Geografie cestovního ruchu Teoretická východiska čas: 9-10 Zahraniční návštěvníci v době krize čas: 9-10 Případová studie ze zahraničí bavorský lázeňský trojúhelník - čas: 10-11 Lázeňský cestovní ruch české lázně - čas: 10-11 Regionální cestovní ruch - čas: 12-13 Případové studie židovské město v Heřmanově Městci, Smetanova Litomyšl - čas: 12-13
Poznámky: Následující prezentace je pouze krátkou anotací resp. úvodem probíraných témat Přednášející se bude snažit pořadí probíraných témat dodržet Předkládaná témata budou dále rozvinuta doplněna příklady, obrázky, mapami apod.
1. Úvod teoretická východiska
Cestovní ruch patří k jednomu z nejdůležitějších odvětví ekonomiky, které se podílí přibližně 5,5% na HDP v Evropě, pozitivně přispívá ke zlepšování platební bilance a vytváří nová pracovní místa. Je mnohostranným odvětvím, které podporuje malé a střední podnikatele a zahrnuje širokou škálu služeb: dopravní, ubytovací a stravovací, průvodcovské, služby cestovních kanceláří, provozovatelů turistických atraktivit atd. Cestovní ruch je výrazně ovlivněn sezónností, služebními cestami, veletrhy a jinými sportovními či kulturními událostmi.
Cestovní ruch může být definován jako specifická forma mechanického pohybu obyvatelstva, která se týká především obyvatelstva vyspělých zemí, kde s rostoucí životní úrovní a volného času obyvatel, se cestovní ruch stává masovým jevem a ekonomicky i sociologicky důležitým fenoménem. Moderní cestovní ruch soustřeďuje k dlouhodobým či krátkodobým pobytům obyvatelstvo do různých významných středisek, oblastí a zemí. Další vymezení cest.ruchu: největší a nejrychleji se rozvíjející průmysl světa. Má vliv na zaměstnanost, na tvorbu hrubého domácího produktu, vytváření devizových rezerv státu, záchranu kulturních, uměleckých a historických památek, zvyšuje všeobecnou vzdělanostní úroveň obyvatelstva.
Rozdělení cestovního ruchu podle formy a druhu
Cestovní ruch: domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch zahrnuje cesty obyvatel v oblasti jejich státního zřízení. Zahraniční cestovní ruch: aktivní a pasivní. (Specifickou formou je tranzitní cestovní ruch, který znamená průjezd zahraničních účastníků přes území určitého státu, kde maximální doba průjezdu je 48 hodin a cíl cesty je v jiném státu.) Aktivní cestovní ruch znamená příjezd a pobyt cizinců na území daného státu - přínos finančních prostředků a přispívá tedy kaktivní platební bilanci. Pasivní cestovní ruch vzniká při vycestování a pobytu tuzemských obyvatel v zahraničí, což znamená, že působí na platební bilanci pasivně.
Negativní vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí, infrastrukturu apod. -nutná určitá regulace rozvoje cestovního ruchu tak, aby byl dlouhodobě udržitelný masy turistů, mají negativní vliv na přírodu a zapříčiňují devastaci a narušení přírody v národních parcích a přírodních rezervacích výstavby hotelů a jiných turistických atraktivit narušují vzhled krajiny nepříznivě ovlivňuje demografické jevy, díky jeho rozvoji obyvatelstvo ztrácí svoji identitu masový rozvoj cestovního ruchu nese také svoji zodpovědnost za nárůst negativních sociálních jevů: kriminalita, rasové napětí, cestování za levným alkoholem a zábavou, s čímž souvisejí i problémy s opilci, prostitucí a obchodem s dětmi
Příklady: Cestovní ruch v Evropě Úvod Nejnavštěvovanější světadíl. Vysoké přírůstky zaznamenává např: Turecko (18%), Řecko (12%) a Portugalsko (10%). Velký význam v nabídce pracovních příležitostí pro mladé lidi.
Alpský turismus Hlavním průmyslem alpského regionu je však turismus.(alpy lákají turisty již od 18. století.) Předpoklady: -atraktivní zemědělská krajina -velkolepé horské scenérie -krásná jezera -prvotřídními možnostmi vybavení pro zimní sporty
... a samozřejmě evropské subtropy především pobřeží Středozemní moře krajina, malebná města vkopcích, starověká města Středomoří a hlavně moře a subtrop. klima lákala bohaté turisty i seniory ze zbytku Evropy od počátku 18. století ale nástup turistiky v masovém měřítku přichází po 2. svět. válce -vznikají letoviska, rozvíjejí se hotely, restaurace, noční kluby, bary atd. ve značné části pobřeží regionu dochází kpřeměnám krajin Středomoří vlivem turistiky a migrace lidí seniorského věku
Další dělení cestovního ruchu je na měkký a tvrdý turismus. Měkký turismus podporuje individuální vztah člověk- příroda. Např.: cykloturistika, agroturistika, venkovská turistika Měkký turismus se snaží o nový, sociálně a ekologicky zodpovědný přístup k hostitelským oblastem a umožňuje objevovat krásy a tradice místního prostředí. Oproti tomu tvrdý cestovní ruch podporuje masové cestování, většinou se jedná spíše o krátkodobé pobyty s pevným programem organizované cestovní kanceláří.
Jak je to se zahraničními turisty v ČR?
Zpráva Travel and Tourism Competitiveness 2009 (Světové ekonomické fórum) Nejlepší prostředí po 3 poslední roky pro cestovní ruch: Švýcarsko, Rakousko, Německo (v desítce: Francie, Kanada, Španělsko, Švédsko, USA, Austrálie, Singapur) ČR 26 (Slovensko 46); celkem 133 zemí Hodnotí se: přírodní a kulturní památky, bezpečnost, životní prostředí, úroveň zdraví a hygieny, letecká a dopravní infrastruktura, úroveň pracovní síly, priority, které sektoru přikládá vláda
V Česku klesá počet turistů ze západu, mají špatné zkušenosti. 2007 6,7 mil.zahraničních turistů pokles o 0,4% (horší je to však se strukturou národností klesají počty solventních západních turistů nechtějí se vracet; stoupá počet Rusů, Poláků ) Meziroční propad tržeb podnikatelů v cestovním ruchu o 30% (příjezdový cestovní ruch se nachází v krizi )
PREZENTACE 2.
Příklad ze zahraničí za našimi hranicemi
Evropský lázeňský trojúhelník Bavorsko Bad FÜssing, Bad Birnbach, Bad Griesbach BAD FÜSSING Špičkově zařízené lázně s vysokou kvalitou služeb 470 možností ubytování v třítisícovém městečku a okolí Vysoká kvalita i pestrost ubytování od levnějších kempů (8), penzionků, privátů po čtyřhvězdičkové hotely (běžné spojení s areálem lázní, se Saunahofem apod.)
PREZENTACE 3.
Evropa investuje Lázeňský cestovní ruch české lázně místo chemických léčiv stojí za to vrátit se kpřírodě, léčbě pohybem i klidem a využít toho, co nám příroda nabízí a co je léty vyzkoušeno
Úvod tradice a unikátnost Tradice českého lázeňství neoddělitelná součást evropského kulturního - dědictví -vysoká kvalita přírodních léčivých zdrojů získala mimořádný věhlas i vážnost v evropském povědomí Unikátnosti českého lázeňství -spojení kvalitní lékařské péče -progresivních léčebných a rehabilitačních metod -využívání přírodních zdrojů (minerální vody léčebné peloidy (slatina, rašelina, bahno) -přírodní plynů -klima
PREZENTACE 4.
Geografie cestovního ruchu v ČR v mapách
PREZENTACE 5.
Regionální cestovní ruch Pardubický region
Pardubický kraj - úvod východní část Čech, 120 km východně od Prahy s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří region soudržnosti NUTS II Severovýchod území kraje -východ České kotliny -severovýchodní hranice kraje je i státní česko polskou hranicí -východ je ohraničen jižní částí Orlických hor, masívem Králického Sněžníku a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku -jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor -střed a západ kraje je tvořen řekou Labe a úrodnou Polabskou nížinou.
Rozloha -4 519 km2 (5,73 % plochy ČR), čtvrtý nejmenší kraj ČR (bez hlavního města Prahy). Nejvyšší bod -Králický Sněžník (1423 m n. m.) Nejnižší bod -na řece Labi u Kojic při západní hranici kraje (200 m n. m.). Počet obyvatel cca 500 000 (5 % obyvatel ČR.) Největší města -Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová. Pardubický kraj je součástí turistického regionu Východní Čechy 5 turistických oblasti: Pardubicko, Chrudimsko-Hlinecko, Orlické hory a Podorlicko, Českomoravské pomezí a Králický Sněžník.