odyq vsrq}ruþ srq}rçl d y vwdyrydwho Þ

horvw wq vmh}g plnurelrorjlh d hslghplrorjlh mh srç g q }d srgsru Þ odyq vsrq}ruþ srq}rçl d y vwdyrydwho Þ d{whu }hfk vsroý v uýrý qh{ derudwrulhv výuýrý od{r plwk olqhâ výuýrý derudwrçh lnurfkhp dývý hufn kdus ù rkph ghdâ qfý }hu výuýrý rfkh výuýrý dqr dvwhxu rggý ydnf q dqr yhqwlv výuýrý fkrhoohu kdupd udkdâ výuýrý uljrq oxv výuýrý lgld výuýrý

Lékařská mykologie ÚVODNÍ SLOVO 1 Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji pozvala k účasti na Celostátním sjezdu mikrobiologie a epidemiologie, který se bude konat ve dnech 14. 16. října 2008 v Regionálním centru Olomouc. Celostátní sjezd mikrobiologie a epidemiologie je významný především proto, že se scházíme vždy po 4 letech. I minulý sjezd proběhl v Olomouci. Přestože se snažíme dodržovat tradici střídání konferencí mezi krásnými místy v Čechách i na Moravě, připadla čest uspořádat tuto akci opět hanácké metropoli. Věříme, že se nám podaří připravit program, který Vám přinese nové a užitečné poznatky pro praxi. Celostátní sjezd není určen jen mikrobiologům a epidemiologům, ale i všem dalším odborníkům, tak jako tomu bylo i v minulých letech. Za 4 roky se hodně změnilo, přibyly nové poznatky, byly zavedeny nové postupy vyšetřování v obou oborech. Sjezd by měl přispět k tomu, abychom se s těmito novinkami seznámili a případně si některé z nich zavedli do vlastní praxe. Přeji Vám příjemný pobyt, zajímavý a pestrý odborný program a hluboké zážitky kulturního programu. MUDr. Jana Vlčková, předsedkyně organizačního výboru

2 Lékařská mykologie Pořadatelé Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Očkovací centrum Olomouc, Avenier a.s. Ústav mikrobiologie LF UP v Olomouci Čestné předsednictvo MUDr. Michael Vít, Ph. D., hlavní hygienik ČR prof. MUDr. Zdeněk Kolář, CSc., děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph. D., ředitel Krajské hygienické stanice se sídlem v Olomouci PharmDr. Vítězslava Diblíková, ředitelka Avenier a.s. RNDr. Daniela Dvorská, ředitelka Zdravotního ústavu se sídlem v Olomouci prof. MUDr. Daniela Kotulová, Ph. D., Spoločnosť klinickej mikrobiológie SLS MUDr. Pavla Křížová, CSc., předsedkyně Společnosti epidemiologie a mikrobiologie ČLS JEP ing. Miroslav Lekeš, předseda představenstva Avenier a.s. Vědecký a organizační výbor prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. MUDr. Pavla Křížová, CSc. MUDr. Jozef Dlhý, Ph.D. MUDr. Jan Kynčl, Ph. D. doc. RNDr. Jarmila Jelínková, CSc. RNDr. Vratislav Němeček, CSc. prof. MUDr. Milan Kolář, Ph. D. MUDr. Vladislav Raclavský, Ph. D. doc. MUDr. Dagmar Koukalová, CSc. MUDr. Jana Vlčková Organizační zajištění sjezdu Meritis s.r.o. Obrovského 644 141 00 Praha 4 E-mail: sjezd2008@meritis.cz www.mhw.cz/mikro2008 Organizační zajištění Registrace a ubytování Milena Notová Kateřina Kantová Tel.: 272 774 064 Tel.: 272 774 064 Fax: 272 767 597 Fax: 272 767 597 GSM: 736 484 159 GSM: 737 282 842 E-mail: notova@meritis.cz E-mail: kantova@meritis.cz

Lékařská mykologie ČASOVÝ HARMONOGRAM 3 Úterý 14. října 2008 12.00 19.00 Registrace 13.30 14.00 Slavnostní zahájení 14.00 16.00 Lékařská mykologie 16.00 16.30 Přestávka 16.30 18.45 Bakteriální rezistence k ATB 20.00 23.30 Společenský večer Středa 15. října 2008 08.00 13.00 Registrace 08.30 09.50 ECDC 09.50 10.20 Přestávka 10.20 11.50 Virové hepatitidy 12.00 14.00 Diskuze u posterů, oběd 14.00 17.00 Společenský program Prohlídka nejkrásnějších míst města Olomouce Prohlídka je limitovaná maximálním možným počtem osob ve skupině. Zájemci o prohlídku nechť si vyzvednou vstupenku na registraci nejpozději do středy 15. 10. 2008 do 10 hodin. 20.00 24.00 Retro párty v hotelu Zámek ve Velké Bystřici Čtvrtek 16. října 2008 08.00 12.15 Registrace 09.00 10.45 Očkování stigmatizovaných osob 10.45 11.15 Přestávka 11.15 12.00 Očkování stigmatizovaných osob 12.00 12.15 Ukončení Celostátního sjezdu

4 VŠEOBECNÉ INFORMACE Lékařská mykologie Místo konání Regionální centrum Olomouc Jeremkova 40b, Olomouc Jednací jazyk Jednacím jazykem sjezdu je čeština a slovenština. Jmenovky Při registraci obdrží každý účastník jmenovku, která ho opravňuje ke vstupu do prostor konání sjezdu po celou jeho dobu. Při ztrátě jmenovky bude účtován poplatek ve výši 200, Kč. Registrace Regionální centrum Olomouc (Jeremkova 40b, Olomouc) Úterý 14.10. 12.00 19.00 Středa 15.10. 08.00 13.00 Čtvrtek 16.10. 08.00 12.15 Registrační poplatky Do 30. 6. 2008 Po 30. 6. 2008 Na místě Členové SEM ČLS JEP 1 200 Kč 1 300 Kč 1 400 Kč Nečlenové SEM ČLS JEP 1 400 Kč 1 500 Kč 1 600 Kč Doprovodná osoba 300 Kč 300 Kč 300 Kč Registrační poplatek zahrnuje: účast na odborných zasedáních sjezdu, sjezdové materiály, volný vstup na výstavu firem, občerstvení během přestávek, účast na společenském večeru, prohlídku města Olomouce, účast na Retro párty. Stravování Snídaně jsou zajištěny v místě ubytování. Občerstvení během přestávek je zajištěno v místě konání sjezdu. Obědy jsou individuální a nejsou součástí registračního poplatku. Společenský program 14. 10. 2008 20.00 23.30 Společenský večer Raut v Apetit Grand Restaurant (suterén Regionálního centra Olomouc) 15. 10. 2008 14.00 17.00 Společenská akce Prohlídka nejkrásnějších částí města Olomouce Prohlídka je limitovaná maximálním možným počtem osob ve skupině. Zájemci o prohlídku nechť si vyzvednou vstupenku na registraci nejpozději do středy 15. 10. 2008 do 10 hodin. 15. 10. 2008 20.00 24.00 Retro party v hotelu Zámek ve Velké Bystřici

Lékařská mykologie VŠEOBECNÉ INFORMACE 5 Doprava + parkování Doprava: pro účastníky Retro párty je zabezpečena autobusová doprava (tam i zpět). Místo přistavení autobusů a časový rozpis odjezdů bude vyvěšen na informačních tabulích u registrace. Parkování: účastníci mohou využít přilehlá parkoviště u Regionálního centra Olomouc nebo veřejné podzemní garáže, cena je 10 Kč/hod. Informace pro přednášející Přednášky prezentované na PC (dataprojektor) je nezbytné předat na CD, disketě nebo USB flash. Přednášky můžete předávat technikům v sále od úterý 14. 10. 2008 od 13.00 hod. 30 minut před zahájením programu přednáškového bloku Vaší sekce, jinak nemůžeme garantovat bezproblémový průběh Vaší prezentace. Média si prosím vyzvedněte po ukončení programového bloku Vaší sekce. Postery Postery budou umístěny na panelech o rozměru 100 cm (šířka) x 180 cm (výška). Budou vystaveny od 14. 10. 2008 do 16. 10. 2008 ve foyer sálu Pegasus. Instalace posterů je možná dne 14. 10. 2008 od 12.30 hod. Pomůcky k instalaci budou k dispozici na registraci. Pro posterovou sekci bude organizovaná diskuze dne 15. 10. 2008 od 12.00 hodin. Kredity Lékaři a ostatní pracovníci ve zdravotnictví, kteří se zúčastní sjezdu, dostanou po jeho skončení u registrace certifikát ohodnocený kredity. Certifikáty budou vydávány po skončení odborného programu od středy 15. 10. 2008 u registrace.

6 ODBORNÝ PROGRAM ÚTERÝ 14. ŘÍJNA Lékařská mykologie 13.30 14.00 Slavnostní zahájení Lékařská mykologie Koordinátoři: Hamal P., Mallátová N. 14.00 14.20 Hamal P. Kandémie ve velkých českých nemocnicích: stále aktuální problém 14.20 14.40 Mallátová N. Výsledky mezinárodní surveillance studie in vitro citlivosti kandid 14.40 15.00 Buchta V. Jakou roli hrají quorum sensing látky u patogenních kvasinek? 15.00 15.15 Tomšíková A. Mykotická oční onemocnění 15.15 15.30 Kocmanová I., Ráčil Z., Langerová M. Nekultivační metody v diagnostice invazivních mykóz 15.30 15.45 Haber J. Současná léčba invazivní kandidózy a aspergilózy doporučené postupy 15.45 16.00 Růžička F., Holá V., Tejkalová R., Psotová I., Kršková Z. Možnosti průkazu tvorby biofilmu u kvasinek izolovaných z krevního řečiště 16.00 16.30 Přestávka

Lékařská mykologie ODBORNÝ PROGRAM ÚTERÝ 14. ŘÍJNA 7 Bakteriální rezistence k ATB Koordinátoři: Kolář M., Sauer P. 16.30 17.00 Kolář M. Klinický význam multirezistentních bakterií 17.00 17.15 Chromá M., Kolář M. Význam molekulárno-biologických metód pre epidemiológiu bakteriálnej rezistencie 17.15 17.30 Sauer P., Síla J., Štosová T. Charakteristika meticilin-rezistentních izolátů Staphylococcus aureus ve Fakultní nemocnici Olomouc 17.30 17.45 Vágnerová I., Kohnová I., Saitz J., Urbanová K. Clostridium difficile jako potenciální patogen 17.45 18.00 Boroš E., Halecký M. Dôsledky rozvoja mikrobiálnej rezistencie na osud pacienta s diabetickou nohou 18.00 18.15 Flasarová M., Matějková P., Vališová Z., Šmajs D., Woznicová V. Treponema pallidum subsp. pallidum a její detekce v klinickém materiálu 18.15 18.30 Vališová Z., Woznicová V., Flasarová M., Matějková P., Šmajs D. Diagnostika časné syfilitidy metodou PCR přínos pro klinickou praxi 18.30 18.45 Hupková H., Gežo M., Hroncová D. S-MedDial projekt ovplyvnenia preskripcie antibiotík v ambulantnej praxi

8 ODBORNÝ PROGRAM STŘEDA 15. ŘÍJNA Lékařská mykologie ECDC Koordinátoři: Křížová P., Prymula R. 8.30 8.50 Prymula R. Místo ECDC v ochraně EU proti přenosným chorobám 8.50 9.05 Dlhý J. Postavení a činnost Poradního sboru ECDC 9.05 9.20 Slezák P. TESSy The European Surveillance System 9.20 9.35 Jindrák V. 9.35 9.50 Křížová P. Aktivity ECDC v oblasti antibiotické rezistence a nozokomiálních infekcí ECDC analýza činnosti Národních referenčních laboratoří a mikrobiologických laboratoří veřejného zdravotnictví v členských státech EU 9.50 10.20 Přestávka Virové hepatitidy Koordinátoři: Němeček V., Trmal J. 10.20 10.50 Šperl J. Současný přístup k léčbě chronických hepatitid B a C 10.50 11.05 Jágrová Z., Vlčková I., Beneš Č. 11.05 11.20 Vaverková R. Epidemický výskyt VHA na území hl. města Prahy Virová hepatitida typu E v ČR 1997 2007 11.20 11.35 Němeček V., Strunecký O. Molekulární epidemiologie HCV 11.35 11.50 Půtová I., Dostalíková M., Krátká K., Horák J. Prevalence a role mutací v genu HFE u nemocných s hepatitidou B a hepatitidou C 12.00 Diskuze u posterů

Lékařská mykologie ODBORNÝ PROGRAM ČTVRTEK 16. ŘÍJNA 9 Očkování stigmatizovaných osob Koordinátoři: Beran J., Trmal J. 09.00 09.30 Beran J. 09.30 10.00 Jirsenská Z. Imunizace, profylaxe a léčba stigmatizovaných osob Co je nového v očkování zdravotně stigmatizovaných dětí 10.00 10.15 Trmal J., Havlíčková M., Lysý M., Kellerová J. Očkování proti chřipce osob s maligním onemocněním 10.15 10.30 Matoušková I., Janout V. Imunita proti tetanu v ČR u starších osob 10.30 10.45 Průchová J., Pazdiora P. Zkušenosti s očkováním zdravotně stigmatizovaných dětí proti pneumokokovým infekcím v Plzeňském kraji 10.45 11.15 Přestávka 11.15 11.30 Částková J., Králová R. Celosvětová eradikace poliomyelitidy termín stále odkládán 11.30 11.45 Labská K., Roubalová K., Žufanová S. Laboratorní diagnostika komplikací po očkování vakcínou proti varicella zoster viru 11.45 12.00 Kříž B., Beneš Č. Měnící se struktura nemocnosti klíšťovou encefalitidou v ČR 12.00 12.15 Ukončení Celostátního sjezdu

10 POSTEROVÁ SEKCE Lékařská mykologie 10 1. Křivčíková L., Buchta V., Vejsová M. Vliv quorum sensing molekul na tvorbu klíčních hyf a na citlivost Candida albicans k vybraným antimykotikům 2. Dorko E., Baranová Z., Boroš E. Kandidové biofilmy na medicínskych implantátoch 3. Voxová B., Kapla J., Štěpánová V., Plíšková L., Plíšek S., Drahošová M. Záchyt pneumocystové pneumonie jako indikátoru HIV pozitivity 4. Hupková H., Trupl J., Jakubíková J. Antibiotická rezistencia a distribúcia sérotypov pneumokokov izolovaných u detí pri otitis media 5. Kotulová D., Slobodníková L. Vplyv gentamicínu a vankomycínu na biofilmy kmeňov S. aureus, izolovaných pri infekciách z prítomnosti cudzieho telesa 6. Malotová D., Vyhnánková M., Ziklová M., Doláková H. Testování antibakteriální účinnosti polyuretanových a epoxidových systémů s obsahem stříbra 7. Dlhý J., Vacková M. Základní informace o ECDC 8. Dorko E., Tkáčiková Ľ. Q horúčka a vakcinácia 9. Vejvalková P., Jílková E. Riziko profesionální expozice dotazníkové šetření 10. Horáková D., Kollárová H., Janoutová G., Janout V. Epidemiologické charakteristiky metabolického syndromu 11. Zítek K., Peter I., Šlosárek M. Externí hodnocení kvality diagnostické činnosti mikrobiologických laboratoří v České republice (1993 2008)

11 Lékařská ŽIVÉ ZÁHLAVÍ mykologie ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 11 ABSTRAKTA

12 ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY Lékařská mykologie kandémie ve velkých českých nemocnicích: stále aktuální problém Hamal P. Ústav mikrobiologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc Cílem studie byla retrospektivní analýza případů kandidémie v České republice v období od ledna 2000 do prosince 2006. Údaje byly získány z informačních systémů mikrobiologických pracovišť devíti velkých českých nemocnic. Byl vyhodnocen výskyt kandidémie z hlediska pohlaví pacientů, věkových skupin, druhového spektra identifikovaných kvasinek, diagnózy a typu oddělení. Byly sledovány i rizikové faktory, tj. frekvence hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, osídlení stejným druhem kvasinky a současná kolonizace větším počtem druhů. V participujících nemocnicích bylo evidováno celkem 1.141 pacientů, u kterých bylo za 1.874 dnů detekováno 2.387 epizod kandidémie. Ve vztahu k počtu pacientů, hospitalizovaných ve sledovaných zdravotnických zařízeních za celé období studie, to představovalo incidenci 0,36 na 1.000 pacientů, resp. 0,68 na 10.000 lůžkodnů. Incidence v jednotlivých letech měla mírně stoupající trend, z 0,29/1.000 pacientů v roce 2000 na 0,39 v roce 2006. Celkem bylo identifikováno 21 druhů kvasinek, z toho 17 kandid a 4 z jiných rodů. Nejčastěji byla zachycena Candida albicans (50,5 %), následovaly C. parapsilosis (17,3 %) a C. tropicalis (13,3 %). Muži (56,1 %) byli postiženi častěji než ženy. Průměrný věk nemocných činil 50,2 let. Ženy byly v průměru starší než muži (51,5, vs. 49,2 let). Nejčastěji se kandidémie vyskytovala ve věkovém rozmezí od 51 do 80 let (56,8 %). Incidence podle jednotlivých oddělení byla nejvyšší na anesteziologicko-resuscitačních (16,61/100 lůžek), hematologických (4,42) a interních (2,78). Více než polovina lůžek (55,7 %), na nichž byli hospitalizováni nemocní s kandidémií, byla umístěna na jednotkách intenzívní péče. K záchytu stejného druhu kvasinky, který způsobil fungémii, v některém z jiných klinických materiálů od příslušného pacienta došlo v 63,5 %. Bylo zjištěno, že kandidémie má v České republice, podobně jako v jiných státech, pozvolna stoupající trend, a je proto vhodné její výskyt i nadále sledovat. Studie byla podporována granty MŠMT ČR (čís. MSM6198959223) a IGA MZ ČR (čís. NR/8365 4).

Lékařská mykologie ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 13 JAKOU ROLI HRAJÍ quorum sensing LÁTKY U PATOGENNÍCH KVASI- NEK? Buchta V. Ústav klinické mikrobiologie LF UK a FN Hradec Králové Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové Quorum sensing (QS) látky modulují genovou expresi mikroorganismů, která jim následně umožňuje koordinovaně reagovat na rozmanité podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobovat se novým a měnícím se podmínkám. V případě kvasinek se jedná o jednoduché molekuly, které se významně uplatňují v různých adaptačních strategiích v rámci komunikace populací buněk stejného druhu. Nejlépe jsou prostudovány farnesol a tyrosol u kvasinky Candida albicans, která je součástí mikrobioty člověka a zároveň jeho nejčastějším houbovým patogenem. Produkce QS látek je především pod kontrolou fyziologických faktorů, zvláště silný je efekt velikosti inokula. QS látky mohou hrát důležitou roli při tvorbě kvasinkového biofilmu, virulenci některých kmenů kandid, protiinfekční imunitě nebo citlivosti k antifungálním látkám. Pomocí QS látek mohou kvasinky komunikovat s některými bakteriemi a naopak. Práce byla podpořena Centrem základního výzkumu č. LC531 MŠMT

14 ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY Lékařská mykologie MYKOTICKÁ OČNÍ ONEMOCNĚNÍ Tomšíková A. Mikrobiologický ústav LF UK v Plzni Je podán přehled nejčastějších mykotických onemocnění postihující oko (kandidóza, kryptokokóza, aspergilóza, mukormykóza i mykózy tropické). Bylo vyšetřeno 58 pacientů z toho 25 mužů a 33 žen s různým postižením oka u nichž byla provedena kultivace, vyšetření mikroskopické a serologické (aglutinace, komplementfixace a imunodifuze) na průkaz protilátek a antigenů. Při kultivaci byla zjištěna C. albicans a Aspergillus fumigatus. Kandidóza byla prokázána u 21 případů aglutinací, komplementfixací a imunodifuzí, a histoplasmóza byla serologicky prokázána u 2 pacientů.

Lékařská mykologie ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 15 VÝSLEDKY MEZINÁRODNÍ SURVEILLANCE STUDIE IN VITRO CITLIVOSTI KANDID Mallátová N. Centrální laboratoře, Nemocnice České Budějovice, a.s. Úvod: Od roku 1997 probíhá mezinárodní surveillance studie ARTEMIS zaměřená na testování citlivosti kvasinek k flukonazolu a vorikonazolu a sledování výskytu jednotlivých druhů v klinických materiálech. Bylo otestováno přes 200 000 kvasinek, v ČR do konce r. 2006 12 016. Výsledky celosvětové studie (1997 2005): Celosvětově studie prokázala (Pfaller et al., JCM 2008) 1,5 % C. albicans rezistentních k flukonazolu a 1,2 % k vorikonazolu, 4,4 % C. tropicalis rezistentních k flukonazolu a 5,8 % k vorikonazolu, 3,6 % C. parapsilosis rezistentních k flukonazolu a 1,6 % k vorikonazolu. C. krusei byla rezistentní k vorikonazolu v 7,7 %, k flukonazolu je primárně rezistentní. C. glabrata byla rezistentní k flukonazolu v 15,8 %, k vorikonazolu v 10,1 %. Nejčastěji se vyskytující kvasinkou je C. albicans, jejíž výskyt klesl od r. 1998 z 69,8 % na 63,2 % v r. 2005, následuje C. glabrata (10,8 %), C. tropicalis (7,3 %), C. parapsilosis (5,4 %), C. krusei (2,3 %). Výsledky pro Českou republiku (1997 2006): Výsledky získané v centrech v ČR korelují s celosvětovými trendy. Druhy C. albicans, C. tropicalis a C. parapsilosis jsou výborně citlivé k oběma antimykotikům, C. krusei k vorikonazolu. U C. glabrata je patrný pokles rezistencí k flukonazolu, což si vysvětlujeme ústupem od preventivního podávání flukonazolu. Výskyt k vorikonazolu rezistentních C. glabrata kopíruje celosvětový trend. Nejčastěji se vyskytující kvasinkou byla v roce 2006 C. albicans (59,4 %), následovala C. tropicalis a C. glabrata (obě 9,2 %), C. parapsilosis (7,4 %) a C. krusei 7,4 (%). Závěr: Ve studii byla prokázána vysoká in vitro citlivost nejčastěji se vyskytujících druhů kvasinek k flukonazolu a vorikonazolu, C. krusei k vorikonazolu. Problematická se jeví C. glabrata, která vykazuje nejvyšší procento rezistencí jak k flukonazolu, tak k vorikonazolu. C. albicans je stále nejčastěji izolovanou kvasinkou.

16 ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY Lékařská mykologie NEKULTIVAČNÍ METODY V DIAGNOSTICE INVAZIVNÍCH MYKÓZ Kocmanová I. 1, Ráčil Z. 2, Langerová M. 2 Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno 1 Interní hematoonkologická klinika FN Brno 2 Úvod: Invazivní mykotické infekce jsou stále častějšími infekčními komplikacemi u pacientů se sníženou imunitou (např. HIV/AIDS, léčba kortikoidy, pobyt na JIP a hlavně onkologické malignity). Pro dobrou prognózu hluboké mykózy u těchto nemocných je velmi důležité včas infekci rozpoznat a začít účinně léčit. Výsledky z konvenčních diagnostických metod mohou být k dispozici pozdě, a proto se v posledních letech dostávají do popředí zájmu tzv. nekultivační metodiky, zejména sérologické, detekující antigeny buněčné stěny hub, event. protilátky proti nim. Většího uplatnění a klinického významu dosáhlo pouze několik z nich: detekce mananu a protilátek proti němu (antimananu) u invazivní kandidózy, detekce antigenu galaktomananu pro invazivní aspergilózu a detekce 1,3-ß-D glukanu, který umožňuje panfungální diagnostiku. Metody a cíle: U nemocných s hematologickou malignitou léčených na IHOK FN Brno v průběhu let 2003 až 2007 byla monitorována přítomnost čtyř zmiňovaných markerů (galaktomanan, manan, antimanan (BioRad) a glukan (Cape Cod)). Klasifikace invazivní mykózy byla provedena na základě EORTC kritérií. Výsledky: Na manan a antimanan bylo otestováno celkem 1199 vzorků séra od 91 pacientů, ale vzhledem k tomu, že v souboru se vyskytla pouze 1 invazivní kandidóza, nelze hodnotit ani senzitivitu, ani pozitivní prediktivní hodnotu (PPV) testu. Více vzorků bylo testováno na galaktomanan (11 360 od 911 nemocných, 44 z nich mělo pravděpodobnou nebo prokázanou invazivní aspergilózu). Senzitivita, specificita, PPV a NPV testu v tomto souboru nemocných byly následující: 93 %, 90 %, 32 % a 9915 %. Konečně glukan byl monitorován v 1154 vzorcích séra u 91 pacientů s těmito výsledky: senzitivita, specificita, PPV a NPV byly 89 %, 41 %, 14 % resp. 97 %. Závěr: Na tomto souboru nemocných se jako nejpřínosnější ukázalo testování galaktomananu v diagnostice invazivní aspergilózy (zejména po odstranění falešných pozitivit). Spolehlivost mananu a antimananu nebylo možné hodnotit a v případě glukanu bude nutné dalších studií, zejména k objasnění právě falešných pozitivit. Práce byla podpořena VZ MSM6198959223

Lékařská mykologie ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 17 MOŽNOSTI PRŮKAZU TVORBY BIOFILMU U KVASINEK IZOLOVANÝCH Z KREVNÍHO ŘEČIŠTĚ Růžička F., Holá V., Tejkalová R., Psotová I., Kršková Z. Mikrobiologický ústav, LF MU a FNUSA v Brně Kvasinky rodu Candida patří k významným původcům infekcí krevního řečiště. K jejich důležitým faktorům virulence patří i tvorba biofilmu, která jim umožňuje snadno kolonizovat umělé povrchy implantátů a chrání kvasinkové buňky před imunitním systémem i před účinky antimykotik. Znalosti přítomnosti tohoto faktoru virulence u izolovaného kmene pak může pomoci stanovit prognózu a zvolit vhodnou terapii, která je obvykle spojená s odstraněním kolonizovaného implantátu. Údaje o schopnosti tvorby biofilmu u kvasinek izolovaných z hemokultur, a zejména u C. albicans, se v odborné literatuře značně liší. Cílem práce bylo posouzení frekvence výskytu tohoto faktoru virulence u kvasinek rodu Candida izolovaných z krevního řečiště a porovnání dvou nejčastěji používaných metod pro průkaz tvorby biofilmu: kultivace v jamkách mikrotitrační destičky (modifikace metody dle Christensena, 1985) a kultivace na povrchu PVC disků (Hawser, 1994). Charakter vytvořeného biofilmu byl dále zkoumán pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Testován byl soubor 71 kmenů kvasinek rodu Candida; C. albicans (35), C. parapsilosis (18), C. tropicalis (8), C. glabrata (8) a C. krusei (2). Schopnost tvorby biofilmu byla pomocí metody využívající PVC disků prokázána u všech testovaných kmenů, výsledky se lišily jen kvantitou vytvořeného biofilmu. Pomocí kultivace v mikrotitrační destičce bylo zjištěno jen 37 zřetelně biofilmpozitivních kmenů: C. albicans (13), C. parapsilosis (12), C. tropicalis (7), C. glabrata (5). Růst ve formě biofilmu je u kvasinek rodu Candida obecně rozšířenou vlastností a jednotlivé kmeny se liší mezi sebou v kvantitě vytvořeného biofilmu, pevností vzájemné adheze kvasinek a adheze k povrchu, dále pak ve struktuře biofilmu. Mezi různými druhy kvasinek pak byly zjištěny výrazné rozdíly ve struktuře biofilmu. Výsledky ukazují, že odlišné hodnoty frekvence výskytu tohoto faktoru virulence uváděné různými autory jsou způsobeny především volbou metodiky testování. Podpořeno SVC 1M0528 a FEMS Fellowship.

18 ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY Lékařská mykologie Současná léčba invazivní kandidózy a aspergilózy doporučené postupy Haber J., a kol. I. interní klinika hematoonkologie VFN a 1. LF UK Praha Skupina odborníků reprezentující významná pracoviště a odborné společnosti vypracovala doporučené postupy v diagnostice a v léčbě invazivních mykotických infekcí. Význam formulování doporučených léčebných postupů dokladují studie ze kterých vyplývá, že nestandardní léčba je spojena s vyšší mortalitou a že v některých případech je rozdíl v mortalitě statisticky významný. Léčba invazivní kandidózy a kandidémie Léčbu kandidémie je nutné zahájit co nejdříve, každý den prodlení zvyšuje mortalitu o více než 10 %. Proto je nutná včasná diagnostika a u nejrizikovějších nemocných již v den odběru hemokultur zahájit empirickou léčbu. Délka léčby by měla trvat nejméně 14 dní po klinické stabilizaci a vymizení pozitivního kultivačního nálezu. V současné době je lékem 1. volby u hemodynamicky stabilního pacienta bez komorbidit stále flukonazol. Limitem flukonazolu je však relativně úzké spektrum i málokdy odpovídající stav pacienta. Vorikonazol je vhodnou alternativou se širším spektrem účinku. Přesto, že indikace vorikonazolu je nesporná, objevují se názory, které preferují vyhradit vorikonazol pro 1. linii aspergilózy. Role konvenčního amfotericinu B je i přes velmi dobrou účinnost omezena jednak akutní toxicitou a jednak významnou renální toxicitou. Proto mají přednost amfotericiny vázané na tukové vehikulum s výslednou pouze 20 % nefrotoxicitou proti konvenčnímu AmB. Zcela novou skupinou jsou echinokandiny s jedinečným kandidacidním účinkem potvrzeným v kvalitních klinických studiích. Jde jednak o starší kaspofungin (Cancidas), dále o anidulafungin (Ecalta), a o mikafungin (Mycamin). Echinokandiny jsou lékem 1. volby invazivní kandidózy a kandidémie u nemocného ve středně těžkém a těžkém stavu a v této pozici 1. linie nahradily dosavadní amfotericin B. Vedle dobrého klinického efektu jsou echinokandiny významné minimální orgánovou toxicitou, bez rizika významných lékových interakcí a velmi dobrou tolerancí bez omezení věkem nebo pohlavím. Léčba invazivní aspergilózy Výběr antimykotik při léčbě invazivní aspergilózy je chudší. Stejně jako u invazivní kandidózy i zde platí nutnost včasného zahájení terapie s cílem snížit vysokou mortalitu na tuto infekci. Lékem 1. volby je vorikonazol, proti konvenčnímu amfotericinu B (c-amb) dosáhl lepších výsledků jak v celkové odpovědi (52,8 vs 31,6 %), tak i z hlediska přežití (70,8 vs 57,9 %). Jako léky 2. volby lze použít ABCD (Abelcet), ABCD, kaspofungin (Cancidas), posakonazol (Noxafil).

Bakteriální rezistence k ATB ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 19 KLINICKÝ VÝZNAM MULTIREZISTENTNÍCH BAKTERIÍ Kolář M. Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci K důležitým schopnostem bakterií patří zvyšování jejich odolnosti k antimikrobním přípravkům a z tohoto důvodu k velmi závažným nežádoucím projevům antibiotik patří vznik a šíření bakteriální rezistence. Dopad zvyšujícího se výskytu multirezistentních bakteriálních kmenů na současnou medicínu lze spatřovat v mnoha oblastech. Mezi nejdůležitější patří: negativní úloha těchto bakterií u nozokomiálních infekcí selhání antibiotické léčby a s tím související vyšší mortalita zvyšující se finanční náklady na antibiotickou léčbu Z uvedených údajů je zřejmé, že s bakteriální rezistencí je asociována neadekvátní antibioterapie. Další možnou příčinou selhání léčby je pozdní podání vhodného antibiotika, což představuje jeden z velmi důležitých faktorů současného terapeutického přístupu k pacientovi. V případě závažných bakteriálních infekcí, např. ventilátorové pneumonie, s možností rozvoje sepse je nutné podat antimikrobní přípravek co nejdříve, optimálně do jedné hodiny. Během tak krátké doby však není možné přesně určit etiologické agens a jeho citlivost k antibiotikům. Na druhé straně však nasazení adekvátní antibiotické léčby může výrazným způsobem ovlivnit výsledek léčby. Přes skutečnost, že konkrétní bakteriální původce není znám, je možné na základě výsledků bakteriální surveillance v jejím plném rozsahu zvolit optimální antibiotický režim. Nedílnou součástí racionální antibiotické politiky je tedy surveillance bakteriální rezistence, a to především analýza frekvence nejčastějších bakteriálních patogenů a jejich odolnosti k účinku jednotlivých antibiotik za přesně definovaných statistických parametrů. V souvislosti s možností klonálního šíření konkrétní multirezistentní bakterie je však nutné zdůraznit, že k dalším důležitým postupům patří posouzení podobnosti, resp. identity, izolátů a tím identifikace event. epidemických klonů. K tomuto účelu lze použít např. pulzní gelovou elektroforézu fragmentů DNA, naštěpených pomocí příslušné restrikční endonukleázy, a porovnání získaných restrikčních profilů. Zcela zásadní je úzká mezioborová spolupráce a porovnání nejen humánních izolátů, ale i kmenů získaných standardním způsobem z prostředí jednotlivých pracovišť. Na základě této spolupráce lze racionálně hodnotit endogenní a exogenní charakter nozokomiálních infekcí, adekvátně posoudit event. zdroj a reálné cesty šíření multirezistentních bakterií. Výsledky byly získány za podpory výzkumného záměru MSM6198959223.

20 ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY Bakteriální rezistence k ATB VÝZNAM MOLEKULÁRNO-BIOLOGICKÝCH METÓD PRE EPIDEMIOLÓGIU BAKTERIÁLNEJ REZISTENCIE Chromá M., Kolář M. Ústav mikrobiologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Rezistencia baktérií k antibiotikám patrí v súčasnej dobe k najdôležitejším problémom. Významnú úlohu v epidemiológii bakteriálnej rezistencie majú moderné molekulárno-biologické metódy. Túto skutočnosť možno demonštrovať na príklade širokospektrých β-laktamáz (ESBL). K najdôležitejším ESBL patria TEM a SHV typy, hoci v poslednej dobe možno u enterobaktérií pozorovať nárast výskytu CTX-M β-laktamáz. Prevalencia ESBL medzi klinickými izolátmi tejto skupiny baktérií môže byť rozdielna medzi jednotlivými krajinami, a zároveň nemocnicami v danej krajine. Na určenie dominantného typu β-laktamázy a identifikovanie tzv. epidemických kolonov šíriacich sa na danom nemocničnom oddelení sa v súčasnej dobe využívajú rôzne molekulárno-biologické metódy. Na detekciu génov blatem, blashv, blactx-m a blaoxa kódujúcich najbežnejšie sa vyskytujúce β-laktamázy možno použiť PCR, s následnou analýzou PCR produktov metódou polymorfizmu dĺžky restrikčných fragmentov a priamym sekvenovaním. Pulzná gélová elektroforéza genómovej DNA je vhodná na stanovenie genetickej podobnosti izolovaných kmeňov. Na základe informácií o výskyte bakteriálnych kmeňov produkujúcich ESBL v konkrétnej epidemiologickej jednotke a výsledkov molekulárno-biologickej analýzy je následne možné odporučiť praktické opatrenia v antibiotickej politike. (Prezentované výsledky jednotlivých metodik boli získané za podpory výskumného zámeru MSM6198959223)

Bakteriální rezistence k ATB ABSTRAKTA PŘEDNÁŠKY 21 Charakteristika meticilin-rezistentních izolátů Staphylococcus aureus ve Fakultní nemocnici Olomouc Sauer P., Síla J., Štosová T. Ústav mikrobiologie, Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, CZ Staphylococcus aureus je patogenem vyznačujícím se možností produkovat rozličné faktory virulence. Studie sleduje výskyt faktorů virulence (příslušných genů) u izolátů od pacientů z FNOL. Celkem bylo vyšetřeno 200 izolátů S. aureus, z toho 100 meticilin rezistentních (MRSA) a stejný počet meticilin citlivých (MSSA) nasbíraných ve stejném období. U všech byl sledován a posléze porovnáván výskyt 13 faktorů virulence: Pantonova-Valentinova (PV) leukocidinu (gen pvl), exfoliativních toxinů A a B (eta, etb), enterotoxinů A, B, C, D, E, G, H, I a J (sea, seb, sec, sed, see, seg, seh, sei, sej) a toxinu syndromu toxického šoku TSST 1 (tst). Pro průkaz genů kódujících uvedené faktory virulence byla použita real-time PCR. U 100 MRSA izolátů byla provedena typizace restrikcí genomové DNA pomocí SmaI a rozdělením fragmentů PFGE. Ze získaných restrikčních map byla stanovena příbuznost jednotlivých izolátů MRSA. Šest ze třinácti sledovaných genů se vyskytovalo častěji ve skupině MRSA: sea, seb, seg, sei, sej a eta kódující produkci enterotoxinů A, B, G, I, J a exfoliativního toxinu A. Geny pvl a tst pro produkci Pantonova-Valentinova (PV) leukocidinu a toxinu syndromu toxického šoku TSST 1 se naopak vyskytovaly častěji u MSSA izolátů. Statistická analýza (chí-kvadrát test) prokázala signifikantní rozdíl ve výskytu dvou genů (seg, sei) mezi oběma sledovanými skupinami. Pomocí PFGE byl potvrzen výskyt šesti hlavních klonálních typů. Studie byla podpořena grantem IGA NR9065 3/2006 a výzkumným záměrem MSM6198959223.