IAP Vimperk - inventarizace a hodnocení významných stromů

Transkript

1 IAP Vimperk - inventarizace a hodnocení významných stromů BAOBAB péče o zeleň, s.r.o. prosinec 2010

2 lokalita: vybrané lokality ve Vimperku zadavatel: město Vimperk kontaktní osoba: Ing. Josef Kotál vedoucí odboru životního prostředí telefon: zhotovitel: BAOBAB péče o zeleň, s.r.o., Únětice 5, Horoměřice hodnotil: Libor Ernest odpovědná osoba: Ing. Petr Růžička telefon: ruzicka@baobab.cz - 2 -

3 1 ÚVOD 4 2 INVENTARIZACE LOKALIZACE A POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU METODIKA TECHNOLOGIE ZÁSAHŮ 20 3 ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU ROZDĚLENÍ DLE PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉHO STÁŘÍ ROZDĚLENÍ DLE FYZIOLOGICKÉ VITALITY 26 4 PLÁN PÉČE IDENTIFIKACE RIZIK NÁVRH ŘEŠENÍ HARMONOGRAM PRACÍ 30 5 ZÁVĚR 32 Příloha č. 1 inventarizace (tabulka) Příloha č. 2 plán péče (tabulka) Příloha č. 3 situace (zákres do mapy) - 3 -

4 1 ÚVOD Inventarizace vybraných vzrostlých stromů ve Vimperku, analýza dendrologického potenciálu včetně plánu péče a návrhu zásahů vedoucích především k zajištění provozní bezpečnosti v daných lokalitách bylo provedeno na základě smlouvy o dílo ze dne a místních šetření provedených ve dnech Stromy pro hodnocení vybral Ing. Josef Kotál, vedoucí odboru ŽP MěÚ Vimperk. Uvedené bude zajištěno ošetřením stromů řezem, případně jejich statickým zajištěním pomocí instalace bezpečnostních vazeb. Součástí navržených opatření je i kácení neperspektivních a silně poškozených či odumírajících stromů, jejichž provozní bezpečnost je kritická či havarijní a perspektiva funkčního setrvání na stanovišti nízká. Stromy byly hodnoceny vizuálně proti poškození zlomem vzhledem k běžným klimatickým podmínkám (rychlost větru 32 m/s). Součástí hodnocení dřevin bylo sebrání dat potřebných pro zanesení jednotlivých dřevin do systému MISYS, potřebné údaje (tabulky, mapy, fotodokumentace) byly dne zaslány Ing. Janu Houškovi - GEOPLAN Prachatice, s.r.o. 2 INVENTARIZACE Cílem provedené inventarizace je zjištění níže uvedených parametrů. 2.1 Lokalizace a popis zájmového území Mimo Vimperku byly hodnoceny dřeviny v obcích Křesanov (3 km severozápadně), Bořanovice (3,5 km severovýchodně) a Skláře (1,5 km jižně od Vimperka). Samotný Vimperk leží v údolí řeky Volyňky na úpatí pralesa Boubína v nadmořské výšce 700 m. V blízkosti města začíná území Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava. I ve městě samotném jsou jednotlivé dřeviny i rozsáhlejší vegetační prvky bohatě zastoupeny

5 2.2 Popis stávajícího stavu 1. hřbitov (č. 1 44) Na hřbitově najdeme převážně letité lípy uspořádané do alejí, pomístně drobné jehličnany. Provozní bezpečnost v areálu v současné době ohrožují převážně silné suché větve v korunách lip nad pěšinami, četná tlaková větvení a v některých případech přetížené kosterní větve. 2. urnový háj (č ) Dominantní v celém prostoru jsou poměrně mladé břízy, jejichž světlé kmeny místo do určité míry rozjasňují. U pyramidálních černých topolů je provozní bezpečnost na kritické či havarijní úrovni na bázích několika dřevin byl zjištěn rozvoj hniloby, v korunách se vyskytují silné suché větve, stromy mají do budoucna pouze krátkodobou perspektivu. Prostor dotváří rozložitý dub u horní zdi a pěkné zeravy

6 3. městský park (č ) Druhové zastoupení dřevin v parku je poměrně bohaté, zvláště u jehličnanů. V centrální části najdeme mohutné nestabilní jírovce s často přetíženými kosterními větvemi, sekundárními výhony, dutinami, napnutými pružnými vazbami v korunách. Vhledem k nestabilitě a náchylnosti jírovcového dřeva k rozkladu dřevní houbou se jedná o poměrně akutní problém. U stromů je nutné provést redukce nebo základní zdravotní řezy spojené s odlehčením přetížených partií, případně založit bezpečnostní vazby. Řešení vyžaduje též lipová alej podél cesty u Volyňky stromy mají často poškozené báze, otevřené centrální dutiny, ve většině případů nestabilní tlakové vidlice a napnuté pružné vazby v korunách. Perspektiva stromů je vzhledem k postižení lokality povodněmi v minulých letech diskutabilní, jednou z možných variant je i kompletní odstranění stromů a jejich náhrada novou výsadbou (jak bylo již provedeno v části u dětského hřiště). Ošetření zahrnující - 6 -

7 poměrně složité a nákladné zásahy se vzhledem ke stavu a vitalitě dřevin jeví jako neefektivní a zbytečně nákladné. 4. smrky v ulici U stadionu (č ) Řada smrků v poměrně hustém zápoji v současnosti nepotřebuje žádný zásah. Na stromech nebylo zjištěno žádné viditelné poškození. Při zhoršení vitality či provozní bezpečnosti v budoucnu je třeba odstranit celý vegetační prvek, odstranění pouze některých dřevin je v tomto případě rizikové. Otevření skupiny větru by mohlo znamenat určité snížení stability jednotlivých dřevin

8 5. zámecké aleje (č , 872) V prostoru před zámkem najdeme mohutné jírovce v často sekundárními či přetíženými partiemi korun. Četná jsou též poškození kmene a nasazení kosterních větví trhliny, dutiny po v minulosti provedených velkých řezech. V korunách některých dřevin se nacházejí mohutné zavěšené či suché větve, často přímo nad cestou. V této lokalitě u cesty podél arboreta byl zjištěn jasan v havarijním stavu na kmeni je podélná rozevírající se prasklina, strom je nakloněný, kořenový bal je zřetelně vystouplý nad terén. Navíc má strom v koruně mohutné suché větve nad chodníkem. Je nutné jeho bezodkladné odstranění! Na zatravněné ploše křižovatky Zámek x silnice směr Purkártova se nachází početná skupina dřevin s poměrně stísněným zápojem. V korunách najdeme suché větve, tlakové vidlice, drobná plošná poškození kmenů. Okrajové dřeviny směrem k zahrádkám mají výrazně jednostranné koruny s přetíženými partiemi. Mohutný jasan na okraji prostranství má již prasklou tlakovou vidlici, v současnosti zajištěnou pružnou vazbou. Pro jeho statické zajištění je nutné instalace vrtané vazby spojená s odlehčením. Alej vycházející z křižovatky západním směrem na okraji pozemků se zahrádkami je tvořena ve spodní části mohutnými javory kleny. Jsou zde četná poškození kmene způsobená vyhnívajícími ránami po v minulosti provedených řezech, v několika případech najdeme i narušená kosterní větvení. U některých jedinců byla zjištěna zhoršená vitalita, silné suché větve v korunách. Dva stromy již nelze staticky zajistit řezem (souběh defektů, snížená vitalita), je nutné jejich pokácení. Horní část aleje je tvořena letitými jírovci s malebně utvářenými korunami. Bohužel některé jejich partie jsou výrazně přetížené (v kombinaci s narušeným úžlabím) a je nutné jejich odlehčení

9 Před garážemi v ulici směrem ke Hřbitovní ulici roste řada javorů klenů stromy mají díky nevhodnému vyvětvení vyzvednutá těžiště, zasypané a poškozené báze i kmeny, tlakové vidlice, defekty v blízkosti řezných ran, suché větve. Vhledem k souběhu defektů a jejich problematickému umístění mezi jednotlivými vjezdy do garáží je jejich perspektiva do budoucna nízká. Na svahu nad ulicí Hřbitovní rostou mohutné jírovce, javory kleny a jasany. Starší tromy přímo u komunikace, na patě svahu, mají často zhoršenou vitalitu, nahoře nad svahem jsou mladší vitální jedinci. Jediným problémem v této lokalitě jsou silné suché větve v korunách, jen zřídka tlakové vidlice nebo rozsáhlejší poškození kmene. Do budoucna mohou být problematické javory u pěšiny do urnového háje vyrůstají v příkrém svahu a mají ve směru od cesty obnažené kořeny. Neperspektivní jsou vzhledem k ještě značnému výškovému přírůstu v budoucnu i jedle nad opěrnou zídkou mezi komunikací a urnovým hájem. Bude nutné jejich odstranění a nahrazení např. nízkými či pokryvnými keři

10 6. ulice zámek (Hrubý) (č ) Lípa a javor na prostranství vedle rekonstruovaného bytového domu mají báze obestavěné stavebním materiálem. Ten doporučujeme přemístit. Na kmeni lípy byla zjištěna kalusující podélná prasklina, javor má jednostrannou korunu se silnými suchými větvemi. U obou stromů postačí provedení základního zdravotního řezu. Na prostranství směrem k ulici Purkártova roste mladý jasan a pěkný jírovec. 7. alej Brantlova (č ) Stejnověká javorová alej (javor mléč i klen) po obou stranách komunikace. Ve spodní části aleje najdeme dřeviny s četnými poškozeními (hniloba, řezné rány, praskliny, dutiny, narušená úžlabí), některé stromy mají i výrazně zhoršenou vitalitu. Je vhodné zvážit celkovou rekonstrukci této části aleje. Dominantou je letitá lípa s krásným kmenem a malebně utvářenou rozložitou korunou

11 8. ZŠ 1. Máje (č ) Na okraji prostranství nad opěrnou zdí rostou mohutné jírovce s často přetíženými partiemi korun. U některých z nich je již nutné provést redukce. Stromy zasahují jak nad komunikaci a chodník, tak na prostranství využívané dětmi. Pěkná lípa před budovou má tlakovou vidlici, bude zajištěna založením pružné bezpečnostní vazby. 9. javory u charity (č. 515, 516) Dva mohutné javory kleny byly v minulosti poměrně radikálně redukovány, v korunách jsou velké řezné rány s rozsáhlými nekrózami, prosychání dále pokračuje. Provozní bezpečnost je v obou případech na kritické úrovni, stromy jsou neperspektivní, je navrženo jejich odstranění

12 10. javor na parkovišti K. Weise (č. 517) Javor n parkovišti roste v malém rabátku, téměř v asfaltovém povrchu okolního prostoru. Na bázi byl zjištěn hnojník, vitalita stromu je výrazně zhoršená, jeho perspektiva do budoucna krátkodobá. Bylo navrženo jeho odstranění. 11. ulice Zahradní (č ) Komunikaci místně lemují mohutné pěkné javory mléče s rozložitými korunami, doplněné drobnějšími jasany. Doporučujeme odstranit dřeviny vrůstajících do korun javorů a zvážit doplnění aleje

13 12. ulice Špidrova (č ) Fragment stromořadí je v poměrně špatném stavu - ústup vitality, silné suché větve. Stromy ohrožují frekventovanou komunikaci a chodník. Prostor doplňuje několik nově vysazených stromů. 13. Bořanovice (č ) Pěkná náves v obci je doplněna lípami v okolí kaple. Stromy mají tlakové vidlice, je navrženo jejich statické zajištění vrtanou a pružnou vazbou

14 14. zahrádky pod Polákem (č. 539, 540) Mladý jasan je v současnosti v dobrém stavu, javor klen s vážně poškozenou bází a trhlinou ve větvení je havarijní v důvodu nemožnosti jeho statického zajištění je nutné jeho bezodkladné odstranění! 15. Křesanov (č ) V blízkosti kaple najdeme pěkné vitální lípy a jasan. K odstranění je navržen podrůstající smrk a bříza s defektem na bázi

15 16. Skláře (č ) U lip v okolí kaple byly zjištěny tlakové vidlice. Na okraji prostranství najdeme pěkný dvojkmen lípy, který si zaslouží péči, na opačném konci návsi roste zajímavá senescentní lípa s dutinou. 17. MŠ 1. Máje ( č ) Dominantu prostoru před budovou školky tvoří dva mohutné modříny jednomu z nich chybí terminál, suché větve budou odstraněny v rámci bezpečnostního řezu. Vedle budovy při průchodu do zahrady rostou dva převislé jasany s dutinami v kosterních větvích. Prostranství za budovou školky dominuje soliterní lípa s tlakovou vidlicí. V porostu lemujícím okraj zahrady najdeme několik perspektivních dubů se suchými větvemi v korunách., které se vyskytují i v korunách douglasek s vysoko nasazenými korunami. Pod elektrickým vedením na okraji zahrady roste skupina jedlí. Stromy vrůstají do elektrických drátů, jsou navrženy k odstranění. Prostor doplňují nové výsadby

16 18. alej nad nemocnicí (č , 873) Alej podél frekventované komunikace je tvořena různovětými javory mléči a kleny a příměsí jasanu. Najdeme zde četné tlakové vidlice a suché větve. Dva stromy je nutné co nejdříve odstranit, ohrožují provoz na komunikaci. Jedná se o javor klen s rozsáhlým napadením dřevomorem kořenovým a javor mléč s prasklým kosterním větvením. Oba stromy je nutné co nejdříve odstranit! Stromy v úseku sousedícím s hustým jehličnatým porostem na pozemku nemocnice mají nedostatek světla a prostoru koruny jsou stísněné, jednostranné. 19. staré sídliště (č , ) Vegetační doprovod sídliště je tvořen roztroušenými dřevinami mezi domy, okrajovým pásem podél ulice Sušická, lesíkem pod budovou základní školy a mladými lípami v okolí parkoviště. Nejmohutnější dřevinou je lípa se sekundární korunou a narušeným větvení mezi domy v ulici Palackého. U většiny lip v celém prostoru najdeme opakované tlakové vidlice. Díky nízkému věku dřevin lze poměry v korunách ještě do určité míry napravit řezem. Javory jasnolisté mají ve většině případů zhoršenou vitalitu, nekrózy na kosterních větvích. Jejich perspektiva do budoucna je nízká

17 Pás u ul. Sušické je nutné do budoucna proředit, působí přílišné zastínění nejbližšího domu. V první etapě budou odstraněny poškozené stromy nejblíže komunikaci, později prostorově náročné jehličnany. Prostor je vhodné doplnit méně vzrůstými dřevinami nebo keři. Dřeviny v okolí školy mohou být ve většině případů ponechány bez zásahu (převážně jehličnany), k řezu jsou navrženy pouze břízy přímo u vchodu do areálu a ke kácení neperspektivní vrůstající smrk a lípa a nakloněná borovice s tlakovým větvením. U lip okolo parkoviště byl zanedbán výchovný řez, u stromů bylo zjištěno velké množství tlakových vidlic. jejich ošetření je třeba provést co nejdříve! 20. u Penny (č ) Mladé lípy a javory v okolí marketu jsou v mnoha případech poškozeny radikálním řezem. U stromů najdeme velké řezné rány, souběh řezů v jednom místě na kmeni, nezredukované kodominantní výhony. Bohužel situace v korunách často nebyla vyřešena

18 Stromy v ulici Nerudova jsou vitální, bez výraznějšího poškození, s dlouhodobou perspektivou

19 2.3 Metodika lokalizace stromu (zakreslení polohy do mapy) číslo stromu určení taxonu (rod, druh případně kultivar kultivaru; česky + vědecky) průměr kmene v centimetrech (měřený ve výšce 1,3 m nad zemí průměrkou nebo pásmem, při eliptickém průřezu průměr dvou na sebe kolmých měření) výška stromu v metrech (odhad) průměr koruny v metrech (odhad) fyziologické stáří (parametr, který popisuje stádium vývoje jedince; kromě věku stromu ho ovlivňují především stresující faktory prostředí) 1 výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 2 mladý jedinec (dynamický výškový růst) 3 dospívající jedinec 4 dospělý jedinec (stagnace růstu) 5 přestárlý jedinec (ústup koruny) fyziologická vitalita (souhrnný parametr, který popisuje životaschopnost jedince, tzn. dynamiku průběhu jeho fyziologických funkcí) 0 vitalita výborná 1 vitalita mírně narušená 2 vitalita zhoršená (koruna začíná prosychat) 3 vitalita výrazně zhoršená (prosychání dynamicky pokračuje) 4 vitalita zbytková 5 odumřelý strom provozní bezpečnost (souhrnný parametr, který popisuje potenciál ohrožení daný stabilitou stromu s ohledem na charakter lokality = cíl) 0 PB dobrá (strom neohrožuje své okolí) 1 PB zhoršená (strom ohrožuje své okolí) 2 PB kritická (strom vážně ohrožuje své okolí, hrozí škoda značného rozsahu) 3 PB havarijní (strom vážně a bezprostředně ohrožuje své okolí hrozí nebezpečí z prodlení) defekty (přítomnost poškození báze, kmene, koruny, přítomnost dřevních hub) 0 defekt se nevyskytuje 1 defekt se vyskytuje návrh opatření (návrh konkrétní technologie zásahu) poznámka k návrhu opatření (upřesnění technologie) naléhavost (etapizace zásahů = plán péče) 0 akutní zásah (realizovat okamžitě hrozí nebezpečí z prodlení) 1 naléhavý zásah (realizovat v první etapě prací) 2 středně naléhavý zásah (realizovat ve druhé etapě prací) 3 málo naléhavý zásah (realizovat ve třetí etapě prací) poznámka (jiné podstatné či zpřesňující skutečnosti) fotodokumentace (celkové foto stromu a staticky významných defektů)

20 2.4 Technologie zásahů V současné době existuje řada účinných prostředků na zlepšení stavu vzrostlé stromové zeleně. Při volbě vhodného zásahu u konkrétního jedince vycházíme především z úrovně jeho provozní bezpečnosti, z aktuální úrovně fyziologické vitality, z perspektivy jeho dalšího vývoje na dané lokalitě a z požadavků, které jsou na daného jedince kladeny uživatelem zeleně. Před provedením zásahu se rovněž zaobíráme jeho účelností. Pokud dospějeme k závěru, a to především u méně hodnotných či poškozených stromů ve špatném stavu nebo stromů rostoucích na nevhodné lokalitě, že prostředky by nebyly vynaloženy účelně, doporučíme ošetření perspektivnějších stromů. Protože stromy jsou dlouhověké organizmy a v průběhu času rostou a vyvíjejí se, je nezbytné veškeré zásahy opakovat. Z fyziologického, ale nakonec i finančního hlediska je lepší stromy ošetřovat včas a častěji a zásahy volit méně radikální. Periodicita, neboli doba za kterou se k danému stromu vracíme, je ovlivněna především: fází vývoje, ve které se jedinec nachází (u mladších a naopak velmi starých jedinců je volen interval kratší), zdravotním stavem a vitalitou jedince (k poškozeným a nemocným stromům je potřeba se vracet v kratších intervalech), lokalitou a intenzitou využívání dané zeleně (na exponovaných lokalitách hojně navštěvovaných lidmi je interval kratší než u periferní zeleně). Při péči o vzrostlé stromy je nezbytné jejich pravidelné monitorování. Interval, ve kterém daného jedince sledujeme, je daný jeho potenciální rizikovostí. Na základě zjištěných skutečností opakujeme ošetření nebo zvolíme zásah jiný. Nezapomínáme ani na pravidelnou kontrolu bezpečnostních vazeb. ŘEZY STROMŮ Toto základní arboristické opatření je zaměřené na zlepšení poměrů v koruně stromu. Řezem především upravujeme architekturu (výstavbu) koruny daného jedince. DOBA ŘEZU S výjimkou bezpečnostního řezu (odstraňujeme především odumřelé větve) doporučujeme provádět zásah ve vegetačním období. V průběhu vegetace strom může okamžitě reagovat na poškození, ke kterému při zásahu dochází a minimalizovat průnik patogenů. ROZSAH A ZPŮSOB ŘEZU Při zásahu nesmí být odstraněno příliš velké množství živých větví (maximálně 10 až 20%). Při větším úbytku asimilačního aparátu strom reaguje nekontrolovanou tvorbou velkého množství náhradních výhonů tzv. vlků. Řez provádíme ve velké většině případů stromolezeckou technologií práce z lana, která je pro stromy nejšetrnější

21 V rámci ošetření dřevin ve městě byly navrženy následující druhy řezu: VÝCHOVNÝ ŘEZ Tento typ řezu je navržen u jedinců prvních dvou věkových stadií. Hlavním cílem výchovného řezu je zapěstování koruny mladého stromu. Jedná se o nejdůležitější druh řezu, který výrazným způsobem ovlivní vývoj daného jedince. Jednotlivé zásahy nesmí být příliš radikální, aby nedošlo k nevhodné reakci ošetřovaného jedince (tvorba vlků). Proto zásah raději volíme mírnější a opakujeme jej. Výsledkem těchto zásahů by měl být mladý jedinec s vhodně vytvořenou korunou, bez výskytu růstových defektů. Pokud toho nelze tímto řezem docílit, je lepší nevhodný stromek odstranit a nahradit ho novou výsadbou. Majitel stromu se tak vyhne v budoucnu neúměrně vysokým nákladům spojeným s ošetřováním resp. statickým zajištěním tohoto jedince. Pokud to situace vyžaduje, je potřeba u stromu postupnými zásahy zapěstovat korunu tak, aby byl do budoucna zabezpečen dostatečný podjezdný, případně podchodný profil. BEZPEČNOSTNÍ ŘEZ Jedná se o nejjednodušší druh udržovacího řezu, jehož cílem je zajištění provozní bezpečnosti. Týká se pouze těch částí koruny, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem. Zahrnuje odstranění odumřelých a poškozených větví od průměru 5 cm a odlehčení přetížených partií koruny. ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ Zdravotní řez je komplexní opatření zaměřené, kromě zlepšení provozní bezpečnosti, především na zlepšení poměrů v koruně ošetřovaného jedince. V rámci zdravotního řezu z koruny ošetřovaného stromu odstraňujeme všechny odumřelé a odumírající větve, dále odstraňujeme nebo postupně redukujeme větve nadměrně zahušťující korunu, větve v souběhu, kodominantní výhony, větve s tlakovým větvením a poškozené neperspektivní větve. Jednodušší varianta - základní zdravotní řez má cíle i zásady stejné, ale týká se zpravidla větví o průměru 3 cm a více. REDUKČNÍ ŘEZ Tímto řezem redukujeme části koruny kolidující s budovami, nebo jinými objekty. Při symetrizaci výrazně nepravidelné koruny zmenšíme namáhání kmene v torzy. Redukčním sesazovací řez lze realizovat pouze u vybraných taxonů (pyramidální topoly, stromovité vrby) za účelem jejich zmlazení a rovněž stabilizace. U stromů, u kterých došlo k poklesu fyziologické aktivity v periferních částech koruny (malformace, zasychání konců větví) se obvodovou redukcí jedinec jednak stabilizuje (zmenšení náporové plochy, snížení těžiště) a rovněž se podpoří regenerace ve spodních částech koruny a na kmeni. Tento zásah volíme u senescentních přirozeně zestárlých stromů, u stromů předčasně zestárlých na exponovaných lokalitách nebo u stromů, u kterých předpokládáme poškození části kořenového systému. Nelze ho naopak aplikovat u mladých jedinců ve fázi intenzivního výškového růstu, to by byla fatální technologická chyba. ŘEZ OVOCNÝCH DŘEVIN Speciální způsob řezu ovocných stromů, kde hlavním cílem je jejich zmlazení a podpora regenerace. OPRAVNÝ ŘEZ U několika dřevin je nutné opravit zlomy či pahýly po nevhodně provedeném řezu

22 INSTALACE VAZEB Instalací vazby do koruny stromu zlepšujeme statické poměry daného jedince, zabráníme tak možnému rozlomení koruny. Vazby instalujeme většinou u stromů, u kterých se vlivem nevhodné nebo absentující výchovy v minulosti, vyskytuje závažný růstový defekt tzv. tlaková vidlice, a tuto již nelze eliminovat řezem. Pokud vlivem tlakové vidlice v místě hlavního větvení kmene hrozí rozlomení koruny konkrétního jedince, použijeme pro zabezpečení koruny nepředepjatou pružnou vazbu vyrobenou ze syntetických materiálů. Předejdeme tak nevratnému poškození daného stromu a současně zlepšíme jeho provozní bezpečnost. V případě, že tlaková vidlice je již nestabilní (v souběhu se vyskytuje hniloba nebo trhlina), ale chceme strom zachovat co možná nejdéle, použijeme předepjatou pevnou vazbou vrtanou. Protože vazby ze syntetických materiálu nesmí být vystavovány permanentnímu zatížení, používáme pro pevné vazby prvky vyrobené z oceli. I když se jedná o vazbu primárně destruktivní, její negativní působení na jedince do budoucna je minimální. Vrtaná vazba je sice finančně mírně nákladnějším druhem vazby, ovšem vzhledem k její životnosti, která se udává až na 50 let oproti 5 rokům u pružné vazby, se ve výsledku jedná o značnou úsporu finančních prostředků. Navíc představuje dlouhodobé a do budoucna udržitelné řešení. Při zajišťování vysokých rozsoch se vazba může instalovat i jako dvojúrovňová. V případě, že ve spodní úrovni se jedná o vazbu pevnou a v horní úrovni o vazbu pružnou, mluvíme o vazbě kombinované. KÁCENÍ STROMŮ Ke kácení bývají navrženy stromy odumírající, s rozsáhlým poškozením či souběhem defektů, s rozsáhlým narušením kořenového systému a stromy neperspektivní. V případě, že ve vzdálenosti menší než dvojnásobek výšky stromu se nachází objekt, který by mohl být padajícím stromem, nebo jeho částí zasažen, nebo se v tomto prostoru pohybují cizí osoby, mluvíme o rizikovém kácení ve ztížených podmínkách

23 3 ANALÝZA DENDROLOGICKÉHO POTENCIÁLU V rámci města bylo hodnoceno celkem 891 dřevin v rámci 877 inventarizovaných položek, na 20 lokalitách. Nejvíce jsou zastoupeny javory mléče a kleny (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus), dále lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos), jírovce (Aesculus hippocastanum) a jasany (Fraxinus excelsior). Na některých lokalitách najdeme i ovocné dřeviny (jabloně, slivoně), z botanicky zajímavějších taxonů lze zmínit borovici pokroucenou (Pinus contorta) nebo jediný jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). druhová struktura akát bílý (Robinia pseudoacacia) borovice černá (Pinus nigra) borovice lesní (Pinus sylvestris) borovice pokroucená (Pinus bříza bílá (Betula pendula) bříza papírová (Betula papyrifera) buk lesní (Fagus sylvatica) cypřišek (Chamaecyparis sp.) douglaska tisolistá (Pseudotsuga dub červený (Quercus rubra) dub letní (Quercus robur) habr obecný (Carpinus betulus) jabloň (Malus sp.) jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) javor jasanolistý (Acer negundo) javor klen (Acer pseudoplatanus) javor mléč (Acer platanoides) jedle (Abies sp.) jedlovec kanadský (Tsuga jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) jilm (Ulmus sp.) jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) jírovec maďal (Aesculus lípa srdčitá (Tilia cordata) lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) lípa zelená (Tilia x euchlora) modřín opadavý (Larix decidua) moruše bílá (Morus alba) platan javorolistý (Platanus x slivoň (Prunus sp.) smrk omorika (Picea omorika) smrk pichlavý (Picea pungens) smrk ztepilý (Picea abies) tis červený (Taxus baccata) topol černý (Populus nigra 'Italica') třešeň pilovitá (Prunus serrulata) třešeň ptačí (Prunus avium) vrba bílá (Salix alba) vrba jíva (Salix caprea) zerav obrovský (Thuja plicata) zerav západní (Thuja occidentalis) Graf 1: Druhová struktura

24 3.1 Rozdělení dle provozní bezpečnosti Provozní bezpečnost u většiny dřevin je zhoršená. Jedná se o drobnější suché větve v korunách, poškození kmene menšího rozsahu. Za kritickou provozní bezpečnost odpovídají nestabilní tlakové vidlice, silnější suché větve, rozsáhlejší poškození kmene či kosterních větví. U několika dřevin je provozní bezpečnost na havarijní úrovni. Tento stav je způsoben výskytem mohutných suchých větví či celých částí koruny, rozsáhlým poškozením kmenů a jejich bází, prasklou tlakovou vidlicí. K uvedenému přispívá i skutečnost, že se tyto stromy vyskytují nad místy s četným pohybem osob (komunikace, chodníky). Zjištěné havarijní dřeviny byly při místních šetřeních průběžně ústně oznamovány Ing. Josefu Kotálovi. provozní bezpečnost počet jedinců % dobrá ,45 zhoršená ,26 kritická ,61 havarijní jedinec 15 1,68 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 1: Rozdělení dle provozní bezpečnosti provozní bezpečnost dobrá zhoršená kritická havarijní jedinec Graf 2: Rozdělení dle provozní bezpečnosti

25 3.2 Rozdělení dle fyziologického stáří Z rozdělení fyziologického stáří dřevin vidíme převahu dospívajících jedinců. Do vyššího věkového stupně patří kromě nejstarších dřevin též krátkověké dřeviny. Nejstarší dožívající jedinci se vzhledem k charakteru lokalit v hodnoceném území nevyskytují. I přes přítomnost nových výsadeb na některých lokalitách je pro zachování kontinuity jednotlivých vegetačních prvků jako celku v budoucnu třeba provést dosadby. fyziologické stáří počet jedinců % výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet 36 4,04 mladý jedinec, dynamický růst ,18 dospívající jedinec ,39 dospělý jedinec, stagnace růstu ,39 přestárlý jedinec, ústup koruny 0 0,00 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 2: Rozdělení dle fyziologického stáří fyziologické stáří výsadba ve fázi aklimatizace, mladý nálet mladý jedinec, dynamický růst dospívající jedinec dospělý jedinec, stagnace růstu přestárlý jedinec, ústup koruny Graf 3: Rozdělení dle fyziologického stáří

26 3.3 Rozdělení dle fyziologické vitality Nejvíce dřevin je v kategoriích s vitalitou mírně narušenou. Značné procento dřevin má však vitalitu zhoršenou nebo výrazně zhoršenou. Pokles vitality nejčastěji souvisí s rušivou činností v kořenovém prostoru dřevin (rekonstrukce cestní sítě, výkopy, zaplavení). Dřeviny v blízkosti komunikací či míst, kde byl prováděn jakýkoli zásah do terénu, je nutné pravidelně sledovat. fyziologická vitalita počet jedinců % výborná ,94 mírně narušená ,39 zhoršená ,19 výrazně zhoršená 27 3,03 zbytková 3 0,34 odumřelý strom 1 0,11 celkový počet hodnocených jedinců ,00 Tabulka 3: Rozdělení dle fyziologické vitality fyziologická vitalita výborná mírně narušená zhoršená výrazně zhoršená zbytková odumřelý strom Graf 4: Rozdělení dle fyziologické vitality

27 4 PLÁN PÉČE Cílem plánu péče je návrh postupu dlouhodobé údržby stromů v rámci hodnoceného území. Nejdůležitější podmínkou je zlepšení provozní bezpečnosti ve městě. 4.1 Identifikace rizik V současnosti se na stromech ve městě vyskytují následující defekty, které je třeba řešit: 1. suché větve v korunách stromů. Na hodnocených lokalitách je hojný pohyb osob, proto je provozní bezpečnost v místech pod dřevinami s mohutnými suchými větvemi v korunách na kritické či havarijní úrovni. Některé případy lze vyřešit řezem (základní zdravotní, bezpečnostní, redukční), některé stromy je nutné pokácet. 2. rozsáhlé poškození kmene, hniloba U některých dřevin byla zjištěna poměrně rozsáhlá hniloba bazální části kmene. Jedná se o staticky nejvíce namáhané místo bázi kmene a kořenový systém, hrozí nebezpečí vývratu či zlomu v těchto místech. U dřevin byla navržena poměrně značná obvodová redukce, v případě nemožnosti stabilizace řezem je nutné jejich pokácení

28 3. nestabilní tlaková vidlice U mnoha dřevin se vyskytuje závažný růstový defekt tlaková vidlice. Situace v korunách mladších dřevin lze částečně napravit řezem, ostatní stromy budou stabilizovány založením bezpečnostních vazeb. U několika neperspektivních dřevin s opakovanými tlakovými vidlicemi bylo navrženo kácení. Co nejdříve je nutné odstranit dřeviny, u kterých již došlo k rozlomení větvení! 4. stromy se sníženou vitalitou V blízkosti některých dřevin byly prováděny stavební práce (např. lípy u cesty v parku, javor na parkovišti v ulici K. Weise). Následky této činnosti v kořenovém systému mohou být různé stav dřevin může být ve velice krátké době kritický dřevin způsobený jejich silným prosycháním, nebo dokonce havarijní v důsledku přerušení kořenů příliš blízko u kmene a tím vzniku velkého riziku statického selhání celého stromu. Narušení kořenů se však projevuje i nepřímo, v delším časovém horizontu po provedených pracích (výkopy, navážky, nepropustné povrchy). Asimilační kořeny se vytvářejí, mohlo však dojít k poškození mohutných kotvících kořenů. Ty jsou postupně napadeny dřevní houbou a uhnívají. Strom pak ztrácí svoji stabilitu, protože nově vytvořené kořeny nepostačují k ukotvení. Hlavní riziko je v tom, že strom se může jevit jako vitální (nově vytvořené kořeny postačují pro jeho výživu), ale pod navážkou, nepropustným krytem či při nešetrném přerušení kořenů např. bagrem dochází k masivnímu rozvoji kořenové hniloby a tím velkému riziku statického selhání celého stromu. Tento popsaný stav se vizuálně velice obtížně zjišťuje. Proto je nutné stromy v místech poznamenaných úpravami terénu monitorovat nejlépe dvakrát ročně, určitým ukazatelem kořenové hniloby může být např. prosychání periferie koruny, výskyt plodnic dřevních hub na bázi kmene nebo na povrchu půdy v místech nad odumřelými kořeny. Takové stromy jsou havarijní a je nutné jejich bezodkladné odstranění. 5. sekundární koruny Několik dřevin v rámci zájmového území bylo v minulosti sesazeno, mají sekundární koruny v různé fázi vývoje (např. jírovce u zámku). U některých jedinců je řešení toho problému již aktuální. Vyšší nebezpečí statického selhání sekundárních korun ponechaných delší dobu bez péče hrozí díky následujícím skutečnostem: a) U sekundárních výhonů, které se tvoří z pupenů na okraji řezné rány, přestává fungovat mechanismus posilování větevního nasazení každoročním asynchronním přírůstem větve vyššího a nižšího řádu, čímž dochází k vytvoření pevného spojení

29 formou větevního kornoutu (SHIGO, 1991). Navíc tloušťkový přírůst výhonů je oproti omezenému přírůstu původní větve nebo kmene, na které tyto nasedají, velice bujný. b) Při v minulosti nevhodně provedeném radikálním sesazení vznikají velké řezné rány, které jsou v průběhu času infikovány dřevní houbou. Pokud je koruna ponechána samovolnému vývoji, vede postup rozkladu v nasazení kosterních větví často k jejímu rozpadu. c) Mezi jednotlivými výhony nefunguje apikální kontrola. Všechny výhony tak spolu soutěží o přístup ke světlu, aniž by byly nuceny tvořit postranní větve. Úhly nasazení jednotlivých větví jsou velmi ostré a často se mezi nimi vytvářejí defektní typy větvení (četná tlaková větvení u akátů na hřišti). Uvádí se, že stromy se sekundárními korunami mají tendenci žít déle než stromy s korunami primárními (LONSDALE, 1999). Funkční životnost těchto jedinců v prostředí obcí a měst se tím však výrazně zkracuje, a to především z důvodu neudržitelné míry rizika. Musíme tedy počítat se snížením perspektivy setrvání dřevin na stanovišti. 6. potlačené, neperspektivní stromy Některé neperspektivní zastíněné dřeviny rostoucí v podrostu či těsném zápoji byly ponechány prozatím bez zásahu, výhledově by mělo dojít k jejich odstranění. Ty, které představují v současnosti bezpečnostní riziko nebo výrazně ovlivňují zdárný růst sousedních hodnotnějších dřevin, jsou navrženy ke kácení již nyní. Stejně tak dřeviny vrůstající do elektrického vedení

30 4.2 Návrh řešení Z hlediska další péče můžeme hodnocené dřeviny rozdělit do následujících skupin: a) stromy ke kácení jedná se o dřeviny, jejichž provozní bezpečnost nelze zajistit řezem (mají buď významná poškození s vlivem na stabilitu nebo usychají) nebo perspektiva jejich funkčního setrvání na stanovišti a estetická hodnota jsou minimální. Kácení je jednorázovou činností, která může být provedena kdykoli během roku havarijní stromy, nebo v období vegetačního klidu ostatní dřeviny. b) ostatní dřeviny navržené k ošetření provedení základního zdravotního, bezpečnostního či redukčního řezu je nutné opakovat cca každých 5 let, v závislosti na dynamice prosychání či výskytu jiných defektů v korunách sledovaných jedinců. Součástí ošetření některých dřevin je i založení bezpečnostních vazeb do korun. Cílem ošetření je prodloužení funkčního setrvání stromů na dané lokalitě a zajištění provozní bezpečnosti. c) dřeviny ponechané bez zásahu zejména mladší vitální dřeviny, které v současnosti nepotřebují žádný zásah. druh zásahu počet jedinců % bez zásahu ,34 základní zdravotní řez ,84 bezpečnostní řez 59 6,62 opravný řez 3 0,34 redukční řez 35 3,93 výchovný řez 37 4,15 řez ovocných dřevin 15 1,68 kácení 78 8,75 bezpečnostní vazby 78 8,75 Tabulka 4: Rozdělení dle navrženého zásahu 4.3 Harmonogram prací Rozdělení zásahů dle naléhavosti ukazuje následující tabulka: naléhavost k řezu ke kácení k založení vazby akutní zásah naléhavý zásah středně naléhavý zásah málo naléhavý zásah Tabulka 5: Rozdělení zásahů dle naléhavosti 0 - Akutní zásah jedná se o stromy v havarijním stavu, jejich ošetření či kácení je třeba realizovat okamžitě, hrozí nebezpečí z prodlení. Patří sem stromy s mohutnými suchými větvemi, poškozenými kmeny, s prasklou tlakovou vidlicí

31 1 - Naléhavý zásah jedná se o stromy v kritickém stavu, jejichž ošetření či kácení je třeba realizovat v první etapě prací. Jsou to stromy s tlakovými vidlicemi, suchými větvemi v korunách. 2 - Středně naléhavý zásah patří sem stromy, jejichž provozní bezpečnost je v současnosti pouze zhoršená. Jejich ošetření či kácení v případě neperspektivních dřevin je možné provést v druhé etapě prací. 3 - Málo naléhavý zásah stromy v současnosti nevyžadují zásah, minimálně ohrožují své okolí. Návrh harmonogramu prací: termín navržený zásah IHNED!!! ošetření a kácení dřevin s naléhavostí 0 XII.2010 III.2011 kácení dřevin s naléhavostí 1 I. X ošetření stromů s naléhavostí 1 X III.2012, X III.2013 kácení dřevin s naléhavostí 2 I - X. 2012, I - X ošetření stromů s naléhavostí 2 X III.2014, X III.2015 kácení dřevin s naléhavostí 3 I - X. 2014, I - X ošetření stromů s naléhavostí 3 Interval opakování navržených zásahů: Udržovací řezy: 3-5 let Životnost pružných vazeb: 5-10 let Životnost vrtaných vazeb: cca 50 let Kontrola vazeb: každoročně

32 5 ZÁVĚR V rámci města Vimperk bylo hodnoceno celkem 891 dřevin na 20 lokalitách. Největší procento představují dospívající dřeviny s mírně narušenou vitalitou. V druhové skladbě převládají javory, lípy, jasany a jírovce. Provozní bezpečnost ve městě je díky hodnoceným dřevinám zhoršená až kritická, v několika místech však i havarijní!!! U řady dřevin najdeme mohutné suché větve či celé části korun, nestabilní či dokonce prasklé tlakové vidlice, narušení statiky působením dřevních hub. Významným rizikovým faktorem je stavební činnost v kořenovém prostoru nebo jeho zaplavení při povodni. Pro zajištění provozní bezpečnosti ve městě - minimalizaci ohrožení zdraví obyvatel, případně škod na majetku, je třeba nyní provést údržbu dřevin a pravidelně a systematicky v ní pokračovat. V návaznosti na stanovenou naléhavost zásahů doporučuji práce etapizovat. V rámci nulté etapy budou pokáceny či ošetřeny havarijní dřeviny, které bezprostředně ohrožují své okolí. Tyto práce by měly proběhnout okamžitě hrozí nebezpečí z prodlení!!! Nyní, před začátkem vegetačního období, lze pokácet stromy s naléhavostí 1, následně v nejbližším vegetačním období by měly být ošetřeny stromy s naléhavostí 1. V dalších letech by pak měly být realizovány zásahy u stromů s naléhavostí 2 a 3. Na mnoha lokalitách je zřejmá především absence výchovných řezů. Proto by následujícím období by měla probíhat pravidelná a koncepční údržba, přičemž interval pro udržovací řezy (základní zdravotní, redukční) by měl být cca 3 ž 5 let. Kontrolu vazeb je vhodné provádět nejlépe každoročně. Životnost pružných vazeb je 5-10 let, u vrtaných vazeb se udává až 50 let. Odbornou revizi vazeb je nutné provést po 5 letech. Ošetření dřevin by měli provádět pouze zkušení arboristé, obzvláště to platí pro výchovné řezy, na jejichž včasném a kvalitním provedení závisí zdárný vývoj koruny stromu v budoucnu. Hodnocené dřeviny je potřeba i nadále pravidelně monitorovat, nejlépe dvakrát ročně (jednou ve vegetaci a jednou mimo vegetaci). Hodnocení bude potřeba zopakovat nejdéle za pět let. Stromy jsou živé organizmy, které se vyvíjejí a za uvedenou dobu již nebude námi provedené hodnocení relevantní. Zvláštní pozornost je třeba věnovat stromů v blízkosti komunikací, opěrných zdí, výkopu, obrubníků. U těch je pravděpodobné zhoršování stavu a tím i provozní bezpečnosti vlivem provedených terénních úprav v jejich kořenovém prostoru