PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Podobné dokumenty
PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Základy pedologie a ochrana půdy

PC: Taxonomie lesních půd

Základy pedologie a ochrana půdy

Taxonomický klasifikační systém půd ČR v lesnické praxi. 2. Diagnostika půdních tříd a typů

PŮDA DŘÍVE A NYNÍ. Prax Alois, Hybler Vítězslav, Pokorný Eduard, Vopravil Jan, Zbyněk Kulhavý

Pedologie - cvičení V Půdní taxonomie. LS 2014 Brno připravili: Jan Pecháček, Dušan Vavříček

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

1. DIAGNOSTICKÉ HORIZONTY

FYTO Úvod do pedologie. 1.1 Vznik a vývoj půdy 1.2 Zrnitost půdy 1.3 Minerální složení

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa I.

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

Význam geologie v lesnické typologii

MORFOGENETICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD

2. Diagnostické horizonty charakteristiky a označení

Hydropedologie. Klasifikace půd:

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Půdní typy DIAGNOSTICKÉ ZNAKY

Hydropedologie. Klasifikace půd II. Český systém, systém FAO, diagnostické horizonty, půdní typy v ČR. Bonitace půd KPP, BPEJ.

Taxonomický klasifikační systém půd ČR

PŮDA 1: NEŽIVÉ SLOŽKY PŮDY. Miloslav Šimek. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologická fakulta

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

VOJENSKÝ ZEMĚPISNÝ ÚSTAV PRAHA ÚDB PŮDY PŘÍRUČKA PRO UŽIVATELE

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Chemie životního prostředí II Znečištění složek prostředí Pedosféra (04) Typy půd

PEDOGEOGRAFIE. zkoumá půdní kryt jako součást FG sféry popis půdních typů (část pedologie)

CZ.1.07/1.1.00/

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM PŮD ČESKÉ REPUBLIKY. Němeček J. a kolektiv

Abiotické faktory rozvoje lesních ekosystémů

LETNÍ SEMESTR AKADEMICKÉHO ROKU 2012/2013 PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/2/3

Degradace chemických vlastností půdy

PŘÍRUČKA PRO PRŮZKUM LESNÍCH PŮD

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie

PŘEDMĚT ZAKONČENÝ ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU, 5 KREDITŮ, 2/1/3

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Pedologie. Půda Význam a funkce půdy Úrodnost půdy Vznik půd pedogeneze Půdotvorní faktory a podmínky.

Jan Vopravil, Tomáš Khel, David Kincl

Půdní poměry ČR Irena Smolová

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky

Klíč k použití. Bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ)

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko

SEZNAM PŘÍLOH: Popis půdního profilu kambizem litická Popis půdního profilu kambizem modální Popis půdního profilu černozem luvická

Klima jako jeden z půdotvorných faktorů, dopady sucha

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

POZNÁMKY K TAXONOMICKÉMU KLASIFIKAČNÍMU SYSTÉMU PŮD ČR (2001)

Mendelova Univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

Kvalita a zdraví půd Přednáška č.4. zajímavé postřehy. Mezi sebou a hladem má člověk pouze tenkou vrstvu půdy Autor neznámý

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Zákony pro lidi - Monitor změn ( III. ODŮVODNĚNÍ

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

4 PŮDA. Půdy hrají v ekosystémech nezastupitelnou roli substrátu, proto bychom se na ně měli taktéž v přehledu podívat. 4.

K R A J I N Y ( )

SEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

Vznikla jako reakce na rozdílnosti národních klasifikací. Úkolu se ujímá Mezinárodní pedologická společnost v letech

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Pedogeografické poměry ČR Irena Smolová

, Brno Připravil: Vítězslav Vlček, Ph.D. Kvalita a zdraví půd. Přednáška č.5

- základní zdroj živin a vody pro růst a vývoj rostlin

č.. 2: dního profilu Popis půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Příspěvek ke Strategii komunitně vedeného místního rozvoje zpracovaný pro místní akční skupinu Pošumaví.

lesy louky mokřady nejdůležitější faktory - vlhkost, teplota, struktura a ph

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Nabídka mapových a datových produktů Data BPEJ

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Stav zemědělské půdy ČR a její potenciál pro vznik mokřadů. Jan Vopravil, Pavel Novák Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

Základy pedologie a ochrana půdy

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Charakteristika půdních vlastností v závislosti na výškové pásmitosti

Kvalita a zdraví půd Přednáška č.5. zajímavé postřehy. Acidifikace

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2381/2014

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

č.. 3: nní pedologický posudek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Zemědělská část exkurze

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

USAZENÉ HORNINY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Šance pro inovace v technických oborech. Monitorování půd

Kvalita a zdraví půd. Proč se zabývat problémem kvality/zdraví půdy? zemědělská půda na 1 obyvatele planety

Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě

Stanovení kvality humusu spektrofotometricky

BAZÁLNÍ MONITORING PŮD

Transkript:

KLASIFIKACE PŮD

PŮDA? Půda je výsledek vzájemného působení půdotvorných faktorů a procesů.

Vznik a vývoj půdy klimatický faktor biologický faktor člověk voda mateční hornina zvětrávání půdotvorný substrát půdotvorný proces zvětrávání PŮDA Podmínky půdotvorného procesu: - čas - reliéf

POPIS PŮDNÍHO PROFILU

Půdní sonda - kopaná 200 cm 80 cm ČELO 150-200 cm

Popis půdních horizontů H O A E B C R Barva Struktura Zrnitost Skeletovitost Vlhkost, konzistence Konkrece, ostatní novotvary Obsah uhličitanů, rozpustných solí Pórovitost, trhliny Prokořenění, biologické oživení Charakter přechodů

Popis půdních horizontů O A C R - horizont = pevná hornina, ze které vzniká půda, respektive půdotvorný substrát = např.: - žula - čedič - vápenec R

Popis půdních horizontů O A C R R R

Popis půdních horizontů O A C R C - horizont = půdotvorný substrát = vzniká rozpadem matečné horniny = velmi málo ovlivněn půdotvorným procesem = postrádá vlastnosti horizontů H, O, A, E nebo B = z půdotvorného substrátu vznikají ostatní horizonty, resp. půda

Popis půdních horizontů O A C R C C

Popis půdních horizontů O A C R A - horizont = povrchové minerální horizonty = akumulace humifikovaných látek (do 20-30 % hm.), obsah nerozložených org. l. < 5 % = vlastnosti vyplývající z kultivace a obhospodařování půd = morfologie rozdílná od níže ležících horizontů B a C

Popis půdních horizontů O A A A C R

Popis půdních horizontů O A B C R B - horizont = minerální podpovrchové horizonty metamorfické nebo obohacené m(iluviální) horizonty = kambické (Bv), spodické (Bvs), luvické (Bt), mramorované (Bm) = akumulace jílu (luvický x kambický proces), humusových látek, Fe, Al, Mn.. = vyznačují se specifickou strukturou (např. Bt prismatická struktura)

Popis půdních horizontů O A B C R B B

Popis půdních horizontů H O A E B C E - horizont = minerální podpovrchové horizonty = ochuzené až vybělené (albické) horizonty v důsledku vertikálního, ale i laterálního transportu např. jílu, humusových látek, Fe, Al, atd. R

Popis půdních horizontů H O A E B E C R

Popis půdních horizontů H O A E B C R O - horizont = organické horizonty obsahující > 20 30 % organických látek = horizonty nadložního humusu lesních půd (L+F+H) - anhydrogenní - hydrogenní - rašelinné

Popis půdních horizontů H O A E B O O C R

Přechod půdních horizontů OSTRÝ (0-2cm) ZŘETELNÝ (2-4cm)

Přechod půdních horizontů POZVOLNÝ (5-15cm) DIFUZNÍ (>15cm)

Přechod půdních horizontů Ap Jazykovité záteky Ap Ferric? Incipient spodic?

PŮDOTVORNÉ PROCESY ZVĚTRÁVÁNÍ - předchází vlastnímu vzniku půd - probíhá i během jejich vývoje (vnitropůdní zvětrávání př. Kambisoly) - podstatou je mechanický rozpad, chemická přeměna primárních minerálů v sekundární, tvorba jílu, uvolňování bází, oxidů železa, hliníku, kyseliny křemičité, apod. - ovlivňováno klimatickým a biologickým faktorem

PŮDOTVORNÉ PROCESY HUMIFIKACE - v různé míře probíhá ve všech půdách - mikrobiální a chemické procesy přeměny organických zbytků v humus

PŮDOTVORNÉ PROCESY ELUVIACE - vyplavování, ochuzování - přemisťování půdních složek (ve formě roztoků či koloidních roztoků) do spodních částí půdního profilu degradace posun rozpustných solí illimerizace posun jílu podzolizace posun sloučenin Al a Fe a organických látek - vznik E-horizontů

PŮDOTVORNÉ PROCESY ILUVIACE - obohacování (opak eluviace) - dochází k hromadění eluviovaných látek - vznik Bt-, Bth- (LUVISOLY), Bhs- a Bshorizontů (PODZOSOLY)

PŮDOTVORNÉ PROCESY OGLEJENÍ - při periodickém převlhčení povrchovou vodou - střídání redukčních (převlhčení) a oxidačních (vysychání) pochodů - tvorba Fe-Mn konkrecí - vznik mramorovaných Bm-horizontů (Bm hydromorfně transformovaný kambický horizont, Bmt hydr. trans. luvický horizont) - znaků oglejení do hloubky ubývá!!!

PŮDOTVORNÉ PROCESY GLEJOVÝ PROCES - při trvale zvýšené hladině podzemní vody - redukce sloučenin Fe a Mn v anaerobních podmínkách (šedomodrá barva), zvýšení obsahu organických látek, rozklad primárních minerálů (zajílení) - znaků glejového procesu do hloubky přibývá!!!

PŮDOTVORNÉ PROCESY SALINIZACE - vynášení lehce rozpustných solí (SO 4 2-, CO 3 2-, Cl -, atd.) vzlínáním silně mineralizované podzemní vody v aridnějším klimatu

PŮDOTVORNÉ PROCESY SOLONCOVÁNÍ - vymývání solí z povrchových vrstev a jejich akumulace ve spodní části profilu - vznik Bn-horizontu se sloupkovitou strukturou a nasyceností sorpčního komplexu Na

VÝVOJ KLASIFIKACE PŮD V ČR Geneticko agronomická klasifikace 60. léta Komplexní průzkum zemědělských půd odděleně se vyvíjela klasifikace lesních půd Morfogenetický klasifikační systém půd 1987 Taxonomický klasifikační systém půd ČR Prof. RNDr. Jan Němeček, DrSc., a kol., 2001

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR Klasifikace půd na základě morfologických a analytických znaků http://klasifikace.pedologie.cz http://pedologie.czu.cz/postupy/postupy.htm

TAXONOMICKÝ KLASIFIKAČNÍ SYSTÉM ČR REFERENČNÍ TŘÍDY PŮD (15): - skupiny půd, končící na sol, tvořené podle hlavních rysů jejich geneze (např.: LEPTOSOLY, ČERNOSOLY, apod.) PŮDNÍ TYPY (26): - hlavní jednotky klasifikačního systému - charakterizovány diagnostickými horizonty a diagnostickými znaky - označení s koncovkou zem (např.: LITOZEM - LI, ČERNOZEM - CE)

1. LEPTOSOLY Půdy vytvářející se z rozpadů pevných či zpevněných hornin či jejich bazálních souvrství Výrazná skeletovitost a mělkost profilu Půdní typy: Litozem - LI Ranker - RN Rendzina - RZ Pararendzina - PR

Litozem LI (Nevyvinutá půda - NV)

Litozem LI (Nevyvinutá půda - NV) A h humusový (A i - iniciální) R mateční hornina

Ranker RN (Nevyvinutá půda - NV)

Ranker RN (Nevyvinutá půda - NV) (O) A h C r granodiorit R

Ranker kambický - RNk (O) A h (B v ) C břidlice R droba

Rendzina RZ

R k (vápenec) Rendzina - RZ (Rendzina - RA) A m melanický C k

Pararendzina PR (Rendzina - RA) A m (A h ) C rk R k

Pararendzina pelická (na slínovci) Hloubka (cm) 0-24 24-45 45-61 > 61 < 0,001 mm 40,5 56,3 46,9 47,3 < 0,01 mm 50,4 74,0 77,2 76,6 Humus (%) 2,8 1,0 0,8 0,6 HK/FK 1,2 1,0 - - Karbonáty (%) 2,5 8,0 28,0 34,0 ph KCl 7,1 7,2 7,2 7,3 ph H2O 7,6 7,8 7,7 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 28,2 27,7 22,6 19,0 V (%) 100 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 58,8 59,1 56,6 58,7 Fe 2 O 3 3,9 4,1 3,8 3,3 Al 2 O 3 10,3 12,2 11,1 14,0 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 400 380 120

2. REGOSOLY Půdy vzniklé z nezpevněných sedimentů, zejména z písků a štěrkopísků. Výrazná mineralizace. Půdní typy: Regozem - RG

Regozem RG (Drnová půda - DA) (O) A h (A p ) C

Regozem RG (Drnová půda - DA) A h (A p ) C k

Regozem (Veselí nadlužnicí) Hloubka (cm) 0-22 22-110 110-120 < 0,001 mm 7,9 3,0 3,9 < 0,01 mm 23,2 5,8 7,8 Humus (%) 2,5 0,2 0,1 HK/FK - - - Karbonáty (%) 0 0 0 ph KCl 5,6 7,0 6,8 ph H2O 6,8 7,1 6,9 KVK (mmol(+)/100g) 10,9 1,3 1,1 V (%) 48,6 7,7 45,5

3. FLUVISOLY Půdy bez výrazných diagnostických horizontů, s fluvickými diagnostickými znaky, vzniklými periodickým usazováním sedimentů. Proces sedimentace. Půdní typy: Fluvizem - FL Koluvizem - KO

Fluvizem FL (Nivní půda - NP)

Fluvizem FL (Nivní půda - NP) (O) A h (A p ) M C

Fluvizem FL A hn M C g

Fluvizem (Veselí nad Lužnicí) Hloubka (cm) 0-28 28-59 59-74 74-120 < 0,001 mm 6,9 7,1 8,4 6,2 < 0,01 mm 18,5 22,3 21,1 10,7 Humus (%) 2,0 1,5 1,1 0,7 HK/FK - - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,2 5,2 5,1 5,3 ph H2O 5,9 6,0 5,8 5,9 KVK (mmol(+)/100g) 12,1 13,3 12,5 5,8 V (%) 37,2 42,9 52,0 31,0

Koluvizem KO A p A z

4. VERTISOLY Těžké půdy s vertickými diagnostickými znaky (trhliny, skluzné plochy - slickensides). Hluboký tmavý tirsový humusový horizont. Půdní typy: Smonice - SM

Smonice SM (ČM smonice) A p - orniční A s - tirsový A s /C k C k

VERTISOLY trhliny

VERTISOLY vertické znaky

VERTISOLY vertické znaky

VERTISOLY vertické znaky - skluzné plochy (slickensides)

Smonice Hloubka (cm) 0-21 21-70 70-105 > 105 < 0,001 mm 31,3 61,4 63,3 69,5 < 0,01 mm 52,8 75,9 90,2 87,6 Humus (%) 5,8 3,1 1,0 0,2 HK/FK 0,9 1,0 - - Karbonáty (%) 0,2 0,1 3,2 3,1 ph KCl 7,1 7,0 7,2 7,2 ph H2O 8,4 7,9 8,0 7,9 KVK (mmol(+)/100g) 30,7 39,2 37,7 29,2 V (%) 95 91 100 98 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 66,8 63,1 60,2 58,5 Fe 2 O 3 7,5 8,2 7,9 7,5 Al 2 O 3 19,2 21,8 21,9 21,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 920 510 500 490

5. ČERNOSOLY Půdy s mocným (0,4-0,6 m) černickým humusovým horizontem s drobtovitou až zrnitou strukturou. Z nezpevněných karbonátových substrátů. Probíhá humifikace a bioakumulace. Půdní typy: Černozem CE Černice CC

Černozem CE (Černozem - ČM) A p - orniční A c - černický A c /C k (K kalcický) C k

Černozem CE (Černozem - ČM) A p - orniční A c - černický A c /C k (K kalcický) C k

Černozem akumulace karbonátů pseudomycelia cicváry

Černozem krotoviny

Černozem koprolity

Černozem modální (na spraši, Brázdim) Hloubka (cm) 0-25 25-55 55-80 > 80 < 0,001 mm 22,6 24,1 22,9 20,7 < 0,01 mm 36,0 41,0 37,5 36,5 Humus (%) 2,4 2,2 1,1 0,3 HK/FK 2,2 2,4 1,8 - Karbonáty (%) 0,9 0,3 11,6 16,9 ph KCl 7,5 7,4 7,7 7,7 ph H2O 7,8 7,7 8,1 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 22 22 16 12 V (%) 100 100 100 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 74,5 71,1 70,7 72,2 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,8 3,3 Al 2 O 3 17,2 16,7 16,9 17,5 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 980 520 480 200

Mapa osídlení 10 tis. let před n. l.

Černozem CE (Černozem - ČM)

Černice CC (Lužní půda - LP) (A p ) A cn AC g Slín C g

Černice CC A cn - černický AC g C g

6. LUVISOLY Půdy s diagnostickým horizontem (argi)luvickým a méně či více výrazným (albickým) horizontem eluviace jílu. Proces illimerizace. Půdní typy: Šedozem - SE Hnědozem - HN Luvizem - LU

Závislost potenciálu koloidů na koncentraci kompenzujících iontů ( - c křivky) IB = isoelektrický bod koagulace (x peptizace)

6. LUVISOLY illimerizace % jílu Povlaky jílových minerálů

6. LUVISOLY novotvary Povlaky jílových minerálů

Šedozem SE (ČM illimerizovaná) A p (A me ) (E v ) B th - organoluvický C k

Šedozem - SE

Hnědozem HN (Hnědozem - HM) (A p ) A h (E v ) B t - luvický B/C C (C k )

Hnědozem HN (Hnědozem - HM) (A p ) A h (E v ) B t - luvický B/C C (C k )

Hnědozem modální Hloubka (cm) 0-28 28-40 40-70 70-105 > 105 < 0,001 mm 18,6 19,5 28,9 17,2 13,4 < 0,01 mm 30,3 30,5 40,0 35,3 34,8 Humus (%) 1,5 0,7 0,4 0,4 0,1 HK/FK 1,2 0,6 - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 14,5 ph KCl 7,3 7,2 7,1 7,2 7,7 ph H2O 7,5 7,5 7,3 7,4 8,1 KVK (mmol(+)/100g) 14 11 16 11 10 V (%) 95 95 95 97 100 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 75,2 70,1 74,4 69,8 68,2 Fe 2 O 3 3,8 3,3 3,9 3,6 3,3 Al 2 O 3 15,2 16,8 17,2 16,5 15,5 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 420 400 440 360 280

Luvizem LU (Illimerizovaná p. - IP) (A p ) A h E l B t - luvický (B td l.degradovaný) C

Luvizem modální Hloubka (cm) 0-26 26-40 40-50 50-70 70-95 95-110 < 0,001 mm 13,1 15,3 25,3 30,0 30,8 29,1 < 0,01 mm 37,9 38,4 45,5 49,6 46,2 59,2 Humus (%) 1,4 0,6 0,6 0,3 0,2 0,1 HK/FK 1,1 0,3 0,3 - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 0 0 ph KCl 6,2 5,8 5,0 5,0 5,3 6,5 ph H2O 7,3 6,4 6,4 5,9 6,6 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 18 17 19 21 19 15 V (%) 72 72 70 66 76 89 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 79,6 81,3 78,8 75,5 74,7 72,8 Fe 2 O 3 2,2 2,2 3,2 4,0 3,8 4,0 Al 2 O 3 10,2 11,1 11,8 14,0 14,3 13,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 750 800 900 950 970 900

Luvizem oglejená LUg (A p ) A h E l B mt mramorovaný luvický C

Katena sled pedonů směrem do terénní deprese změna barvy B horizontů

7. KAMBISOLY Půdy s výrazným metamorfickým horizontem, vytvořeným v hlavním souvrství svahovin z přemístěných zvětralin pevných či zpevněných hornin aj. Různá zrnitost, vyluhování a acidifikace. Probíhá hnědnutí a tvorba jílu. Půdní typy: Kambizem - KA Pelozem - PE

Kambizem KA (Hnědá půda - HP) O (A h ) B v - kambický C

Kambizem KA (Hnědá půda - HP) (O) A h B v - kambický C břidlice slepenec

Kambizem arenická KAr (O) A h B v C (písek) slepenec

Kambizem rankerová KAs (O) A h B v C břidlice břidlice slepenec gabrodiorit

Kambizem melanická KAn (O) A m - melanický B v C polygen. hlína břidlice slepenec čedič

Kambizem melanická (Věrušičky) Hloubka (cm) 0-30 30-55 55-80 80-120 < 0,001 mm 16 16 12 10 < 0,01 mm 43 38 32 33 Humus (%) 3,0 1,7 0,8 0,4 HK/FK 1,5 1,0 - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,6 5,6 5,8 5,9 ph H2O 6,0 6,4 6,8 7,0 KVK (mmol(+)/100g) 28 26 16 12 V (%) 61 66 74 79 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 55,8 49,8 49,0 47,1 Fe 2 O 3 12,6 12 15 14,4 Al 2 O 3 16,6 18,1 19,4 20,2 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1830 2100 2050 1700

Kambizem dystrická KAd (O) A h B v C granodiorit slepenec amfibolit

Kambizem dystrická Hloubka (cm) 0-20 20-35 35-65 65-105 < 0,001 mm 4,4 8,8 9,2 5,8 < 0,01 mm 21,1 23,2 21,1 13,7 Humus (%) 6,6 6,6 4,1 0,7 HK/FK 0,7 0,4 0,2 - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 4,1 4,4 4,5 4,3 ph H2O 4,9 5,2 5,0 4,9 KVK (mmol(+)/100g) 24,8 21,1 21,0 13,2 V (%) 30 30 30 30 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 65,5 63,5 59,8 57,1 Fe 2 O 3 5,7 5,9 5,5 7,1 Al 2 O 3 19,5 20,6 23,3 26,6 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1080 1120 1350 650

8. ANDOSOLY Půdy na zvětrávájících kyselých vulkanických popelech. Uvolňování volného Al či tvorba amorfních jílových minerálů alofanu a imogolitu. Hluboký, silně humózní andický humusový horizont a kyprý kambický andický horizont. V ČR nebyly zjištěny. Půdní typy: Andozem - AD

Andozem AD A p A a h. andický B a - andický C

9. PODZOSOLY Půdy se spodickými diagnostickými horizonty, silně sorpčně nenasycené. Proces podzolizace. Půdní typy: Kryptopodzol - KP Podzol - PZ

Kryptopodzol KP (HPp, Rezivá p.) (O) A h (A p ) B vs - rezivý C rula amfibolit

Podzol PZ (Podzol - PZ) O (A h ) E p B hs B s C (rula)

Podzol PZ O (A h ) E p B hs C

Podzol arenický - PZr

Podzol arenický - PZr O A h E p B hs (B sd ) B s C

Podzol arenický PZr O (A h ) E p B hs (B sd ) B s kvádrový pískovec (Novotvar: ortštejn) C štěrkopísek

Podzol novotvar ortštejn

Podzol podzolizace

Podzol modální (Moldava, Krušné hory) Hloubka (cm) 0-10 10-22 22-30 57-80 < 0,001 mm 7 5 8 5 < 0,01 mm 18 16 17 18 Humus (%) 14,0 3,9 10,8 - HK/FK - 0,7 0,3 - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 3,0 3,1 3,4 4,2 ph H2O 3,4 3,8 4,1 4,5 KVK (mmol(+)/100g) 30 14 29 15 V (%) <30 <30 <30 <30 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 70,7 77,7 58,5 65,1 Fe 2 O 3 5,2 1,8 7,5 3,3 Al 2 O 3 17,6 16,0 25,1 22,9 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 550 60 2790 350

10. STAGNOSOLY Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem v důsledku povrchového periodického převlhčení v hloubce do 0,5 m. Proces oglejení. Půdní typy: Pseudoglej - PG Stagnoglej - SG

Pseudoglej PG (Oglejená p. - OG) A hn (E n nodulární) B m mramorovaný B mt BC g diluviální hlína C diluviální hlína

Pseudoglej Fe-Mn konkrece

Pseudoglej Hloubka (cm) 0-27 27-43 43-60 60-110 < 0,001 mm 9,3 12,7 39,6 24,9 < 0,01 mm 42,6 36,7 53,0 49,9 Humus (%) 3,4 0,3 0,3 0,2 HK/FK 1,1 0,9 0,2 0,1 Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,0 4,4 4,2 4,1 ph H2O 5,3 4,8 4,7 4,6 KVK (mmol(+)/100g) 17 15 18 14 V (%) 34 <30 <30 35 Prvkové složení (tot. %) SiO 2 77,9 77,2 76,0 73,1 Fe 2 O 3 2,5 3,4 3,7 3,0 Al 2 O 3 12,5 12,5 13,6 16,1 Volné Fe 2 O 3 (mg/100g) 1080 1230 1140 880

Stagnoglej SG A hg (A t ) G ro - glejový B m diluviální hlína C g diluviální hlína

11. GLEJSOLY Půdy s výrazným reduktomorfním glejovým horizontem v hloubce do 0,5 m v důsledku dlouhodobého provlhčení zejména podzemní vodou. Glejový proces. Půdní typy: Glej - GL

Glej GL (Glejová p.- GL)

Glej GL (Glejová p.- GL) (O t ) A t (T) G o G ro G r ný diluviální hlína diluviální hlína

Glej GL diluviální hlína

Glej rezivé povlaky

Glej GL (O t ) A t (T) G or G ro diluviální hlína G r diluviální hlína

Glej (Březnice) Hloubka (cm) 0-9 9-30 30-66 66-90 < 0,001 mm 10,3 15,5 14,0 10,5 < 0,01 mm 40,9 46,3 35,0 30,9 Humus (%) 7,7 1,9 0,7 1,1 HK/FK - - - - Karbonáty (%) 0 0 0 0 ph KCl 5,5 6,0 6,1 6,0 ph H2O 6,4 7,2 7,4 7,2 KVK (mmol(+)/100g) 29,9 17,6 11,8 11,6 V (%) 51,2 60,2 66,1 60,3

12. SALISOLY Půdy s s vysokým obsahem rozpustných solí, s výraznými znaky zasolení a se salickým diagnostickým horizontem. Půdní typy: Solončak - SK

Solončak SK (Solončak - SK) A h S - salický C s

13. NATRISOLY Půdy s natrickým horizontem se sloupkovitou strukturou ve svrchní části nebo nasyceností sorpčního komplexu sodíkem vyšší než 15 % do 0,5 m. Proces soloncování. Půdní typy: Slanec - SC

Slanec SC (Solonec-SC) A h E s soloncový ochuzený B n - natrický BC C

Slanec SC (Solonec-SC) Sloupkovitá struktura

14. ORGANOSOLY Půdy s holorganickými, hlavně rašelinnými horizonty o mocnosti nad 0,5 m (případně 0,1 m). Proces rašelinění. Půdní typy: Organozem - OR

Organozem OR (Rašelinová p.-rš) T rašelinný horizont

C Organozem OR (Rašelinová p.-rš) T rašelinný horizont

Organozem OR

15. ANTROPOSOLY Půdy vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů kultivačními, melioračními opatřeními, pohřbením původních půdních horizontů. Půdy vzniklé z člověkem přemístěných materiálů či překryté (sealing). Půdy silně kontaminované. Půdní typy: Kultizem - KU Antrozem - AN

Antro(po)zem AN

Antrozem AN A z - antropický C

Zastoupení půdních typů v ČR Půdní typ % Kambizemě 49,46 Pseudogleje 7,76 Gleje 7,31 Černozemě 6,80 Fluvizemě 6,65 Hnědozemě 5,73 Kryptopodzoly 4,38 Luvizemě 3,07 Regozemě 1,65 Černice 1,52 Podzoly 1,47 Antrozemě 1,09 Pelozemě 1,04 Ostatní 1,82

Mapa půdních typů ČR 1 : 1 000 000

WRB