Tabulka 4 Omezování emisí polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû (PAH) pfii v robû koksu

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 705 Strana 705 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 Tabulka 4 Omezování emisí polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû (PAH) pfii v robû koksu Pozn. 1: Amortizace investiãních nákladû mûïe trvat 5 let, je-li brána v úvahu regenerovaná energie, ohfiívání vody, plyn pro syntézu a u etfiená chladící voda Pozn. 2: Vy í investiãní náklady jsou zde vy í neï v pfiípadû mokrého chlazení (ale náklady lze sníïit pfiedehfiíváním koksu a vyuïíváním odpadního tepla) Pozn. 3: V porovnání s konvenãními závody jsou zde investiãní náklady o pfiibliïnû 10 % vy í. Pozn. 4: Sem patfií téï ãi tûní otvorû vík a rámû dvefií vïdy pfied jejich uzavfiením.

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 706 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 706 B. V roba anod 60. Emise PAH z procesû v roby anod lze omezovat podobn m zpûsobem, jako emise z v roby koksu. 61. Pro sniïování emisí prachu kontaminovaného polycyklick mi aromatick mi uhlovodíky jsou pouïívána následující opatfiení: (a) elektrostatické odluãovaãe dehtu (b) spojení konvenãního elektrostatického filtru dehtu s mokr m elektrostatick m odluãovaãem jakoïto úãinnûj í technické opatfiení (c) termické dopalování odpadních plynû; a (d) suché ãi tûní vápencem / petrolejov m koksem nebo oxidem hlinit m (Al 2 O 3 ) 62. Provozní náklady systému dopalování odpadních plynû lze sníïit autotermním reïimem dopalováním, pokud jsou koncentrace uhlíkat ch slouãenin v odpadním plynu dostateãnû vysoké. Opatfiení omezující emise PAH z v roby anod jsou shrnuty v Tabulce 5. Tabulka 5 Omezování emisí polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû (PAH) pfii v robû anod

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 707 Strana 707 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 C. PrÛmysl hliníku 63. Hliník je vyrábûn hlavnû z oxidu hlinitého (Al 2 O 3 ) elektrol zou ve vanách elektricky zapojen ch v sérii. Vany jsou klasifikovány jako vypalované nebo Soederbergovy, podle typu pouïit ch anod. 64. Vypalované vany mají anody sestavené z kalcinovan ch (vypálen ch) uhlíkov ch blokû, které jsou po jejich ãásteãném spotfiebování nahrazeny. Soederbergovy anody jsou vypalovány ve vanách, se smûsí ropného (petrolejového) koksu a uhelné dehtové smoly jako pojiva. 65. SoederbergÛv proces vede k vysok m koncentracím PAH v emisích. Primární opatfiení na potlaãování tûchto emisí zahrnují modernizaci stávajících závodû a optimalizace procesu, kterou lze sníïit emise PAH o 70 aï 90 %. Lze tak dosáhnout emisní úrovnû 0,015 kg benzo[a]pyrenu / (1 t vyrobeného hliníku). Nahrazení Soederbergov ch van vypalovan mi vanami by vyïadovalo velké rekonstrukce stávajících zafiízení procesu, ale mohlo by témûfi vylouãit emise PAH. Kapitálové náklady tohoto nahrazení jsou velmi vysoké. 66. Opatfiení omezující emise PAH z v roby hliníku jsou shrnuty v Tabulce 6. Tabulka 6 Omezování emisí polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû (PAH) pfii v robû hliníku v souladu s procesem Soederberga

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 708 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 708 D. Lokální vytápûní 67. Emise PAH pfii otopu bytû zle zjistit z kamen nebo otevfien ch krbû zejména pfii spalování uhlí nebo dfieva. Domácnosti mohou b t v znamn m zdrojem emisí PAH. K tûmto emisím vede pouïívání krbû nebo mal ch spalovacích zafiízení spalujících tuhá paliva v domácnostech. V nûkter ch zemích je obvykl m palivem uhlí. Kamna spalující uhlí emitují ménû PAH neï kamna spalující dfievo v dûsledku vy í teploty spalování a vyrovnanûj í kvality paliva. 68. Dále jsou emise PAH úãinnû omezovány v zafiízeních s optimalizovan mi charakteristikami spalování (napfi. spalovací pomûr). Optimalizované podmínky spalování zahrnují rovnûï optimalizovanou konstrukci spalovací komory a optimální pfiívod vzduchu. Existuje nûkolik technologií slouïících k optimalizaci spalovacích podmínek a sniïování

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 709 Strana 709 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 emisí PAH. RÛzné postupy vedou k v znamnû odli n m emisím. Moderní dfievo-spalující kotle se zásobníkem vody k akumulaci, které pfiedstavují BAT (nejlep í dostupné techniky), sniïují emise o více neï 90 % v porovnání se zastaral mi kotli bez zásobníku vody k akumulaci. V moderních kotlích jsou tfii zóny: ohni tû kde dochází ke zplyàování dfieva, zóna spalování plynu s keramikou nebo s jin m materiálem sná ejícím teploty nad 1000 C, a zóna konvekce. Konvekãní ãást, kde voda absorbuje teplo by mûla b t dostateãnû dlouhá a úãinná tak, aby mohla b t sníïena teplota plynu z 1000 C na 250 C nebo je tû niï í. Existuje rovnûï nûkolik postupû k doplnûní star ch a zastaral ch kotlû zásobníkem vody k akumulaci, keramick mi vloïkami, nebo hofiáky na spalování pelet. 69. Optimalizovan spalovací pomûr vede k nízk m emisím oxidu uhelnatého (CO), celkov ch uhlovodíkû (THC) a PAH. Stanovení emisních limitû (typu schvalovacích pfiedpisû) pro emise CO a THC ovlivní rovnûï emise PAH: nízké emisní limity pro CO a THC povedou rovnûï k nízk m emisím PAH. ProtoÏe mûfiení koncentrací PAH je mnohem draï í neï mûfiení koncentrací CO, je nákladovû úãinnûj í stanovit emisní limity pro CO a THC. Práce na návrhu normy CEN pro kotle spalující uhlí a dfievo aï do v konu 300 kw pokraãují (viz Tabulku 7). 70. Emise z lokálního vytápûní dfievem mohou b t sníïeny: (a) pro stávající topeni tû prostfiednictvím programû informování vefiejnosti a zv ení povûdomí vefiejnosti t kající se provozování topeni È a spalování pouze neo etfieného dfieva, a jeho vysu ení pfied spálením na vhodn obsah vlhkosti; a (b) pro nová topeni tû aplikací v robkov ch norem, jak je napfi. uvedeno v návrhu norem CEN (a ekvivalentních v robkov ch norem v USA ãi v Kanadû). 71. Obecnûj í opatfiení ke sniïování emisí PAH se vztahují k v voji centralizovan ch systémû pro domácnosti a k etfiení energie zdokonalením tepelné izolace sniïující spotfiebu energie. 72. Relevantní údaje jsou shrnuty v Tabulce 8. Tabulka 7: Návrh norem CEN z r. 1997 {1}

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 710 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 710 E. Zafiízení k ochranû a konzervaci / impregnaci dfieva 73. Ochrana a konzervace dfieva aplikací v robkû zaloïené na uhelném dehtu obsahující PAH mohou b t velk m zdrojem, emisí PAH do ovzdu í. K emisím mûïe docházet bûhem samotného impregnaãního procesu samotného, a bûhem skladování a manipulace, a v prûbûhu dal ího ãasu, v nûmï je impregnované dfievo ve styku s otevfien m ovzdu ím a kdy dfievo slouïí svému úãelu. 74. Nejãastûj ími produkty z uhelného dehtu obsahující PAH urãené k impregnaci dfieva jsou karbolineum (carbolineum) a kreozot (creosote). Oba tyto produkty vznikají destilací uhelného dehtu a obsahují PAH k ochranû dfieva proti biologickému napadení. 75. Emise PAH vznikající z ochrany dfieva, ze zafiízení a ze skladû lze sníïit nûkolika pfiístupy, implementovan mi jednotlivû nebo v kombinacích, jako napfiíklad: (a) poïadují se podmínky skladování bránící zneãi tûní pûd a povrchov ch vod vylouïen mi PAH a kontaminací de- Èov ch vod (napfiíklad skladové prostory chránûné pfied de Èovou vodou, stfiechou, znovuvyuïívání zneãi tûn ch vod k impregnaãnímu procesu, poïadavky na kvalitu produkovaného materiálu)

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 711 Strana 711 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 (b) opatfiení sniïující atmosférické emise v impregnaãních závodech (napfiíklad horké dfievo by mûlo b t ochlazeno z 90 C na 30 C pfiinejmen ím pfied transportem do míst skladování. Nûkteré alternativní metody vyuïívající vakua a tlakové páry k o etfiené ãerstvû impregnovan ch dfiev kreozotem by mûly b t oznaãeny jako BAT. (c) Optimální sycení dfieva konzervaãními prostfiedky, které poskytují pfiimûfienou ochranu o etfiovanému dfievûnému produktu na místû (in situ) lze pokládat za BAT, neboè jsou sníïeny poïadavky na pfiemisèování, ãímï se sni- Ïují emise ze zafiízení na konzervaci dfieva.; (d) aplikací konzervaãních ãinidel s niï ím obsahem PAH, které jsou persistentními organick mi polutanty; moïn m pouïitím modifikovaného kreozotu, kter je jímán jako destilaãní frakce mezi 270 C a 355 C, kter sniïuje jak emise tûkavûj ích PAH a tûï ích toxiãtûj ích PAH; odrazování od aplikací karbolinea by rovnûï vedlo ke sníïení emisí / PAH; (e) vyhodnocování a následné vyuïívání, v pfiípadech kdy je to vhodné, alternativ, jako jsou napfiíklad alternativy uvedené v Tabulce 9, které minimalizují závislost na produktech zaloïen ch na PAH. 76. Spalování impregnovaného dfieva vede k emisím PAH a dal ích kodliv ch látek. Pokud k jejich spalování dochází, mûlo by k nûmu docházet v zafiízení s dostateãn m vybavením k potlaãování emisí. Tabulka 9 MoÏné alternativy ke konzervaci dfieva pfiípravky na bázi polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû (PAH) Alternativa rizika fiízení VyuÏívání alternativních materiálû ve stavebnictví Musí b t vylouãeny ostatní udrïitelnû produkované tvrdé dfievo environmentání problémy, napfiíklad: (bfiehy, ploty, vrta); dostupnost vhodnû produkovaného dfieva; plasty (pûstitelské podpûrné tyãe); emise vznikající pfii v robû beton (Ïelezniãní praïce); a zne kodàování plastû, zvlá tû PVC; nahrazování umûl ch staveb pfiirozen mi (ploty, bfiehy, atd.); aplikace neo etfieného dfieva. Existuje nûkolik alternativních postupû konzervace dfieva, které jsou ve stádiu v voje, a které nezahrnují impregnaci dfieva pfiípravky na bázi PAH.

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 712 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 712

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 713 Strana 713 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA C ANAL ZA SOUâASNÉHO STAVU EMISNÍ INVENTURY TùÎK CH KOVÒ 1. Obraz a rozbor emisní situace tûïk ch kovû v Královéhradeckém kraji 1.1. SEZNAM ZDROJÒ ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í PODLÉHAJÍCÍ REÎIMU IPPC NA ÚZEMÍ KRAJE Následující tabulka obsahuje ve keré zdroje zneãi Èování ovzdu í umístûn ch na území Královehradeckého kraje, vãetnû kategorizace zafiízení v souladu s ustanovením pfiílohy ã. 1 k zákonu ã. 76/2002 Sb. Seznam zdrojû zneãi Èování ovzdu í podléhající reïimu IPPC (dle databáze âeského ekologického ústavu)

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 715 Strana 715 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 716 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 716 1.2. ZDROJE REZZO 1 Databáze REZZO 1, kterou spravuje âesk hydrometeorologick ústav, obsahuje zdroje zneãi Èování ovzdu í spadající do kategorií zvlá tû velk ch a velk ch stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í. K 31.12.2001 bylo v databázi REZZO 1 celkem 129 velk ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í, které byly provozovány na území Královehradeckého kraje. V databázi REZZO 1 za rok 2001 není uvedeno 29 zdrojû zneãi Èování ovzdu í, které byly zafiazeny do kategorie zvlá tû velk ch zdrojû zneãi Èování v souvislosti s nabytím úãinnosti zákonû ã. 76/2002 Sb. a ã. 86/2002 Sb. Seznam velk ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í v Královéhradeckém kraji (âhmú, REZZO 1, stav k 31. 12. 2001)

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 717 Strana 717 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 719 Strana 719 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 1.3. ZVLÁ Tù VELKÉ SPALOVACÍ ZDROJE Seznam zvlá tû velk ch spalovacích zdrojû provozovan ch k 31. 12. 2002 na území Královéhradeckého kraje uvádí následující tabulka. Seznam zvlá tû velk ch spalovacích zdrojû provozovan ch k 31.12.2002

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 720 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 720 V znamné velké spalovací zdroje Seznam v znamn ch velk ch spalovacích zdrojû zneãi Èování ovzdu í je v následující tabulce. V znamné velké spalovací zdroje zneãi Èování ovzdu í na území kraje (REZZ0 1)

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 721 Strana 721 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 1.4. AKTUÁLNÍ EMISE A MùRNÉ EMISE TùÎK CH KOVÒ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Aktuální emise sledovan ch tûïk ch kovû ze zdrojû v Královéhradeckém kraji podle registru REZZO z roku 2001 jsou uvedeny v následující tabulce. Data z registru REZZO za rok 2002 budou dostupné poãátkem roku 2004. Aktuální emise tûïk ch kovû ze zdrojû v Královéhradeckém kraji podle registru REZZO r. 2001 (mûrné emise v g/osoba a g/km 2, emisní údaje v kg/rok) Poznámka: poãet obyvatel a plocha kraje dle údajû k 31. 12. 2001 Podrobn v ãet zdrojû a roãních emisí je uveden dále v tabulkách a grafech (v pfiíloze 1.1 jsou uvedeny emise sledovan ch tûïk ch kovû ze zdrojû evidovan ch v registru REZZO 2). 1.5. EMISE Z MOBILNÍCH ZDROJÒ Emise olova jsou minimální, protoïe od r. 2001 je distribuován pouze bezolovnat benzin. V âeské republice je poãet motorov ch vozidel (bez jednostop ch) pfiibliïnû 4 miliony(1(. Podstatn m zdrojem emisí automobilu jsou motor (v fukové plyny) a podvozek. Zatímco emise olova byly díky zavedení bezolovnatého benzinu eliminovány, vzrûstají emise platinov ch kovû (platiny, palladia a rhodia) z pouïívan ch katalyzátorû v trase v fukov ch plynû, zejména pfii vy ích mechanicko-termick ch zátûïích motoru (tzn. pfii vy ích rychlostech jízdy a v konech motoru). K emisním zdrojûm z provozu motorov ch vozidel je dále tfieba poãítat erozi vozovky a zejména odûr pneumatik (zdroje zinku a kadmia) a rovnûï obloïení brzd a spojky (zdroje mûdi a antimonu) pfii brïdûní a fiazení rychlostních stupàû.

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 722 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 722 Uvedené emise jsou sledovány v rámci v zkumn ch programû Centra dopravního v zkumu v Brnû, nelze je ale dosud pokládat za ukonãené. Vypl vá z nich v ak, Ïe plynulost dopravy, prûjezdnost kfiiïovatek a kvalita vozovek mají podstatn vliv na zmínûné emise kovû. 1.6. EMISNÍ STROPY Pro tûïké kovy nejsou stanoveny emisní stropy. Vzhledem k tomu, Ïe jsou tûïké kovy vázány na tuhé zneãi Èující látky, lze v budoucnu oãekávat, Ïe se zpfiísàováním emisních limitû pro tuhé zneãi Èující látky a dále i v souvislosti s vyhlá ením emisních stropû pro tuhé zneãi Èující látky u zvlá tû velk ch spalovacích zdrojû mûïe dojít i na kvantifikaci emisí tûïk ch kovû ve vztahu k emisním stropûm. Tato úvaha, jeï pouze pfiedjímá moïn v voj, vychází z ustanovení 54 zákona 86/2002 Sb. o ochranû ovzdu í a pfiílohy ã. 8 k nafiízení vlády ã. 352/2002 Sb., v níï jsou uvedeny Zásady vypracování Národního programu sniïování emisí stávajících zvlá tû velk ch spalovacích zdrojû a plánu sní- Ïení emisí u stávajícího zvlá tû velkého spalovacího zdroje. V bodû 2 cit. pfiílohy k nafiízení vlády se jako cíl programu stanoví splnûní poïadavku dodrïovat nejpozdûji od 1. ledna 2008 v âeské republice mnoïství emisí na úrovni odpovídající emisním limitûm pro nové zvlá tû velké zdroje stanovené pro NO x,so 2 a tuhé zneãi Èující látky a dále Program stanovuje cíl sníïit celkové roãní emise NO x,so 2 a tuh ch zneãi Èujících látek ze v ech stávajících zvlá tû velk ch zdrojû na území âeské republiky na úroveà, které by bylo dosaïeno uplatnûním emisních limitû pro nové zdroje na stávající zdroje v provozu v roce 2000 na základû prûmûrn ch hodnot skuteãné roãní doby provozu, pouïitého paliva a tepelného pfiíkonu za posledních 5 let provozu do roku 2000 vãetnû. Takto vypoãtené roãní emise uveden ch zneãi Èujících látek u zdroje jsou stanoveny provozovateli podle 5 odst. 6,7,9 a 11 zákona pfii schvalování plánu jako emisní stropy, které pfiedstavují cíl plánu. V bodû 4 cit. pfiílohy se uvádí: Hodnoty emisních stropû podle bodu 2 jsou základem pro vypracování plánu u konkrétního stávajícího zvlá tû velkého zdroje. (Poznámka: v zásadû jde o implementaci smûrnice EU 2001/80/EC z 23. fiíjna 2001.) 1.7. SPALOVÁNÍ ODPADÒ V KRAJI Na území kraje pûsobí následující spalovny odpadû spalovna nebezpeãn ch odpadû prûmyslov ch: PURUM spol. s r.o. Hradec Králové tã. mimo provoz spalovny nebezpeãn ch odpadû nemocniãních: ELO HK spol. s r.o. Hradec Králové tã. mimo provoz Fakultní nemocnice Hradec Králové (Pozn.:Probíhá Ïádost o twiningov projekt.) provoz od r.: 1992 kapacita t/r: 1 100 soulad s nafi. vl. 354/02 Sb.: ne (PCDD/F, TZL, Cd, Hg, Tl) plán sníïení emisí: schválen Orlická nemocnice, Rychnov n. KnûÏnou provoz od r.: 1999 kapacita t/r: 450 soulad s nafi. vl. 354/02 Sb.: ne (PCDD/F) plán sníïení emisí: schválen Státní oblastní nemocnice Trutnov provoz od r.: 1992 kapacita t/r: 1 100 soulad s nafi. vl. 354/02 Sb.: ne (PCDD/F, Cd, Hg, Tl) plán sníïení emisí: schválen

pfiíloha B,C 641-754 29.3.2005 15:55 Stránka 723 Strana 723 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 V kraji je produkce odpadû nad prûmûr âr v kategoriích: odpady z hydrometalurgie neïelezn ch kovû (110200) 11,7 % produkce âr (Hradec Králové, Náchod) ostatní elektronická zafiízení (160202) 11,9 % produkce âr (Hradec Králové, Jiãín) záfiivky a v bojky (200121) 12,3 % produkce âr (Hradec Králové). DÛleÏit m ukazatelem je zpûsob nakládání s komunálním odpadem v kraji. V následující tabulce je porovnání kraje s prûmûrem âeské republiky a nûkter mi zemûmi. Nakládání s komunálním odpadem: porovnání Královéhradeckého kraje s prûmûrem âr a nûkter mi zemûmi (údaje v %) Spalování komunálního odpadu je v kraji minimální, pfievaïuje skládkování. Z hlediska ochrany Ïivotního prostfiedí a omezení tvorby skládek je tfieba zv it podíl spalování komunálního odpadu. Jsou-li dodrïeny podmínky pro dodrïení emisních limitû u spaloven, je zaji tûna minimalizace objemu odpadu s obsahem tûïk ch kovû (ze spalovacích procesû pfiedev ím ve formû kváry a popílkû). Skládkování mûïe vést k rozkladu nûkter ch komponent komunálního odpadu s obsahem tûïk ch kovû (nap. baterií) a k prûsaku do okolí nebo spodních vod. 1.8. PODROBN P EHLED EMISÍ TùÎK CH KOVÒ PODLE REGISTRU REZZO V KRÁLOVÉHRA- DECKÉM KRAJI V následujících tabulkách a grafech je uveden podrobn pfiehled o emisích tûïk ch kovû v Královéhradeckém kraji v ãlenûní podle okresû a rovnûï jsou uvedeny percentuální podíly emisí tûïk ch kovû v jednotliv ch okresech vzhledem k celkov m emisím kraje. Údaje jsou zpracovány podle registru REZZO za rok 2001. Poznámka: V pfiípadû REZZO 3 jde o v poãet emisí na základû emisních faktorû pro spotfiebovaná paliva; proto jsou podíly okresû proporcionální vzhledem k celkové spotfiebû paliv v kraji.