Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Transkript

1 Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou výrobu - celkem 90% šech družstev; lze říci, že převládá klasická forma zemědělství. Jen 6% družstev poskytuje služby v zemědělství (viz Příloha 1, graf č.5). Oslovení respondenti byli ve většině případů muži (62%) ve věku let. Profesní specializace oslovených respondentů byla agronom, ekonom, předseda družstva nebo zootechnik; toto profesní rozložení bylo poměrně rovnoměrné (viz Příloha 1, graf č.7). Vzdělání převládalo vysokoškolské (u 72% oslovených respondentů, viz Příloha 1, graf č.2) Většina oslovených družstev zaměstnává zaměstnanců (47%). Větší počet zaměstnanců, 51až 100, má 44% podniků (viz Příloha 1, graf č.8). 7. Pracovní specializace zootechnik 19% ostatní 7% agronom 26% předseda/ ředitel 25% ekonom 23% Průměrná výměra většiny oslovených družstevních podniků je v rozmezí ha (60%). Menší výměru, v rozmezí ha, má 29% dotázaných subjektů. Družstva s výměrou od 100 do 500ha jsou v menšině, tvoří jen 8% celého vzorku. Družstva, hospodařící na výměře do 100ha, tvoří dokonce jen 3% (viz Příloha 1, graf č.6). 6. Výměra do 100 ha 3% ha 8% % ha 29%

2 Celoživotní vzdělávání informovanost, využití a zkušenosti s rekvalifikačními kurzy Informovanost o možnosti celoživotního vzdělávání je vysoká, 95% respondentů odpovědělo na otázku, zda ví o této možnosti, kladně (viz Příloha 1, graf č.9). Nepříliš velký počet dotázaných respondentů však tuto formu vzdělání využil. Aktivně se vzdělávacích kurzů zúčastnilo jen 36% respondentů. Nadpoloviční většina respondentů tuto možnost nikdy nevyužila (viz Příloha 1, graf č.10). V případě vzdělávání zaměstnanců je poměr ve využití kurzů opačný, než u vedení družstva. 64% zaměstnanců absolvovalo nějaký druh kurzů a jen 32% ne (viz Příloha 1, graf č.11). 65% respondentů se domnívá, že nabídka kurzů v regionu je dostatečná (viz Příloha 1, graf č.29). Zaměření vzdělávacích kurzů, které oslovení respondenti absolvovali, bylo následující : různé formy ekonomické kvalifikace jako účetnictví, daně a ekonomie obecně; tento typ rekvalifikace využilo 30% našich respondentů. Také jazykové vzdělávání má velké zastoupení; formu jazykových kurzů využilo 23% respondentů. Následují kurzy práce s chemickými látkami, které využilo 24% respondentů, a kurzy PC s 10% respondentů (viz Příloha 1, graf č.10a). 10a. Využil jste někdy vzdělávacích kurzů?- ano - obor účetnictví 10% ostatní 13% angličtina 10% daně 10% PC 10% němčina 13% chemie 24% ekonomie/ekono mika 10% U zaměstnanců družstva je zaměření absolvovaných kurzů obdobně profilované. V kurzech jsou poměrně silně zastoupena školení PC- 20% a v 19ti procentech profesní zkoušky (viz Příloha 1, graf č.11a).

3 11a. Využili vaši zaměstnanci těchto kurzů? - ano - obor účetnictví 11% profesní zkoušky 19% ostatní 9% zemědělství daně 5% dle profese 19% 4% PC 20% ekonomie 4% legislativa 5% chemie 4% Pokud absolvovali nějaké kurzy, obdrželi v 62% případech certifikát ve formě osvědčení a povolení nakládat s chemickými látkami. Na otázku, jaké mají zkušenosti s kurzy, které absolvovali oni nebo jejich zaměstnanci, odpovídají spíše negativně. Ze stupnice 1 5, kterou mohli oznámkovat svoji spokojenost s kurzy a jejich úrovní, kdy známka jedna je nejlepší a 5 nejhorší, 33% respondentů označilo svoje zkušenosti nejhorší známkou 5, 27% respondentů známkou 4 a 20% respondentů známkou 3% (viz Příloha 1, graf 12). Odpovědi na otázku 18 a19, zda má respondent nebo podnik zájem o rekvalifikaci, se značně liší. V případě podniku je vysoký zájem o zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Oslovení respondenti, vedení podniku, sami o vzdělávací kurzy zájem nemají (viz Příloha 1, graf 18, 19). 18. Zájem o vzdělávací kurzy - osobní má zájem 41% nemá zájem 59%

4 19. Zájem o kurzy - podnik nemá zájem 13% má zájem 87% Jaký typ vzdělání, nejvíce chybí - budoucí zaměření kurzů Profese, které nejvíce chybí (viz Příloha 1, graf č. 20). Hlavní obory a poměr mezi nimi / intenzita s jakou je nedostatek pociťován (1 nechybí - 5 nejvíce chybí): Informační technologie 26% 2,20 Zemědělství obecně 25% 2,57 ŽP obecně 18% 2,71 Legislativa v zemědělství 16% 3,35 Ekonomika 13% 3,21 Jiné 2% 3,00 V požadavcích na doplnění vzdělání se projevil na prvním místě požadavek na informační technologie - kurzy PC a práce s počítačem, jako obecný informační základ a důležitá podmínka přístupu k informacím o grantech, dotacích a zemědělské politice. Dalším požadavkem je zvýšení kvalifikace v zemědělství obecně. Následuje znalost legislativy EU v podobě norem a dotační politiky, ekonomické vzdělávání od účetnictví, přes psaní projektů, a opět dotační politika. Pro sestavení struktury kurzů je důležité podrobnější členění - které konkrétní znalosti a dovednosti by potenciální klienti, zájemci o kurzy, chtěli doplnit v jednotlivých, obecně vymezených oblastech. Na tuto otázku dávají odpověď následující výsledky použitá škála je opět 1 - nechybí až 5 - nejvíce chybí: Oblast ŽP (viz Příloha 1, graf 20 a): Dotační politika ŽP 2,90 Ekologické normy 2,72 Podnikový ekolog 1,84 Jiné 3,00*

5 * vysoké číslo je dáno nízkou četností Ekonomika marketing (viz Příloha 1, graf 20b): Orientace v dotační politice 4,24 Dotace v sociální oblasti 2,78 Zpracování projektů 3,55 Účetnictví v rámci EU projektů 2,90 Manažer lidských zdrojů 1,65 Fundraiser 4,33 Jiné 3,00* * vysoké číslo je dáno nízkou četností Legislativa v zemědělství (viz Příloha 1, graf 20c): Právní předpisy a potravinářské normy 3,46 Zdravotní a hygienické normy 2,17 Ekonomické normy 3,83 Informační technologie (viz Příloha 1, graf 20d): Kurzy PC 2,69 Komerční využití internetu 2,47 Zemědělství obecně (viz Příloha 1, graf 20e): Chovatel, pěstitel 3,60 Technika,technologie 2,93 Jiné 3,00* * vysoké číslo je dáno nízkou četností Velké firmy mají svůj zájem rovnoměrně rozdělen mezi dotace, ekologické normy a zpracovávání projektů, včetně účetnictví. Pokud se díváme na nabízené kvalifikační oblasti souhrnně, jsou to dotační tituly obecně (požadavek orientace v dotační politice), které převládají. Velký zájem je i o specializaci chovatel, pěstitel. Zkušenosti s přijímáním absolventů kurzů - vytvořená pracovní místa noví zaměstnanci Pokud družstva mají s rekvalifikovanými pracovníky vůbec nějakou zkušenost, je to v 70% procentech případů zkušenost označená jako špatná nebo spíše špatná (podle známek 1-5, jednička nejlepší a 5 nejhorší) (viz Příloha 1, graf 28a). Většina těchto nových zaměstnanců byla z oboru zemědělství (62%) (viz Příloha 1, graf 26).

6 28a. Zkušenosti s těmito pracovníky jsou oznámkujte 5 33% 1 7% 2 13% 4 27% 3 20% Zkušenosti s přijetím rekvalifikovaných pracovníků má ale jen 19% (viz Příloha 1, graf 25). Možná, že právě vzhledem k malé zkušenosti s rekvalifikovanými pracovníky, je poměrně značná ochota zaměstnat nové absolventy kurzů. 55% respondentů má zájem zaměstnat nového pracovníka s rekvalifikací (viz Příloha 1, graf 17). V absolutním počtu to znamená vytvoření 57 nových pracovních míst (viz Příloha 1, graf 21a). 21a. Kolik nových proškolených zaměstnanců s požadovaným vzděláním byste byli ochotni přijmout 4 46% 1 9% 2 18% 3 27% Družstva nedávají přímou preferenci zaměstnávání vlastních pracovníků, kteří absolvují kurzy vzdělávání. V 72 procentech respondenti uvádějí, že jsou ochotni zaměstnat cizího, ale kvalitního pracovníka (viz Příloha 1, graf 26). Na otázku týkající se formy zaměstnání nových pracovníků, absolventů kurzů, jsme získali následující odpovědi: 45 procent respondentů preferuje formu zaměstnaneckého poměru, 5% formu poradců a 50% kombinace obou forem. Interpretace dává jisté opodstatnění našemu tvrzení, že kvalifikační kurzy povedou, mimo jiné, i ke zvýšené nabídce pracovních míst.

7 Ochota zaměstnat někoho z obtížně zaměstnavatelných skupin se pohybuje na pětibodové škále, kde 1 je nejpřijatelnější a 5 nejméně přijatelná skupina, v rozmezích 1-2 škály. Což lze hodnotit jako optimistický výsledek. Tato ochota výrazněji klesá pouze u zdravotně postižených (1,36) a dlouhodobě nezaměstnaných (1,98). 24b. Pokud byste zaměstnat někoho z obtížně zaměstnavatelné skupiny, koho byste volili raději , ,11 1,11 1,08 1,36 1,07 0 žena po mateřské dovolené absolvent SŠ absolvent VŠ osoba ZTP předdůchodový věk dlouhodobě nezaměstnaní Podmínky kurzů, podle představ respondentů Většina podniků dává přednost školení v místě (66%) před dojížděním zaměstnanců (viz Příloha 1, graf 31). Na zvyšování kvalifikace nebo rekvalifikace by měl podle názorů respondentů do značné míry přispívat stát, tento názor má 88% respondentů (viz Příloha 1, graf 34). Výše státního příspěvku by měla pokrýt od 60% do 80% ti procent platu účastníka kurzu (viz Příloha 1, graf 35). 35. Kolik procent platu zaměstnance by měl státní příspěvek pokrýt? celý 27% 50% 18% 90% 3% 80% 18% 70% 8% 60% 26%

8 Konkrétní výše příspěvku na vzdělávání, která se zdá družstvům přiměřená, se pohybuje v rozmezí (52%) a (23%) (viz Příloha 1, graf 32). 32. Placení-částka Kč 23% Kč 6% nad % 0 8% do 1000 Kč 9% Kč 52% Pokud je o formu kurzů, preferovali by jednorázové školení (52%) nebo pravidelné kurzy (40%) (viz Příloha 1, graf 30). Certifikát po ukončení kurzu vyžaduje téměř polovina respondentů (47%) (viz Příloha 1, graf 30). Jako hlavní motivaci návštěvy kurzů respondenti uvedli zvýšení konkurenceschopnosti a kvality služeb - cca 30%, dodržení zákonných norem - cca 41% (viz Příloha 1, graf 36). 36. Motivace Nutnost vyhovět předpisům a zákonným limitům 41% Něčím jiným 0% Zvýšení konkurenceschopnost i 29% zvýšená kvalita práce a poskytovaných služeb 30% Zhodnocení dotazníkového šetření Oslovení respondenti velkých zemědělských podniků jsou poměrně dobře informováni o možnosti produktu rekvalifikace a zvyšování odborného vzdělání, které je nabízeno. Mají zkušenosti s určitým typem specializovaných kurzů, orientovaných především na ekonomiku a práci s chemickými látkami a jazykové kurzy. Názor, že v regionu je dostatečná nabídka vzdělávacích kurzů, je třeba dát do souvislosti s nízkou kvalitou a špatnými zkušenostmi

9 respondentů s již absolvovanými kurzy. Poskytovatelé kurzů byli převážně úzce specializovaní - distributoři chemických látek a svaz účetnictví. Chybí škola, odborné zařízení, které by se zaměřilo na vzdělávání z komplexního pohledu. Respondenti mají zájem o školení svých pracovníků, domnívají se, že v nových podmínkách společné zemědělské politiky EU je třeba zvýšit kvalifikaci svých zaměstnanců, aby zlepšili kvalitu svých poskytovaných služeb, zvýšili svoji konkurenceschopnost a dodrželi požadavky nových právních norem EU. Ačkoliv nemají velké zkušenosti s přijímáním nových, rekvalifikovaných pracovníků, nebo jsou jejich zkušenosti špatné, jsou poměrně optimisté a uvažují, že by nového pracovníka s požadovanou kvalifikací přijali. To, že mají spíše negativní zkušenosti s přijímáním nových, proškolených zaměstnanců, může souviset mimo jiné i s úrovní minulých školících pracovišť. Profiluje poptávka především po široce zaměřeném vzdělávání, které bude schopno obsáhnout nové požadavky v ekonomice, podávání grantů a účtování Evropských projektů, jakož i v orientaci v dotačních titulech a právních normách. K tomu bude zapotřebí i dobré znalosti práce s informacemi a PC technikou. V požadavcích na zvyšování kvalifikace se projevuje prolínání oborů ŽP, ekonomiky a zemědělství, které spolu v rámci nové zemědělské politiky EU a nových norem EU silně souvisejí. Tato situace je příležitostí pro vytvoření nového školícího pracoviště, které by, na rozdíl od minulé praxe, poskytovalo vzdělání v širších souvislostech než jen vztažené k úzké specializaci jednoho oboru. Na základě provedeného dotazníkového šetření nedomníváme, že nabízený produkt zvyšování celoživotního vzdělávání - má dobré předpoklady uspokojit tuto poptávku a vytvořit i podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v regionu díky nabídce nových kvalifikovaných pracovních sil, po kterých je v zemědělských v podnicích poptávka. SWOT analýza Slabá místa - Existence negativních zkušeností se vzdělávacími kurzy. Názor, že v regionu je takových příležitostí dostatek. Silná místa - Nabízí se nový typ vzdělávání vyšší kvality, nejen orientace na úzce specializovaný obor, ale možnost propojení oboru v širších souvislostech tak, jak to odpovídá požadavkům nové zemědělské politiky EU. Perspektivy - Zájem přijmout nové rekvalifikované pracovníky, především pro zlepšení kvality poskytovaných služeb a zvýšení konkurenceschopnosti podniku. Vědomí, že nová politika EU vyžaduje novou kvalifikaci. Ohrožení - Podniky se zaleknou poplatků za vzdělávání, budou trvat na vysokém podílu příspěvku od státu a nebudou ochotny uvolnit své zaměstnance na navštěvování pravidelných kurzů, které budou spojeny s dojížděním.