MAKROEKONOMIE PENĚŽNÍ AGRAGÁTY, ROVNOVÁHA PENĚŽNÍHO TRHU, MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
PENÍZE Pojmem peníze rozumíme všeobecný ekvivalent zvláštní statek směnitelný za jakýkoli jiný statek či službu. Tento zvláštní statek, nemá jiný účel než být směňován, nebo držen jako rezerva. Rozeznáváme tři základní funkce peněz: prostředník směny (peníze slouží ke směně zboží a služeb ), uchovatel hodnoty (peníze nepodléhají zkáze a na rozdíl od zboží mohou zachovat hodnotu po dlouhou dobu. Ohrožuje je jen inflace, nebo měnová reforma), zúčtovací jednotka (vyjádření cen, daní, vedení účetnictví...).
HISTORICKÉ FORMY PENĚZ Peníze jsou někdy považovány za jeden z největších vynálezů lidstva, protože právě jejich existence umožnila vznik rozvinutého ekonomického systému. Historické formy peněz: barterová směna, komoditní peníze, peníze z drahých kovů, papírové peníze: klasické bankovky, státovky, moderní bankovky, bezhotovostní peníze depozitní.
NABÍDKA PENĚZ Peníze musíme nyní chápat jako každý jiný statek, který má svou cenu, nabídku a poptávku. Nabídkou peněz rozumíme množství peněz (peněžní zásobu) v ekonomice k danému okamžiku. K vyjádření velikosti peněžní zásoby slouží takzvané peněžní agregáty: M1 - úzký peněžní agregát zahrnující oběživo (bankovky a mince) a vklady na požádání, které lze prakticky okamžitě vybrat. M2 střední peněžní agregát, který obsahuje celý agregát M1, plus termínované vklady, kde výběr nějakou dobu trvá. M3 široký peněžní agregát zahrnující celý agregát M2 a k tomu navíc repo operace a krátkodobé cenné papíry (akcie, podílové listy, dluhopisy do dvou let).
NABÍDKA PENĚZ Emisi hotových peněz provádí dnes výhradně centrální banka - depozitní peníze může emitovat jakákoli komerční banka a to formou úvěrů. Tvorba dep. peněz probíhá díky multiplikaci vkladů: Na počátku je vklad nebankovního subjektu u jedné z komerčních bank. Ta musí část vkladů svých klientů (například 10%) držet jako rezervy. Zbylých 90% může dále půjčit ve formě úvěru. Nyní existuje více depozitních peněz o 90% původního vkladu. Tyto peníze jsou připsány na účet dlužníka a opět se stávají vkladem 10% z nich je drženo jako rezerva a 90% je opět možno půjčit Kdyby neexistovala povinnost ukládat část vkladů u centrální banky jako rezervu, vzniklo by nekonečné množství depozitních peněz. Povinné rezervy sice multiplikaci vkladů brzdí, i tak ale z původního vkladu vznikne několikanásobně vyšší množství depozitních peněz.
NABÍDKA PENĚZ Banka Výše vkladu (Kč) Výše povinných rezerv (Kč) Výše poskytnutého úvěru (Kč) 1 1 000 000 100 000 900 000 2 900 000 90 000 810 000 3 810 000 81 000 729 000 4 729 000 72 900 656 100 5 656 100 65 610 590 490 6 590 490 59 049 531 441 7 531 441 53 144 478 297 K určení konečné částky slouží jednoduchý depozitní multiplikátor: 1 000 000 * 1 / 0,1 = 10 000 000 Kč
NABÍDKA PENĚZ Centrální banka může peněžní zásobu sama přímo ovlivňovat jejího růstu dosáhne například těmito způsoby: poskytnutím úvěru komerční bance, snížením sazby povinných rezerv, nákupem cenných papírů. Tyto kroky nastartují proces multiplikace. Křivka nabídky peněz - na vertikální ose cena peněz úroková sazba a na horizontální ose množství peněz (M). Nabídka peněz je pod výhradní kontrolou centrální banky - změny se dějí z vůle centrální banky, nezávisle na výši úrokové sazby. i MS M Křivka nabídky peněz je vertikální - nabídka peněz nezávislá na úrokové sazbě. Křivka se posouvá doleva a doprava podle toho, jak centrální banka mění nabídku peněz.
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH Poptávku po penězích nechápeme jako touhu ekonomických subjektů získat co nejvíce peněz - peníze jsou jednou z forem držby bohatství - alternativou jsou například cenné papíry. Držba peněz je spojena s náklady příležitosti - peníze v hotovosti nic nevynáší, na rozdíl od cenných papírů. Motivy, proč ekonomické subjekty přes to peníze drží jsou následující: transakční motiv provádění běžných transakcí. Peníze jsou kdykoli k dispozici pro směnu, bez zpoždění a dodatečných nákladů, opatrnostní motiv část peněz je držena pro nečekané situace, kdy je třeba okamžitě uskutečnit neplánované výdaje, spekulační motiv ekonomické subjekty volí mezi likviditou hotových peněz a alternativními formami bohatství, které jim mohu přinést výnos.
POPTÁVKA PO PENĚZÍCH První dva motivy závisí na úrovni důchodů ekonomických subjektů. Spekulační motiv se liší ek. subjekty volí mezi uložením bohatství do peněz, které nepřináší výnos ani riziko, nebo do cenných papírů jejich cena se pak vyvíjí opačně než úrokové sazby. Při nízkých úrokových sazbách budou ekonomické subjekty spíše držet peníze. Vysoké úrokové sazby vedou k nižší držbě peněz možnost získání výnosů. i MD Zejména díky spekulačnímu motivu držby peněz má poptávka po penězích klesající průběh M
ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ Nabízené množství peněz se přesně shoduje s množstvím peněz, které poptávají ekonomické subjekty - vzniká rovnovážná úroková sazba i 0. Příliš nízká úroková sazba - přebytek poptávky nad nabídkou. Ek. subjekty chtějí držet více peněz, prodávají cenné papíry, jejichž cena klesá a roste úroková míra to vede k poklesu poptávaného množství peněz a na trhu se ustanoví rovnováha. i i 2 i 0 i 1 MS E 0 M 2 M 0 M 1 MD Příliš vysoká úroková sazba - převis nabídky nad poptávkou. Úroková míra bude klesat až se ustanoví rovnováha. M
ROVNOVÁHA NA TRHU PENĚZ Pokud centrální banka zvýší nabídku peněz, pak se celá křivka nabídky posune směrem doprava. Původní úroková sazba i 0 je nyní příliš vysoká a dochází k převisu nabídky nad poptávkou. Lidé začnou nakupovat cenné papíry, jejichž cena poroste a úroková sazba bude klesat. Na trhu se ustanoví nová rovnováha v bodě E 1 při úrokové sazbě i 1. Při snížení nabídky peněz bude situace opačná. i i 2 i 0 i 1 MS 2 E 2 MS 0 MD Stejně jako nabídka peněz, může se pochopitelně měnit i poptávka. Růst poptávky po penězích se projeví jako posun křivky MD směrem doprava nahoru. E 0 M 2 M 0 M 1 MS 1 E 1 M
NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ ÚROKOVÁ SAZBA Nominální a reálná úroková sazba se, stejně jako nominální a reálný HDP, liší o míru inflace. Nominální úroková míra vyjadřuje procentní přírůstek úročené částky. Udává se v procentech a bývá uvedena ve smlouvě o půjčce nebo bankovním účtu. Reálná úroková udává procentní změnu skutečné kupní síly peněžních prostředků. Její přibližnou míru získáme tak, že od nominální úrokové míry odečteme míru inflace. Reálná úroková míra může být i záporná a to v tom případě, kdy je míra inflace vyšší než nominální úroková sazba. V takovém případě uložené peníze ztrácejí hodnotu, navzdory tomu, že je k nim připisován úrok a nominálně jejich množství roste.
MEZINÁRODNÍ TRH PENĚZ Měnou rozumíme národní formu peněz. Stále převládá stav, kdy každý stát má svoji měnu, neplatí to však už stoprocentně. Neplnohodnotné peníze, které už nejsou kryty zlatem. Měny můžeme rozdělit podle různých kritérií, například je-li daná měna mezinárodně směnitelná (konvertibilní) či nikoli. Nekonvertibilní měny nejsou obchodovány na měnovém trhu a jejich kurs bývá stanovován administrativně. U konvertibilních měn rozlišujeme vnitřní a vnější směnitelnost. Měna s vnější směnitelností je běžně obchodována na měnových trzích. Za plně směnitelnou považujeme měnu volně směnitelnou pro všechny typy transakcí v rámci celé platební bilance (viz dále).
MĚNOVÝ TRH Na měnovém trhu interakcí nabídky a poptávky po měně vzniká měnový kurs, který je v podstatě cenou dané měny vyjádřenou v jiné měně. Měnový kurs se dá zapsat dvojím způsobem: přímý zápis, například 1 euro = 27 českých korun - tento způsob zápisu ale není příliš logický. nepřímý zápis - koruna je předmětem obchodování a proto vyjádříme cenu jedné koruny - za jednu korunu dostaneme 0,037 eura. CZK/EUR 0,039 (26 CZK/EUR) 0,037 (27 CZK/EUR) 0,035 (28 CZK/EUR) S CZK D CZK při použití přímého zápisu musí být svislá osa grafu měnové nabídky a poptávky obrácená (s nulou nahoře), jak je vidět na obrázku, jinak bychom nemohli mít klesající křivku poptávky a rostoucí křivku nabídku. E Kč
POPTÁVKA PO MĚNĚ, NABÍDKA MĚNY Poptávku po dané měně tvoří domácí exportéři. Ti prodávají zboží do zahraničí a dostávají za ně zaplaceno v cizích měnách. Tyto cizí měny pak prodávají a kupují koruny. Dále se na ní podílí zahraniční investoři, investující v domácí ekonomice. Pro nákup aktiv musí nejprve získat domácí měnu, kterou nakupují za měnu zahraniční. Nabídku dané měny tvoří domácí importéři - nakupují zboží v zahraničí a na to potřebují zahraniční měny, za které nabízí domácí měnu. Na nabídce měny se podílí také domácí investoři, kteří investují do zahraničí. Ti musí rovněž nejprve získat zahraniční měnu. Jak na straně nabídky, tak na straně poptávky po měně mohou figurovat centrální banky, které na měnový trh vstupují například za účelem korekce měnového kursu.
MĚNOVÝ KURS Měnový kurs je cena měny, vyjádřená v měně jiné - je jednou z nejdůležitějších cen v ekonomice jeho změna má vliv na cenovou hladinu. Je zveřejňován pomocí kursovního lístku. Ten nejdůležitější zveřejňuje centrální banka. Na kurzovním lístku bývají uvedeny dvě až tři ceny nákup a prodej a někdy také střed. Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (spread) slouží k pokrytí nákladů a také k tvorbě zisku. Na kursovním lístku může být ještě na valuty a devizy. Měnový kurs se samozřejmě v čase mění - jestliže roste hodnota domácí měny, oproti měnám zahraničním, pak hovoříme o jejím posílení nebo zhodnocení - například změna kursu z 27 na 26 korun za euro nebo z 0,037 a 0,039 eura za jednu korunu. Opačný jev je oslabení či znehodnocení měny.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ MĚNOVÝ KURS Nominální měnový kurs najdeme na kursovních lístcích. Od správné úrovně ho mohou vychýlit spekulace, či nevhodné nastavení administrativně stanoveného měnového kursu. Reálný měnový kurs odráží skutečnou kupní sílu měny. Reálný kurs české koruny vůči euru je určen následovně: R CZK / EUR je reálný měnový kurs české koruny vůči euru, E CZK / EUR je nominální měnový kurs české koruny vůči euru, P EUR je cenová hladina v eurozóně, P CZK je cenová hladina v české republice. Reálný měnový kurs je poměr mezi množstvím statků, které je možné pořídit za jednu jednotku domácí měny v zahraničí a v domácí ekonomice.
KURSOVÉ REŽIMY Plovoucí kurs floating: kurs měny určován na měnovém trhu kurs se neustále mění, tak jak ho ovlivňuje nabídka a poptávka po dané měně. Zhodnocení domácí měny v režimu plovoucího kursu se nazývá apreciace, znehodnocení pak depreciace. Výhodou plovoucího kursu je relativně nižší nebezpečí spekulativních útoků na měnu. Tento kurs také poměrně věrně odráží sílu domácí měny a důvěru v ní. Plovoucí měnový kurs také zabraňuje přenosu inflace mezi zeměmi. Zároveň dává centrální bance větší prostor pro monetární politiku. Nevýhodou tohoto kursového režimu jsou neustálé změny měnového kursu - vyšší riziko kursových ztrát dodatečné náklady na zajištění proti kursovým ztrátám. Další nevýhodou je možná neúčinnost fiskální politiky (viz Mundell- Flemingův model).
KURSOVÉ REŽIMY Fixní (pevný) měnový kurs: domácí měna navázána na jinou měnu, nebo skupinu (koš) více cizích měn. Centrální banka administrativně stanoví kurs domácí měny a je povinna tento kurs udržovat pomocí intervencí na devizovém trhu důležitá je dostatečná výše devizových rezerv. Kolem centrální parity bývá určeno fluktuační pásmo, ve kterém se kurs může volně pohybovat - bývá stanoveno v procentech. Zhodnocení domácí měny v režimu fixního kursu se nazývá revalvace, znehodnocení pak devalvace. Výhodou je relativní stálost měnového kursu - stabilnější prostředí pro mezinárodní obchod a nižší kursové ztráty. Také působí protiinflačně v případě, že je domácí míra inflace vyšší než zahraničí. Nevýhodou je, jeho relativní náchylnost k měnovým krizím - v případě masivního útoku proti domácí měně, může centrální banka vyčerpat své devizové rezervy a přesto kurs neubránit. Zároveň je možný import inflace, pokud je zahraniční míra inflace vyšší než domácí. Tento režim také limituje centrální banku v provádění monetární politiky.
KURSOVÉ REŽIMY Měnový výbor - režim pevného kursu bez fluktuačního pásma. Centrální banka se zcela vzdává vlastní monetární politiky - režim je velmi účinnou zbraní proti inflaci, protože zabraňuje nadměrné emisi peněz. Nevýhodou je absolutní závislost na vývoji kursu kotevní měny. Měnová unie - skupina zemí nahradí domácí měnu jednou společnou měnou, která pak obíhá ve všech členských zemích - extrémní případ fixního kursu, kdy nejen že neexistuje fluktuační pásmo, ale jednou stanovená parita původních měn se už nikdy nemůže změnit. Výhodou je absolutní eliminace kursových rizik a nákladů na výměnu jedné měny za druhou, přímá srovnatelnost cen a společná silní centrální banka.nevýhodou je právě nezvratné zafixování a propojení ekonomik. Pokud nejsou jednotlivé části dostatečně integrovány, pak může dojít ke vzniku takzvaných asymetrických ekonomických šoků. Jednostranné zavedení cizí měny - nově vzniklá nebo méně rozvinutá ekonomika zavede silnou, všeobecně přijímanou cizí měnu místo měny domácí. Tato země je pouhým uživatelem této měny.
LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3276-3. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55- 4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST