Současnost a budoucnost staré sýpky v Plaňanech námět k občanské diskusi Každá obec má vykonávat správu na svém území, a to tak, aby zajistila všechny veřejné zájmy. Což není vždy úplně jednoduché. Například se vedení obce může dostat až k posuzování otázky zajištění bezpečnosti a odpovědnosti vůči zdraví lidí a vůči zájmům ochrany životního či kulturního prostředí. V Plaňanech stojí v centru městyse starý a nevyužívaný objekt - bývalá sýpka, která vznikla přestavbou na místě pozůstatků bývalé tvrze. Z tvrze pravděpodobně zbyla část dvou sklepů, které jsou nepřístupné, zazděné. V současnosti není památkově chráněným objektem. Stěny současné sýpky jsou ze smíšeného zdiva (různé druhy kamene a cihly), vnitřní konstrukce jsou dřevěné jednoduché trámové stropy s dřevěnými sloupy, dřevěný krov s poškozenou eternitovou krytinou z vlnitých šablon. Otvory jsou otevřené, bez oken, s mřížemi. Vstupní dveře jsou dřevěné. Nosné trámy a sloupy jsou poškozené hnilobou a hmyzími škůdci, jsou podepřené či zesílené dalšími podpůrnými prvky; krov, střecha a stropy jsou poškozené zatékáním a jsou viditelně prohnilé či poškozené. Když se počátkem roku 2016 objevila možnost na získání dotace z prostředků ministerstva zemědělství (na menší opravy starých zemědělských budov), byť byla lhůta na podání žádosti krátká, obec ani na chvíli neváhala, a zahájila administrativní přípravu projektu. Jelikož má objekt především špatnou střechu, rozhodlo se vedení obce v r. 2016 krov a střechu opravit. Připravilo rychle projekt k získání dotace, a příslibem na dotaci v r. 2016 získalo 700 000 Kč, což bylo i maximum, které bylo vůbec možné v rámci dotačního titulu z Mze získat. Přesto to ale znamenalo, že k dotaci obec musela přidat ze svého rozpočtu přes 1,5 miliónu Kč. Shnilý trám,strop 1.NP a schody Prohnilý strop a krov - půda - 3.NP Shnilý trámový strop a podlaha, do 2.NP do střechy zatéká krytinou stěna s oknem v 1.NP Stav sloupů a trámů v 2.NP Jižní stěna sýpky s poruchami zdiva / Vše stav k 6.10.2016
K prvotnímu projektu na opravu bylo třeba zpracovat posudek na stav krovu od odborníka statika. Statik v posudku statickém posouzení konstrukce krovu a objektu sýpky z 11.3.2016 (pro účely opravy (výměny) střešního pláště) uvedl v závěru: K posudku statickému je ale třeba v takovýchto případech zpracovat i posouzení poškození stavby škůdci dřevokaznými hmyzem, houbami, plísněmi. Jenže lhůta na podání žádosti byla krátká a zpracování posudku s odběrem vzorků na výskyt dřevokazných organismů trvá řádově měsíce. Tedy se zadalo znalci z oboru stavebnictví a dřevokazné houby v budovách zpracování posudku o stavebně technickém a mykologickém průzkumu krovu sýpky až následně, resp. již v době, kdy byla vysoutěžená dodavatelská firma, která měla provést obnovu střechy a požadovala oprávněně posudek, aby mohla dát (či nedat) odpovídající záruky na hotové dílo. Mohlo by se dost pravděpodobně stát, že obec nechá krov opravit za milióny korun, ale ve spodních 2 podlažích se vyskytují dál ponechané staré dřevěné prvky a omítky s houbami a plísněmi, které by po pár letech znovu napadly a zničily nové dřevěné prvky. K tomu je třeba uvést, že v přízemí, ani ve sklepě, mykologický průzkum nebyl proveden nebyl ani zadán, neboť se nepředpokládala sanace spodních pater sýpky. A stavebně technický a mykologický průzkum krovu sýpky (z července 2016) prokázal, že vážné obavy byly namístě, naplnil se katastrofický scénář. V závěru posudku se uvádí:
3. Závěr Výsledky realizovaného průzkumu jsou nepříznivé. Kontrolou krovu bylo zjištěno kritické poškození jeho spodních částí v kontaktu se zdivem a byla zde prokázána aktivní ložiska dřevokazných hub. Je na místě upozornit, že značná část krovu byla nepřístupná a že živých ložisek dřevokazných hub se v objektu jistě vyskytuje více. Uhnilé styky stropních trámů, krokví a plných vazeb neumožňují zachycení vodorovných sil od krovu. Po přitížení těžší krytinou, větrem či sněhem pak hrozí, že dojde k vybočení střešních rovin do stran, excentrickému zatěžování zdiva, porušení stability a havárii. Z tohoto důvodu stav konstrukce ohrožuje bezpečnost a zdraví osob a hodnotíme ho jako havarijní. Poškození dřeva lze očekávat i u dřevěného trámového stropu v nižším podlaží. V prvcích krovu byly nalezeni tito biotičtí škůdci, zvláště pak dřevokazné houby:. - koniofora sklepní (Coniophora puteana), celulosovorní dřevokazná houba - trámovka trámová (Gloeophyllum abietinum), celulosovorní dřevokazá houba - houby skupiny Basidiomycota, celulosovorní dřevokazné houby - tesařík krovový (Hylotrupes bajulus), dřevokazný hmyz - červotoč druhu Anobium punctatum, dřevokazný hmyz - červotoč druhu Hadrobregmus pertinax, dřevokazný hmyz. Byly posouzeny detailně dřevěné konstrukční prvky, k jejichž stavu najdeme v posudku např. takováto vyjádření o jejich stavu: Dřevo napadené celulosovorní dřevokaznou houbou, druhem koniofora sklepní (Coniophora puteana), původcem hnědého destrukčního tlení. Rozklad dřeva v konečném stupni. Konsistence materiálu křehká, drolivá. Zbarvení dřeva rezavohnědé. Napadení vzorku celoplošné. Hniloba starého data. Hyfy se ve dřevu vyskytují hojně, vždy vitální. Přítomna též vitální plodnice. Izolační techniky positivní. Dřevo napadené masivním žírem larev dřevokazného hmyzu, druhem tesařík krovový (Hylotrupes bajulus). Technický stav dřeva špatný. Místy také výskyt požerových chodeb larev červotoče druhu Anobium punctatum. Dále posudek konstatuje: Průzkumem bylo zjištěno, že dolní konce krokví jsou na západní straně objektu téměř všechny a v ostatních částech z převážné většiny poškozeny tak, že vyžadují statické zajištění. O současném ohrožení stability stropů z důvodu uhnilých zhlaví trámů svědčí jejich provizorní podepření v celém objektu. Uhnilé styky stropních trámů, krokví a plných vazeb neumožňují zachycení vodorovných sil od krovu. Po přitížení těžší krytinou, větrem či sněhem pak hrozí, že dojde k vybočení střešních rovin do stran a k havárii. Stav dřevěných konstrukcí v objektu tak ohrožuje bezpečnost a zdraví osob a charakterizujeme ho proto jako havarijní.. Sanace krovu bude náročná a pracná. Musí zahrnovat i sanaci stropu pod půdou, který s krovem tvoří jeden konstrukční celek. Přitom kritickým průřezem, kterým se hniloba šířila, je zazděná pozednice pod stropními trámy. Protože je obezděná, bylo zde dřevo vystaveno trvale vysoké vlhkosti. Pozednici, i když byla kontrolována pouze lokálně, bude podle našich zkušeností nutno odstranit celou. To znamená odbourat zdivo tak, aby napadené dřevo pozednice mohlo být vyjmuto. Přitom bude nutno podepřít a protézovat stropní trámy, které na pozednici spočívají a nastavit poškozené spodní konce krokví. Při opravě krovu by mělo být zabráněno zatékání srážkové vody provizorním zastřešením. Původní a všechno nově použité dřevo i zdivo v kontaktu s napadeným dřevem by mělo být předem preventivně chemicky ošetřeno fungicidem. Alternativním řešením je kompletní výměna krovu a dřevěných stropů.
Dle předběžného odhadu by byly nutné následné náklady na likvidaci a výměnu poškozeného dřeva u dřevěného trámového stropu v nižším podlaží, a činily by dalších asi 2,5 mil. Kč. A neví se zatím nic o stavu plísní v podlaze, omítkách a zdivu. Navíc je i komplikace, že střešní krytina obsahuje azbestová vlákna a bude třeba s ní nakládat jako s nebezpečným odpadem. Což prodlužuje stavbu i prodražuje její odstranění. Jak se rozhodnout? Co dělat? Čtyři a více miliónů Plaňany na opravu sýpky nemají. Nejprve tedy Plaňany ministerstvu zemědělství vrátily poctivě dotaci 700 000 Kč, neboť bylo naprosto nemožné dokončit záměr do 30. září 2016 (což byl termín stanovený poskytovatelem dotace pro dokončení akce). Peníze nebyly evropské, ale české, a bylo třeba vše vypořádat v tomto kalendářním roce a rozpočtu, dotaci absolutně nešlo převést do dalšího roku a dle nových skutečností by finanční nároky přesáhly rozpočet obce, (o dalších rizicích stavby nemluvě). Má obec dál věřit a doufat, že se nic nestane? Výstrahu od odborníků dostala a s riziky byla seznámena. Odborný posudek od statika ( Technický stav objektu č.p. 40 je hodnocen jako ohrožující zdraví a životy osob, neboť stavba hrozí zřícením. ) i mykologa ( Z tohoto důvodu stav konstrukce ohrožuje bezpečnost a zdraví osob a hodnotíme ho jako havarijní. ) je prokazatelným varováním před havarijním stavem objektu sýpky. Ptáme se sami sebe: Má obec dál věřit a doufat, že se nepřižene brzy nějaká vichřice Emma či Kyril, a nestrhá azbestocementové desky se střechy a nezamoří Plaňany azbestovým prachem? Má obec dál věřit a doufat, že tuto zimu nenapadne takové množství sněhu, které již shnilý krov neunese a střecha se na někoho nezhroutí? Když peníze na památky opravdu nejsou, ba naopak jsou potřeba peníze např. na rozvoj základní školy? Aby se prokázalo, že obec konala ochranná opatření pro bezpečí občanů, proti možným hrozbám od havarijní stavby, rozhodla se obec nechat připravit, mimo jiné, i variantu demolice, a to tak, aby se odstranilo především to, co je skutečně ohrožující, tedy střecha, krov, shnilé vnitřní dřevěné konstrukce, a s tím související i obvodové zdivo. Resp. mít tuto variantu připravenou v záloze, kdyby na kalamity a havárie došlo. Proto byl spuštěn projekt na zajištění demoličních prací. Současně se městys Plaňany zabývá i úvahami nad budoucností objektu sýpky a připravuje studie pro diskusi nad možnostmi využití objektu. Již několik let spolupracuje vedení Plaňan s ČVUT v Praze, s fakultou stavební, na studiích a projektech, které obci pomáhají formulovat stavební rozvoj v obci. V tomto školním roce se Plaňanům podařilo na fakultě uspět v konkurenci námětů ke zpracování studií právě se sýpkou Plaňany. Do konce roku 2016 bude mít městys Plaňany k dispozici nových 10 studií na téma plaňanské sýpky. Studie budou řešit sýpku ve 3 variantách: Varianta 1 - památka : především zachování sýpky v památkové podobě, hlavně s památkovou konzervací (bez ohledu na finance, tzv. záchrana ať to stojí, co to stojí ), s poněkud obtížným a nejasným využitím pro obec. Varianta 2 retro : přiměřené zachování historické stavby s vnitřní úpravou vložením např. nových konstrukcí/ stavby do obvodových zdí staré sýpky a s novou střechou, aby šlo stavbu využívat pro potřeby obce i pro hygienické požadavky a komfort 21. století. Varianta 3 novostavba : demolice staré sýpky, se zachováním starých původních sklepů, a výstavba nového objektu v duchu, materiálu a velikosti dle původní stavby, ovšem v nízkoenergetické kvalitě a pro skutečné potřeby moderní obce. Základní problém je stále ve funkci samotné sýpky: je to jen sklad s malými okny, která při zachování jejich velikosti neumožňují využití pro pobyt lidí, nelze splnit hygienické parametry. Nad studiemi si budou moci obyvatelé v následné diskusi ujasnit své představy o veřejném prostoru v Plaňanech, resp. jak řešit využití sýpky versus potřeby a priority rozvoje obce. Rozhodně nikde nestojí připravená četa, která se chystá na bourací práce.
Vedení obce je ten subjekt, který je za správu v obci odpovědný. Jenomže má k tomu vždy nějaké dostupné informace, v nějakém čase, za nějakých podmínek a pravidel, a k tomu většinou jen omezené finanční prostředky. A život je pestrý, jednoduchá černobílá řešení prakticky neexistují. Těšíme se na diskusi. V Plaňanech 11.10. 2016 Mgr. Martin S. Charvát, starosta Mgr. Leona Sixtová, místostarostka