Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Oldřich Šoba, Ph.D. Markéta Slezáková Brno 2013

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Oldřichu Šobovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky, rady a spolupráci při vypracování práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo vypracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Oldřicha Šoby, Ph.D. a s použitím literatury a internetových zdrojů, které řádně cituji. V Brně dne 22. května 2013

Abstract Slezáková, M. Building savings in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. This thesis deals with the analysis and comparison of markets and products for building savings in the Czech Republic and the Federal Republic of Germany according to established criteria. It acquaints the reader with the characteristics of building savings and the development of selected indicators. The thesis contains an model example of calculation of the phases of building savings together with evaluation of achieved results, for practical comparison of the both countries. Keywords Building savings, building savings loan, bridge loan, profitability, state support. Abstrakt Slezáková, M. Stavební spoření v České republice a Spolkové republice Německo. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací trhů a produktů stavebního spoření v České republice a Spolkové republice Německo dle stanovených kritérií. Seznamuje čtenáře s charakteristikou stavebního spoření a vývojem zvolených ukazatelů. Práce obsahuje modelový příklad výpočtu jednotlivých fází stavebního spoření spolu s vyhodnocením dosažených výsledků, pro praktické porovnání obou zemí. Klíčová slova Stavební spoření, řádný úvěr ze stavebního spoření, překlenovací úvěr, výnosnost, státní podpora.

Obsah 9 Obsah 1 Úvod 15 2 Cíl práce a metodika 16 3 Literární rešerše 18 3.1 Historie stavebního spoření... 18 3.2 Stavební spoření v České republice... 19 3.2.1 Stavební spořitelny... 20 3.2.2 Státní podpora... 21 3.2.3 Fáze stavebního spoření... 24 3.2.4 Alternativní forma financování bydlení... 32 3.2.5 Novela zákona o stavebním spoření... 35 3.3 Stavební spoření ve Spolkové republice Německo... 35 3.3.1 Stavební spořitelny... 35 3.3.2 Státní podpora... 36 3.3.3 Fáze stavebního spoření... 38 3.3.4 Alternativní forma financování bydlení... 41 3.4 Dílčí závěr... 42 4 Vlastní práce 44 4.1 Fáze spoření... 46 4.1.1 Fáze spoření v České republice... 46 4.1.2 Fáze spoření v Německu... 50 4.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření... 54 4.2.1 Fáze úvěru ze stavebního spoření v České republice... 54 4.2.2 Fáze úvěru ze stavebního spoření v Německu... 56 4.3 Komparace... 59 4.3.1 Komparace fáze spoření... 59 4.3.2 Komparace fáze úvěru ze stavebního spoření... 62 5 Vyhodnocení, doporučení a diskuze 64

10 Obsah 6 Závěr 67 7 Zdroje 69

Seznam obrázků 11 Seznam obrázků Obr. 1 Vývoj reálně vyplacené státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR 23 Obr. 2 Vývoj smluv stavebního spoření v letech 2002 až 2011 v ČR 27 Obr. 3 Vývoj a struktura úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR 31 Obr. 4 Obr. 5 Vývoj hypotečních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu v letech 2002 až 2011 v ČR 34 Vývoj průměrných úrokových sazeb hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2013 v ČR 34 Obr. 6 Vývoj a struktura úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu 40 Obr. 7 Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu 41 Obr. 8 Podíl cílových částek připadající na nové smlouvy na HDP 43 Obr. 9 Výnosnost spořicí fáze v ČR Varianta A 47 Obr. 10 Výnosnost spořicí fáze v ČR Varianta B 48 Obr. 11 Výnosnost fáze spoření v ČR 49 Obr. 12 Výnosnost spořicí fáze v Německu Varianta A 51 Obr. 13 Výnosnost spořicí fáze v Německu Varianta B 52 Obr. 14 Výnosnost fáze spoření v Německu 53 Obr. 15 Přeplatek úvěru v ČR Varianta A 55 Obr. 16 Přeplatek úvěru v ČR Varianta B 56 Obr. 17 Přeplatek úvěru v Německu Varianta A 57 Obr. 18 Přeplatek úvěru v Německu Varianta B 58 Obr. 19 Výnosnost fáze spoření v % p. a. 60

12 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Změny státní podpory v ČR 21 Tab. 2 Vývoj státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR 23 Tab. 3 Vývoj ukazatelů spoření v letech 2002 až 2011 v ČR 27 Tab. 4 Vývoj úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR 30 Tab. 5 Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR 33 Tab. 6 Formy státní podpory v Německu 37 Tab. 7 Vývoj ukazatelů spoření v letech 2005 až 2010 v Německu 39 Tab. 8 Vývoj úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu 40 Tab. 9 Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2010 v Německu 41 Tab. 10 Počet nově uzavřených smluv připadajících na 1 000 obyvatel 43 Tab. 11 Varianty příjmu klienta stavebního spoření 44 Tab. 12 Souhrn ukazatelů stavebního spoření 45 Tab. 13 Fáze spoření v ČR - Varianta A (Kč) 47 Tab. 14 Fáze spoření v ČR - Varianta B (Kč) 48 Tab. 15 Fáze spoření v Německu - Varianta A (EUR) 51 Tab. 16 Fáze spoření v Německu - Varianta B (EUR) 52 Tab. 17 Fáze úvěru v ČR - Varianta A (Kč) 55 Tab. 18 Fáze úvěru v ČR - Varianta B (Kč) 56 Tab. 19 Fáze úvěru v Německu - Varianta A (EUR) 57 Tab. 20 Fáze úvěru v Německu - Varianta B (EUR) 58 Tab. 21 Výnosnost spořicí fáze v ČR a Německu (% p. a.) 60 Tab. 22 Přeplacená část úvěru v ČR a Německu (%) 62

Seznam tabulek 13 Tab. 23 RPSN ve fázi úvěru v ČR a Německu (% p. a.) 63 Tab. 24 Návrh nároku na státní podporu v ČR 65

Úvod 15 1 Úvod Pořízení bydlení představuje důležitou etapu života každého člověka. Financování vlastního bydlení je s tímto pořízením neodmyslitelně spjato. Mladí lidé, kteří se chtějí osamostatnit a odstěhovat se od svých rodičů, mají jednak možnost pronájmu bytových prostor nebo jejich koupi. Řada z nich však preferuje bydlení vlastní a proto se raději přiklánějí ke koupi bytu či domu, než k pravidelným splátkám pronájmu. V současné době se lidé rozhodují pro vhodný způsob financování bydlení a to převážně s možností vlastních prostředků a úvěrů ve formě hypotéky či úvěru ze stavebního spoření. (Syrový, 2009) Stavební spoření má v Evropě již několikaletou tradici a v České republice existuje již 20 let. Jedná se o velmi známý produkt finančního trhu a ve své době i o produkt velmi často využívaný ke spoření či financování bydlení. O atraktivitu tohoto produktu se zasloužil převážně princip fungování stavebního spoření a státní podpora. Stavební spoření funguje na principu solidarity, kdy stavební spořitelny získávají prostředky pro poskytování úvěrů prostřednictvím vkladů svých klientů, zatímco finanční zdroje pro poskytování např. hypoték získávají finanční instituce na mezibankovním trhu. Státní subvence poté představuje významnou výpomoc státu na podporu spoření obyvatel. Tento produkt nabízí svým klientům jednak spoření, kdy jsou účastníkům stavebního spoření poskytnuty úroky a státní podpora, a dále možnost čerpání úvěru ve formě překlenovacího úvěru či řádného úvěru ze stavebního spoření. Díky několika novelám, které v České republice během několika posledních let proběhly, dochází k odlivu účastníků stavebního spoření. Ti začínají spatřovat stavební spoření jako produkt málo výnosný a proto své finanční prostředky investují často do jiných produktů na finančním trhu.

16 Cíl práce a metodika 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je na základě analýzy a komparace trhů a produktů stavebního spoření ve vybraných zemích stanovit vlastní doporučení pro systém stavebního spoření v České republice. Zmíněnými zeměmi jsou Česká republika a Spolková republika Německo (dále jen Německo ). Německo bylo pro tuto práci vybráno z toho důvodu, že představuje jednu ze zemí, ve kterých stavební spoření vznikalo a vzhledem k dlouhodobé existenci tohoto finančního produktu má více zkušeností, kterými by se mohla Česká republika inspirovat. Prvním dílčím cílem je vyhodnocení trhu stavebního spoření v daných zemích. Trhy stavebního spoření jsou v zemích hodnoceny ve stanoveném období na základě dostupných dat. V Německu se jedná o období 2005 až 2010 a v České republice, z důvodu dopadů novel na stavební spoření, o období let 2002 až 2011. Hodnocení trhů stavebního spoření se odvíjí od následujících oblastí: státní podpora stavebního spoření, průměrná cílová částka a počet nově uzavřených smluv stavebního spoření, úvěry ze stavebního spoření a jejich struktura, počet nově uzavřených smluv v závislosti na počtu obyvatel v dané zemi a podíl objemu cílových částek stavebního spoření na HDP dané země. Druhým dílčím cílem je na základě analýzy a komparace vyhodnotit pomocí stanovených kritérií produkty stavebního spoření v daných zemích. Produkty stavebního spoření budou hodnoceny na základě následujících kritérií: Fáze spoření: rizikovost - Stavební spoření je všeobecně považováno za jeden z nejméně rizikových produktů finančního trhu. I přes to existují situace, které mohou očekávaný výnos stavebního spoření ohrozit. Mezi tyto situace lze zařadit krach stavební spořitelny, příchod nečekaně vysoké inflace či legislativní změny, likvidita (po jak dlouhé době získá klient naspořené peněžní prostředky), výnosnost (poplatky, úroková sazba, státní podpora, vnitřní výnosové procento). Fáze úvěru: podmínky poskytnutí úvěru a nákladovost (úrokové sazby, poplatky, přeplacení úvěru, RPSN). Vlastní práce je zaměřena na výpočet jednotlivých fází stavebního spoření v obou zemích. Je zde charakterizován konkrétní klient, pro kterého jsou stanoveny varianty výše jeho příjmu. Fáze spoření je počítána v časovém horizontu 10 let a klient ročně spoří 10 % svého ročního příjmu. Předpokládá se, že chce klient uskutečnit během 10 let rekonstrukci ve svém bytě a úvěr chce mít splacen do konce roku 2032. Z tohoto důvodu je délka splácení úvěru ze stavebního spoření stanovena rozdílem 20 let a dobou spoření. Poplatky a úrokové sazby se

Cíl práce a metodika 17 odvíjí od vybraných tarifů zvolených stavebních spořitelen. V rámci počítání fáze úvěru ze stavebního spoření nebude brána v potaz možnost čerpání překlenovacího úvěru. Výpočty se budou týkat pouze řádného úvěru ze stavebního spoření. Na základě dílčích cílů budu schopna stanovit vlastní doporučení pro systém stavebního spoření v České republice, které bude zobrazeno v kapitole s názvem Vyhodnocení, doporučení a diskuze. Ve výpočtech případové studie není brán v potaz dopad daňových zvýhodnění stavebního spoření ze strany státu. Podkladový materiál potřebný pro zpracování bakalářské práce je čerpán z odborné literatury, zákonů a internetových stránek zahrnujících odborné články, výroční zprávy, statistiky a jiné podkladové údaje. Výčet veškerých použitých zdrojů je uveden v kapitole s názvem Zdroje. Měnový kurz CZK/EUR je čerpán z oficiálních stránek České národní banky ke stanovenému dni. Výpočty jednotlivých fází stavebního spoření jsou zpracovány v programu Microsoft Excel 2007. Pro výpočet výnosnosti fáze spoření a výpočet RPSN u úvěrů ze stavebního spoření je použita funkce s názvem XIRR. Tato funkce slouží k výpočtu vnitřního výnosového procenta pro harmonogram neperiodických peněžních toků. Pří výpočtu této funkce se v programu Excel používá iterativní technika. Funkce je založena na principu: 0=Σ kde: rate = sazba, di = i-té (nebo poslední) datum platby, d1 = 0-té datum platby, Pi = i-tá (nebo poslední) platba. (office.microsoft.com, 2013) (1+ ) Pro určení výše roční splátky úvěru ze stavebního spoření v případové studii je použit následující vzorec: = 1 kde: a = výše splátky (anuita), D = výše poskytnutého úvěru, r = úroková sazba za úrokové období, v = = diskontní faktor, n = počet úrokových období splácení úvěru (počet anuitních splátek). (Šoba, Širůček, 2011)

18 Literární rešerše 3 Literární rešerše 3.1 Historie stavebního spoření Základní myšlenka stavebního spoření, včetně jeho základních pravidel, vznikla v 18. století ve Velké Británii. Historicky první stavební spořitelna byla založena v Birminghamu v roce 1775 pod názvem Building Society. Jednalo se o spolek, ve kterém jeho členové ukládali vklady do fondu, z něhož byly následně financovány úvěry na jejich bytové potřeby. Stavební spoření má však mnohaletou historii převážně v Německu a Rakousku. (acss.cz, 2013a) V Německu založil první stavební spořitelnu pastor von Bondeschwingh roku 1885 v Bielefeldu. Tato stavební spořitelna byla známá především díky tomu, že své služby nabízela všem, nikoliv pouze členům spolku. Největšího rozkvětu však stavební spoření v Německu zažilo až během poválečné revoluce a to v letech 1924 až 1929. O rozvoj tohoto produktu se tehdy zasadil především Georg Kropp, zakladatel tzv. Společenství přátel. První peníze na bytovou výstavbu z něj byly přiděleny už 3 roky po jeho vzniku. (acss.cz, 2013a) Do konce třicátých let byl systém poskytování úvěrů založen na losování. Poté však došlo k první zásadní změně ve stavebním spoření a to zavedení kritéria pro získání úvěru, tzv. hodnotícího čísla. Měnová reforma v roce 1948 odstartovala období, které mělo významný vliv na rozvoj stavebního spoření. V tomto období mělo Německo nedostatek bytů, asi 5 až 6 milionů, a tak vznikla obrovská poptávka po stavebním spoření. Díky tomu došlo v letech 1948 až 1971 k enormnímu nárůstu uzavřených smluv. Na začátku tohoto období byl počet uzavřených smluv něco málo přes 300 tis., zatím co v roce 1971, tedy o 23 let později, překročily nově uzavřené smlouvy 12 mil. V roce 1973 vstoupil v platnost zákon o stavebním spoření, díky čemuž došlo k vytvoření jednotného rámce pro podnikání v této oblasti. Díky všeobecně dobré hospodářské situaci a růstu příjmů obyvatelstva došlo k uklidnění situace na trhu s byty a nastalo tak slabé období stavebního spoření. (acss.cz, 2013a) Důvodem pro zavedení stavebních spořitelen do našeho bankovního systému byla snaha využít tohoto v zahraničí osvědčeného nástroje k podpoře financování bydlení. Stavební spoření u nás bylo koncipováno na základě shodných principů, na kterých úspěšně funguje řadu let v Německu a Rakousku. Jeho podstata spočívá v kombinaci spoření a poskytování účelových úvěrů na bytové potřeby za předem daných podmínek včetně pevně stanovených úrokových sazeb. (Dvořák, 2005) V České republice se stavební spoření řadí mezi jedny z relativně nejmladších produktů. Ve Východní Evropě se totiž stavební spoření začalo rozvíjet až na počátku 90. let a to převážně v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Na českém trhu bylo zavedeno v roce 1993, kdy byl schválen Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. Vzhledem ke své bezpečnosti a pozitivní zkušenosti s fungováním systému došlo k tomu, že se stavební spoření začalo zavádět i v dalších státech. (acss.cz, 2013a)

Literární rešerše 19 3.2 Stavební spoření v České republice Stavební spoření se v České republice řídí Zákonem o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření č. 96/1993 Sb. a Zákonem o bankách č. 21/1992 Sb. Stavební spoření je podle výše uvedeného zákona účelové spoření, jehož podstata spočívá (dle 1 Zákona o stavebním spoření): v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření. Základní princip stavebního spoření spočívá zjednodušeně v tom, že účastníci stavebního spoření po jistou dobu spoří a následně získávají nejen zpět své zúročené úspory, ale při splnění daných podmínek i nárok na poskytnutí účelového úvěru ze stavebního spoření, a pokud jsou fyzickými osobami, tak i nárok na státní podporu. (Dvořák, 2005) Účastníky stavebního spoření můžeme rozdělit z hlediska jejich motivů v zásadě do dvou skupin: první skupinu představují ti, kteří využívají stavebního spoření pouze jako výhodného uložení svých peněz, aniž čerpají úvěr, druhou skupinu tvoří ti, kteří spoří zejména z toho důvodu, aby získali možnost čerpat relativně výhodný úvěr. (Dvořák, 2005) Míra efektivního zhodnocení vkladů v rámci stavebního spoření závisí na následujících faktorech: výši úrokové sazby vkladů (čím vyšší nominální úroková sazba, tím více je i úroková míra efektivní), výše poplatků (čím vyšší jsou poplatky, tím nižší je efektivní zúročení), výši a způsobu udělování státní podpory (čím vyšší podpora, tím vyšší efektivní zúročení), době spoření (čím kratší je doba spoření, tím vyšší je efektivní zúročení). (Dvořák, 2005) Rozhodující vliv na míru zhodnocení vložených prostředků má státní podpora. Na rozdíl od úroků je pro výši státní podpory rozhodující pouze stav vkladů na konci roku a nikoli délka jejich uložení během roku. Státní podpora se tedy počítá z ročně naspořené částky a zhodnotí nejvyšší měrou vklady v okamžiku přidělení. V dalších letech jsou tyto vklady včetně státní podpory úročeny již jen sjednanou úrokovou sazbou. Z toho vyplývá, že s prodlužující se dobou spoření nad minimální hranici (6 let, resp. 5 let pro smlouvy uzavřené do r. 2004) bude klesat celkové průměrné efektivní zúročení vkladů. (Dvořák, 2005) Pro účastníky spoření, kteří nebudou žádat o úvěr, je v každém případě výhodnější spoření s vyšší úrokovou sazbou, pokud ji samozřejmě spořitelna nekompenzuje vyššími poplatky. U účastníků, kteří využívají úvěr ze stavebního spoření, již situace tak jednoznačná není. Vyšší úroková sazba z vkladů znamená totiž i vyšší úrokovou sazbu z čerpaného úvěru. Výhodnější varianta potom závisí od vzájemné relace délky doby spoření a doby splácení úvěru. (Dvořák, 2005)

20 Literární rešerše 3.2.1 Stavební spořitelny Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna představuje specifický druh banky, která může vykonávat pouze činnosti povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti uvedené v zákoně (dle 2 odst. 1 Zákona o stavebním spoření). Za specializované banky se stavební spořitelny považují z toho důvodu, že se zaměřují převážně na jeden bankovní produkt a to stavební spoření. Z důvodu institucionálního oddělení stavebního spoření nemohou univerzální banky tedy tento produkt samy prozatím nabízet. (Dvořák, 2005) Další činnosti, které stavební spořitelna může vykonávat, jsou (dle 9 odst. 1 Zákona o stavebním spoření) například: poskytování úvěrů osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb, přijímání vkladů od bank, finančních institucí, zahraničních bank a zahraničních finančních institucí, obchodování na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, obchodování na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou, provádění platebního styku a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny, poskytování bankovních informací, uzavírání obchodů sloužících k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku, vykonávání finančního makléřství. Každá stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky, které podléhají schválení Ministerstvem financí. Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně (dle 7 odst. 3 Zákona o stavebním spoření) tyto údaje: podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření, podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování, postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence. Činnost stavební spořitelny podléhá bankovnímu dohledu podle Zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, pokud tento zákon nestanoví jinak. Aby mohla stavební spořitelna vzniknout, musí jí být udělena licence od České národní banky a musí splňovat základní požadavky, které jsou uvedeny v Zákoně o bankách.

Literární rešerše 21 Všechny stavební spořitelny, které jsou zřizovány v České republice, jsou sdruženy v Asociaci českých stavebních spořitelen, která byla založena 29. června 2000. Hlavním motivem jejího vzniku byla především ochrana a podpora společných zájmů stavebních spořitelen, které působí na českém finančním trhu. Asociaci tvořilo od jejího založení šest stavebních spořitelen. V roce 2008 poklesl počet domácích stavebních spořitelen díky fúzi dvou z nich na pět. (acss.cz, 2013b) Všechny stavební spořitelny jsou také plnoprávnými členy České bankovní asociace a Evropského sdružení stavebních spořitelen. V současné době působí na českém trhu stavebního spoření následující stavební spořitelny: Českomoravská stavební spořitelna, a. s., Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., Wüstenrot - stavební spořitelna, a. s. (acss.cz, 2013c) 3.2.2 Státní podpora Státní podpora stavebního spoření představuje peněžní částku, která je účastníkům stavebního spoření vyplácena v zákonem stanovené výši za předepsaných podmínek, které musí účastník splňovat. Dříve existoval specifický druh státní podpory, a to osvobození připsaných úroků z vkladů od daně. Od roku 2011 však veškeré výnosy v podobě připsaných úroků z vkladů ze stavebního spoření podléhají 15% srážkové dani. Pro bližší seznámení s vývojem stavebního spoření v České republice zde budou uvedena 3 období, která představovala zásadní změny v oblasti stavebního spoření. Pro lepší přehlednost jsou jednotlivé změny zobrazeny v následující tabulce. Všechny hodnoty jsou uvedeny pro situaci, kdy má účastník stavebního spoření nárok na maximální výši státní podpory. Tab. 1 Změny státní podpory v ČR Rok uzavření smlouvy o stavebním spoření Státní podpora v Kč Státní podpora z ročního vkladu v % Roční úložka v Kč 2003 a dříve 4 500 25 18 000 2004 až 2010 3 000 15 20 000 2011 až současnost 2 000 10 20 000 Zdroj: mfcr.cz, 2012a Jak lze vyčíst v tabulce, účastník stavebního spoření, který podepsal smlouvu do roku 2003 vč., měl nárok při roční úložce 18 000 Kč na státní podporu ve výši 4 500 Kč. Pokud během roku uložil na stavební spoření méně než 18 000 Kč, byla mu připsána státní podpora ve výši 25 % z uložené částky.

22 Literární rešerše V případě, že účastník stavebního spoření podepsal smlouvu v letech 2004 až 2010, měl nárok na maximální státní podporu ve výši 3 000 Kč při roční úložce 20 000 Kč. Pokud uložil během roku méně finančních prostředků, připadl mu nárok na státní podporu ve výši 15 % z uložené částky. Tato nově vzniklá pravidla se však nevztahovala na smlouvy podepsané před tímto obdobím. Ty postupovaly podle pravidel, která platila v době jejich podepsání. Od roku 2011 došlo opět k zásadním změnám ve stavebním spoření. Maximální výše státní podpory byla stanovena na 2 000 Kč při roční úložce 20 000 Kč. Pokud klient uloží během roku na účet stavebního spoření částku nižší, státní podpora poté představuje 10 % z uložené částky. Další velkou změnou, která v tomto období proběhla, je zavedení 15% srážkové daně. Do této doby mělo stavební spoření, vedle garantovaného úročení a státní podpory, velkou výhodu, která spočívala v osvobození od daně z příjmů. Nyní jsou však veškeré připsané úroky z vkladů sníženy o 15% daň. Pokud došlo k podepsání smlouvy o stavebním spoření před rokem 2011, jednotlivé smlouvy se poté upravují do nové podoby. Nárok na státní podporu nyní proto platí pro všechny smlouvy bez ohledu na to, ve kterém roce byly podepsány. Co se týče srážky daně, dosavadní připsané úroky z vkladů zůstávají osvobozeny, avšak nově připsané úroky už podléhají dani. (mfcr.cz, 2012a) Jak již bylo výše řečeno, nárok na státní podporu má pouze fyzická osoba. Aby jí byla státní podpora poskytnuta, musí (dle 4 odst. 2 Zákona o stavebním spoření) splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: jedná se o občana České republiky, jedná se o občana Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky, jedná se o fyzickou osobu s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. Zálohy státní podpory, které jsou připsány na účet klienta stavebního spoření do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi (dle 12 odst. 2 Zákona o stavebním spoření): pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby. Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření. Aby se tento převod uskutečnil, uzavřená smlouva musí obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit (dle 10 odst. 4 Zákona o stavebním spoření).

Literární rešerše 23 Díky novelám Zákona o stavebním spoření, které nabyly účinnosti v letech 2004 a 2011, došlo k zásadním změnám reálně vyplacené státní podpory v pří- na smlouvu o slušných obdobích a průměrným státním podporám přiznaných stavebním spoření v jednotlivých letech. Vývoj reálně vyplacených státních pod- následu- por a vypočtených průměrných podpor v letech 2002 až 2011 zobrazuje jící tabulka. Tab. 2 Vývoj státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR Státní podpora 2002 2003 2004 Reálně vyplacená Objem (mld. Kč) 11,06 13,26 15,34 Přírůstek (%) 18,7 19,9 15,7 Průměrná Objem (Kč) Přírůstek (%) Státní podpora 3 138 6,2 2007 3 159 0,7 2008 3 256 3,1 2009 Reálně vyplacená Objem (mld. Kč) 14,98 14,22 13,26 Přírůstek (%) -5,0-5,0-6,7 Průměrná Objem (Kč) 3 090 2 927 2 776 Přírůstek (%) -2,6-5,3-5,2 2005 2006 16,09 15,77 4,9-2,0 3 242 3 173-0,4-2,1 2010 2011 11,74 10,73-11,5-8,6 2 631 1 324-5,2-49,7 Zdroj: mfcr.cz, 2013 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Reálně vyplacená státní podpora (mld. Kč) Obr. 1 Vývoj reálně vyplacené státní podpory v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2013 Reálná výše vyplacené podpory, včetně průměrné výše státní podpory, začala po nabytí účinnosti novely v roce 2004 klesat. Hlavní příčinu tohoto poklesu můžeme spatřit ve snížen státní podpory o 10 p. b. (z 25 % na 15 %) a navýšení roční úložky, ze které se počítá státní podpora, o 2 000 Kč (na 20 000 Kč). Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2011 došlo k dalšímu snížení státní podpory o 5 p.

24 Literární rešerše b. (na 10 %), dá se očekávat trvalý pokles objemu vyplacené státní podpory i v následujících letech. Reálně vyplacená státní podpora měla vysoký přírůstek až do roku 2005. V roce 2005 dosahovala své maximální hodnoty a to 16,09 mld. Kč. Od tohoto roku však můžeme sledovat pouze meziroční úbytek, což graficky zobrazuje Obrázek 1. Průměrná státní podpora připadající na jednu smlouvu zaznamenala taktéž zásadní obrat po účinnosti novely. Až do roku 2008 se průměrná státní podpora pohybovala nad hranicí 3 000 Kč. Poté však došlo k překlenutí nových smluv, které byly podepsány po účinnosti novely a smluv starých, u kterých vypršela jejich doba spoření. Začalo se tedy projevovat snížení maximální možné výše státní podpory o 1 500 Kč (na 3 000 Kč). Na změny vývoje státní podpory však nemá vliv pouze její výše, ale celá řada dalších aspektů. Jako jeden z nich můžeme uvést například finanční krizi. Finanční krize se v České republice začala výrazně projevovat od září roku 2008. Z důvodu ztráty důvěry ve finanční sektor, všeobecné nejistoty a vysoké nezaměstnanosti, která v dalších letech ještě více narůstala, mohlo dojít ke ztrátě zájmu o spoření ze strany některých obyvatel. V některých případech pak účastníci stavebního spoření nemuseli mít ani dostatečné finanční prostředky pro spoření a mohli tak být nuceni k tomu, aby roční uložené částky peněžních prostředků snížili nebo dokonce spoření ukončili, což mělo samozřejmě vliv na vývoj státní podpory. Dalším důvodem snížení objemu vyplacené státní podpory je také počet nově uzavřených smluv. V době, kdy dochází k novelám, které zahrnují přísnější pravidla stavebního spoření či snižování výše státní podpory, dochází k ovlivnění řady potenciálních účastníků stavebního spoření. Lidé, kteří se rozmýšlejí mezi celou řadou různých spořicích či investičních produktů na finančním trhu, začínají díky těmto změnám považovat stavební spoření za méně výnosné, a proto své peníze investují raději jiným způsobem. Jestliže dochází ke snižování počtu nově uzavření smluv, je zřejmé, že výše státní podpory bude i nadále klesat. 3.2.3 Fáze stavebního spoření Stavební spoření je založeno na jedné straně na získání relativně levných zdrojů, především z vkladů účastníků spoření. Na druhé straně jsou z těchto zdrojů poskytovány relativně levné úvěry. Zda lze považovat zdroje a úvěry za relativně levné, do značné míry závisí na úrovni tržních úrokových sazeb. Je tomu tak při vysokých tržních úrokových sazbách, ale nemusí to platit, pokud tržní úrokové sazby poklesnou. Při splnění určitých podmínek (eliminujících zejména možnou disproporci mezi zdroji plynoucími do spořitelny a nároky klientů na výplatu vkladů a poskytnutí úvěrů) představuje stavební spoření ve své podstatě uzavřený systém financování. (Dvořák, 2005)

Literární rešerše 25 Celý systém stavebního spoření lze rozdělit do 3 fází: spoření, přidělení úvěru, splácení úvěru. (Dvořák, 2005) Fáze spoření Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření, se stává účastníkem. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, jestli v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit (dle 5 odst. 1 Zákona o stavebním spoření). Vedle obvyklých náležitostí je ve smlouvě o stavebním spoření zejména upravena: výše cílové částky, která představuje celkovou maximální částku, kterou může klient (ve formě vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory po odečtení případné daně z příjmů z těchto úroků) od stavební spořitelny získat, výše úrokových sazeb z vkladů a úvěru. Ta je stanovena pevnou sazbou na celou sjednanou dobu spoření i splácení úvěru. Rozdíl těchto sazeb může ze zákona ovšem činit nejvýše 3 procentní body, podmínky pro nárok na přidělení úvěru. Tyto podmínky stanovují, co musí klient splnit, aby získal nárok na poskytnutí úvěru, výše jednorázového poplatku při uzavření smlouvy o stavebním spoření. Výše poplatku je různá dle spořitelen i druhů tarifů, její obvyklá výše se pohybuje kolem 1 % z cílové částky. (Dvořák, 2005) V této fázi obvykle stavební spořitelny umožňují, aby klient sjednal se spořitelnou úpravu některých podmínek (např. změna tarifu, změna cílové částky aj.). Po uzavření smlouvy začíná samotné spoření. Klient spoří buď v pravidelných měsíčních splátkách, nebo formou jednorázových vkladů. K vkladům jsou dle podmínek daného tarifu připisovány úroky. V závislosti na výši vkladu uspořeného během kalendářního roku včetně připsaných úroků je každoročně připsána na účet klienta (pokud se jedná o fyzickou osobu) státní podpora. Úročeny jsou poté připsané úroky, státní podpora i vklad klienta. (Syrový, 2011) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníkovi, nejpozději však dnem ukončení smlouvy nebo zánikem právnické osoby jako účastníka. (Syrový, 2011) Po uplynutí vázací lhůty 6 let existuje možnost výběru naspořené částky nebo pokračování ve spoření. V případě pokračování ve spoření se ze stavebního spoření stává krátkodobý termínovaný vklad s vázací lhůtou obvykle 3 měsíce. Zda se volba rezervy vyplatí, závisí na zhodnocení, které klient dostává a zhodnocení jiných nástrojů peněžního trhu. Stavební spoření může dobře sloužit jako

26 Literární rešerše likvidní rezerva. Jestliže však objem prostředků ve stavebním spoření překračuje rezervu, pak je vhodnou volbou stavební spoření ukončit. Peníze lze poté dále investovat, případně založit stavební spoření nové. (Syrový, 2011) Stavební spořitelny mohou poskytnout účastníkům stavebního spoření překlenovací úvěr, a to za situace, kdy účastník nesplňuje základní podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Výše překlenovacího úvěru je určena rozdílem mezi cílovou částkou a reálným zůstatkem na spořicím účtu k určenému datu. Poskytnutí překlenovacího úvěru je realizováno na základě samostatné úvěrové smlouvy. Podmínky překlenovacího úvěru jsou odlišné od podmínek úvěru ze stavebního spoření. Úročení překlenovacího úvěru je vyšší. Obvykle je vyžadováno i zajištění úvěru. Délka úvěru se pohybuje v krátkodobém až střednědobém horizontu. Poskytnutím překlenovacího úvěru nekončí fáze spoření, ale účastník pokračuje ve spoření až do okamžiku splnění podmínek pro řádný úvěr ze stavebního spoření. Z tohoto důvodu je překlenovací úvěr řazen do fáze spoření. Překlenovací úvěr je po splnění podmínek refinancován úvěrem ze stavebního spoření. (Kašparovská, 2010) Protože se však jedná o úvěr, vývoj překlenovacího úvěru v letech 2002 až 2011 bude uveden ve fázi přidělení úvěru. V následující tabulce je zachycen vývoj ukazatelů stavebního spoření v letech 2002 až 2011. Následující obrázek zobrazuje grafický vývoj smluv stavebního spoření ve stejném časovém období.

Literární rešerše 27 Tab. 3 Vývoj ukazatelů spoření v letech 2002 až 2011 v ČR Nově uzavřené smlouvy Smlouvy ve fázi spoření* Průměrná cílová částka** Naspořená částka* Nově uzavřené smlouvy Smlouvy ve fázi spoření* Průměrná cílová částka** Naspořená částka* Rok Rok Počet Přírůstek (%) -5,8 62,1-85,0 Počet Přírůstek (%) 16,1 29,4-6,4 Objem (tis. Kč) 146,7 200,5 222,8 Přírůstek (%) 7,2 36,7 11,1 Objem (mld. Kč) 180,19 236,82 287,08 Přírůstek (%) 35,2 31,4 21,2 Počet Přírůstek (%) 12,3 21,7-18,5 Počet 2002 2003 2004 1 293 890 2 097 338 314 650 4 870 620 6 300 831 5 899 300 5 573 874 5 297 522 2007 2008 2009 579 730 705 463 575 292 5 132 595 5 070 510 4 926 183 4 845 319 4 550 468 Přírůstek (%) -3,1-1,2-2,8 Objem (tis. Kč) 284,9 302,8 308,7 Přírůstek (%) 20,8 6,3 2,0 Objem (mld. Kč) 384,88 401,06 415,15 Přírůstek (%) 7,0 4,2 3,5 * stav ke konci období ** u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami Zdroj: mfcr.cz, 2012b 2005 2006 430 233 516 385 36,7 20,0-5,5-5,0 227,9 235,8 2,3 3,5 328,99 359,85 14,6 9,4 2010 2011 532 765 410 461-7,4-23,0-1,6-6,1 300,5 346,2-2,7 15,2 430,12 433,43 3,6 0,8 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 U počtu nově uzavřených smluv můžeme vidět období, ve kterých docházelo k přírůstkům a úbytkům. Rapidní přírůstek byl zaznamenán v roce 2003. Klienti, kteří v tomto roce uzavřeli smlouvu o stavebním spoření, měli poslední mož- Možnost nost, jak si v dalších letech ponechat původní výši státní podpory. čer- Nově uzavřené smlouvy Smlouvy ve fázi spoření Obr. 2 Vývoj smluv stavebního spoření v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2012b

28 Literární rešerše pání státní podpory ve výši 4 500 Kč lze tedy považovat za hlavní příčinu tohoto prudkého nárůstu počtu nových smluv. K 1. 1. 2004 vstoupila v účinnost novela zákona o stavebním spoření, která maximální výši státní podpory snížila. Vysoký úbytek, který v tomto roce nastal, můžeme tedy přisuzovat této novele zákona. Až do roku 2009 docházelo nadále k přírůstkům. Pokles v tomto roce může být zapříčiněn dopady finanční krize, která se začala na finančním trhu v České republice projevovat v září roku 2008. Úbytek zaznamenaný v roce 2011 můžeme opět přisoudit novele zákona, která vstoupila k 1. 1. 2011 v účinnost. Informace spojené s novelami zákona o stavebním spoření a dopady finanční krize na účastníky stavebního spoření, již byly podrobněji popsány v předešlé kapitole o státní podpoře. U smluv ve fázi spoření můžeme během těchto let zaznamenat poslední přírůstek oproti minulému roku v roce 2003. V následujících letech dochází pouze k úbytkům. Na tento vývoj má vliv jednak nižší počet nově uzavíraných smluv, dále pak ukončení vázací lhůty 6 let, po jejímž vypršení řada účastníků stavební spoření ukončí, a v neposlední řadě využívání úvěru účastníky stavebního spoření, kdy se účastníci nacházejí v jiné než spořící fázi stavebního spoření. Průměrná cílová částka u nově uzavřených smluv o stavebním spoření fyzickými osobami zaznamenává, až na rok 2010, neustálý přírůstek. V roce 2002 představovala průměrná cílová částka 146,7 tis. Kč, avšak v roce 2011 se vyšplhala až k 346,2 tis. Kč. Spolu s cílovou částkou pak došlo také k nárůstu objemu celkově naspořené částky, která v roce 2002 činila 180,19 mld. Kč a v roce 2011 pak 433,43 mld. Kč. Po deseti letech tak účastníci stavebního spoření naspořili během roku o 253,43 mld. Kč více. Fáze přidělení úvěru Aby měl klient stavebního spoření nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, musí splnit podmínky uvedené v zákoně o stavebním spoření a v obchodních podmínkách jednotlivých stavebních spořitelen. Tyto podmínky jsou: splnění čekací doby na úvěr, která ze zákona č. 96/1993 Sb. nesmí být kratší než 24 měsíců, naspoření stanoveného podílu z cílové částky. Hodnota podílu je stanovena v obchodních podmínkách a pohybuje se obvykle kolem 40 či 50 % z cílové částky. Tato hodnota je tvořena vklady účastníka, státní podporou a úroky z nich, prokázání úvěruschopnosti klienta neboli tzv. bonity klienta. Stavební spořitelny prověřují, zda má klient dostatečné příjmy na splácení úvěru ze stavebního spoření, dosažení určité výše tzv. hodnotícího čísla. Hodnotící číslo určuje, do jaké míry se klient podílel na tvorbě zdrojů stavebního spoření. (Kašparovská, 2010) Po splnění podmínek pro získání úvěru a sepsání úvěrové smlouvy s účastníkem stavebního spoření je bankou povoleno čerpání úvěru ze stavebního spoření. Protože jde o úvěr účelový, provádí stavební spořitelna kontrolu jeho použití.

Literární rešerše 29 Úvěr ze stavebního spoření může být použit pouze na financování bytových potřeb. Pokud by klient použil úvěr k jiným než zákonem stanoveným účelům, požaduje spořitelna navrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo té části, která byla využita k jiným účelům. (Kašparovská, 2010) Úvěr ze stavebního spoření je poskytován do výše rozdílu mezi sjednanou cílovou částkou a výší naspořených prostředků na klientově účtu stavebního spoření. V případě zajištění úvěru ze stavebního spoření zástavou nemovitosti je poskytnut klientovi úvěr až do výše 80 % tržní hodnoty nemovitosti, kterou stanoví odhadce dané stavební spořitelny. (svetuveru.cz, 2005-2013) Bytové potřeby účastníka, který je fyzickou osobou, jsou přesně specifikovány v 6 odst. 1 Zákona o stavebním spoření. Mezi nejčastější můžeme zařadit: výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů, změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt, koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, změna stavby, údržba stavby nebo udržovací práce na bytovém domu, rodinném domu nebo bytu ve vlastnictví v případech blíže uvedených v zákoně. Financování bytových potřeb se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se podle zákona o stavebním spoření považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel/ka. (Kašparovská, 2010)

30 Literární rešerše Vývoj ukazatelů úvěrů stavebního spoření v letech 2002 až 2011 je zachycen v následující tabulce. Tab. 4 Vývoj úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Rok 2002 2003 2004 2005 2006 Počet 568 920 685 740 786 483 857 875 900 653 Úvěry celkem* Přírůstek 22,1 20,5 14,7 9,1 5,0 (%) Úvěry ze stavebního spoření Počet 420 929 488 850 549 698 582 867 587 501 Překlenovací úvěry** Počet 147 991 196 890 236 785 275 008 313 152 Úvěry celkem* Objem (mld. Kč) 46,3 63,6 84,2 108,1 135,5 Přírůstek (%) 25,1 37,3 32,4 28,4 25,3 Úvěry ze stavebního spoření Objem (mld. Kč) 21,9 25,1 28,7 31,8 35,1 Překlenovací úvěry** Objem (mld. Kč) 24,4 38,5 55,5 76,3 100,4 Úvěry / Naspořená částka Poměr (%) 25,7 26,9 29,3 32,8 37,6 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Počet 942 944 971 176 988 353 993 357 956 659 Úvěry celkem* Přírůstek (%) 4,7 3,0 1,8 0,5-3,7 Úvěry ze stavebního spoření Počet 580 352 569 870 565 485 564 633 552 999 Překlenovací úvěry** Počet 362 592 401 306 422 868 428 724 403 660 Úvěry celkem* Objem (mld. Kč) 179,3 227,4 267,5 293,4 293,1 Přírůstek (%) 32,4 26,8 17,6 9,7-0,1 Úvěry ze stavebního spoření Objem (mld. Kč) 38,9 42,9 48,9 53,1 55,8 Překlenovací úvěry** Objem (mld. Kč) 140,4 184,5 218,6 240,3 237,3 Úvěry / Naspořená částka Poměr (%) 46,6 56,7 64,4 68,2 67,6 * stav ke konci období ** úvěry podle 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění pozdějších předpisů Zdroj: mfcr.cz, 2012b

Literární rešerše 31 mld. Kč 300 250 200 150 100 50 0 Úvěry ze stavebního spoření Překlenovací úvěry Úvěry celkem Obr. 3 Vývoj a struktura úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: mfcr.cz, 2012b Od roku 2002 dochází k neustálému nárůstu celkového počtu i objemu úvěrů v rámci stavebního spoření. Tento přírůstek se však rok od roku snižuje a v roce 2011 lze spatřit dokonce první úbytek za těchto 10 let. Z tohotoo vývoje je patrné, že klienti stále více využívají překlenovací úvěr. Zatímco v roce 2002 se počet překlenovacích úvěrů pohyboval kolem 148 tis., v roce 2010 se jeho počet roz- úvěrů rostl na 428 tis. Velmi rapidně také stoupl celkový objem překlenovacích z 24,4 mld. Kč v roce 2002 na 240,29 mld. Kč v roce 2010. Nárůst překlenova- spoření. Kli- cích úvěrů může být zapříčiněn nízkými příjmy klientů stavebního enti, kteří mají nízké příjmy a potřebují peněžní prostředky pro své bytové pona hypoteční úvěr. třeby, nesplňují často podmínky bank a nemají tudíž nárok Tito klienti mohou poté získat při splnění podmínek stavebních spořitelen nárok na překlenovací úvěr. Podmínky však nejsou tak náročné jako u hypotečního úvěru. Patrný je také neustálý nárůst poměru celkového objemu úvěrů a celkové naspořené částky. Rok 2011 představuje určitý zlom v tomto desetiletém vývoji. Celkový počet úvěrů se meziročně snížil o více než 36 tis. a došlo tak prvnímu meziročnímu úbytku. Vzhledem k tomu, že došlo k meziročnímu poklesu objemu úvěrů pouze o 0,1 %, můžeme tedy mluvit spíše o stagnaci. Tento výsledek kontrastuje s vývojem hypotečníchh úvěrů obyvatel, který se meziročně zvýšil o 9 %. Tento vývoj je vyobrazen v Tabulce 5. Pokles zájmu o úvěry od stavebních spořitelen lze přisuzovat snížení sazeb u hypotečních úvěrů. Řada klientů se proto rozhodla pro využití hypotečního úvěru na místo úvěru ze stavebního spoření. (mfcr.cz, 2012a) Poměr Úvěry/Naspořená částka, který je zobrazen v tabulce, poskytuje in- formace o tom, jakou část přijatých vkladů spořitelna využila či naopak nevyuži- 2011 tato hod- la v podobě poskytnutých úvěrů. Vzhledem k tomu, že se v roce nota rovná 67,6 %, lze tedy tvrdit, že zhruba jednu třetinu přijatých vkladů sta- Zmíněných vební spořitelna umístila do jiných aktiv, převážně do dluhopisů. 67,6 % pak využila v podobě poskytnutých úvěrů. (mfcr.cz, 2012a)

32 Literární rešerše Fáze splácení úvěru Podmínky splácení úvěru jsou součástí úvěrové smlouvy. Úvěr je v případě fyzické osoby obvykle splácen stejnými měsíčními splátkami, konstantními anuitami. Po splacení úvěru včetně jeho příslušenství jsou bankou uvolněny případné záruky. Pravidelné měsíční anuity lze počítat pomocí vzorce: = 1 (1+ ) kde: je výše pravidelné měsíční anuity, je výše úvěru, je měsíční úroková sazba, počet období, resp. měsíčních splátek. (Kašparovská, 2010) Jestliže chce klient splatit úvěr ze stavebního spoření rychleji, zákon brání stavební spořitelně, aby mu za mimořádnou splátku připsala sankční poplatek. Pokud se však jedná o mimořádnou splátku v případě překlenovacího úvěru, stavební spořitelna může tento poplatek klientovi připsat a to v předem stanovené výši. (Zámečník, 2012) 3.2.4 Alternativní forma financování bydlení Existuje celá řada možností, jak může člověk financovat své bydlení. V České republice se k tomuto účelu využívá nejčastěji hypoteční úvěr, stavební spoření nebo úvěr z něj. Hypoteční úvěr představuje dlouhodobou půjčku na poměrně velký objem peněz. Tato půjčka je určená k pokrytí výdajů na bydlení, proto se jedná o účelový úvěr. Roční úrok bývá mnohem nižší než u klasického úvěru v bance a pohybuje se nad hranicí 3 % p. a. Aby se věřitel chránil před situací, kdy by klient nebyl schopen dostát svých závazků, vezme si do zástavy jeho nemovitost. (Vichnarová, Nováková, 2007) Úroková sazba se poté odvíjí od několika faktorů. Závisí na: účelu úvěru, době fixace, výši zajištění úvěru, bonitě dlužníka. (Syrový, 2009) Hypotéky lze rozdělit do tří skupin: (Vichnarová, Nováková, 2007) Standardní hypotéka výše tohoto úvěru je nižší než množství peněz, které potřebuje na koupi nemovitosti. Banka tak dostane do zástavy byt či dům, který má vyšší hodnotu než půjčka klienta. Výhodou této hypotéky je nízká úroková sazba, která se pohybuje již od 3,5 %,

Literární rešerše 33 Stoprocentní hypotéka banka poskytne klientovi tolik peněžních prostředků, na kolik ocení jeho nemovitost. Ocenění poté provádí bankou pověřený znalec. Úroková sazba se pohybuje od 4 %, Americká hypotéka - v tomto případě se nejedná o hypotéku v pravém slova smyslu. Americká hypotéka představuje spíše neúčelový úvěr, který však bance zajišťuje klient tím, že dá do zástavy nemovitost. Úroková sazba se díky neúčelové povaze úvěru pohybuje až od 5,95 % a banka také klientovi neposkytuje celou hodnotu nemovitosti, kterou má klient k dispozici. Klient má na výběr ze tří způsobů, jak hypoteční úvěr splácet: Anuitní splácení jedná se o nejčastější formu splácení, kdy klient během celé doby splácení platí stále stejnou výši splátky, Progresivní splácení - zpočátku je hodnota splátky nižší a postupem času stoupá. Tento typ splácení je vhodný pro klienty, kteří předpokládají, že v budoucnu jejich příjmy vzrostou, Degresivní splácení - nejprve klient platí bance vysoké splátky, které se však postupem času snižují. Tento typ splátek je vhodný pro klienty, kteří očekávají, že se postupem času budou jejich příjmy snižovat. (Vichnarová, Nováková, 2007) Vzhledem k tomu, že se jedná o financování bydlení, stejně jako u stavebního spoření se stát snaží určitým způsobem klienty podpořit. V případě hypotečních úvěrů se jedná v první řadě o daňové úlevy. Klienti hypotečního úvěru mají možnost podat daňové přiznání, ve kterém sníží o úroky svůj daňový základ. Další podporou ze strany státu je možnost získání státní podpory, která má formu tzv. úrokové dotace. Tato podpora je určena lidem mladším 36 let a je směrována na starší bydlení. Aby na ni měl však klient nárok, musí splnit podmínky dané nařízením vlády č. 249/2002 Sb. (Vichnarová, Nováková, 2007) Vývoj hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty obyvatelstvu na bydlení, v letech 2002 až 2011 zobrazuje následující tabulka. Tab. 5 Vývoj hypotečních úvěrů v letech 2002 až 2011 v ČR Rok 2002 2003 2004 2005 2006 HÚ celkem* Počet 64 812 96 290 137 275 188 301 255 645 Smluvní jistina celkem mld. Kč 66,2 102,4 154,4 226,5 327,3 Objem HÚ* mld. Kč 50,8 78,4 115,2 166,7 238,2 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 HÚ celkem* Počet 338 989 406 519 450 770 501 545 572 633 Smluvní jistina celkem mld. Kč 469,6 589,7 663,5 748,3 867,4 Objem HÚ* mld. Kč 333,6 397,1 554,2 604,4 658,8 * zkratka HÚ představuje hypoteční úvěr Zdroj: mmr.cz, 2013; cnb.cz, 2013a

34 Literární rešerše 700 600 500 400 300 200 100 0 Objem hypotéčních úvěrů (mld. Kč) Obr. 4 Vývoj hypotečních úvěrů poskytnutých obyvatelstvu v letech 2002 až 2011 v ČR Zdroj: cnb.cz, 2013a Z tabulky a grafického znázornění je patrné, že objem hypotečníchh úvěrů každým rokem narůstá. V roce 2011 došlo k meziročnímu přírůstku o 9 p. b. Spolu s objemem hypotečních úvěrů narůstá také jejich počet a smluvní jistina. V následujícím obrázku je zaznamenán vývoj průměrné úrokové sazby hyse o váženou potečních úvěrů v České republice v letech 2005 až 2013. Jedná průměrnou úrokovou sazbu, za kterou jsou poskytovány v jednotlivých kalenjsou objemy dářních měsících nové hypoteční úvěry pro fyzické osoby. Váhami poskytnutých úvěrů. Vstupní data pro výpočty poskytly tyto banky: Česká spořitelna, ČSOB, GE Money Bank, Hypoteční banka, Komerční banka, Raiffeisen- (hypoin- bank, UniCredit Bank, Volksbank CZ a Wüstenrot hypoteční banka. dex.cz, 2013) 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 Průměrná úroková sazba v % Obr. 5 Vývoj průměrných úrokových sazeb hypotečních úvěrů v letech 2005 až 2013 v ČR Zdroj: hypoindex.cz, 2013 V posledních letech průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů trvale klesá. Tento fakt může mít zásadní vliv na počet úvěrů ze stavebního spoření. Jestliže

Literární rešerše 35 jsou úrokové sazby nízké, řada klientů dá poté přednost hypotečnímu úvěru před úvěrem ze stavebního spoření. 3.2.5 Novela zákona o stavebním spoření Vláda dne 18. dubna 2012 schválila návrh zákona, kterým se mění podmínky stavebního spoření. Předpokládané datum nabytí účinnosti novely je 1. ledna 2014. Novela obsahuje 2 zásadní koncepční změny: zavedení účelového vyplácení státní podpory, rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky. Hlavním cílem první koncepční změny je zajištění, aby výdaje státu určené na podporu financování bydlení byly skutečně použity na tento účel, případně na podporu zajištění na stáří. Pramenem vzniku této změny byla situace, kdy účastníci používali stavební spoření jako výhodný spořící produkt, avšak prostředky od státu ve formě podpory využívali často pro jiné účely, než ke kterým byla státní podpora určena, tedy k podpoře bydlení. Účelovost státní podpory bude nutné stavebním spořitelnám prokazovat na zálohy připsané od roku 2015. Výjimku budou tvořit pouze smlouvy uzavřené před rokem 2003, které budou vypovězeny v průběhu 1. pololetí roku 2014. Další možností využití státní podpory je převést celou uspořenou částku účastníka a připsané zálohy státní podpory do III. penzijního pilíře. Do budoucna se také počítá s další alternativou k účelovému využití státní podpory, a to použití částky státní podpory na úhradu školného na vysokých školách. Rozšíření okruhu poskytovatelů stavebního spoření o univerzální banky má za hlavní cíl posílit konkurenci na straně nabídky stavebního spoření a posílit stabilitu trhu. Tato úprava přinese vyšší stabilitu trhu díky možnosti vyšší diverzifikace rizik na straně poskytovatelů. (mfcr.cz, 2012c) 3.3 Stavební spoření ve Spolkové republice Německo Jak již bylo zmíněno v historii samotného stavebního spoření, Německo je považováno za kolébku tohoto produktu finančního trhu. Přesto, že se jedná o velmi konzervativní finanční nástroj, dodnes je u tamních obyvatel velmi oblíbeným způsobem, jak si spořit na bydlení, případně jak jej financovat. (Jiroušek, 2007a) Stavební spoření je v Německu upraveno Zákonem o stavebních spořitelnách, který vstoupil v platnost roku 1973. Dále pak Zákonem o bankách, Nařízením stavebního spoření a v neposlední řadě Občanským zákoníkem, který stanovuje pravidla pro návrh smlouvy o úvěru. (bausparkassen.de, 2012), (de.wikipedia.org, 2012) 3.3.1 Stavební spořitelny Finanční instituce, které se zaměřují na stavební spoření, existují v Německu ve dvou právních formách a to zemské a soukromé.