Metodický manuál pro učitele

Metodický manuál pro učitele

Metodický manuál pro učitele Evropa 2045 Veronika Endrštová [et al.]. -- 1. vyd. -- Praha: Generation Europe, 2009 Verze 1.0 ---------------------------------------------------- Copyright (c) Generation Europe, o.s. 2009 Autoři: Edita Dufková, Veronika Endrštová, Lenka Petýrková, Michal Řezáč, Vít Šisler Grafický design: Jan Čumlivski, Marie Římanová Editor: Veronika Endrštová, Marie Římanová, Šárka Vlasáková Vysázeno písmem Katarine www.evropa2045.cz Publikace může být pro účely výuky volně reprodukována nebo šířena jakýmkoliv způsobem (elektronicky, mechanicky, kopírováním, či jinak). V případě zájmu o jiné než výukové využití na základních, středních a vysokých školách kontaktujte Generation Europe, o.s. Generation Europe, o.s. Vratislavova 59/5 128 00 Praha 2-Vyšehrad Tel.: 234 697 965 info@generationeurope.cz Tato publikace vznikla v rámci projektu Evropa 2045 v regionech financovaného Úřadem vlády ČR. Projekt realizuje občanské sdružení Generation Europe. ISBN 978-80-254-5440-4 (brož.)

Vážení učitelé, metodická příručka, již právě otvíráte, je souborem lekcí, které vám pomohou aplikovat některá z témat týkajících se Evropy a Evropské unie do výuky společenských věd na středních školách. Soubor 11-ti lekcí vytvářel autorský tým záměrně tak, aby vám umožnil provázat výuku vybraných témat s počítačovou simulací Evropa 2045 (www.evropa2045.cz). Prostřednictvím jednotlivých lekcí lze studenty připravit na některé z herních principů (řízení ekonomiky státu, hra v roli za jeden z ideových směrů tzv. projekty ), či událostí (konflikt v Dárfúru), se kterými se ve hře setkají, a umožnit jim tak lepší porozumění. Souvislost s hrou je uvedena vždy na začátku každé lekce. Využití manuálu souběžně s hrou však není nutnou podmínkou, ani není nijak stanoveno, které lekce vybrat, nebo v jakém pořadí je používat. Vycházíme z předpokladu, že podmínky na jednotlivých školách a znalosti a dovednosti studentů se natolik liší, že takový jednoduchý recept ani není možný. Na stránkách projektu v sekci ke stažení (http://www.evropa2045.cz/ ke_stazeni.php) najdete řadu doplnění a příloh členěných přehledně podle čísel a názvů lekcí. Není-li tedy příloha k lekci součástí tištěného manuálu, najdete ji právě v této sekci na internetu. Pro lepší orientaci a snazší výběr jsme vám také ke každé lekci připravili stručný souhrn aktivity (aktivita v kostce) a přehled cílů (znalosti a dovednosti), které daná lekce naplňuje. Kompletní přehled lekcí a jejich stručnou charakteristiku pak najdete v souhrnné tabulce na následující straně. Budeme rádi, pokud v příručce najdete spolehlivého pomocníka či alespoň inspiraci pro vaši výuku. Zároveň při tom uvítáme veškeré připomínky a návrhy jak k metodické příručce, tak ke hře Evropa 2045. Přejeme mnoho úspěchů při výuce. Autorský tým Evropa 2045 1

Číslo lekce Téma lekce Název 1 Základní politické ideologie 19., 20. století a současnosti. Časová náročnost (příprava učitele/práce v hodině/ práce mimo vyučování) Souvislost s Evropou 2045 Druh aktivity Politické směry 20 min./ 90 min./ - Aktivita má studentům pomoci pochopit klasifikaci politických směrů tak,aby byli schopni si vybrat projekt a následně za něj ve hře vystupovat. Aktivitu lze využít před zahájením samotné hry. Práce ve skupinách, vyhledávání informací v textu, prezentace. 2 Ekonomika státu Počty s rozpočtem 40 min./ 45 min./ 30 min. Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat s ekonomickými daty, které se vztahují k řízení jejich státu. 3 Makroekonomické ukazatele Ekonomika s námi smýká 30 min./ 90 min./ - Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat s ekonomickými daty a událostmi, které je ve hře potkají. 4 Instituce a rozhodovací procesy EU Boj o armádu a GMO 80 min./ 45-60 min./ 20 min. Tato aktivita by měla doplnit samotnou výukovou hru, která rozhodovací procesy EU nesimuluje. Aktivitu je vhodné zařadit v průběhu hry. 5 Právní předpisy EU a ČR Právní pyramida 10 min./ 20-45 min./ - Aktivitu lze zařadit kdykoli po 3. kole hry. Jejím cílem je na příkladech seznámit studenty s tím, co a jak reguluje ústava a zákony ČR, směrnice a nařízení ES, akty územní samosprávy a co je výlučně soukromou věcí občanů. 6 Mezinárodní vztahy EU a svět 10 min./ 15+25 min./ 1-2h Aktivitu lze použít kdykoliv, ideálně pak v návaznosti na jednu z následujících událostí: Čečenská nezávislost, Konflikt v Dárfúru, Nátlak na USA. 7 Postoj EU k vnějším konfliktům Konflikt v Dárfúru 15 min./ 45 min./ - Aktivitu lze použít v návaznosti na událost Konflikt v Dárfúru (2. kolo). Aktivita má vést studenty k porozumění příčin konfliktu a k zamyšlení nad odpovědností mezinárodoních institucí. 8 Migrační politika EU Přistěhovalci? 5 min./ 45 min./ - Aktivita přispěje k lepšímu pochopení projektů Otevřená Evropa a Pevnost Evropa. Lze zařadit kdykoliv v průběhu hry. 9 Energetická politika a soběstačnost 10 Etnická rozmanitost Evropy a vnitřní konflikty 11 Vlivy projektů na životní prostředí Energeticky nezávislá Evropa 20 min./ 20 + 45 min./ 2-3h Aktivita má za cíl přiblížit studentům problematiku zajištění energetické nezávislosti a výhody i obtíže s tím spojené. Lze navázat na událost ve hře Blackout. Hry s hranicemi 30 min. / 45 min./ DÚ - 2 h Aktivita přiblížuje studentům etnickou rozmanitost Evropy a systém ochrany práv menšin. Témata lze spojit s otázkou budoucího vývoje Evropy v oblasti regionální politiky, postoje k menšinám a otázkou vnitřní stability. Vadí, nevadí (EIA, NIMBY) 50 min./ 90 min./ 15 min. Lekce přibližuje jeden ze systémů ochrany životního prostředí (EIA). Lze dát do souvislosti s tématy Natura 2000, přímá jurisdikce, ale také s principem účasti veřejnosti na rozhodování. Orientace v rozpočtových tabulkách, práce ve skupině, diskuse. Jednoduché početní úkony, analýza textu, hledání příčin a důsledků. Diskuse, hra v roli. Logické uvažování, skupinová práce. Brainstorming, práce v týmu, rešerše na internetu, výtvarné zpracování, prezentace. Kolektivní vyjednávání, diskuse, tvorba společného prohlášení. Diskusní zápas. Brainstorming, práce v týmu, vyhledávání na internetu, počítání, prezentace. Práce s textem, vyhledávání informací, výtvarné zpracování. Diskuse, tvorba myšlenkové mapy, práce v týmu. 2

obsah 3 Obsah 1. lekce: Politické směry... 4 2. lekce: počty s rozpočtem... 12 3. lekce: 4. lekce: 5. lekce: 6. lekce: 7. lekce: 8. lekce: 9. lekce: 10. lekce: ekonomika s námi smýká... 17 Boj o armádu a GMO... 26 právní pyramida... 38 eu a svět... 44 konflikt v dárfúru... 49 přistěhovalci?... 55 energeticky nezávislá evropa... 58 hry s hranicemi... 64 11. lekce: VADÍ, NEVADÍ (EIA, NIMBY)... 73 3

1. lekce politické směry autor Michal Řezáč Aktivita v kostce Studenti se rozdělí do skupin. Na základě práce s informacemi (pracovní listy, texty, Encyklopedie Evropa 2045, internet) vypracovávají přehled se základními charakteristikami jednotlivých politických směrů. Výsledky své práce prezentují před ostatními. Zároveň se tak skupiny seznamují s charakteristikou jednotlivých projektů ve hře Evropa 2045 a společně hledají paralely mezi jednotlivými projekty a politickými směry. V závěru si studenti vybírají projekt, který budou ve hře hájit, a z pozic tohoto projektu zkušebně hodnotí (odmítají/přijímají) jednotlivá témata podobně, jako je tomu ve hře samotné. Souvislosti s hrou Evropa 2045, kdy lekci použít: Cílem aktivity je uvést studenty do diskuse o klasifikaci politických směrů tak, aby byli schopni je pochopit, následně si vybrat projekt a následně za něj ve hře vystupovat. Aktivitu lze tedy využít před zahájením samotné hry a souběžně s rozdělením jednotlivých projektů (př. Pevnost Evropa, Zelená Evropa, Otevřená Evropa) ve hře. Cíle aktivity Studenti by měli pochopit, že rozličně formulované politické postoje a názory, se kterými se mohou běžně setkat (nejen v médiích), lze klasifikovat podle různých systémů, a že každá deklarovaná politická ideologie by měla být nějak vnitřně konzistentní v dílčích názorech na konkrétní věci. Studenti by měli být na konci lekce schopni charakterizovat jednotlivé politické směry a určit základní priority a politická a historická východiska. Měli by také rozumět principům herních projektů a jejich spojitosti s příslušnými politickými směry. časová náročnost příprava učitele: 15 20 min. práce ve vyučování: 80 90 min. příprava studentů mimo výuku: Pozn.: Aktivitu lze realizovat částečně jako domácí úkol např. zpracování charakteristik politických směrů. Pomůcky Pomůcky obsažené v balíčku: Příloha 1 Tabulka se zadáním politických směrů pracovní list pro studenty Příloha 2 Kontrolní/přehledová verze tabulky pro učitele 4

Pomůcky Pomůcky, které je třeba dále připravit: - Příloha 3 Ukázky autorských textů hlavních představitelů jednotlivých směrů (R. David: Politologie) ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php - Příloha 4 Charakteristika všech 8 herních projektů Evropy 2045 pro učitele - ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php - Texty jednotlivých Myšlenkových směrů z Encyklopedie Evropy 2045, event. PC s přístupem na internet; k vytištění na www.evropa2045.cz > Encyklopedie > Myšlenkové směry - Balicí papír, fixy, lepenka - Slovník cizích slov (není podmínkou) popis aktivity Postup při zadávání Studenty seznámíme s tématem hodiny, rozdělíme je do 4 skupin po 5 8 členech a vyzveme je k tomu, aby si v každé skupině zvolili jednoho, který bude celou činnost skupiny koordinovat. Každé skupině dáme vylosovat (nebo jí zadáme) vždy: a) jeden politologický směr typický pro 19. století (viz příloha 1A), b) jeden politologický směr typický pro 20. století (viz příloha 1B), pozn.: 20. století je zastoupeno pouze třemi směry, jedna méně početná skupina ho tedy může vynechat, c) jeden politologický směr typický pro současnost (viz příloha 1C). Následně studentům rozdáme tyto materiály: a) vytištěné texty jednotlivých kapitol z Encyklopedie Evropy 2045 kategorie Myšlenkové směry, v ideálním případě si studenti dohledávají informace přímo přes internet (zdroj viz Pomůcky), b) příslušné ukázky autorských textů hlavních představitelů jednotlivých směrů (R. David: Politologie, viz příloha ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php), c) tabulku se zadáním (viz příloha 1), arch papíru, fix. Zadání práce je následující: a) Z materiálů, které máte k dispozici, zjistěte základní charakteristiku a východiska jednotlivých politických směrů. Zjištěné informace vyplňujte postupně do tabulky. b) Výslednou podobu své tabulky přepište heslovitě na arch papíru. c) Z autorských textů (R. David: Politologie) vyberte 1 2 krátké pasáže, které nejvýstižněji charakterizují daný politický směr. d) Připravte si krátkou prezentaci tak, aby se do ni postupně zapojili všichni členové skupiny. metodické poznámky Je dobré vyzvat koordinátory skupin k pečlivému rozdělení práce ve skupině a sledování stanoveného limitu 15 20 min. Zároveň studentům nezapomeňte zdůraznit, že do tabulky i následného přehledu mají vpisovat pouze stručná hesla. Při prezentaci by však měli být schopni hesla podrobněji popsat. Po skončení limitu vyzveme skupiny, aby postupně představili základní principy daných politických směrů. Při prezentaci studenti využívají pro názornost přepis doplněné tabulky na list flipchartu, aby výsledek viděli i ostatní. Každou prezentaci doplňuje citace autorského textu. Skupiny se střídají tak, aby byly postupně představeny všechny politické směry. Vytvořené přehledy následně vyvěsíme na viditelné místo ve třídě. Aktivitu na závěr doplníme o diskusi nad otázkami: - Jsou podle vás některé politologické směry ve vzájemné ideové opozici? Pokud ano, které to jsou a čeho se rozpory týkají? - Které období českých (evropských) dějin bylo nejvíce poznamenáno politickou ideologií? aj. doplňková rozšiřující aktivita Po dokončení prezentací rozdáme do každé skupiny list s přehledem všech 8 herních projektů Evropy 2045 a dáme studentům čas na jejich prostudování. Mezitím vytvoříme na tabuli seznam projektů a každému z nich přidělíme určitý symbol (Pevnost Evropa křížek, Zelená Evropa kolečko atd.) Poté vyzveme studenty, aby ve skupině rozhodli, z jakých ideových politických základů, se kterými se seznámili při prezentacích, vycházejí jednotlivé projekty ve hře. Ponecháme určitý čas na přípravu. Poté vždy přečteme nahlas jeden z projektů včetně jeho charakteristiky a vyzveme zástupce skupin, aby na vyvěšených prezentacích označili symbolem daného herního projektu ten/ty politický/é směr/y, se kterými je projekt ideově spjat (pro označování je možné zvolit také barvy, či barevné samolepky). Nakonec společně zhodnotíme výsledky a otevřeme prostor pro diskusi. Projekty ve hře se zcela nebo částečně překrývají s politickými směry v této aktivitě. Důležité je, aby studenti pochopili, že výsledek této aktivity podléhá do značné míry jejich interpretačnímu výkonu a není jedno správné řešení. Aktivitu lze uzavřít rozdělením herních projektů mezi studenty a zahájit tak samotnou hru Evropa 2045. Doporučený postup při rozdělování projektů najdete v Technickém manuálu Evropa 2045, který je ke stažení na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php. 5

příloha 1A lekce 1 pro studenty příloha 1 lekce 1 Politické ideologie 19. století vysvětlení pojmu odbdobí vzniku, historické souvislosti ideoví představitelé v minulosti současné pol. strany (ČR, EU) hlavní hodnoty názory na tržní mechanismus vize společnosti názor na funkci/podobu státu PROJEKT LIBERALISMUS KONZERVATISMUS KŘESŤANSKÁ SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIALISMUS 6

příloha 2 lekce 2 příloha 1B lekce 1 Politické ideologie 20. století vysvětlení pojmu odbdobí vzniku, historické souvislosti ideoví představitelé v minulosti současné pol. strany (ČR, EU) hlavní hodnoty názory na tržní mechanismus vize společnosti názor na funkci/podobu státu PROJEKT NACIONALISMUS (od 19.st.) POLITICKÝ EXTREMISMUS - FAŠISMUS POLITICKÝ EXTREMISMUS - KOMUNISMUS 7

příloha 1C lekce 1 pro studenty Politické ideologie současnosti vysvětlení pojmu odbdobí vzniku, historické souvislosti představitelé a politické strany hlavní hodnoty názory na tržní mechanismus vize společnosti názor na funkci/podobu státu PROJEKT ENVIRONMENTALISMUS MULTIKULTURALISMUS EUROOPTIMISMUS EUROSKEPTICISMUS 8

příloha 2 lekce 2 příloha 2A lekce 1 Politické ideologie 19. století LIBERALISMUS KONZERVATISMUS KŘESŤANSKÁ SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIALISMUS vysvětlení pojmu Liberta (lat.) svoboda, volnost Conservare (lat.) chránit, zachovat Socialis (lat.) společný Socialis (lat.) společný, družný odbdobí vzniku, historické souvislosti 19. stol. 19. stol. od 1. stol. n.l., jako politický směr v reakci na socialismus od 2. pol. 19. stol. 2.pol. 19. stol. reakce na průmyslový kapitalismus ideoví představitelé v minulosti John Locke, Jeremy Bentham, Adam Smith, J. S. Mill, F.A. Hayek E. Burke, F. Palacký, Winston Churchill, Margaret Thatcherová Ježíš a apoštolové, Církev Lev XIII., Pavel VI., Jan XXIII, Jan Pavel II. P. J. Proudhon, L. Blanc, J. J. Rousseau, K. Marx, F. Engels současné pol. strany (ČR, EU) ODS, Strana Zelených Konzervativní strana (VB), ODS, KDU-ČSL KDU-ČSL, CDU, CSU (Něm.) ČSSD, sociálně demokratické a socialistické strany hlavní hodnoty - svoboda jednotlivce - důraz na svobodu trhu - ochrana soukromého vlastnictví (výrobních prostředků) - tradice a řád - řád ve smyslu vlády zákona - vlast, patriotismus - prosazování křesť. hodnot v politice - sociální sounáležitost - ochrana a podpora rodin a vzdělání - podpora seniorům a potřebným - dosažení ideálu rovnosti a sociální spravedlnosti - omezení při držbě soukromého majetku ve prospěch společného vlastnictví názory na tržní mechanismus - minimalizace zásahů státu do ekonomiky - rovnost v podnikání - rovnost prac. příležitostí - privatizace - schvaluje zásahy státu do ekonomiky především v sociální oblasti (předcházení radikalismu) - sociální smír - souhlas s tržními principy, jejich přizpůsobení sociálním zájmům - sociálně tržní hospodářství - podpora rodin, vzdělávání, zaměstnanosti, soc. péče - upřednostňování zájmu kolektivu a společného vlastnictví před svobodou trhu - organizace dělby práce - důraz na soc. podporu vize společnosti - rovnost příležitostí - svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého - ochrana rodiny a náboženství - náboženství = hodnotový řád - stabilita a kontinuita - na křesť. základech - proti potratům, euthanasii, registrovanému partnerství - důraz na křesťanskou solidaritu - pečující společnost - rovnost výsledků - solidarita bohatých s chudými, zdravých s nemocnými názor na funkci/podobu státu - důraz na svobodu jednotlivce, minimalizace kompetencí státu - udržuje stabilitu a společenský řád, platné hodnoty, normy - na křesťanských principech - sociální a rodinná politika - stát se silnými kompetencemi - welfare state PROJEKT LIBERÁLNÍ EVROPA KONZERVATIVNÍ EVROPA SOCIÁLNÍ EVROPA OTEVŘENÁ EVROPA VÍCE EVROPY SOCIÁLNÍ EVROPA OTEVŘENÁ EVROPA 9

příloha 2B lekce 1 Politické ideologie 20. století vysvětlení pojmu odbdobí vzniku, historické souvislosti ideoví představitelé v minulosti současné pol. strany (ČR, EU) hlavní hodnoty názory na tržní mechanismus vize společnosti názor na funkci/ podobu státu PROJEKT NACIONALISMUS (od 19.st.) POLITICKÝ EXTREMISMUS - FAŠISMUS POLITICKÝ EXTREMISMUS - KOMUNISMUS Natio (lat.) narození, národ Fasces (lat.) svaz, svazek prutů nošený římskými úředníky (liktory) Communis (lat.) společný kořeny sahají do 17. 18. stol. - Francouzská revoluce, rok 1848 - souvisí s rozpadem feudálního systému, kolonialismem v 19. stol. po 1. SVV, po r. 1989 rozpad sovětského roku v Čechách např. Mladočeši (19. stol.), národní socialisté (20. stol.) - po 1. SVV, 1922 Itálie, 1933 Německo - po r. 1945 Španělsko, Argentina B. Mussolini, NSDAP, A. Hitler, J. Tiso, E. Moravec 1917 bolševická revoluce v Rusku, 1918 20 Německo, Maďarsko po 1. SVV, po r. 1945 střední a východní Evropa Platón, K. Marx, F. Engels, K. Marx, Vladimír Iljič Lenin, J. V. Stalin, K. Gottwald J.M. Le Pen Francie Svobodní (ÖVP) J. Haider, Rakousko J. Slota Slovenská národní strana Dělnická strana (ČR) KSČM - oddanost jednotlivce národu - silné lpění na společném jazyku, historii, kultuře, náboženství a území - extrémní nacionalismus: přesvědčení o výjimečnosti, event. nadřazenosti vlastního národa, popř. rasy - otevřená xenofobie - odstranění kapitalismu a nahrazení společným (státním) vlastnictvím - potlačení individualismu ve prospěch zájmu kolektivu - světová revoluce - národní protekcionismus, protěžování domácích výrobků a firem - hospodářské soupeření států, expanze - plně suverénní, územně a kulturně nezávislá - šovinismus ( jsme lepší než ) - odmítání přistěhovalců, cizinců - trh je podřízen zájmům režimu, vytváří dostatek pracovních míst, zbrojní výroba - radikální nacionalismus a rasismus - spol. rozdělená podle rasové příslušnosti - privilegovaní jsou členové vládnoucí strany - xenofobie - kategorické odmítání, ekonomika centrálně řízená státem, kontrola výroby, jednotné ceny - radikální socialismus, založen na odmítání dosavadních norem a hodnot ve společnosti - omezení svobody jednotlivce ve prospěch celku - samostatný, plně suverénní stát - etnické hranice = hranice státu - struktury strany nahrazují státní struktury, stranické ozbrojené složky (černé košile, SA atd.) - totalitní stát,vše podřízeno zájmům vládnoucí strany a její ideologii - policejní kontrola, propaganda - struktury strany nahrazují státní struktury, stranické ozbrojené složky (Lidové milice) - totalitní stát, vše podřízeno zájmům vládnoucí strany a její ideologii - policejní kontrola, propaganda PEVNOST EVROPA MÉNĚ EVROPY PEVNOST EVROPA SOCIÁLNÍ EVROPA 10

příloha 2 lekce 2 příloha 2C lekce 1 Politické ideologie současnosti vysvětlení pojmu odbdobí vzniku, historické souvislosti představitelé a politické strany hlavní hodnoty názory na tržní mechanismus vize společnosti názor na funkci/podobu státu PROJEKT ENVIRONMENTALISMUS MULTIKULTURALISMUS EUROOPTIMISMUS EUROSKEPTICISMUS Environment (angl.) prostředí Multi (lat.) mnoho Optimismus názor zdůrazňující klady a vývoj k lepšímu Skepticismus kritický přístup a posuzování nových nebo většinově přijímaných teorií - od 60. let 20. stol. - reakce na ničení krajiny průmyslovou výrobou - hnutí Greenpeace, Děti Země, Hnutí Duha - strany zelených - Evropa od 50. a 60. let 20. stol. (migrace obyvatel z bývalých evr. kolonií v Afice a Asii do Evropy) - politické reprezentace USA od 2. pol. 20. stol. (J.F. Kennedy) - panevropské hnutí (zač. 20. stol.) - s vývojem evropské integrace v 2. pol. 20. stol., dále od 90. let 20. stol. (vznik EU) - zahraniční politika Španělska, Lucemburska - KDU-ČSL, ČSSD - s vývojem evropské integrace v 2. pol. 20. stol., dále od 90. let 20. stol. (vznik EU) - zahraniční politika V. Británie, Dánska, Norska (není členem EU), Hnutí Libertas, V. Klaus - ochrana, zachování a zlepšení životního prostředí politickou cestou - trvale udržitelný rozvoj - rovnoprávné politické soužití lidí různých kultur a náboženství v jednom státě - záměrné uchovávání kulturní rozmanitosti skupin, vzájemné ovlivňování jednotlivých kultur - evropská integrace, spolupráce států může přispět k řešení problémů současného světa - staví se negativně k evropské integraci - odmítnutí, zastavení nebo podstatné blokování integračního procesu - svobodný trh ohrožuje ekologickou a sociální rovnováhu, nutné zásahy - investice do ochrany životního prostředí, zelené daně - zdůrazňuje ekonomický prospěch přistěhovalců (daně, podnikání) - vyrovnávání populační úbytku domácího obyvatelstva - posílení hospodářských rozhodovacích mechanismů EU - oslabení hospodářských rozhodovacích mechanismů EU - popř. degradace EU pouze na úroveň hospodářské integrace, nikoliv politické - lidstvo je závislé na prostředí, ve kterém žije - proti konzumu - kolektivní a individuální zodpovědnost vůči přírodě - kulturní rozmanitost je pro společnost prospěšná a obohacující - úsilí o vytvoření kulturně pluralitní společnosti - co nejtěsnější spolupráce zemí v rámci EU - přijetí Lisabonské smlouvy -Evropa nezávislých, suverénních rovnoprávných národů, spolupráce zemí v rámci EU - decentralizace na úrovni státu - zajištění ekologického rozvoje správným rozhodováním st. institucí - posílení mezinárodní spolupráce (a institucí) v boji proti globálním problémům - hledání rovnováhy mezi právem imigrantů na vlastní kulturu a udržením občanského míru a sociální stability celé společnosti - posílení vlivu EU a jejích institucí na úkor národních států - přenesení suverenity jednotlivých států na instituce EU - evropský prezident a evropská ústava - oslabení vlivu EU ve prospěch suverénních národních států ZELENÁ EVROPA OTEVŘENÁ EVROPA VÍCE EVROPY OTEVŘENÁ EVROPA VÍCE EVROPY MÉNĚ EVROPY 11

2. lekce počty s rozpočtem autor Lenka Petýrková Aktivita v kostce Studenti se v aktivitě seznámí s rozpočtem České republiky. Provedou rešerši týkající se státní bilance a společně s učitelem interpretují výsledky svého šetření. Nakonec si s pomocí zábavného kvízu osvojí základní údaje typu příjmy, výdaje, rozpočtová kapitola, přebytek, schodek atd. Souvislosti s hrou Evropa 2045, kdy lekci použít: Aktivitu je dobré zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat s ekonomickými daty, která se vztahují k řízení jejich státu. Cíle aktivity Státní rozpočet, výdaje státu, zadlužení, atd. jsou častými tématy veřejné diskuse. K tomu, aby se studenti v těchto tématech dokázali orientovat, potřebují pochopit několik jednoduchých zásad. Státní rozpočet je přitom jedním ze základních nástrojů tvorby jakékoliv veřejné politiky, a to jak ve skutečnosti, tak ve hře Evropa 2045. Studenti by měli být na konci lekci schopni popsat funkci a základní charakteristiky rozpočtu ČR, vyjmenují jeho klíčové příjmové a výdajové položky. časová náročnost příprava učitele: 40 min. práce ve vyučování: 45 min. příprava studentů mimo výuku: 30 min. pomůcky Pomůcky obsažené v balíčku: Příloha 1 Kvíz Počty s rozpočtem Příloha 1, 2, 3 Přílohy zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2009 Pomůcky, které je třeba dále připravit: Zákon o státním rozpočtu ČR, plakát s obrázky a fotografiemi, tabule, fix, kalkulačka, příp. MS Excel, přístup na internet (pro účely vyhledání dat k samostatné práci) zdroje a odkazy 12 - webové stránky MFČR: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakon_o_sr.html - Peková, J. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2008. ISBN: 978-80-7357-358-4. - Stiglitz, J. E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada Publishing, 1997. - pro stručnou historii a funkce SR: http://cs.wikipedia.org/wiki/státní_rozpočet - další všeobecné informace o SR: http://www.mesec.cz/clanky/kde-stat-nejvic-utraci/, část Státní rozpočet není žádná selanka

Popis aktivity Postup při zadávání Na úvod hodiny si připravíme jednoduchý plakát s obrázky nebo fotografiemi, které představují některé kapitoly státního rozpočtu, např. zasedání poslanců, studenti v lavicích, dělníci v době krize čekající na dávky sociální podpory (USA 30. léta), krajina zničená povodněmi, vědci, armáda, televize a rádio a další. Plakát umístíme na začátku hodiny na viditelné místo ve třídě a zeptáme se studentů, co mají obrázky společného. Postupně dovedeme studenty k tomu, že všechny prezentované aktivity alespoň zčásti financuje stát. Následují otázky (u problematických provedeme krátký výklad): Proč vznikl státní rozpočet, resp. jaká je jeho funkce? (pro získání informací lze využít odkazů uvedených ve zdrojích) Jak se státní rozpočet člení? Jak se nazývají jeho hlavní části? Odpovědi studentů zapisujeme na tabuli a systematicky je třídíme. metodická poznámka 1 Učitel zmíní členění na příjmy a výdaje a dále na jednotlivé kapitoly každá kapitola má svého správce: PS PČR, Senát PČR, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, všechna ministerstva, dále státní úřady a ústavy, jako je např. Akademie věd ČR, ČSÚ, NKÚ atd. (viz příloha 2 a 3 Zákona o SR). Kapitolu 398 Všeobecná pokladní správa administruje Ministerstvo financí ČR a zahrnuje položky, které nelze zařadit do hospodaření jednotlivých ministerstev nebo ostatních správců, obsahuje mj. rezervy na krytí přírodních katastrof, náklady na volby nebo na financování vojenských misí v zahraničí. Na tabuli vypíšeme celkové příjmy a výdaje ČR na tento rok (viz příloha 1). Pak rozdělíme studenty do skupin. Každá skupina dostane k dispozici celkový přehled příjmů/výdajů SR (viz příloha 2 a 3), kde nebudou uvedeny částky u jednotlivých kapitol (přílohu je možné snadno upravit na kopírce). Zadání pro studenty je následující: Určete 3 kapitoly, které mají podle vás nejvyšší a nejnižší výdaje a příjmy. Po chvíli odhalíme studentům výsledky (na dataprojektoru nebo skupinám rozdáme nové přehledy s vyplněnými čísly) a diskutujeme o nich. Následně se vrátíme k úvodní aktivitě hodiny a k vypsaným funkcím státního rozpočtu. Společně se studenty k nim připisujeme jednotlivé kapitoly rozpočtu tak, aby byla zřetelná vazba mezi danou funkcí SR a příslušnými příjmy/výdaji. Na základě přehledu kapitol můžeme také společně doplnit, na které funkce SR se předtím zapomnělo. Na závěr hodiny dáme studentům k vypracování kvíz (viz příloha 1). Studenti stále pracují v dříve vytvořených skupinách. Odpovědi na kvíz Počty s rozpočtem : 1) 6 druhů mincí s nominální hodnotou 1, 2, 5, 10, 20 a 50 Kč (r. 2009); 2) Při hodnotě schodku 38,1 mld. a výšce hrany kovové padesátikoruny cca 2 mm bude sloupec vysoký 1 524 km; 3) 4,2 mil. let; 4) 6 102,- Kč; 5) Růžová a hnědá, Božena Němcová; 6) 5 718,8 km; 7) Ano. metodická poznámka 2 Před dalšími aktivitami je dobré studentům přehrát následující video: http://www.ct24.cz/ ekonomika/ceska-republika/28098-zaseda-vlada-resi-statni-rozpocet-na-pristi-rok/. Pokud tuto možnost nemáte, vytiskněte studentům pouze článek. Odkaz je možné průběžně nahrazovat pro daný rok aktuálním videem/článkem k tvorbě SR. Ještě před spuštěním videa položíme následující otázky (pro přehlednost je vhodné je nechat vypsané na tabuli): Kdo navrhuje státní rozpočet? Kdo se stará o jeho plnění a kdo ho schvaluje? Kde jsou uloženy peníze státu? Jaký je rozdíl mezi příjmy a výdaji v ČR na letošní rok? Kdy je rozpočet vyrovnaný/přebytkový/schodkový? Jaké mají tyto situace pro nás důsledky? Jaký rozdíl mezi schodkem rozpočtu a státním dluhem? domácí úkol Každý student vyhledá na internetu nebo v knihovně novinové články o své obci, městě, či zemi, za kterou hraje v Evropě 2045, a odhalí, kde je přebytkový rozpočet (příp. zjistí, kde a jak přebytkové finance využívá) a kde je schodkový (nebo dokonce došlo ke státnímu bankrotu). Studenti pak články před třídou prezentují, diskutují o nich a hledají společné jmenovatele daných dvou situací. (Doporučený zdroj: http://www.businessinfo.cz) 13

příloha 1 lekce 2 KVÍZ POČTY S ROZPOČTEM 1. Kolik je v ČR druhů mincí? 2. Jak vysoký sloupec padesátikorun tvoří schodek našeho státního rozpočtu? 3. Průměrná hrubá měsíční mzda je podle Českého statistického úřadu něco málo přes 22 tis. korun. Kolik let byste si ji mohli vyplácet, kdyby vám někdo dal roční příjmy celé naší republiky? 4. Kolik by musel každý obyvatel ČR (vč. dětí a důchodců) jednorázově zaplatit, abychom se zbavili státního dluhu? (počet obyvatel ČR je zhruba 10,5 mil.) 5. Jakou barvu má pětsetikoruna a co je na ní za osobnost? 6. Kolik km by musel ujít pan prezident, kdyby si vytvořil pás pětsetikorun z ročních výdajů své kanceláře? (Rozměry: 152 x 69 mm, bankovky k sobě skládáte kratší stranou) 7. Ministerstvo školství má ve své kapitole na podporu činnosti v oblasti sportu určitou sumu peněz. Mohly by si z něj všechny střední školy v ČR (je jich cca 1 500) postavit pěkné venkovní sportovní hřiště, které průměrně může stát okolo 2,5 mil. korun? A co základní školy, taky by na ně něco zbylo? 3 Píloha. 1 k zákonu.../2008 Sb. PŘÍLOHY ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU ČR Úhrnná ÚHRNNÁ bilance BILANCE příjmů a PÍJM výdajů A státního VÝDAJ rozpočtu STÁTNÍHO ČR ROZPOTU na rok 2009 Ukazatel v tis. K Píjmy státního rozpotu celkem 11114 001 697 Výdaje státního rozpotu celkem 11152 101 697 z toho: finanní vztahy k rozpotm - kraj 1 178 928 - obcí v úhrnech po jednotlivých krajích 8 979 617 - finanní vztah k rozpotu hlavního msta Prahy 706 535 Schodek -38 100 000 Financování: Zvýšení stavu státních dluhopis 23 600 605 Zvýšení stavu pijatých dlouhodobých úvr 15 823 034 Zmna stavu na útech státních finanních aktiv -1 323 639 14

příloha 2 lekce 2 příloha 2 lekce 2 4 Píloha. 2 k zákonu.../2008 Sb. Celkový CELKOVÝ přehled PEHLED příjmů PÍJM státního STÁTNÍHO rozpočtu ROZPOTU ČR PODLE na rok KAPITOL 2009 (podle kapitol) íslo kapitoly Kapitola daové píjmy *) pojistné na sociální zabezpeení a píspvek na státní politiku zamstnanosti z toho povinné pojistné na dchodové pojištní v tisících K nedaové píjmy, kapitálové píjmy a pijaté transfery celkem z toho z rozpotu Evropské unie **) 301 Kancelá prezidenta republiky 60 302 Poslanecká snmovna Parlamentu 23 100 303 Senát Parlamentu 4 000 304 Úad vlády eské republiky 67 000 305 Bezpenostní informaní služba 123 000 306 Ministerstvo zahraniních vcí 600 000 50 000 307 Ministerstvo obrany 14 095 2 587 555 2 300 048 196 249 308 Národní bezpenostní úad 300 309 Kancelá Veejného ochránce práv 0 312 Ministerstvo financí 1 472 230 623 065 553 836 2 384 880 51 429 313 Ministerstvo práce a sociálních vcí 806 000 385 732 927 342 873 713 7 434 248 6 289 748 314 Ministerstvo vnitra 15 500 6 998 190 6 220 613 3 963 718 2 962 120 315 Ministerstvo životního prostedí 900 9 355 293 9 161 576 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 000 9 516 667 9 502 067 321 Grantová agentura eské republiky 0 322 Ministerstvo prmyslu a obchodu 27 000 6 715 104 6 398 104 327 Ministerstvo dopravy 80 000 29 814 519 29 790 645 328 eský telekomunikaní úad 50 000 1 105 000 329 Ministerstvo zemdlství 6 200 21 659 518 20 668 348 333 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy 400 10 464 479 10 436 311 334 Ministerstvo kultury 10 1 059 600 520 000 335 Ministerstvo zdravotnictví 531 000 500 000 336 Ministerstvo spravedlnosti 740 211 657 965 1 752 293 9 671 343 Úad pro ochranu osobních údaj 0 344 Úad prmyslového vlastnictví 85 000 60 927 927 345 eský statistický úad 29 721 15 649 346 eský úad zemmický a katastrální 52 700 200 000 348 eský báský úad 2 400 349 Energetický regulaní úad 2 300 0 353 Úad pro ochranu hospodáské soutže 5 000 700 355 Ústav pro studium totalitních režim 0 358 Ústavní soud 0 361 Akademie vd eské republiky 5 283 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 3 500 6 700 374 Správa státních hmotných rezerv 787 000 375 Státní úad pro jadernou bezpenost 300 1 000 381 Nejvyšší kontrolní úad 564 396 Státní dluh 6 675 770 397 Operace státních finanních aktiv 1 350 000 3 499 500 398 Všeobecná pokladní správa 590 944 731 4 313 290 C E L K E M 595 516 866 396 681 948 352 606 175 121 802 883 96 306 595 PÍJMY CELKEM (daové píjmy, pojistné na sociální zabezpeení a píspvek na státní politiku zamstnanosti, nedaové píjmy, kapitálové píjmy a pijaté transfery celkem) 1 114 001 697 *) bez píjm z povinného pojistného na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finanních aktiv zahrnují píjmy na útech státních finanních aktiv - odvody od pvodc radioaktivních odpad na jaderný úet **) zahrnuje jak prostedky poskytnuté z rozpotu Evropské unie pímo, tak prostedky poskytnuté prostednictvím Národního fondu 15

příloha 3 lekce 2 5 Píloha. 3 k zákonu.../2008 Sb. CELKOVÝ PEHLED VÝDAJ STÁTNÍHO ROZPOTU PODLE KAPITOL Celkový přehled výdajů státního rozpočtu ČR na rok 2009 (podle kapitol) íslo kapitoly K a p i t o l a v tisících K V ý d a je c e l k e m 301 Kancelá prezidenta republiky 434 628 302 Poslanecká snmovna Parlamentu 1 206 903 303 Senát Parlamentu 589 868 304 Úad vlády eské republiky 1 239 736 305 Bezpenostní informaní služba 1 270 363 306 Ministerstvo zahraniních vcí 7 352 773 307 Ministerstvo obrany 55 983 878 308 Národní bezpenostní úad 287 213 309 Kancelá Veejného ochránce práv 97 556 312 Ministerstvo financí 18 477 363 313 Ministerstvo práce a sociálních vcí 462 882 270 314 Ministerstvo vnitra 61 802 385 315 Ministerstvo životního prostedí 13 839 167 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 13 330 206 321 Grantová agentura eské republiky 1 833 145 322 Ministerstvo prmyslu a obchodu 18 008 379 327 Ministerstvo dopravy 51 216 032 328 eský telekomunikaní úad 599 442 329 Ministerstvo zemdlství 40 022 449 333 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy 134 661 633 334 Ministerstvo kultury 8 411 947 335 Ministerstvo zdravotnictví 8 304 157 336 Ministerstvo spravedlnosti 21 687 449 343 Úad pro ochranu osobních údaj 101 296 344 Úad prmyslového vlastnictví 180 956 345 eský statistický úad 1 057 640 346 eský úad zemmický a katastrální 3 191 679 348 eský báský úad 180 368 349 Energetický regulaní úad 121 625 353 Úad pro ochranu hospodáské soutže 143 619 355 Ústav pro studium totalitních režim 176 439 358 Ústavní soud 161 715 361 Akademie vd eské republiky 5 887 180 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 64 006 374 Správa státních hmotných rezerv 3 345 384 375 Státní úad pro jadernou bezpenost 408 808 381 Nejvyšší kontrolní úad 644 665 396 Státní dluh 64 069 538 397 Operace státních finanních aktiv 3 525 861 398 Všeobecná pokladní správa 145 301 976 C E L K E M 1 152 101 697 16

3. lekce ekonomika s námi smýká autor Lenka Petýrková Aktivita v kostce Studenti se v aktivitě seznámí s ekonomickým ukazatelem HDP, jeho vypovídací schopností a užitím. V první hodině plní úkoly z pracovního listu naučí se počítat HDP tzv. výdajovou metodou, zjišťují HDP a HDP na hlavu vybraných zemí. Dále se dozví o fungování rozpočtu Evropské unie odhadují, které země jsou největšími a nejmenšími přispěvateli do rozpočtu a jak se evropské peníze přerozdělují. Ve druhé hodině si studenti přečtou články o krizových situacích v ekonomice a na základě vlastní analýzy si připraví diagram příčin a důsledků příslušné situace, včetně dopadu daných událostí na HDP. Souvislosti s hrou Evropa 2045, kdy lekci použít: Aktivitu je vhodné zařadit hned v prvních kolech hry, aby studenti uměli pracovat s ekonomickými daty a událostmi, které je ve hře potkají. Cíle aktivity Makroekonomické ukazatele jako např. HDP se objevují denně ve zpravodajství a to nejen ve smyslu ekonomického ukazatele, ale často také jako indikátor vyspělosti států atp. Je proto důležité, aby studenti tyto informace nepřijímali automaticky, ale zamysleli se nad tím, jak je tento ukazatel tvořen a o čem vlastně vypovídá. Studenti by měli být na konci lekce schopni rozpoznat silné i slabé stránky ukazatele HDP, znát postup výpočtu výdajovou metodou a z běžných novinových článků odvodit, jak určitá událost ovlivní výši HDP. Zároveň by měli získat povědomí o tom, jak HDP souvisí s rozpočtem EU. časová náročnost příprava učitele: 30 min. práce ve vyučování: 45+45 min. příprava studentů mimo výuku: pomůcky Pomůcky obsažené v balíčku: Příloha 1 Pracovní list pro studenty Příloha 2 3 novinové články (kompletní příloha se všemi 4 novinovými články je k dispozici na http://www.evropa2045.cz/ke_stazeni.php) Příloha 3 Ukázka řešení aktivity 2 Pomůcky, které je třeba dále připravit: - přístup na internet (1. hodina: vyhledání dat k samostatné práci) - fixy, velká čtvrtka (arch papíru) 17

zdroje a odkazy - webové stránky Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ hruby_domaci_produkt_(hdp) - webové stránky Evropské komise o rozpočtu EU (pouze v AJ, NJ, FJ): http://ec.europa.eu/ budget/budget_glance/what_for_en.htm - hodnoty a hodnocení v ekonomii: http://www.rvp.cz/clanek/389/1277 - Holman, R. Makroekonomie - Středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2004. Popis aktivity Postup při zadávání 1. vyučovací hodina Aktivita 1: HDP pracovní listy Na začátku hodiny rozdáme studentům pracovní listy (příloha 1) a vysvětlíme jim pojem HDP. Pak společně se studenty pracujeme na uvedených šesti úkolech. Metodická poznámka: U úkolu 1 vysvětlíme studentům zjednodušeně výdajovou metodu výpočtu HDP, vzorec napíšeme na tabuli, aby ho měli studenti stále před očima: HDP = spotřeba lidí (nákupy zboží a služeb) + investice firem + veřejné výdaje na zboží a služby + tzv. čistý vývoz (hodnota vývozů - hodnota dovozů). Pro Aktivitu 2 je velmi důležité, aby studenti tuto metodu znali. U úkolu 6 je vhodné se studenty prodiskutovat problematičnost ukazatele HDP. Při diskuzi vycházejte z argumentů, které jsou uvedeny v odstavci u tohoto úkolu: HDP neodráží míru blahobytu (volný čas, znečištění životního prostředí př. v 80. letech české elektrárny spalovaly hnědé uhlí s vysokým obsahem síry. Zvyšovala se sice produkce elektřiny a tedy i HDP, ale lidé v okolí nemohli dýchat a byli často nemocní). HDP neodráží bohatství (dvě země mohou mít srovnatelné HDP, ale jedna má dobře fungující síť škol, zdravotnických zařízení, silnic atd. a druhá naprosto nefungující infrastrukturu). HDP nezahrnuje netržní činnosti a šedou ekonomiku (pěstování ovoce a zeleniny pro vlastní potřeby, prostituce atd.). 2. vyučovací hodina Aktivita 2: Co způsobuje pokles HDP? Analýza ekonomických textů: Rozdělíme studenty do skupin po čtyřech. Každá skupina dostane jeden z novinových článků a velkou čtvrtku. Články mají různou délku a tak můžete podle úrovně studentů přizpůsobit svůj výběr buď na dva delší, či dva kratší. Úkolem studentů je analyzovat článek a zjistit, zda uvedené skutečnosti způsobí pokles HDP a přitom své zjištění odůvodnit. Metodická poznámka: Analýza znamená z řečtiny rozebírat nebo rozvažovat něco zprvu nesrozumitelného. Snažte se studenty motivovat k tomu, aby se nebáli na první pohled složité články zpracovat. Při analýze se postupuje od jednoduchých pochopitelných věcí ke složitým. Tři články jsou k dispozici v příloze, všechny pak jsou k dispozici ke stažení na následujících odkazech. Na výběr máte ze dvou delších a dvou kratších článků. Článek 1: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/552720 Článek 2: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/podkuzi/_zprava/514304 Článek 3: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publicistika/_zprava/531884 Článek 4: http://www.ct24.cz/ekonomika/12363-vyroba-biopaliv-vytlacuje-ostatni-suroviny-kterepak-chybeji-na-potravinovem-trhu/ Zadání pro studenty je následující: - Připravte si čtvrtku (arch papíru), nahoru si opište vzorec výdajové metody výpočtu HDP, vlevo do kroužku slovo příčiny, vpravo slovo důsledky. Pečlivě si přečtěte texty a do středu čtvrtky napište ústřední téma článku. Pak ke kroužkům příčiny a důsledky přiřaďte jak informace z textu, tak i své vlastní úsudky. - Dolů na čtvrtku nakonec uveďte, zda popsané skutečnosti způsobí pokles či růst HDP s odkazem na rovnici výdajové metody. Pomocné otázky: Stalo se vám někdy, že jste přestali chodit do obchodu, kde jste obvykle nakupovali? Z jakého důvodu? (Cena výrobků, kvalita, možnost výběru ) Co se stane, když jsou lidé bez práce? Utrácí stejnou sumu peněz jako dříve? Co když nemají na nájem, vodu, plyn nebo splácení úvěru? Způsobí tím problémy majitelům domů, vodárnám, plynárnám a bankám? Jaký je rozdíl mezi tím, když zkrachuje malá a velká firma? Stalo se vám někdy, že byste si řekli dám cokoliv, jen kdybych měl tohle? Znamená to tedy, že když je něčeho nedostatek, lidé jsou ochotní zaplatit víc? Představte si, že jste podnikatel a vlastníte obchod. Jednoho dne vám do něj udeří blesk a téměř všechno vám v něm shoří. Co uděláte, abyste se z této škody a ztráty co nejdříve dostal? Ukázkové řešení vytvořeného diagramu najdete v příloze 3. Na konci hodiny skupiny studentů prezentují své analýzy (prezentace mohou následovat v blocích všechny prezentace o jednom tématu za sebou) a diskutují společně o výsledcích. 18