4. cislo - njen 1996 SLOVO predsedy DRUZSTVA Vazent clenove druzstva, ostatnf ctenari, v prubehu zili t. r. dmlo na lirovni politick9ch stran, parlamentu a vtady k fade jednani jejichz rysledkem je pravdepodobne definitivni rozhodnutf ohledne deregulace ceny tepla pro vytapeni a ohfev teple vody v domacnostech tedy ceny tepla, kterou platime v nasich druzstevnich bytech. Prubeh a vyvoj jednanf je patmy z nile uvedenych chlnku, ktere pro vasi informaci pfetiskujerne ve zknkenem zneni: OBSAH Slovo predsedy druistva Co byste meli vedet... Teplo domacnostem znacne podrazi o o Statni dotace k cemim tepla v roce 1997 rna klesnout na 4,5 miliardy Kc MF nema oficialni scenar k uvolneni cen vsech energii PRAHA Gaf, iva) - TepIo, ktere u nas pouziva asi sestina ze vsech domacnostf k vytapeni svych bytu, by meld podle navrhu Ministerstva financi (MF) pristi rok zna~ne 'podraiit. "Bude to vyrazne VIC nez o deset procent," rekla HN vrchnf feditelka odboru cen MF Jana Plirstova. Konkretni narust ceny odmhla sdelit s tim, ze 0 tom rozhodne vl<ida v ramci projednavani statnfho rozpoctu pro rok 1997. Zabyvat by se jim mel kabinet zrejme jiz tento tyden. Domacnosti platt za 1 gigajoule (OJ) tepla (po letosnim cervencovern zdrazenf 0 deset procent) 180 koron, Cena vyrobcu a distributoni se vsak pohybuje kolem 250-350 KClOJ, a tento rozdil formou dotaci dophicl stat. Letos tin! celkova suma ze statni pokladny 6,9 miliardy K~. V navrhu rozpoctu pro pn~ti rok chce ale MP vydat na dotace jen 4,5 miliardy korun, tedy 0 vice nez tretinu mene nef. letos. Navrhuje pfitom, aby se usetfene penize pouzily na podporu zatepleni domu s ustredniffi vytapenim, 1. Ftirstova odmitla, ze by MF melo pro jednanf vlady pfipraveny komplexni scenare zdrazovani i ostatnich energii, tj. elektfiny a plynu, 0 nichz se nyni verejne spekuluje. "Samozi'ejrne, ze marne zpracovano nekolik moznych scenaili m"ipravy deformovanych cen eriergii. Od toho jsrne ekonomove, nejenom urednici, abychorn 0 ruznych variantach premyslely" dodaia 1. FUrstova. Zadny z nich ale podle ni ani nebyl predlozen resorrum k pripomfnkam. Ceny elektfiny a plynu pro domacnosti jsou nyni pod llrovni na- kladu vyrobcu a distributoni, ktefi na ne dopl.keji ze svych zisku z prodeje energii podnikatehlm, pnimyslu ci jinych clnnost1. Nap}'. manopolni dodavatel plynu, statn1 spolecnost Transgas, dop1aci rocne na domacnosti asi 1,8 miliardy Ke, o podobnou castku p(ichazejf take distribucni energeticke firmy. PodIe soucasneho vladniho scenare zdrazovani rna dojit k naprave cen az v roce 1999. vetsina ekonomu se jednonizoveho uvolneni cen energii, ktere by se promitlo do zvyseni inflace neobava, nebof by s10 pouze 0 kn1tkodoby jev. Problem je spise v rovine politicke, nebof se tim znacne zat!it rozpocty domacnosti. Oficialne se k ryehle deregulaci ceo energii vcetne najemneho hlasf pouze ODA. Hospodt1iske noviny 9. 9. 1996 Zimni zahrady Opef 0 televlzi Bytove druistevnictvi NoV'( byt! Drahe a levne bydleni Jak zabezpecit domov Tento zpravodaj je vydavan nakladem 7350 vytisku a je zdarma dodavan vsem druzstevnikum Teplo pro domacnosti zrejrne pristi :rok zdrazi 0 vice nez 35 % o Ohrev vody a vytapeni bytu PRAHA (ja/) - Cena tepla, kterou plat! domacnosti za vytapeni a ohrev vody. posti rok pravdepodobne vzroste ze soucasnyeh 180 korun za gigajou1e (GJ) na temer dvestepadesat korun. To predstavuje narust 0 vice nef tricet procent. Vcera to potvrdila vrchni reditelka odboru Ministerstva financi Jana Flirstova. 0 stejnou castku, tj. o ti'ieet pet procent se tak budou moei snlzit statn! dotaee k cenarn tepla, ktere by mely pnsti rok klesnout z nynejsf 6,9-- miliardy korun na 4,5 miliardy. Toto o.patfeni je sou<~asti navrhu statniho rozpoctu 0 60 m2 bude v prumeru stat 1077 Kc na pow rok, jimz by se mela vlada zabyvat jiz dnes. Pokud jej vhida schvalf, dojde ke zdrazeni k 1. cervenci 1-997. Duvodern tohoto razantnejsiho kroku jsou predevsim neustaje rostoud n iroky na statni rozpocet a snaha odstranit urcitou "sodarn! nespravedlnost", "Dotace se tyka toliz pouze jedne tretiny domacnosti, ktere jsou napojeny na centnilni vytapeni. nebo na domovni kotelny, Navic system pjosnych dotaci nestimuluje k usporam," uvedla J. Ftirstov;i, Priimeme naklady na vytapeni a teplou vodu v byte 0 rozmeru 60m2 tak vzrostou ze soucasnych 775 Kc mesicne na 1077 Kc. 0 rok pozdeji, tedy v race 1998, by melo dojit k jiz mensimu zvyseni ceny tak, ze domacnost v priimeru zaplatt 1185 Kc mesicne. To by znamenalo uz upjne narovnanf ceny tepla proti vyrobnim a distribucnlm nakladum, ktere v pnimero predstavuji 275 ~c/gj. Ministerstvo prace a socialnich veci soucasne se zdrazenim hodla zavest system podpory pro socialne slabs! obcany, Vyrobci a dodavate1e tepla mohau v soucasne dobe zvysovat jeho cenu v souladu s vyhlaskou MF pouze 0 3,5 %. "Pro pnsti rok budeme toto procento opet prepocitavat, predpokladam vsak, ze zustane pod hranici ctyi' procent" konstatovala vrchni reditelka. Mezi vyrobci pritom existuji znacne cenove rozdily. Podle MF odebira 53 procent domacnosti teplo od dodavatelu za cenu od 180 do 250 KC/GJ, ale 42 procent jiz za cenu 250-350 Kc/GJ Hospoddfski noviny 11.9.96 Z.~.trono 1
Vlada vcera definitivne schvalila navrln statnlho rozpoctu na o ror~ 1997 Posledni debata se vedla k bydleni a financovaru armady PRAHA (jbn) - Konecny navrh statniho rozpoctu na pristi rok schvalila vcera vlada s tim, Ze po technickem zpracovani bude materiil okamzite predlozen Poslanecke snemovne. Po zasedanf kabinetu 0 tom informoval premier Vaclav Klaus. Dodal, ze zmeny oprati ver- zi rozpoctoveho navrhu z minuleho tydne byly minimajn! a vcerejsi debata se tykala jen annady a bydlenl N avrh pl'edpoklada, Ze rozpoeet bude v roce 1997 vyrovnany. Celkove vydaje (a tedy i,pfijmy) statniho' rozpoctu by tak mely v pmtim race dosahnout 549, I miliardy korun. Znamemi to, ze oproti leto~nfrnu roku by vydaje stouply 0 58 miliard korun. "Naopak se snizi vydaje, kterymi stat dotuje regulovanou cenu za tep10. "DereguJace je vecne tema teto vlady" rekl v. Klaus. Z lelosnfch t6mer sedmi miliard korun se maji ty- to dotace snizit na 5,4 miliardy Ke. Toto 35procentni snfien! se ovsem naopak promitne do vyssich cen pro domacnosti. HospoMfski noviny 19.9.96 Pfispevek na teplo by mohlo dostavat vllce rodin, Dez se puvodne uvazovalo o Narok maji mit rodiny s prijmem do 1,6nasobku Zivotniho minima Na kompenzaci dopadu rustu cen tepla ve druhe polovine roku 1997 formou pcispevku soci,line slabsim rodinam bude treba ze statniho rozpoctu pro pnstf rok uvolnit asi til sta mili6nu korun. Navrh zakona vypracovany Ministerstvem praee a socialnich veei (MPSV), ktery rna dnes projednavat lada, pocha s tim, fe tento pospevek budou dostavat rodiny zijici v by tech s centnhnim vytapenfm, jejichz pnjem nepresahne l,59misobek jejich zivotniho mi- nima. Vzhledern k tomu, ze jdte v minulern tydnu rninistr Jindnch Vodicka uvedl, ze by tento koeficient cinil l,4nasobek, rna byt v pnpade souhlasu vlady rust ceny tepla kompenzovan vice rodinam, nef se puvodne predpokladalo. Pnspevek, jenz rna byt soucasti systemu socialni podpory, by rnely podle nej dostavat v zasade domacnosti, kterym je pfiznlin phspevek na bydleni. o kompenzaci bude muset kazda domacnost zadat ctvrtletne na Ufadech pro socialni podporu, pficemz narok bude posuzovan podie dokladu 0 celkovem pfijmu v~ech clenu rodiny. Do tohoto pfijrnu maji byt zapocitany i davky socialni podpory vcetne pfidavku na deti i rodicovskych a zaopattovacich pnspevku. Navrh predpoklacta, ze kompenzace bude poskytovana od prvniho cervence roku devadesat sedm do ti'icateho cervna v roce dva tiske. Pri ucinnosti navrhovaneho zakona od pocatku druheho pololeti v pnwm roce v~ak rna byt vyplacena za pet mesicu. V nasledujicich letech,rna kompenzace zvysenych plateb za tep10 pfijrnove slab~im rodinarn postupn~ klesat. V roce 1998 by si mela podle odhadu vyzadat ze statnich prostredku asi 550 mili6nu korun, v dal~im roce okolo 330 mili60u a v roce 2000 okolo 140 mili6nu Ke. Hospodtifski noviny 25.9.96 Slovo predsedy druzstva (pokracovam') V konkretnfch podminkach nadruzstva to znarnena mlsledujici: ~eho NYNt Cena tepla od dodavatele SCT Most divize Teplice je nyni 296,45 KtlGJ namereny na pate nasich objektu. Regulovana cena tepla pro dornacnost je 180 K~/GJ. Pokud tedy domacnost v byte 3+ 1 spotrebuje napr. za rok 60 GJ. druzstvo zaplat! tepiam~ 60 x 296,45 == 17787 K~, cleo dru~stva zaplati v~ak druzstvu pouze 60 x 180 = 10800 Ke., Rozdil 17787-10800 == 6987 Kc druzstvo zajisti pro elena u financniho uradu v Teplicich. Pri rocnich nakladech 10800 Ke rnuze byt v mesicnim predpise najemneho stanovena zajohova polozka ve vysi 10800 : 12 == 900 Ke. on 1. CERVENCE 1997 Cena tepta od dodavatele bude napr. 305 KtlGJ. Regulovana cena tepla pro domacnost bude 250 KC/GJ. Pn spotrebe 60 GJ druzstvo zaplati dodavateli 60 x 305 = 18300 KiS, cleo druzstva zaplati.60 x 250 = 15000 Ke. Rozdil 18300-15000 = 3300 Kc zajisti druzstvo u financniho uradu. Pfi rocnfch nakladech 15000 Kc bude Clen platit v najemnem zalohu ve vy~i 15000 : 12 = 1250 Kc. Snizenim dotacf pro kazdou domacoost od financnich uradu bude usetreno v Ceske republice pnlve onech pledpokladanych 2,4 mid. Kc ze statniho rozpoetu. o tulo castku budou muset dornacnosti zaplatit za teplo zase naopak vice. Tento vyvoj cen tepla pfedstavenstvo druzstva pfedpoklactalo jiz v roce 1993 a proto rozhodlo vytvofit bydhcim clenum podminky, aby mohli zacit s tepelnou energii lepe hospodafit, snizovat jeji spotrebu a sobe ~etfit stale vzrustajicl nillady. Proto pledstavenstvo rozhodlo o vyregulovani topnych soustav objekttl a die projekni fy. RONICA byly instalovany terrnostaticke ventily DANPOSS a pomerove mereni spotfeby tepla v jednotlivych bytech TECHEM. Soucasne dru~stvo zahajilo za- teplovani objekni. Nejdi'ive bylo zatepleno v~ech ~estnact objektu se 782 byty na sidlisti v Krupce (zde nyni nasi clenove ~etfi v jednotlivych bytech od toceti do padesati peti procent spoti'eby el. energie na vytapeni aku-kamny a ohrev vody). Dale bylo zatepleno vsech jedenact objekni. s 504 byty na sidlisti Teplice - V Zavetn (zde se vyrazne zlep~ila tepelml pohoda v nekterych by tech a uspory zde dosahujf at tficet pet procent), ~est objekru se 70 byty v ulici Vaneurova, Velovy objekt se 103 byty v ul Alejni a dva objekty se 144 byty v ul. Pl1tkovske, ~ili celkem 821 bytu v Teplicich. Pro v~echna tato energeticka oparreni muselo druzstvo zajistit nemale financni pro stl'edky, ktere bylo nutno vynajozit ihned najednou, aby efekt hospodareni s teplern se mohl projevit co nejdnve. Financovani techto akci bylo zajmeno tak., ze clenove nemuseli hradit mudady ihned v hotovosti, ale 'vse hrad! postupne na splatky v mesienirn najemnem a pntom jiz soucasne setn sve mildady na spotrebu tepla (v najemnem maji stanoveny mens) zalohy nez pokud by zatepleni a meleni spotreby tepla nemeli). JAKY JE DALSt VYHLED? V energetickych opatrenich a dsponkh tepla je treba pokracovat, nebo! cena 250 KC/GJ nen] konecna. V roce 1998-9 bude v L:R v deregulaci cen pokracovano - cili domacnost bude platit za tepl0 stale vice az po plnou cenu, coz bude einit pres 300 KC/GJ. Druzstvo proto musi v zateplovani pokracovat. V soucasne dobe je pred dokoncenfm castecne zatepleni dvou vezovych objektu v ul. Marsovska a stitovych sten objekni. v ul. Tmovanska. 0 dalslid postupu rozhodne predstavenstvo druzstva die vysledku jednani s Hypote~ni bankou. Jedna se a rnoznosti pujcek na zatepleni s dobou splatnosti 20-25 let clrnz by mohfa byt mesicni spllitka ~lena dru~stva v pnjatelne vy~ si tedy do cca. 400 korun meslc- ne.
D Vd t " J1J!\ CO BYSTEMELI VEDET~e~:ledsmveostva, Ing. Vaclav Slama A Obcansky zakonik pojedmlva ve sve sedme casti ( 460 az 484) 0 dedeni. Hned v 460 se pray!: Dedictvi se nabyva smrti zustavitele. Tato veta rna svuj zavazny vyznam. Nebof pokud se bude dedictvi projednavat nekolik let, nema to vliv na skutecnost, ze dedic se stal majitelem ihned po smrti zustavitele. Tak napffklad v pnpade druzstevn!ho bytu se opravneny dedic muze ujmout svych vlastnickych pniv ihned po srnrti zustavitele. Pokud je dedieu vice, mohou se dohodnout. Podle 482: (1) Je-li vice dedicu, vyporadaji se u soudu mezi sebou o dedictvi dohodou. (2) Neodporoje-li dohoda zakonu nebo dobrym mravum, soud ji sehvali. Je chybou, kdyz dedicove nechaji druzstevni byt pnizdny a cekaji na rozhodnutf soudu. Tim jenom zvysuji dluznou ~astku na TI<'ijemnem. V 485 Ii 487 jsou reseny pnpady, kdy se dedietvi ujme nepravy dedic. Viz na pr. 485 0): Zjisti-li se po projednani dedictvl, ze opravnenym de.dicem je nekdo jiny, je povinen ten, kdo dedictvi nabyl, vydat opn'ivnenemu dedici majetek, ktery z dedictvi rna, podle zasad 0 bezduvodnem obohacovanf tak, aby nemel majetkovy prospech na ujmu praveho dectice. Podle 461: (1) Dedi se ze zakona, ze z8.veti nebo Z obou duvodu. (2) Nenabude-li dedictvl dedic ze zaveti, nastupuji misto neho dedici ze zeikona. Nabude-li se ze zaveti jen cast dedictvf, nabyvaji zbyvajici casti dedici ze zakona. a 462: Dedietvi, jehol nenabude zadny dedic, pfipadne statu. A ted' se pokusime vysvetlit dcdeni ze zakona. > 473: (1) V prvni skupine dedi zustavitelovi deti a manzel, kazdy z nieh stejnym dilem. (2) Nededf-li nektere dite, nabyvaji jeho dedickeho podllu stejnym diiem jeho deti. Jestlize nededi ani tyto deti, dedi stejnym dilem jejich potomei. Tak napnklad; Zemre,ti manzel a zustane po nem manzelka se dverna detmi a jedno dite z prvnfho manzelstvi - dedi kaide due i manzelka rovnym dilem tj. 114 z majetku manzela. Pokud byl majetek v bezpodilovem spoluvlastnictvi, do dedictvi pnchazi v uvahu 112 tohoto majetku. Viz predchozf clanek 0 BSM.Podle 474 (1) Nededi-li zustavitelovi potomci, dedi v druhe skupine manzel, zustavitelovi rodice a dale ti, kten zili se zustavitelem nejrnene po dobu jednoho roku pied jeho srnrti ve spolecne domacnosti a ktefi z tohoto duvodu pecovali o spolecnou domacnost nebo byli odkazani na zustavitele. (2) Dedici druhe skupiny dedi stejnym dhem, manzel v~ak vzdy nejmene polovinu dedictvi. 475 (1) Nedcdi-li manzel ani z~dny z rodicli, dedi ve ITeti skupine stejnym dilem zustavitelovi sourozenci a ti, kten zili se ztistavitelem nejmene po dobu jednoho roku pred jeho srnrti ve spolecne domacnosti a kteti z tohoto duvodu pecovali 0 spolecnou dornaenost nebo byli odkazani vyzivou na zustavitele. (2) Nededi-li nektery ze sourozencu ztistavitele, nabyvaji jeho dedickeho podilu stejnym dilem prarodice zustavitele a nededi-li.zadny z nich. dedi stejnym dilem jejich deti. Vyctem paragrafu jsem vas predpokladam jiz dosti unavil, proto dedeni ze z<iveti a moznost vydedeni si nechame na pfiste. Zirnni zahra y na sidlisti Podil byru v panelovych sidlistich oproti bytlim v rodinnych domcich je stale znacny. Stale je mnoho tech, ktei'i zavidi lepsi standard bydleni. Ale i sidli~tnj byt s lodzii je mozno zkvalitnit a zcela zmenit vyuziti lodzie. V dnesn1 dobe existuje nekolik systemu uprav lodzii do podoby zimni zahrady. Jednim z nich je system OPTIMI, vyvinuty finskou firmou Lemminkainen Oy. Tento system je zasklivad, jednodu~e ovladatelny, slouzici k snadnemu uzavirani lodzii. Cely system krome skel se dovazi v nimci licencni srnlouvy z Finska a vyrobee jej kompletuje na pozadovane rozmery. Bezpecnostnj tvrzena skla jsou odebirana z firmy Glavunion, a. Teplice. System je schvaien pro pouziti v Ceske republice TZUS Praha, t. certifikatu CI-T-lOl a vyhovuje vsem pozadavkum z hlediska hygienickeho, tepelneho, akustickeho, po~amfho, statickeho a bezpecnostnfho. Na rystave FOR HABITAT 1994 ziskal Velkou cenu. System OPTIMI pro zasklivani 10dZii pouziva bezpecnostnich tvrzenych skel. ZajiSfuje tak minimalizaci tepelnych ztrat, ochranu proti hluku, omezuje podstatne pronikcini prachu, PUsobt jako ochrana proti ddti a snehu. Soucasne pusobi jako dalsi prekazka proti vniknuti (svym zpusobem nahradi i vetsinou' nevzhledne mflze, ktere delajf z panelorych bytu eely). Umoznuje snadn6 a bezpecne myti skel i z venkovni strany a celkove vyzaduje jen minimalni udribu. System pouziva tvrzena skla bez svislych ramu, takie neovlivtiuje architektonicky vzhled budovy. Pro zasklivani klasiekych balk6nu, ktere jsou zeela pfedsunuty pfed obvodovou zed' budovy a pro lodzie, ktere jsou shora otevrene, tzn.nemaji stropn! prvek (panel), neni tento system vhodny. s., JAK SYSTEM FUNGUJE System se sklacta z horniho pojezdoveho vedeni s mechanizmem na otaceni skel, spodniho kluzneho vedeni, sklenenych dilcu z bezpecnostniho tvrzeneho skla se zabrousenymi hranami, pojezdovyeh kolecek a kluzaku. Ty jsou vyrobeny z nerezavejid oeeli, plastu a mosazi. Krajni skla jsou opatfena profilovym silikonovym tesn~nim k utesneni nerovnosti botnich sten lodzie. Homi vedeni, spodni vedeni a profily, ve kterych jsou ulozena skla, jsou vyrobeny z hliniku a opatfeny plastovym prmkovym povlakem bile barvy. Pro moznost poumho vetrani je system vybaven vetracim pfipravkem, ktery umozni pootevreni a zajisteni krajnfho skla. Skla, ktera jsou odsunuta a otocena k bocnr stene lodzie, jsou zajistena proti samovolnemu pohybu, napf. po vetru, zvlastnim pfipravkem. Cely system je zevnitf zajisten, tme vniknutf do lodzie zvenci bez nasiii neni mozne. Sklenene dfly z bezpecnostniho skla'se zabrousenymi hranami, 0 sirce 600 ai 680 mm, a tloustce 6 mm, se posouvaji v homim kolejnickovem vedeni k boent stene 10dzie, ke ktere se otoci a zajisti. Otevreni muze bjt bud' jen castecne nebo upine. Odsouvani skel je volitelne bud'" na jednu nebo druhou stranu a nebo na obe strany. Otocenf skel k boen! stene lodzie umozi'iuje snadne a bezpecne myti skel z vnejsf (venkovni) strany. Cely system je zavesen na homim vedeni, ktere je pfipevneno ke stropnimu dilci ocelovymi kotvami do betonu a nebo ~Touby do oceli. je-li nosnym prvkem oeelovy nosnik. Konstrukcnf system zarucuje dokonalou bezpecnost, tvrzene sklo rna petkrat vetsi pevnost nei sklo obycejne. Sklenene tabule jsou v hlinikovych profilech zajisteny proti vypadnuti hned dvojnasobne. Jednak j sou v profilech zatmeleny silikonovym tmelem, jednak jsou tabule provrtany a spojeny s lichytnymi profily nyty ve speciainfm plastovem pouzdro. TECHNJCKE PARAMETRY System je vhodne pouz!t pro delky lodzii do 6,5 m pri odsouvaru a otaceni skel na jednu stranu lodzie. ale tez pro delky do 13 m - pfi odsouvani a otaceni skel na obe strany lodzie. Vyska zaskleni se uvaiuje do 2,0 m. Zkousky provadene v ramei certifikace vyrobku prokazaly, ze u stfedovych byru s ochlazovanymi prucelnimi stenami se dosahlo snlzeni spoti'eby energie asi 0 21 %. U lodzii orientovanych na oslunene strany se dosahne u stfednich bytu Sn1Zeni spotfeby energie temer 037 %. STAVEBNfREALIZACE System je pred vlastni montaz.i zkompletovan, takze vlastni montaz za pouzit, rucniho elektrickeho nafadi trva jen 3 az 6 hodin (to v pnpade, ze neni na misto oceloveho zabradli provedena podezdivka). Predpokladana zivotnost je 30 let. Neni nutna zvlastni udriba. Horni pojezdova kolecka se doporucuje jednou za rok namazat silikonovym olejem. Cisteni skel je snadne a bezpecne. Technicky usek SBD v SOllCaSne dobe vazne zvazuje pouzitf tohoto nebo podobneho systemu pro realizaci v objekteeh na sidlisti Sanoy, a to nejen pro vyse vyjmenovane vlastnosti (bezpecnost, snizeni energicke narocnosti apod.), ale hlavne pro vyreseni panelovych vad lodzi! (zatekani lodziemi do konstrukce objektu a misledne do byru, vznik plisni atd.).. V cltinku je pouiit materidl z casopisu Stavitel. Miroslav Kucera vedoud technickeho useku
Opet 0 te evizi S reportaznim mikrofonem jsme navstivli obchodnlho reditele TESu llitvinov, abychom mn polozili nekolik otazek, ktere by zajimali nase ctenare. Pracujete pro SBn Mir podle nejakeho harmonogramu? NaSi ctenafi nas zavaluji dotazy, kdy bude prave ten jejich blok uveden do provozu. Co se ty~e harmonogramu vystavby na objektech SBD Mfr, tak ten zpracovan nemame. My vychazime ze statistiky poruchovosti jednotlivych objekrn. To znamena tam, kde byly stare STA, oebo kde bylo nedostatecne vykryti signaiem - tam v dne~ni dob~ uplednosti'iujerne zabudovani rnikrovlnneho konvertoru, ktery urnozni dobry pfijern. V soucasne dobe marne na sklade dostatecne mnozstvi konvertoni. Protoze se nejedna jen 0 SBD Mir, ale i 0 jina druzstva, snazime se na!i na~ bidku uspokojovat tak, aby se dostalo na kazdeho. Pokud jde o napojeni ce16 na~i programov6 nabidky, mohu odpovmet tak, ze na zaklade smlouvy, kterou dostane kaidy z nasich ucastniku si kazdy muze vybrat, jakou programovou nabidku chce. Do 15 doli po obdrfeni dopisu bud' neodpovi, col. znamena, ze zakladni nabidku povazuje za prijatou, nebo odpovi, ze chce prevest do nabidky omezene nebo nulove. N a zaklade toho my zpracujeme do po~itace databazi a v okarnziku, kdy bude objekt zapojen "do hvezdy", uz budou v~ichnj ucastnjcj na rozvod zapojeni tak, jak. si ve smlouve vybrali. To znamena, ze v okam~iku, kdy zjistime, ze na nekterem stoupacim vedeni je mnoho ucastniku, ktefi pozaduji bud' ornezenou nebo nulovou nabidku, tak tyto objekty my budeme plednostne rekonstruovat, abychom tyto \1castniky ze ~iroke programove nabidky vyloucili, protoze se divajf na ukor tech, kten plati celou nabidku. Ve smlouve je uvedeno, ze pokud se nekdo pfihlasi do omezene programove nabidky a pozdeji bude mit chui pfijirnat nabidku rozshenou, zaplati pfipojovacf poplatek, zatim co ti tlcastnici, kten se pnhbisili' do roz ifene nabidky hned, zadny pfipojovaci poplatek naplati. Tam kde je v~e vysihinl jiz v provozu, lze sledovat v~ecbny programy (nejde-li 0 poruchu) v dobre kvalite. To neplatilo o stanici Premiera, ktera nesla vsechny znaky daikoveb~ ~fij mu pozemmno vysllace. Je mim zmimo, signal se piijimal primo z praiskeho vysllace. Planujete pfijem ze satelitu. ze My jsme celou dobu jednali se stanici Premiera 0 zaji~teni dekoderu pro pnjem satelitniho vysihini, protoze Premiera vysfla i pres druzici. Bohuzel tato jedmini trvala veliee dlouho, protoze exk1uzi vne pro Premieru mela dekodery pouze stanke DAKR. My jsme dekodery pro pnjem Prentiery do9. zan a j hned tento dekostali der instalovali na na~em vysilaci, takze nasi div,:ki sleduji Premieru jiz ze satelitu. Tim jsrne eliminovah pozernni pnjem, ktery byl doposud z Prahy jenom proto, abychom nejaky pfijem whec meli. az Nasi druistevnici nam Casto telefonovali, ze nektere vecery se vyskytovali nekolikaminuiove vypadky vsech programu. proc tomu tal< byio? Za celou dobu zku~ebniho provozu - podotykam, ze zku~ebni provoz je do njna - do~lo ke dverna vypadkum vysilanl lednou to bylo zavineno p'fetfzenim rozvodne site. a podruhe proto, do~lo k tragi eke udaj.os~, kdy na stozaru vysok6ho napeti v Mezibofi uhorel desetilety chlapec. Aby ho pozamici ve spolupnki s policii mohli sundat, musela byt ~ast vedenl rozpojena. Tim do~lo i k odpojeni na~eho vysilace. Pokud saa mi provadime nejakou uddbu nebo meleni, vzdy infonnujeme nase divaky prostled.nictvirn informacniho kanalu,kde uv:idime, kdy a jak dlouho bude vysharu preruseno. ze Dostavame takove dotazy, jak je to napr. s nulovou nabidkou pro ty druistevniky, kten oevlastni televizor a proto nevyuzlvajf ucastnickou zasuvku. Lze nulovou nabfdku praktikovat jiz nyni pred vybudovanim hvbdicove site utech druistevnlku, ktefi jesre zadnou smlouvu nedostali, napt'o tak, ze se zssoyka zaplombuje? Co se tyee nulove sluiby: Jde o to, Ze i v soucasne situaci lze zasuvku zaplombovat a rozpojit. Takoveho tlcastnfka pak vyradi me i l inkasa. Takove pfipady ji~ nastaly a my je budeme re~it. Jednodu~e receno, ~adatel musi 0 odpojen! z pfijmu pisernne pozadat. Pokud ji~ dostal smlouvu a nepreje si!adnou l nasich nabidek, must nam to do-patnacti dnu sdelit Kafdy, kdo obddi smlouvu rna pnive tech 15 dnf na rozmy~ lent kterou z nasieh nabidek si preje. Pokud nebude reagovat, znamena to, ze si pfeje zakladni nabidku. Pokud si preje nabidku jinou, ozmirni nam to pisemne. Vy ale smiouvy teprve rozesilate. Co mus) uenit ten druzstevm'k, ktery zatim zadnou smlouvu nedostal, ale protoze televizor nevlastni, preje si odpojit od zasuvky, tedy chee nulovou sluzbu? V tornto pfipade je nutne se na nas pisemne obratit, my takoveho zadatele odpojime a zru~fme mu poplatek v inkasu. Uvedl jste a vys vetli I proc, harmonogram praci pro na~e druistvo nemate. Muzete nam alespon tici pfiblizny termin, kdy celou akd pro nase SBD ukoncite? ~ici tennin je nereaine, protoze objekrn je velice mnoho a nutno fici ~e do njna je v~e ve zku~eb rum provozu. Z duvodti nutnych mefeni ve zkusebnim provozu.jsme zatirn nernohli objekty pnpojovat masivne. Zdurazi'luji, ze konvertoru pro 'pnjem marne dostatek a v okam!iku, kdy bude udeleoo povo}eni do trval6ho pro- vozu, za~neme zapojovat objekt za objektem, co! pak bude probihat velice rychle. M6zete nase druistvo informovat, ktere objekty jste prave napojili? Samozfej me, vedouci na~eho servisu pani Ukusova vas muze infonnovat, ktere objekty jsou hotovy_ Muzete nam riei, zda po zku ebnim provozu budete schopru do leto~nicb vanoe napojit ~echny nase objekty? To co je dnes na kabelovem rozvodu, tak rozhodne. Nasi snahou opravdu je, abychom co nejvice objekrn udelali do vanoe. ZOOnil jste se v uvodu naseho rozhovoru, ze barmonogram praci nemate. My vsak r:name nektere objekty se spatnfm signalem a tudiz marne pfehled o tom, jak by mely prace postupovat. Jsme schopni yam piedlont nas harmonogram vlastni. Budete se tim to harmonogramem fidit? Ano, jsme schopni pfihlednout k vasiin pozadavktim a pracovat podle va!ich disp6zic. Dekujeme Yam pane rediteli za I'ozhovor. Na laver uvactime kontaktni adresu pro ty nase druzstevniky, kten chteji pisemne pozmat TES Litvinov 0 odpojeni sve zelsuvky a vyl'azeni z inkasa. pnpomina.me,!e pokud bude ehtit odpojeny u~astnik svou zasuvlru znovu zapojit, zaplati pnpojovaci poplatek.. Adresa TESu je tate: TES Litvinov, Okru:lni 338, 435 13 Mezibofi. S obchodnfm reditelem TESu Litv(nov Ing. Sa.mkem rozmlouvali Vlad. Ciillina a MiT. Kucera
TRIFID ~.. ('I I: J @~ il Penize na dr VO I Vykoupime Vase akcie z 1, a 2. vlny kup6nove privatizace I REGION..!?;.;; :I.,. >1: > ~~ Z' ~l " fi! g ~.!!! >0 ~.(,) ~ ~a: C~~~~1 2~ TEPLICE - 00, Namesti Svobody 27, tel. 0417/451 91 TRIFID BROKER a.~. - POVOLENT MF CR c. 5011]265 - TNFORMACE 0 DAL~fcH 120 POBOCI\:,\cU NA TIL. 18S (EOB) NEBOJTE SE ZLODEJUI Firma lroman SAKS1lJN provad( montaze elektronickych zabezpecovacfch zarizeni do Vasich d~mko, bytu, garazi a jinych objekto. <C~:mY jiz od 8.000,- Kc PRfJEM ZAKAzEK NA TEL.: 0417/47456 PRO CLENY ORUZSTVA sao MfR 5% SLEVA! ZAVOLEJTE - PRIJEOEME - PORAOIME! Staci vzit si s sebou: - obcansky prukaz - vypis Z SCP(moory paplr) - premiovy kupon ZDE MUZE BYT I vas INZERAT Nabfzlme moinost inzerce v nasem Zpravodaji vsem firmam a zivnostnikurn. Zpravodaj vychazf v nakladu 7350 ks a je distribuovan vsem druzstevnfkum. Blizsl informace na tel.: 433 46. d"" ~ Ii Q ~ Q : -~ N ~~~ ~~ ",-O"O~i<l) Q.! -g ~E ~ E Po.J, c;, ~ ~~ 0.", ~ ---N'';;;;':; ;;;dk.ii~-plod ul>d~im omlouvy Bytovcl inzerce: Kdo nabfdne preyod druzsteynfho bytu 1+ i v Teplicich nebo Krupce za uplatu? MOle by! i starsi z3stavba. Informace denne od 18 hod. do 20 hod.. y sobotu a nedeii po cely den na telefonu 0417/616 DB.
AUTOSKOLA Strednf odborne ~ciliste technicke, Modlanska 1, Teplice TV -a VIDEOTEP SDELUJE ze ve skolnim roce 1997/98 bude otvfrat nasledujfcf ucebnf obory: Hleda extern! spolupracovnfky pro zajisfovanf pravidelneho televiznfho vysllanf. Vyroba a distribuce reportaznfch, dokumentarnfch a reklam-. nlch filmu pro fyzicke a pravnicke osoby - v novem digitalnfm videostandardu. Zajemci 0 spolupnki pri prfprave videofilmu a zajemci 0 kvalitnf a velice ucinnou reklamu svych firem, vyrobku ci poskytovanych sluzeb se mohou kontaktovat telefonicky nebo pfsemne ohledne financnich podmfnek a termfnu: Pobo~ky; Teplice (~anov) - Kru p ka Masarykova 359 41742 KRUPKA tel.: 0417/615 75 *Tech n ickomadm inistrativn I pracovnfk * C:lektrikar RYCHLE KURZY INDIVIDUALNf PRfsTUP NfzKE CENY / * Obrabec kovu '* Strojn! mechanik Uvedene uc. obory jsou trilete, absolventi ziskaji vyucni list. AbsolventOm strojirenskych oboru garantujeme moznost uplatnenf primo v podniku Temos (byvaly Somet). Pro zaky zvlastn{ch skol, spec. trfd a zaky, vychazejfcf z nizsfch rocnfku, otevframe tfflety uc. obor "ObrabEkf prace". Dale SOU nabizf moznost zfskanf maturity formou dvouleteho dennfho nastavboveho studia nebo trileteho vecernfho studia pri zamestnanf. Stavebni bytove druzstvo Mir dekuje Kancelafskym strojum Teplice, Doubravska 16, za vzornou spojupraci a urychlene vyrizovani oprav psacfch stroju, coz umoznuje na5im zamestnancum plnit yeas sve ukoly. Informace na adrese: SOU technicke, Modlanskil 1, 415 88 Teplice tel. 0417/233 12 Emil Bakanowicky spnlvce budov Atelier VIDEOTEP Gagarinova 1558 TP tel. 0417/241 65 Privat: Jif( Dvornicky AJejnf 2757 tel. 0417/202 92 UNIMARKET ~1rmImWI0n @ ID@~m ~~@~ Ing. P avel Kucera Stars. 100, 400 11 Usti nad Labem tel. 434 49, fax 418 40 63-44-6 RODINNA SKOLA 01 - socialni sluzby 02 - ekonomicko-administrativni sluzby 03 - verejnospravni sluzby 63-69-6 VEREJNopRAVNI CINNOST - denni, dalkove studium. -:r~- Bezpecnostni systemy -:* Autoalarmy -:i:- Bezpecnostni dvere.;~- Zamky, kovani ';f~ VYroba Vsechny obory konci matwitou, urnoznuji pokracovat ve studiu na vys. skoze. klicu 63-44-3 RODINNA SKOLA dvoulete stuclium zpusob ukoncenf studia - stredni odborne vzdellilli Kostelni 1, 417 31 Novosedlice Tel.: 0417/415 24, Fax: 0417/56 33 78 5 DEN OTEvRENYCH DVERi 19. - 20. 11. 1996 od 12.00-16.00 hod. u INTERNATIONAL II * ostraha objektu, ochrana osob * preprava cennostf, revfrnf sluzba * zabezpecovac f systemy * doprovod kamionu Kontakt: SECURITON INTERNATIONAL leplice, 28. rijna 907/18a tel./fax: (0417) 297 22, 232 23 ~ ~~~ni dr~n~!~~'~ PRODEJ A SERVIS AUrOMATICKYCH PRACEK, SPORAKO, BOJLERU A DROBNYCH ELEKTROSPOTREBICU..... SPLATKOVY PRODEJ ROZVOZZAKOUPENEHO ZBOtl ZDARMA.... TEL. 241 86,294 11 UUce 28. rfjna 3, Teplice BYTOvA INZERCE - Nabfzim vymenu dru.z_ bytu 4+1 v Teplicich, Uncfnska ulice za byt 2+1 nebo 3+1 pobliz Angru. Kontakt: TeL: 267 83. men~ich rozmeru, rovnez v Tmovanech
Zustane bytove d uzstevn ctvll stale v n ilosti? Samos~tna Bytove druzstevnictvi existuje a test se podpore obcami i spolecnosti v rade vyspelych zem! sveta. Za vsechny jmenujme jen nektere: Nizozemsko. Norsko atd., a v posledni dobe i Anglie, Nemeeko a dalsi. V kazdem pi'ipade jde 0 velmi vyznamnou doplnujrci formu bytove vystavby i spnivy bytoveho fondu. V sousednirn Rakousku dosahla roeni produkce druzstevnich bytu dokonce 18 tisic byru z celkoveho poctu 48 tisic. Je zajimave, ze Nemecko. ktere usiluje 0 zvyseni poctu bytu do vlastnietvi obcanu (z dosavadnich 41 % na 50% ve st1ednedobe perspektive), neopomenulo statnim pfispevkem podporovat ta bytova druzstva, ktere jsouorientovana na vystavbu vlastnickych bytu (druzstevni podil musi zarucovat nevypoveditelne open) pravo na ziskani bytu do vlastnictvi). Pfispevek cini 3% druzstevniho podilu vyplaceneho po dobu osmi let plus dam priplatek na kaz.d6 dite ve vysi 500 marek, vyplacenych po stejnou dobu. Drozstevni podil je pntom - pro uee! ziskani teto podpory - limitovan castkou 80 tisk marek. Pn tomto podhu muze rodina se dvema detmi ziskat od statu celkem ai 27200 marek. To jiz je pomoc velmi vyznamna. Jakkoliv je mozne pozitivne oce- nit dosazeny pokrok v podkapitolce bydlenf ve vladnfm prohlaseni (bydleni je uznano jako jedna z priorit vladni politiky, pi'edpoklada se zvysenf objemu vynakhl- legislativa by mela upravit postaveru druzstev -danych verejnych prosti'edku na podporu bydleni atp.), pova~uji za zavaznou chybu, ze prohlaseni neobsahovalo ani zminku 0 pod. pore rozvoje druzstevnictvi. To odporoje na~i stalete tradici, ale i slcute~ne potrebe. I kdyby podil druzstevni vystavby ~inil jen 5 10% z eelkove predpokladaneho objemu. byla by to vyznamna pomoe ph reseni bytove situace. Druzstevni bytova vystavba se vsak phbjizila oule. Prol: tomu tak je, neni tak nesnadne pochopit. Stavet jen na komercnim za- _ klade nepfinasi pro cleny zadnou vyhodu proti jinym podnikatelskym normam podle obchodniho zakoniku. Dostupnost bydleni se tim nikterak nezvy~uje. Proto prvni podminkou k rozvoji bytoveho druzstevnictvi je pnjeti nejjepe samostatneho zakona o verejne prospesnych bytovych druistvech, ktera by pracovala na neziskovem principu. To by si dale vyzadalo pnslusne zmeny norem Z oblasti danove, revizni cinnosti a rozpoctovych pravidel Bytova druistva tedy vest jako zvhistni kategorii neziskovych organizaci, ktere nepodnikaji, nebof oa to jsou urceny jine formy kapitalovych spolecnosti. Jejich hlavnim poshinim by byla sprava bytoveho Condu a vystavba pro urcite sku piny obyvatel, zejmena s pnimernymi a nizsimi pfijmy (jedna z forem sochilniho bydleni v sirslm smyslu slova). Vymenou za to, ze nepodnikaji a nedosahuji zis- ku, by meta ziskat podporu statu za pfi'sne stanovenych pravidel a nezbytne kontroly. Na tento model by pal< mohla prejit i dosavadru bytova druzstva. Samoztejme, ze ta druzstva, ktera by 0 verejne prospesnou 6nnost nemela zajem, by i nadaie zustala podnikatelskymi subjekty bez ja~ k6koliv podpory statu. Pouze ph splneni podmfnky neziskovosti (pfipadny maly zisk povinne reinvestovat) by tato druzstva mohla ziskat pomoc statu obdobne, jako ji zfskavaji dnes obce. Pfitom uzka spolupra.ce techto druzstev S obci by mela byt samozrejmosti'. Zaroven je nutne dordit postave ni soucasnych druzstev, ktera pomalu a jiste skomiraji a ekonomicky sblbnou. Deje se tak diky nedomyslenemu transformacnimu zasahu do viastnickych pniv druzstev jako soukrome pravnicke osoby. Zejmena se to tyka zpusobu privatizace druzstevnich bytu podle zakona c. 7211994 Sb. a paragrafu 24 a 25. Nejde 0 to, ze Cleo ma pnlvo pi'evest si byt do osobniho vlastnictvi. To ostatne zarucovaly i predchozi zakony. Nybrz 0 to, ze odchazejici clenove se s temi, kten v druzstvu zustavaji musi dejit j 0 nedelitelny fond, eoz je vylozene diskriminacni opatreni. Je to nepl'ipustny zasah do vlastnickych pnlv druzstev a poruseni ustavy Ceske republiky. Svaz dru:zstev vypracoval potiebne podklady k predani zadosti Ustavnirnu soudu 0 pre- zkoumani uvedenych ustanoveni. Thto zadost must podpofit minimaine 41 poslancu parlarnentu. DIe posledni informace jiz pres 60 poslancu podporj -podani llstavnimu soudu. Druzstva, aby vubec mohla fungo vat, must byt plnohodnotnym vlastnikem sveho majetku. To je rozhodujici podminka k vytvorenf dobreho systemu financovani oprav, udrfby a vystavby cestou obecne prospmnosti. Bez nr by ani nebylo mozne roz~ffit hypotecni uverovant na druzstva, nebor za sou~asne ho stavu nemohou ani ru~it svym majetkem za poskytnute uvery. Totel. se tyka i dotaci z verejnych prosttedku. Proste druzstva musi byt vypocitatelny'm, seri6zrnm a stabiiniid partnerem pro stat, obce j banky a samozrejme dobrym spravcem majetku svych soucasnych i potencionainich Clenn. Pfedstavu, I.e se bytove hospod,hsty] mute u nas obejit bez druzstevntho sektoru, Ize povazovat pnnejmen~im za scestnou. Nad jeho soucasnym stavem a budoucim rozvojem by se meld vazne zamyslet nejen nove vznikje mi nisterstvo, ale tei poslanci, vlada i dals) zainteresovane organizace. liz proto, ze dobre koncipovana druzstevnj myslenka ve sfere bydlerri rna sanci otevnt prostor pro iniciativu lidi, kten poti'ebujf bydlet. Ing. Vladimir Prochdzka pfedseda druzstva (s poul cldnku p. F. Po vo In eh 0). PRUMERNY CESKY OBCAN A NOVY BYT Fakta 0 vystavbe byru v Ceske republice byla v casopise Stavitel v fade c.lanku objektivne komentovana. Snad pouze v jednorn prispevku jeho autor - ministr ceske vl idy - nepovazoval soucasny stay za a1. tak fataini a optimisticky predpovidal jeho zlepse~ ni. Realne vysledky a predpoklady dalsfho vyvoje v pnstich nekolika ieteeh ovsem nektere tyto uvahy ponekud koriguji. Jake moznosti rna fl<is obean (nebo rodina) s prumernym pfijmem v ziskanj noveho bytu, af jii v bytovem nebo rodinnem dome? Jake jsou cenove relace bytove vystavby? Soucasne ceny bytu V race 1990 - poslednfm roce pi'ed upiatnenim zasad cenove li~ beralizace - se eena bytu pobybovala v rozmezf til az ctyri tisice korun za metr etverecni uzitkove ploehy. V soucasnosti se cena bytu vysplhala v prumeru na dva naet tisic korun za ctvere~nj metro Byt 3 + 1 v novostavbe 0 velikosti asi 80 m2 pfijde tedy zajemce na zhruba 960 tisic koron. Od- chyiky od uvedene ceny jsou odvisle od dodavatelske tirmy. konstrukcniho systemu a lokality. Napfiklad v Praze mohou byt ceny o 50 (i vice) procent vy~si. Odchylky smerem dolt'] jsou mene caste a mene vyrazne. Ph stanoveni progn6zy cenoveho vyvoje v bytove vystavbe v casovem horizontu deseti let je zapoti'ebi vychazet. z nasledujicich pi'edpokladu a faktu : dosavadni vyvoj byl pozname~ nan fadou zasahu ze strany statu, z nichz je ti'eba jmenovat - krome (pokracovaninastrane6) jiz uvedene cenove liberalizace k 1. lednu 1991 - zavedeni nove dai'iove soustavy k 1. lednu 1993 a vliv transformacniho procesu ve stavebnictvi a ve vyrobe stavebnfch hmot, zapocateho v race 1990; bytova vystavba je jednou z casti vystavby pozemnich objektti a celeho dalsiho spektra vystavby, vcetne oprav a uddby, a jako takovou je ti'eba ji posuzovat - v kontextu s cejkovym vyvojem investovanf a rozvojem stavebnictvi; podstatny vliv na dalsi ~~slrono5
PRUMERNY CESKY 'OBCAN A NOVY BYT vyvoj cen bude mit pohyb cen vstupnfch ~initelu, ktere tvon preva.!nou cast naldadu na vystavbu, tzn. cen materialu, vyrobku a dilcli, rnzdovych mudadu a cen stavebnich mechanizmu; zcikladnim srovnatelnym mefitkern vyvoje cen ve stavebnictvi bude - stejne jako dosud - mira inflace v Ceske republice. Pfedpoklady infla~niho ryvoje vychazeji z celkove makroekonomicke siruace CR v pn~tich letech. V~VOJ INFLACE DO ROKU200S PovaZujeme - Ii cenovou mo- Yen roku 1990 za vychozf a rovnou sru procentum, pak vyvoj v dalsich letech uvadi tabulka I. BQzjc:ky index Rok 1990.100 1990 100.0 156,5 173,9 210,0 231.5 252,5 [~l 1991 1992 1993 1994 1995 Tab. 1 V:fyoj inflace Tendence dalsiho vyvoje je odvozena z uvahy vlady 0 postupnem poklesu inflace v CR. Je to uvaha logicka, kteni Odrll! realitu vyvoje v poslednich dvou letech, mo!nosti na~eho hospodalstvi i nezbytnost sniunl miry inflace vzhledem k na im snaham 0 zapojeni do Evropske unie. Ie v ak nutno pledeslat, ze na intenziru inflace v pnstim obdobi mohou byt ruzne nazory. Kdyz predpokladame, ze inflace dosahne v Ieto~n!m roce 8 % a ze v dal~ich Ietech se bude postupne sni:lovat af na 4 % v roce 2005, pak jedna z variant pokra~ovani tabu 1ky 1 muze vypadat tak, jakje v tabulce 2. Z uvedenych trendu lze propo~itat inflacof vyvoj v petiletych obdobich od roku 1990 do roku 2005: - v obdobi 1995/1990 ~ini index 252,5 %, - v obdobi 200011995 ~inj index 137,7 %, - v obdobi 200512000 cini index 125,2 %. I ak lze pozorovat, pledpoktad inflace v petiletem obdobi do roku 2005 je v urovni zhruba polovicni, nez byl realne dosazeny petilety index v obdobi do roku 1995. CENY Byn) ROSTOU Neute~ena situace v bytov6 vystavbe, oizky po~et nove zahajovanych a dokoncovanych bytti (ruzsi, net je odhadovany odpad byru) na strane jedne a narustajici pocet ~ekatelu na vlastni byt, zejmena mladych radin na strane druhe, nenasvedguje brzkemu re~eni bytoveho problemu. Rovnez trh zacne plnit svoji pozitivni roli az po vytvoreni disponibilni zasoby bytu ruznych velikosti a kvality, umoznujicf smenu, prodej a koupi byru. Rust ceny bytu v obdobi 1990 af 1995 v relaci k inflaci a nistu cen stavebnf produkce celkem je vyjadfen vztahem, zachycenym v tabulce 3. Indexy rustu cen stavebnich praci a bytove vystavby jsou odvozeny z podkladu, zpracovavanych a vydavanych URS Praha, a.s. Jak je patme ~. pfehledu, ceny ve vystavbe bytu..pfedstihly" rust inmaziro.!nl flace 0 vice nef tf~ index tinu (0 90 procenti'll nich bodu) a jsou rovne! vyui. ne! 156.5 byl rust cen staveb111,1 ni produkce jako 120.8 celku. 110,2 109.1 Pro zjednodu~e of predpokhidejrne, ze dam vyvoj cen byru bude stejny jako infla~ni trend. Potorn byt 0 80 rn2 uzitkove plochy, ktery v roce 1990 staj. 280 tisfc korun ( tzn. 3500 Kc za metr ~tveretni), byl obdobi. Pokud zmeny vsak nebudou vyrazne (af jiz negativni ci pozitivni), pak uvedeny cenovy vyvoj Ize za danych podminek povazovat za realny. Obdobne lze stanovit prognozu ceny bytu v rodinnem dome, kt~ 'cy se v roce 1990 dal pofidit za 1 milion korun. Stejny byt stal v race 1995 jiz 3,4 miliony Kc, v roce 2000 bude jeho cena 4,7 mil. K('; a v roce 2005 5,9 mil. K~. Veskere ceny jsou v urovni "holobytu", tzn. bez mikladu na projekt, pozernek, zainvestovanj' pozemku (infrastrukturu) a dalsi pfipadne vicenajdady, jako je obtiine zaklarok dam, nutnost vy- rovnani' terenu, zvlastni a kornfortni' vybaveni bytu apod. PODPORA STA- TU (pokracovanizestranys) nim rozpoctu na rok 1996 vyclenena ~astka 100 rnilionu Kc. Novou formou podpory je poskytovanl dotaci obdm na vystavbu najemnich bytu a budovani in.zenyrskych siti - infrastruktury. Vlada stanovila, ze na pnpravu pozemku, nutneho pro vystavbu jednoho bytu a jeho zainvestovant, mm.e obec ziskat dotaci a1. 50 tisk koron, na vystavbu bytu az 320 tisic korun. Nejsou to sice castky zanedbatelne, vzhledem k celkovym nakladum na postaveof byru ovsem dotace tvori asi polovinu az rretinu ceny bytu. Z tob6zicky index 1990.100 ['I) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 272.7 291.8 309,3 327.9 347,6 364.~ 2002 Mezirotni index [%) 108,0 107.0 106,0 106,0 106,0 105.0 105,0 105.0 104.0 104,0 383,2 V lofiskem race 2003 402,3 podporoval stat 200" 418," ruznymi formami 2005 435.2 l'deni bytove problematiky a bydle- Tab. 2 PiedpokJad vyvoje inflace nt ob(';anu. Celkova vy~e terpanych prostfedku neni hoto duvodu mohou vyuzit dotaci pouze obce, ktere j sou bohate nev teto dobe (konec ledna 1996) pfesne znama, ocekavana sku teebo se na vystavbu byru dejsi dobu nost vsak predpoklada objem vy~ pnpravovaly a shromalcfovaly fi. SI nez 8,6 miliardy korun. V teto nanen! prostfedky. castce je ov~em zapro rok 1995 bylo vycleneno hmuto temer 2,6 mi800 rnilionu korun na vystavbu Index 1995/1990 InRoce - 100,0 Iiardy kornn na byru a 600 milionu korun na bu['i) ('X.I uhrady majetkove dovaru inz.enyrskych siti. Podle Inl!ac. 252,5 100,0 1.ijmy a 200 milionu informaci Ministerstva hospodcifceny itovebnr produkce 319,3 126.5 Kc jako prispevek sty! byla cela vyse dotace vycer. Catty bytm..-ystovby 342,5 135.6 na mljemne. pana. Dotace budou zrejme pona statni pnspeskytovany i v dalsim obdobi, Tab. 3 Ceny bytove vystavby vek v ramci stavebrninim3.lne vsak v roce 1996 - pro nfho spofen! bylo letosni rok je vladou urceno 2,1 miliardy kornn, tzn. 0 50% vice ~erpcino asi 1,1 miliardy Kc (v rov roce 1995 jiz za 960 tisie korun. nez. tomu bylo v foce 1995. Tato cena odpovida nanistu ceny ce 1996 predpoklada statnr rozpo1 m2 plochy bytu indexem 342,5, eet castku 2 miliardy Kc). Na vy- PRtThffiRNY pftljem A coz je 3500 KG x 342,511 00 x 80 stavbu penzionli pro duchodce KANt NOvEHO BYTU by to cerpa.lo temer 1,7 miliardy V celku jednoducha situace nam2. Teoreticky by se mela cena stava v pnpade, kdy zajemce byru v pfi~tich letech pobybovat Kc (1996-700 milionu Kc). Na bezuro(';ne pujcky obcim na moo byt dostatecne mnozstvi penasledovne: demizaci bytoveho fondu se vynez a je schopen zaplatit hotove. ({ada sprosti'edkovateiskych nalozilo asi 300 milionu KG (1996 1996.... 1036 tisle K~ agentur zajisti legalni ci polole- 275 rnilionu Ke), stejml castka, 1998... 1176 tisie Kc tzn. 300 milionu Kc se vyplatila galni prodej nebo alespoi'i prevod 2000....... 1322 tisic K~ obcantim ve forme pnspevku na bytu at jiz do osobniho vlastnictvf 2005... 1655 tisk Ke individualni bytovou vystavbu v famci bytovych druzstev do nacenovy vyvoj je v intencich tyto dotace ov~em v lonskem roce jemniho pomeru apod. Dam firskoncily a od raku 1996 jiz nebupredpokladu, ktere jsou v tomto my zand! postaveni rodinneho clanku '. uvedeny. Pfi jakekoli ne- dou vyphlceny., domu, sezenou vhodnou parcelu gativni zmene (napr. vy~~i miry Na dokon~eni rozestavenych na stavbu, zaiidi projekt, vyndi objekrn tzn. komplexni bytove veskerou legislativo. Jine firmy se inflace nebo trvaleho nedostatku byru, a z toho vyplyvajici znacne vystavby bylo vynalozeno vice specializovaly na prestavbu neby-' poptavky po by tech) se bude cena nef pul miliardy (1996 - jiz jen tovych prostor na bytove, na na50 milionu). Statnr podpora hypomenit, a to smerem nahoru. Pi'i stavby na stivajici zastavbe atd. pozitivnich zrnemkh (nasycenost tuniho uverovani dosahla vyse Strucne receno, jsou-li penize je trhu, ni!~{ mira inflace apod.) by kolem 200 milionu Kc (1996 i byt. se cena byru mohla snizit. Tento 500 milionu Ke). K odstraneni Slozitej~i je reseni bytoveho pnznivy jev v~ak nelze ocekilvat vad panelove vystavby je ve statproblemu pro obcany, kten dispodove nez ke konci sledovaneho pokracovaru na str. 7 zts- rna
pokracovani ze str. 6 rit na novy byt s predpokladem je~ nuji malym zakladnim kapitalem. Ti musejf hledatjine cesty a moz~ ho zakoupeni v roce 2005, musi nosti k ziskani bytu. V podstate uspont zhruba 14 lisle K~ mesiclze {,ki, ze obcan s prumernyrn ne. Jelikoz pravidelne spofeni mesienim pnjmem kolem 10000 korun hrubeho - i kdyz kazdoroc~, u obcanu nebo rodin s prumernym ne valorizovaoy - nemuze na no- pi'ijmem k cili nevede, je treba vyvy byt nasetnt. Pres rust realnych uzlt moznosti, ktere skytaji: stavebni sporeni s navaznym mezd (rust Domioalnich mezd je rychlejsi Dei. inflace) je narust ce~ uverem s nizkou urokovou rnirou ny bytu v pnstich 10letech (1996 (v prumeru nizsirn nez je inflace) hypotecni livery s pnspenim - 2005) 0 asi 70 tisle korun rocne. Pokud by tedy nekdo chtel naset~ statu na placeni liroku formy staveni, kdy sprostredko- vatelska firma prebira od obcanu cast zllvazku a zaruky (zastavu) liveni. Pres relativni vyhodnost sta~ vebniho sporeni (se statnim pfispevkem a uro~enjm vkladu Cini procento DroW v nejlepsim pfipade 13-14%), hypotecnich liveru s nizkym urokem pro obcany (7 8% po odecteni easti uroku placenych statem) mus! zajemce 0 byt stradat nebo spicket pomerne znacne castky, vyhovet podmin~, kam uveru a sprosrredkovatel- skych firem a u nekterych zpusobu zaplatit jednorazove zakladni castku jako zatohu na novy byt nebo rodinny durn. Souhrnne lze nei, ze ziskat novy byt je pro mene movite obcany nesnadnou zajez.itosti, pro nektere zcela nemoine. Pfitom ovsem nejde o sociaini pripady, jejichz jedinou sanci na novy byt (ve smyslu bytu v nove i stare zastavbe) je jeho pfideleni mestskym nebo obecnim uradem, Stavitel 6/96 Co znamena "dra e'6 a "levne" bydleni Po ohl,genem zvyseni urokovych nedostatek nove stavenych bytu ei sazeb nekterych hypotecnich naopak vysoky ubytek bytoveho ustavu (a dalsi jiste budou nasle- fondu, snad patri minulosti a podovat) jsou nyni hypoteky i pro doba zachranne socialni site se rodiny s nadprumemyrni pnjmy stane centrem zajmu. Pokusny banedostupne. Jak nepfimo pfizna- lanek vypusteny vladou 0 rychle vaji i vladni cinitele, je tato forma deregulaci najernneho okamzite podpory bydleni pouze okrajova. narazil na odmitave stanovisko Tim se podstatne ornezuje jedna opozice. Pfitom hlavnim problez moznosti, jak resit neuspokoji- mem i pncinou vsech potizl je deformovana cenova hladina zpusoyou situaci na trhu bydleni. Nyn! existujf pouze tn moznosti jak bujici nejen neefektivni vyuzivani zpristupnit hypotecni podporu. dostupnych zdroju (bytu), ale vetsimu okruhu zajemc\i, i zmineny ubytek bytoveho fondu a koneene i nedostatecnou vystavzvyseni statni podpory Prvnt moznostf je zvyseni statni bu. podpory, coz by vsak ve svem dunezdaneny pfijem sledku zpusobilo, ze vsichni da- Pfi regulaei najemneho je rozdil novy poplatnici by byiy jew! vice mezi trz.nfm a regulovanym nazatizeni odvody do stitni poklad- jmem vlastne nedanenym pfijny ci snfzenfm nabfdky ostatnich mem najernce Oeste hure, nedanestatku financovanych statnim roz- nym transferem od majitele bytu), poctem (policie, dalnice atd.). casto vyssim nez jeho zdanena Druha moznost spociva ve snizeni cast pnjrnu v porovnaru s volnym povinnych mioimalnich rezerv trhem. 2e pronajimajici pak zako(pmr) pro hypotecni zastavni lis- nite nema na udribu ani rozvoj ty. Pominerne-li nekoncepcnost poskytovanych sluzeb, jiste neni vyjimek, zbyva stale ekonomicky treba zduraznovat, a ze stat pnneoduvodnene zvyhodnovani ur- chan 0 dane, je ji~ jen zajimavost. cite easti trhu na ukor jinych. TIe- Domovni fond muze dale chatrat, ti moznosti je snizeni referencjak pronajimajici tak najemce se nich urokovych sazeb centrilni chovaji raeionalne a neni ekonobanky. enb vsak povazuje za pri- micky duvod, aby svuj postoj preoritni cil potjaceni intlace a nie hodnotili. Najemce navie mute nenasvedcuje, ze by 0 tomto kro- s prazdnym by tern spekulovat na volnem trhu, Naprosto zjevnyrn ku uvazovala. I kdyby hypotecni urokove sazby poklesly na deset dusledkem je plytvani, zpusobujiprocent, celkova situace na by toci zdanlivy nedostatek. Minimalni mobilita pracovnich sil je jen zavern trhu by se stejne pnlis nekonity konec celeho retezce, ktery zlepsila. Zdrazeni bydleni tolik nevadi pn nlzke mire nezazdanlive paradoxnim vychodismestnanosti. kern ze slepe. ulicky je zdrafeni Nove investice bydleni. Byty jsou samozrejmejiz Pro~ muze regulace najemneho drahe dost a take nelze doporucit zpusobovat vysoky ubytek by tozvysit cenu nove postavenych jed- \ ~ho fondu a plytvaof, je jasne, notek. Nedavne bezvysledne po- ale jak podvazuje novou vystavlemiky opozice s koalid zda je bu, kdyz v nove postavenych jed- notkach neni Dlljem vecne usmeri'iovan, vyzaduje slozitejsi..investieni" uvahu. Cena obecne reflektuje vzacnost toho ktereho statku, a tak prenasj informaci. Pokud existuji dva trhy (regulovany a volny), jsou de facto abe informace, cena maximalni (z volneho trhu) a cena minimalni (z regulovaneho trhu). Dojde-ii k propojenf obou trhu, bude se vysledna cena s nejvetsi pravdepodobnostf pohybovat mezi obema mezniky (teoreticky vsak nelze vyloucit j pohyb mimo uvedene meze, toho obratne vyuzfva opozice a Svaz najemniku argumentujici pouze maximalni cenou). Ale zpet k hypoteticke investicni pfilez.itosti. PotenciaJnf investor zvazuje, zda se mu vyplatf postavit novy byt, rekneme za jeden milion Kc. Pokud S1 ulozf sve uspory v bance na 10% urok, rna cisty focni prijem po zdanenf 85 tisfc karun, a zustava mu vysoce iikvidnf milion v bance, a to vsak s minimalnim rizikem (krach banky). Pokud investuje do vystavby, pozaduje, aby vynos z najemneho jednak v dlouhodobem horizontu umoznil navrat puvodni investice, a jednak stejny rocni duchod, 2ivotnost nemovitosti urcuje odpisoya sazba podle danoveho zakona acini 2,5% rocne - to je ta cast umoznujfci ziskat puvodni vklad zpet. Najemne tedy musi poicryt jednak odpisy (25 tisfc korun), a jednak investorovi zajistit eisty stejny pfijem, pfedpoklldejme fyzickou osobu v danovem pasmu 25%, tedy pfiblizne 113 risk Ke. To predstavuje Ciste najemne ve vysi asi 11500 Kc mesicne. Navic se jedna 0 investici dlouhodobou, tedy viee rizikovou a kazdy rozumny investor pozaduje pfipla- tek za riziko (obdoba cash obchodnj made urcena pro pokryti ztrat prj neprodejnosti casti za~ sob). Predpokladejme, ze cena na volnem trhu je 14 tisie Kc meslcne a v regulovanem tisle Kc. Jed~ na se tedy 0 vyhodnou investici se ziskem okolo 2500 Kc mesicne? Jen na prvni pohled. Co kdyz vlada uvolni regulaci a dojde ke splynuti volneho a regulovaneho trhu? Vomy trh je do znaene miry nadhodnocen poptavkou zahranienlch experru a vyssich pnjmovych sku pin nemajicich sice na zakoupeni vlastniho bytu, ale na vyssi najem ana, Cena po liberalizaci jiste vyrazne poklesne, ale kdovl 0 kolik? A zde j e skryta dostatecna vysoka rizikovost inves tic do bytove vystavby. Takovou investici si ka.zdy dvakrat rozmys~ Ii, a proto je v soucasnosti soukrorna vystavba zamyslena terner vyhradne pro osobnf pouziti, a nikoli pro trh. Informace, ktere jsou dostupne z financnich trbu, jak z regulovanebo, tak volneho trhu jsou nedostatecne pro odhad vysledne ceny na velkern" trhu, a proto nelze ocekavat vyznamny narust soukrome investicnf aktivity bez predchozi deregulace. Odstraneni administrativnfch barier tedy umozni vsem zajemcum ziskat infonnaci 0 vzacnosti (nebo hojnosti) byru. Teprve v tomto okamziku lze zodpovedne analyzovat situaci bytoveho trhu a pnjjmat viadni opatfeni podporujjei vystavbu ei omezujici zrnenu bytovych pro~ stor na komercni. Hospodtirski noviny 13. 9. 96 w It ~~'t,ana7
IORAD PRO BEZPEC' VASEHO DOMOVA Slovo prevence neni zrovna v m6de. v pnpade ochrany vlastniho majetku (efmz myslim na byt) je zcela na miste. Pokusme se proto shmout zakladni principy, snad lepe obecne zasady pro spnivne zaji~teni bytu pro pfipad knideze vloupanim. Pokud yam snad pripadaji snad az pnli~ samozi'ejme, vezte. ~e jsou mezi nami lide, kten potitaji s tim, ze prave onu samozrejmost podcenujerne. 1. Zabezpe~eni bytu vyzaduje nejen zaji~teni vstupnfch dvefi, ale i ostatnich pnstupovych cest (oken, vetracich hchet,sklepnich okenek atd.). Doporucujeme nechat si posoudit odbomikem, zda va~e vstupni dvere a ramy a ostatnf pfistupova mista vyhovujf 0<1rokum na bezpetnou ochranu bytu. Okna. svetliky, prfpadne i prosklene vstupni dvere (u rodinnych dornu obvykle) zajistete mfizerni. Existuje fada kvalitnich dodavatelu. kten jsou schopni splnit va~e esteticke i bezpecnostni pozadavky. Pravda - za vyssi cenu. 2. VeiSina bytovych loupezi je provedena dvermi! Proto musf byt dostatecne pevne a zasadne se otevirat dovnitr!!! Chceme-li chranit svuj byt pred zlodeji, presvedcime se o tom, ze vstupru d vere jsou dostatecne odolne. Pokud,,jim" neverime, radeji je vymenme za dvere bezpecnostni! Bezpecnostni dvefe jsou souborem specialnich stavebnfch. technickych a bezpe~nostnich prvku, kterymi jsou opafeny vstupni dvere do bytu. Bezpe~nostnl dvere jsou jen ty, ktere maji zesilenou konstrukci a jsou vyztuzene V CELE PLOSE. Vyztuhou jsou predevsim kovove plechy tlousiky nejmene dva az tri milimetry, dale pak specialni vyplne plnicf i protipozarni a procihlukovou funkci. Dvere nesmi mit po ceie plose misto, ktere by se dalo prokopnout, rous! byt pevne, tuhe, nesml se na zadnem miste plochy prohnout pusobenim vnej~i sily a nesmi umoznit umoznit nasazern pacidla. Kriticka mista jsou v obou rozich nad a pod zamkem. U dven visicich pouze na dvou zavesech je to navie misto uprostred techto zavesu, tedy naproti zamku. Odborne firmy jsou schopny dodat dvere, ktere jsou k nerozeznani od puvodnich. Ceny se pohybuji (vcetne montaze) od 8.500 kornn vyse. Ne vzdy je nutne volit variantu bezpecnostnich dven. U by telnych dven stac! jejich doplneni pi'lcnou zavorou nebo rozvorovym systemem z3vor do vsech strano Nezapomenrne na dverm kukatko, nejh~pe panoramaticke (zobrazuje prostor i tesn~ pfede dvermi). 3. Nezbytnym dopli'lkem dven jsou bezpecne zamky. Dvefui zamek must byt odolny proti nasili a opatren bezpecnostni cylindrickou vlozkou nebo kllcem tzv. trezoroveho typu (rnotylkovym). Sarnozrejrne vzdy mus! byt odolna proti odvrtanf. zlomeni a proti vytrhnutf. Cylindricka stavebni v]ozka nesmf z vnej~i strany presahovat vice nef tn milimetry. Nikdy (!!!) nepouzlvejme u vstupruch dyer. zamky S obycejnym nebo dozickym khcem! 4. Cylindrickou vlozku doporucujerne vzdy opatfit dabim zadlabavacim pndavnym zarnkem s vnitmfm ovhidanim zavory, nejlepe opatfenym retizkern ei kavovym vymezova~em yule pootevfenych dveri a dvefnim kovani'm (,,~tfty"),. znemoznujfcirn svou konstrukci demonta! kovani z vnejs{ strany dven. Nikdy (li!) nepouzivame bakelitove jine urnelohmotne dverru stlty, ani kovove, pokud se ~roubuji. z vnejsl straoy dvefi! Bezpe~ nostn! kovanf rna mit protiodvrtavad zabranu a take zabranu proti vytrzeni vlozky. 5. Ani bezpe~nostni kovani (a dodejrne, ze cesti vyrobci dodavajf na trh ~pickove vyrobky) nezajisti vas byt proti ~lodejum, pokud nezamkneme. Dverni zamek musi mit zavoru (.jazyk", ktery se vysune pfi zamknuti) nejrnene na dva zapady. Okna a balkonove dvere opatrete uza- ci mykadm systemem, ktery s vyhodou vylizijete zejrnena pfi dlouhodobejsl nepfitomnosti v byte. 6. Nejen kovani a zamk.y, ale i provedeni zambni a z:lvesu rozhoduje 0 bezpe~nem zaji teni bytu. Chraiime dvere proti vysazenit Pokud jste se nerozhodli pro zavory, stac! pouhe navrtani otvoru tesne nad zavesy (panty) a nasazen! sroubku, pfipadne jineho (speciainfho pfipravku (napnklad kolfku ci vzpery). Roztaieni dverniho ramu (zejrnena v panelovyeh domech zabnlnime vyplnenim prostoru zarubnf betonem. Dvoukridle dvere chranfme proti tzv. vyhackovani pevnym zablokovanfm zastreek a zapadek neotviraneho dvefufho kfidla ~rouby, koliky nebo vzperou. nost danou frekvenci pouzivanf i prostl'edfm ve kterem je pouzfvan. Provozem zamku dochazi k zne~i~teni prachovymi casticemi. Presto se nektere zamky spolehlive daji pouzivat dvacet i vice let. (Vezte, Ze k nim patti zejmena ty. ktere vyrobili cesti vyrobci.) Doporuceni: V pnpade silneho znecgteni. kdy je ztizena funkenost pohyblivyeh casu, doporucujeme povolat odbornou firmu k odstraneni zavady. Nekdy vsak stac] zamek vyjmout a v nerozebranem stavu proplckhnout v lihu, benzinu, trichloretylenu, apod. Po vysuseni doporucujeme prornazaru zamku pouze prliskovym grafitem. Pouzivanim zamku doemz! k opotrebeni jejich mechanickych cast!. Proto doporu- "Sice jsme prisli 0 byt, ale zas nemusime utracet penize za drahy zabezpecovaci zarizeni!" 7. Pozor Da montazru firmy a jejich sluzby! Nedbale provedena monta! podstatne snizuje uroven bezpecnosti vaseho bytu. Pfidavne zamky a celoplo~ne zavory path k vyrobkum narocnejsim na montaz.,,zlate teske ru-. titky" casto nestaci, je lepsi obratit se na odbornou firmu, o nff si zajistime reference. Ne vzdy se da vent reklame! 8. Omezme pocet kopii idled k zamkum do bytu. Zasadne vyu~ivejme zamkove systemy chranene pfed pndelanim duplikatu klice nepovo)anou osobou. Chranme sve kiice od bytu pied zcizenirn! 9. Kafdy zamek rna svoji zivot- eujeme vcasnou vymenu. Yefte, ze je to nejlepsi volba. 10. Mate pocit, ze meehanicke zajisteni va eho bytu nestac!, mufete jej kornbinovat s elektronickou (svetelnou, zvukovou) signalizad, kterou lze napojit na pult centralni ochrany nektere z bezpecnostnich agentur. Presvedcili jsme se 0 tom, ze po sigmilu "napadenj" jsou vyjezdova vozidla agentur na mlste behem nekolika minut. Novy byt cerven 1996