...pro český strakatý skot.

...pro český strakatý skot. Flama HG-284 HG-212 x RAD-95 Focení býků 6. dubna 2007 na OPB Bohdalec. Pavel Ventruba a syn. Býk Flama z Příkosické zemědělské, a.s. Redakční rada: Ing. Vladimír Basovník, šéfredaktor, předseda redakční rady, ZEAS Nedakonice, a.s. Ing. Bohumír Řezáč, Agrochema družstvo Studenec Ing. Antonín Krejčíř, ředitel CHD Impuls, družstvo Dr. Ing. Josef Kučera, ředitel SCHČSS Ing. Michal Basovník, vedoucí ISB Bohdalec CHD Impuls

OBSAH Trh jsme my 2 Noví prověření býci ze šlechtitelského programu CHD Impuls 2 TOP matek býků CHD Impuls 3 Testace 2006 4 Vysoká úroveň reprodukčních ukazatelů - základní předpoklad rentability chovu skotu 4 Embryo impulsy 6 Plemenné hodnoty masné užitkovosti odhadovány ze všech dostupných zdrojů informací 7 Výzva chovatelům 10 Jak to půjde dál v chovu skotu a jeho ekonomice 10 Poznámka pod čarou I. 11 Investice do nové stáje se vrátí v podobě lepší reprodukce 12 Odchov a zdraví telat III. 14 Přehlídka potomstva v Miesbachu 16 Napsali o nás 17 Přečetli jsme za Vás 18 Vtip na konec 20 Poznámka pod čarou II. 20 Chovatelské družstvo IMPULS, družstvo Bohdalec 122 592 55 Bobrová tel.: +420 564 034 097 fax: +420 226 015 139 DIČ: CZ26243601 e-mail: info@chdimpuls.cz www.chdimpuls.cz Ing. Antonín Krejčíř, ředitel mobil: +420 603 483 784 e-mail: akrejcir@chdimpuls.cz Ing. Michal Basovník, vedoucí ISB mobil: +420 604 216 457 e-mail: mbasovnik@chdimpuls.cz Jana Bojanovská, ekonomka mobil: +420 737 951 552 e-mail: info@chdimpuls.cz Iva Dvořáková, kontrola užitkovosti mobil: +420 731 176 421 e-mail: idvorakova@chdimpuls.cz MVDr. Lenka Povolná, laboratoř mobil: +420 736 473 860 e-mail: lpovolna@chdimpuls.cz Nabídka býků 21 TOP ČR podle kg B 28 TOP Fleckvieh 30 TOP ČR podle indexu masné užitkovosti 32 Informace pro individuální připařovací plán 33 Telefonní číslo pro objednávku inseminačních dávek: +420 736 473 860 1

Trh jsme my Často si stěžujeme na okolnosti a mnohokrát si za to můžeme sami. Různá odbytová družstva založená zemědělci živoří a naráží na problémy osobních zájmů. Projevuje se arogance a falešná suverénnost šéfů podniků, kteří jsou neomylní a do řízení těchto uskupení zasahují. V čele Impulsu jsou zatím šéfové druhé řady zootechnici. A protože je jim vlastní chovatelství a dlouhodobě na ně působí tlak dělat všechno levněji, je Impuls na cestě k rozvoji. Díky kladnému hospodaření Chovatelského družstva Impuls, došlo ve druhém pololetí roku 2006 k navýšení bonusu za odběr inseminačních dávek ze 4 na l0 %. Členům družstva bylo prostřednictvím bonusů za rok 2006 vyplaceno 567 829 korun českých. Vladimír Basovník, ZEAS Nedakonice, a.s. Ač je naše hospodaření zatím příznivé, v zádech mrazí politika EU a nepolitika našeho státu. Dilema dotací na VDJ zavdává příčinu k otázce, zda vůbec chovat skot. Velké firmy bez skotu mají dostatek síly k tomu, aby ovlivnily přerozdělení dotací na půdu, jak si to přeje EU, nebo jak to naši politici někdy slíbili. USA hovoří o bezpečnosti potravin, o soběstačnosti a o biologickém terorismu. Mají obavu, že by se potraviny mohly stát biologickou zbraní. Evropa dává prostor třetímu světu, aby zbohatl. Na bezpečnost svých lidí nebere ohled. Přitom vlastním výrobcům potravin dává neúměrné hygienické požadavky. Pan Klaus vždycky tvrdil, že to vyřeší trh. A trh jsme my. Pokud se nedokážeme orientovat, tak se nedivme. Noví prověření býci ze šlechtitelského programu Chovatelského družstva Impuls Antonín Krejčíř, CHD Impuls, družstvo Ze zpracovaných výsledků kontroly dědičnosti v měsíci dubnu 2007 vykazují velmi dobré výsledky býci: BAK MKM-252 a BRAKY RAD-150. Po zapracování údajů masné užitkovosti z více zdrojů (odchovny, SKVS, jatky) v průběhu druhého čtvrtletí roku 2007 do SIC, očekáváme umístění uvedených býků na předních místech v TOP plemene české strakaté. Býk BRAKY RAD-150 se narodil 14. 6. 2002 v Agronea Polička, a.s. Pochází z významné rodiny. Celá rodina má v současné době 35 samičích potomků, z toho 17 dojících. Matka býka, 109992-509, byla intenzivně využívána na ET. V současné době má 16 dcer. Nejvyšší mléčné produkce v rodině dosáhla její matka 075139-569 po otci MOR-021 na 3. laktaci, 11 503 kg mléka a 407 kg bílkovin. Matka Brakyho dosáhla ve druhé laktaci 10 275 kg mléka a 330 kg bílkovin. Jako velmi nadějná se jeví její dcera po otci Waterberg, která se otelí v průběhu měsíce června 2007. BRAKY dosáhl na odchovně plemenných býků v Bohdalci v testu výborných výsledků: přírůstek v testu 1 597 gramů, odchylka od průměru +114 gramů, celkové hodnocení zevnějšku 88,6 bodů VG býka řadí k nadprůměrným v ročníku. Z výše uvedeného byl Braky vybrán do mezinárodní testace a byl natestován v Německu, Itálii a Slovinsku. V našich stádech byl zařazen do testace 15. 11. 2003. V současné době dosahuje u 26 dcer v 17 stádech PH kg mléka 851 a 28 kg bílkovin při spolehlivosti 73 %. Jsme přesvědčeni, že si dobrý start v KDM udrží i v dalším zpracování v měsíci červenci. Dcery se vyznačují průměrným rámcem, velmi dobrou kapacitou a prostorným středotrupím. Výborné je utváření vemen, dobré jsou končetiny. RPH vlastní plodnosti býka je 91, u jalovic 113. Ve zbarvení dcery kopírují otce, 60 % a více bílé barvy. KDZ, zdravotní třída A, je možné použít na jalovice. Býk žije a těší se pevnému zdraví. Býk BAK MKM-252 se narodil 18. 3. 2002 ve Výšovicích. Otcem býka je známý MKM-221, otcem matky je významný býk MOR-007. BAK je ze strany matky polobratrem Avona JUN-654. Matka nadojila v maximální druhé laktaci 8 882 kg mléka při vysokém obsahu bílkovin 3,7 %. Matka matky se také vyznačovala vysokou úrovní mléčných složek. BAK dosáhl na odchovně plemenných býků v Bohdalci přírůstku v testu 1 484 gramů, odchylka od průměru +11 gramů. Celkové hodnocení zevnějšku 83,4 bodů G+. V našich chovech byl zařazen do testace obdobně jako Braky 15. 11. 2003. Současné výsledky KDM ho řadí mezi špičku býků v celé populaci. U 33 dcer ve 22 stádech při spolehlivosti 77 % dosáhl PH kg mléka 1 285 a PH kg bílkovin 44 při PH % bílkovin -0,04. U dalších 47 již otelených dcer předpokládáme mini- 2

málně udržení dosažené úrovně. Dcery se vyznačují průměrným rámcem a podprůměrným osvalením, které je možné významně eliminovat připářením na krávy s nadprůměrným osvalením. Dcery se vyznačují jemnější kostrou s nadprůměrně utvářenými vemeny (délka, tvar, upnutí) a velmi dobře utvářenými končetinami (suché, pevné). Výborné výsledky dosahuje býk v plodnosti, 121 RPH. Zdravotní třída A, normální porody 95 %, býk je vhodný na jalovice. Bak žije a byl zařazen do produkce TOP matek býků CHD Impuls Antonín Krejčíř, CHD Impuls, družstvo Poř. Číslo Plem. Otec OM Užitk. PH kg B 1 125042-503 C81A RAD-095 RAD-017 9 920/1 57 2 133625-614 C83R TAR-005 BJ-048 10 823/3 53 3 125046-503 C81A RAD-095 RAD-017 10 628/1 51 4 007435-961 C100 HG-141 SAL-005 8 200/1 50 5 116288-505 C83R TAR-005 BJR-239 13 650/3 49 6 134993-610 C100 RAD-104 TAR-005 7 441/1 49 7 118970-609 C100 RAD-104 MKM-164 8 933/2 48 8 138593-509 C84R TAR-005 SAL-005 10 482/2 47 9 124881-614 C85R RAD-104 REZ-361 10 434/2 47 10 030502-961 C67R RAD-104 RED-295 7 556/1 47 11 112224-204 C100 BJ-148 MOR-021 9 537/2 47 12 131192-610 C84R MKM-221 MOR-077 11 321/2 46 13 017985-971 C100 RAD-095 HG-076 8 940/1 45 14 010783-953 C100 RAD-115 MOR-026 9 819/1 44 15 133821-614 C88R RAD-104 MOR-007 9 066/1 44 16 135444-204 C100 MOR-100 RAD-013 10 097/2 44 17 135422-204 C100 RAD-095 ZEL-074 9 873/1 44 18 008343-931 C100 RAD-099 ARK-189 7 532/1 43 19 158064-961 C100 RAD-099 JUN-618 7 305/1 43 20 008356-932 C100 RAD-099 EG-022 8 160/1 42 21 009030-953 C85A MKM-221 REZ-300 10 309/1 41 22 075139-569 C100 MOR-021 SAS-029 11 503/1 41 23 117452-609 C100 RAD-095 MKM-198 9 936/2 41 24 007474-961 C100 RAD-115 SAL-005 8 713/1 41 25 124716-614 C85R MKM-221 BCH-028 9 046/2 40 26 134413-614 C84R RAD-104 MOR-007 8 257/2 40 27 106797-610 C85R JUN-618 BCH-034 10 026/4 40 28 076495-961 C80R TAR-051 RAD-095 8 150/1 39 29 118593-611 C85R RAD-104 MOR-007 10 384/2 39 30 124750-614 C100 HG-181 JUN-618 10 179/1 38 31 134021-614 C77A BA-080 SAL-025 10 225/2 38 32 044267-932 C79R RAD-099 JUN-619 7 768/1 38 33 007358-961 C89R RAD-104 BA-088 8 066/1 38 34 134984-610 C100 HG-183 JUN-618 7 801/1 38 35 009092-953 C70R TAR-005 REZ-327 9 480/1 38 3

Testace 2006 Antonín Krejčíř, CHD Impuls, družstvo Býk jméno st. registr Datum nar. Zařazen do testu Otec st. reg. PH Matka číslo l. užitk. PH Otec matky kg kg B B Chovatel Dajango RAD-204 07/05/04 01/01/06 RAD-099 28 123014-503 3 11380/397 45 REZ-300 ALA, a.s. Řepníky Dakota EG-031 12/07/04 01/01/06 EG-026 29 064943-614 2 9726/340 32 EB-416 PROAGRO Rad. Svratka, a.s. Disard RAD-223 20/10/04 15/03/06 RAD-156 34 038444-610 3 9045/337 37 BCH-028 ZD Kouty Dorien BD-064 09/11/04 15/03/06 BD-063 41 104753-503 3 10954/395 49 RAD-017 AGRO Liboměřice, a.s. Dustin BA-109 29/12/04 01/06/06 BA-097 29 133625-614 2 10763/399 53 TAR-005 PROAGRO Rad. Svratka, a.s. Emir RAD-228 28/01/05 01/06/06 RAD-156 34 127837-610 2 8196/317 33 JUN-618 DVP Pyšel Elton HG-251 27/03/05 15/08/06 HG-212 45 113506-609 2 10689/357 34 UF-006 HD Určice Etol HG-252 14/03/05 15/08/06 HG-212 45 106797-610 4 10026/367 42 JUN-618 ZD Kouty Erotik BO-853 07/04/05 15/08/06 BO-837 16 037580-328 5 10279/364 35 ZB-052 Příkosická zem., a.s. Extaze BD-070 05/06/05 01/11/06 BD-063 41 104753-503 3 10954/395 49 RAD-017 AGRO Liboměřice, a.s. Epos HG-253 08/04/05 01/11/06 HG-212 45 100179-610 3 10226/352 28 MKM-221 ZD Kouty Expert HG-255 07/05/05 01/11/06 HG-212 45 131192-610 2 11321/400 52 MKM-221 ZOD Čáslavice Vysoká úroveň reprodukčních ukazatelů - základní předpoklad rentability chovu skotu Antonín Krejčíř, CHD Impuls, družstvo Velmi často diskutovanou oblastí jsou dosahované kvantitativní i kvalitativní výsledky reprodukce skotu v souvislosti s nárůstem mléčné užitkovosti a vysokou produktivitou v chovu skotu. Předmětem rozboru reprodukčních ukazatelů ve sledovaných podnicích je ukázat možnosti a postupy, jak dosáhnout požadované úrovně pro zajištění nejen prosté reprodukce. V jednotlivých tabulkách jsou podrobně analyzovány rozhodující ukazatele a komentáře k tabulkám, s doporučením požadované úrovně jednotlivých ukazatelů. Uvedené údaje jsou za rok 2006, procenta jsou z průměrného stavu krav za uvedené období. Intenzitu zapouštění krav je žádoucí dosahovat na minimální úrovni 88,0 % ze stavu krav. Hodnotu blížící se 93,0 % je možné považovat za vynikající. Dosahovaná výše 97,4 % v Agro Liboměřice, a.s. je z důvodu navyšujících se stavů krav. Rezervy v zapouštění krav jsou v ZD Klučov Lhota. Zapouštění jalovic je ve všech podnicích na vysoké úrovni. Svědčí o dobrém odchovu telat a vytváří velmi dobré předpoklady k zajištění obratu stáda i k možnostem prodeje vysokobřezích jalovic. Interval 65-70 dnů je možné považovat za optimální. Tabulka 1: Intenzita zapouštění krav a jalovic (Genagro Říčany, a.s., odchovává jalovice v kooperaci). Zem. podnik Stav krav Zap. krav % ze stavu Interval Zap. jal. % ze stavu zap.pl.% ze st. Agro Liboměřice, a.s. 840 819 97,4 67,5 348 42,5 140 ZD Klučov - Lhota 415 347 83,6 67,8 171 41,2 125 Proagro Rad. Svratka, a.s. 830 774 93,2 63,2 373 48,2 141 Genagro Říčany, a.s. 720 654 90,8 81,8 0 0 90,8 4

Tabulka 2: Zabřezávání krav a jalovic, SP Zem. podnik Krávy I. ins. Krávy vš. ins. Jalovice I. ins. Jalovice vš. ins. Vš. ins. celkem SP Agro Liboměřice, a.s. 44,1 42,8 65,3 59,1 46,9 101,3 ZD Klučov - Lhota 53,3 54,1 65,9 63,6 56,9 98,1 Proagro Rad. Svratka, a.s. 51,6 52,3 57,7 59,1 54,3 91,2 Genagro Říčany, a.s. 53,4 53,9 0 0 53,9 113,9 V kvalitativních ukazatelích reprodukce je dosahování zabřezávání u krav po I. i po všech inseminacích nad 50 % velmi dobré. Při intervalu 65-70 a interinseminačním intervalu pod 38 dnů je reálný předpoklad dosažení SP pod 100 dnů. Při zabřezávání nad 50 % by rozdíl mezi délkou intervalu a SP neměl být vyšší jak 30 dnů. Požadované zabřezávání jalovic je nad 65 %, pokud dosáhne 70 % a více je výborné. Dosahovaná SP pod 100 dnů v uvedených podnicích je dána zabřezáváním nad 50 % a délkou intervalu. SP nepatrně nad 100 dnů v Liboměřicích je způsobena zabřezáváním pod 50 % u krav, v Říčanech při výborné březosti je to díky délce intervalu. Genagro Říčany, a.s., inseminaci si zajišťuje podnik vlastními pracovníky. Sperma je v plném rozsahu od Chovatelského družstva Impuls. Jak hodnotí výsledky reprodukce přední pracovníci uvedených podniků: Agro Liboměřice, a.s., Zbyněk Buřval, vedoucí živočišné výroby základem dobrých výsledků je vyrovnaná a plnohodnotná výživa všech kategorií skotu Tabulka 3: Zabřezlé krávy, jalovice, plemenice, výhled natality (V Genagro Říčany, a.s., byl do celkové sumy započítán počet zabřezlých jalovic v kooperačním odchovu. Předpokládaná čistá natalita je po odpočtu celkových ztrát ze zabřezlých na úrovni 13 %.) Zem. podnik Zabřezlé krávy Zabřezlé jal. Zabřezlé plem. Výhled počet % ze st. počet % ze st. počet % ze st. čis. natal. Agro Liboměřice, a.s. 732 87,1 341 40,6 1 073 128 115 ZD Klučov - Lhota 320 77,1 171 41,2 491 118 105 Proagro Rad. Svratka, a.s. 743 89,5 340 40,9 1 083 131 118 Genagro Říčany, a.s. 634 88,1 331 45,9 965 134 121 Zabřezlé krávy ze stavu nad 85 % je nutné považovat za výborný výsledek. Ukazatel pod 80 % v ZD Klučov - Lhota je způsoben nižší intenzitou zapouštění krav. Zabřezlé jalovice nad 40 % ze stavu krav jsou opět nadprůměrné. To dává chovateli prostor pro selekci a prodej jalovic. Zabřezlé plemenice nad 120 % ze stavu krav při celkových ztrátách telat do 13 % garantují odchov 107 telat na 100 krav. V hodnocených podnicích tři významně překračují tuto úroveň. Technické provádění inseminace v uvedených podnicích: Agro Liboměřice, a.s., inseminaci provádí oprávněná organizace CZ Delta. Sperma z 96 % od Chovatelského družstva Impuls. ZD Klučov - Lhota, inseminaci zajišťuje Chovatelské družstvo Impuls, družstvo. Sperma je v plném rozsahu od Chovatelského družstva Impuls. Proagro Radešínská Svratka, a.s., inseminaci provádí privátní veterinární lékaři, včetně kurativy. Sperma je v plném rozsahu od Chovatelského družstva Impuls. sledování říjí, zainteresovanost pracovníků ve stájích na zabřezlé krávě do 100 dnů (diferencovaně do 80, 90 a 100) využívání sonografu od 28 dnů po inseminaci dosahovaná úroveň reprodukčních ukazatelů umožnila zvýšení stavu krav ze 790 kusů z počátku roku 2006 na současných 850 kusů a prodej 30 kusů vysokobřezích jalovic. V roce 2006 a v letošním roce již bylo prodáno 35 kusů vysokobřezích jalovic. cílem je zvýšení procenta zabřezávání u krav přes 50 % je důležité se soustavně zabývat kvalitou objemných krmiv co do obsahu živin, včasným udusáním a zakrytím omezit výskyt nežádoucích produktů ZD Klučov - Lhota, Rudolf Šťáva, hlavní zootechnik velmi dobrá spolupráce všech zainteresovaných na reprodukčním procesu 5

sledování říjí u krav a jalovic pomocí aktivitymetrů problematické kusy včas předávat veterinárnímu lékaři každý týden (úterý) sterilita, veterinář, zootechnik, ošetřovatel raná diagnostika březosti 30-36 dnů, provádí palpací veterinární lékař (pro jalové kusy stanoví další postup k navrácení do reprodukčního cyklu) v ojedinělých případech se inseminuje 2x denně cílem je v dalším období dosáhnout vyšší intenzity zapouštění krav min. 88 % ze stavu krav a tím vytvořit předpoklady navýšení počtu zabřezlých nad 80 % ze stavu krav Proagro Radešínská Svratka, a.s., Ing. Roman Šustáček, vedoucí živočišné výroby Výsledky reprodukčních ukazatelů u našeho stáda nepovažuji za výjimečné, ale pro plemeno české strakaté za standardní. Na tyto výsledky má vliv řada faktorů: lidský faktor, kvalitní a zodpovědné vyhledávání říje, správná doba a provedení inseminace udržování odpovídajícího zdravotního stavu, kondice, ustájení a welfare zvířat - zde sehrávají největší roli zootechnici a biologická služba odpovídající péče o sperma u pracovníků zajišťujících inseminaci výživa a krmení, kvalitní krmiva, správně sestavená krmná dávka, odpovídající nakládání s krmivy využití technických pomůcek pro sledování říjí - pedometry (50 % stáda) vyšetřování březosti 35-50 den, provádí MVDr. Zbyněk Jan z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, sonograf se nevyužívá Genagro Říčany, a.s., Stanislav Studený, předseda představenstva pozitivní výsledky reprodukce ovlivnila koncentrace krav na jednu farmu, zootechnická služba na jedné farmě (směnný provoz) změna technologie ustájení na volné, zlepšení kondice, zvýraznění projevů říjí, sledování říjí, pedometry RDG pomocí sonografu od 30 do 45 dne po inseminaci, včetně léčby provádí MVDr. Zbyněk Jan z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně inseminaci si zajišťujeme vlastními pracovníky, větší odpovědnost, větší motivace včetně hmotné zainteresovanosti inseminace se provádí 2x denně (v 10 hodin dopoledne a mezi 16 a 17 hod. odpoledne) i přes příznivé výsledky v zabřezlých je hlavním cílem pro následující období snížení intervalu do 70 dnů a následně snížení SP pod 100 dnů Závěrem je možné konstatovat, že i při narůstající užitkovosti a změnách v technologiích je při dobré organizaci reprodukčního procesu reálné dosahování výborných výsledků, jak vyplývá z analýzy v uvedených podnicích. - správná péče o mladá zvířata, minimalizace ztrát, dostatečný počet zvířat do obratu stáda a k prodeji Embryo impulsy Martin Jindra, BOVET a.s., Sloupnice EMBRYO-TRANSFER je biotechnická metoda, která se již více než 20 let využívá v procesu šlechtění a reprodukce v chovatelské praxi. Díky novým impulsům jsme se postupem času dostali od prostého výplachu a přenosu čerstvých embryí, k zavedení několika nových metod při manipulaci s embryi. Za naprosto samozřejmou součást metody ET je dnes považováno mražení (kryokonzervace) a přenos rozmrazených embryí. Kryokonzervace: spolehlivě řeší problém přebytečných embryí zajišťuje potřebnou zásobu embryí pro případ nedostatku embryí čerstvých usnadňuje obchod s embryi 6

Potěšitelné je, že výsledky zabřezávání jsou již srovnatelné s přenosem čerstvých embryí a že značnou míru přežitelnosti vykazují i embrya přechovávaná ve zmrazeném stavu 10 a více let. Dělení (půlení) embryí slouží ke zvýšení počtu přenosuschopných embryí a tím ekonomicky zhodnocuje metodu ET. Sexace (určování pohlaví) embryí je revoluční metoda, kterou se rovněž podařilo zavést do běžné transferové praxe. Pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) dojde k namnožení DNA z buněk odebraných z embrya. Poté lze elektroforézou detekovat přítomnost Y chromozómu (samčí embryo), či jeho absenci (samičí embryo). Výsledky získané za 10 let využívání sexace v praxi vykazují průměrné hodnoty zabřezávání sexovaných embryí a více než 90 % spolehlivost metody. IN VITRO ( tele ze zkumavky ) je zatím nejmladší metodou manipulace s embryi a vajíčky. Lze ji využít u geneticky cenných plemenic, od kterých již nelze získat embrya přirozenou cestou. V takovém případě jsou zdrojem oocytů nejčastěji vaječníky, získané post mortem. Úspěšnost metody je dosud značně variabilní, ale některé výsledky z poslední doby (10 i více přenosuschopných embryí z jedné dárkyně) vybízejí k optimismu. Záleží jen na chovateli samotném, kterou metodu a v jaké intenzitě se rozhodne ve svém chovu využít. Plemenné hodnoty masné užitkovosti odhadovány ze všech dostupných zdrojů informací Josef Kučera, SCHČSS Řada studií z posledního období opětovně potvrdila význam masné užitkovosti při šlechtění kombinovaného skotu. Aby kombinovaný skot neztratil svůj charakter a svoje přednosti, je nutné věnovat této významné komponentě užitkovosti náležitou pozornost. V České republice jsou plemenné hodnoty masné užitkovosti českého strakatého skotu odhadovány pomocí metody CC testu na základě výsledků užitkovosti zvířat ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu. Cíl projektu společného odhadu plemenných hodnot v rámci česko-rakousko-německo-maďarské spolupráce je jasný: postupnými kroky se dopracovat k jednomu společnému žebříčku býků. To umožní porovnávat mezi sebou plemenné hodnoty býků ze čtyř států bez nutnosti využívat pouze přepočtových koeficientů. V této chvíli má za sebou společný projekt druhý test-run, druhý společný odhad. Jeho výsledky přesvědčily všechny zúčastěné strany o správnosti výchozích předpokladů. Květnový výpočet plemenných hodnot by tak měl být prvním ostrým výpočtem. Použitý model Odhad plemenných hodnot masné užitkovosti probíhá s využitím víceznakového animal modelu, jehož přednosti spočívají v souběžném využití údajů o užitkovosti ze všech dostupných zdrojů informací. Používaný model umožňuje zohlednění užitkovosti vlastní, užitkovosti předků, příbuzných i potomků. Faktory použité v rámci modelu pomáhají eliminovat všechny důležité a známé negenetické vlivy. Díky propojení čtyř populací je možné využít jedné společné genetické báze. Použitá metoda maximálně odpovídá požadavkům, které jsou definovány šlechtitelským cílem. Mezi základní zdroje dat patří: vlastní užitkovost na odchovnách plemenných býků vlastní užitkovost polním testem (výsledky z aukcí a trhů býků SRN a Rakousko) výsledky užitkovosti potomstva získané staniční metodou (SKVS) výsledky užitkovosti potomstva polním testem (řízený smluvní výkrmny v SRN a Rakousku) výsledky užitkovosti potomstva polním testem (neřízený) Vlastní odhad plemenných hodnot probíhá s pomocí víceznakového BLUP Animal modelu s 10 znaky s uvedenými údaji o užitkovosti. Při vlastním výpočtu jsou považovány za rovnocenné 7

ukazatele třída (známka) za osvalení (na základě polního testu) a třída za osvalení na OPB, dále pak podíl masitých částí a jatečné třídy ze stanic kontroly výkrmnosti a polního testu. Pro výpočet jsou využity následující znaky: OPB denní přírůstek třída (známka) za osvalení Polní test (aukce) denní přírůstek třída (známka) za osvalení Potomstvo (SKVS) netto přírůstek jatečná třída podíl masitých částí (Německo, Rakousko) Potomstvo polní test řízený netto přírůstek jatečná třída Potomstvo polní test neřízený netto přírůstek jatečná třída jatečná výtěžnost Do výpočtu za Českou republiku vstupují 3 zdroje údajů: výsledky vlastní užitkovosti z odchoven plemenných býků, výsledky užitkovosti potomstva na SKVS a data z polního testu hodnocení SEUROP na jatkách. Za OPB je k dispozici cca 3 000 datových vět, u SKVS představuje objem dat asi 37 000 datových vět, u hodnocení SEUROP je za období zahrnuté do hodnocení využito 77 000 datových vět. V průběhu roku 2007 budou datové zdroje navíc doplněny o výsledky českých zvířat porážených v SRN a Rakousku. Soubor původů zvířat obsahuje za Českou republiku cca 1 200 000 vět, což představuje necelých 5 % z původových dat v rámci celého projektu. Použitý model se snaží o zohlednění maximálního množství efektů, které mohou ovlivnit naměřenou užitkovost. Použité zkratky OPB den. přír. denní přírůstek z odchoven býků OPB osvalení třída (známka) za osvalení z odchoven býků AUKCE den. přír. denní přírůstek z aukce (trhu) býků AUKCE osvalení třída (známka) za osvalení z aukce (trhu) SKVS netto přír. netto přírůstek z SKVS SKVS podíl MČ podíl masitých částí z SKVS SKVS jat. třídy jatečné třídy z SKVS PT-Ř netto přír. netto přírůstek polní test řízený PT-Ř jat. třídy jatečné třídy polní test řízený PT-NŘ netto přír. netto přírůstek polní test neřízený PT-NŘ jat. třídy jatečné třídy polní test neřízený PT-NŘ jat. výtěžnost jatečná výtěžnost polní test neřízený Aktuální používané genetické parametry (heritabilita a genetické korelace) jsou patrné z tabulky 2. Tab. 1 Používané genetické parametry Rakousko + SRN, od roku 2002 OPB - den. přír. OPB - osvalení AUKCE - den. přír. AUKCE - osvaleni SKVS - netto přír. SKVS - podíl MČ SKVS - jat. třídy PT-Ř - netto přír. PT-Ř - jat. třídy PT-NŘ - netto přír. PT-NŘ - jat. třídy PT-NŘ - jat. výtěžnost OPB - den. přír. 0.36 0.12 0.64 0.11 0.67-0.24 0.05 0.34 0.08 0.34 0.08-0.02 OPB - osvalení 0.24 0.12 0.06 0.22 0.11 0.44 0.21 0.14 0.21 0.14 0.11 AUKCE - den. přír. 0.31 0.35 0.47 0.15-0.02 0.46 0.17 0.46 0.17 0.08 AUKCE - osvalení 0.14 0.23 0.01 0.11 0.12 0.10 0.12 0.10 0.22 SKVS - netto přír. 0.60 0.11 0.49 0.48 0.27 0.48 0.27 0.41 SKVS - podíl MČ 0.40 0.11 0.21 0.39 0.21 0.39 0.50 SKVS - jat. třídy 0.36 0.34 0.40 0.34 0.40 0.38 PT-Ř - netto přír. 0.27 0.39 1.00 0.39 0.34 PT-Ř - jat. třídy 0.24 0.39 1.00 0.43 PT-NŘ - netto přír. 0.27 0.39 0.34 PT-NŘ - jat. třídy 0.24 0.43 PT-NŘ - jat. výtěžnost 0.49 Na diagonále jsou heritability, nad diagonálou genetické korelace 8

Výsledky společného výpočtu V grafu 1 je patrný vývoj plemenných hodnot býků českého strakatého skotu podle ročníků narození. Při porovnání dosavadního způsobu výpočtu (CC test, na základě užitkovosti synů ze SKVS) s nově navrženým systémem hodnocení, který využívá všech dostupných zdrojů. Průběh genetického trendu je více vyrovnaný, bez větších výkyvů mezi jednotlivými ročníky narození s nepatrným nárůstem u nejmladších ročníků narození. Prezentace výsledků Primárním výsledkem odhadu jsou plemenné hodnoty pro netto přírůstek, podíl masitých částí a jatečné zatřídění (klasifikace), včetně spolehlivosti jednotlivých hodnot. Tyto PH jsou dále vyjádřeny a publikovány jako relativní plemenná hodnota s průměrem 100 a odchylkou 12 bodů. Jsou vztaženy k ročně se posunující bázi v rámci každého plemene, která je stejně jako v případě mléčné užitkovosti definována průměrnou PH býků posledních tří prověřených ročníků. V současné době (rok 2006) tvoří bázi býci s ročníkem narození 1995 až 1997. Zveřejňovaná relativní plemenná hodnota Fleischwert (FW) je sestavena podle metodiky pro tvorbu selekčního indexu z dílčích plemenných hodnot pro netto přírůstek, podíl masitých částí a jatečné třídy. V rámci FW jsou jednotlivým plemenným hodnotám přiřazeny příslušné ekonomické váhy. Zastoupení zmíněných tří plemenných hodnot je v poměru 44:28:28. Ještě významnější je dopad nového systému výpočtu na spolehlivost plemenných hodnot, která byla u dosavadního systému nejčastěji kritizována. Spolehlivost odhadnutých výsledků roste především u mladších ročníků narození viz graf 2. To je důsledkem vyššího stupně příbuznosti u mladších zvířat, ale především většímu množství dat, která máme u mladších ročníků k dispozici. Průměrná spolehlivost plemenných hodnot u býků ročníků narození 1995 až 2001 představuje 53,44 % se směrodatnou odchylkou 22 %. Vyšších hodnot spolehlivosti dosahují logicky býci, u kterých jsou k dispozici údaje o větším počtu synů a známe zároveň jejich vlastní užitkovost na odchovně plemenných býků. Rovněž tak FW je vyjádřen jako relativní plemenná hodnota s průměrem 100 a odchylkou 12 bodů. Použitá báze je shodná jako v případě naturálních plemenných hodnot. Prezentované výsledky přináší významné zpřesnění odhadovaných plemenných hodnot pro masnou užitkovost kombinovaného skotu. Dosažené výsledky jsou potvrzením předpokladů Svazu o nutnosti přímého propojení systému genetického hodnocení strakaté populace. Připravovány jsou nyní kroky vedoucí k propojení populací i u dalších vlastností, sledovaných v rámci šlechtitelského programu. 9

Výzva chovatelům Vážení chovatelé, obracíme se na Vás s žádostí o evidenci průběhu porodů. Současné výsledky dědičnosti průběhu porodů, získané na základě kontroly dědičnosti zdraví, jsou nedostatečné a mnohdy nepřesné. Proto je vyvíjen nový model odhadu plemenných hodnot pro paternální i maternální průběh porodů. Informace o porodech jsou měsíčně posílány plemenářskými zootechniky ke zpracování do Plemdatu. Také v tomto případě jsou mnohdy posílány ne zcela objektivní údaje. To vede k nepřesnému odhadu plemenných hodnot a následně k připouštění býků na jalovice nevhodných. Problematické porody se zjistí až při opakovaném využití prověřeného býka v inseminaci, což může chovateli způsobit značnou ekonomickou ztrátu. Žádáme všechny chovatele, aby každý porod klasifikovali známkou 1 až 3 dle níže uvedeného popisu a data poskytli při kontrole užitkovosti plemenářským zootechnikům. 1 - NORMÁLNÍ, k pomoci při otelení je dostačující fyzická síla dvou osob, při porodu nejsou žádné komplikace, nedochází k žádnému nebo jen malému zhmoždění pochvy. 2 - TĚŽŠÍ, pomoc při otelení vyžaduje fyzickou sílu tří nebo více osob, při porodu dochází k většímu zhmoždění pochvy, popř. i krčku. CHD Impuls, družstvo 3 - S KOMPLIKACEMI, při porodu jsou značné potíže, které zpravidla vyžadují zásah veterináře. Metody výpočtu plemenných hodnot jsou značně propracované. Stále se zvětšuje objem vstupních dat a jsou omezovány vlivy negenetického původu. Co však žádný výpočet odstranit nedokáže, jsou chyby způsobené nepřesností vstupních údajů. Tím se dostáváme k obecně známému problému kontroly užitkovosti v České republice, kterou provádí firmy obchodující s genetickým materiálem, jehož výsledky si sami kontrolují. Úvahu o neobjektivním způsobu kontroly užitkovosti pro dnešek přerušíme. Jak jistě všichni víte, došlo ve společnosti ČMSCH, a.s., k výměně ředitele. Než se pustíme do kritiky provádění kontroly užitkovosti, posvěcené ČMSCH, a.s., jako nositele známky ICARU, bylo by slušné naše připomínky projednat přímo s novým ředitelem. Vážení chovatelé, děkujeme za Vaši spolupráci. Doufáme, že se nám podaří společným úsilím docílit kvalitnějších výsledků kontroly dědičnosti průběhu porodů a posunout naši práci zase o kousek dál. Jak to půjde dál v chovu skotu a jeho ekonomice Ing. Zdeněk Klanic,CSc. Tuto otázku si klade stále více zemědělců v současné době globalizace, mléčné kvótace a tržní politice v oblasti mléka a jatečného masa. Diskuze zní, které plemeno je optimální pro současný vývoj. Z hlediska významu, dlouhodobého charakteru výroby a přírodním podmínkám, tradicím ve spotřebě potravin má chov skotu výsadní postavení a rozhoduje o úspěšnosti celého zemědělství. Tvrdá politika EU v oblasti mléčných kvót a současná klesající cena za mléko vrací českému strakatému skotu a jeho zušlechtěné populaci významné postavení ve struktuře plemen v ČR. I přes významné zvýšení početních stavů dojné populace na úkor kombinovaných plemen má český strakatý skot v produkci masa významné postavení a musíme s ním vážně počítat. A na tuto otázku si za přispění Chovatelského družstva Impuls musí každý chovatel odpovědět sám. Cílem každého podnikání, tedy i produkce masa jatečného skotu, prodeje zástavového skotu a telat, je dosahování zisku. Zisk představuje rozdíl mezi objemem tržeb dosažených z prodeje finálních produktů a objemem nákladů. Všechny tyto základní ukazatele jsou ovlivněny řadou faktorů, jako je přírůstek hmotnosti, vysoká jatečná výtěžnost, dobré osvalení, příznivý poměr masa, kostí, tuku, a z hlediska chovatele dále efektivní využití krmiv a výkrm do optimálních porážkových hmotností. Chovatel se tedy v současném období ve vlastním zájmu maximální prosperity řízeného podniku musí jasně rozhodnout o další šlechtitelské práci v utváření chovaného genotypu v návaznosti na krmivovou základnu, stájovou technologii a kapacitu výroby. Stále větší význam v tvrdé hospodářské konkurenci současného zemědělství a neustálého tlaku zemí EU při výrobě mléka a masa je zdraví měřené produkčním věkem. Imigrace genů dojných plemen do domácí populace skotu přinesla pozitivní efekt v produkci mléka, ale současně i negativní dopad na ukazatele masné užitkovosti. Proto musíme stále hledat cesty jak eliminovat depresi v masné užitkovosti na minimum a dosáhnout vyšší vyrovnanosti v růstových schopnostech při dobré skladbě těla a udržet mléčnou užitkovost, složky mléka, tvar vemene, zdraví, plodnost. Právě v současné etapě dalšího vývoje složité situace v chovu skotu je výběrem plemeníků formován stanovený cíl a záměr každého chovatele zodpovědného za svoji budoucnost, která skončí úspěchem nebo nezdarem. Dnes jsme již v období, kdy současná nabídka genetického 10

základu s deklarovanou plemennou hodnotou (PH) ovlivní prostřednictvím inseminačních dávek další vývoj českého strakatého skotu. Z těchto důvodů byl také obnoven dovoz býků německého strakatého plemene (Fleckvieh) a realizován vlastní šlechtitelský program CHD Impuls. Vytváří se nová populace českého strakatého skotu, která ve srovnání s vrstevníky C plemene s imigrací genů dojných plemen u svých synů přináší: vyšší přírůstky hmotnosti ve věku 151 420 dnů vysokou úroveň přírůstků v poslední fázi výkrmu 421 500 dnů příznivější produkci masa v I. kategorii a lepší zatřídění dle stupnice SEUROP Z modelové kalkulace (Kvapilík) je zřejmé, že stávající přírůstek hmotnosti o průměru 750 g na ks/den vykazuje ekonomickou ztrátu. Výsledky synů na OPB Bohdalec za rok 2006 dokazují, že díky záměrnému připařování plemeníků s nejvyšším indexem pro maso dosáhli přírůstku v testu 1445 gramů. Za úspěšný přírůstek hmotnosti v běžné praxi lze považovat přírůstek nad 1000 g na ks/den, a tak zabezpečit při využití vlastních krmiv odpovídající ekonomiku. Vážení chovatelé jsme v období, kdy nelze experimentovat na úkor nákladů, ale v období kdy se vytváří ekonomický model moderního českého strakatého plemene, který obstojí v silné konkurenci. Musíme si dále uvědomit, že současná základna české populace kolem 180 tis. kusů nedává již prostor pro vlastní šlechtění bez zapojení se do celého modelu šlechtění strakatých plemen v Evropě. Počet testovaných býků v ČR za rok 2006 byl pouze 93 býků, což ve srovnání s ostatními vyspělými státy již ztrácí na významu a vypovídací schopnosti i objektivitě. Navíc otázka testu pro index na maso v našich podmínkách není dosud na té úrovni spolehlivosti jako např. v Německu. V Německu s plnou odpovědností již od roku 1996 na Univerzitě v Kielu vypracovali funkční model pro nejvyšší spolehlivost indexu masa. V modelu je hodnocen index netto přírůstku, masa, zatřídění do třídy a % zastoupení jednotlivých masitých částí při bourání masa. To vše dokazuje vysokou spolehlivost deklarovaných výsledků (Aumann, Grub). Je tedy přímou odpovědností všech plemenářských organizací a jejich služeb doporučit chovateli plemeníky nejen s vysokou PH pro mléko, ale i indexem pro maso, zdraví, plodnost a odpovídající exteriér. Proto prosazování pouze vysoké PH v etapě určité variability zevnějškových znaků nemá své místo a opodstatnění. Není to preference formalizmu, ale součást selekce upevnění požadovaného kombinovaného užitkového typu s vysokým hospodářským významem. Šlechtitel i chovatel musí ctít zásadu, že hrubé exteriérové vady (s hranicí proměnlivosti nad 1 směrodatnou odchylku a koeficientem dědivosti vyšším jak 0,6) jsou pro plemenitbu nežádoucí, a to zejména u stád se systematickou plemenářskou prací. Uspokojení stanovených cílů chovatele může být splněno jen na základě vzájemné spolupráce, důvěry a serióznosti oproštěné od komerce, která je často nadřazována nad hlavní chovatelské záměry a cíle. Stanovený šlechtitelský program musí tedy vycházet ze současných podmínek chované populace českého strakatého skotu a musí chovateli garantovat současný vývoj, požadavky na domácím tržním chování směřující k prosperitě a rozvoji chovu skotu. Toto odvětví živočišné výroby prožívá již 15 let největší krizi a proto patří poděkování všem obětavým chovatelům, kteří se aktivně na šlechtění plemene podílí. Uvědomují si tak, že nelze bezmyšlenkovitě ničit hodnoty, které byly již jednou vytvořeny. Vážení chovatelé, šťastnou volbu při stanovení dalších šlechtitelských záměrů pro Váš chov a jeho prosperitu s nastíněním několika myšlenek Vám nezištně přeje Ing. Zdeněk Klanic, CSc V případě zájmu o poradenství a vzájemnou spolupráci v oblasti šlechtění, monitoring provozu, vypracování zásad správné zemědělské praxe a poskytnutí nezištných rad z pohledu nestranného pozorovatele mě můžete kontaktovat na: mobil: 732919100, telefon: 461725518 e-mail: klanic@policsko.cz Poznámka pod čarou I. - Našli moji rádcové, našli? Michal Basovník, CHD Impuls, družstvo Na semináři Co s námi bude? České zemědělství 2007 2013, konaném 23. ledna 2007 ve Žďáře nad Sázavou, vystoupil nový ministr zemědělství České republiky Mgr. Petr Gandalovič. Plnému sálu zemědělců oznámil, že zemědělství nerozumí a jeho přínos spočívá v prosazování zájmů českého zemědělce ve vládě a Evropské unii. Pro zemědělce, kteří stojí stranou zájmu vlády České republiky, je to jistě dobrá zpráva. První výsledky jednání v Evropské unii týkající se dorovnání přímých plateb ukazují, že to nebude úkol jednoduchý a jen stěží se nám podaří dohnat to, co naše vláda neprosadila v letech minulých. Co se týká resortu samotného, ministrova neznalost problematiky zemědělství ho odkazuje na odborné poradce a jejich slušnost. My mu můžeme jen popřát, aby nedopadl jako král z pohádky Pyšná princezna, který přestože svůj lid miloval, vedl jej díky nenasytnosti svých rádců do záhuby. 11

Investice do nové stáje se vrátí v podobě lepší reprodukce Text a foto Marcela Pařilová, Profi Press, s.r.o. Zemědělské družstvo Kožichovice hospodaří na Třebíčsku v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny. Zabývají se zde jak živočišnou, tak rostlinnou výrobou a navíc i některými službami. Koncem loňského roku byla dokončena výstavba nové produkční stáje pro 300 kusů dojnic ve středisku Slavíčky. Hlavními důvody pro zahájení výstavby bylo snížení potřeby lidské práce, zvýšení kvality finálního produktu a zlepšení reprodukčních ukazatelů. Celková výměra, kterou ZD Kožichovice obhospodařuje, činí 2182 hektarů orné půdy, z čehož 188 hektarů jsou trvalé travní porosty. Více než polovina orné půdy je oseta obilovinami, převážně potravinářskou pšenicí a sladovnickým ječmenem. Pícniny jsou na 578 hektarech, kukuřice je přibližně na polovině. Mezi dalšími pěstovanými plodinami nelze opomenout ozimou řepku, hrách, brambory a celkem netradičně i kmín. V Kožichovicích chovají téměř 600 kusů dojnic českého strakatého plemene, čímž se řadí jednoznačně mezi velké farmy. V roce 2005 totiž podle statistik byla průměrná koncentrace dojeného skotu na farmě v ČR 228 kusů. V oddílu PCA plemenné knihy je z celkového počtu krav zařazeno 517. Kromě dojnic chovají kožichovičtí necelých 500 kusů jalovic, kolem 300 kusů býků ve výkrmu a telata do půl roku stáří. V součtu se tedy dostaneme na celkové číslo 1600 kusů skotu. Inseminaci, kontrolu užitkovosti, individuální připařování a další plemenářské služby zajišťuje Chovatelské družstvo Impuls, jehož je ZD Kožichovice od roku 2001 členem. ustájení s lehacími boxy. Jedná se o šestiřadou stáj se dvěma hnojnými chodbami, dvěma krmišti a průjezdnou krmnou chodbou v podélné ose stáje. Rozhodnutí o výstavbě nové stáje padlo v polovině roku 2005. Stavební práce byly zahájeny přibližně o rok později, v květnu 2006. V říjnu téhož roku byla stavba předána a 13. listopadu byla nastájena zvířata. Dodavateli, kteří byly vybráni na základě výběrových řízení, byli u stavební části firma S.O.K. stavební, s.r.o., Třebíč, u ocelových konstrukcí PKD, s.r.o., Dačice a dojírnu dodala společnost Mikros-tech, s.r.o., Hybrálec. Kožichovičtí byli spokojeni s kvalitou provedených prací stejně jako s včasným nastájením zvířat, čemuž přispělo i příznivé počasí loňského podzimu. Pokud jde o přechod do nové stáje a tím i na novou technologii, změnila se pro ošetřovatele většina pracovních operací. V nové lehké stáji našly své uplatnění doporučované a osvědčené technologické prvky, mezi něž patří protiprůvanové sítě, velikostně odpovídající větrací štěrbina ve střeše, velkokapacitní napájecí žlaby a drbadla. Zajímavě je řešen přechod ze stáje do dojírny. A to jak po stránce technologické, tak i stavební. Dojírna je mimo stáj a je položena o něco níže. Bylo tedy nutné vyřešit tento rozdíl takovým způsobem, který by dojnice nestresoval a byl jimi Průměrná užitkovost dojnic je na úrovni 6641 kg mléka s tučností 4,10 % a obsahem bílkovin 3,62 %. Mléko má dobrou kvalitu, čehož důkazem je počet somatických buněk, který je pod hranicí 250 000 v 1 ml, a celkový počet mikroorganismů do 10 000 v jednom mililitru. Průměrná realizační cena mléka dodávaného do Jaroměřické mlékárny v roce 2006 byla 7,81 Kč za litr. Náklady však byly o něco vyšší, čímž se výroba poprvé dostala do záporné bilance. V současné době jsou dojnice ustájeny ve dvou střediscích. Cílem je mít 300 dojnic ve středisku Kožichovice a zbylých 300 ve středisku Slavíčky. Všechny dojnice jsou ustájeny na volno. Kožichovická stáj byla zprovozněna na podzim v roce 1996. Dojí zde dvakrát denně v tandemové dojírně 2 x 6 od firmy Westfalia. Novostavba ve Slavíčkách Ve Slavíčkách byla zvolena technologie volného stelivového Na schody do dojírny si plemenice rychle zvykly 12

brzy a bez větších problémů akceptován. Tyto požadavky byly splněny a projektantem navržené schody splnily očekávání. Důkazem je ochota, se kterou dojnice tímto úsekem procházejí. Od výstavby nové stáje si hlavní zootechnik Jan Pařil slibuje především zlepšení reprodukčních ukazatelů a projevů říje u dojnic. Ke sledování pohybové aktivity, jejíž změny jsou doprovodným příznakem říje, slouží aktivitmetry. Z nich jsou přes anténu umístěnou ve stáji snímány v pravidelných intervalech odpovídající informace. Aktivitmetry tak fungují jako významný pomocník při řízení reprodukce ve stádě. Krmivo se zakládá dvakrát denně Nepříliš uspokojivé reprodukční ukazatele za loňský rok by měly být v letošním roce znatelně lepší právě díky zavedení nové technologie. V roce 2006 byl inseminační index u jalovic 1,6 a u krav 2,2. Inseminační interval trval 78 dní a servis perioda 121,7 dne. Mezidobí v kontrolním roce 2005/2006 bylo 389 dní. Jalovice jsou poprvé připuštěny ve věku minimálně 15 měsíců a při hmotnosti alespoň 420 kg. Po první inseminaci zabřezlo v loňském roce 61,6 % jalovic. U krav byl tento ukazatel téměř poloviční (37,1 %). Nejčastějším důvodem brakace byly nevyhovující reprodukční ukazatele. Proto je průměrné produkční využití dojnic 2,6 laktací. Investiční náročnost Přechod od dojení na stání k dojení na dojírně s sebou nese mimo jiné změnu v organizaci práce Celkové náklady na novou stáj činily 21 milionů korun. Zhruba 60 % těchto investic pokryl úvěr sjednaný u České spořitelny a zbylých 40 % bylo uhrazeno z vlastních zdrojů. Dle slov předsedy družstva Ing. Jaromíra Krátkého požádalo družstvo o finanční podporu z opatření Investice do zemědělského majetku Operačního programu Zemědělství a v současné době čekají na úhradu poloviny uznatelných nákladů. S tímto programem mají zkušenosti již z minula. Na jednu stranu je tento program pro zemědělce určitě přínosem, na druhou stranu má i svá úskalí. Jednotlivé etapy a procedury s tím spojené mají své termíny a veškerá administrace spojena s podáváním žádosti je časově a organizačně poměrně náročná. Všichni, kdo mají s touto procedurou zkušenosti, by jistě uvítali její zjednodušení. Nová produkční stáj je v provozu necelého půl roku. Na hodnocení výsledků reprodukce je tedy ještě příliš brzy. Věřím však spolu s představiteli ZD Kožichovice, že jejich očekávání zlepšení parametrů reprodukce a kvality finálního produktu se vyplní. Množství ležících krav a jejich poloha svědčí o pohodlí loží Ilustrační foto, chovatel AGRO Liboměřice, a.s. 13

Odchov a zdraví telat III Účelem tohoto pokračování není detailní rozbor jednotlivých nemocí a jejich léčení, ale shrnutí a doplnění základních pilířů odchovu telat: Pilíř I Imunita a její podpora Zásobení telat protilátkami je sice díky syndesmochoriální placentě komplikované, dá se však využít k efektivní vakcinaci protože: a) Vakcinace vysokobřezích krav má dvojí efekt, mohu jednou vakcínou dosáhnout imunity matky a efektivní imunity telete do doby dostatečné tvorby vlastních protilátek, tj. asi do 4 5 týdnů. b) Imunita matky je u některých onemocnění stejně důležitá nebo dokonce důležitější než imunita telete, především BVD nebo BRSV (syncytiální virus) dokáží spálit otelenou jalovici nebo krávu. Opakované propuknutí BRSV v řadě chovů, většinou připisované pasteurelóze, je toho důkazem. c) Laktogenní imunita (imunita zprostředkovaná IgA, protilátkami mléka, funkční ještě asi 8 10 dnů po přechodu na náhražku), je pro tele základní otázkou udržení zdravého střeva. d) Pokud pomineme salmonelly jako superpatogeny, představují pro tele největší hrozbu hemolytické koli z bakteriálních infekcí, viry s imunosupresivním účinkem a viry napadající mladá, nedostatečně imunitně vybavená telata. Co tedy dělat? Kdyby bylo po mém, vakcinoval bych proti 5 virovým onemocněním: Rota, Corona, PI 3 kvůli teleti, BVD a BRSV kvůli teleti a matce. Z bakteriálních infekcí koli také kvůli oběma. Je jasné, že vakcinace krav je drahá, zejména v souvislosti s povinnou eradikací IBR, osobně považuji vakcinaci proti uvedeným původcům za důležitou oporu prvního pilíře. Co pro to udělat: a) Většinou není třeba provádět depistáž toho, co se v chovu vyskytuje, pokud ji někdo provede, jenom dobře. Obecně se dá počítat s nálezem rota, corona, BRSV, PI 3 ( viz následující tabulku). Pokud patříte mezi šťastlivce kteří nemají, ale skutečně, nikoliv jenom na papíře, nemají BVD, namísto jásání věnujte pozornost všem opatřením proti jeho zavlečení (nákup dobytka, různé návštěvy, veterináři a inseminační technici pracující bez převlečení a přezutí ve více chovech). Pokud se BVD dostane do čistého chovu, vznikne katastrofa. MVDr. Ivo Paulík, FIDES AGRO, spol. s r.o. Depistáž 27 chovů v ČR s problematickým zdravotním stavem telat Virus Pozitivní Negativní % pozitivních BVD 20 7 74 BRSV 19 8 70 PI 3 20 7 74 IBR 3 24 11 ADENO 4 23 15 b) Někdo by měl vypracovat vakcinační schémata a systém evidence vakcinovaných telat. Pokud se k tomu uvolí váš obvoďák, budete patřit mezi výjimky, ale o to to bude lepší. Jinak lze využít služeb dodavatelů vakcín nebo poradců. Velmi důležité je zavedení jasných pravidel: Ilustrační foto, chovatel AGRO Liboměřice, a.s. kdy vakcinovat ve kterém týdnu při kterém přesunu krav nebo VBJ kdo povede evidenci a jak. Osobně se dost často setkávám se situací, že se něco, někdy, nějak vakcinuje. Schémata a pravidla by měl jasně znát i chovatel, usnadní to pak orientaci při vzniku problémů a nestane se, že by se na vakcinaci zapomnělo. c) Jestliže je ve vakcinacích chaos, není to žádná vakcinace. Co si nedovolíme u drůbeže a prasat, si nemáme dovolovat ani u skotu. d) Podle mého není otázkou jestli vakcinovat, ale co vakcinovat. e) Komplikující je, že se k těmto vakcinacím přidružuje ještě dříve povinná vakcinace proti trichofytóze skotu (nesprávně nazývané herpes). Původce tohoto onemocnění zůstává velmi dlouho (roky) ve stájovém prostředí. Tato nemoc patří mezi velmi nepříjemné a nebezpečné antropozoonózy (nemoci přenosné ze zvířat na lidi). Léčení u lidí, na rozdíl od léčebné vakcinace u skotu, je velmi obtížné a zdlouhavé. Je to nemoc, která může vyhnat pracující ze stájí a s touto nákazou bych si nezahrával. Myslím, že státem dotovaná nebo hrazená povinná vakcinace by měla mnohem větší efekt, než plejáda nesmyslů, které náš stát hradí jinde. f) Vzhledem k nízké hladině globulinů v mléce prvotelek (většinou 3x méně než u krav) platí: jalovice se vakcinují hlavně kvůli svému vlastnímu zdravotnímu stavu po otelení a pak také teleti 14

krávy se vakcinují kvůli teleti a pak sobě Co lze od vakcinace očekávat: a) Dobře a cíleně provakcinovaný chov vykazuje mírnější průběh nemocí telat, není to tak, že by se žádné nevyskytovaly. Většinou stačí na občasné dietní průjmy vysazení mléka a podání rehydratačního roztoku, výskyt onemocnění respiračního traktu (chřipky) se dá řešit individuálně, je ojedinělé a vyskytuje se pouze v podobě soplíků nikoliv těžkých bronchopneumonií, vedoucích k vysokým ztrátám (pozor to platí pouze pro kolostrální protilátky, nejde o situaci na teletnících). Ovšem tele odchované v prvních 2 měsících bez nemocí si mnohem lépe tvoří vlastní protilátky, je lépe vyvinuté a odolnější. b) V chovech vakcinovaných proti BRSV se s jistotou vyhnete explozi pneumonií jalovic a krav. V nevakcinovaných chovech je první výskyt nebo návrat BRSV spojen s vysokými teplotami, pneumoniemi, úhyny jalovic i krav, poklesem užitkovosti atd. c) Kupodivu, a je to můj subjektivní dojem, v chovech imunních proti BVD se snižuje počet výtoků po otelení. Protože původce BVD patří mezi imunosupresivní viry, je možné, že v chovu, kde dojde k exacerbaci onemocnění v době kolem otelení (stres) a se snížením už tak slabé imunitní odpovědi matky na infekci, se zákonitě musí zvýšit počet dlouho se táhnoucích zánětů pohlavního aparátu. d) Obecně lze v takto vakcinovaných chovech pozorovat nižší výskyt zvýšených teplot po otelení. Je třeba říci, že každá zvýšená teplota má zejména u prvotelek za následek snížení příjmu sušiny se všemi důsledky, především na reprodukci. Co očekávat nelze: a) Neexistuje a nikdy nebude objevena vakcína na blbost a lenost. Možná, že teoreticky existuje. Žádný politik nenavrhne a žádný úředník neschválí grant na její vývoj, byli by sami proti sobě, nikdo by je nevolil, nepotřeboval, neplatil a neposlouchal. Stejně tak nečekejte pozitivní výsledky po vakcinaci tam, kde jsou základní nedostatky v chovu. Pokud je nepořádek v samotné vakcinaci, nelze očekávat vůbec nic, vakcína na bordel taky není. Pak se nelze divit zklamání některých chovatelů, pokud si mysleli, že je vakcinace bez dalších opatření spasí. Imunita má svoje zákonitosti, zvíře není schopno dostatečně odpovědět na plejádu vakcinačních i divokých antigenů, zejména pokud se přidají metabolické poruchy nebo hlad. b) Nejhorší situace nastává, hledáte-li příčinu onemocnění telat v údajně vakcinovaném chovu, kde se teprve po dlouhém pátrání zjistí, že se vakcinovat zapomnělo, že to někdo zakázal nebo přesunul cizí zvířata. Zbytečně se pak pátrá po výživě, napájení, nějaké zvláštní infekci apod., tato stodola bez pilíře zákonitě spadla. c) Hlavně nečekejte zázraky, vakcinace je opravdu velmi důležitá, je potřeba si však uvědomit, že hlavní úlohou IgG (kolostrální protilátky viz telata I) je ochrana proti septickým onemocněním do 3 4 týdnů života telete, pokud si tele nevytvoří dostatek vlastních protilátek, ochrana končí. Nepředstavujme si tedy, že pokud vakcinujeme např. proti rota virům nenajdeme je v chovu po celé období života telete. Jenže ty první týdny jsou nejdůležitější a tele jinou obranu než kolostrální protilátky nemá. Úskalí vakcinace: a) Hlavním problémem je cena, navakcinovat celé stádo je hodně peněz, zejména pokud se nevakcinuje průběžně, obhájit potřebu vakcinovat, když nic neuhyne, je těžké. Pokud už toho uhyne tolik, že to ekonoma nebo předsedu přesvědčí, tak buď už není co vakcinovat nebo není jak vakcinovat, protože nemocná zvířata se nevakcinují a mrtvoly už vůbec ne. Čekání na narození telat od vakcinovaných matek trvá několik týdnů. Proto nelze žádat rychlé zlepšení, někdy to vede ke zrušení už rozběhlé vakcinace (vakcinujete a pořád to hyne). Očekávat zlepšení po několika dnech je stejné, jako nařídit do týdne snížení SP. b) Problémem je především vakcinace velmi mladých telat kvůli vazbě kolostrálních (interferenčních) protilátek a antigenů. Zkušenosti se podnik od podniku liší, teoreticky to nefunguje, prakticky mnohde ano. Je vakcinace nezbytná? Určitě najdete chovy, kde se nevakcinuje, i když vakcinace rota, corona, coli je dost obvyklá, a telata nehynou. Obecně čím menší chov, čím menší pohyb zvířat mezi farmami a čím lepší péče o telata, tím menší potřeba vakcín. Vakcinace je především důležitým faktorem jistoty. Pilíř 2 - mlezivo Nemá smysl mluvit o imunitě telat, pokud nedostanou mlezivo. O napájení telat mlezivem bylo řečeno dost v první části. Vždy však musí být jasné: každý, kdo má napájet telata mlezivem, ví jak to má dělat ví se, kdo měl konkrétní tele napojit ví se, kdo a jak to kontroluje ví se, jaký jej čeká postih, pokud to neprovede 15