Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002

Podobné dokumenty
Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy a terasy na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002

Hodnocení historického vývoje krajiny pomocí leteckých snímků

Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Proměny kulturní krajiny

Rastrová data DPZ a FOTOGRAMMETRIE v GIS

Tvorba dat pro GIS. Vznik rastrových dat. Přímo v digitální podobě družicové snímky. Skenování

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Zhodnocení historického vývoje krajinné struktury a sídel Verneřického středohoří Ing. Johana Zacharová

Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem

Metodika Standardizovaný postup identifikace segmentů předindustriální krajiny platný pro regiony Moravy

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat

Vývoj hydrografické sítě mezi roky 1720 a 2010 v oblasti dolů Nástup Tušimice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

Posouzení krajinného vývoje vybraných intenzivně zemědělsky obhospodařovaných území s ohledem na možnost krajinné obnovy

Topografické mapování KMA/TOMA

Dostupné zdroje geodat v ČR - nekomerční, státní správa, privátní sféra

ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ

ZMĚNY AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS VE VERNEŘICKÉM STŘEDOHOŘÍ A JEJICH MONITOROVÁNÍ S VYUŽITÍM NÁSTROJŮ GIS

BRNĚNSKÉ HŘBITOVY ONLINE. Dana Glosová, Magistrát města Brna Kamila Klemešová, Magistrát města Brna

Vývoj krajiny v oblasti velkolomu Vršany N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Geografická data pro podporu rozhodování veřejné správy

VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ

Identifikace kulturně historických hodnot jednotky historické kulturní krajiny Reliktní krajina Olomouc (Táborová pevnost Olomouc)

KIG/1GIS2. Geografické informační systémy. rozsah: 2 hod přednáška, 2 hod cvičení způsob ukončení: zápočet + zkouška

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta, Ústav aplikované a krajinné ekologie SPECIALIZOVANÁ MAPA

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus.

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Topografické mapování KMA/TOMA

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

Změny ve struktuře využití území obce Libverda. mezi lety 1845 a 2010

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Porovnání navržených a současných zón odstupňované ochrany přírody v CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Portál veřejné správy ČR - CENIA

Dostupné zdroje geodat v ČR

Hodnocení potenciální viditelnosti národní kulturní památky. Hospital Kuks a okolní krajiny

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

ÚČELOVÁ KATASTRÁLNÍ MAPA A JEJÍ NÁSLEDNÉ VYUŽITÍ V PRAXI

Syntetická mapa zranitelnosti podzemních vod

Ing. Zdeňka Udržalová odbor statistických registrů

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví.

Analýza vstupů pro stanovení zón odstupňované ochrany přírody v prostředí GIS CHKO Poodří Soubor map se specializovaným obsahem

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Staré mapy jako cenný zdroj informací o stavu a vývoji krajiny

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

Ing. Jan Fafejta: Kvalita, přesnost a rozsah dat státních mapových děl ve vztahu k potřebám informačních systémů".

Podpora prostorového rozhodování na příkladu vymezení rizika geografického sucha

MONITORING EROZNÍHO POŠKOZENÍ PŮD POMOCÍ METOD DPZ USING REMOTE SENSING FOR MONITORING OF SOIL DEGRADATION BY EROSION

PROSTOROVÁ DATA PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Staré mapy v prostředí Internetu

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK

VERIFIKACE MAPOVÁNÍ LAND USE-LAND COVER NA SOKOLOVSKU 2010 NA SOKOLOVSKU 2010

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

GIS. Cvičení 7. Interakční modelování v ArcGIS

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Existující zdroje dat pro GIS

ROZHODUJTE EFEKTIVNĚJI NAD DATY Z GEODISU

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Využití digitální stereofotogrammetrie jako podpůrných dat pro automatizovanou tvorbu lesnických tematických map

HISTORIE SKRYTÁ, MĚŘENÁ I SBÍRANÁ. Zaniklá obec Bystřec

Pojmy. Přednáška č. 4. (mapování a katastr nemovitostí) výklad pojmů. PUG 14/15 předn Karel Benda 1.

Vliv lidské činnosti na změny krajiny v oblasti dolů Nástup Tušimice a vodní nádrže Nechranice N map Specializovaná mapa s odborným obsahem

krajiny povodí Autoři:

Návod na použití aplikace Limity využití půdy

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

PRŮBĚŽNÝ STAV SBĚRU INDICIÍ KONTAMINOVANÝCH MÍST METODAMI DPZ V ZAHÁJENÉM PROJEKTU NIKM 2. ETAPA

PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ MORAVSKÁ DYJE

GIT a krajinotvorné programy v ČR

Geografické podklady Zeměměřického úřadu pro státní správu a samosprávu

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Poskytování dat a služeb Geoportál ČÚZK. Petr Dvořáček

Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze

Souhrn výsledků hlavních aktivit za rok 2006

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost

KVALITA DAT POUŽITÁ APLIKACE. Správnost výsledku použití GIS ovlivňuje:

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

Národní Inventarizace Lesů. Radim Adolt, Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL), Kroměříž

Analýzy vývoje reliéfu v oblastech s aktivní těžbou uhlí

Návod na použití aplikace Limity využití půdy

Geografické informační systémy GIS

Aplikační úlohy ve výuce GIS

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

Identifikace kulturně historických hodnot jednotky historické kulturní krajiny Reliktní krajina Kutná Hora

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Ing. Pavel Hánek, Ph.D.

Historická prostorová data ve vzdělání a praxi

ESRI v národním kroji

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Trvale udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou Oddělení ochrany půdy Ministerstva zemědělství

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

Transkript:

Analýza vývoje krajiny se zaměřením na agrární valy mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002 Soubor specializovaných map ČÍSLO PROJEKTU QH82126 PROGRAM PP2 - OCHRANNÉ a ŠETRNÉ POSTUPY HOSPODAŘENÍ TÉMA Podpora udržitelného rozvoje venkova (venkovského prostoru) DOBA ŘEŠENÍ 1.1.2008-31.12.2011 NÁZEV PROJEKTU Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově. ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL RNDr. Iva Machová PŘÍJEMCE/ Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem KOORDINÁTOR Hoření 3083/13, 40096 Ústí nad Labem Výstup dílčího cíle V001 Podchycení rozšíření agrárních valů včetně parametrů a zpracování v prostředí GIS. Autor a předkládající organizace: Jitka ELZNICOVÁ Fakulta životního prostředí Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Adresa: Králova výšina 7, Ústí nad Labem, 40096 Mail: Jitka.Elznicova@ujep.cz Tel.: +420475248136 Fax: +420475248158 prosinec 2011

Obsah 1 SPECIALIZACE MAPY... 3 2 VLASTNÍ POPIS... 3 2.1 Zdroje dat a zpracování leteckých snímků... 3 2.2 Vektorizace valů a krajinného pokryvu... 4 2.3 Analýza dat... 4 2.3.1 Zastoupení agrárních valů v krajině a změny ve využití krajiny... 4 2.3.2 Analýza vývoje agrárních valů... 4 2.3.3 Analýza vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů... 4 2.3.4 Další analýzy... 4 2.4 Popis předávaných dat pro lokalitu Adolfov... 5 3 PŘÍNOS MAP... 6 4 POPIS UPLATNĚNÍ MAP... 7 5 SEZNAM ODBORNÝCH PODKLADŮ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY VYPRACOVÁNÍ MAPY... 7 6 JMÉNA OPONENTŮ A NÁZVY ORGANIZACÍ... 8 7 SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH MAP PRO MODELOVOU LOKALITU ADOLFOV... 9 2

1 SPECIALIZACE MAPY Mapy vznikly s podporou ministerstva zemědělství v rámci podpory udržitelného rozvoje venkova (venkovského prostoru): projekt č. QH82126 (Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově). Jedním z cílů a metod tohoto projektu je použití nástrojů GIS pro jejich analýzu. Cílem vytvořených specializovaných map je komplexně zhodnotit vývoj modelové oblasti Adolfov se zaměřením na výskyt agrárních valů (dále jen valů) v letech 1946 až 2002. Tato lokalita se nachází mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách. Při hodnocení byly zjišťovány prostorové a procentuální změny valů. Dále byly hodnoceny faktory, které ovlivnily vývoj valů, jako je sklonitost terénu, krajinný pokryv a jiné další vlivy. Byla navržena metodika zpracování archivních leteckých snímků a metodika vektorizace, identifikace a hodnocení vývoje vegetace na valech. 2 VLASTNÍ POPIS Pomocí zpracovaných a získaných dat byla vytvořena databáze valů modelové lokality, kde u každého valu je připojena informace o jeho vývoji, nadmořské výšce, sklonu svahu a horninovém podloží. Součástí příloh jsou i data, která byla použita pro analýzy modelové lokality, jako je: použité letecké snímky, digitální model terénu, sklonitost terénu, geologické podloží, hranice zpracovaných valů a hranice modelové lokality. Součástí specializovaných map je též vytvořený projekt na mapovém serveru (mapserver.ujep.cz/projekty/qh82126), kde je možné si všechna data prohlédnout, včetně podrobného popisu dat. 2.1 Zdroje dat a zpracování leteckých snímků Hlavním zdrojem pro identifikaci změn valů byly letecké snímky z roku 1946 z archivu VHMÚř v Dobrušce (PŘÍLOHA 8) a ortofota z roku 2002 od firmy Geodis Brno, spol. s r. o (PŘÍLOHA 7). Jako pomocná data byla využita data od ČÚZK: Základní báze geografických dat ZABAGED pro tvorbu digitálního modelu terénu a reambulované mapy 3. vojenského mapování pro kontrolu identifikovaných valů v minulosti. Před vlastním hodnocením bylo zapotřebí zpracovat archivní letecké snímky, které byly získány pouze jako negativy. Po jejich naskenování se provedla ortorektifikace v programu Leica Photogrammetry Suite. Podrobný postup zpracování historických snímků je uveden v práci Elznicové (2008). Pro danou lokalitu byly v rámci bakalářské práce (Jarošová 2011) zpracovány mapy stabilního katastru (PŘÍLOHA 9). Byly vytvořeny trojrozměrné pohledy studovaných lokalit. (Elznicová, Machová, 2010b) 3

2.2 Vektorizace valů a krajinného pokryvu Na základě ortofot z minulosti a současnosti byly vektorizovány pomocí nástrojů GIS základní krajinné prvky. (Elznicová, Machová, 2010a) Podrobně byla identifikována vegetace na valech. Valy včetně vegetace na ně vázané byly zakreslovány jako polygony metodou ruční vektorizace v programu ArcGIS (PŘÍLOHA 4). Nejprve byla provedena vektorizace valů a ostatních krajinných prvků na snímcích v roce 2002 (PŘÍLOHA 1). Rok 1946 byl zpracováván metodou zpětné úpravy (Backward editing method) (PŘÍLOHA 2). To znamená, že v případě posunu valů na historických snímcích oproti současnosti, byly valy z minulosti záměrně posunuty tak, aby polohově odpovídaly současnosti. U zaniklých valů byla zakreslena poloha dle historických snímků. Ke každému valu byla vytvořena databáze rozlišující valy s kontinuální existencí od 40. let 20. stol. do současnosti; zvětšení těchto původních valů nebo vznik nových; valy zaniklé nebo neidentifikovatelné použitou metodou. Podrobný postup vektorizace valů a jejich interpretace je uvedena v práci Machové a Elznicové (2011). 2.3 Analýza dat 2.3.1 Zastoupení agrárních valů v krajině a změny ve využití krajiny Z vektorizovaných vrstev jednotlivých roků je možné zobrazit zastoupení jednotlivých krajinných prvků a zjistit jejich procentuální zastoupení (PŘÍLOHA 1 a 2). Pomocí topologického překrytí byly vyhodnoceny prostorové změny ve využití krajiny během sledovaného období (PŘÍLOHA 3). 2.3.2 Analýza vývoje agrárních valů Pomocí podrobných dat o valech byla provedena analýza výskytu agrárních valů (prostorové změny i procentuální změny) v roce 2010. Porovnáním polygonů znázorňujících vegetaci vázanou na valy (1946 vs. 2002) bylo možno rozhodnout, zda valy zanikly; zachovaly se; zda se na nich rozšířila vegetace; či jejich vegetace splynula v souvislé křoviny či les. Mapa byla samostatně publikována v roce 2010 (Elznicová, Machová, 2010b), nyní pro úplnost je zde také uvedena (PŘÍLOHA 5). 2.3.3 Analýza vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů Pro komplexní hodnocení valů byl vytvořen digitální model terénu s rozlišením na 5 m z dat ZABAGED poskytnutých ČÚZK (PŘÍLOHA 10). Z něho byla vytvořena mapa sklonitosti s rozlišením na 5 m (PŘÍLOHA 11). Přiřazení třídy sklonitosti jednotlivým valům byla provedena analýza vlivu sklonitosti na výskyt valů (PŘÍLOHA 6). Podrobný postup je uveden v práci Machová, Elznicová (2011). 2.3.4 Další analýzy Při hodnocení valů na Verneřicku (Machová, Synek a Fiedlerová, 2010) se využily též informace o geologickém podloží. Použitá data (GEOČR50) byla zakoupena u Geologické služby ČR, (PŘÍLOHA 12). Informace o geologickém podloží je uvedena u každého valu. V rámci hodnocení valů se prováděla analýza vzdálenosti valu od lesa na lokalitě Verneřice. (Machová, Elznicová a Synek, 2010) 4

2.4 Popis předávaných dat pro lokalitu Adolfov 1) Krajinný pokryv - vektorizovaný stav krajiny podle leteckého snímku z roku 2002 Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_pokryv2002.shp Atributy: Kod (kód krajinného pokryvu) 1 - agrární valy a terasy 2 - lesní porosty 3 - roztroušená zeleň a křoviny 4 - louky a pastviny prvek_kr (popis krajinného prvku) Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 2) Krajinný pokryv - vektorizovaný stav krajiny podle leteckého snímku z roku 1946 Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_pokryv1946.shp Atributy: Kod (kód krajinného pokryvu) 1 - agrární valy a terasy 2 - lesní porosty 3 - roztroušená zeleň a křoviny 4 - louky a pastviny 5 - pole 6 - zástavba prvek_kr (popis krajinného prvku) Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 3) Porovnání kr. prvků mezi lety 2002-1938 (1946) a identifikace změny využití krajiny Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_pokryv_vyvoj.shp Atributy: krajina_46 (popis krajinného prvku v roce 1946) krajina_02 (popis krajinného prvku v roce 2002) Vyvoj (změna pokryvu, hodnoty 0 a 1) 0 krajinný pokryv nezměněn 1 krajinný pokryv změněn Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 4) Analýza agrárních valů Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_valy_vyvoj.shp Atributy: Typ_valu (hodnoty typu valů dle vývoje) 0 - agrární valy existující ve 30. let. 20. stol., nyní zaniklé 1 - agrární valy existující od 30. let 20. stol. až do současnosti 2 - zvětšení plochy agrárních valů do současné šíře a nově vzniklé agrární valy 3 - agrární valy existující ve 30. letech 20. stol., nyní jsou součástí souvislých křovin nebo lesa Tr_sklonu (hodnoty třídy sklonu) 1-0-1 2-1-3 3-3-7 4-7-12 5-12-17 6-17-25 7 - >25 Nadm_vyska nadmořská výška s přesnosti na 5m (m n.m.) Hornina horninové podloží dle GEOČR50 5

5) Hranice modelové oblasti Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_hranice_oblast.shp Atributy: Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 6) Hranice zkoumaných valů v současnosti a minulosti Typ prvku: vektor polygon Název souboru: A_hranice_valy.shp Atributy: Perimeter (obvod polygonů v m) Area (plocha polygonů v m 2 ) 7) Ortofoto - stav krajiny v roce 1946 Typ prvku: rastr Název souboru: A_ortofoto1946.jpg 8) Ortofoto - stav krajiny v roce 2002 Typ prvku: rastr Název souboru:a_ortofoto2002.jpg 9) Digitální model terénu modelové lokality Typ prvku: rastr Název souboru: A_dtm.tif Atribut: nadmořská výška 10) Sklonitost terénu modelové lokality Typ prvku: rastr Název souboru: A_sklon.tif Atribut: skon svahu 11) Geologické podloží Typ prvku: rastr Název souboru: A_geologie.tif 3 PŘÍNOS MAP Přínos map spočívá ve významu zobrazovaného krajinného prvku - valu pro člověka. Zobrazované území s valy je z pohledu celé ČR výjimečné. Jedná se o příhraniční oblast Krušných hor, která dokumentuje osídlení a hospodaření i ve vrcholových partiích Krušných hor. Těžba rud v Krušných horách vedla k zakládání hornických měst a sídel. Krušné hory patřily k nejosídlenějším pohořím. Důkazy v podobě typických valů jsou jak na vrcholech tak na svazích hor. Podobná situace je i na německé straně hranice, kde jsou valy dobře zdokumentovány. Použití prostředků GIS umožňuje zobrazovat krajinu jako celek a sledovat změny krajinných struktur včetně krajinného prvku agrární val. Výsledky analýz jsou jedním z nástrojů, které dokumentují vývoj krajiny v území, pro které byly zpracovány. Valy vznikaly jako následek úprav pozemků s cílem zvýšit zemědělskou produkci. Takovou "jemnou" krajinnou strukturu zachycují historické mapy. V souvislosti se změnou vlastnických vztahů, kolektivizací 6

a s používáním jiných technologií a techniky v zemědělství byly odstraněny meze. Zachovaly se především jejich kamenité formy označované jako agrární valy a strmé svahy teras. Takový stav zachycují mapy z roku 2002. Tento stav bude možno použít jako srovnávací v budoucnosti. Pomocí nástrojů GIS lze kvalitativně i kvantitativně zhodnotit vývoj agrárních valů a teras. 4 POPIS UPLATNĚNÍ MAP Mapy jsou určeny pro pracovníky státní správy v oblasti zemědělství, ochrany přírody a v soukromém sektoru v zemědělství. Měly by být brány v úvahu při krajinném plánování. 1) Při přípravě dokumentace ÚSES by bylo vhodné zvážit funkci valů jako biokoridorů, při tom mají předkládané mapy nezastupitelný význam. 2) Při obnově sítě polních cest je užitečná znalost původního průběhu liniové zeleně v krajině. 3) Z rozsahu ploch vegetace valů tvořené známým složením dřevin je možno odhadnout i zásobu dřeva. 4) V současnosti není koncepce nakládání s valy, neboť není jasný význam valů pro společnost. Znalost jejich rozšíření a změn, může být dobrým základem při pochopení jejich významu. 5) Mapa je určena pro odbornou i laickou veřejnost. V současné době je uzavřena smlouva se Správou CHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem na využívání výsledků z tohoto projektu. 5 SEZNAM ODBORNÝCH PODKLADŮ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY VYPRACOVÁNÍ MAPY ELZNICOVÁ J. (2008) Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století. Severočeskou přírodou, Litoměřice, č. 39, s. 15-22. ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2009): Identifikace změn rozšíření agrárních valů. In. Hübelová, D. (ed.): Geografické aspekty středoevropského prostoru. 1.díl. MU Brno PF, Brno, s. 84-96. ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2010a): Identifikace změn rozšíření agrárních valů na úpatí vrchu Oblíku. Studia Oecologica IV, č. 4, Ústí nad Labem, s. 5-14 ELZNICOVÁ, J.; MACHOVÁ, I. (2010b): Vývoj agrárních valů a teras mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002, FŽP UJEP. Specializovaná mapa s odborným obsahem, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem. 7

KUBÁT K., MACHOVÁ I. (2010): Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří (sz. Čechy), Studia Oecologica IV, č. 4, Ústí nad Labem, s. 33-39 JAROŠOVÁ K (2011): Retrospektivní monitoring krajiny v oblasti Mohelnice v Krušných horách, Bakalářská práce, FŽP UJEP, 45 s. MACHOVÁ I., ELZNICOVÁ J. (2011) Změny agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří a jejich monitorování s využitím nástrojů GIS. In. KOLEJKA, J. (ed):krajina Česka a Slovenska v současném výzkumu. Masarykova univerzita, Brno, 343 s., kapitola 6: s.180-195. MACHOVÁ I., ELZNICOVÁ J., SYNEK V. (2010): Význam agrárních valů a teras jako migračního prostředí lesních druhů. Severočeskou přírodou, č. 41, Ústí nad Labem, s. 75-82 MACHOVÁ I., SYNEK V., FIEDLEROVÁ K. (2010): Flóra valů a hodnocení příčin jejího složení. Studia Oecologica, Ústí nad Labem, roč. IV, č. 4, s. 40 49. 6 JMÉNA OPONENTŮ A NÁZVY ORGANIZACÍ Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D., vedoucí odboru - Odbor zvláštní ochrany přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha Ing. Marie Trantinová Ph.D., ÚZEI Mánesova 75, Praha 2, pracoviště Opava 8

7 SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH MAP PRO MODELOVOU LOKALITU ADOLFOV 7.1 Výsledky analýz Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6: Krajinný pokryv v roce 2002 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Krajinný pokryv v roce 1946 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Změny ve využití krajiny v letech 1946 2002 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Hranice zkoumaných agrárních valů v letech 1946 2002 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Vývoj agrárních valů v letech 1946 2002 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Klasifikace agrárních valů dle třídy sklonitosti území modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách 7.2 Pomocné vrstvy Příloha 7: Letecký snímek z roku 2002 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Příloha 8: Příloha 9: Letecký snímek z roku1946 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Mapa stabilního katastru z roku 1845 modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Příloha 10: Digitální model terénu modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Příloha 11: Sklonitost terénu modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách Příloha 12: Horninové podloží modelové lokality mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách 9

Příloha 1: 10

Příloha 2: 11

Příloha 3 12

Příloha 4: 13

Příloha 5: 14

Příloha 6: 15

Příloha 7: 16

Příloha 8: 17

Příloha 9: 18

Příloha 10: 19

Příloha 11: 20

Příloha 12: 21