru mýta není potřeba budovat rozsáhlou síť mýtných bran a je velmi jednoduché ho rozšířit na další budované komunikace, bez potřeby další investice ze strany provozovatele. Společnost Skytoll již projevila zájem provozovat i mýtný systém v České republice s garancí mnohem nižších provozních cen, než současný provozovatel, firma Kapsch. 2.2.1 Právní úprava Povinnosti platit mýto na Slovensku podléhají vozidla nad 3,5t. Tato vozidla jsou specifikována v příloze Zákona o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách 47 v platném znění. Zpoplatnění komunikací upravuje Zákon o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 48, který udává mýtnou povinnost za použití konkrétních částí komunikací. Dopravní infrastruktura, podléhající výběru elektronického mýta je určena speciální vyhláškou Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky 49. Cenu ujetého kilometru, který musí provozovatel motorového vozidla zaplatit za používání zpoplatněných komunikací, upravuje Nariadenie vlády Slovenskej republiky 50, které je v souladu s příslušnými vládními a unijními nařízeními. Slovenská vláda uvalila na mýto DPH. 46 GEO model aktuální geografické údaje úseků komunikací, které podléhají mýtné povinnosti 47 Příloha č.1 část B bod 2,3,5 zákona č. 725/2004 Z.Z. o podmienkach prevádzky vozidiel v premávke na pozemných komunikáciách a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení 48 Zákon č. 474/2013 Z.z. o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení 49 Vyhláška Ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky č. 475/2013 Z.z., kterou sa vymedzujú úseky diáľnic, rychlostních ciest, ciest I. triedy, ciest II. Triedy a ciest III. Triedy s elektronickým výberom mýta v platnom znení 50 Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 497/2013 Z.z., kterým sa ustanovuje sposob výpočtu mýta, výška sadzby mýta a systém zliav zo sadzieb mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 19

2.2.2 Kdo, kde, kolik Výše zmíněná příloha zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jednotlivé vozy rozděluje do jednotlivých kategorií podle druhu vozidla, počtu náprav, objemu motoru a maximální rychlosti. Konkrétně se zpoplatnění týká dle zákona vozidel kategorie M, N a G. Do kategorie M spadají autobusy, protože se jedná o motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, které se používají na přepravu osob. Kategorie N pokrývá kamiony, protože se jedná o vozidla s nejméně čtyřmi koly, co se používají na přepravu nákladů. Kategorie G značí terénní úpravu jednotlivých kategorií, např. N1G atd. Jízdní soupravy tvořené vozidly kategorie M1, N1, M1G a N1G jsou vyňata z působnosti zákonu o výběru mýta, protože se buďto jedná o vozy přepravující maximálně 8 osob, o vozy lehčí než 3,5t a jejich terénní úpravy. Oficiální stránky elektronického mýtného systému na Slovensku 51 uvádí, že při spuštění systému výběru elektronického mýtného v roce 2010 bylo pokryto téměř 2400 km vymezených úseků komunikací. 1. ledna 2014 již bylo díky satelitní technologii dohromady pokryto téměř 17 770 km vymezených úseků dálnic a rychlostních silnic (660 km), komunikací I. třídy (3 630 km), II. třídy (3 640 km) a III. třídy (9 840 km). Díky tomuto rychlému vzrůstu dnes Slovensko provozuje nejdelší síť komunikací podléhajících elektronickému mýtnému systému v Evropě. Slovenská satelitní technologie je již dnes připravena na integraci s okolními zeměmi v rámci budoucí Evropské mýtné služby, která bude fungovat na principu jedna smlouva - jedna palubní jednotka mnoho mýtných systémů. Ceny za ujetý kilometr se opět, podobně jako v České republice, odvíjí od jednotně stanovených evropských emisních tříd Euro 0 Euro VI, dále podle druhu pozemní komunikace, druhu vozidla, jeho hmotnosti a počtu náprav. Na Slovensku platí, že prakticky veškeré silnice jsou zatíženy mýtnou povinností, ale pro silnice III. třídy a i některé silnice I. a II. třídy je sazba za ujetý kilometr 0. Dále je třeba nahlížet na to, jestli je zkoumaná silnice souběžná s dálnicemi nebo rychlostními silnicemi, protože pro autobusy platí zvýšené sazby mýta právě na těchto (souběžných) komunikacích. Pro nákladní vozidla, která mají sazby závislé na souběžnosti totožné, toto neplatí. 51 Technológia. 2014. EMýto.sk [online]. [cit. 2015-05-13]. 20

Podle předešlých kritérií je možné rozdělit vozy do čtyřech základních skupin. Nákladní vozidla s hmotností 3,5-12t (A), nákladní vozy nad 12t (B), autobusy o hmotnosti 3,5-12t (C) a autobusy nad 12t (D). Ceny se dále odvíjí podle Euro-emisních tříd a druhu použité komunikace. Když se neberou v úvahu komunikace zatížené nulovou sazbou mýta, pohybují se ceny skupinu A v rozmezí 0,103 /km 0,062 /km. Skupina B je dále členěna podle počtu náprav. Pro dvounápravová vozidla skupiny B se sazba pohybuje v rozmezí 0,222 /km-0,133 /km. Vozidla se třemi nápravami mají sazbu nastavenou na rozmezí 0,234 /km 0,140 /km, se čtyřmi nápravami na 0,243 /km-0,143 /km a s pěti nápravami na 0,234 /km - 0,140 /km. Pro autobusy platí jiné tarify závislosti na hmotnosti a jejich EURO skupině. Pro autobusy o hmotnosti 3,5 12t se sazby pohybují mezi 0,060 /km 0,020 /km. Autobusy nad 12t zaplatí za ujetý kilometr mezi 0,110 /km 0,040 /km, což je minimálně dvakrát méně, než u obdobně těžkých kamionů. Všechny sazby jsou uvedeny bez DPH. Paradoxem však zůstává, že pro kamiony s pěti nápravami platí nižší sazby, než pro kamiony se čtyřmi nápravami. Dle mého názoru je toto způsobeno i tím, že čtyřnápravová vozidla mají při využití plné užitečné hmotnosti vyšší tlak na nápravu, než je tomu u pětinápravové soupravy. Vzhledem k tomu, že tlak na nápravu je jeden z určujících vlivů na opotřebení komunikace, jsou tak zvýhodňována vozidla s větším počtem náprav. Způsoby platby mýtného na Slovensku Prakticky stejně jako v České republice se i na Slovensku platí mýto prostřednictvím dvou režimů. Prvním z nich je režim pre-pay, který funguje prostřednictvím nabití palubní jednotky kreditem před použitím zpoplatněných úseků. Druhým režimem je post-pay, který funguje jako zpětná platba za reálně ujeté úseky zpoplatněných komunikací, realizovatelná jak fakturačně, tak běžnou úhradou. Do post-pay se provozovatele registrují zdarma prostřednictvím online formuláře Eurowag, nebo na kontaktních místech Eurowag. Pro oba režimy platí, že se za OBU skládá kauce ve výši 50. 21

2.2.3 Slevy a výjimky z platby mýtného na Slovensku Slevy se v rámci slovenského mýtného systému vypočítávají jednou ročně, podle Nariadenie vlády Slovenskej republiky 52, v závislosti na počtu ujetých kilometrů po zpoplatněných silnicích a hmotnosti nákladního vozidla. Sleva se nevztahuje na vozidla, která jsou určena na přepravu více než 9 osob a zároveň se nevztahuje na komunikace zpoplatněné nulovou mýtnou sazbou. Ostatní vozy, které mají právo na slevu z mýta, se rozdělují podle hmotnosti: 3,5-12t a nad 12t. Celková sleva se vypočítá vynásobením celkově zaplacené částky zaplaceného mýtného procentuálním koeficientem slevy, který je závislý na počtu ujetých kilometrů po zpoplatněných komunikacích a hmotnosti vozidla. Pro vozy s hmotností 3,5 12t platí tyto slevy: nad 5 000km je sleva 3%, nad 10 000km 5%, nad 20 000km 7%, nad 30 000km 9% a nad 50 000km 11%. Pro vozy těžší než 12t jsou slevy o jeden řád posunuty. Nad 5 000km se tedy sleva neposkytuje, nad 10 000km je celková sleva 3%, nad 20 000km 5%, nad 30 000km 7% a nejvyšší možná dosažitelná je sleva 9% pro ty provozovatele, kteří se svými vozidly použili 50 000km a více zpoplatněných komunikací. Vozidla osvobozená od platby mýta jsou specifikována v zákoně o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 53. Jedná se o dva druhy vozidel: vozidla, která nepotřebují registraci do elektronického mýtného systému a vozidla, která podléhají 10 odst. 2 a 3 výše uvedeného zákona a přitom musí být registrována do elektronického mýtného systému. Vozy, které nepodléhají registraci, jsou vozidla Ministerstva vnitra Slovenské republiky a Policejního sboru, Ministerstva obrany Slovenské republiky, ozbrojených sil Slovenské republiky a Organizace Severoatlantické aliance, Slovenské informační služby, Sboru vězeňské a justiční stráže, finanční správy a vozy Národní banky Slovenska vykonávající přepravu peněz a jiných cenností. Jak už bylo uvedeno, pro Slovensko platí, že z technologického pohledu je leaderem výběru mýta v Evropě. Tento fakt je, podle mého názoru, patrný hlavně při porovnání s ne tak technologicky vyspělým mýtným systémem, který má například Polsko. 52 4 a příloha 6 Nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 497/2013 Z.z., kterým sa ustanovuje sposob výpočtu mýta, výška sadzby mýta a systém zliav zo sadzieb mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií 53 3 zákona č. 474/2013 Z.z. o výbere mýta za užívanie vymedzených úsekov pozemných komunikácií a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení 22

2.3 Mýtný systém v Polsku V Polsku, podobně jako například v Chorvatsku a Itálii, je mýto jedinou globální platbou za využívání zpoplatněných komunikací. Na rozdíl od okolních států zde neexistuje časový poplatek ve formě dálničních známek, ani v žádné jiné podobě. Tuto kapitolu je tedy s ohledem na předešlý fakt pojmout jinak než analýzu zpoplatnění komunikací v Česku a Slovensku. Po obecných informacích o délce zpoplatněných úseků a technologii výběru mýtného následuje (místo kapitoly Kde, Kdo, Kolik ) rozbor mýtného zpoplatnění rozdělený na dvě části. První část se týká vozidel nad 3,5t, pro které je režim platby mýtného obdobný, jako u předešlých států. Druhá část popisuje režim zpoplatnění pro vozidla lehčí než 3,5t, protože zde jsou jinak nastaveny tarify a způsoby platby. Díky využití vlastních pracovních zkušeností a faktických informací, popsaných v teoretické částí této práce, mohu uvést, že v Polsku je technologie výběru mýtného pozadu oproti sousedním státům. Funguje zde kombinovaná forma výběru mýtných poplatků, což znamená, že na polské dálniční síti je vybudovaná rozsáhlá síť mýtných stanic, které mají dva různé způsoby fungování. Jedna část stanice funguje prakticky stejně jako v České republice mikrovlnný systém zachycující OBU jednotku při vjezdu a výjezdu ze zpoplatněné části komunikace. U druhé části těchto mýtných stanic je však třeba rozlišit, jestli se stanice nachází na počátku, nebo konci zpoplatněného úseku. Na počátku si totiž řidič v mýtné stanici z automatu vyzvedne lístek, který označuje místo započetí užití zpoplatněné komunikace. Následně se v místě ukončení setká se zaměstnancem, který po předložení lístku vyúčtuje celkovou cenu za ujetý úsek. Více k tomuto způsobu bude uvedeno v kapitole 2.3.3. Mimo tyto mýtné stanice se ještě v Polsku nachází obdobná síť mýtných bran pro elektronický výběr mýtného, jako v České republice, zajišťující výběr mýta za pomoci palubní jednotky. 2.3.1 Právní úprava K vyhledání adekvátních legislativních dokumentů jsem kontaktoval dr. Andrzeje Huchlu z polské univerzity ve Wroclavi, který mi pomohl s analyzováním následujících pramenů. Pro zpoplatnění obecně je v Polsku nejdůležitějším pramenem Obwiesczenie marszalka sejmu rzeczypospolitej polskiej z dnia 27 jutego 2015r. w sprawie oglozsenia jednolitego 23