Návrh modelu sociální služby TÝDENNÍ STACIONÁŘE
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 10 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Týdenní stacionář je službou, která poskytuje služby dle zákona o sociálních službách a jeho prováděcích předpisů. Poskytuje pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Tento druh sociální služby nabízí propojení mezi smysluplnými aktivitami uživatele během pracovního týdne a víkendovým časem stráveným v rodinném prostředí. Služba například poskytuje podporu tam, kde je pečující osoba zaměstnána a nemůže zajistit dostatečnou péči člověku během pracovního týdne, ale je také prevencí sociálního vyloučení uživatele, protože prostřednictvím svých služeb osobě zajišťuje zapojení do sociálního a kulturního života společnosti. Je reakcí na sociální potřeby uživatele. Zajišťuje navazování nových kontaktů, získávání zkušeností a nových poznatků, podporuje seberealizaci a celkový rozvoj uživatelů. Uživateli služeb týdenního stacionáře jsou ve většině lidé, kteří potřebují vysokou mírou podpory, proto tyto osoby ve službě potřebují velmi širokou podporu, pomoc a péči. Nelze ale generalizovat a pohlížet na uživatele tzv. kolektivně. Předpokladem pro správné poskytování služby je taková práce s uživatelem, která je zaměřená na jeho konkrétní potřeby, tzn., že součástí poskytování služeb je permanentní zjišťování potřeb a ověřování správnosti nastavené podpory, pomoci a péče. Nejčastěji služba řeší potřebu zajištění základních běžných úkonů o vlastní osobu, stravování, osobní hygienu. Je žádoucí, aby se pracovníci služby cíleně zaměřovali na zajištění kontaktu s okolím a blízkými člověka, podporu a pomoc ve využívání veřejně dostupných služeb, podporu a pomoc při aktivitách zaměřených k sociálnímu začleňování a především na vytváření kontaktů mimo sociální službu. Vše na základě individuální zjištěných potřeb každého uživatele. Překážkou pro uplatnění oprávněných práv a zájmů u uživatelů, kteří potřebují vyšší míru podpory je i to, že potřebují výraznou podporu v oblasti komunikace. Je žádoucí, aby služby plánovaně a cíleně věnovaly pozornost právě těmto osobám. Optimální počet uživatelů ve službě vychází z materiálu vydaného MPSV Manuál transformace ústavů (zveřejněn na webu, v části Kritéria komunitní sociální služby). Zde se uvádí, že v jedné domácnosti žijí nejvýše 4 lidé a v jednom domě nejvýše 12 lidí. V aktuálních podmínkách pobytových sociálních služeb pro osoby s vysokou mírou podpory v Moravskoslezském kraji je optimem nejvýše 6 lidí v jedné domácnosti a nejvýše 18 lidí v objektu. V případě, že je v jednom objektu s týdenním stacionářem poskytována jiná pobytová služba (např. DOZP), platí maximální počet pro obě služby dohromady. Provozy jsou zajišťovány z veřejně dostupných zdrojů. Podporu lidem ve službě zajišťují v první řadě pracovníci v přímé práci, dále pak ostatní pracovníci zařízení. V optimální variantě počítáme s tím, co by mělo být ideální pro dosažení individuální podpory uživatelům s vyšší mírou podpory, kterou skutečně potřebují. Tedy na 1 úvazek pracovníka v přímé práci připadá maximálně 1,43 uživatele. Toto je stav, který je nastaven ve službě týdenní stacionář jako ten, který zajistí kvalitní službu pro uživatele s návazností na okolní prostředí, na další dostupné zdroje a zároveň za správné organizace práce nedochází k přepečovávání. Ve službě, kde je 10 uživatelů by mělo v optimální variantě působit 7 úvazků pracovníků v přímé práci za předpokladu, že jde o osoby s vysokou mírou podpory. Ve službě týdenního stacionáře je v rámci tohoto modelu k dispozici 1 úvazek sociálního pracovníka. Sociální pracovník zajišťuje a garantuje kvalitu poskytovaných služeb v návaznosti na metodické vedení týmu pracovníků v přímé péči. Zajišťuje ve spolupráci s vedením služby a ostatními pracovníky další procesy sociální práce - jednání se zájemcem o službu, uzavírání smluv, individuální plánování a přehodnocování cílů, rozvojové směřování služby, zapojení do komunitního plánování ad. Služby jsou zajišťovány personálem, který je vybaven odbornými kompetencemi v oblastech, ve kterých
potřebují uživatelé nejvyšší míru podpory. Například v oblasti komunikace (alternativní a augmentativní komunikace), oblast péče o vlastní osobu a naplňování základních potřeb (včetně potřeb sexuálních), oblast uplatňování oprávněných práv a zájmů, oblast získávání co nejpřirozenějších kontaktů s vnějším prostředím, upevňování a udržení stávajících schopností atd. Nezbytným znakem práce s lidmi s vysokou mírou podpory v týdenních stacionářích je TÝMOVÁ SPOLUPRÁCE do práce týmu jsou zapojeni nejen sociální pracovník a pracovníci přímé péče, ale také zdravotnický personál a další spolupracující odborníci, včetně dobrovolníků. Z důvodu poskytování rozsáhlé individuální podpory lidem, kteří ji vyžadují a s ohledem na jejich potřeby, působí služba během pracovních dnů v nepřetržitém provozu, o víkendech a svátcích své služby neposkytuje, protože jsou uživatelé u svých blízkých. Optimálně zahajuje služba svou činnost v pondělí brzy ráno (6:00 hodin) a končí v pátek později odpoledne (17:00 hodin). Pevný příchod a odchod ze služby pro uživatele není stanoven. Optimálním výsledkem práce týdenního stacionáře je poskytování takové podpory, kterou uživatel skutečně potřebuje v různých oblastech života, nejen např. v oblasti základních potřeb, ale také v oblasti uplatňování práv a zájmů, získávání kontaktů v přirozeném prostředí, důstojného prožívání života vně i uvnitř služby, atd. Výsledkem by měla být optimálně nastavená podpora člověka tj. takový způsob života, který je co možná nejpodobnější jeho vrstevníkům mimo sociální službu. Současně by měla být výsledkem poskytování služby cílená a plánovaná snaha o snižování závislosti člověka na jedné sociální službě, což je u lidí s vysokou mírou podpory jev velmi rizikový a pravděpodobný. Samozřejmým výsledkem práce služby je zřejmá spokojenost uživatele, prožívání smysluplných aktivit, získávání dalších kompetencí důležitých pro živost.