OBNOVA KRAJINNÝCH STRUKTUR - REVITALIZACE SOUSTAVY ALEJÍ JINDŘICHOVICE V KRUŠNÝCH HORÁCH Ing. Radka Frydrychová červenec 2012 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ing. Radka Frydrychová arboristické poradenství IČ: 86952722 Americká 765/90, 460 10 Liberec 3 tel:+420 774 334 913 email:frydrychova@gmail.com
lokalita: soustava alejí severně od Jindřichovic (okres Sokolov) zadavatel: ZO ČSOP Alter meles, Žižkov 345, 364 52 Žlutice kontaktní osoba: Václav Lupínek IČ: 70958009 telefon: 723 333 191 email: lupinek@prirodakarlovarska.cz zhotovitel: Ing. Radka Frydrychová, Americká 765/90, 460 10 Liberec 3 IČ: 86952722 telefon: 774 334 913 email: frydrychova@gmail.com V Liberci dne 20. 7. 2012-2 -
1 ÚVOD 4 2 PŘEHLED POZEMKŮ 5 3 CÍLE PROJEKTU 5 4 SOUČASNÝ STAV 6 4.1 POPIS 6 4.2 FOTODOKUMENTACE 7 4.3 ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU 14 4.3.1 ROZDĚLENÍ DLE PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI 14 4.3.2 ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉ VITALITY 15 4.3.3 ROZDĚLENÍ DLE PERSPEKTIVY 15 5 PLÁN PÉČE 16 5.1 IDENTIFIKACE RIZIK 16 5.2 NÁVRH ŘEŠENÍ 16 5.2.1 ŘEZY STROMŮ 17 5.2.2 INSTALACE VAZEB 18 5.2.3 KÁCENÍ 19 5.2.4 VÝSADBY 19 5.3 HARMONOGRAM PRACÍ 21 6 ZÁVĚR 21 Seznam příloh: Příloha č. 1 metodika inventarizace, popis navržených zásahů (str. 23 ) Příloha č. 2 - inventarizace (tabulka) Příloha č. 3 plán péče (tabulka) Příloha č. 4 - položkový a celkový rozpočet Příloha č. 5 výkres stávajícího stavu a navrhovaného řešení - 3 -
1 ÚVOD Obec Jindřichovice leží v Karlovarském kraji, okrese Sokolov, asi 8 km jihovýchodně od Kraslic, v nadmořské výšce cca 640 m. Území je převážně hornaté, nejvyššími vrcholy v blízkosti obce jsou Dančí vrch (718 m) a Vysoká jedle (735 m). Průměrné roční teploty se pohybují v nižších polohách mezi 6-7 C. Okres Sokolov náleží do povodí Ohře, nedaleko od obce pramení potoky Novohorský a Skřiváň. Lesnatost okresu je 49%, což značně převyšuje republikový průměr. Krušnohorská obec Jindřichovice byla založena ve 13. století na půdě hroznětínského újezdu patřícího k tepelskému klášteru. Od 14. století ovlivňovalo okolní krajinu využívání rud. Na mnoha místech vznikaly hornické osady a města, v jejichž blízkosti se dobývaly rudy barevných kovů. V okolí Jindřichovic už v té době pracovalo několik cínových dolů, později se přidalo stříbro, olovo a železo. Přelom přinesla třicetiletá válka, v jejím průběhu bylo vypálena a zničena řada měst, včetně Falknova (dnešní Sokolov). V 18. století vznikaly první manufaktury zvláště na textilní a chemickou výrobu. Po vynálezu parního stroje se začalo ve větším těžit hnědé uhlí. Velkému rozvoji těžby navíc napomohlo zahájení provozu železniční tratě Cheb Chomutov Praha. Po druhé světové válce bylo na Sokolovsku 39 hlubinných dolů a 15 malolomů. Hlubinné doly byly postupně zavírány a většina uhlí se těžila v povrchových lomech. Důsledkem toho byly podstatné změny v reliéfu krajiny. Hlavní alej spojuje obec Jindřichovice a komunikaci směřující k loveckému zámečku "Favorit" vybudovaného za vlády Nosticů byl v nedaléké oboře. Ten byl brzy velmi oblíbeným místem a stal se hlavním sídlem panství. Původně se zámeček jmenoval "Mes idées" (mé myšlenky). Druhá hodnocená alej je kolmá na alej hlavní a obě se sbíhají v blízkosti požární nádrže. - 4 -
Hlavní alej v úseku od Jindřichovic k požární nádrži je zanesena již na mapách druhého vojenského mapování z let 1836-1852. Z tohoto období mohou pocházet nejstarší dřeviny (javory kleny). 2 PŘEHLED POZEMKŮ p.p.č. k.ú. vlastník (správa nemovitosti) druh pozemku způsob využití Jindřichovice v ČR (PF ČR, Husinecká 2402/3 Krušných horách 1024/11a, 130 00 Praha ostatní plocha ostatní komunikace Jindřichovice v 2402/4 Krušných horách Jaroslav Zeman, Jindřichovice 7, 358 01 trvalý travní porost Jindřichovice v Obec Jindřichovice, 3496 Krušných horách Jindřichovice 232, 358 01 ostatní plocha neplodná půda 3554 Jindřichovice v Krušných horách Obec Jindřichovice, Jindřichovice 232, 358 01 ostatní plocha sportoviště a rekreační plocha 3670 Jindřichovice v Krušných horách Obec Jindřichovice, Jindřichovice 232, 358 01 ostatní plocha ostatní komunikace 3711 Jindřichovice v Krušných horách Obec Jindřichovice, Jindřichovice 232, 358 01 ostatní plocha ostatní komunikace 3734 Jindřichovice v Krušných horách Obec Jindřichovice, Jindřichovice 232, 358 01 ostatní plocha jiná plocha 3 CÍLE PROJEKTU Aleje tvoří v okolí Jindřichovic neodmyslitelnou součást krajiny, lemují řadu zdejších cest. Cílem projektu revitalizace soustavy alejí v Jindřichovicích je proto dlouhodobé zachování vegetačního prvku jako celku v krajině a zajištění jeho plné funkčnosti estetické i ekologické. Pokud se takto staré stromy s četnými defekty na kmenech nebudou postupně stabilizovat a vznikající proluky dosazovat, hrozí v důsledku zanedbané péče postupný rozpad korun stromů a nakonec zánik těchto cenných a pro zdejší krajinu typických vegetačních prvků. - 5 -
Vzniklé i stávající proluky v aleji budou dle možností (světelné a prostorové poměry) doplněny novými javory. Toto první stadium obnovy nastartuje kontinuální zachování vegetačního prvku v lokalitě do budoucna. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě. Aleje tvoří cenné vegetační prvky, jsou významnou krajinnou dominantou se značnou estetickou a historickou hodnotou. Stromy byly ponechány dlouhodobě bez péče, v korunách se nachází velké množství odumřelých větví, koruny nejstarších stromů se začínají rozpadat. Zásahy jsou nutné jak z důvodu zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě (alejí vede hojně využívaná turistická stezka), tak pro zajištění co nejdelšího funkčního setrvání tohoto cenného vegetačního prvku (i jednotlivých nejstarších dřevin) na stanovišti. Tomu napomůže i plánované omezení dopravy v centrální aleji, o kterém se v současnosti jedná. 4 SOUČASNÝ STAV Hlavní alej lemující stávající nezpevněnou cestu je ve větší části oboustranná, celkově je mezernatá, v délce cca 760 m. Boční, kolmo navazující alej, je jednořadá, lemující okraj louky, v délce cca 260 m. 4.1 Popis Hlavní alej je tvořena převážně javory kleny (Acer pseudoplatanus L.), olšemi (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.) a javory mléči (Acer platanoides L.). Jednotlivě zde najdeme jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.) břízu bělokorou (Betula pendula Roth.), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.), a jilm horský (Ulmus glabra Huds.). V severní části podrost téměř chybí, ve střední části, kde olšová alej prochází po okraji porostu, je spodní patro poměrně husté a je tvořeno ponejvíce náletovými dřevinami shodného druhového složení jako hodnocená alej. Na dřevinách je zřejmá absence péče v minulosti. Najdeme zde rozsáhlé dutiny, odumřelé celé části kmenů, praskliny v kmenech i kosterních větvích, hnilobou narušená a nestabilní kosterní větvení, pahýly, četné odumřelé větve. Několik dřevin má zbytkovou vitalitu a odumírá. Poškození náběhů a dutiny tvořící se na bázích kmenů jsou způsobeny projíždějící zemědělskou technikou. Na stromech byly zjištěny četné hnízdní dutiny, bylo pozorováno množství ptactva, které dutiny využívá. Na bázích kmenů najdeme několik druhů dřevních hub. Největším rizikem je poměrně četný výskyt agresivního dřevomoru kořenového (Hypoxylon deustum) opět v místech největšího poškozování kořenových náběhů projíždějícími vozidly. Tato dřevní houba poškozuje kořeny a báze kmenů a stromy se pak díky velice křehkému dřevu v místech zasažených hnilobou snadno vyvracejí nebo lámou. Báze některých dřevin hojně obrůstají výmladky, které zasahují do průjezdního profilu cesty. Stejně tak spodní větve některých dřevin. Boční alej je celkově tvořena mladšími dřevinami v poměrně pravidelném sponu. Najdeme zde pouze javory (Acer pseudoplatanus L. i Acer platanoides L.). Východní část je ovlivněna bočním zápojem, koruny jsou štíhlé, s olistěním na periferii. U mnoha javorů mléčů najdeme výrazně narušená kosterní větvení. Vzhledem k nízkému sponu jsou některé dřeviny silně potlačené, pouze přežívají v podrostu nebo vrůstají do korun okolních dřevin. Báze dřevin v této části nejsou poškozené, alej přímo nelemuje cestu. Největším rizikem jsou odumřelé partie korun a nestabilní větvení. - 6 -
4.2 Fotodokumentace Pohledy do hlavní aleje - 7 -
Podhledy do hlavní aleje - 8 -
Podhledy do hlavní aleje - 9 -
tlaková vidlice u javoru rozsáhlá dutina ve kmeni olše podélná prasklina na kmeni javoru rozsáhlá dutina ve kmeni javoru - 10 -
odumírající dřeviny v severní části aleje nejmohutnější z javorů s narušeným větvením obyvatelé dutin - 11 -
dřevomor kořenový, poškozené náběhy projíždějící technikou - 12 -
podhledy do boční aleje - 13 -
4.3 Analýza dendrologického potenciálu Celkem bylo v rámci zájmového území hodnoceno 172 dřevin následujícího druhového složení: javor klen 92 ks, olše lepkavá 45 ks, javor mléč 26 ks, jilm horský 3 ks, jeřáb ptačí a bříza bělokorá 2 ks, jírovec maďal a jasan ztepilý 1 ks. Z hlediska fyziologického stáří spadá nejvíce dřevin do kategorií dospívající a dospělý jedince. Z toho je patrná nutnost obnovy, aby byla zachována kontinuita setrvání aleje na stanovišti do budoucna. fyziologické stáří 100 80 60 40 20 0 nová výsadba výsadba ve fázi aklimatizace mladý jedinec, dynamický růst dospívající jedinec dospělý jedinec, stagnace růstu přestárlý jedinec, ústup koruny 4.3.1 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost je souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí. Vzhledem k lokalitě (polní cesta, turistická trasa) je provozní bezpečnost u většiny dřevin i přes četné defekty v korunách dobrá nebo pouze zhoršená. U 18 jedinců byla provozní bezpečnost hodnocena jako kritická jedná se o stromy s rozsáhlými odumřelými partiemi nebo pokročilou hnilobou na bázi kmene a o dřeviny na nejfrekventovanějších místech (křižovatka cest, okolí požární nádrže využívané k rybaření). provozní bezpečnost 18 ks; 10% 6 ks; 3% dobrá zhoršená kritická havarijní jedinec 148 ks; 87% - 14 -
4.3.2 Rozdělení dle fyziologické vitality Fyziologická vitalita je souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí, schopnost reagovat na vlivy prostředí a bránit se napadení patogenními organizmy. Hodnotí se hlavně defoliace koruny, malformace větvení, prosychání koruny a vývoj sekundárních výhonů. Přesto, že se jedná o relativní hodnotu, která se v průběhu času mění, je důležitá pro návrh konkrétního ošetření a interval jeho opakování (podle reakce stromu). Více než polovina dřevin má vitalitou dobrou nebo jen mírně narušenou. Pokles vitality u ostatních dřevin je způsoben v největší míře pravděpodobně rušivou činností v kořenovém prostoru dřevin (poškozování náběhů a bází provozem na cestě, obdělávání okolních zemědělských pozemků). fyziologická vitalita 2 ks; 1% 9 ks; 5% 6 ks; 3% výborná mírně narušená 53 ks; 31% zhoršená výrazně zhoršená zbytková odumřelý strom 102 ks; 60% 4.3.3 Rozdělení dle perspektivy Perspektivou rozumíme dobu setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí. Vychází z celkového stavu stromu (narušení nosných struktur) a jeho fyziologické vitality. Perspektiva setrvání dřevin na stanovišti je u většiny stromů dlouhodobá, stromy s krátkodobou perspektivou jsou navrženy ke kácení. Stávající a nově vzniklé proluky budou na vhodných místech (dostatek světla a prostoru) dosazeny. Tím doje k zachování vegetačního prvku jako celku. perspektiva 8 ks; 5% dlouhodobá krátkodobá bez perspektivy 164 ks; 95% - 15 -
5 PLÁN PÉČE Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou současně se zajištěním provozní bezpečnosti v okolí dřevin je dlouhodobá stabilizace a zachování tohoto cenného vegetačního prvku a podpora jeho estetické působení v krajině. 5.1 Identifikace rizik V současnosti je třeba řešit následující problémy: 1. rozsáhlá poškození kmene hniloba, dutiny, praskliny, trhliny Statika některých jedinců je již výrazně narušená, vzhledem k umístění nad cestou je provozní bezpečnost na kritické úrovni. Provozní bezpečnost v jejich okolí lze zajistit pouze pokácením těchto dřevin nebo výraznou redukcí koruny. Centrální oboustrannou alejí směřující od obce na sever k zámečku Favorit prochází nezpevněná polní cesta. Ta je v současné době využívána jak osobními automobily pro příjezd k požární nádrži, tak zemědělci. Ti zde projíždějí těžkou mechanizací a dochází k poškozování dřevin v úzké aleji, která není na pohyb takové techniky dimenzovaná. Dochází jak k nadměrnému zatěžování kořenových systémů, tak hlavně k výraznému odírání kořenových náběhů a bází dřevin. Při opakovaném poškozování v průběhu let následně vznikají závažná poranění, která jsou vstupní branou pro patogenní organismy zejména dřevní houby. Ty pak způsobují rozvoj hniloby v nejvíce exponované části dřeviny v bázi kmene a v kořenech. U mnoha dřevin již byly zjištěny plodnice velice agresivní dřevní houby dřevomoru kořenového (Hypoxylon deustum). Dřevo napadené hnilobou je velice lehké a křehké, jeho mechanické vlastnosti jsou výrazně narušeny a hrozí akutní nebezpečí vývratu stromu nebo jeho zlomu u báze. K největšímu poškození bohužel dochází u nejhodnotnějších a nejstarších dřevin, které díky velkému průměru kmene nejvíce zasahují do průjezdného profilu cesty. Některé dřeviny již bude nutné pokácet, u některých je možné provozní bezpečnost zajistit provedením obvodové redukce koruny. Aby k uvedenému poškození nadále nedocházelo, bude cesta uzavřena pro těžkou techniku a příjezd k zemědělským pozemkům bude řešen podle možností v prostoru mimo alej. 2. nestabilní tlakové vidlice, narušená větvení U několika hodnocených dřevin byly zjištěny tlakové vidlice, u některých jedinců již prasklé nebo narušené působením dřevních hub. V některých případech bude větvení zajištěno založením bezpečnostní vazby (pevná vrtaná nebo preventivní pružná ze syntetických materiálů), některé stromy budou stabilizovány provedením obvodové redukce koruny (případně kombinací obou zásahů). 3. odumřelé části korun, kosterní větve Stromy se nacházejí nad cestou, po které prochází turistická trasa, část cesty je poměrně hojně využívána pro příjezd k požární nádrži. U většiny dřevin lze tento stav vyřešit řezem, některé již odumírající dřeviny budou pokáceny. Po provedeném ošetření bude i nadále nutný pravidelný monitoring stavu dřevin, zejména vzhledem k prosychání periferních částí koruny spojeném s nástupem senescence. 5.2 Návrh řešení Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. Před provedením zásahu se - 16 -
rovněž zaobíráme jeho účelností. Je třeba uvážit, zda bylo a do budoucna je efektivní původní nejstarší stromy ponechat a věnovat jim potřebnou péči (několik etap poměrně nákladných obvodových redukcí) nebo tyto dlouhodobě neperspektivní stromy odstranit a realizovat nové výsadby, které brzy dokáží, při vložení minimálních prostředků, z funkčního hlediska dorovnat nebo i překonat původní dřeviny. Ke kácení byly navrženy dřeviny odumírající nebo takové, které již nelze stabilizovat řezem. U všech ostatních bylo navrženo ošetření řezem. Tímto základním arboristickým opatřením především upravujeme architekturu (výstavbu) koruny daného jedince. Zásah doporučujeme provádět ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na poškození, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. Při zásahu nesmí být odstraněno příliš velké množství živých větví (maximálně 10 až 20%). Při větším úbytku asimilačního aparátu strom reaguje nekontrolovanou tvorbou velkého množství náhradních výhonů tzv. vlků. Radikálnější redukce je možné realizovat pouze z důvodu stabilizace stromu, pokud toho nelze dosáhnout jinak (založením bezpečnostních vazeb). Řez provádíme ve většině případů stromolezeckou technologií práce z lana, která je pro stromy nejšetrnější. Součástí řezu v aleji navržených je odstranění výmladků v okolí bází kmenů. Vzniklá dřevní hmota po řezu bude seštěpkována a rozptýlena v okolí ošetřovaných dřevin (nedojde k ochuzení stanoviště). 5.2.1 Řezy stromů Všechny stromy v lokalitě budou ošetřeny přírodě blízkým způsobem. V rámci tohoto způsobu ošetření je do stromu zasahováno způsobem, který co nejvíce následuje přirozené procesy probíhající při jeho vývoji a stárnutí. Uvedené procesy jsou navrženými zásahy pouze urychlovány. To aby se předešlo rozpadu a následnému nezvratnému zániku stromů, při kterém by navíc bylo nad únosnou míru ohroženo okolí předmětných jedinců. V rámci ošetření dřevin v alejích v Jindřichovicích byly navrženy následující druhy řezu: ZAPĚSTOVÁNÍ KORUNY MLADÉHO STROMU Tento druh řezu se navrhuje u jedinců prvních dvou věkových stadií. Hlavním cílem je vytvoření charakteristické architektury a tvaru stromu, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu. Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené. Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev. Pokud to situace vyžaduje, je korunu stromu nutné přizpůsobit funkčním požadavkům stanoviště (průjezdný či průchozí profil, redukce k technickým prvkům). Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2. V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30%, v bezlistém stavu maximálně 50% objemu asimilačního aparátu. ZDRAVOTNÍ ŘEZ Tento druh řezu byl navržen u převážné většiny hodnocených dřevin. Je to komplexní opatření zaměřené, kromě zlepšení provozní bezpečnosti, především na posílení vitality ošetřovaného jedince. Strom by měl mít po provedení tohoto zásahu přirozený vzhled a normální stavbu koruny typickou pro daný taxon a respektující specifika konkrétního jedince. V rámci zdravotního řezu z koruny ošetřovaného stromu odstraňujeme všechny odumřelé a odumírající větve, dále odstraňujeme nebo postupně redukujeme větve nadměrně zahušťující korunu, větve v souběhu, kodominantní výhony, větve s tlakovým větvením a poškozené neperspektivní větve. Tento řez byl navržen u většiny hodnocených dřevin. REDUKČNÍ ŘEZ Tento druh řezu aplikujeme v případě potřeby zakrácení nebo odstranění větví nebo části stromu v souvislosti s provozními podmínkami, např. stromy v blízkosti elektrických vedení nebo nad komunikacemi, případně rostoucí v bezprostřední blízkosti budov. Speciálním případem redukčního řezu, který byl použit u mnoha hodnocených dřevin, je zakrácení výhonů v horních partiích koruny (nejvíce ve střední části, méně po jejích okrajích). Cílem tohoto radikálního zásahu je redukce původní koruny za účelem zmenšení plochy vystavené nepříznivému působení nepříznivých činitelů prostředí (především nárazového větru nebo námrazy), nebo korekce asymetrické koruny, aby byla zlepšena - 17 -
stabilita a provozní bezpečnost ošetřovaného stromu. U stromů, u kterých dochází k rozsáhlému zasychání konců větví se dostatečným zakrácením větví až do živého podpoří aktivita daného jedince. Kromě provozní bezpečnosti je důležité, aby jedinec po provedení řezu vypadal co nejpřirozeněji. V současnosti byla obvodová redukce koruny navržena přibližně u 25 % dřevin, do budoucna, se stárnutím stromů a nástupem senescence, k ní bude nutné přistoupit hojněji. Když se zastaví zabírání prostoru délkovým přírůstem v koruně, koruna se zaobluje, projevuje se ztráta vitality v periferních oblastech (výskyt malformací, zmenšování velikosti listů, intenzivní prosychání atd.). Následně dochází k regeneraci (iniciaci zmlazovacích procesů) ve spodních částech koruny a na kmeni, kterou se strom snaží zkrátit transportní dráhy a nahradit chybějící listový aparát. Postupně se tedy aktivní asimilační aparát přesunuje z obvodu koruny do jejího vnitřku, případně na kmen (bujně rostoucí výhony vznikající ze spících pupenů). Dále se spolu s odumíráním kořenů začíná stále dynamičtěji projevovat kolonizace stromu dřevními houbami - postupně vznikají dutiny. Dochází ke snižování koruny, aktivní komunikace mezi kořeny a asimilačním aparátem probíhá pouze ve spodní části koruny a kmene. S pokračujícím procesem senescence dochází až k fragmentaci kmene na samostatném části, které spolu časem mohou zcela ztratit spojení. Celý tento proces však může proběhnout pouze za podmínky dostatečného oslunění spodních partií koruny. Proto je součástí navržených zásahů odstranění konkurujících náletových dřevin. Pokud strom v současnosti představuje riziko a není možná jeho stabilizace běžným řezem, je navržena jeho redukce na torzo. Pokud musí být strom opravdu celý odstraněn, je z hlediska organismů vázaných na dřevo žádoucí ponechání ztrouchnivělých částí kmene a větví na zemi v blízkosti ošetřovaných stromů. Důležitým obecným opatřením je neužívat chemické prostředky pro ošetření pařezů a dutin, pařezy ponechat na místě a nefrézovat je. Při ošetření dřevin budou pro podporu na dřevo vázaných organismů dodrženy tyto zásady: budou zachována i torza stromů, je-li to z provozně-bezpečnostního hlediska možné, do dutin nebude nijak zasahováno, v žádném případě nebude odstraňován trouch, suché větve budou odstraňovány pouze v těch částech korun, kde hrozí pád na cestu, v ostatních částech korun budou suché větve odstraňovány pouze v minimální míře, pouze ty, které hrozí bezprostředním pádem, stabilní mrtvé dřevo bude ponecháno, nebudou použity žádné chemické prostředky, odstraněné větve s průměrem nad 30 cm či části kmenů budou tam, kde to bude z prostorových důvodů možné (mimo cestu, pole, vjezdy) ponechány na místě, odstraněné větve menších průměrů budou seštěpkovány a rozptýleny pod korunami dřevin (recyklace živin na stanovišti). Součástí navržených zásahů je odstranění výmladků a větví zasahujících do průjezdného profilu cesty. Z důvodu zajištění přístupu světla ke spodním partiích redukovaných dřevin je nutné pracovat s okolním porostem (zejména ve střední části). Náletové dřevin pod korunami hodnocených stromů budou odstraněny, zachováno bude pouze keřové patro. Zásahy navržené v rámci tohoto projektu představují první etapu dlouhodobé péče o tyto hodnotné stromy. V budoucnu je nutné zásahy opakovat, nejlépe v pěti až sedmiletých intervalech, a to v souladu s jejich přirozeným vývojem. Po provedené první etapě obvodových redukcí korun u takto ošetřených dřevin by měly následovat další 2 až 3 etapy. 5.2.2 Instalace vazeb Součástí navržených zásahů bylo u několika stromů založení bezpečnostních vazeb. Instalací vazby zlepšujeme statické poměry daného jedince, zabráníme tak možnému rozlomení koruny. Vazby instalujeme většinou u stromů, u kterých se vlivem nevhodné nebo absentující výchovy v minulosti, vyskytuje závažný růstový defekt tzv. tlaková vidlice, a tuto již nelze eliminovat řezem. V případě, že tlaková vidlice je již nestabilní (v souběhu se vyskytuje hniloba nebo trhlina), ale chceme strom zachovat co možná nejdéle, a nebo pokud je stávající pružná vazba napnutá, použijeme předepjatou pevnou vazbou vrtanou. Protože vazby ze syntetických materiálu nesmí být vystavovány permanentnímu zatížení, používáme pro pevné vazby prvky vyrobené z oceli. I když se jedná o vazbu primárně destruktivní, její negativní působení na jedince do budoucna je minimální. Vrtaná vazba je sice finančně mírně nákladnějším druhem vazby, ovšem vzhledem k její životnosti, která se udává až - 18 -
na 50 let oproti 5 10 rokům u pružné vazby, se ve výsledku jedná o značnou úsporu finančních prostředků. Navíc představuje dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení. 5.2.3 Kácení Ke kácení byly z důvodu provozní bezpečnosti nebo poklesu vitality navrženo šest dřevin. Jedná se o stromy s výrazně oslabenými nosnými strukturami (rozsáhlá hniloba kmene a kosterního větvení) a o stromy s výrazně zhoršenou vitalitou. 5.2.4 Výsadby Do proluk v rámci aleje bude dosazeno 11 ks nových dřevin javorů klenů o obvodu kmínku 12-14 cm. Úspěch výsadby začíná již volbou vhodných dřevin pro budoucí stanoviště. Je potřeba zohlednit zeměpisnou polohu a nadmořskou výšku stanoviště, jeho půdní a prostorové poměry. K tomu je nutné přihlédnout při volbě konkrétního druhu dřeviny. Při výsadbě ve volné krajině zohledňujeme charakter přírodních porostů a používáme geograficky původní dřeviny. Při výsadbě v urbanizovaném prostředí je nutné zohledňovat především schopnost taxonu na daném stanovišti prosperovat při optimálním plnění požadovaných funkcí, použití geograficky nepůvodních druhů a kultivarů je možné. Všechny tři hlavní části stromu koruna, kmen a kořenový systém musí splňovat ukazatele jakosti ČSN 46 4902. Koruna musí být správně zapěstovaná. Stromy musí být zdravé, bez známek poškození s vyzrálými výhony, prosty chorob a škůdců. Zemní bal musí být přiměřeně velký, pevný, nerozsypaný. Při manipulaci nesmí dojít k poškození balu, pletiv kmene, vylámání pupenů ani k prolámání korunky. Zásadní důležitost má zachování terminálního výhonu a u větších stromů (s obvodem kmene nad 200 mm) i prvního patra kosterních větví. Při transportu musí být kořenový systém chráněn před vyschnutím, přehřátím a mrazem. Dřeviny je optimální vysázet bezprostředně po transportu. Při výsadbě balových stromů se upravují či zakracují pouze kořeny vyčnívající z balu. Před zahájením výsadby je nutné řádně připravit terén v oblasti budoucího prokořenitelného prostoru. Na nepozměněných, nezhutněných stanovištích je velikost výsadbové jámy dána průměrem balu, kontejneru nebo ze šířky kořenového systému prostokořenné sazenice. Šíře výsadbové jámy je minimálně 1,5 násobkem výše zmíněného rozměru. Stěny jámy by měly být zešikmené ke spodní části balu a musí být rozrušené. Stěny výsadbové jámy nesmí působit jako neprostupná překážka pro kořeny. Dno výsadbové jámy nesmí být hladké a zhutněné, je nutné jej rozrušit. Hloubka výsadbové jámy by neměla přesáhnout výšku balu nebo kořenového systému. V případě hlubších jam musí být prolitím vodou nebo přiměřeným hutněním zabráněno sesednutí zeminy tak, aby nedošlo k poklesu kořenového krčku. Při kopání jámy by nemělo dojít k promísení vrstev půdy. Svrchní vrstva by měla být oddělena od spodních vrstev. Do zeminy pocházející ze spodních vrstev, by neměl být přimísen žádný organický materiál. Před výsadbou je nutné zkontrolovat odtokové poměry v jámě. V místech s vyšší hladinou spodní vody nebo na nepropustných stanovištích je nutné přebytečnou vodu odvést drenážemi, případně provést výsadbu nad terén. Prostokořenné stromy a stromy s balem se vysazují v době vegetačního klidu. Nesmí se vysazovat za mrazu a do zamrzlé půdy. Kořenový krček stromu musí být usazen v rovině s terénem nebo lehce nad terén, nesmí být zasypán. Kořeny nebo kořenové baly musí být po výsadbě překryty vrstvou zeminy nejméně 20 mm. Drátěné pletivo balu musí být v horní části uvolněné, vrchní stahovací drát musí být přestřižený. Zálivka jako součást výsadby se provádí do otevřené jámy, aby byl minimalizován vznik vzduchových kapes. Zálivka musí prosytit rovnoměrně půdu v celé výsadbové jámě. Závlaha pomocí zavlažovacích sond je účelná pouze v prostorách s omezenou možností vsakování vody. Jsou-li zavlažovací sondy nainstalované, musí být opatřené víčkem a vyplněné štěrkem. Před zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení. Pro jednostranné zabránění prorůstání kořenového systému (například ve směru k překážce, často to bývá vedení inženýrských sítí) lze použít protikořenové bariéry. Instalované musí být v dostatečné vzdálenosti od stromu, umožňující vyvinutí stabilního kořenového systému a do dostatečné hloubky (0,5 1,5 m) dané půdními podmínkami a typem kořenového systému stromu. Při zasypávání hlubších částí jámy se použije zemina ze spodní vrstvy (případně vylepšená minerálním substrátem). Na zasypání vrchních vrstev se - 19 -
použije vrchní zemina (případně vylepšená minerálním nebo i organickým substrátem). Vytváříme závlahové mísy pro zlepšené možnosti zalévání stromu. Ve vhodných půdních podmínkách není ve výsadbové jámě třeba vyměňovat ani vylepšovat zeminu. Ve zhoršených podmínkách je vhodné zeminu vylepšit. Vhodné je doplnit pouze jednotlivé komponenty a vytvořit substrát na místě promísením se stávající zeminou. Po výsadbě dřeviny vydatně zavlažíme. Dle velikosti stromu a výsadbové jámy, 50-200 l/strom. Špičáky a pyramidy od výšky 1,5 m a stromy se zapěstovanou korunou je nutné při výsadbě pevně ukotvit pro zamezení trhání kořenů při pohybech nadzemní části. Kotvení bývá zpravidla nadzemní, kdy instalujeme 3 kůly spojené podélnými příčkami a strom fixujeme úvazky. Kotvení nesmí poškozovat strom. Kůly použité pro kotvení musí být oloupané a musí mít životnost minimálně 2 roky. V případě požadavku na delší trvanlivost je nutná hloubková impregnace kůlů. Úvazek musí být na kůlu zajištěn proti sklouznutí. Úvazky nesmí poškozovat kůru, ani bránit tloustnutí kmene. V místech, kde by nadzemní kotvení mělo rušivý estetický dopad, můžeme použít zemní kotvení za kořenový bal. Vysazené stromy je vhodné zamulčovat vrstvou 80 100 mm umlčovacího materiálu. Mulč nesmí být v přímém kontaktu s kmenem. Mulčovací materiály nesmí poškozovat strom a nesmí bránit svými vlastnostmi pronikání vody a vzduchu do půdy. Jako mulč lze použít např. kůru, dřevní štěpku, drcené kamenivo. Možné je použití mulčovacích textilií z přírodních i umělých vláken a mulčovacích folií. Při výsadbě špičáků a alejových stromů je vhodné instalovat odpovídající ochranu kmene. Na ochranu proti korní spále se používají rákosové, bambusové nebo slaměné rohože. V místech, kde hrozí poškození vysazených dřevin ohryzem, okusem či vytloukáním, je třeba provést vhodnou ochranu sazenice. Vedle mechanických ochran (plastové, papírové či drátěné chráničky) je možné použít i nátěry či postřiky repelenty. Ochranné postřiky a nátěry musí být uvedené v Seznamu registrovaných prostředků na ochranu rostlin. V zelených plochách je vhodné instalovat plastové chráničky proti poškození kmene sekačkami. Vhodnou ochranou proti poškození kmene při sekání je udržování bezplevelného prostoru okolo kmene. U dřevin provádíme tzv. povýsadbovou úpravu korunu stromu, kdy odstraníme případné zlomené a konkurenční výhony, částečně redukujeme listovou výparnou plochu a v neposlední řadě zakládáme korunu pro její zdárný vývoj. V rámci povýsadbové péče provádíme výchovný řez, kontrolu kotvících a ochranných prvků, odpovídající zálivku (minimálně po dobu odeznívání povýsadbového šoku), pokud je potřeba hnojení, kypření závlahových mís, odplevelování, ochranu proti chorobám a škůdcům, doplňování mulče. Rozdělení dle navrhovaných zásahů souhrnně pro celou alej ukazuje následující tabulka: druh zásahu počet jedinců zdravotní řez - zapěstování koruny mladého stromu 3 zdravotní řez 113 redukční řez 50 bezpečnostní vazby 7 kácení 6 výsadba 11 odstranění náletů 810 m2 Celkový počet ošetřených dřevin: 166 ks Celkový počet vysazených dřevin: 11 ks Celková délka regenerovaného stromořadí: 1.020 m - 20 -
5.3 Harmonogram prací termín navržený zásah XI. 2013 III. 2014 kácení dřevin s naléhavostí 1 III.2014 - X.2014 ošetření dřevin s naléhavostí 1 XI. 2014 III. 2015 kácení dřevin s naléhavostí 2 a 3 III.2015 - X.2015 ošetření dřevin s naléhavostí 2 a 3 IX. X. 2015 výsadby Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Periodicita, neboli doba za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: - fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), - zdravotním stavem a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), - lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u periferní zeleně). 6 ZÁVĚR Hodnocené aleje v Jindřichovicích představují vysoce hodnotný vegetační prvek s důležitou ekologickou, estetickou a též rekreační funkcí. Provedení navrhovaných zásahů (zejména odklonění dopravy a realizace redukčních řezů u nejstarších dřevin) je nutné pro samotné zachování konkrétních stromů na stanovišti jako součásti celého vegetačního prvku. Samozřejmostí je zajištění provozní bezpečnosti v lokalitě. Po ošetření budou mít stromy ještě dlouhodobou perspektivu a budou plnit všechny své výše uvedené funkce. Provedenými dosadbami se zajistí kontinuální setrvání vegetačního prvku do budoucna. Pro zajištění dlouhodobého efektu provedeného zásahu jsou ve většině případů použity pevné vrtané vazby s prodlouženou životností oproti vazbám pružným. Přesto uvedené ošetření představuje pouze první etapu, nastartování dlouhodobého procesu, ve kterém je nutné do budoucna dále pokračovat. Jedině tak bude zajištěna co možná nejdelší doba funkčního setrvání těchto hodnotných dřevin a na ně vázaných organismů na daném stanovišti. Provedenými zásahy a stanovením dlouhodobě udržitelného managementu lokality dojde k nastartování systému údržby do budoucna a stabilizaci tohoto cenného dřevinného vegetačního prvku. Provedení zásahů je velice naléhavé, hrozí a v současnosti již i postupně dochází k rozpadu nejstarších dřevin. Zachování aleje v plné funkčnosti jako dominanty krajiny je rozpadem nejmohutnějších jedinců významně ohroženo! Ošetřením dřevin přírodě blízkým způsobem a ponecháváním některých stromů s vylomenými tlakovými vidlicemi a četnými dutinami bude zachováno stanoviště pro xylofágní hmyz a pro houby. Stromy s dutinami navíc zůstávají doupným prostorem pro ptáky a drobnější savce. Těmito opatřeními bude podpořena biodiverzita v lokalitě. - 21 -
Příloha č. 1 metodika inventarizace popis navržených zásahů lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy, stromy zaměřeny pomocí GPS) číslo stromu (vzestupná číselná řada) určení taxonu (rod, druh, případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou nebo pásmem, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stadium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec (dorůstající do velikosti dospělého stromu) 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 starý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 0 vitalita výborná 1 vitalita mírně narušená 2 vitalita zhoršená (koruna začíná prosychat) 3 vitalita výrazně zhoršená (prosychání dynamicky pokračuje) 4 vitalita zbytková 5 odumřelý strom perspektiva (doba setrvání hodnoceného stromu na stanovišti za současného plnění všech jeho funkcí) 0 strom bez perspektivy 1 perspektiva krátkodobá (do 10 let) 2 perspektiva dlouhodobá (nad 10 let) provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který vyjadřuje míru stability stromu (odolnost proti vyvrácení, rozlomení koruny, pádu větví) vztaženou na konkrétní stanoviště (přítomnost cílů pádu) s přihlédnutím k rizikovému potenciálu konkrétního jedince. Rizikovým potenciálem rozumíme schopnost stromu způsobit škodu na majetku či újmu na zdraví v důsledku jeho selhání; je daný velikostí potažmo kinetickou energií stromu, případně jeho částí, které by při jeho selhání dopadly na objekty v jeho okolí) 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom vážně a bezprostředně ohrožuje své okolí hrozí nebezpečí z prodlení) poznámka ke stavu stromu - jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti (důležité pro návrh zásahu) návrh zásahu (návrh konkrétní technologie zásahu, viz. Standardy péče o přírodu a krajinu Řez stromů SPPK A02 002:2012) ZAPĚSTOVÁNÍ KORUNY MLADÉHO STROMU (RV) - navrhuje se u jedinců prvních dvou věkových stadií. Hlavním cílem je vytvoření charakteristické architektury a tvaru stromu, který je typický pro daný druh či kultivar a dává předpoklad vytvoření zdravé, vitální, funkční a stabilní koruny v období dospělosti stromu. Odstraňované jsou strukturálně nevhodné větve či výhony (například s tlakovým větvením, vyrůstající v přeslenech), větve mechanicky poškozené. Při zakracování postranních větví či výhonů vedeme řez na pupen nebo na postranní větev. Pokud to situace vyžaduje, je korunu stromu nutné přizpůsobit funkčním požadavkům stanoviště (průjezdný či průchozí profil, redukce k technickým prvkům). Při zvyšování nasazení koruny pro dosažení průjezdního či průchozího profilu je třeba udržovat poměr mezi délkou kmene a korunky maximálně 3:2. V rámci jednoho zákroku se u listnatých stromů obvykle odstraňuje v období vegetace maximálně 30%, v bezlistém stavu maximálně 50% objemu asimilačního aparátu. - 22 -
ZDRAVOTNÍ ŘEZ (RZ) - komplexní opatření s cílem zabezpečit dlouhodobou funkci a perspektivu stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňujeme větve strukturálně nevhodné (kodominantní výhony apod.), s tlakovými vidlicemi či jinak narušeným větvením, nevhodně postavené (sekundární výhony vrůstající do koruny, křížící se větve apod.), mechanicky poškozené, zlomené, se sníženou stabilitou, napadené chorobami či škůdci, usychající a suché. Ponechávání drobných suchých větví v koruně není technologickou chybou (nutno přizpůsobit konkrétnímu stanovišti). Při tomto řezu nedochází k patrnému narušení habitu ošetřovaného stromu, je optimální provádět ho v období plné vegetace. Zdravotní řez neřeší aktuální statické poměry celého jedince (jako například riziko vývratu, zlomu kmene, rozpadu koruny apod.). REDUKČNÍ ŘEZY LOKÁLNÍ (RL) lokální redukce z důvodu stabilizace (RL-LR) symetrizace, zmenšení torzního namáhání kmene u výrazně nepravidelné koruny, odlehčení přetížených kosterních větví. úprava průjezdního či průchozího profilu (RL-PV) odstranění částí koruny bránících provozu. ODSTRANĚNÍ VÝMLADKŮ (OV) odstranění kořenových a pařezových výmladků ze spodní části kmene a okolí stromu. STABILIZAČNÍ ŘEZY - redukují velikost koruny stromu s cílem snížit riziko vývratu, zlomu kmene či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou. V případě realizace stabilizačních řezů na zdravých stromech s primární korunou bez odůvodnění dochází k trvalému poškození stromu. obvodová redukce (RO) - provádí se především ve svrchní třetině koruny stromu za účelem zmenšení náporové plochy koruny stromu a snížení těžiště stromu, současně podpoří regeneraci ve spodních částech koruny a na kmeni. Nejvíce se zakracují větve v horní části koruny a směrem dolů se délka zkrácení zmenšuje. Nelze provádět u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, je určena především pro dospělé a senescentní jedince. Pokud je to možné, řezem neměníme tvar koruny žádoucí a typický pro daný druh či kultivar. INSTALACE VAZEB instalace bezpečnostních vazeb na staticky oslabené stromy. Cílem je zlepšení statických poměrů jedince a zabránění rozlomení koruny. pružná vazba (VDS/VDZ) standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), ze syntetických materiálů, instalovaná jako nepředepjatá, pro tlaková větvení bez dalšího poškození, životnost cca 5-10 let; vrtaná vazba (VVS/VVZ) standartní/zesílená (nosnost min. 2/4 t), z oceli, instalovaná jako předepjatá, pro nestabilní větvení (hniloba, trhlina), dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení, životnost až 50 let; víceúrovňová vazba jedna rozsocha zajištěna ve více úrovních; kombinovaná vazba na jednom stromě použity různé druhy vazeb (materiál i nosnost). KÁCENÍ - pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene, se složením na hromady v blízkosti stromu nebo s naložením na dopravní prostředek. běžné kácení (KB) kácení v běžných podmínkách, bez nutnosti spouštění kmene nebo částí koruny; rizikové kácení (KR) kácení ve ztížených podmínkách, většinou s nutností spouštění kmene nebo částí koruny (v blízkosti stromu určeného k odstranění se vyskytují objekty, které by byly ohroženy pádem stromu nebo nárazem větví odlomených při pádu kmene, případně by práce byly komplikovány pohybem cizích osob). poznámka k zásahu upřesnění navržené technologie ošetření nad rámec navržené technologie, upřesnění typu a počtu instalovaných vazeb, % intenzity zásahu, lokalizace redukce. naléhavost (etapizace zásahů = plán péče) 0 akutní zásah (realizovat okamžitě hrozí nebezpečí z prodlení) 1 naléhavý zásah (realizovat v první etapě prací) 2 středně naléhavý zásah (realizovat ve druhé etapě prací) 3 málo naléhavý zásah (realizovat ve třetí etapě prací) - 23 -