Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Reforma penzijního systému v ČR Diplomová práce Autor: Bc. Martina Kropšová Finance Vedoucí práce: Ing. Alois Rous, CSc. Praha Duben, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 25.4.2013 Bc. Martina Kropšová
Poděkování: Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu své diplomové práce panu Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za poskytnuté konzultace a odborné a vstřícné vedení při zpracování této práce a paní RNDr. Zuzaně Uxové za poskytnutí pracovních materiálů, ze kterých jsem mohla čerpat informace.
Anotace: Cílem diplomové práce je analýza principů penzijní reformy v České Republice z hlediska dlouhodobých dopadů do veřejných financí a analýza přínosů penzijní reformy pro jednotlivce z hlediska optimálního zabezpečení ve stáří při využití důchodového spoření, doplňkového penzijního spoření a dalších investičních nástrojů. Klíčová slova: penzijní systém, důchodová reforma, sociální pojištění, důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření, opt-out. Annotation: The objective of this thesis is an analysis of the principles of the pension reform in the Czech Republic regarding long-term impact on the public finance and an analysis of pension reform outcomes for an idividual from the point of view of optimum investments to ensure resources for the old age with usage of pension insurance and supplementary pension insurance and other investment products. Keywords: pension system, pension reform, social insurance, pension insurance, supplementary pension insurance, opt-out.
Obsah: Úvod...8 1. Principy důchodové reformy v České republice...9 1.1. Vývoj důchodové reformy...10 2. Penzijní systém platný do 31.12.2012...15 2.1. Základní důchodové pojištění I. pilíř...15 2.1.1. Pojistné...16 2.2. Penzijní připojištění III. pilíř...17 3. Změny v legislativě s účinností od 1.1.2013...20 3.1. Důchodové spoření II. pilíř...21 3.1.1. Vznik účasti na důchodovém spoření...21 3.1.2. Nároky z důchodového spoření...25 3.2. Doplňkové penzijní spoření III. pilíř...26 3.2.1. Vznik účasti na doplňkovém penzijním spoření...28 3.2.2. Nároky z doplňkového penzijního spoření...30 4. Analýza dopadů důchodové reformy do veřejných financí...34 4.1. Penzijní systém a veřejné finance...34 4.2. Politický vývoj...37 4.3. Vliv inflace...38 4.4. Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu bez důchodové reformy...39 4.4.1. Použitá metodika...40 5
4.5. Analýza dlouhodobého vývoje důchodového účtu po realizaci důchodové reformy 43 4.5.1. Použitá metodika...44 5. Analýza možných dopadů důchodové reformy do osobních financí...48 5.1. Cíle analýzy...48 5.2. Použitá metodika...49 5.3. Zjednodušující předpoklady...49 5.4. Výchozí předpoklady...50 5.4.1. Důchodový věk...50 5.4.2. Doba pojištění...51 5.4.3. Očekávaná doba dožití...51 5.4.4. Způsob výpočtu výše důchodu...53 5.4.5. Poplatky za správu...53 5.5. Výpočtový model...54 5.6. Použitá metrika...57 5.7. Analýza důchodového spoření II. pilíř...57 5.7.1. Vliv doby dožití na výhodnost důchodového spoření...57 5.7.2. Výnosnost fondových investic...61 5.7.3. Snížení dávky starobního důchodu...65 5.7.4. Posílení důchodového spoření...67 5.7.5. Oslabení důchodového spoření...68 5.8. Analýza doplňkového penzijního spoření...70 5.8.1. Použitá metodika...70 6
5.9. Jiné možnosti investování...73 5.9.1. Komerční pojištění...73 5.9.2. Investice do podílových fondů...74 5.9.3. Investice do nemovitostí...75 5.10. Porovnání jednotlivých investičních nástrojů...78 5.11. Volba vhodné investiční strategie...80 6. Hodnocení zvolené strategie důchodové reformy...84 Závěr...87 Seznam použité literatury:...89 Seznam použitých tabulek a obrázků...93 7
Úvod Reforma penzijního systému v České republice je velmi živým tématem pro širokou veřejnost. V současné době systém prochází přelomovou etapou, která se týká velké části obyvatel České republiky. Dopady zvolené strategie se budou projevovat progresivně a jejich skutečný dopad bude patrný až v řádu několika desítek let. Informace, které jsou poskytovány médii a různými veřejnými internetovými portály, nebývají přesné a někdy až zavádějící a proto zvolení strategie zabezpečení na stáří jednotlivcem je provázeno velkou nejistotou. Taktéž informace o důvodech a přínosech do veřejného systému důchodového pojištění provedením důchodové reformy nejsou prezentovány veřejnosti v dostatečné míře pro pochopení jejich záměrů, cílů a nezbytnosti. Cílem mé práce je podat ucelený přehled všech aspektů, které nový penzijní systém přináší. Součástí práce je popis jednotlivých pilířů penzijního systému, včetně důchodového pojištění či spoření a možností jejich využití v průběhu spoření a v důchodovém věku. Důchodová reforma taktéž přináší dopady do oblasti veřejných financí. Součástí práce je analýza, jaký efekt přinesou. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola popisuje vývoj důchodové reformy v minulých letech. Ve druhé kapitole je popsán penzijní systém, který byl platný do 31.12.2012. Třetí kapitola popisuje změny v legislativě ve stávajícím penzijním systému a zavedení nových zákonných norem, které upravují nový penzijní systém. Čtvrtá kapitola analyzuje dopady do oblasti veřejných financí. V páté kapitole je analyzován přínos důchodové reformy pro jednotlivce z hlediska jeho dosahovaných příjmů při různých variantách budoucího ekonomického vývoje. V šesté kapitole je provedeno zhodnocení zvolené strategie důchodové reformy. Závěrem této práce je formulace zjištěných skutečností a posouzení efektivnosti zvoleného způsobu provedení důchodové reformy pro veřejné finance i pro jednotlivce. 8
1. Principy důchodové reformy v České republice Penzijní systém v České republice prochází nejrozsáhlejšími změnami od roku 1995. Hlavní důvod k provedení důchodové reformy je spjat s demografickým vývojem české populace, který je charakterizován postupným přesunem obyvatel ze skupiny ekonomicky aktivních do skupiny ekonomicky neaktivních. Obr. č. 1 Demografická struktura věková prognóza ČSÚ09 - Věková struktura 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 65+ 55-64 20-54 0-19 2010 2020 2030 2040 2050 Zdroj: MPSV ČR, odkaz: http://duchodovareforma.mpsv.cz/files/clanky/10/duch_ref_fi2.pdf Za hlavní myšlenku reformy můžeme považovat snahu o částečné přenesení odpovědnosti za finanční zabezpečení na stáří od státu k jednotlivci a také ke snížení zatížení státního rozpočtu a snížení, respektive nezvyšování státního dluhu v dlouhodobém horizontu. Oba dva tyto faktory spolu velmi úzce souvisí, proto nalezením optimálního řešení se již řadu let zabývá vláda prostřednictvím různých uskupení z řad odborníků napříč ekonomickým i politickým spektrem tak, aby bylo dosaženo hlavního cíle důchodové reformy, za kterou může být považována snaha o dosažení sociálně přiměřených a dlouhodobě finančně udržitelných důchodů. 9
1.1. Vývoj důchodové reformy Principy důchodové reformy pramení z několika studií, které nechala vypracovat vláda České republiky skupinou ekonomických a taktéž politických odborníků. Jako stěžejní dokument lze brát dokument vypracovaný na základě požadavků vlády napříč politickým spektrem, jehož úkolem byla příprava odborných materiálů týkající se penzijního systému a nastavení jeho změn. Výkonný tým vedený Ing. Vladimírem Bezděkem (později nazývaný též Bezděkova komise ) svá zjištění formuloval v dokumentu Závěrečná zpráva z roku 2005 1. Již v této studii popisuje neudržitelnost stávajícího systému, ale taktéž upozorňuje na skutečnost, že reformu penzijního systému, jejímž účelem je snížit zatížení státu, nelze provést bez ekonomického dopadu na některou ze skupin občanů. Především poukazuje na skutečnost, že systém není mezigeneračně spravedlivý, jeho financování je diverzifikované v minimální míře a dále poukazuje na vysokou míru příjmové solidarity. 2 V lednu roku 2010 byl založen Poradní expertní sbor (dále jen PES) ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí. Úkolem sboru bylo provést aktualizaci projekce státního důchodového systému, která byla popsána v dokumentu Závěrečná zpráva z roku 2005, a nalezení optimálního řešení nastavení důchodového systému s cílem snížení citlivosti na rizika ve střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu. PES pod vedením Ing. Vladimíra Bezděka vycházel z metodických postupů, které použil Výkonný tým (Bezděkova komise) v letech 2004 až 2005. V této studii byly již zohledněny dopady novelizace zákonů a nařízení vlády z roku 2008, které přinesly stěžejní změny v důchodovém systému s účinností od 1.1.2009 v oblasti stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodů (nastavení hranic redukcí osobního vyměřovacího základu) a v úpravě možnosti zápočtu náhradní doby pojištění. Daleko významnější dopady však měly změny účinné od 1.1.2010. Mezi nejzásadnější změny upravené zákonem č. 306/2008 Sb. můžeme zařadit: postupné prodlužování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 na 35 roků, další omezování zápočtu náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod, 1 Závěrečná zpráva 2005 zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf 2 Příjmová solidarita garance minimální výše důchodu pro všechny občany, kterým vznikl nárok bez ohledu na výši fakticky odvedeného pojistného 10
plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku, postupné prodlužování období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět let, změnu plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let, sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro trvalý nárok žen na vdovský důchod na věk o čtyři roky nižší než činí důchodový věk pro muže stejného data narození, zavedení třístupňového vymezení invalidity a další. Tyto změny měly bezesporu pozitivní dopad na vývoj salda důchodového účtu, avšak ekonomická recese, která se začala projevovat koncem roku 2008, měla negativní dopad na makroekonomické ukazatele, ze kterých vycházela původní metodika z let 2004 až 2005. Obr. č. 2 Odhadovaný vývoj salda Zdroj: PES - Závěrečná zpráva, zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 11
Po provedení důkladné analýzy vstupních dat došel tým expertů z PES k závěrům, které zpracoval do dokumentu Závěrečná zpráva 3. Tato zpráva obsahuje jednak odůvodnění nutnosti provedení penzijní reformy a to především z hlediska: vyšší diverzifikace, fiskální udržitelnosti, spravedlivějšího rozložení mezigeneračního břemene v čase, určitého zvýšení ekvivalence 4. V této zprávě také zdůrazňuje nutnost nalezení výrazné společensko-politické shody nad její podobou, která by vyústila v nastavení stabilního řešení a jeho parametrů v čase. PES ve své zprávě navrhl řadu konkrétních kroků, jež by vedly ke stabilizaci důchodového systému. Doporučil pokračovat v provádění parametrických úprav, které byly nastaveny novelou zákona z roku 2008 a rozšířit je i do oblasti daňových sazeb. Dále doporučil zavedení individuálního fondového pilíře, který bude financován z jedné části vyvedením části pojistného ze stávajícího systému a bude podmíněn hrazením minimálně stejné částky účastníkem, jedná se o tzv. opt out 5. V oblasti stávajícího penzijního připojištění nedošel PES ke konsensu, a proto byly vypracovány dvě varianty. Jedna, většinová, se přikláněla k zachování stávajícího systému penzijního připojištění s ponecháním státního příspěvku, druhá varianta navrhovala jeho zrušení. PES také spolupracoval s dalším důležitým orgánem, Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Tento orgán byl založen premiérem Mirkem Topolánkem v roce 2009 za účelem nalezení optimálních opatření pro udržení ekonomického růstu a stability v České republice. NERV se na konci roku 2010 shodl s názory PES na podobných závěrech jako byla většinová varianta závěrů PES. 3 Závěrečná zpráva rok 2010 zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_zaverecna_zprava_final_cistopis.pdf 4 výše důchodu je přímo závislá na množství vložených prostředků; princip výpočtu převážně použitý ve fondovém způsobu financování 5 opt out částečné vyvázání z povinného důchodového pojištění a přesun do dobrovolného fondového penzijního spoření 12
Výše zmíněné dokumenty se staly podkladovým materiálem pro jednání v rámci Porady ekonomických ministrů a na přelomu let 2010 a 2011 vznikla dohoda, která upravuje základní nastavení dalších kroků v procesu důchodové reformy. 6 Penzijní systém v ČR prošel před reformou ještě jednou zásadní úpravou, a to díky nálezu Ústavního soudu ČR, který shledal ustanovení 15 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění za protiústavní. Tento paragraf upravoval způsob stanovení výpočtového základu, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, tedy i výše tzv. redukčních hranic. Podle názoru Ústavního soudu (dále ÚS) právní úprava v této věci ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému dostatečně negarantuje ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení podle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami pojištěnců. 7 Toto ustanovení je podle nálezu ÚS v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod garantujícími rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem. ÚS proto toto ustanovení s účinností od 30. září 2011 zrušil. Nutnost vyhovět nálezu ÚS vedla k další novele zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a byl přijat zákon č. 220/2011 Sb. Tato novela však neupravila pouze nastavení parametrů redukčních hranic. Při této příležitosti byly do zákona zapracovány další neméně podstatné změny, jakými jsou například: prodloužení rozhodného období pro zjišťování osobního vyměřovacího základu ze současného cílového stavu 30 roků na celoživotní, pokračování ve zvyšování důchodového věku i po dosažení důchodového věku 65 let a urychlení sjednocení důchodového věku pro muže a ženy, snížení výměry předčasného starobního důchodu díky zvýšení procentní redukční výměry, rušení výplaty jednorázové částky při zániku nároku na vdovský/vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství, protože toto opatření nepřináší zamýšlený efekt. 6 Principy důchodové reformy - zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/10660/principy_v2.pdf 7 nález Pl. ÚS 8/07, publikovaný pod č. 135/2010 Sb. 13
Tyto úpravy mají zásadní vliv na důchodové pojištění, neboť zkracují dobu, po kterou pojištěnec bude pobírat důchod, a také díky prodloužení rozhodného období i snižují výši osobního vyměřovacího základu, neboť se bude započítávat i doba na začátku profesní kariéry, kdy příjmy jsou velmi nízké či žádné. 14
2. Penzijní systém platný do 31.12.2012 Penzijní systém v ČR byl do 31.12.2012 rozdělen na dva pilíře. První pilíř byl tvořen povinným základním důchodovým pojištěním. Za druhý pilíř bylo považováno dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem ve smyslu zákona č. 42/1994 Sb., v platném znění. 2.1. Základní důchodové pojištění I. pilíř Systém důchodového pojištění, tzv. I. pilíř, je upraven několika právními předpisy. Za základní zákon lze považovat zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který upravuje nároky ze základního povinného důchodového pojištění pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele. Tento zákon byl přijat v červnu 1995 s účinností od ledna 1996. Novelizace tohoto zákona byla provedena zákonem č. 382/2008 Sb. Dalšími legislativními základy novelizovaného zákona jsou zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Povinné základní důchodové pojištění je dávkově definované 8 (DB) a průběžně financované 9 (PAYG). Je universální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby s výjimkou pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Pro tuto oblast organizačního a administrativního zabezpečení státu platí určité odchylky. Účast v základním důchodovém pojištění je při splnění zákonných podmínek povinná. Systém taktéž v některých případech umožňuje i dobrovolnou účast (dobrovolné doplnění doby pojištění za účelem vzniku nároku na důchod). V návaznosti na povinnost účastnit se důchodového pojištění vzniká při splnění všech zákonných podmínek i právní nárok na důchod. O nároku na důchod a jeho výši rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení na základě zákonem daných podmínek, jakými jsou minimální doba pojištění, věková hranice nebo 8 DB defined benefit vycházíme z požadované výše dávky, ze které vypočteme pojistné 9 PAYG - pay as you go důchody jsou financovány z aktuálního výnosu pojistného, které lidé platí ze mzdy a podnikatelé ze zisku 15
stupeň invalidity apod. Výše důchodu je stanovena dle zákonem daných kritérií. V důsledku současného uplatňování principu sociální solidarity 10 je do značné míry omezen princip zásluhovosti 11 neboť jsou nastaveny redukční hranice, kterými se zápočet příjmů omezuje. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. Důchod je vypočten ze dvou složek, a to: základní výměra (je stanovena pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a procentní výměra. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu, anebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak. 2.1.1. Pojistné Výše a způsob úhrady pojistného do povinného základního důchodového pojištění je stanovena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1993 a zejména stanoví: 10 Sociální solidarita minimalizace rizika chudoby jednotlivců a jeho důsledků prostřednictvím sociálního zabezpečení v rámci určitého společenství (státu) 11 Princip zásluhovosti promítnutí délky doby placení pojištění a výše odvedeného pojištění do výpočtu důchodu 16
kdo je povinen hradit pojistné včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jaké má plátce povinnosti vůči Správě sociálního zabezpečení za sebe i své zaměstnance, jakou výši pojistného je povinen hradit za sebe i za své zaměstnance. Výše uvedený zákon také stanoví způsob vybírání pojistného na sociální zabezpečení (na nemocenské a důchodové pojištění) a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné vybírají okresní správy sociálního zabezpečení a je placeno zaměstnanci, zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ). Jeho výše je stanovena procentními sazbami z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Pojistné se vypočítává ze započitatelných příjmů před jejich zdaněním. U OSVČ se započitatelné příjmy snižují o výdaje vynaložené na dosažení, zjištění a udržení těchto příjmů. Pojistné je příjmem státního rozpočtu, a to včetně pokut, přirážek a penále uložených v souladu se zákonem. Výše pojistného pro důchodové pojištění je celkem 28% z vyměřovacího základu. Je rozloženo mezi zaměstnavatele, který hradí 21,5% a zaměstnance, který hradí 6,5%. 12 2.2. Penzijní připojištění III. pilíř Doplňkové dobrovolné pojištění je upraveno prostřednictvím zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Vznik doplňkového dobrovolného pojištění v České republice je spjat s rokem 1994, kdy vláda České republiky rozhodla o schválení zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Jedním z důvodů schválení výše citovaného zákona byla snaha vlády o zavedení takového produktu na trh, který by v budoucnu mohl být jedním ze zásadních pilířů pro výplatu důchodů prostřednictvím privátního finančního sektoru. Vláda si již v roce 1994 plně uvědomovala, jaký bude mít v budoucnu demografický vývoj obyvatelstva dopad na ekonomickou situaci státu. Začalo být jasně patrné, že stávající průběžný systém financování důchodů bude v budoucnosti nedostačující. Zákon o penzijním připojištění byl prvním krůčkem k připravované reformě penzijního systému a měl přesvědčit obyvatele, aby si začali spořit na dobu, kdy již nebudou moci vykonávat práci a budou ekonomicky závislí pouze na 12 Analýza důchodového systému: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11969/analyza.pdf 17
příspěvcích a důchodech od státu. Motivační složkou pro účast v penzijním připojištění byl státní příspěvek, který v prvních letech dosahoval maximální výše 120 Kč. Snaha o zvýšení množství akumulovaných finančních prostředků vedla k další právní úpravě, která také zavedla zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří budou svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění. Zvýhodnění spočívá v možnosti započítání příspěvku zaměstnavatele do výše 3 % do nákladů. Toto zvýhodnění bylo pro mnoho firem velice zajímavé, protože na rozdíl od navýšení základního platu, příspěvek na penzijní připojištění nepodléhá povinnosti odvodu sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem 13, navíc byli někteří zaměstnavatelé motivováni i provizními systémy penzijních fondů. Na přelomu let 1994 a 1995 Ministerstvo financí ČR udělilo licenci 44 penzijním fondům. Zájem o licence byl ze strany silných finančních společností velký, neboť se z počátku zdálo, že půjde o poměrně lukrativní byznys. Postupem času však Ministerstvo financí ČR pod tíhou problémů, které měly malé penzijní fondy, zpřesňovalo a zpřísňovalo podmínky a regulatorní opatření, aby zamezilo dalším krachům jednotlivých společností. Jako příklad lze uvést fakt, že do roku 1998 penzijní fond nevracel státní příspěvky, které byly vyplaceny po dobu trvání smlouvy o penzijním připojištění, i když následně klient smlouvu vypověděl a bylo mu vyplaceno tzv. odbytné. Dále bylo možné také žádat o státní příspěvek i na platbu příspěvku zaměstnavatele. Novelou zákona v srpnu 1998 byly příspěvky zaměstnavatele z nároku na státní příspěvky vyňaty a taktéž byla uzákoněna povinnost vracet státní příspěvky ze smluv, které byly vypovězeny. V roce 2006 byly kompetence regulátora převedeny na Českou národní banku, která dohlíží, zda penzijní fond dodržuje veškerá právní ustanovení, která se týkají finanční stability společnosti, avšak dohled nad výplatou a správou státních příspěvků zůstal v rukou Ministerstva financí ČR. V současné době provádí Ministerstvo financí ČR každý rok kontrolu v každém penzijním fondu a důkladně prověřuje, zda penzijní fond oprávněně žádal státní příspěvek. Pokud zjistí, že nebyl správně vyžádán či pozdě vrácen, dožaduje se nápravy, kterou doprovází i finanční sankce ve formě penále. Počáteční benevolence ze strany státu vedla k založení velkého množství penzijních fondů, které postupem času zanikly, nebo se sloučily prostřednictvím fúzí nucených i dobrovolných, a na trhu zůstalo devět fondů, které však mají v podstatě základy již z roku 1994. Jedinou výjimku tvoří AEGON Penzijní fond, který vstoupil na trh jako poslední v roce 2007 pod hlavičkou silné nizozemské společnosti AEGON Tsjechië Holding B.V. 13 Kropšová, M. Bakalářská práce. Založení penzijního fondu. BIVŠ. 2011 18
V souvislosti se schválenými zákony č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a č. č.426/2011. Sb., o důchodovém spoření, které mají účinnost od 1.1.2013, bylo Smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem za stávajících podmínek možné uzavřít nejpozději do 30.11.2012 s účinností od 1.12.2012. Další zásadní úpravou bylo omezení možnosti převodů účastníků a jejich finančních prostředků a podílů na hospodaření fondů mezi jednotlivými fondy a to jejich ukončením ke dni 28.2.2012. 19
3. Změny v legislativě s účinností od 1.1.2013 Penzijní systém v ČR se od ledna 2013 řídí jednak novelizovanými zákony, které platily do 31.12.2012 a jejichž změna je zakotvena v zákoně č. 428/2011 Sb. a jednak dvěma novými zákony. Prvním z nich je zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření, druhým je zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření. Zásadní změnou v sociálním pojištění je zavedení možnosti dobrovolné účasti na důchodovém spoření, která umožňuje vyvedení tří procentních bodů z vyměřovacího základu do důchodového spoření. Dále upravuje nové výše redukčních hranic pro výpočet důchodu, výši maximálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění, minimální výši sociálního pojištění pro OSVČ a další drobné změny. Předpokladem pro realizaci důchodové reformy je v první řadě transformace stávajících penzijních fondů, které se řídily zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění, do nových penzijních společností. Tato transformace je popisována v zákoně č.427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a jejím hlavním cílem je bilanční oddělení majetku penzijní společnosti od majetku účastníků. Tato transformace byla započata již v roce 2012, v jehož průběhu musely penzijní fondy požádat o novou licenci na provozování penzijní společnosti a splnit legislativní požadavky pro transformaci penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření. Pokud by stávající penzijní fond neprošel transformací a nebyla mu udělena licence na provozování penzijní společnosti, byl by dle výše uvedeného zákona zrušen. Penzijní společnosti, které vznikly dle podmínek výše uvedeného zákona, mohou nabízet a spravovat důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření, pokud pro tyto činnosti obdržely příslušné licence (doplňkové penzijní spoření i důchodové spoření je licencováno odděleně). Důchodové spoření je založeno na vyvázání tří procentních bodů z vyměřovacího základu pojištěnce hrazeného do systému sociálního pojištění a převedení do systému důchodového spoření. Tento převod je podmíněn hrazením dalších dvou procentních bodů z vyměřovacího základu, tzv. opt-out. Účast v důchodovém spoření a penzijním spoření je na rozdíl od systému sociálního pojištění dobrovolná. 20
Penzijní společnosti převádějí finanční prostředky v nově vzniklých fondech na důchodové nebo penzijní jednotky v závislosti na tom, o který typ spoření se jedná. Důchodové, respektive penzijní jednotky, vyjadřují podíl na majetku v důchodovém, respektive účastnickém fondu. Důchodové, respektive penzijní jednotky, jsou znovu převedeny na finanční prostředky v den, kde byl penzijní společnosti doručen dokument, na jehož základě bude provedena výplata (výpověď smlouvy, žádost o převod, oznámení úmrtí, apod.). V transformovaném účastnickém fondu se finanční prostředky na penzijní jednotky nepřevádí. 3.1. Důchodové spoření II. pilíř Důchodovým spořením ve smyslu zákona č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření je shromažďování a umisťování prostředků účastníka důchodového spoření do důchodových fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Výše uvedený zákon je velmi komplexní neboť nestanovuje jen podmínky účasti v důchodovém spoření, ale taktéž vytváří legislativní rámec a procesní mechanismy pro zapojení účastníka do důchodového spoření, součinnost penzijní společnosti s Centrálním registrem smluv (CRS), jehož provozovatelem je Generální finanční ředitelství a taktéž jsou zde upraveny nároky, práva a povinnosti všech zúčastněných stran. Další velmi důležitou součástí zákona je definice způsobu vypořádání důchodového spoření při vzniku nároku na dávku. Dávku z důchodového spoření totiž nevyplácí penzijní společnost, ale je vyplácena pojišťovnou, která prostředky za zákonem daných podmínek přebírá. Penzijní společnost tedy za dobu trvání důchodového spoření inkasované prostředky pouze spravuje a v okamžiku, kdy dojde k maturitě, je povinna tyto prostředky převést ve prospěch účastníkem zvolené pojišťovny. 3.1.1. Vznik účasti na důchodovém spoření Účast na důchodovém spoření je podmíněna uzavřením smlouvy s penzijní společností, která má povolení pro vykonávání této činnosti. Účastníkem důchodového spoření se mohou stát pouze občané, kteří splňují zákonem daná kritéria. Zákon č. 426/2011 Sb. o důchodovém spoření stanoví: 21
Účastníkem se může stát fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději a) do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let, b) do 6 měsíců 1. od 1. ledna 2013, nebo 2. ode dne, od kterého byla poprvé od 1. ledna 2013 poplatníkem pojistného na důchodové pojištění. (2) Účastníkem se nemůže stát fyzická osoba, které již byl přiznán starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění. Uzavřít smlouvu o důchodovém spoření tedy může každý, kdo je poplatníkem pojistného na důchodové pojištění (tzv. I. pilíř) a je starší 18ti let. Tuto možnost však mají časově omezenou účastníci, jejichž rok narození je před rokem 1978. Tito účastníci se musí rozhodnout a uzavřít smlouvu nejpozději do 30.6.2013. Toto rozhodnutí mohou odložit účastníci narození před rokem 1978, pokud k rozhodnému datu nejsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, např. uchazeči o zaměstnání nebo matky na rodičovské dovolené. V případě, že se účastník rozhodne pro vstup do důchodového spoření, musí uzavřít Smlouvu o důchodovém spoření s penzijní společností. Smlouvu nelze uzavřít s každým finančním poradcem, neboť okruh osob, které jsou oprávněné nabízet důchodové spoření, je specifikován jednak zákonem o důchodovém spoření a dále zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění. Důvodem tohoto omezení je snaha zabezpečit odbornou způsobilost zprostředkovatelů, poněvadž od uzavřené a zaregistrované smlouvy v CRS již nelze odstoupit. Proto též zákon ukládá penzijním společnost minimální rozsah poskytovaných informací, které musejí být součástí smlouvy (tzv. sdělení klíčových informací ). Jedná se zejména o informace, které přímo souvisí s právy a povinnostmi účastníka, dále o možnostech zvolení strategie spoření a informace o zpoplatnění některých služeb souvisejících s obhospodařováním vložených prostředků. Smlouva taktéž musí obsahovat Informační list o penzijní společnosti, ve kterém jsou uvedeny základní informace o penzijní společnosti a principy důchodového spoření. Další podmínkou uzavření smlouvy o důchodovém spoření je vyplnění tzv. Informačního dotazníku, který slouží k získání informací o znalostech a zkušenostech potenciálního účastníka v oblasti financí, 22
znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých důchodové fondy investují, toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a cílech v rámci důchodového spoření. Informace je nutné získat v rozsahu, který umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy a zvolená strategie spoření odpovídá cílům zájemce a jeho pochopení souvisejících rizik. Každá penzijní společnost musí nabízet několik typů důchodových fondů a to od nejméně rizikových, jakým je fond státních dluhopisů, konzervativní fond, k rizikovějším, jakým je vyvážený důchodový fond a dynamický fond. Tyto fondy se liší hlavně ve výši investičních limitů, strukturou spravovaného portfolia a s tím spojeným rizikem. Jejich struktura musí být popsána ve Statutu penzijní společnosti. Smlouvu, obsahující výše uvedené náležitosti, musí penzijní společnost přijmout a informaci a jejím uzavření předat Centrálnímu registru smluv. V případě, že smlouva i účastník splňuje všechny podmínky zákona, vznikne účast na důchodovém spoření, a to k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla smlouva doručena CRS. Ověření a rozhodnutí o vzniku účasti na důchodovém spoření vykonává CRS, který následně informuje penzijní společnost. Dalším krokem je vystavení potvrzení o účasti na důchodovém spoření penzijní společností účastníkovi, který toto potvrzení musí předat své mzdové účtárně, aby mu místo tří procent z vyměřovacího zákona bylo odváděno pět procent na důchodové spoření. Účastník důchodového spoření bude hradit pět procent z vyměřovacího základu do doby, než získá nárok na starobní důchod. Výjimku tvoří doba, kdy není účasten sociálního pojištění, a to buď z důvodu evidence na úřadu práce, mateřské dovolené nebo dlouhodobé nemoci, případně kdy pobírá předdůchod z doplňkového penzijního spoření. Prostředky uhrazené do systému důchodového spoření jsou prostřednictvím správce pojistného (finančního úřadu, případně v budoucnu jednotného inkasního místa) převedeny na účet penzijní společnosti. Penzijní společnost je povinna nakládat s prostředky dle klientem zvolené investiční strategie. Zákon stanoví kdy a za jakých podmínek lze investiční strategii změnit, a to z hlediska obou smluvních stran. Za obhospodařování finančních prostředků náleží penzijní společnosti úplata, jejíž výši vymezuje zákon o důchodovém spoření. Výše úplaty je stanovena od 0,3 % do 0,6 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu důchodovém fondu 14 14 Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém důchodovém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu důchodového fondu za každý den příslušného období. 23
v závislosti na zvolení investiční strategie (důchodového fondu). Dále penzijní společnosti náleží úplata za zhodnocení majetku, která je stanovena na nejvýše 10% z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném roce a nejvyšší průměrné roční hodnoty vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek. Kromě těchto dvou úplat smí penzijní společnost stanovit poplatky za některé jednorázové úkony, které jsou prováděny na základě žádosti účastníka. Vymezení zpoplatnění úkonů je taktéž upraveno zákonem o důchodovém spoření a jejich výše je ve dvou případech pevně stanovena, převod účastníka do jiné penzijní společnosti ve výši 800 Kč a každá další změna investiční strategie v rámci jednoho roku ve výši 500 Kč. Povinností penzijní společnosti je prokázat, že výše ostatních poplatků je ve výši účelně vynaložených nákladů na provedení požadovaného úkonu. Z těchto prostředků musí penzijní společnost hradit veškeré náklady, včetně úhrad, které hradí v souvislosti s důchodovým spořením třetím osobám. Penzijní společnost je povinna zasílat každý rok účastníkovi informaci o stavu jeho osobního důchodového účtu, včetně informace o výši účtovaných úplat a poplatků. Penzijní společnost je povinna sledovat v průběhu celé účasti na důchodovém spoření dosažení určité věkové hranice účastníka. Tato povinnost pramení z ustanovení zákona o DS, který určuje, jakým způsobem mají být umístěny prostředky v období pěti až deseti let před nárokem na starobní důchod. O přemístění finančních prostředků v rámci důchodových fondů (z rizikovějších do konzervativních) musí penzijní společnost informovat účastníka, a to vždy nejméně 60 dnů před dnem, kdy bude převod realizován. Účastník má právo tento převod odmítnout nebo požádat o převod do jiného důchodového fondu, než který mu byl penzijní společností doporučen. S naspořenými prostředky nelze nakládat dříve, než vznikne nárok na starobní důchod z důchodového pojištění. Jedinou výjimku tvoří možnost převedení prostředků do jiné penzijní společnosti. Převod je podmíněn vypovězením stávající smlouvy a uzavřením nové smlouvy s vybranou penzijní společností. Tato změna musí být nahlášena do CRP. Účast na důchodovém spoření taktéž zaniká v případě úmrtí účastníka. 24
3.1.2. Nároky z důchodového spoření Nároky z důchodového spoření nejsou limitovány minimální dobou spoření, rozhodující faktor pro nárok je dosažení důchodového věku účastníka. Důchodový věk je stanoven zákonem č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění. Vypořádání nároků je prováděno prostřednictvím životních pojišťoven, které mají oprávnění tento druh pojištění provozovat ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví v platném znění. Penzijní společnost je povinna dva měsíce před vznikem nároku na starobní důchod oslovit tyto pojišťovny s žádostí o poskytnutí závazné nabídky důchodového pojištění. Účastník má možnost zvolit libovolnou pojišťovnu, která má oprávnění nabízet pojištění důchodu. Dalším krokem musí být uzavření smlouvy o pojištění, která bude zaregistrována v CRS. V této smlouvě již musí být specifikován způsob výplaty důchodu. Účastník si může zvolit jednu z následujících variant: a) doživotní starobní důchod, b) doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši, c) starobní důchod na dobu 20 let. Každá z výše uvedených variant má své přednosti a zápory. V případě výplaty doživotního starobního důchodu je nutné brát v úvahu riziko předčasného úmrtí. V tomto případě nemá nikdo z pozůstalých nárok na výplatu zbylých prostředků. Při výběru druhé varianty je možné částečně zabezpečit pozůstalé, avšak zabezpečení tohoto rizika přinese nižší výši důchodu. Ve třetím případě lze brát v úvahu riziko dožití, respektive přežití dvacetileté lhůty. V tomto případě nebude vyplácen důchod z důchodového spoření, avšak nárok na standardní starobní důchod ze sociálního pojištění zůstane nadále vyplácen ve stejné výši. Penzijní společnost provede úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu na základě písemného oznámení správce CRS o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu na účet pojišťovny v této smlouvě uvedený. Prostředky je povinna převést nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž bylo oznámení o registraci doručeno penzijní společnosti. 25
Dnem registrace důchodové smlouvy zaniká smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností. Zákon taktéž upravuje situaci, kdy dojde k úmrtí účastníka ještě ve fázi spoření. Naspořené prostředky se tímto stávají předmětem dědictví. V případě, že dědicem je fyzická osoba mladší 18ti let, musí zákonný zástupce uzavřít smlouvu s pojišťovnou, která bude vyplácet sirotčí důchod po dobu pěti let. Výše sirotčího důchodu je závislá na výši jednorázového pojistného, které převede ve prospěch pojišťovny penzijní společnost. Pokud je dědicem osoba starší 18ti let, mohou nastat dva případy: 1. dědic je účastníkem důchodového spoření finanční prostředky jsou převedeny ve prospěch jeho důchodového spoření do penzijní společnosti, se kterou má uzavřenou smlouvu, 2. dědic není účastníkem důchodového spoření ani se jím do ukončení dědického řízení nestane finanční prostředky jsou vyplaceny na základě písemné žádosti dědice jednorázově. 3.2. Doplňkové penzijní spoření III. pilíř Doplňkové penzijní spoření (DPS) je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění. DPS je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření, příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě. DPS navazuje na penzijní připojištění, které se řídilo zákonem č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a do značné míry rozšiřuje možnosti již na trhu zavedeného produktu. 26
Obr. č. 3 Vybrané ekonomické ukazatele z penzijního připojištění Počet aktivních účastníků penzijního připojištění k 31.12.2012 Název penzijního fondu Počet aktivních účastníků Prostředky evidované ve prospěch účastníků v mil. Kč AEGON PF 101 387 4 593 Allianz PF 486 445 20 421 AXA PF 438 430 30 853 ČSOB PF Stabilita 732 428 28 855 Generali PF 76 399 3 576 ING PF 405 393 24 614 PF České pojišťovny 1 280 079 59 259 PF České spořitelny 1 058 852 42 521 PF Komerční banky 571 002 31 902 CELKEM / TOTAL 5 150 415 246 594 Zdroj: Asociace penzijních fondů, odkaz: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/ Významnými výhodami oproti důchodovému spoření je možnost smlouvu kdykoliv vypovědět, získání nároku na státní příspěvek, možné daňové odpočty a možnost příspěvku zaměstnavatele. Výše měsíčního příspěvku není dána odvozením z příjmu, ale je čistě na zvážení každého účastníka, minimálně však 100,- Kč měsíčně. Účast na doplňkovém penzijním spoření, na rozdíl od účasti na důchodovém spoření, neovlivňuje nároky z účasti na důchodovém pojištění ani důchodovém spoření. DPS může nabízet penzijní společnost, která prošla transformací dle výše uvedeného zákona, nebo i nově vzniklé společnosti, které splnily zákonné podmínky. Účastníci, kteří si uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění do listopadu 2012, byli automaticky převedeni do transformovaného penzijního fondu. Tento fond je uzavřený a již do něj nemohou vstupovat další účastníci. Veškeré smluvní povinnosti a nároky zůstaly účastníkům zachovány v rozsahu, v jakém byly původně sjednány, kromě úpravy výše státního příspěvku a posunutí hranice pro vznik nároku na státní příspěvek a posunutí hranice pro daňový odpočet. Účastníci v transformovaném penzijním fondu mají nárok na výplatu odbytného, pokud podají výpověď po uhrazení a uplynutí 12ti kalendářních měsíců od vzniku smlouvy. Také mají nárok na výplatu výsluhové penze, pokud ji měli sjednanou, po uplynutí a uhrazení 180ti měsíců. Výsluhová penze může činit maximálně 50 % finančních prostředků naspořených v rámci penzijního připojištění. Při dovršení nároku na výplatu může účastník požadovat o výplatu jednorázového vyrovnání nebo o výplatu výsluhové penze, aniž by tím zanikla účast na penzijním připojištění. 27
Penzijní společnost po bilančním oddělení majetku účtuje účastníkovi úplatu za správu prostředků v transformovaném fondu v maximální výši 0,6 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a 15 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu. 3.2.1. Vznik účasti na doplňkovém penzijním spoření Doplňkové penzijní spoření (DPS) vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření 15. Způsob uzavření smlouvy je tedy daleko jednodušší než uzavření smlouvy o důchodovém spoření, kde vznik účasti je podmíněn potvrzením registrace smlouvy Ministerstvem financí ČR, platí zde však také vymezení, kdo je odborně způsobilý tuto smlouvu uzavírat (obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel, vázaný zástupce investičního zprostředkovatele, vázaný zástupce obchodníka s cennými papíry a vázaný zástupce penzijní společnosti). Součástí smlouvy musí být stejně jako u smlouvy o důchodovém spoření Investiční dotazník, Sdělení klíčových informací a Informační list o penzijní společnosti. Výše uvedené dokumenty poskytují zájemci o DPS informace o penzijní společnosti a penzijní společnosti poskytují informace o finanční gramotnosti potenciálního účastníka. Hlavním cílem investičního dotazníku je na základě získaných informací doporučit nejvhodnější způsob zhodnocování vložených finančních prostředků účastníka. Penzijní společnost může vytvořit několik účastnických fondů, podmínkou je však vytvoření povinného konzervativního fondu, jehož prostředky se mohou investovat pouze do zákonem uvedených investičních nástrojů. Účast na doplňkovém penzijním spoření již není podmíněna trvalým pobytem na území České republiky či pobytem na území jiného členského státu Evropské Unie a účastí na důchodovém nebo zdravotním pojištění, jak tomu bylo u penzijního připojištění, ale jediná omezující podmínka je splnění věku 18ti let. Splněním této podmínky však automaticky nevzniká nárok na státní příspěvek ani na možnost uplatnění tzv. daňového odpočtu 16. Nárok na státní příspěvek vzniká pouze účastníkovi, který splňuje tato kritéria: 15 4 ods. 1 zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění 16 15 odst. 5 písm. c zákona č. 582/1992 Sb. o dani z příjmu, v platném znění 28
1. má trvalý pobyt na území České republiky nebo 2. jiného členského státu Evropské unie, a je a) účasten důchodového pojištění v České republice nebo požívá důchod z důchodového pojištění v České republice b) účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice. Státní příspěvek je poskytován ve výši od 90 Kč do 230 Kč v návaznosti na sjednanou výši měsíčního příspěvku. Minimální výše měsíčního příspěvku pro vznik nároku na státní příspěvek činí 300 Kč. Státní příspěvek se neposkytuje na příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem. Vznik nároku na státní příspěvek je také podmíněn včasným uhrazením měsíčního příspěvku, a to nejpozději do posledního kalendářního dne v měsíci, za který se platí. Účastník DPS si může dle zákona o dani z příjmu odečíst ze základu daně příspěvek, který hradil nad rámec měsíčního příspěvku zajišťující nárok na státní příspěvek. Výši měsíčního příspěvku musí mít sjednánu ve smlouvě. Maximální výše uplatněného odpočtu může být 12 000 Kč. Možnost odečtu položky od základu daně účastníka se netýká příspěvků poskytnutých zaměstnavatelem. Účastník prokazuje nárok na daňový odpočet potvrzením, které mu penzijní společnost vystaví po ukončení zdaňovacího období. Možnost použití odpočitatelné položky je podmíněna ukončením smlouvy o DPS dovršením nároku na starobní či invalidní penzi. Pokud účastník smlouvu předčasně vypoví, za účelem vyplacení odbytného, je jeho povinností tuto daňovou úlevu dodanit. Penzijní společnost hradí náklady spojené s provozováním doplňkového penzijního pojištění z úplat a poplatků, jejichž výše a způsob přijímání je upraven zákonem. Jedná se především o úplatu za obhospodařování majetku v účastnických fondech a úplatu za zhodnocení majetku v účastnických fondech. Výše úplaty je závislá na typu investiční strategie, respektive volbě účastnického fondu. Pokud si účastník zvolí povinný konzervativní fond, výše úplaty bude činit pouze 0,4 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu, avšak v ostatních účastnických fondech tento poplatek činí až 0,8 %. Dále penzijní společnosti náleží úplata za zhodnocení majetku, která je stanovena na nejvýše 10% z rozdílu průměrné roční hodnoty důchodové jednotky v příslušném roce a nejvyšší průměrné roční hodnoty vynásobené průměrným ročním počtem důchodových jednotek. Poplatky lze jednorázově požadovat u 29
některých administrativních úkonů, které účastník požaduje nad rámec běžné správy smlouvy o DPS a podmínky účtování jsou podobné jako u důchodového spoření. Penzijní společnost je povinna zasílat každý rok účastníkovi informace o stavu jeho osobního penzijního účtu, včetně výše účtované úplaty či poplatku. Také je povinna převést veškeré prostředky účastníka transformované do penzijních jednotek (včetně státních příspěvků a příspěvků zaměstnavatele) nejpozději 5 let před vznikem nároku na dávku do povinného konzervativního fondu. O této skutečnosti je povinna účastníka informovat. Účastník má právo převod do konzervativního fondu odmítnout a zůstat ve stávajícím fondu či si vybrat jiný, který penzijní společnost nabízí. Účastník má na rozdíl od důchodového spoření možnost požádat o odklad placení nebo přerušení doplňkového penzijního spoření. Odklad placení příspěvků účastníka je vhodný nástroj na řešení situace, kdy se účastník dostane do momentální finanční tísně a nemůže po určitou dobu hradit příspěvky, (např. matka na mateřské dovolené, nezaměstnaný, apod.). Pokud po sjednané době odkladu doplatí chybějící příspěvky, doba odkladu se mu započítává do spořící doby. Přerušení doplňkového spoření lze využít v případě, že účastník má zájem uzavřít ještě jednu smlouvu s jinou penzijní společností, aniž by mu současná smlouva o DPS zanikla. V tomto případě se mu doba přerušení do spořící doby nezapočítává. Možnost přerušení penzijního spoření je podmíněna minimální dobou placení příspěvků před podáním žádosti o přerušení a to po dobu 36 měsíců. Doplňkové penzijní spoření zaniká dnem ukončení výplaty starobní nebo invalidní penze ze všech prostředků účastníka, výplaty jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka, úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi, uplynutím výpovědní lhůty, dohodou, nebo dnem úmrtí účastníka. 3.2.2. Nároky z doplňkového penzijního spoření Předností doplňkového penzijní spoření je variabilita způsobů, jakými může účastník se svými naspořenými finančními prostředky naložit. Zásadním rozdílem oproti důchodovému spoření je možnost podat výpověď a ukončit smluvní vztah před nárokem na výplatu jednorázového vyrovnání či penze. Prostředky účastníka se použijí na výplatu těchto dávek: a) starobní penze na určenou dobu, 30
b) invalidní penze na určenou dobu, c) jednorázové vyrovnání, d) odbytné, e) úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo f) úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu. 17 Každá z výše uvedených způsobů vypořádání má specifická kritéria pro vznik nároku na výplatu dávky. Smlouva o DPS může být ukončena výpovědí ze strany účastníka. Součástí výpovědi by měla být žádost o výplatu odbytného nebo žádost o převod finančních prostředků do jiné penzijní společnosti. Výplata odbytného i převod finančních prostředků do jiné penzijní společnosti může být zpoplatněna, pokud účastník byl pojištěn po dobu kratší než 60 měsíců. Výplata odbytného je dále podmíněna splněním minimální spořící doby v délce 24 měsíců. V tomto případě jsou vyplaceny vložené finanční prostředky účastníka, zaměstnavatele a případné zhodnocení vložených prostředků. Státní příspěvky musí být vráceny penzijní společností do státního rozpočtu. Výpověď smlouvy se žádostí o převod do jiné penzijní společnosti není přípustná, pokud již účastníkovi vznikl nárok na starobní penzi či jednorázové vyrovnání místo ní. Doplňkové penzijní spoření umožňuje účastníkovi vyplácet invalidní penzi. Invalidní penze je vyplácena účastníkovi na základě jeho žádosti po dobu minimálně tří let, pokud doloží pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně 18 z důchodového pojištění. Další podmínkou je minimální spořící doba 36 měsíců, pokud si penzijní společnost spořící dobu neurčí delší, maximálně však 60 měsíců. Tato dávka nemá vliv na výši pobíraného invalidního důchodu z důchodového pojištění. Novým prvkem oproti penzijnímu připojištění je výplata tzv. předdůchodu. Tento typ dávky je úzce svázán s důchodovým pojištěním, neboť má zásadní vliv na nároky a povinnosti účastníka vůči systému důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění. Účastník pobírající předdůchod se stává státním pojištěncem. Po dobu pobírání dávky nehradí sociální 17 19 zákona č. 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, v platném znění 18 39 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění 31