specialista na komentování judikatury âasopis Jurisprudence je recenzovan m ãasopisem dle Seznamu recenzovan ch neimpaktovan ch periodik vydávan ch v âr. ROâNÍK XXII vydává Wolters Kluwer âr, a. s. éfredaktor Doc. JUDr. Petr Bûlovsk, Dr. pfiedseda redakãní rady Mgr. Tomá DoleÏil, LL.M. Eur., Ph.D. redakãní rada JUDr. PhDr. Marek Anto, Ph.D. JUDr. Jifií Hrádek, Ph.D., LL.M. JUDr. Tomá Rychl Doc. Mag.phil. Dr.iur. Harald Scheu, Ph.D. Doc. JUDr. PhDr. Ivo losarãík, LL.M., Ph.D. JUDr. Ing. Jifií Zemánek, CSc. rada poradcû JUDr. Tomá âihula, LL.M. Eur. Mgr. David Hip r Doc. JUDr. Zdenûk Kühn, PhD., LL.M. JUDr. Radim Polãák, Ph.D. JUDr. Václav Stehlík, LL.M., Ph.D. Doc. JUDr. NadûÏda i ková, Ph.D. grafická úprava, tisk SERIFA, s. r. o. Jinonická 0, Praha ãasopis vychází osmkrát roãnû (pût ãísel do konce ãervna, tfii ãísla po prázdninách) Pfiedplatné pro rok ( ãísel) ãiní Kã bez DPH Cena jednoho v tisku je 00 Kã obsah / âlánky Mezinárodní zdanûní fyzick ch osob s pfiíjmy ze závislé ãinnosti v kontextu judikatury Soudního dvora EU Karel Brychta... Povinnost kraje poskytovat sociální sluïby dle ust. písm. a) zákona o sociálních sluïbách Martin tefko... Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice Roman Vybíral... Perspektivy institutu opatrovnické rady Karel Svoboda... Jiné prameny práva Pavel Mates... Plná harmonizace a z ní vypl vající povinnosti pro ãlensk stát Vûra Knoblochová... Monitoring judikatury Monitoring judikatury soudû âeské republiky Jan Tryzna... Monitoring judikatury Evropského soudního dvora Jan Tlamycha... Monitoring judikatury Evropského soudu pro lidská práva Pavla Bouãková... Abstrakty ãlánkû adresa Wolters Kluwer âr, a. s. U Nákladového nádraïí 0 00 Praha tel. 00 00 fax: 00 0 email: redakce@jurisprudence.cz Iâ: 0 inzerce Iva Suchnová tel. 00 zasílání autorsk ch pfiíspûvkû redakce@jurisprudence.cz V echny pfiíspûvky nabízené k publikaci procházejí recenzním fiízením.
/ JURISPRUDENCE VáÏení ãtenáfii zaãátek roãníku se stal jist m milníkem v dûjinách ãasopisu Jurisprudence. Ti tûná média prochází nejen na ãeském, ale i svûtovém trhu boufiliv m v vojem v reakci na rozvoj nov ch technologií a mûnící se preference ãtenáfiû. U etfiena nezûstala pfiirozenû ani odborná periodika, která jsou stále ãastûji vydávána ve sníïen ch nákladech v dûsledku setrvalého v eobecného trendu klesajícího poãtu pfiedplatitelû. Rok se stal v tomto smûru pfielomov m pro mnoho z nich. Nûkteré ãasopisy zcela zanikly a jiné ly cestou je tû vût ích úspor. Tato situace je v ak zároveà pfiíleïitostí, jak pfiiblíïit ãasopis oãekávání a potfiebám odborné vefiejnosti. Také ãasopis Jurisprudence se v tomto smûru musel pfiizpûsobit nové stávající situaci a oãekáváním. Dobrou zprávou je, Ïe ti tûná verze ãasopisu zûstává i nadále zachována, pfiiãemï se sniïuje rozsah jednotliv ch ãísel. Novû zaãne b t ãasopis distribuován také skrze elektronická média, zejména pak stále pro oblíbenûj í tablety a ãteãky. Na druhou stranu, zmûna, kterou ãasopis pro el, reflektuje také poïadavky ze strany ãtenáfiû. Jednotlivé pfiíspûvky budou sice zkráceny, ale nikoli na úkor jejich kvality, n brï vût í koncentrací podstatn ch informací a orientací na jejich praktické uïití. Bude kladen je tû vût í dûraz na judikaturu, pfiiãemï zûstala zachována rubrika Monitoring. Souãasnû se bude objevovat nepravidelná rubrika, vûnovaná novému obãanskému zákoníku a zákonu o obchodních korporacích. Vûfiíme, Ïe nová podoba ãasopisu se Vám bude líbit a Ïe si najde dal í nové ãtenáfie. Na ím cílem je i nadále drïet vysokou laèku úrovnû publikovan ch pfiíspûvkû a zamûfiovat se na témata, která Vás zajímají. To v e v je tû pfiístupnûj í formû. Va e redakce 0 0 0
0 0 0 âlánky Mezinárodní zdanûní fyzick ch osob s pfiíjmy ze závislé ãinnosti v kontextu judikatury Soudního dvora EU MGR. ING. KAREL BRYCHTA, PH.D., ÚSTAV FINANCÍ, FAKULTA PODNIKATELSKÁ, VYSOKÉ UâENÍ TECHNICKÉ V BRNù Tento pfiíspûvek zasazuje do kontextu hodnocení souladnosti souãasné právní úpravy a zmûn vná en ch zákonem ã. / Sb. s vybran mi rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie (dále jen ESD) a to ve vztahu k vybran m otázkám mezinárodního zdanûní pfiíjmû fyzick ch osob. Zámûrem pfiíspûvku je pfiiblíïit závûry vybran ch rozhodnutí ESD dot kajících se mezinárodního zdanûní pfiíjmû fyzick ch osob. S ohledem na ífii tématu byla pozornost autora zamûfiena na dílãí ãást okruhu, kter m je mezinárodní zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti a oblasti, které pfiedstavují spoleãné otázky pro mezinárodní zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob. Závûry vyvozené ESD vpfiedmûtn ch otázkách jsou pak hodnoceny v souvislosti s aktuální úpravou obsaïenou v zákonû ã. / Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní p. p. (dále jen ZDP) a v ZDP ve znûní zákona ã. / Sb. Informace o právní úpravû jsou ãerpány z ASPI. Pfiíspûvek je zpracován podle stavu platného a úãinného k.., není-li v textu pfiíspûvku uvedeno jinak. Judikatura ESD a mezinárodní zdanûní pfiíjmû fyzick ch osob obecná v chodiska Pfii zamûfiení na oblast zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob s pfiíjmy ze závislé ãinnosti je moïné konstatovat, Ïe neexistuje Ïádná pfiímá explicitní úprava na úrovni primárního ãi sekundárního práva EU. To v ak v Ïádném pfiípadû neznamená svévoli ãlensk ch státû. Na vinû je skuteãnost, Ïe na zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob (bez ohledu na kategorii) se vztahují obecné normy primárního práva Evropské unie (jedná se mj. i o zákaz diskriminace, kter je na unijní úrovni obecnû vnímán jako pfiekáïka faktického naplàování základních svobod EU svobody pohybu zboïí, sluïeb, kapitálu a osob). O legislativním vakuu v pfiedmûtné oblasti tedy nelze v Ïádném pfiípadû hovofiit, byè se tato oblast v zásadû fiídí pouze relativnû obecn mi právními normami. V tomto ohledu by bylo velmi hrubou chybou ignorovat judikaturu ESD, která má nezastupitelnou roli pfii interpretaci unijního (dfiíve komunitárního) práva. I kdyï jsou rozhodnutí ESD de facto závazná pro strany sporu, nelze ignorovat jejich ir í dopad. DÛvodem je skuteãnost, Ïe kromû rozhodnutí v meritu vûci vûnuje ESD mimofiádnou pozornost i rozsáhlému zdûvodnûní, které podává i ob írnou interpretaci souvisejících ustanovení norem unijního práva. Reflexi závûrû ESD v tuzemsk ch právních úpravách ãlensk ch státû EU tak lze do znaãné míry chápat i jako prostfiedek, kter by mûl pfiispût k eliminaci stávajících ãi potenciálních rozporû mezi pfiíslu nou tuzemskou právní úpravou a unijním právem. Genschel a Jachtenfuchs v tomto ohledu uvádí, s odkazem na publikaci Sweeta, Ïe díky detailnímu zdûvodnûní, proã je (není) pfiíslu né pravidlo ve shodû s právem EU, vytváfií judikatura ESD obecné principy akceptovatelné daàové politiky pro EU jako celek. Pfiíspûvek je v stupem projektu specifického v zkumu Efektivní ekonomické fiízení podniku s ohledem na v voj globálních trhû Interní grantové agentury Vysokého uãení technického v Brnû s registraãním ãíslem FP-S--. Zákon ã. / Sb. ze dne. prosince, o zmûnû zákonû související se zfiízením jednoho inkasního místa a dal ích zmûnách daàov ch a pojistn ch zákonû. Jeho úãinnost nastává, s urãit mi v jimkami, aï... V tomto ohledu by bylo nicménû chybou ignorovat sdûlení Ministerstva financí âr o tom, Ïe úãinnost daného zákona mûïe b t je tû upravena na. ledna (viz www.mfcr.cz (.0.)). Autor se pro oznaãení Soudního dvora Evropské unie pfiidrïuje vïité a hojnû uïívané zkratky ESD. Tedy pfiíjmy, které v pojetí ãeského právního fiádu odpovídají pfiíjmûm dle odst. () ZDP. Napfi. uplatàování nezdaniteln ch ãástí základu danû (v pojetí ãeského ZDP viz ) ãi aplikaci metod zamezení dvojího zdanûní (viz f ãeského ZDP). ASPI [Automatizovan Systém Právních Informací] c Wolters Kluwer âr, a. s. Obecnû dané platí i pro pfiíjmy fyzick ch osob z podnikání. To svûdãí o tom, o jak politicky citlivou záleïitost se jedná a jak obtíïné je najít obecnou shodu. BRYCHTA, K. POLÁK, M. SVIRÁK, P. Vybraná judikatura Soudního dvora EU a zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob, Poradce /, s.. Viz Genschel, P. Jachtenfuchs, M. How the European Union constrains the state: Multilevel governance of taxation, European Journal of Political Research /, s. 00.
/ JURISPRUDENCE âlánky V souãasnosti lze vysledovat rostoucí poãet pfiípadû fie en ch ESD, které se dot kají pfiím ch daní (vãetnû danû z pfiíjmû fyzick ch osob). To svûdãí o rostoucím si uvûdomûní moïnosti domáhat se ochrany práv u ESD i v této oblasti. Kromû rostoucího poãtu se zvy uje i jejich relativní podíl na celkovém poãtu pfiípadû fie en ch ESD. Tento nárûst v ak na druhou stranu do urãité míry pfiispívá k tomu, Ïe judikatura se stává v nûkter ch aspektech nekonzistentní a bylo by pravdûpodobnû zapotfiebí provést urãitou revizi. Nûktefií autofii, viz napfi. Lang, poukazují dokonce i na existující rozpory v judikatufie ESD v oblasti pfiím ch daní. To je urãitû neïádoucí skuteãnost, neboè úkolem ESD je ujednocovat. V e uvedené v ak nesmí vést k závûru, Ïe judikatura ESD by mûla b t nutnû nemûnná. Sledování takového cíle by bylo neïádoucí a jen velmi tûïko obhajitelné. Z pochopiteln ch dûvodû je totiï zapotfiebí reflektovat zmûnu spoleãensk ch a právních podmínek. Posun ESD ve vnímání a hodnocení pfiíslu n ch otázek by v ak mûl b t jasnû vyjádfien a zdûvodnûn. Naplnûní pfiede le uvedeného poïadavku je velmi dûleïité, neboè pfiedmûtná oblast (tj. zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti) je ovlivàována unijním právem v zásadû právû pouze judikaturou ESD. Vyjdeme-li ze skuteãnosti, Ïe v ãlensk ch státech EU existují spoleãné rysy a principy zdaàování pfiíjmû ze závislé ãinnosti, je moïné identifikovat nûkolik základních oblastí, do nichï relevantní judikatura ESD smûfiuje. Ta je znaãnû rozsáhlá, aproto autor pfiíspûvku zamûfiil svou pozornost pouze na vybrané rozsudky, které prezentují stanovisko ESD ke zvolené tématice, pfiiãemï ne vïdy se jedná nutnû a pouze o problematiku zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti. Autor pfiíspûvku se zamûfiil i na nûkteré rozsudky ESD, v rámci kter ch byly fie eny otázky spoleãné pro zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob. Pfiípad Schumacker (C-/) Dotãen m ustanovením v pfiípadû Schumacker (C-/) byl ãl. (Voln pohyb pracovníkû) Smlouvy o zaloïení Evropského spoleãenství (dále jen SZES). V souãasnosti se jedná o ãl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen SFEU). Pfiedmûtem pfiípadu bylo, v obecné rovinû fieãeno, uplatnûní prostfiedkû sniïujících v slednou daàovou povinnost za situace, kdy z dûvodu pfiíslu n ch tuzemsk ch úprav k jejich uplatnûní nemohlo dojít ani ve státu zdroje ani ve státu daàové rezidence. Popis skutkového stavu Pan Schumacker, obãan a daàov rezident Belgie, byl zamûstnán v Nûmecku od. kvûtna do. prosince. Centrum jeho osobních zájmû zûstalo nicménû v Belgii, kde Ïil se svou Ïenou a dûtmi. Jedin m pfiíjmem domácnosti byl v zásadû pfiíjem pana Schumackera z jeho zamûstnání v Nûmecku. Jeho zamûstnavatel sráïel u zdroje splatnou daà z jeho mezd podle pravidel aplikovan ch na zdaàování da- Àov ch nerezidentû, tedy poplatníkû majících omezenou daàovou povinnost vztahující se pouze k pfiíjmûm ze zdrojû na území Nûmecka. V dûsledku toho nebyly brány v potaz osobní odpoãty a slevy, které byly uplatnitelné pouze daàov mi rezidenty. V roce poïádal pan Schumacker nûmeckého místnû pfiíslu ného správce danû, aby jeho danû byly urãeny podle pravidel aplikovateln ch pro daàové rezidenty, coï by vedlo k niï í daàové zátûïi pana Schumackera. Nûmeck správce danû tento poïadavek odmítl. Spor se dostal k nûmeckému soudu, kter se obrátil na ESD ohlednû interpretace volného pohybu pracovníkû ve svûtle nûmecké úpravy zdaàování daàov ch nerezidentû. Závûry ESD Pfiednû ESD znovu potvrdil, Ïe ãl. SES je zpûsobil limitovat suverenitu ãlensk ch státû v oblasti pfiímého zdaàování; konkrétnû pak podmínky a postupy zdaàování obãanû jin ch ãlensk ch státû. Stejnû tak na druhou stranu ESD uvedl, Ïe oblast pfiímého zdaàování jako TamtéÏ, s. 0 0. Autofii daného pfiíspûvku prezentují fiadu zajímav ch údajû, mj. poukazují i na nárûst poãtu fie en ch pfiípadû. Zatímco v období let vydal ESD pouze dvacet rozsudkû ve vûcech pfiím ch daní, v období let 0 to bylo jiï rozsudkû. Lang, M. Recent Case Law of the ECJ in Direct Taxation. Trends, Tensions and Contradictions. FINAL /0/0. Article based on Inaugural Lecture delivered by Prof. Lang on March 0 in Leuven, as revised for publication. Dostupné z http://www.wu-wien.ac.at (0.0.). Z daného úkolu soudu do znaãné míry vypl vá i absence disentujícího stanoviska u rozsudkû ESD. Lang, M. Recent Case Law of the ECJ in Direct Taxation. Trends, Tensions and Contradictions. FINAL /0/0. Article based on Inaugural Lecture delivered by Prof. Lang on March 0 in Leuven, as revised for publication. Dostupné z http://www.wu-wien.ac.at (0.0.). Ta pfiitom pochopitelnû, pfii respektování autonomie ãlensk ch státû, zasahuje pouze do situací, v nichï existuje mezinárodní prvek. Viz Kesti, J. (ed.) European Tax Handbook 0, Amsterdam 0. Je totiï nutné brát v potaz skuteãnost, Ïe v sledná daàová povinnost fyzick ch osob je determinována celou fiadou promûnn ch. Jedná se napfi. o osobní statut poplatníka, uplatàování nezdaniteln ch ãástí základu danû a mnohé dal í. Zpracováno dle: Rozsudek ESD v pfiípadu Schumacker ze dne. 0. (C-/). Mkrtchyan, T. (ed.). ECJ Direct Tax Compass, Amsterdam, s.. Brychta, K. Polák, M. Svirák, P. Vybraná judikatura Soudního dvora EU a zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob. Poradce /, s. 0. 0 0 0
âlánky JURISPRUDENCE / 0 0 0 taková nespadá do oblasti kompetencí ES (nyní EU pozn. autora pfiíspûvku). ESD poukázal na skuteãnost, Ïe situace rezidentû a nerezidentû není, v relaci k pfiím m daním, zpravidla srovnatelná. Po uvedení relevantních závûrû a odkazû ESD konstatoval, Ïe skuteãnost, Ïe ãlensk stát neposkytuje (negarantuje) nerezidentûm urãité daàové v hody, které jsou garantovány rezidentûm, nelze zpravidla povaïovat za diskriminaãní, neboè tyto dvû kategorie poplatníkû nejsou ve srovnatelné situaci. Nicménû ESD uvedl, Ïe situace pana Schumackera byla odli ná, protoïe obdrïel znaãnou ãást svého zdanitelného pfiíjmu ze zdrojû v Nûmecku (v kon závislé ãinnosti) s tím, Ïe neobdrïel Ïádn v znamn pfiíjem ve státu své daàové rezidence. V dûsledku této skuteãnosti stát jeho daàové rezidence (Belgie) nebyl v pozici, aby mu poskytl prospûch plynoucí ze zohlednûní jeho osobní a rodinné situace. Na základû této skuteãnosti ESD konstatoval, Ïe za tûchto podmínek vzniká diskriminace a to jako dûsledek skuteãnosti, Ïe osobní a rodinné okolnosti nerezidenta, kter obdrïel témûfi v echen svûj pfiíjem v jiném státu neï státu rezidence, nejsou brány v potaz ani ve státu daàové rezidence a ani ve státu zdroje pfiíjmu (tj. státu, ve kterém je zamûstnávání vykonáváno). Kromû toho bylo mj. ze strany ESD konstatováno, Ïe neodûvodnûnou diskriminaci vytváfií rovnûï právní úprava, která neposkytuje nerezidentûm, ktefií jsou obãany jin ch ãlensk ch státû, v hody z postupû roãního zúãtování. Ve skutkovû podobném, nikoliv v ak shodném, pfiípadû Gschwind (C-/), dospûl ESD k opaãnému závûru a to z toho titulu, Ïe % celkového pfiíjmu manïelû Gschwindov ch vzniklo ve státû jejich daàové rezidence, aproto v nûm mohly b t, podle ESD, brány v potaz osobní a rodinné okolnosti poplatníkû. Pfiípad Schumacker (C-/) je pravdûpodobnû jedním z nejãastûji uvádûn ch pfiípadû rozsudku ESD ve vztahu ke zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob. Nicménû jeho hodnocení odbornou vefiejností není jednotné; vyskytují se i kritické ohlasy t kající se zhodnocení dané situace. V souvislosti s v vojem judikatury ESD a jejím rostoucím poãtem je právû i v souvislosti s pfiedmûtn m rozsudkem ESD poukazováno na její urãitou nejednotnost. Pfiípad Persche (C-/0) V pfiípadû pana Heina Persche (C-/0) byl dotãen m ustanovením ãl. SES (Svobodn pohyb kapitálu). Podle souãasného právního stavu se jedná o ãl. SFEU. Popis skutkového stavu Pan Persche, daàov rezident SRN, vûnoval vûcn dar do Portugalska (konkrétnû se jednalo o dar sanatoriu). Následnû poïadoval moïnost odeãtu pfiíslu né ãástky ve svém daàovém pfiiznání. Navzdory skuteãnosti, Ïe sanatoria mûla v Portugalsku statut dobroãinné organizace a poplatník pfiedloïil potfiebné dokumenty, nûmecké daàové orgány tento odpoãet neumoïnily. Závûry ESD ESD své rozhodnutí opfiel o jednu ze základních svobod, na kter ch je vystavûno fungování EU, jmenovitû o svobodn pohyb kapitálu. ESD odmítl argument, Ïe voln pohyb kapitálu pokr vá pouze ekonomick pohyb kapitálu. Kromû toho ESD konstatoval, Ïe je irelevantní, Ïe pfiedmûtn dar byl darem naturálním. ESD rovnûï ve svém rozhodnutí uvedl, Ïe k dobroãinn m organizacím nemûïe b t pfiistupováno rozdílnû pouze z tohoto titulu, Ïe byly zaloïeny v zahraniãí. Pfiípad Damseaux (C-/0) Pfiípad Damseaux (C-/0) se rovnûï nevztahuje pouze ryze k pfiíjmûm ze závislé ãinnosti, nicménû se zab vá problematikou, která má z hlediska mezinárodního zdanûní pfiíjmû v EU velk v znam. Dotãen m ustanovením v pfiípadû Damseaux (C-/0) byl ãl. (Svobodn pohyb kapitálu) SZES v souãasnosti se jedná o ãl. SFEU. Pfiedmûtn spor se dot kal i ãl. SZES (ãlánek byl pfiijetím Lisabonské Osoby s neomezenou daàovou povinností v Nûmecku mohly uplatnit, pokud se jednalo o manïelsk pár, v hodnûj í reïim zdanûní. Kromû toho u osob s omezenou daàovou povinností se mûla daàová povinnost za plnû vypofiádanou na základû sráïky provedené plátcem. Je standardem, Ïe poplatník si mûïe uplatnit, v závislosti na svém osobním a rodinném statutu, poloïky sniïující v koneãném dûsledku v slednou daàovou povinnost. Tyto poloïky mají charakter nezdaniteln ch ãástek ze základu danû a/nebo slev na dani. Rozsudek ESD v pfiípadu Gschwind ze dne.. (C- /). Poukazuje na nû napfi. Meussen, G. T. K. Taxation of Individuals: (Recent) Developments in Case Law of the ECJ. ERA-Forum /0, s. (v daném pfiíspûvku se jedná o poznámku pod ãarou ã. ). Napfi. Lang, M. Recent Case Law of the ECJ in Direct Taxation. Trends, Tensions and Contradictions. FINAL /0/0. Article based on Inaugural Lecture delivered by Prof. Lang on March 0 in Leuven, as revised for publication. Dostupné z http://www.wu-wien.ac.at (0.0.). Dan autor poukazuje na vhodnost pfiehodnocení judikatury zaloïené na pfiípadu Schumacker (Schumacker case law) Zpracováno dle: Rozsudek ESD v pfiípadu Persche ze dne. 0. 0 (C-/0). Mkrtchyan, T. (ed.). ECJ Direct Tax Compass, Amsterdam, s.. Brychta, K. Polák, M. Svirák, P. Vybraná judikatura Soudního dvora EU a zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob, Poradce /, s.. Zpracováno dle: Rozsudek ESD v pfiípadu Damseaux ze dne.. 0 (C-/0). Mkrtchyan, T. (ed.). ECJ Direct Tax Compass. Amsterdam, s..
/ JURISPRUDENCE âlánky smlouvy zru en, resp. jeho obsah se do souãasné právní úpravy nepromítl). Popis skutkového stavu Pan Damseaux, rezident Belgie, od roku 0 do roku 0 obdrïel dividendy z Francie. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanûní (dále jen SZDZ) mezi Belgií a Francií uvalila Francie na tyto dividendy % sráïkovou daà. V Belgii, kde tyto dividendy obdrïel, poïadoval pan Damseux slevu na dani (zápoãet danû) ve v i sráïkové danû sraïené ve Francii. Správce danû nicménû tento poïadavek zamítl. V rámci dal ího postupu se spor dostal aï pfied ESD. Závûry ESD ESD konstatoval, Ïe dvojí zdanûní vycházející z paralelního v konu daàov ch kompetencí rûzn ch ãlensk ch státû EU není v rozporu se SZES. ESD uvedl, Ïe právo ES ve své souãasné podobû nestanoví obecná kritéria pro kompetence státû zdaàovat pfiíslu n pfiíjem (my leno v kontextu zamezení dvojího zdanûní v rámci Evropského spoleãenství). ESD tedy do el k závûru, Ïe v dûsledku této skuteãnosti je na ãlensk ch státech, aby pfiijaly opatfiení pro zamezení dvojího zdanûní (jako bylo právû uzavfiení da- Àové smlouvy mezi Belgii a Francií). V úhrnu ESD konstatoval, Ïe skuteãnost, Ïe vyplacené dividendy jsou podrobeny dani jak ve státû zdroje, tak i ve státû daàové rezidence, nebylo vrozporu s právem ES. V daném rozhodnutí se v podstatû deklaruje, Ïe stanovení práva státû pfiíslu n pfiíjem zdanit je mimo kompetence EU a bude se fiídit pfiíslu nou SZDZ (v pfiípadû, Ïe existuje). Pfiípad Gilly (C-/) V pfiípadu Gilly (C-/) se ESD vyjádfiil mj. i k metodám zamezení dvojího zdanûní. Dotãen mi ustanoveními v pfiípadû manïelû Gilliov ch byly ãl. (Voln pohyb pracovníkû) a ãl. (Odstranûní dvojího zdanûní) SES. V souãasnosti se v pfiípadû prvnû uvedeného jedná o ãl. SFEU; druh zmínûn se v souãasné právní úpravû jiï nevyskytuje, jak jiï bylo uvedeno v e. Popis skutkového stavu ManÏelé Gilliovi byli uãitelé, ktefií byli daàov mi rezidenty Francie. Pan Gilly, obãan Francie, uãil ve Francii, zatímco jeho manïelka, nûmecká obãanka, která nabyla sàatkem rovnûï francouzské obãanství, vyuãovala na státní kole v pfiíhraniãí na území Nûmecka. Podle SZDZ mezi Nûmeckem a Francií byl plat paní Gilliové zdaàován v Nûmecku. Byl v ak nicménû rovnûï zdaàován ve Francii, ale Francie povolovala zápoãet danû zaplacené v Nûmecku. V pfiípadû paní Gilliové ãinil tento zápoãet na dani ménû, neï ãinila daà zaplacená v Nûmecku z pfiíjmu tam dosaïeného. Závûry ESD Francouzsk národní soud (správní soud ve trasburku) se ve spojení se Ïalobou podanou manïeli Gilliov mi obrátil na ESD s fiadou otázek. Mezi nimi byly rovnûï otázky, zda svoboda pohybu pracovníkû vyluãuje nebo nevyluãuje aplikaci ustanovení SZDZ mezi Nûmeckem a Francií, podle nichï: daàov reïim aplikovateln na pfiíhraniãní pracovníky se li í v závislosti na tom, zda pracují v soukromém ãi vefiejném sektoru, mechanismus zápoãtu danû umoïàuje, Ïe pfiíhraniãní pracovníci, ktefií jsou zdaàování jak ve státu v konu svého zamûstnání, tak ve státu své daàové rezidence, jsou podrobeni vy í daàové zátûïi neï osoby, které dosahují pfiíjmu ze zamûstnání pouze ve státu své da- Àové rezidence. ESD do el k závûru, Ïe ustanovení pfiíslu né SZDZ, ve vztahu ke kter m byl ãinûn dotaz, není v rozporu se svobodou pohybu pracovníkû. ZároveÀ ESD poukázal na skuteãnost, Ïe ãlenské státy jsou oprávnûny stanovit kritéria pro zdaàování pfiíjmu a majetku (bohatství) za úãelem eliminace dvojího zdanûní mezi jin m mezinárodními smlouvami. Skuteãnost, Ïe SZDZ mezi Nûmeckem a Francií stanoví rozdílná kolizní kritéria v závislosti na tom, zda je poplatník pfiíhraniãní pracovník ãi ne nebo je zamûstnan m v soukromém ãi vefiejném sektoru musí b t zvaïována v kontextu uvedeného. Ohlednû otázky aplikace prostého zápoãtu danû ESD konstatoval, Ïe cílem daàové smlouvy (my leno SZDZ pozn. autora pfiíspûvku) není zajistit, Ïe poplatník není podroben vy ímu zdanûní v jednom státû, neï jakému by byl ve druhém, ale zabránit, aby stejn pfiíjem byl zdanûn v kaïdém z pfiíslu n ch dvou státû. Nepfiíznivé dûsledky mechanismu zápoãtu danû jsou v sledkem rozdílû mezi rozsahem zda- Àování v ãlensk ch státech a absencí právní âeská republika má uzavfieny SZDZ se v emi ãlensk mi státy EU. Jedin m státem z EHP (Evropsk hospodáfisk prostor), se kter m nemá âr uzavfienu SZDZ, je Lichten tejnsko. Zpracováno dle: Rozsudek ESD v pfiípadu Gilly ze dne. 0. (C-/). Mkrtchyan, T. (ed.). ECJ Direct Tax Compass, Amsterdam, s.. 0 0 0
âlánky JURISPRUDENCE / 0 0 0 úpravy v dané oblasti na úrovni ES stanovení rozsahu zdaàování je tedy v podstatû záleïitostí ãlensk ch státû. ESD se opûtovnû odvolal na pfiípad Schumacker. Pfiípad D (C-/0) Pfiípad pana D. (C-/0) se opût váïe k otázce uplatnûní poloïek sniïujících v slednou daàovou povinnost na stranû daàov ch nerezidentû, ktefií jsou daàov mi rezidenty jiného ãlenského státu. Kromû toho se zab vá i velmi dûleïitou otázkou, kterou byla povinnost aplikovat doloïku nejvy ích v hod (Most-Favoured-Nation-Treatment) v pfiípadû daàov ch nerezidentû. Dotãen m ustanovením v pfiípadû D (C-/0) byl opût ãl. (Svobodn pohyb kapitálu) SZES. V souãasné právní úpravû se jedná o ãl. SFEU. Popis skutkového stavu Poplatník, pan D., byl daàov m rezidentem Nûmecka, kter vlastnil nemovitost v Nizozemí, která v roce tvofiila % jeho majetku (aggregate wealth). Pan D. byl v Nizozemí podroben dani z majetku (net wealth tax). Pfii v poãtu jeho daàové povinnosti z v e uvedeného titulu poïadoval, aby byla brána v potaz základní sleva, ke které byli oprávnûni pouze da- Àoví rezidenti Nizozemí nebo nerezidenti, ktefií drïeli v Nizozemí vût inu svého majetku. Nizozem tí správci danû odmítli aplikovat tuto ãástku s poukazem na to, Ïe ménû jak 0 % jeho majetku (bohatství) bylo situováno v Nizozemí. Kromû toho podle SZDZ uzavfiené mezi Nizozemím a Belgií byli belgiãtí rezidenti oprávnûni uplatnit si základní slevu, i kdyï bylo v Nizozemí situováno ménû neï 0 % jejich majetku (bohatství). Tuto klauzuli v ak SZDZ uzavfiená mezi Nizozemím a Nûmeckem neobsahovala. Otázkou, která vyvstala a kterou musel ESD fie it bylo, zda odmítnutí poskytnutí základní slevy nûmeck m rezidentûm, ktefií v Nizozemí drïeli minoritní ãást svého majetku, bylo v rozporu se svobodou volného pohybu kapitálu, zatímco rezidenti a na základû nûkter ch SZDZ daàoví nerezidenti jiného ãlenského státu v ak k takové úlevû oprávnûni byli. V pfiíslu né dobû ani Nûmecko, ani Belgie, pfiedmûtnou daà neuplatàovali. Závûry ESD V rámci svého rozhodnutí se ESD opûtovnû odvolal na pfiípad Schumacker (blíïe viz pfiedchozí text). ESD konstatoval, Ïe situace osob podroben ch dani z pfiíjmû a osob podroben ch dani z majetku (bohatství) je podobná. ESD rovnûï uvedl, Ïe skuteãnost, Ïe Nûmecko neuvaluje daà z majetku a tedy Ïe pan D. není oprávnûn si uplatnit slevu v závislosti na jeho osobních okolnostech ani v jednom zúãastnûném státû (stát zdroje a stát daàové rezidence) nic nemûní na skuteãnosti, Ïe situace pana D. nebyla srovnatelná s pozicí daàového rezidenta Nizozemí. ESD dospûl k závûru, Ïe v takovém pfiípadû tedy není diskriminaãní odmítnout uplatnûní slevy, která je aplikovatelná pouze u daàov ch rezidentû. Ve svém rozhodnutí se musel ESD vyrovnat isdal í otázkou. Tou bylo, zda rozdílné zacházení s panem D. a belgick m rezidentem, kter je v analogické situaci s panem D. a kterému je garantována sleva (úleva) z danû z majetku (bohatství) na základû SZDZ mezi Nizozemím a Belgií, je dûvodem svévolné diskriminace zakázané ãl. a SES. V tomto ohledu ESD konstatoval, Ïe poplatník, kter je daàov m rezidentem v Belgii, není, co se t ãe slevy (úlevy) ve vûci danû z majetku situovaného v Nizozemí, ve srovnatelné situaci s poplatníkem mimo Belgii. Garance takové úlevy rezidentûm Belgie je prospûchem, kter není oddûliteln od zbytku SZDZ mezi Nizozemím a Belgií, ale naopak tvofií její integrální souãást a pfiispívá k její celkové rovnováze. ESD dospûl ke koneãnému závûru, Ïe odmítnutí poskytnutí v hody plynoucí ze SZDZ mezi Nizozemím a Belgií jednotlivci ze tfietího ãlenského státu není nesluãitelné se svobodou volného pohybu kapitálu.0 âeská právní úprava v kontextu rozsudkû ESD Podmínkou pro uplatnûní nezdaniteln ch ãástí základu danû, slev na dani a daàového zv - Zpracováno dle: Rozsudek ESD v pfiípadu D. ze dne.. 0 (C-/0). Mkrtchyan, T. (ed.). ECJ Direct Tax Compass, Amsterdam, s.. Kofler, G. W Schindler, C. P. Dancing with Mr. D : The ECJ s Denial of Most-Favoured-Nation Treatment in the D case, European Taxation /0, s. 0 0. Konkrétní jméno není uvedeno. 0 Toto rozhodnutí ESD rovnûï není pfiijímáno jednotnû. S ohledem na rozsah pfiíspûvku odkazuje autor na pfiíspûvek Koflera a Schindlera, kter podává ir í anal zu vãetnû argumentû svûdãících pro a proti pfiedmûtnému rozhodnutí (blíïe viz Kofler, G. W Schindler, C. P. Dancing with Mr. D : The ECJ s Denial of Most-Favoured-Nation Treatment in the D case, European Taxation /0, s. 0 0). V aktuálním znûní ZDP je podmínka vymezena v odst. (); v ZDP ve znûní zákona ã. / Sb. pak v odst. (). V pfiípadû slevy na dani se jedná o slevy vymezené v ba odst. () písm. b) e); dáno ustanovením ba odst. (). Ustanovení jsou shodná pro obû znûní ZDP. Zbylé slevy ba odst. () písm. a) a f) jsou uplatnitelné za stejn ch podmínek jak u daàov ch nerezidentû, tak i nerezidentû. Zákon ã. / Sb. vná í novou kategorii daàového zv hodnûní tzv. zamûstnanecké zv hodnûní. V pfiípadû tohoto daàového zv hodnûní nebude hrát roli, pokud zûstane právní úprava v tomto ohledu nezmûnûna, daàov status poplatníka.
/ JURISPRUDENCE âlánky hodnûní na dítû (dûti) je, aby alespoà 0 % celkov ch pfiíjmû daàového nerezidenta âr (kromû pfiíjmû, které nejsou pfiedmûtem danû, jsou od danû osvobozeny ãi jsou zdaàovány sráïkovou daní) mûlo zdroj na území âr. V aktuálním znûní je tato moïnost vyuïití prostfiedkû daàové optimalizace dána v em daàov m nerezidentûm âr bez ohledu na to, kde jsou daàov mi rezidenty. V ZDP ve znûní zákona ã. / Sb. v ak dochází k jedné v znamné zmûnû, a to k restrikci kategorie daàov ch nerezidentû, ktefií si budou moci tyto prostfiedky daàové optimalizace uplatnit, a to na daàové nerezidenty âr, ktefií jsou zároveà daàov mi rezidenty ãlenského státu EU, Norska nebo Islandu. Co se t ãe uznatelnosti daru poskytnutého právnické osobû se sídlem nebo fyzické osoby s bydli tûm na území jiného ãlenského státu EU, existuje tato moïnost teprve od.. 0. Uznatelnost platí i pro dary poskytnuté do Norska ãi Islandu. V ZDP ve znûní zákona ã. / Sb. je tato moïnost pochopitelnû zachována. Ohlednû aplikace metod zamezení dvojího zdanûní je aktuální znûní ZDP a ZDP ve znûní zákona ã. / Sb., aï na drobné v jimky, které se nedot kají sledovan ch aspektû, shodné. Jak vypl vá ze závûrû ESD, otázky spojené se SZDZ jsou v principu v podruãí smluvních státû a je tedy na nich, aby si vzájemné daàové kompetence upravily. Tuto skuteãnost reflektuje i ZDP, kter pouze definuje, resp. blíïe vymezuje, jednotlivé metody zamezení dvojího zdanûní a posloupnost jejich uïití. V úvodním ustanovení odst. () ZDP se stanoví, Ïe v pfiípadû smluvních státû bude pro zamezení dvojího zdanûní aplikována metoda stanovená SZDZ. V tomto ohledu nicménû ZDP ãiní jist prûlom, neboè ve svém f odst. () ZDP dává poplatníkovi (my leno pochopitelnû daàovému rezidentu âr) moïnost, aby v pfiípadû pfiíjmû ze závislé ãinnosti dosaïen ch ze smluvního státu aplikoval metodu vynûtí s v hradou progrese. To v ak nelze hodnotit jako jsoucí v rozporu se závûry ESD. Do jisté míry je trochu problematické faktické naplnûní aplikaãní pfiednosti mezinárodního práva ve smyslu ãl. Ústavy âr. V praxi ov em problémy nevznikají, neboè se poplatníkovi (daàovému rezidentu âr) v zásadû nabízí vítan prostfiedek optimalizace jeho daàové zátûïe. Závûr Úhrnem je moïné konstatovat, Ïe souãasn ZDP a ZDP ve znûní zákona ã. / Sb. nekoliduje se závûry ESD, resp. je reflektuje. ByÈ v mnoha pfiípadech chybí v dûvodov ch zprávách fiady novel ZDP poukaz na konkrétní rozsudky ESD, které vedly k iniciování pfiíslu n ch zmûn, z jin ch zdrojû je patrné, Ïe judikatufie ESD je vûnována pfied novelizací ZDP patfiiãná pozornost. Z ustálené judikatury ESD je patrné, Ïe podmínkou pro to, aby potenciální pfiípad (spor) ve vûci zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti spadal do kompetence ESD a mohlo b t tedy rozhodováno v pfiedmûtné vûci, je existence mezinárodního prvku. ESD pfiitom svá rozhodnutí staví na základních svobodách ve spojení se zákazem diskriminace (záfin m pfiíkladem jsou rozsudky v pfiípadu Schumacker, Gerritse ãi Persche). Na druhou stranu se v ak ESD necítí b t povolán k tomu, aby zaãal pova- Ïovat otázky spojené se SZDZ a jejich aplikací za ty, které spadají do pravomoci EU. V tomto ohledu odkazuje na smluvní volnost stran a hlavní cíl SZDZ, kter m je zamezení (resp. eliminace) dvojího zdanûní. Stimulem ke zmûnû tohoto pfiístupu ESD by evidentnû bylo vytvofiení explicitní právní úpravy v unijním právu. V tomto ohledu nelze, podle názoru autora pfiíspûvku, v blízké budoucnosti oãekávat nûjakou zmûnu.0 Na základû souãasného legislativního v voje v EU se zdá, Ïe rozhodující roli ve své podstatû bude i nadále sehrávat pouze judikatura ESD. Podmínka uplatnûní daàového zv hodnûní je stanovena v obou znûních ZDP v c odst. (). Podmínka 0 % pfiíjmû ze zdrojû na území âr je, dle ãeského zákonodárce, podmínkou srovnatelnosti situace ãeského daàového rezidenta a nerezidenta. Shodnou podmínku stanoví napfi. i slovensk zákon o daních z pfiíjmû pro uplatnûní nezdaniteln ch ãástí základu danû ãi daàového bonusu (viz odst. () a odst. () zákona ã. /0 Slovenské Sb., ve znûní p. p.). Nûkteré státy stanoví hranici niï í. Napfi. estonsk zákon o daních z pfiíjmû (Tulumaksuseadus) ve svém odst. () stanoví pro uplatnûní odãitateln ch poloïek pro daàové rezidenty jiného státu EHP podmínku dosaïení alespoà % pfiíjmû ze zdrojû v Estonsku. Tato podmínka dokonce ani nemusí b t splnûna v pfiípadû, Ïe poplatník prokáïe, Ïe si nemohl uplatnit odãitatelné poloïky (deductions) z titulu svého rezidentství v jiném státû (viz odst. () estonského zákona o daních z pfiíjmû) inspirace judikaturou ESD je tedy více neï zfiejmá. Norsko a Island jsou státy Evropského hospodáfiského prostoru (EHP). Tj. státû, které jsou smluvními stranami pfiíslu n ch SZDZ. Ústavní zákon ã. / Sb., Ústava âr, ve znûní p. p. Pfiíkladem mohou b t napfi. zápisy z jednání Koordinaãního v boru s Komorou daàov ch poradcû âr. Rozsudek ESD v pfiípadu Gerritse ze dne.. 0 (C-/0). 0 O tom do jisté míry svûdãí i ponûkud ustrnulé snahy Komise ohlednû pfiijetí modelu evropské smlouvy o zamezení dvojího zdanûní (viz napfi. IROK, J. Danû v Evropské unii, Praha, s. ). RovnûÏ se zdá, Ïe pozornost je nyní soustfiedûna na zdaàování pfiíjmû právnick ch osob, coï lze demonstrovat existujícím návrhem smûrnice o spoleãném konsolidovaném základu danû z pfiíjmû právnick ch osob (COM() final/). Na druhou stranu v ak i souãasná právní úprava obsahuje jisté vyuïitelné prostfiedky. Jak uvádí Helminen, v souãasnosti je moïné dovodit pravomoc pro pfiímé danû z ãl. a ãl. SFEU (viz HELMINEN, M. EU Tax Law. Direct Taxation. Amsterdam 0, s. ). Jejich vyuïití pro oblast zdaàování pfiíjmû fyzick ch osob ze závislé ãinnosti, ale i pfiíjmû z podnikání, nepovaïuje autor pfiíspûvku v souãasnosti za pravdûpodobné. 0 0 0
0 0 0 âlánky JURISPRUDENCE / Povinnost kraje poskytovat sociální sluïby dle ust. písm. a) zákona o sociálních sluïbách MARTIN TEFKO V aplikaãní praxi se vyskytly závaïné v kladové problémy v souvislosti s ust. písm. a) zákona ã. /0 Sb. o sociálních sluïbách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále ZSS ). Ust. písm. a) ZSS ukládá krajskému úfiadu povinnost zajistit ve spolupráci poskytnutí sociálních sluïeb. ZSS nestanoví jak m konkrétním zpûsobem má kraj jednat pfii zaji Èování poskytování sociálních sluïeb. Kraje se proto oprávnûnû ptají, jakou pûsobnost zakládá ust. písm. a) ZSS krajsk m úfiadûm, resp. krajûm a jak m zpûsobem má b t tato pûsobnost ex lege naplnûna? Má se jednat pouze o spolupráci s poskytovateli sociálních sluïeb, nebo je moïné pouïít prostfiedky vrchnostenského donucení? Ve hfie pfiitom není nic men ího, neï lidská dûstojnost a zdraví. Povinnost zajistit poskytnutí sociálních sluïeb je ZSS pfiedvídána mimo jiné v situacích, kdy poskytovatel sociálních slu- Ïeb ukonãil poskytování sociálních sluïeb a osoby, kter m tento poskytovatel dosud poskytoval sociální sluïby, se nacházejí v bezprostfiedním ohroïení sv ch práv a zájmû a nejsou schopny samy si zajistit pokraãující poskytování sociálních sluïeb. Konkrétnû se mûïe jednat napfi. o domovy pro seniory, ktefií jiï nemají kam jít, provozovatel v ak nemûïe ãi nechce poskytovat tûmto klientûm dál sociální sluïby. K povaze pûsobnosti kraje dle písm. a) ZSS Ust. písm. a) ZSS je obsaïeno v ãásti III. (Sociální sluïby) hlavû II. (Podmínky poskytování sociálních sluïeb) oddílu. nazvaném PÛsobnost pfii zaji Èování sociálních sluïeb. Ust. písm. b) a c) ZSS ukládají krajskému úfiadu koordinovat poskytování sociálních sluïeb jednak obecnû (písm. c) cit. ustanovení), jednak vûãi osobám, jejichï práva a zájmy jsou ohroïeny trestnou ãinností jiné osoby (písm. b) cit. ustanovení). Pfiedmûtné písm. a) cit. ustanovení, na rozdíl od ostatních písmen, ukládá krajskému úfiadu nikoliv koordinovat, ale zajistit ve spolupráci poskytnutí sociálních sluïeb. Povinnost zajistit poskytnutí sociálních sluïeb je vázána na skuteãnost, Ïe poskytovatel sociálních sluïeb ukonãil poskytování sociálních sluïeb z dûvodu zru ení registrace, pozbytí platnosti jeho registrace, nebo z jiného dûvodu. Dal í podmínkou je, Ïe osoby, kter m tento poskytovatel dosud poskytoval sociální sluïby, se nacházejí v bezprostfiedním ohroïení sv ch práv a zájmû a nejsou schopny samy si zajistit pokraãující poskytování sociálních sluïeb. Ust. písm. a) ZSS je stále v pûvodní redakci, nebylo dotãeno Ïádnou z následn ch novel ZSS. Jedním z klíãov ch problémû pro zodpovûzení poloïené otázky je urãení o jakou pûsobnost se v fie eném pfiípadû jedná. Nûkteré z krajû oprávnûnû nárokují aplikaci ust. odst. písm. b) ZSS, které skuteãnû dle ust. odst. ZSS je v konem pfienesené pûsobnosti. Na druhou stranu je nutno doplnit, Ïe platné právo fiadí právû do samostatné pûsobnosti takové záleïitosti, jejichï plnûní je bezprostfiedním zájmem existence a rozvoje územního spoleãenství. Péãe o sociálnû slabé ãi vylouãené tradiãnû mezi takové záleïitosti fiazena byla. Zmínit lze patent o tulácích a Ïebrácích, josefínské reformy, zákon ze. prosince ã. fi. z. ãi ust. zákona ã. / Sb. o pûsobnosti orgánû âeské socialistické republiky v sociálním zabezpeãení, ve znûní do.. 0. Právû tyto záleïitosti jsou totiï územnímu samosprávnému celku jakoïto subjektu vefiejné správy i právnické osobû vlastní ; jsou v bezprostfiedním zájmu existence a rozvoje územního spoleãenství. Proto téï dle ust. odst. zákona ã. / Sb., v redakci do.. 0 Tento pfiíspûvek vznikl díky finanãní podpofie poskytované Grantovou agenturou âeské republiky v rámci standardního grantového projektu Obãané tfietích státû a jejich problémy v systémech ãeského sociálního poji tûní a pobytového práva, reg. ã. P0//. Ust. písm. c) ZSS bylo do ZSS vloïeno ãl. III bodem zákona ã. / Sb. kter m se mûní zákon ã. /0 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, zákon ã. /0 Sb., o sociálních sluïbách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, zákon ã. / Sb., o státní sociální podpofie, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a dal í související zákony, s úãinností od... Petr Tröster a kolektiv: Právo sociálního zabezpeãení,. vydání, C. H. Beck,, s.. V souladu s touto úpravou tak mûly podpory chud m se bráti pfiedev ím z fondû chud ch, tzv. ústavû chud ch, které mûly b t zfiízeny v kaïdé obci. Pokud tyto pfiíjmy nepostaãovaly, mûla doplácet obec. Více Hru ka, Z. Hospodáfiská zákonovûda pro âechy a Moravu, uãebnice pro uãili tû zemûdûlská a kniha pro rolníka,. vyd., v Chrudimi 0, str..
/ JURISPRUDENCE âlánky (tj. do nabytí úãinnosti ZSS), kraj v samostatné pûsobnosti zfiizoval a spravoval zafiízení sociální péãe a ústavy sociální péãe, které vykonávaly diagnostickou sluïbu, rozhodoval o pfiijetí do ústavû sociální péãe, které spravoval, o ukonãení pobytu v nich, o pfiemístûní do jin ch ústavû, které spravoval, o úhradû za sluïby v ústavech poskytované a o pfiípadné úhradû za sluïby poskytované v ostatních zafiízeních sociální péãe, pokud je spravoval, jakoï i rozhodoval o poskytování peãovatelské sluïby, kterou zabezpeãoval aoúhradû za ni. Dle ust. odst. krajského zfiízení v redakci do.. 0 kraj peãoval v rámci samostatné pûsobnosti zejména o vytváfiení podmínek pro rozvoj sociální péãe. Z tûchto dûvodû a v souladu s tradiãním ãlenûním úkolû územní samosprávy zmiàuje dûvodová zpráva k ZSS (tisk PS PâR ã. 0, 0, zvlá tní ãást), Ïe ust. upravuje okruh pûsobností krajû v samostatné pûsobnosti. ZSS zde sice v slovnû nezmiàuje, Ïe se jedná o samostatnou pûsobnost kraje, to v ak nevadí. Dle ust. krajského zfiízení platí, Ïe pokud nevypl vá ze zákona, kter upravuje pûsobnost samosprávn ch celkû, Ïe jde o pfienesenou pûsobnost, jde o samostatnou pûsobnost. Ust. ZSS fie í pûsobnost v oblasti sociálních slu- Ïeb. Jedná-li se v tûchto pfiípadech o nepfiím v kon státní správy, pak se jedná o v kon pfienesené pûsobnosti. Tím je napfi. povinnost kraje pfieposlat úãelovû urãené finanãní prostfiedky jednotliv m registrovan m poskytovatelûm sociálních sluïeb v souladu se zpracovan mi stfiednûdob mi plány rozvoje sociálních slu- Ïeb. Ust. písm. a) ZSS v ak upravuje, jak to zmiàuje dûvodová zpráva: PÛsobnosti smûfiují zejména k aktivnímu zji Èování potfieb osob v oblasti sociálních sluïeb jak na území obce, tak území kraje, které vede ke zpracování plánû rozvoje sociálních sluïeb. Tento v klad je dále podepfien právû ust. ZSS. Zatímco zále- Ïitosti samostatné pûsobnosti vykonávají samosprávné jednotky zásadnû vlastními prostfiedky (s moïn mi dotacemi ze státního rozpoãtu), na zaji Èování agend státní správy je povinen územním samosprávn m celkûm pfiispívat stát. Dle ust. odst. krajského zfiízení se jedná o pfiíspûvek na v kon pfienesené pûsobnosti. Pokud by se v pfiípadech dle písm. a) ZSS mûlo jednat o nepfiím v kon státní správy, pak by v kon státní správy nemohl b t financován formou dotací, byè by na poskytnutí dotace mûl kraj právní nárok. Z uvedeného vypl vá, Ïe kraj vykonává pûsobnost dle ust. písm. a) ZSS v samostatné pûsobnosti. Jedná se o tzv. samostatnou pûsobnost obligatorní, tedy pfiípad, kdy kraj je povinen tyto úkoly splnit. S ohledem na obligatornost zadan ch úkolû je v ust. ZSS zmínûno:.se krajûm poskytne dotace. Na rozdíl od ustanovení, ZSS je tak vyjádfien nárok na její poskytnutí. Prevence, registrace a správní trestání Aã ZSS nestanoví pfiímo v ust. písm. a) ZSS zpûsob, jak m by mûl kraj zajistit plnûní povinnosti, vypl vá tento zpûsob ze související úpravy. Tak pfiedev ím kraj by mûl pfied zpracováním plánû rozvoje sociálních sluïeb a povolením registrace konkrétním poskytovatelûm sociálních sluïeb provést anal zu stávajících zdrojû a potfieb a pfiipravit strategii zaji Èování a rozvoje sociálních sluïeb (tzv. programovací úkon). Tato strategie by mûla poãítat nejenom s (prost m) pokrytím poptávky po sociálních sluïbách v kraji, ale mûla by téï preventivnû reagovat na v padek nûkter ch poskytovatelû sociálních sluïeb. MÛÏe se jednat o doãasné pfieru ení v poskytování sociálních sluïeb i pfieru ení dlouhodobé. ZSS ukládá kraji jednat v pfiípadech dle ust. písm a) ZSS. Pro tento mandatorní pfiípad by mûl kraj rozpracovat plány náhradního fie ení. Kraj by v ak mûl b t pfiipraven na pomoc v poskytování sociálních sluïeb obãanûm kraje téï v dal ích ménû naléhav ch pfiípadech. Kraj by mûl jako fiádn hospodáfi téï vytváfiet finanãní rezervy pro tyto pfiípady. Dvû v slovnû zmínûné skutkové situace dle písm. a) ZSS (ukonãení poskytování sociálních sluïeb z dûvodu zru ení registrace a pozbytí platnosti jeho registrace) dále úzce souvisí s tím, Ïe kraj je nejenom hlavním plánovacím místem pro oblast poskytování sociálních slu- Ïeb, ale pûsobí téï jako obecn registraãní orgán. Kraj je tak vybaven nástrojem pro naplnûní pfiipraven ch a fiádnû schválen ch plánû rozvoje sociálních sluïeb. Kraj je oprávnûn rozhodovat o oprávnûní k poskytování sociálních sluïeb formou registrace. Kraj je takto jako registrující orgán oprávnûn pfiezkoumat splnûní podmínek registrace, kter mi mimo jiné je dostateãné materiální, technické a personální zázemí pro poskytování sociálních sluïeb. Îadateli tak musí svûdãit vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichï budou poskytovány sociální Správní právo,. vydání, 0, s.. Srov. Ust. odst. ZSS a dále tisk PS PâR ã. 0, 0, obecná ãást, bod. písm. b). Tisk PS PâR ã. 0, 0, zvlá tní ãást, komentáfi k a. K tomu pfiedev ím K. Koldinská in Petr Tröster a kolektiv: Právo sociálního zabezpeãení,. vydání, C. H. Beck,, s.. V jimku tvofií pouze poskytovatelé sociálních sluïeb, u nichï je zfiizovatelem Ministerstvo práce a sociálních vûcí. 0 0 0
âlánky JURISPRUDENCE / 0 0 0 sluïby, Ïadatel je povinen mít zaji tûny materiální a technické podmínky odpovídající druhu poskytovan ch sociálních sluïeb a v neposlední fiadû nesmí b t na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je Ïadatelem o registraci, prohlá en konkurs nebo proti ní nesmí b t zahájeno konkursní nebo vyrovnací fiízení anebo návrh na prohlá ení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Îádost o registraci musí dále obsahovat napfi. popis personálního zaji tûní poskytovan ch sociálních sluïeb a plán finanãního zaji tûní sociálních sluïeb. Na kraji je dále, aby prûbûïnû provádûl kontrolu a vyhodnocování plnûní plánû s cílem optimalizovat síè sociálních sluïeb na území obce a kraje a jejich dostupnosti pro klienty. Za tím úãelem je kraj nadán téï sankãní pravomocí. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, Ïe poskytuje sociální sluïby bez oprávnûní k jejich poskytování podle odst. ZSS, neposkytuje sociální sluïby v rozsahu stanoveném v rozhodnutí oregistraci podle odst. ZSS ãi nesplní ve lhûtû stanovené registrujícím orgánem opatfiení k odstranûní nedostatkû zji tûn ch pfii kontrole registraãních podmínek podle a odst. ZSS. Kraj je koneãnû jako registrující orgán oprávnûn ve zvlá È závaïn ch pfiípadech zakroãit a rozhodnout o zru ení registrace. Kraj je tak konkrétnû povinen rozhodnout o zru ení registrace, jestliïe poskytovatel sociálních sluïeb pfiestane splàovat podmínky uvedené v ust. a 0 ZSS (podmínky registrace a sjednání poji tûní), poskytovateli sociálních sluïeb byla uloïena sankce za správní delikt v pfiípadû zvlá È závaïného poru ení povinnosti stanovené poskytovatelûm sociálních sluïeb, poskytovatel sociálních slu- Ïeb nesplàuje standardy kvality (ust. ZSS) aknápravû nedo lo ani na základû uloïen ch opatfiení pfii inspekci sociálních sluïeb, nebo poskytovatel sociálních sluïeb poïádá o zru ení registrace; tato Ïádost musí b t podána nejménû mûsíce pfiede dnem ukonãení ãinnosti. Závûr Kraj vykonává pûsobnost dle ust. písm. a) ZSS v samostatné pûsobnosti. Jedná se o tzv. samostatnou pûsobnost kraje obligatorní, tedy pfiípad, kdy kraj je povinen tyto úkoly splnit. Náklady vzniklé pfii zaji Èování povinnosti pokraãovat v poskytování sociálních sluïeb dle ust. písm. a) se krajûm hradí formou dotace. Na poskytnutí dotace dle ust. ZSS má kraj právní nárok. Na povinnost zaloïenou ust. písm. a) ZSS je moïno reagovat jednak preventivnû, jednak v rámci registraãního fiízení a správního trestání. Strategie zaji Èování a rozvoje sociálních sluïeb zpracovaná pfiedem krajem by mûla poãítat nejenom s (prost m) pokrytím poptávky po sociálních sluïbách v kraji, ale mûla by téï preventivnû reagovat na v padek nûkter ch poskytovatelû sociálních sluïeb dle ust. písm a) ZSS v poskytování sociálních sluïeb a obsahovat plány náhradního fie ení pro tyto pfiípady. Kraj by mûl jako fiádn hospodáfi téï vytváfiet finanãní rezervy pro tyto pfiípady. V rámci registraãního fiízení by mûlo b t vylouãeno, Ïe bude povoleno poskytování sociálních sluïeb takovému provozovateli, kter jiï od poãátku poru uje podmínky registrace ãi kter není na provozování sociálních sluïeb pfiipraven materiálnû nebo personálnû. Koncepãnû pak lze doporuãit, aby ZSS explicitnû upravil pravomoc kraje jednat vrchnostensk mi prostfiedky bûhem zaji Èování pokraãování v poskytování sociálních sluïeb dle ust. písm. a) ZSS. V praxi se totiï ukázala b t naivní pfiedstava, Ïe kraje budou schopny samy, pfiípadnû ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních sluïeb pokraãovat v poskytování sociálních sluïeb tûm, ktefií se nacházejí v bezprostfiedním ohroïení sv ch práv a zájmû a pfiitom nejsou schopni si sami zajistit pokraãující poskytování sociálních sluïeb.
/ JURISPRUDENCE âlánky Anal za judikatury vztahující se k postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû v âeské republice JUDR. ROMAN VYBÍRAL, KATEDRA FINANâNÍHO PRÁVA A FINANâNÍ VùDY, PRÁVNICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Cílem tohoto ãlánku je provést anal zu rozhodovací ãinnost ãesk ch soudû vztahující se pfiímo ãi nepfiímo k otázce právního postavení profesionálních sportovcû v oblasti kolektivních sportû z vefiejnoprávního (pfiedev ím finanãnû-právního) hlediska. Tato otázka je na území âeské republiky jiï fiadu let pomûrnû hojnû diskutována, pfiiãemï zásadní kontroverze spoãívá ve vnímání tûchto sportovcû jako osob vykonávajících závislou ãinnost, pfiípadnû jako osob vykonávajících samostatnou v dûleãnou ãinnost ve smyslu zákona ã. / Sb., o daních z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (dále jen zákon o daních z pfiíjmû ). PfievaÏující praxe v âeské republice spoãívá ve vnímání profesionálních sportovcû jako osob vykonávajících samostatnou v dûleãnou ãinnost. Tato skuteãnost byla jiï nûkolikrát podrobena kritice jak z fiad samotného sportovního prostfiedí, tak z oblasti právní teorie. V dobû, kdy svûtlo svûta spatfiil návrh vûcného zámûru nového zákona o daních z pfiíjmû, nastalo v znamnûj í rozãefiení vod v oblasti profesionálního sportu. Byl zde totiï formulován názor, Ïe by tito do budoucna mûli b t zdaàováni jako osoby vykonávající závislou ãinnost podle zákona o daních z pfiíjmû. Návrh vûcného zámûru nového zákona o daních z pfiíjmû stanovil, Ïe za pfiíjmy ze závislé ãinnosti budou novû prohlá eny i pfiíjmy profesionálních sportovcû z kolektivních sportû (...). Takto jsou ostatnû profesionální sportovci vnímáni i ve vût inû zemí Evropské unie a dále v celé fiadû zemí, v nichï sport zaujímá tradiãnû nezastupitelnou úlohu. Jedním ze základních vodítek, které fakticky slouïí i v tzv. kontinentálním systému práva k interpretaci práva, je judikatura soudû, a to zejména tzv. soudû nejvy ích instancí. Na tomto místû se tedy pokusím blíïe zanalyzovat rozhodovací ãinnost ãesk ch soudû a na základû této anal zy dovodit, zda závûry vze lé ze zkouman ch soudních rozhodnutí odpovídají zavedené praxi v âeské republice a zda tato praxe odpovídá znûní relevantních právních pfiedpisû, konkrétnû pfiedev ím zákona o daních z pfiíjmû. Relevantní judikatura Nejvy í správní soud se touto otázkou nepfiímo zab val ve svém rozsudku z roku 0. Soud se pfiedev ím zab val konstrukcí zákona o daních z pfiíjmû, pfiiãemï hlavní dûraz byl kladen na pojetí pomûru obdobného pomûru pracovnûprávnímu, sluïebnímu nebo ãlenskému, v nichï je poplatník pfii v konu práce pro plátce pfiíjmu povinen dbát pfiíkazû plátce, ve smyslu odst. písm. a) zákona o daních z pfiíjmû. Podle soudu se jedná o takov pomûr, kter není pracovnûprávním, sluïebním nebo ãlensk m pomûrem, kter v ak svojí podstatou a funkcí uveden m pomûrûm odpovídá, tj. jeho základní charakteristiky jsou shodné jako utûchto pomûrû. Ke znakûm spoleãn m pro pomûry pracovnûprávní, sluïební a ãlenské se vyjádfiil následovnû. Pracovnûprávnímu, sluïebnímu a ãlenskému pomûru je spoleãné v první fiadû to, Ïe se jedná o právní vztah (...) Tento právní vztah vzniká mezi subjekty, jichï se t ká, a to nejãastûji na základû dvoustranného právního úkonu (typicky pracovní smlouvy), tedy shodného projevu vûle smluvních stran (...) nutno vïdy posuzovat jeho skuteãn, úãastníky vztahu zam len a chtûn obsah, a nikoli pouze stránku vnûj kovou (...). Zde bych rád uvedl, Ïe v praxi dochází na profesionální úrovni v oblasti kolektivních sportû ve vût inû pfiípadû k uzavírání tzv. profesionálních smluv mezi hráãem a sportovním klubem. Obsahem tûchto smluv jsou vzájemná práva a povinnosti klubu i hráãe. Pro ilustraci nastíním situaci ohlednû profesio- Tento text byl zpracován s finanãní podporou a v rámci projektu Finaãnû-právní nástroje boje s dluhovou krizí, SVV ã. 0/, realizovaného na Právnické fakultû Univerzity Karlovy v Praze. Viz http://www.mfcr.cz (.. ) Viz rozsudek Nejvy ího správního soudu ze dne.. 0, sp. zn. Afs /0. Jedná se nejãastûji o nepojmenované smlouvy podle zákona ã. 0/ Sb., obãansk zákoník, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Viz napfi. Sluka T. Profesionální sportovec: právní a ekonomické aspekty. Praha: Havlíãek Brain Team, 0, s.. 0 0 0