ČINNOST POHŘEBNÍCH INSTITUCÍ VE VZTAHU KE KULTUŘE POHŘBÍVÁNÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ Z KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU Zlatica Dorková Ústav aplikovaných společenských věd Institut zdravotnických studií Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně
Základní východiska Pohřební instituce i přes svou komerční činnost hrají důleţitou roli v naší společnosti - ve velké míře ovlivňují poslední rozloučení se zemřelým a průběh pietních obřadů. Profese pracovníka pohřební instituce je vzhledem k nevyrovnanému vztahu ke smrti a umírajícím v naší současné společnosti velmi obtížná. Pracovníci pohřebních institucí nemají často dostatečné podmínky a zkušenosti pro kvalitní komunikaci s pozůstalými.
Základní charakteristika V České republice vykonává pohřební činnost několik set institucí. Na činnost pohřebních institucí dohlíţí Ministerstvo pro místní rozvoj. Pohřební činnost se řídí právními normami zákony, vyhláškami apod. Pohřebnictví se nezařazuje mezi sociální sluţby, jde o podnikání koncesovanou živnost. Ţadatel o koncesi na provozování pohřební sluţby musí prokázat odbornou způsobilost, tj. úspěšné absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou provozní, ekonomickou a právní problematiku související s provozováním pohřební sluţby a:
1. úplné střední, úplné střední odborné, vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání a minimálně tříletá praxe v oboru; 2. základní vzdělání a minimálně desetiletá praxe v oboru (1). V České republice funguje Sdružení pohřebnictví ČR poskytuje poradenskou činnost v rámci pohřebních, kremačních a hřbitovních sluţeb i příbuzných oborů. Kodex cti obsahuje základní atributy chování kaţdého podnikatele v pohřebnictví (2):
Plně respektovat psychický stav pozůstalých, kteří se nacházejí v mimořádné situaci. Při jednání s pozůstalými postupovat citlivě a s pochopením k jejich rozpoložení. Respektovat sníženou schopnost pozůstalých vnímat detaily v nabízených službách. V žádném případě nezneužít této mimořádné situace pozůstalých ke svému neoprávněnému či nepřiměřenému finančnímu ani jinému prospěchu. Dbát na korektnost a dodržování dobrých mravů, ve vztahu k ostatním podnikatelům.
INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Z VÝZKUMU Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření (370 oslovených institucí, 79 zařazených dotazníků). Dotazník sledoval tyto oblasti: Pohlaví respondentů, Věk respondentů, Vzdělání respondentů, Vztah respondentů k náboženství a víře, Pracovní pozici respondentů, Délku pracovního poměru respondentů v pohřební instituci, Potencionální setrvání respondentů v pohřební instituci, Místo působení pohřebních institucí, Činnosti, které pohřební instituce zajišťuje, Průběh smutečního obřadu v obřadní síni, Omezení pohřebních rituálů v souvislosti se zrušením dávky státní sociální podpory, Harmonogram práce respondentů, Pracovní činnosti respondentů, Psycho-sociální aspekt pracovní činnosti respondentů, Uspokojení respondentů z pracovní činnosti.
VÝSLEDKY Z VÝZKUMU V oblasti pohřebnictví je nedostatek studijních oborů realizovaných na středních, vyšších odborných či vysokých školách. Vzdělávací trh trpí nedostatkem nabídek v oblasti pohřebnictví ( Chybí školení pro obstaravatelky pohřbů ). Pracovníci pohřebních institucí cítí nedostatečnou prestiž a ocenění v rámci své profese ( a práci se zemřelými považují za něco odporného, jsou schopni si před nimi "odplivnout" nebo na veřejnosti nevhodně pokřikují ). Nedostatek informací pociťují pracovníci pohřebních institucí v oblasti komunikace s pozůstalými, hlavně s pozůstalými, kteří přišli o své dítě, manţela/manţelku apod.
Pracovníci pohřebních institucí povaţují za důležité mít všeobecné a odborné znalosti z problematiky pohřebnictví ( Pozůstalým velmi pomůže, když jim poradím, kam mají jít žádat o vdovský - vdovecký a sirotčí důchod, jaké podklady musí mít s sebou, kde mají žádat o pohřebné, pomáhám jim vyplňovat formuláře ). Nepříznivá ekonomická situace negativně ovlivňuje ekonomickou situaci pohřebních institucí, hlavně v oblasti malého a středního podnikání. Jedním z důvodů vytrácení se pohřebních rituálů je dehumanizace společnosti ( Lidé mají k sobě daleko, myslím citově. Peníze převládají nad city ). Dochází ke snižování úrovně kultury pohřebnictví v ČR ( Kultura v pohřebnictví v Čechách není opravdu nejlepší, včetně úcty k zemřelému ).
Ve společnosti převládá tabuizace smrti ( Domnívám se, že stále přetrvává veliké tabu kolem smrti a mnohým lidem se zdá, že důstojné rozloučení se zesnulým je věc zbytečná a finančně nezajímavá. To se ale netýká lidí věřících a v převážné většině lidí z vesnic. Srdce městských lidí je daleko tvrdší ). Je špatná komunikace úřadů s pohřebními institucemi ( Lepší - lidštější a etický postoj - úřadů k pozůstalým ). Pracovníci pohřebních institucí pociťují zvyšování administrativy, na úkor komunikace s pozůstalými. Zákon o pohřebnictví neřeší vůbec etické otázky zacházení se zemřelými a pozůstalými.
Na pohřebním trhu převládá nekalá konkurence ( Největším problémem je stále asi nekalá konkurence. To je ovlivňování pozůstalých, aby se obrátili na tu konkrétní pohřební službu ). Absentují informace sdělované pozůstalým ( Lidé neví, co mají s sebou vzít do PS. Nemocnice ani záchranka je neinformují. Lidé tápou, volají, chodí zbytečně ). Pohřební instituce poukazují na nedostatek kněží, coţ komplikuje sjednávání církevních obřadů ( Nedostatek kněží - obřady v kostele jsou stále žádané, avšak někdy je problém sehnat kněze (nedostatek času - je jich málo )). Přibývá tzv. sociálních pohřbů, které jsou povinné zabezpečit obce. Je potřebná větší osvěta u veřejnosti - v otázkách pohledu na smrt a umírání samotné.
Je nedostatečná komunikace mezi jednotlivými firmami - vzájemná spolupráce a pomoc i v konkurenčním prostředí. Je potřebná důslednější regulace počtu subjektů působících na trhu. Zcela absentují mezinárodní výměny zkušeností z oboru pohřebnictví. Pracovníci pociťují nedostatečné finanční ohodnocení své práce. Pracovníci požadují lepší podporu ze strany státu.
KRITICKÉ BODY
Kritické body Nedostatečná společenská prestiž a ocenění práce pracovníků pohřebních institucí. Profese pracovníka pohřební instituce je v naší společnosti tabuizována. Většina lidí cítí vůči této profesi podvědomě určitý odpor, připomíná jim jejich vlastní pomíjivost. Tato profese také vyţaduje etické chování, dodržování piety a umění jednat s lidmi. Společenskou prestiţ a ocenění pracovníků v pohřebnictví lze zvyšovat zlepšováním informovanosti o jejich činnosti, např. pořádáním Dnů otevřených dveří (pohřebních ústavů, krematorií), výstavami či informačními letáky.
Kritické body Ve společnosti je smrt tabuizována. Je proto třeba intenzivnější osvěty a informovanosti. Impulsem ke zlepšení umírání a postojů ke smrti by mohl být: 1. Rozvoj hospicové a paliativní péče. 2. Soustavná popularizace tématu péče o umírající. 3. Podpora dobrovolnické práce v této oblasti. 4. Záměna biomedicínského modelu nemoci za model biopsychosociální, podpora rozvoje sdruţení na pomoc pozůstalým. 5. Vyuţití osvědčených postupů ze zahraničí apod.
Ve všech těchto moţnostech vidíme snahu o nalezení hodnoty smrti, o přiznání strachu z ní, ale i způsobu, jak se s tímto strachem vyrovnat, v nejlepším případě pak dojít ke smíření se smrtí. Nemůţeme očekávat, ţe dojde k masové změně chování v těchto situacích, je však třeba lidem nabízet moţnosti, prostřednictvím kterých mohou svůj vztah ke smrti změnit.
Kritické body Příčinou omezování pohřebních rituálů je jednak dehumanizace společnosti, ale také omezení vyplácení dávky státní sociální podpory - pohřebného. Dochází ke snižování úrovně kultury pohřbívání v České republice. Dehumanizací společnosti dochází k omezování pohřebních rituálů. Svědčí o tom čísla, která říkají, ţe 75-80 % zemřelých podstupuje pohřeb ţehem, coţ je nejvíce v celé Evropě. Pomocí pozůstalým při organizování pohřbu bylo pohřebné. Můţeme říci, ţe pohřebné je důsledkem modernizace, protoţe v tradiční společnosti nic takového nebylo potřeba, neboť o pozůstalé po zemřelém se postarala daná komunita (rodina).
Je třeba upozornit, ţe jiţ v roce 1948 činilo pohřebné stejně jako dnes 5.000,-- Kč a bylo vypláceno z nemocenského pojištění. Od 1.1.2008, jak jiţ bylo uvedeno, došlo k omezení vyplácení této dávky. Aţ 82 % pracovníků pohřebních institucí si myslí, ţe zrušením pohřebného dojde k omezení pohřebních rituálů. Naopak 13 % respondentů si myslí, ţe zrušením pohřebného nedojde k omezení pohřebních rituálů. Aţ čas ukáţe, zda tento krok bude mít negativní vliv na pohřební rituály. Je však třeba, aby se o této věci veřejně diskutovalo, jak na společenské, tak na politické scéně, s přihlédnutím na pozitivní funkci této dávky a ke kultuře pohřbívání.
Kritické body V právních normách absentují etické otázky zacházení se zemřelými a pozůstalými V zákonech a vyhláškách, které se týkají pohřebnictví, chybí právní normy, které by řešily etické otázky zacházení se zemřelými a pozůstalými. V rámci České republiky existuje pouze Kodex cti, který vydalo Sdruţení pohřebnictví v ČR, který však není závazný pro všechny pohřební instituce. Bylo by na místě, aby se podpořila veřejná diskuse a medializace tohoto tématu. Příkladem a pomocí by mohly být osvědčené postupy ze zahraničí, které lze získat na internetové stránce Evropské federace pohřebních služeb.
Kritické body Je nedostatečná komunikace mezi jednotlivými firmami, mezi zdravotnickými zařízeními a úřady. Jistotu nemají pracovníci pohřebních institucí také při komunikaci s pozůstalými. Pracovníci pohřebních institucí jsou dle N. Špatenkové primárním stupněm modelu poradenského systému pro pozůstalé (3). Jen erudovaný pracovník ví, jak se má k pozůstalým chovat, co udělat nebo říci, rozpozná a umí reagovat na různé reakce pozůstalých. Proto je potřebné podporovat a iniciovat různé kurzy a školení, která by se této problematiky týkala a byla přímo zaměřená na pracovníky pohřebních institucí.
Kritické body V České republice je nedostatek studijních oborů realizovaných na středních, vyšších odborných či vysokých školách. Na vzdělávacím trhu se objevuje málo vzdělávacích nabídek v oblasti pohřebnictví. Česká republika trpí v oblasti sluţeb nízkou mírou odborného vzdělávání. Pracovníci se učí obchodu ve firmách tzv. transferem know-how od ostatních zaměstnanců a přímých nadřízených. Ve většině evropských zemích, moţná jako výsledek předsudků ohledně smrti, nebylo vzdělávání v tomto sektoru regulováno.
Umístění většiny pohřebních sluţeb v malých městech a vesnicích brání jejich pracovníkům přístupu ke vzdělávacím kurzům. Sdruţení Pohřebnictví v ČR kompenzuje tuto situaci tím, ţe spolupracuje na projektu ANUBIS, jehoţ patronem je Evropská Unie. Navrhovatelem i nositelem úkolu je ESPFA - škola pro pracovníky v pohřebnictví. Projekt ANUBIS reaguje na urgentní potřeby uspokojení poptávky po dlouhodobém vzdělávání a školení pracovníků tohoto sektoru. Jde o 360 hodinový multimediální on-line kurz. Škola ve Světlé nad Sázavou nabízí studijní obor Podnikání s odbornou specializací provozování pohřební služby. Vláda ČR se do roku 2012 zavázala zpracovat Koncepci péče o truchlící a pozůstalé.
DĚKUJI ZA POZORNOST
CITACE (1) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví ve znění pozdějších předpisů. (2) Kodex cti Sdružení pohřebnictví v ČR. (3) ŠPATENKOVÁ, N. Poradenství pro pozůstalé. Praha: Grada, 2008. Další použitý zdroj: DORKOVÁ, Z. Pohřební rituály v moderní době a jejich sociokulturní perspektiva. Disertační práce. Olomouc: UP, 2008.