Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová Petra Valová Brno 2010

Děkuji především vedoucí bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za odborné rady a věnovaný čas. Dále děkuji Ursule Schusterové (Rakouský statistický úřad), Dkfm. Dr. Nikolausi Seiwaldovi (Rakouské velvyslanectví) a Aleši Belkovi (Eurocentrum Brno) za rady a ochotu odpovídat na mé dotazy.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie zpracovala samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 21. 4. 2010

Abstract Valová, P. Income tax of natural persons in selected countries of the European Union. Bachelor thesis. Brno, 2009. Bachelor thesis deals with the taxation of personal income in selected countries of the European Union, which are Czech Republic, Slovak Republic and Republic of Austria. The main objective of this thesis is analysis and comparison of taxes on personal income. The partial objective of this thesis is to show examples, which country from a tax aspect is better for the taxpayer. Keywords Tax system, tax on personal income, taxpayers, object of the tax, tax base, tax rate, tax abatements, tax bonus, tax return. Abstrakt Valová, P. Daň z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie. Brno, 2009. Bakalářská práce se zabývá zdaňováním příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika a Rakouská republika. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza a komparace daně z příjmů fyzických osob. Dílčím cílem bakalářské práce je na příkladech ukázat, která země je z daňového hlediska pro poplatníka výhodnější. Klíčová slova Daňový systém, daň z příjmů fyzických osob, poplatníci daně, předmět daně, základ daně, sazba daně, slevy na dani, daňový bonus, daňové přiznání.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 9 2 Literární přehled 10 2.1 Charakteristika daní...10 2.2 Funkce daní... 11 2.2.1 Fiskální funkce... 11 2.2.2 Alokační funkce...12 2.2.3 Redistribuční funkce...12 2.2.4 Stabilizační funkce...12 2.3 Daňová soustava...12 2.4 Daňový systém...12 2.5 Požadavky na daňový systém...12 2.6 Plátce...13 2.7 Poplatník...13 2.8 Předmět daně...14 2.9 Základ daně...14 2.10 Sazba daně...14 2.11 Zdaňovací období...14 3 Daňová soustava České republiky 15 4 Daň z příjmů fyzických osob v České republice 16 4.1 Poplatníci daně ( 2)...16 4.2 Předmět daně ( 3)... 17 4.2.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6)... 17 4.2.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7)... 17 4.2.3 Příjmy z kapitálového majetku ( 8)...18 4.2.4 Příjmy z pronájmu ( 9)...18 4.2.5 Ostatní příjmy ( 10)...18

Obsah 6 4.3 Základ daně ( 5)...19 4.3.1 Výpočet dílčích základů daně...19 4.4 Nezdanitelná část základu daně ( 15)...21 4.5 Položky odčitatelné od základu daně ( 34)... 22 4.6 Sazba daně ( 16, 36)... 22 4.7 Sleva na dani ( 35, 35ba) a daňové zvýhodnění ( 35c)... 22 4.8 Daňové přiznání ( 40)... 24 5 Daňová soustava Slovenské republiky 25 6 Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 27 6.1 Poplatníci daně ( 2)... 27 6.2 Předmět daně ( 3)... 28 6.2.1 Příjmy ze závislé činnosti ( 5)... 28 6.2.2 Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu ( 6)... 28 6.2.3 Příjmy z kapitálového majetku ( 7)... 29 6.2.4 Ostatní příjmy ( 8)... 29 6.3 Základ daně ( 4)... 30 6.3.1 Výpočet dílčích základů daně... 30 6.4 Odpočet daňové ztráty ( 30)...31 6.5 Nezdanitelná část základu daně ( 52g)... 32 6.6 Sazba daně ( 15)... 33 6.7 Daňový bonus ( 33, 52)... 33 6.8 Daňové přiznání ( 38)... 33 7 Daňová soustava Rakouské republiky 34 8 Daň z příjmů fyzických osob v Rakouské republice 36 8.1 Poplatníci daně ( 1)... 36 8.2 Předmět daně ( 2)... 36 8.2.1 Příjmy ze zemědělství a lesnictví ( 21)... 36 8.2.2 Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti ( 22)...37 8.2.3 Příjmy z vykonávání živnosti ( 23)...37 8.2.4 Příjmy ze závislé činnosti ( 25)...37

Obsah 7 8.2.5 Příjmy z kapitálového majetku ( 27)...37 8.2.6 Příjmy z pronájmu a leasingu ( 28)...37 8.2.7 Ostatní příjmy ( 29)... 38 8.3 Základ daně ( 2)... 38 8.4 Daňová ztráta ( 2, 18)... 38 8.5 Zvláštní výdaje ( 18)... 38 8.6 Mimořádné výdaje ( 34, 35)... 39 8.7 Sazby daně ( 33)... 39 8.8 Daňové úlevy ( 33)... 40 8.9 Daňové přiznání ( 134)... 40 9 Příklady 41 9.1 Příklad 1...41 9.1.1 Česká republika... 42 9.1.2 Slovenská republika... 43 9.1.3 Rakouská republika... 44 9.2 Příklad 2... 45 9.2.1 Česká republika... 46 9.2.2 Slovenská republika... 47 9.2.3 Rakouská republika... 48 9.3 Srovnání... 48 10 Závěr 51 11 Literatura 53 12 Seznam obrázků 57 13 Seznam tabulek 58 14 Přílohy 59 14.1 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní v České republice od 1. 1. 2008... 59 14.2 Výše životního minima Slovenské republiky...61 14.3 Sazby sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku... 62

Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Bakalářská práce se zabývá zdaněním příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie, kterými jsou Česká republika, Slovenská republika a Rakouská republika. Česká republika, Slovensko a Rakousko jsou sousedící státy ve střední Evropě, které jsou si velmi blízké. Může docházet ke vzniku daňové konkurence a k odlivu pracovníků či podnikatelů do zemí sousedních. Daně provází lidstvo již od nepaměti. Daň z příjmů fyzických osob byla poprvé zavedena v roce 1799 ve Velké Británii k financování válek proti Napoleonovi. V ostatních vyspělých zemích se daň z příjmů fyzických osob objevila až koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. V období mezi světovými válkami a zejména po 2. světové válce začaly sazby daně z příjmů fyzických osob vzrůstat. Bylo tedy potřeba provést reformy daňových systémů, jejichž snahou bylo snížení daňových sazeb a zjednodušení daňového systému. V současné době se daň z příjmů fyzických osob neplatí v tzv. daňových oázách, kterými jsou Bahamy, Bahrain, Bermudy, Island, Kajmanské ostrovy a další. Tyto země se snaží udržet a přilákat investice a získat podporu pro rozvoj víceodvětvové ekonomiky. (Kubátová, 2006) Daň z příjmů fyzických osob patří do oblasti přímých daní a je považována za nejdůležitější. Přímé daně jsou poplatníkovi vyměřeny na základě jeho důchodu nebo majetku. Daně z příjmů fyzických osob snižují příjem každého ekonomicky aktivního občana a nepatří k nejjednodušším. Často dochází k novelizaci zákona o dani z příjmů a pro poplatníky je tedy obtížné tyto změny sledovat a správně určit daň a ostatní náležitosti. Většina poplatníků tedy využívá služeb daňových poradců. Tím se však zvyšují jejich náklady na zjištění daně. Daně z příjmů fyzických osob jsou velmi diskutovaným tématem. Často dochází k politickému boji v oblasti přímých daní, kdy vláda se snaží zalíbit voliči. Daně z příjmů fyzických osob se dotýkají většiny obyvatelstva a proto je snahou vlád snížit daňové zatížení poplatníků a získat větší příjmy z daní nepřímých. Sazba daně ovlivňuje chování podnikatelů více, než se může na první pohled zdát. Pokud stát sníží sazbu daně z příjmu, motivuje tím podnikatele, aby se chovali transparentně a přiznávali své příjmy. Pokud by naopak sazba daně z příjmu byla moc vysoká, potom by se podnikatelům vyplatilo investovat úsilí do obcházení platby těchto daní. Přáním je, aby se zdanění stalo efektivnějším, srozumitelnějším, spravedlivějším, jednodušším a nižším. V Evropské unii platí čtyři základní svobody, kterými jsou volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, volný pohyb kapitálu a volný pohyb osob. Občané tedy mohou cestovat za prací do jiných států Evropské unie. Poplatník se při rozhodování, zda využít práci v zahraničí, rozhoduje jak dle výše mzdy, tak i dle výše

Úvod a cíl práce 9 zdanění. Výše zdanění je důležitá pro zjištění, kolik ze mzdy zůstane poplatníkovi k vlastnímu použití. Daň z příjmu tedy negativně ovlivňuje výši mzdy. I přes snahu Evropské unie zjednodušit a harmonizovat daňové systémy jednotlivých zemí platí, že mezi jednotlivými evropskými zeměmi vždy existovaly, trvají a nadále budou odlišnosti v oblasti zdanění. Není tedy možné vytvořit jednotný daňový systém. Daň z příjmů fyzických osob zůstává v kompetenci jednotlivých států. Harmonizace přímých daní probíhá velmi pomalu. K posunu došlo v oblasti zamezení dvojího zdanění (uzavření smluv o zamezení dvojího zdanění) a boji proti daňovým rájům. Každý stát potřebuje ke svému fungování určité finanční prostředky. Pro stát je daň z příjmu velmi důležitá, protože tvoří jeden z hlavních zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. V oblasti přímých daní proti sobě stojí zájem státu a zájem plátce daně. Stát se snaží na daních vybrat co nejvíce a plátce daně chce naopak odvést do veřejných rozpočtů co nejméně. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnat zdanění příjmů fyzických osob ve vybraných zemích Evropské unie za zdaňovací období 2009. Pro srovnání byly vybrány Česká republika, Slovensko a Rakousko. Česká republika, Slovensko a Rakousko jsou sousedící státy, které jsou si velmi blízké. I přesto v těchto zemích existují značné rozdíly ve zdaňování příjmů fyzických osob. Vyšší daňové zatížení v jedné zemi může vést ke vzniku daňové konkurence a k odlivu pracovníků či podnikatelů do zemí sousedních. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy vztahující se k dani z příjmů fyzických osob (poplatník, plátce, předmět daně, základ daně, daň, sazba daně, aj.). Cílem teoretické části je seznámit se s problematikou zdanění příjmů fyzických osob a poskytnout ucelenou představu o dané oblasti. V praktické části jsou vysvětleny systémy zdanění příjmů fyzických osob jednotlivých států. Dále jsou v práci obsaženy praktické příklady, které jsou navzájem srovnány. Cílem praktické části je vyhodnocení rozdílů ve zdaňování příjmů fyzických osob jednotlivých zemí a zjistit, ve které zemi se zaplatí na dani z příjmů fyzických osob nejméně. V závěru práce je provedeno zhodnocení a doporučení.

Literární přehled 10 2 Literární přehled Následující kapitola se zabývá vysvětlením základních pojmů, které budou v práci užívány. Výklad je zaměřen na charakteristiku pojmu daň, plátce daně, poplatník daně, předmět daně, základ daně, sazba daně a zdaňovací období. Dále je popsán rozdíl mezi pojmy daňová soustava a daňový systém a uvedeny požadavky na daňový systém. Část kapitoly je věnována daňovým funkcím. 2.1 Charakteristika daní Daně představují jeden z hlavních zdrojů příjmů veřejných rozpočtů. Rozlišujeme veřejné příjmy úvěrové a neúvěrové. Úvěrové bude nutno v budoucnu vrátit a to včetně úroků. Zatímco neúvěrové nebude nutno v budoucnu vracet. Obr. 1 Zdroj Rozdělení veřejných příjmů www.sagit.cz Daně jsou tedy definovány jako neúvěrové příjmy veřejných rozpočtů. Daně lze uložit pouze zákonem. Povinnost platit daň je zakotvena v Listině základních práv a svobod. Daň představuje transfer finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. (Kubátová, 2006) Daň je definována jako zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu, která je povinná, nenávratná, neúčelová, neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje

Literární přehled 11 v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů) nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti). (Kubátová, 2006) Povinná Pohyby peněz od soukromého k veřejnému sektoru musí být vynuceny zákonem. Nenávratná Zaplacením daně nevzniká nárok na protiplnění. Neúčelová Vybraná daň není určena ke konkrétnímu účelu, ale je součástí příjmů veřejných rozpočtů. Neekvivalentní Objem plateb do systému neodpovídá čerpání. 2.2 Funkce daní Vláda z prostředků, které vybere z daní, financuje své výdaje a realizuje základní funkce veřejných financí. Návratnost daní je podmíněna naplněním daňových funkcí. 2.2.1 Fiskální funkce Nejdůležitější funkcí daní je fiskální funkce. Rozumí se jí získávání prostředků do veřejných rozpočtů, z nichž jsou pak financovány veřejné výdaje. (Kubátová, 2006) Jedná se o přiřazení daní jednotlivým rozpočtovým úrovním. Příjemci daňových příjmů v České republice: státní rozpočet (část daně z příjmů fyzických osob, část daně z příjmů právnických osob, část daně z přidané hodnoty, cla, převodové daně, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, část spotřební daně), rozpočty obcí, krajů (daň z nemovitosti, část daně z příjmů fyzických osob, část daně z příjmů právnických osob, část daně z přidané hodnoty), státní fond dopravní infrastruktury (silniční daň a část spotřební daně), zdravotní pojišťovny (pojistné na veřejné zdravotní pojištění). Podrobné schéma rozdělení rozpočtového určení daní uvádím v příloze 1.

Literární přehled 12 Fiskální funkce je a zůstane funkcí primární. Všechny ostatní funkce jsou od funkce fiskální odvozeny. Jedná se o: alokační, redistribuční, stabilizační. 2.2.2 Alokační funkce Zmírňuje dopady tržních selhání. Alokační funkce řeší problematiku investování vládních výdajů a optimální rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebou. (Široký, 2008) 2.2.3 Redistribuční funkce Funkce redistribuční zmírňuje rozdíly v příjmech jednotlivých subjektů. Snižuje nerovnoměrné rozdělení bohatství. Cílem je zmírnění sociálních nerovností. 2.2.4 Stabilizační funkce Úkolem je zabezpečit rovnováhu ekonomického vývoje ovlivňováním agregátních ekonomických ukazatelů a tím i ekonomické chování jednotlivých osob. Cílem je zmírňovat nebo případně vyhladit výkyvy hospodářských cyklů. 2.3 Daňová soustava Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. (Široký, 2008) 2.4 Daňový systém Daňový systém je širším pojmem než daňová soustava. Kromě daňové soustavy zahrnuje i právně, organizačně a technicky konstituovaný systém institucí, které zabezpečují správu daní, jejich vyměřování, vymáhání a kontrolu, a rovněž systém nástrojů, metod a pracovních postupů, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům. (Široký, 2008) 2.5 Požadavky na daňový systém Požadavky kladené na dobrý daňový systém definoval již Adam Smith. Tyto požadavky vyjádřil v tzv. daňových kánonech. Od té doby se mnoho nezměnilo. Tyto požadavky jsou uznávány dodnes a součastní autoři se liší spíše v podrobnostech rozpracování jednotlivých bodů než v názorech na body samotné. (Kubátová, 2006)

Literární přehled 13 Mezi hlavní požadavky na daňový systém patří efektivnost zdanění a daňová spravedlnost. Náleží sem však i například princip jednoduchosti, pružnosti a současně i stability, právní perfektnosti a politické průhlednosti. Efektivnost zdanění Zdanění by nemělo působit negativně na chování jednotlivců i podnikatelských subjektů. Snahou je minimalizovat náklady zdanění. Daňová spravedlnost V rámci principu daňové spravedlnosti se uplatňují principy platební schopnosti a užitku. Princip platební schopnosti vyžaduje, aby daně byly jednotlivým subjektům ukládány podle jejich platební schopnosti. Princip užitku říká, že každý má přispívat na daních takovou částkou, která odpovídá prospěchu z veřejných výdajů. Jednoduchost Daňové předpisy by měly být pochopitelné pro každého. Každý by měl být schopen dopředu si vypočítat své daňové povinnosti. Snahou je minimalizovat daňové úniky a s tím spojené nižší náklady jak na straně daňových subjektů, tak i na straně státu. Pružnost a současně stabilita Nutnost reagovat vývoj ekonomiky a hrubého domácího produktu. Právní perfektnost a politická průhlednost Daňovému subjektu by měla být zřejmá částka, kterou má platit, doba splatnosti a způsob placení. Přesně by měla být stanovena daň, kterou má daňový subjekt uhradit. Přesné stanovení daně je při zdaňování velmi důležité. 2.6 Plátce Plátce má ze zákona povinnost daň zaplatit, případně i vybrat, zkontrolovat a odvést správci daně daň od poplatníků vybranou nebo poplatníkům sraženou. (Široký, 2008) 2.7 Poplatník Poplatník je fyzická nebo právnická osoba, která nese daňové břemeno. Dani jsou podrobeny jeho příjmy, majetek nebo úkony. (Široký, 2008)

Literární přehled 14 2.8 Předmět daně Předmětem daně se rozumí skutečnost, která je podrobena zdanění. Předmětem daně může být věc, příjem, práce, činnost, spotřeba apod. Předmětem daně jsou i příjmy osvobozené od daně. 2.9 Základ daně Základ daně je základna, ze které se sazbou daně vypočítá daňová povinnost poplatníka. (Vybíhal, 2006) Základ daně se uvádí ve fyzických jednotkách (kus, litr apod.) nebo peněžních jednotkách (Kč, EUR). 2.10 Sazba daně Algoritmus, prostřednictvím kterého zjistíme ze základu daně daň. 2.11 Zdaňovací období Za zdaňovací období se považuje období, za které se stanoví základ daně a daň. Zdaňovacím obdobím může být kalendářní rok, hospodářský, kalendářní měsíc apod.

Daňová soustava České republiky 15 3 Daňová soustava České republiky Daňová soustava České republiky se dělí podle vazby na majetek poplatníka na daně přímé a nepřímé. Přímé daně hradí poplatník na úkor svého majetku. Přímé daně dopadají na poplatníka přímo formou daně. U přímých daní je poplatník daně i plátcem daně. Nepřímé daně jsou zahrnuty v ceně nakupovaných výrobků a služeb. Plátce nepřímých daní není totožný s poplatníkem. Plátce nepřímých daní odvádí státu daň vybranou od poplatníků. Nepřímé daně tedy neovlivňují majetkové poměry plátce, ale jsou u něho pouze průběžnou položkou. Obr. 2 Schéma struktury daňové soustavy České republiky Zdroj Daňové zákony 2009

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 16 4 Daň z příjmů fyzických osob v České republice Daň z příjmů fyzických osob je v České republice upravena Zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Tento zákon je rozdělen na šest částí: 1. část první: Daň z příjmů fyzických osob, 2. část druhá: Daň z příjmů právnických osob, 3. část třetí: Společná ustanovení, 4. část čtvrtá: Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů, 5. část pátá: Bez nadpisu, 6. část šestá: Přechodná a závěrečná ustanovení. Veškeré informace o správě daní a poplatků řeší Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků. Zákon o správě daní a poplatků upravuje správu daní, poplatků, odvodů a záloh na tyto příjmy. Součástí zákona je postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. 4.1 Poplatníci daně ( 2) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které se dělí na dvě skupiny a to rezidenty a nerezidenty. 1 Rezident je podle zákona o dani příjmů fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje 2, má daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraniční. Nerezidenta zákon o dani z příjmů definuje jako fyzickou osobu, která není rezidentem. Tato osoba má daňovou povinnost vztahující se jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Patří sem i poplatníci, kteří se na území České republiky obvykle zdržují pouze za účelem studia nebo léčení. Tyto osoby odvádějí daň pouze z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky. 1 Rezidenti jsou poplatníci s neomezenou daňovou povinností. Nerezidenti jsou poplatníci s omezenou daňovou povinností. 2 Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 17 4.2 Předmět daně ( 3) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy fyzické osoby. Příjmem se rozumí příjem peněžní, příjem nepeněžní a příjem dosažený směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. 3 Zákon o dani z příjmů rozlišuje pět skupin předmětu daně z příjmů: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, 3. příjmy z kapitálového majetku, 4. příjmy z pronájmu, 5. ostatní příjmy. 4.2.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Příjmy ze závislé činnosti jsou v zákoně o dani z příjmů definovány jako příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, příjmy za práci členů družstev, příjmy společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, příjmy za práci likvidátorů, odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob. Zákon o dani z příjmů člení funkční požitky na: 1. funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, 2. odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplácí zaměstnavatel. Příjemcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků je zaměstnanec. 4.2.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7) Za příjmy z podnikání jsou dle zákona o dani z příjmu považovány: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. 3 Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 18 Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou dle zákona o dani z příjmů: příjmy z užití nebo z poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, příjmy znalce, tlumočníka, příjmy z činnosti insolvenčního správce. Poplatník uplatňuje výdaje prokazatelné vynaložené na dosažení, zajištění nebo udržení příjmu nebo paušální výdaje ve výši: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a řemeslných živností, 60 % z příjmů z jiných živností než řemeslných, jiného podnikání, autorských příjmů, výkonu nezávislého povolání, z příjmů znalce, tlumočníka a z činnosti insolvenčního správce. 4 4.2.3 Příjmy z kapitálového majetku ( 8) Do skupiny příjmů z kapitálového majetku zákon o dani z příjmu řadí např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výnosy z vkladových listů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úrokového a jiné výnosy z držby směnek apod. 4.2.4 Příjmy z pronájmu ( 9) Do skupiny příjmů z pronájmu patří příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů a příjmy z pronájmu movitých věcí s výjimkou příležitostného pronájmu. Příležitostný pronájem náleží do skupiny definované v 10 ostatní příjmy. Poplatník může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo výdaje ve výši 30 % z příjmů. 4.2.5 Ostatní příjmy ( 10) Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí nebo příjmy ze zemědělské výroby v případě, že není provozována podnikatelem. Tyto příjmy musí za zdaňovací období přesáhnout částku 20 000 Kč, jinak jsou od daně z příjmů osvobozeny. Dále sem náleží podíl na likvidačním zůstatku, výhry v loteriích, sázkách, výhry 4 Od 1. 1. 2010 se paušální výdaje u příjmů z jiného podnikání, autorských příjmů, výkonu nezávislého povolání, příjmů znalce, tlumočníka a z činnosti insolvenčního správce snižují na 40 %.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 19 z reklamních soutěží, ceny z veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru apod. 4.3 Základ daně ( 5) Jednotlivé skupiny předmětu daně z příjmů fyzických osob jsou nejdříve hodnoceny samostatně. Nejprve se tedy zjistí tzv. dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů. Jednotlivé dílčí základy daně se sečtou a stanoví se základ daně. Z jednotlivých dílčích základů daně jsou vyčleněny vybrané příjmy, které jsou samostatným základem daně a zdaněny zvláštní sazbou daně. Základem daně je dle zákona o dani z příjmů částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Za zdaňovací období se považuje kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.). V případě, že poplatníkovi byly vyplacené nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují se za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně a příjmy, ze kterých se daň vybírá zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. 4.3.1 Výpočet dílčích základů daně Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) Dílčím základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (25 %) a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (9 %) placené zaměstnavatelem. Pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Součtem vzniká superhrubá mzda. Dílčí základ daně je větší jak nula. Pokud příjmy před zvýšením o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč u téhož zaměstnavatele a zaměstnanec u zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani, jsou tyto příjmy samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou ve výši 15 %. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7, 7a) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dílčí základ daně může být menší jak nula, roven nule nebo větší jak nula. Samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně jsou příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že úhrn těchto příjmů nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Poplatníkovi, který má příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti nebo příjmy z jiného podnikání, může být daň

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 20 stavena paušální částkou. Poplatník musí podat žádost nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období správci daně a splnit podmínky pro stanovení daně paušální částkou: poplatník musí provozovat podnikatelskou činnost bez zaměstnanců, roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, poplatník není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou. Výše daně paušální částkou se stanoví v závislosti na výši předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů. Příjmy z kapitálového majetku ( 8) Příjmy z kapitálového majetku jsou většinou samostatným základem daně a zdaňovány zvláštní sazbou daně. Např. i úroky z vkladů podléhají zdanění. Daň se vybírá srážkou. Na účet banka připíše již čistý výnos. Podobně je to i u dalších kapitálových příjmů. Samostatným základem daně jsou následující příjmy ze zdrojů na území České republiky: podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu, úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu, výnosy z vkladových listů, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění, rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu a emisním kursem při jejich vydání, úrokové a jiné výnosy z držby směnek vystavených bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele. Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou dílčím základem daně. Dílčím základem daně jsou dále: úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úrokové a jiné výnosy z držby směnek,

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 21 úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovy s neomezenou daňovou povinností. Dílčí základ daně je roven nule nebo větší jak nula. Příjmy z pronájmu ( 9) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Dílčí základ daně je menší jak nula, roven nule nebo větší jak nula. Ostatní příjmy ( 10) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje na jejich dosažení. V případě, že výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmů jsou vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Dílčí základ daně je roven nule nebo větší jak nula. 4.4 Nezdanitelná část základu daně ( 15) Od základu daně lze odečíst: dary, úroky, příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé životní pojištění, členské příspěvky, úhrady na zkoušky. Dary na veřejně prospěšné účely, jejichž celková hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč. Nejvýše lze však v úhrnu odečíst 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se považuje i hodnota jednoho odběru krve a oceňuje se částkou 2 000 Kč. Úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru použitým poplatníkem na financování bytových potřeb. Úhrnná částka úroků nesmí překročit 300 000 Kč za domácnost. V úhrnu lze odečíst příspěvky zaplacené poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období snížené o 6 000 Kč. Za zdaňovací období lze maximálně odečíst 12 000 Kč. Pojistné zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na soukromé životní pojištění za předpokladu, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy. Dále výplata pojistného plnění nastane nejdříve v kalendářním roce, ve kterém dosáhne poplatník věku 60 let. Za zdaňovací období lze v úhrnu odečíst maximálně 12 000 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 22 Členské přípěvky, které člen odborové organizace uhradil odborové organizaci, lze odečíst do výše 1,5 % zdanitelných příjmů. Maximální výše je 3 000 Kč za zdaňovací období. Úhrady na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, které nebyly uhrazeny zaměstnavatelem ani nebyly poplatníkem s příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uplatněny jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Maximální částka činí 10 000 Kč. 5 4.5 Položky odčitatelné od základu daně ( 34) Základ daně lze dále snížit o: daňovou ztrátu, výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Daňovou ztrátu lze uplatnit v 5 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. Základ daně lze zkrátit o 100 % výdajů (nákladů) vynaložených ve zdaňovacím období při realizaci projektů výzkumu a vývoje. Odpočet lze uplatnit ve 3 zdaňovacích obdobích po období, ve kterém nárok na odpočet vznikl. 4.6 Sazba daně ( 16, 36) Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně se zaokrouhlí na celá sta Kč dolů a zdaní se 15 % sazbou. Příjmy, které jsou samostatným základem daně, se zdaní zvláštní sazbou daně. Zvláštní sazba daně činí 15 %. 4.7 Sleva na dani ( 35, 35ba) a daňové zvýhodnění ( 35c) Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob může poplatník uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění, které snižují celkovou daňovou povinnosti poplatníka. 5 U poplatníků se zdravotním postižením činí částka 13 000 Kč a u poplatníků s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 23 Tab. 1 Slevy na dani z příjmů fyzických osob Sleva na dani Sleva na poplatníka Sleva na manželku (manžela) Sleva na částečný invalidní důchod Sleva na plný invalidní důchod Sleva pro držitele průkazu ZTP/P Sleva na studenta Sleva za zaměstnance se zdravotním postižením Sleva za zaměstnance s těžším zdravotním postižením Zdroj Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů Roční výše slevy 24 840 Kč 24 840 Kč 02 520 Kč 05 040 Kč 16 140 Kč 04 020 Kč 18 000 Kč 60 000 Kč Sleva na dani na manželku (manžela) se uplatní v případě, že daná osoba žije s poplatníkem v domácnosti a její příjem nepřesahuje za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se dle zákona o dani z příjmu nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření ani stipendium. Sleva na manželku (manžela) se uplatňuje až při ročním zúčtování. Slevu na studenta uplatní poplatník, který se soustavně připravuje na budoucí povolání do dovršení 26 let nebo 28 let v případě, že studuje prezenční formu studia v doktorském studijním programu. Slevu na dani za každého zaměstnance se zdravotním postižením a za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením uplatňuje zaměstnavatel podle 35 zákona o dani z příjmu. Při ročním zúčtování uplatňuje poplatník slevu na poplatníka v celkové výši i v případě, že pracoval pouze určitou část zdaňovacího období. Ostatní slevy na dani se v ročním zúčtování uplatňují za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 10 680 Kč ročně může uplatnit poplatník žijící s ním v domácnosti. 6 V případě, že je dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek. Daňové zvýhodnění není omezeno. Omezení se vztahuje pouze na daňový bonus. Daňový bonus vzniká v případě, kdy daňové zvýhodnění je vyšší než daňová povinnost. Daňový bonus lze uplatnit ve výši minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může uplatnit poplatník: 6 Od 1. 1. 2010 činí částka daňového zvýhodnění 11 604 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob v České republice 24 s příjmy ve zdaňovacím období alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (minimální mzda činí 8 000 Kč, roční příjem fyzické osoby musí činit alespoň 48 000 Kč), 7 s příjmy pouze z pronájmu, u kterého výdaje nesmí převýšit tyto příjmy, zahraniční fyzická osoba, jestliže úhrn všech jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky činí alespoň 90 % všech jejich příjmů. 4.8 Daňové přiznání ( 40) 8 Daňové přiznání je poplatník povinen podat na finanční úřad nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (31. 3.). V případě, kdy přiznání poplatníkovi zpracovává a předkládá daňový poradce, se lhůta prodlužuje nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období (30. 6.). Prodlouženou lhůtu může poplatník využít pouze v případě, pokud je plná moc k zastupování doručena na finanční úřad před uplynutím neprodloužené lhůty. Ve lhůtě pro podání daňového přiznání je potřeba daň i zaplatit. 7 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb. upravuje výši minimální mzdy. 8 Lhůty pro podání daňového přiznání upravuje Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků.

Daňová soustava Slovenské republiky 25 5 Daňová soustava Slovenské republiky Realizací daňové reformy byla na Slovensku od 1. 1. 2004 zavedena tzv. rovná daň. Hlavním cílem této reformy bylo zavedení jednotné sazby daně ve výši 19 %, která se uplatňuje jak pro daň z příjmů fyzických a právnických osob, tak i pro daň z přidané hodnoty. Snížená sazba daně z přidané hodnoty se platí ve výši 10 %. Snížená sazba daně z přidané hodnoty je uložena na léky, vybraný zdravotnický materiál, knihy, učebnice, tiskárenské potřeby a potraviny. Na Slovensku se na rozdíl od České republiky neplatí daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitosti. Daň dědická a darovací byly zrušeny již zmiňovanou reformou v roce 2004. Daň z převodu nemovitostí se neplatí od roku 2005. Důvodem pro zrušení těchto daní byl zejména nízký výnos a nízká účinnost. Zrušení těchto daní přispělo ke zjednodušení daňového systému a snížení státní administrativy. Daňová soustava Slovenské republiky se dělí na daně přímé a daně nepřímé. Obr. 3 Zdroj Schéma struktury daňové soustavy Slovenské republiky www.finance.gov.sk Spotřební daně se dělí na: spotřební daň z minerálních olejů, spotřební daň z vína, spotřební daň z lihu, spotřební daň z tabákových výrobků,

Daňová soustava Slovenské republiky 26 spotřební daň z piva, spotřební daň z elektřiny, uhlí a zemního plynu. Každá výše uvedená spotřební daň je řešena zvláštním zákonem. Slovenská republika tedy rozlišuje 6 zákonů o spotřebních daních. Součástí daňové soustavy Slovenské republiky jsou i místní daně, které jsou v pravomoci zastupitelstev obcí a vybírány jednotlivými obcemi. Zákon č. 582/2004 Z. z. o místních daních a místním poplatku za komunální odpady a drobné stavební odpady řadí mezi místní daně daň z nemovitosti, daň ze psa, daň za užívání veřejného prostranství, daň za ubytování, daň za prodejní automaty, daň za nevýherní hrací přístroje, daň za vjezd a setrvání motorového vozidla v historické části města, daň za jaderná zařízení, místní poplatek za komunální odpad a drobné stavební odpady. Výnos z těchto daní a poplatku je příjmem rozpočtu obce, která je správcem daně. Do místních daní se řadí i daň z motorových vozidel, kterou může ukládat vyšší územní celek. Výnos daně z motorových vozidel je příjmem rozpočtu vyššího územního celku, v jehož obvodě je vozidlo evidované.

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 27 6 Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice Daň z příjmů fyzických osob je ve Slovenské republice upravena Zákonem č. 595/2003 Z. z. o daních z příjmů. Tento zákon je rozdělen na šest částí: 1. část první: Základní ustanovení, 2. část druhá: Daň fyzické osoby, 3. část třetí: Daň právnické osoby, 4. část čtvrtá: Společná ustanovení, 5. část pátá: Vybírání a placení daně, 6. Společná, přechodná a závěrečná ustanovení. Veškeré informace o správě daní a poplatků řeší Zákon Slovenské národní rady č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků a o změnách v soustavě územních finančních orgánů. Zákon o správě daní a poplatků zahrnuje správu daní, odvodů, poplatků, pokut, penále a dalších plateb. Tento zákon upravuje správu daní, které jsou příjmem státního rozpočtu nebo rozpočtu obce. Od 1. 1. 2012 nabude účinnosti Zákon č. 563/2009 Z. z. o správě daní (daňový pořádek) a o změně a doplnění některých zákonů. Změny souvisejících předpisů budou účinné již od 1. 1. 2010. Tímto zákonem se zruší Zákon Slovenské národní rady č. 511/1992 Zb. o správě daní a poplatků a o změnách v soustavě územních finančních orgánů. 6.1 Poplatníci daně ( 2) Daňovým poplatníkem s neomezenou daňovou povinností je fyzická osoba, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt nebo se zde obvykle zdržuje. 9 Daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky, tak i na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňovým poplatníkem s omezenou daňovou povinností je: fyzická osoba, která není daňovým poplatníkem s neomezenou povinností, fyzická osoba, která je daňovým poplatníkem s neomezenou povinností, která se na území Slovenské republiky zdržuje pouze za účelem léčení nebo studia nebo která překračuje hranice Slovenské republiky denně nebo v dohodnutých časových obdobích za účelem výkonu závislé činnosti, jejíž zdroj je na území Slovenské republiky. 9 Poplatníky obvykle se zdržujícími na území Slovenské republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném roce.

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 28 Daňová povinnost poplatníka s omezenou daňovou povinností se vztahuje na příjem plynoucí ze zdrojů na území Slovenské republiky. 6.2 Předmět daně ( 3) Podle zákona o dani z příjmu jsou předmětem daně: 1. příjmy ze závislé činnosti, 2. příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu, 3. příjmy z kapitálového majetku, 4. ostatní příjmy. 6.2.1 Příjmy ze závislé činnosti ( 5) Příjmy ze závislé činnosti jsou v zákoně o dani z příjmů definovány jako: příjmy z pracovněprávního, služebního, členského a obdobného poměru, příjmy za práci členů družstev, příjmy společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, příjmy za práci likvidátorů, prokuristů, nucených správců, platy a funkční příplatky ústavních činitelů Slovenské republiky, veřejného ochránce práv, poslanců Evropského parlamentu, vedoucích ostatních ústředních orgánů státní správy, odměny za výkon funkce ve státních orgánech, v orgánech územní samosprávy a v orgánech jiných právnických osob, odměny obviněných ve vazbě, odměny odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, příjmy z prostředků sociálního fondu, vrácené pojistné ze zaplaceného pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění a sociální zabezpečení o které si poplatník v předcházejících zdaňovacích obdobích snížil příjmy ze závislé činnosti. Příjmy ze závislé činnosti vyplácí zaměstnavatel. Příjemcem příjmů ze závislé činnosti je zaměstnanec. 6.2.2 Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu ( 6) Za příjmy z podnikání jsou dle zákona o dani z příjmu považovány: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z podnikání vykonávaného podle zvláštních předpisů,

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 29 podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Do příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti patří dle zákona o dani z příjmů: příjmy z užití nebo z poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl na vlastní náklady, příjmy z činnosti, která není živností ani podnikáním, příjmy znalce, tlumočníka, příjmy z činnosti zprostředkovatele. Poplatník s výše uvedenými příjmy, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo poplatník, který je plátce daně z přidané hodnoty pouze část zdaňovacího období, může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené nebo výdaje ve výši 40 % z úhrnu příjmů s výjimkou poplatníka s příjmy pouze z vykonávání řemeslných živností. Tento poplatník může uplatnit výdaje až ve výši 60 %. Do příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se řadí i příjmy z nakládání s obchodním majetkem, úroky z peněžních prostředků na běžných účtech souvisejících s podnikáním a s jinou samostatnou výdělečnou činností, příjmy z prodeje podniku nebo jeho části na základě smlouvy o prodeji podniku, výše odpuštěného dluhu nebo jeho části u dlužníka. Příjmy z pronájmu jsou příjmy z pronájmu nemovitostí a příjmy z pronájmu movitých věcí pronajatých jako příslušenství nemovitosti. Poplatník s příjmy z pronájmu nemovitosti, který není plátcem daně z přidané hodnoty nebo je plátcem daně z přidané hodnoty pouze část zdaňovacího období, může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené nebo výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. 6.2.3 Příjmy z kapitálového majetku ( 7) Do skupiny příjmů z kapitálového majetku zákon o dani z příjmu řadí např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výnosy z vkladových listů, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, výnosy ze směnek s výjimkou příjmů z jejich prodeje apod. 6.2.4 Ostatní příjmy ( 8) Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z příležitostných činností, příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastnictví nemovitosti, příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z převodu cenných papírů, důchody, výhry v loteriích a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží, ceny veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží apod.

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 30 Poplatník s příjmy z příležitostné zemědělské činnosti, lesního a vodního hospodářství může uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů nebo výdaje ve výši 25 % z těchto příjmů. 6.3 Základ daně ( 4) Základ daně z příjmů fyzických osob se zjistí jako součet dílčích základů daně podle jednotlivých druhů příjmů. Základ daně zjištěný podle jednotlivých druhů příjmů se sníží o daňovou ztrátu a nezdanitelné části základu daně. V případě, že poplatníkovi byly vyplacené nebo poplatník obdržel příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují se za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjem, ze kterého se daň vybírá srážkou, je součástí základu daně v případě, že vybráním srážky není splněna daňová povinnost. 10 Základem daně je dle zákona o dani z příjmů rozdíl, o který zdanitelné příjmy převyšují daňové výdaje při respektování věcné a časové souvislosti v příslušném zdaňovacím období. Za zdaňovací období se považuje kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.). Do základu daně se nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy osvobozené od daně. 6.3.1 Výpočet dílčích základů daně Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 5) Dílčím základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec. Příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu ( 6) Dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Do základu daně se zahrne i výška odpuštěného dluhu nebo jeho části ve zdaňovacím období, ve kterém byl dlužníkovi dluh odpuštěn. Společník veřejné obchodní společnosti a komplementář komanditní společnosti zjistí dílčí základ daně jako část základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tato část základu daně se zjistí v poměru, ve kterém se rozděluje zisk podle společenské smlouvy nebo rovným dílem. Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti se sníží o pojistné a příspěvky, které je povinen platit společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti. Podmínkou je, že toto pojistné a příspěvky nejsou nákladem veřejné obchodní společnosti ani komanditní společnosti. 10 Daňová povinnost je splněna vybráním daně srážkou a v případě, že poplatník vybranou daň srážkou neodpočítá od daně jako zálohu v podaném daňovém přiznání.

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 31 Příjmy z kapitálového majetku ( 7) Daň je vybírána srážkou z příjmů plynoucích ze zdrojů na území Slovenské republiky a to z: úroků a ostatních výnosů z cenných papírů, úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, dávky z doplňkového důchodového spoření, vyplacené odstupné, pojištění pro případ dožití určitého věku, jednorázové vyrovnání nebo odbytné vyplacené v případě pojištění osob při předčasném skončení pojištění, příjmy z podílových listů dosažené z jejich vyplacení (vrácení), rozdíl mezi jmenovitou hodnotu dluhopisu a emisním kurzem při jeho vydání. V případě, že tyto příjmy plynou ze zdrojů v zahraniční, zahrnují se do dílčího základu daně. Do dílčího základu daně se zahrnují příjmy z úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, příjmy z úroků z hodnoty splaceného vkladu v dohodnuté výši společníkem veřejné obchodní společnosti a výnosů ze směnek s výjimkou příjmů z jejich prodeje nesnížené o výdaje. Ostatní příjmy ( 8) Dílčím základem daně jsou zdanitelné příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. V případě, že výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmů jsou vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Do dílčího základu daně se zahrnují zdanitelné příjmy nesnížené o výdaje v případě, že jde o: příjmy z výher v loteriích a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží, ceny z veřejných soutěží, ceny ze sportovních soutěží, které plynou ze zdrojů v zahraničí, důchody. Příjmy z převodu vlastnictví nemovitosti, z prodeje movitých věcí, z převodu cenných papírů, z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo z převodu členských práv družstev se zahrnují do dílčího základu daně v tom zdaňovacím období, ve kterém byly přijaty. 6.4 Odpočet daňové ztráty ( 30) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu v 5 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena. 11 11 Od 1. 1. 2010 lze ztrátu uplatnit v 7 zdaňovacích obdobích, následujících po období, ve kterém byla daňová ztráta vyměřena.

Daň z příjmů fyzických osob ve Slovenské republice 32 6.5 Nezdanitelná část základu daně ( 52g) 12 Základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně. Pro zdaňovací období 2009 a 2010 se při určení nezdanitelné části základu daně nevychází ze zákona o dani z příjmů. Pokud poplatník ve zdaňovacím období dosáhl základ daně, který podle Zákona č. 60/2009 Z. z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu: se rovná nebo je nižší než 86násobek sumy platného životního minima, v tom případě je roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka suma odpovídající 22,5násobku sumy platného životního minima, je vyšší než 86násobek platného životního minima, pak roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka je suma odpovídající rozdílu 44násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně. V případě, že tato suma je nižší než nula, roční nezdanitelná část základu daně na poplatníka se rovná nule, se rovná nebo je nižší než 176násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: o nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající 22,5násobku platného životního minima, o má vlastní příjem nepřesahující sumu odpovídající 22,5násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi sumou odpovídající 22,5násobku platného životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela), o má vlastní příjem přesahující sumu odpovídající 22,5násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, vyšší než 176násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: o nemá vlastní příjem, roční nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) je suma odpovídající rozdílu 66,5násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka; pokud tato suma je nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, o má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající rozdílu 66,5násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto 12 Výše nezdanitelné části základu daně pro zdaňovací období 2009 a 2010 se řídí Zákonem č. 60/2009 Z. z., kterým se mění a doplňuje zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z příjmu.