Inovační procesy založené na klastrových strukturách

Tento projekt se koná za podpory Olomouckého kraje Výstup projektu Inovační procesy založené na klastrových strukturách Olomouc, Česká Republika Studie dobré praxe: přenos know-how v oblasti inovačních procesů 2012

Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor: Platinn Olomouc 2012

Obsah Obsah... 3 1. Stručný souhrn... 5 2. Politicko- ekonomická situace západního Švýcarska... 7 3. Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku... 10 3.1 Opatření na straně nabídky... 10 3.2 Opatření na straně poptávky pro menší firmy... 12 4. Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku studie RIS- WS 2005 2007 13 5. Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku 2008 2015... 22 5.1 Program Nová regionální politika 2008 2011... 23 5.2 Program Nová regionální politika 2012 2015... 23 6. Platinn inovační platforma... 26 6.1 Holistické chápání inovací... 27 6.2 Nabídka zaměřená na potřeby... 30 6.3 Blízkost k zákazníkům... 33 6.4 Transparentnost... 33 6.5 Struktura řízení... 36 Příloha 1: Náš koncept byznys inovace... 37 3

Seznam zkratek: CDEP- SO CTI KOF KTT MSP NRP OPET RIS- WS SDC SECO VaV Rada ekonomických ministrů Západního Švýcarska Národní komise pro technologie a inovace Švýcarský ekonomický institut / ETHZ Transfer technologii a znalostí Malé a střední podniky Nová regionální politika Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie Regionální inovační strategie v západním Švýcarsku Švýcarská agentura pro rozvoj Státní kancelář pro hospodářské záležitosti Výzkum a vývoj Seznam obrázků: Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern) Obrázek 2: Švýcarský inovační systém - víceúrovňový rámec Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS- WS (2005-2007) Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti Obrázek 6: Koncept byznys inovace - byznys inovační strom Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb Obrázek 8: Mapa strategických potřeb Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku Obrázek 10: Program Nová regionální politika západního Švýcarska 2012-2015 Obrázek 11: Hlavní pilíře činnosti Platinn Obrázek 12: Aktivity transferu znalostí a technologií mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH, Prosinec 2005 Obrázek 13: Podíl všech firem v západním Švýcarsku a firem obsloužených Platinn Obrázek 14: Model Platinnu se zaměřením na služby (makro design) Obrázek 15: Počet společností, které využili služby Platinnu, v závislosti na jejich velikosti Obrázek 16: Plánovaný dopad na čtyři směry Obrázek 17: Plánovaný vliv koučování na strategický rozvoj zdrojů Obrázek 18: Ukázka monitorovacího a vykazovacího systému (Systém indikátorů) Obrázek 19: Řídící struktura Platinnu 7 11 14 15 16 17 18 19 22 24 26 28 29 31 32 34 34 35 36 4

1. Stručný souhrn Předkládaná studie dobré praxe je součástí projektu Inovační procesy založené na klastrových strukturách (dále jen projekt), jehož cílem je přenos know- how z regionálního inovačního systému západního Švýcarska do Olomouckého kraje. Projekt je realizován Olomouckým klastrem inovací a švýcarskou společností Platinn za podpory Švýcarské agentury pro rozvoj (SDC) v rámci programu podpory nových členských států Evropské unie. Regionální inovační systém západního Švýcarska zahrnuje sedm kantonů (Bern, Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais a Vaud), každý s nezávislou a vysoce autonomní vládou, dohromady čítající kolem 2 milionů obyvatel. V období začínajícím v osmdesátých letech 20. století čelilo západní Švýcarsko ekonomickému poklesu zejména v důsledku úpadku velkých průmyslových podniků, což vedlo k výraznému snižování počtu pracovních míst. Tato situace poukázala na strukturální zranitelnost ekonomického prostředí regionu. Na poklesu se podepsala také skutečnost, že opatření přijatá k zastavení propadu byla jednostranně zaměřená na podporu vývoje technologií taženého vědeckým výzkumem (tzv. technology push 1 ) na rozdíl od nástrojů podporujících stranu poptávky (tzv. market pull). Bylo nutné reagovat na vyhlídky na neustále klesající růst spolu s nevhodným soustředěním se na neúčinná opatření na straně nabídky. Skutečností je, že byznys inovace mohou mít mnoho podob, včetně, ale ne jenom, inovací založených na výzkumu a vývoji (VaV). Pohled do historie spolupráce malých a středních podniků (MSP) v západním Švýcarsku jasně ilustruje tendenci k provádění inovací založených na VaV ve velkých firmách, zatímco menší subjekty byly z velké části z tohoto druhu inovací vynechávány. Byznys inovace mají mezi menšími podniky v západním Švýcarsku obrovský potenciál, ale většina tohoto potenciálu je ve směrech, které nejsou zaměřeny na VaV. Mnoha z těchto firem se nepodaří dosáhnout významného pokroku v jejich inovačních aktivitách kvůli kombinaci celé řady překážek, s jejichž překonáním potřebují pomoci. 1 Termínem technology push se obecně rozumí proces, v rámci něhož se vědecko- výzkumná centra zabývají výzkumem nových technologií, pro něž se až ex post hledá vhodné uplatnění na trhu. Protikladem tohoto přístupu je tzv. market pull, který znamená vývoj takových technologií, po kterých je zrovna poptávka na trhu. Tecnology push se tedy zaměřuje na stranu nabídky a naopak market pull na stranu poptávky (pozn. překl.). 5

Právě z těchto důvodů zaměřuje společnost Platinn svou činnost na menší podniky, u kterých se obecně předpokládá, že mají nejlepší vyhlídky pro udržení růstu zaměstnanosti - kritického faktoru v regionu. Díky projektu Regionální inovační strategie západního Švýcarska (RIS- WS) a několika dalších studií byli političtí činitelé informováni o různých aspektech problému a začali se aktivně zapojovat do vytváření funkčního regionálního inovačního systému. Původ regionálního inovačního systému západního Švýcarska nalezneme v projektu RIS- WS (2005-2007), který připravil cestu k mezikantonálnímu, tj. regionálnímu systému podporujícímu inovace, jenž se orientuje především na opatření na straně poptávky a řeší specifické požadavky MSP. První programový rámec (NRP 1) byl připraven a implementován v letech 2008-2011. Nový programový rámec na období 2012-2015 (dále jen NRP 2) je v projednávání se švýcarskými federálními a relevantními kantonálními úřady. Pro období 2012-2015 hledají političtí představitelé větší harmonizaci mezi mezikantonálními (tj. regionálními) a čistě kantonálními iniciativami, aby bylo možno lépe těžit z potenciálních synergií a obohatit nabídku služeb pro MSP. V nadcházejícím období také Platinn zahrne do svého portfolia novou službu vyhledávání možností financování (venture kapitál, seed fondy, banky atd.). Síť kantonálních poboček bude muset rozšířit své kompetence a poskytovat širší škálu opatření na podporu inovací pro své místní klienty. Prostřednictvím těchto strukturálních změn se Platinn stává leaderem v poptávkově orientovaném přístupu k podpoře inovací v západním Švýcarsku. Tato zpráva byla zpracována společností Platinn. 6

2. Politicko- ekonomická situace západního Švýcarska Oblast západního Švýcarska zahrnuje sedm zejména francouzsky mluvících kantonů - Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Bern 2. Fribourg, Valais a Bern jsou dvoujazyčné francouzsko- německy mluvící kantony. Celkově žije v těchto sedmi kantonech zhruba 2 miliony obyvatel. Cantons of Western Switzerland Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern) Ve švýcarském politickém systému je hluboce zakořeněn tzv. princip subsidiarity. V důsledku toho je politická odpovědnost silně decentralizovaná a přechází na města a kantony. Ústřední vládě jsou přirazeny pouze omezené pravomoci. Vlády obvykle nehrály aktivní roli v průmyslové politice. V 80. a 90. letech se oblast západního Švýcarska ocitla v ekonomických potížích kvůli podstatnému snižování počtu pracovních míst ve velkých průmyslových podnicích. Ekonomická a rozhodovací pravomoc byla dislokovaná do německé části Švýcarska, v níž dominuje především oblast Curychu. Tato zkušenost poukázala na zranitelnost základů ekonomického blahobytu a donutila politiky jednat. Zahájili první generaci opatření, která se zaměřila zejména na zvyšování produktivity pomocí podpory 2 Kanton Bern má roli pozorovatele. 7

automatizace (CIM počítačem integrovaná výroba) a miniaturizace (mikrosystémy). Programy byly zacíleny hlavně na střední a větší podniky. Inovace se v posledních deseti letech staly horkým tématem. Prostřednictvím projektu západního Švýcarska Regionální inovační strategie (RIS- WS) se regionální politici aktivně zapojili do procesu vytváření a implementace efektivního systému podpory inovací. Na rozdíl od dříve zmíněných, technologicky zaměřených programů, vycházel vznikající inovační systém z potřeb trhu a zaměřoval se primárně na MSP a start- upy. Tato radikální změna byla způsobena hlavně díky studii RIS- WS, která ukázala obrovský inovační potenciál u menších podniků. RIS- WS odhalila také mnoho omezení a překážek, kterým tyto společnosti čelí. Teprve později, a bez explicitního politického záměru, začaly velké nadnárodní společnosti využívat regionální systém pro vytváření partnerských síti a spolupráce s dynamickým segmentem malých inovačních podniků. Dnes je tato interakce mezi MSP a velkými mezinárodními společnostmi velmi rozšířená v rámci paradigmatu otevřená inovace. Vznikají nové formy ekosystémů, které stimulují inovační proces prostřednictvím podpory spolupráce. Regionální struktura průmyslu je nyní dobře vyvážená. V roce 2008 bylo v západním Švýcarsku registrováno 95 podniků s více než 250 zaměstnanci na plný úvazek (FTE). Ovšem většinu ekonomické aktivity tvoří tzv. mikro podniky s méně než 10 zaměstnanci. V porovnání s některými jinými evropskými regiony má západní Švýcarsko silný segment malých a středních podniků - tzv. Mittelstand. Tyto firmy poskytují kolem 50% pracovních míst v sekundárním sektoru. 8

70000 60000 50000 39207 57435,2 53104,9 63588,1 40000 30000 20000 13878 10000 0 mikro 2753 malá 531 střední 95 velká FTE Počet společnos Velikost společnos Obrázek 2: Struktura průmyslu a zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: Švýcarský federální statistický úřad, 2008) 9

3. Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku Švýcarsko je prosperující a moderní ekonomikou s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti (2.8%, ke konci září 2011), vysoce kvalifikovanou pracovní silou a HDP na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Švýcarská ekonomika těží ze zpracovatelského průmyslu specializovaného na high- tech výrobky, stejně jako z dobře rozvinutého sektoru služeb v čele s finančními službami. Kromě toho je Švýcarsko v různých mezinárodních žebříčcích (např. European Innovation Scoreboard) na špici v inovační výkonnosti. Svou vedoucí pozici si v poslední době potvrzuje také v řebříčku Innovation Indicator 2011 3, který byl zveřejněn 13.10.2011 Nadací Deutsche Telecom a Federací německého průmyslu (BDI): zde se Švýcarsko řadí na první místo v inovační výkonnosti mezi 26 průmyslově vyspělými zeměmi. Podle zprávy OECD (2011) má Švýcarsko vynikající podmínky pro inovace: dobrá makroekonomická situace, politická a právní stabilita, relativně silný finanční systém, výhodný daňový systém, vzdělaná populace se znalostí několika jazyků, pružný trh práce a vysoká životní úroveň, což všechno přispívá k atraktivitě země. Mnoho švýcarských firem inovuje bez realizace VaV. Průzkum KOF institutu (Švýcarský ekonomický institut) z roku 2008 uvádí, že 62% švýcarských průmyslových firem bylo inovativních, ale jenom 43% se podílelo na VaV (Arvanitis et al., 2010). To podtrhuje význam inovací bez VaV a dále skutečnost, že inovace jsou komplexní záležitostí, zahrnující investice a různé zdroje na úrovni jednotlivých podniků a to jak s VaV činností, tak bez ní. Nicméně švýcarský inovační systém má i některé slabší stránky. V porovnání s EU a většinou jejích členských zemí bylo portfolio inovačních nástrojů ve Švýcarsku orientované na opatření na straně nabídky, tj. na instituce, které se zaměřují na vytváření znalostí a nabídky poskytovaných akademickou obcí. Navíc univerzitní profesoři získali téměř monopolní postavení v rámci veřejných poradních orgánů. Naproti tomu dialog mezi průmyslem a tvůrci veřejné politiky byl velmi slabý. OECD jednoznačně doporučilo vyvážit portfolio inovačních nástrojů směrem k posílení opatření zaměřených na poptávku. 3.1 Opatření na straně nabídky Dvě ministerstva švýcarské federální vlády mají na starosti hlavní portfolio národních nástrojů na podporu inovací. Ministerstvo vnitra pokrývá základní výzkum a rámcové programy EU. Aplikovaný výzkum, transfer znalostí a technologií (KTT) a některé start- up 3 http://www.telekom-stiftung.de/dtag/cms/content/telekom-stiftung/de/1718762 10

aktivity jsou podporovány Národní komisí pro technologie a inovace (CTI). Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie (OPET) má na starosti programy Eureka, Eurostars, IMS a některé další mezinárodní iniciativy. Oba subjekty patří pod Ministerstvo hospodářství. Toto portfolio opatření charakterizuje švýcarský federální inovační systém posledních desetiletí. Proces vytváření a šíření znalostí a technologií je základem tohoto systému zaměřeného na vývoj technologií (tzv. technology- push systém). Tradičně tedy ve švýcarském inovačním systému převládaly opatření na straně nabídky. Obrázek 2: Švýcarský inovační systém - víceúrovňový rámec Zaměření inovačního systému na stranu nabídky bylo předmětem zkoumání několika studií. V Territorial Reviews of Switzerland (2011) experti z OECD doporučili vytvoření vyváženějšího portfolia opatření a dále doporučili, aby regiony převzaly proaktivní vedení při implementaci na poptávku orientovaných, trhem tažených podpůrných opatření. Mezi doporučeními OECD byly mj, i tato: Přestože je Švýcarsko v současné době světovou špičkou v oblasti vědy, technologií a inovací; existuje zde znepokojivý trend stagnace. Nevyužitý potenciál existuje zejména v tradičních odvětvích a ve venkovských oblastech: malé firmy s nižší 11

absorpční kapacitou se mohou rozvinout v inovativní podniky a přispět tak k udržitelnému národnímu růstu a vyváženému rozvoji jednotlivých regionů. Federální inovační politika a zejména nástroje CTI velmi dobře uspokojují potřeby vědecky a technologicky zaměřených inovačních aktivit. Společnosti s nižší absorpční kapacitou, inovující bez VaV, nebo zabývající se jinými formami inovací (např. organizační inovace), nejsou předmětem zájmu federální politiky. Lokální MSP by se měly stát cílem regionálních inovačních politik a být podporovány Novou regionální politikou (NPR). 3.2 Opatření na straně poptávky pro menší firmy V posledních letech se federální rámcové podmínky zásadně změnily a otevřely nové možnosti pro inovační systém. Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) postavila švýcarskou regionální politiku na novém základě: v roce 2008 byla vytvořena Nová regionální politika (NRP) s hlavním cílem podpořit strukturální změny v méně rozvinutých oblastech Švýcarska (horské, venkovské a pohraniční regiony). NRP by měla pracovat na zlepšení ekonomického prostředí pro podnikatelské aktivity a jejím cílem je stimulovat inovace, vytvářet přidanou hodnotu a podporovat konkurenceschopnost v regionu. Tímto způsobem NRP přispívá k vytváření a udržení pracovních míst v dotčených regionech a nepřímo také snižování rozdílů mezi regiony. Z tohoto důvodu je nyní inovace vnímána jako motor regionálního rozvoje. S NRP kantony získají nové podněty, společně s financováním, na podporu inovačních iniciativ a hledání nových zdrojů růstu. Tradiční praxe dotování regionálních investic do dlouhodobého hmotného majetku jako jsou budovy a infrastruktura byla nahrazena novou politikou zaměřenou na inovace, podnikavost, vytváření sítí a znalostních společenství. Pod názvem Nová regionální politika (NRP) švýcarská vláda schválila víceletý program zaměřený na potřeby širšího okruhu menších firem. Na rozdíl od předchozích opatření zaměřených na nabídku NRP klade do centra pozornosti problém absorpce nových znalostí firmami a podnikateli a podporuje opatření podporující inovace orientované na poptávku a potřeby trhu. Kantony a regiony byly vyzvány, aby vypracovaly programové návrhy (s výzvami v letech 2007 a 2011) s cílem zajistit odpovědnost za implementaci a monitoring. 12

4. Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku studie RIS- WS 2005 2007 Západní Švýcarsko bylo průkopníkem a svého druhu laboratoří programu Nová regionální politika. Na začátku roku 2000 si šest kantonů západního Švýcarska uvědomilo nutnost vypracovat regionální inovační strategii pro podporu inovací v širším slova smyslu. Šest členů rady Ředitelstva pro hospodářské záležitosti vydalo prohlášení o podpoře RIS- WS. V roce 2004 předložily návrh projektu s cílem vytvořit regionální inovační systém založený na silném propojení s evropskými a národními politikami pro inovace a hospodářský rozvoj. Procesy a metodologie RIS a přímá podpora od partnerů ze zkušených inovativních regionů v Evropě byly považovány za relevantní příspěvky pro usnadnění procesu budování konsensu v západním Švýcarsku. Cílem studie RIS- WS bylo vytvoření podkladů pro regionální a tržně orientovanou inovační strategii. Studie byla určena především pro: 1. Politické činitele Ukázala jim vztah mezi inovační výkonností a zaměstnaností. Přesvědčila je o důležitosti regionální, poptávkou tažené inovační politiky. Poskytla jim komplexní a moderní koncepci v oblasti podpory inovací za účelem změny chápání inovací jako lineárního procesu od výzkumu po trh. 2. Hlavní účastníky regionálního inovačního systému Poskytla statistiky o problémech a překážkách, se kterými se firmy potkávají při svém inovačním procesu (kde je poptávka po podpoře?). O konceptech a nápadech pro návrh programu. Navrhuje monitorovací a vykazovací koncept pro realizaci programu. Projekt RIS- WS byl realizován v několika etapách. V každé fázi byly zpracovány analytické studie, pořádaly se workshopy a probíhala jednání na mezi výše uvedenými subjekty. To vedlo k rostoucímu konsensu mezi zúčastněnými stranami v rámci přípravy strategie na podporu inovací. Na konci projektu se díky inkluzivnímu a participativnímu přístupu podstatně zjednodušil rozhodovací proces týkající se prvního regionálního programu 2008 2011. 13

Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS- WS (2005-2007) V následujících odstavcích jsou shrnuty některé klíčové závěry. Inovace a zaměstnanost: V období let 1995 2005 bylo v západním Švýcarsku vytvořeno kolem 33.000 nových pracovních míst v sektorech s vysokou mírou inovací, ale za stejné období zaniklo 59.149 pracovních míst v sektorech s nižší úrovní inovační výkonnosti. Tyto strukturální změny otevřely potenciálně velkou propast v zaměstnanosti, která byla částečně pokryta nezamýšleně, a to vytvářením značného počtu pracovních míst v zdravotnických a vzdělávacích odvětvích. 14

Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: RIS- WS, 2007) V roce 1995 byl podíl zaměstnanosti v sektorech s vysokou inovační výkonností v západním Švýcarsku podstatně nižší než celkový švýcarský průměr. Tento deficit byl částečně kompenzován většími strukturálními změnami v ekonomice. Nicméně v letech 2001-2005 se proces vyrovnávání negativní bilance zastavil. Transfer technologií a znalostí (KTT): ekonomika západního Švýcarska vykazovala výrazně menší míru spolupráce s vysokými školami, než ekonomiky v ostatních švýcarských regionech. Zejména malé a střední podniky měly problém strategicky využít mechanismy transferu technologií a znalostí. 15

Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti (Zdroj: Aktivity transferu technologií a znalostí (KTT) mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH prosinec 2005) Chápání byznys inovací: všeobecně přijímaný výklad pojmu inovace představoval zásadní předpoklad pro proces budování konsenzu. Vzhledem k převažujícímu pohledu na inovace jako na lineární proces směřující od vědy k trhu, bylo rozhodnuto, že termín inovace bude nahrazen termínem byznys inovace. Tím byl podtržen obchodní rozměr inovací a vytvořil se jasný rozdíl mezi vynálezem a inovací. Ukázalo se, že termín byznys inovace je v porovnání s pojmem inovace, který byl interpretován jako synonymum pro výzkum, snadněji přijímán i MSP. Koncepce byznys inovací byla znázorněna modelem Stromu byznys inovace 16

Obrázek 6: Koncept byznys inovace - byznys inovační strom Strategické potřeby v procesu byznys inovací: model stromu byl použit jako analytický rámec pro výzkum potřeb MSP. V rozhovorech, které provedli inovační kouči, umístili zástupci 151 společností své firmy do hodnotícího rámce (viz. obr. na další straně). 17

Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb Zpráva z analýzy potřeb MSP přinesla mapu hlavních omezení a překážek v oblasti byznys inovací podniků a zaměřila se především na poptávkovou stranu regionální ekonomiky. Červená čísla v následující tabulce ukazují kritické oblasti podnikových byznys inovačních systémů, kde více než 50% společností tvrdí, že jsou málo nebo vůbec připraveni přijmout důležité výzvy. Tyto oblasti jsou považovány za strategické potřeby. Ukazatel strategických potřeb Mikro ( ne start- Velikost firmy Velká Střední Malá up) Start - up Všechny Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Směry Nabídky 0,27 0,83 0,31 0,91 0,33 0,91 0,32 0,89 0,60 0,56 0,33 0,87 Zákazníci 0,57 0,78 0,46 0,75 0,38 0,74 0,60 0,79 0,43 0,78 0,48 0,76 Proces 0,36 0,78 0,59 0,84 0,47 0,70 0,50 0,79 0,50 0,22 0,50 0,74 Distribuce 0,60 0,56 0,19 0,50 0,39 0,57 0,79 0,50 0,43 0,78 0,47 0,55 Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam 18

Nápady Interní / partneři 0,25 0,89 0,33 0,84 0,36 0,83 0,30 0,79 0,13 0,89 0,31 0,83 Konkurence 0,33 0,50 0,40 0,47 0,47 0,35 0,53 0,50 0,75 0,44 0,47 0,44 Zákazníci 0,33 1,00 0,14 0,88 0,26 0,87 0,42 0,82 0,63 0,89 0,30 0,87 Poskytovatelé 0,22 0,50 0,27 0,47 0,28 0,46 0,38 0,34 0,67 0,33 0,31 0,43 Univerzity 0,38 0,44 0,00 0,25 0,41 0,41 0,59 0,45 0,00 0,22 0,39 0,38 Podpůrné organizace 0,50 0,33 0,33 0,19 0,43 0,26 0,58 0,32 0,50 0,44 0,48 0,28 Konference, výstavy 0,18 0,61 0,08 0,41 0,23 0,56 0,32 0,66 0,25 0,44 0,23 0,55 Noviny, internet 0,13 0,44 0,18 0,53 0,27 0,41 0,23 0,58 0,67 0,67 0,25 0,50 Jiné 0,00 0,17 0,00 0,03 0,00 0,04 0,00 0,00 1,00 0,11 0,14 0,05 Spolupráce Univerzity 0,30 0,56 0,58 0,59 0,52 0,50 0,65 0,68 0,33 0,33 0,54 0,56 Podniky 0,50 0,44 0,32 0,59 0,28 0,59 0,50 0,74 0,57 0,78 0,39 0,62 Zákazníci 0,18 0,61 0,28 0,78 0,36 0,78 0,29 0,82 0,50 0,89 0,32 0,77 Podpůrné organizace 0,20 0,28 0,30 0,31 0,37 0,35 0,62 0,55 0,60 0,56 0,45 0,40 Jiné 0,00 0,11 0,40 0,16 0,33 0,11 0,83 0,16 0,00 0,00 0,47 0,13 Vnitřní zdroje Strategie 0,24 0,48 0,45 0,36 0,41 0,25 0,53 0,27 0,25 0,15 0,41 0,30 Způsobilost 0,57 0,11 0,56 0,15 0,71 0,10 0,58 0,14 0,75 0,15 0,63 0,13 Organizace 0,60 0,08 0,71 0,16 0,58 0,15 0,56 0,13 0,00 0,04 0,60 0,14 Inovační rozvoj 0,40 0,08 0,38 0,15 0,53 0,16 0,53 0,11 0,00 0,15 0,46 0,14 Trh 0,20 0,16 0,33 0,08 0,68 0,18 0,79 0,14 0,71 0,27 0,61 0,16 Finance 0,00 0,03 0,20 0,05 0,75 0,08 0,83 0,13 1,00 0,15 0,71 0,09 Jiné (duševní vlastnictví ) 0,50 0,03 0,40 0,05 0,75 0,02 0,60 0,04 0,00 0,00 0,56 0,03 Obrázek 8: Mapa strategických potřeb (Zdroj: RIS- WS 2007) Hlavní výsledky analýzy potřeb v rámci projektu RIS- WS: 95% inovačních nápadů pochází mimo akademickou sféru. Hlavními zdroji inovací jsou vnitřní zdroje firem, distributoři a zákazníci. Ovšem až polovina z nápadů, které jsou společnostmi považovány za strategické, mohou být zpožděny v realizaci nebo nemohou být realizovány vůbec v důsledku překážek ve firemním inovačním systému. Existuje zde tedy výrazný potenciál pro zvýšení inovační kapacity v MSP, kterého lze využít, a který by pak měl velký dopad na zaměstnanost a vytváření přidané hodnoty v regionu. 19

Hlavní překážky pro využití potenciálu byznys inovací existují na úrovni vnitřních zdrojů a partnerství. Spolupráce s vysokými školami, středními školami a výzkumnými ústavy je do značné míry považována za nedostatečnou. Obecně platí, že čím je podnik menší, tím musí překonat více překážek. Prezentace hlavních výsledků v modelu Stromu byznys inovací byla silným argumentem založeným na empirických datech v rámci politické diskuse. Právě racionalizace procesu rozhodování na základě reliabilních a validních dat, se stala předpokladem pro dosažení shody mezi jednotlivými kantony západního Švýcarska a pro vytvoření jednotné regionální inovační politiky. Systém monitorování a vykazování: Veřejné investice proudící do inovačního systému musí být monitorovány. RIS- WS vytvořila metodický rámec monitorovacího systému založeného na bázi sady indikátorů. Tento rámec byl schválen regionálními a federálními orgány a byl zaveden v roce 2009. Vstup do prvního regionálního inovačního programu v západním Švýcarsku: V poslední fázi RIS- WS schválilo šest kantonů západního Švýcarska pilotní akční program Inovační platforma západní Švýcarsko. Tento program byl podpořen federální vládou v rámci Nové regionální politiky SECO. Byl zacílen na odbourání hlavních překážek v inovačním systému firem v oblastech, jako je rozvoj vnitřních zdrojů, vytváření partnerství apod. V porovnání s přístupem akademické obce změnil program své zaměření z inovací produktu spíše na oblasti procesů, zákazníků a distribuce. Speciální modul programu je určen nástrojům pro posílení průmyslem tažených partnerství s akademickou sférou. V roce 2011 OECD zhodnotila projekt RIS- WS a jeho dopad na regionální inovační politiku. Monitorovací zpráva shrnula zkušenosti RIS- WS: V západním Švýcarsku se v rámci koalice francouzsky mluvících kantonů podařilo zajistit základní politický konsensus a společný závazek 7 kantonů pro tuto strategii. Byly provedeny analýzy a základní myšlenka inovace jako procesu taženého trhem, ne jako VaV aktivity, byla podpořena politickými kruhy a vytvořila iniciativy a trvalou mezikantonální spolupráci viditelnou v NRP. (Monitorovací zpráva OECD Švýcarsko, 2011). Doporučení pro regionální inovační systémy ve Švýcarsku: ze závěrů zprávy OECD vyplývá, že některé zkušenosti ze Švýcarska mohou být obecně užitečné také pro ostatní země: Regionální inovační politiky by měli být tažené poptávkou se zaměřením na potřeby MSP. Politický konsenzus je nutným předpokladem pro vytváření regionálních politik. 20

Inovace je vnímaná jako motor regionálního (ekonomického) rozvoje. Regionální spolupráce vytváří kritické množství, které umožní posílení inovačních politik. Funkční oblast oblast, ve které probíhá většina denních ekonomických a sociálních aktivit jejích občanů (definice OECD). Národní úroveň koresponduje s vytvářením a šířením znalostí, přičemž regionální úroveň odpovídá absorpci znalostí (stimuluje inovace v širším slova smyslu - byznys inovace). 21

5. Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku 2008 2015 Na konci projektu RIS- WS zahájila Rada západního Švýcarska první regionální inovační program v rámci Nové regionální politiky 2008 2011 (NRP- 1). Druhý program pro období 2012 2015 je v konečné fázi vyjednávání s federálními úřady (NRP- 2). Ve srovnání s prvním bude ještě více zaměřen na nástroje a opatření naplňující potřeby MSP, vyplývající z mapy strategických potřeb MSP RIS- WS. Program je realizován subdodavatelsky několika poskytovateli služeb. Veřejné financování je poskytováno na bázi 50 na 50. Na nákladech se z 50- ti % podílí kantonální vlády a z druhé poloviny federální vláda prostřednictvím programu NRP. Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku Oba programy byly formálně zahájeny asociací Ministerstev hospodářství šesti kantonů (CDEP- SO Conférence des chefs de department de l économie publique de Suisse occidentale) s cílem pro lepší postavení západního Švýcarska jako území s dynamickým, inovativním a k životnímu prostředí šetrným ekonomickým vývojem. Mise CDEP- SO je regulována zákonem o regionální politice platným v kantonech západního Švýcarska. 22

5.1 Program Nová regionální politika 2008 2011 První regionální program západního Švýcarska (NRP- 1) obsahuje tři základní činnosti: 1) Založení čtyř technologických platforem v oblastech biotechnologií (BioAlps), mikroelektroniky (Micronarc), informačních a komunikačních technologií (AlpICT) a zelených technologií (ClenatechAlps). Jejich hlavním úkolem je posílení dobrého jména a mediálního obrazu jednotlivých kantonů a jejich podniků na federální i mezinárodní úrovni. Jde tedy o harmonizaci propagačních aktivit jednotlivých kantonů. Tato část programu se nejvíce blíží konceptu klastru. Odkazy: www.bioalps.org www.alpict.com www.micronarc.ch www.cleantech- alps.com 2) Transfer znalostí a technologií (KTT) prováděný organizací Alliance. Hlavním úkolem je aktivně navštěvovat firmy a nastartovat spolupráci s vysokými školami. Hlavním cílem KTT je podporovat technologické inovace. Odkaz: www.alliance- tt.ch 3) Podpora a koučování byznys inovací v MSP a start- up společnostech, poskytované společností Platinn. Odkaz: www.platinn.ch Kromě těchto mezikantonálních (regionálních) nástrojů má každý kanton vlastní portfolio podpůrných opatření a možností financování. Kantonální pobočky Platinn zajišťují potenciální synergie mezi regionálními a kantonálními nabídkami ve prospěch místních MSP. 5.2 Program Nová regionální politika 2012 2015 Druhý regionální program západního Švýcarska (NPR- 2) je v procesu vyjednávání s federální vládou. Političtí představitelé žádají vyšší míru harmonizace mezi stávajícími kantonálními nástroji a mezikantonálním portfoliem opatření za účelem zvýšení efektivity podpory MSP. Charakteristické rysy programu: Kontinuita: pokračování v podpoře tří hlavních aktivit prvního programu. Konsolidace: rozpočet tří již existujících aktivit bude snížen o 10% při udržení stejné úrovně kvality služeb a tudíž současně zvýšení produktivity. Druhým bodem konsolidace je zobecnění kantonálních poboček Platinn na místní huby pro 23