Typologická koncepce druhu

Podobné dokumenty
Typologická koncepce druhu

Speciace. Proces vzniku nových druhů

Populační genetika III. Radka Reifová

Speciace. Radka Reifová. Katedra zoologie

Evoluční genetika II. Radka Reifová

Populační genetika II. Radka Reifová

Počet druhůeukaryotna Zemi

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

World of Plants Sources for Botanical Courses

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Molekulární podstata adaptací a detekce selekce na molekulární úrovni

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Populační genetika II. Radka Reifová

Geografická variabilita

Proměnlivost a evoluce rostlin

Velikost genomu a mutační rychlost

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Ekologické a evoluční aspekty genetiky

Populační genetika II

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Základní pojmy I. EVOLUCE

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Úloha pohlavních chromosomů ve speciaci

Populační genetika Radka Reifová

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

2. Druh, speciace a evoluce

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely

= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci

MYŠ DOMÁCÍ JAKO MODELOVÝ ORGANISMUS STUDIA GENETIKY SPECIACE

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie Studijní obor: Biologie

Chromosomy a karyotyp člověka

Pozvolná speciace a hybridizace, význam hybridizace evoluci, hybridogenní druhy

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Cytotypová variabilita, kryptická diverzita a hybridizace u lakušníků (Ranunculus sect. Batrachium)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Základní pravidla dědičnosti

Genetika speciace

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Evoluční mechanismy. Biologie I. Evoluce pohledů na evoluci

Úvod do obecné genetiky

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Druh jako základní článek evoluce rostlin, speciace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Genetika populací. kvalitativních znaků

Speciace, radiace, extinkce

Mendelistická genetika

Analýza archaické DNA

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Metody studia historie populací

Evoluce pohlaví a determinace pohlaví. Marie Ošlejšková

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Působení genů. Gen. Znak

Populační genetika Radka Reifová

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Vztah genotyp fenotyp

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.

Populační genetika Radka Reifová

Genetika kvantitativních znaků

Biologie I. 8. přednáška. Evoluční mechanismy

Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Genetika vzácných druhů zuzmun

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi

KVANTITATIVNÍ GENETIKA dědičnost kvantitativních znaků Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Genetika zvířat - MENDELU

Ekologická společenstva

Genetika mnohobuněčných organismů

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Základy biologické antropologie 6. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK

II. Evoluce a přírodní výběr, biologický druh

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Speciace

Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles Darwin, O vzniku druhů přírodním výběrem, 1859)

Typologická koncepce druhu Druh je skupina jedinců, kteří se vzájemně podobají a odlišují se určitými znaky od jedinců jiného druhu. Kryptické druhy Polytypické druhy dorsal ventral M F M F Čtyři kryptické druhy motýlů rodu Perichares Konipas luční, poddruhy

Biologická koncepce druhu Druh je skupina jedinců, kteří se vzájemně plodně kříží a jsou reprodukčně izolované od jiných druhů. Reprodukčně izolační mechanismy Ernst Mayr Prezygotické a) Prekopulační. Mezi druhy nedochází k páření (ekologické, etologické, mechanické bariéry) b) Postkopulační. Dochází k páření, ale nedojde k oplození (gametická izolace). Postzygotické a) Vnitřní. Hybridní jedinci jsou neživotaschopní či sterilní. b) Vnější. Hybridní jedinci jsou ekologicky znevýhodněni.

Fylogenetická koncepce druhu Druh je skupina jedinců, kteří vykazují určité společné znaky a mají unikátního společného předka. A A B B A A A B A B B B

Ekologická koncepce druhu Druh je skupina blízce příbuzných jedinců, kteří obývají stejnou ekologickou niku. Koljuška tříostná ekologický druh pelagická forma bentická forma fylogenetický druh

čas Jak druhy vznikají? Tradiční členění způsobů speciace zohledňuje především prostorové aspekty speciace Speciace štěpná alopatrická peripatrická parapatrická sympatrická

Členění způsobů speciace Smadja and Butlin. MolEcol. 2011

Alopatrická speciace Primárně spuštěna geografickým oddělením populací. aabb V izolovaných populacích vznikají odlišné mutace. Vlivem driftu i selekce dochází k rozrůzňování populací. Po opětovném kontaktu se jedinci mezi populacemi už spolu nedokáží plodně křížit. AAbb aabb Dobzhansky-Muller model Popisuje mechanismus vzniku vnitřní postzygotické reprodukční bariéry. AaBb A a B jsou nekompatibilní. Nebyly spolu v evoluci testovány.

Dvě pravidla speciace Týkají se vnitřní postzygotické reprodukční bariéry (hybridní sterilita, neživotaschopnost) Haldaneovo pravidlo Pokud je v mezidruhovém křížení jedno pohlaví sterilní či neživotaschopné, pak je to pohlaví heterogametické (XY, ZW). Coynovo pravidlo Na vznik hybridní sterility mají relativně větší vliv pohlavní chromosomy ve srovnání s autosomy. Vysvětlení: dominance, rychlejší evoluce pohlavních chromosomů, meiotický tah

Sympatrická speciace Vznik druhů bez geografické izolace. Problém s vytvořením reprodukční izolace za přítomnosti genového toku. Ekologická sympatrická speciace disruptivní selekce pozitivní asortativnímu páření mezi ekologicky podobnými jedinci

Jak zajistit pozitivní asortativní páření mezi ekologicky podobnými jedinci? 1. Magic traits. Znaky umožňující různé využívání zdrojů jsou zároveň znaky, podle kterých si samice vybírají. Pokud si vybírají stejné fenotypy, jaké mají sami, je zajištěno pozitivní asortativní páření. 2. Geny podmiňující ekologicky významné znaky, samčí pohlavní znaky a samiččí preference jsou v genetické vazbě (leží na stejném chromosomu). Velikost zobáku u Darwinových pěnkav Velikost těla u limnetické a bentické formy koljušky

Ekologická sympatrická speciace přeskokem na nového hostitele Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) vrtule (Rhagoletis pomonella) hloh jablka jetel luční vojtěška Relativně častá u hmyzu a parazitů K páření a kladení vajíček dochází na hostitelské rostlině, na které jedinci sami vyrostli. Zajistí pozitivní asortativní páření.

Sympatrická speciace pomocí pohlavního výběru Současná změna v samičích preferencích a v samčích znacích. cichlidy Seehausen et al. Nature. 2008

Speciation driven by divergent selection Speciation driven by intrinsic barriers Seehausen et al. 2014

Okamžitá sympatrická speciace změnou ploidie 2n 4n Častá u rostlin. Duplikace genomu vytvoří okamžitou reprodukční izolaci. Hybridní jedinci (3n) problém s meiózou. Sterilita.

Sekundární kontakt a hybridní zóny K mezidruhové hybridizaci dochází u 25% druhů cévnatých rostlin 12% druhů motýlů 10% druhů ptáků 6% druhů savců Vrána obecná černá Vrána obecná šedá Poddruhy myši domácí slavík obecný slavík tmavý

Polopropustná reprodukční bariéra druh 1 druh 2 způsobuje vyšší genetickou divergenci u lokusů podmiňujících reprodukční izolaci

Genomové oblasti vykazující vysokou míru genetické divergence nesou geny podmiňující reprodukční izolaci Ellegren et al. 2012. Nature Často leží v oblasti centromer a na pohlavních chromosomech.

Divergence hitchhiking způsobuje postupné rozšiřování ostrovů divergence.

Genomová divergence u různě vzdálených druhů motýlů rodu Heliconius

Genový koncept druhu Chung-I Wu (2001) Druh tvoří populace geneticky kompatibilních jedinců, kteří se vzájemně kříží a jsou geneticky izolovaní od jiných populací. Izolaci může zajištovat celkem malý počet genů nekompatibilních mezi populacemi. Ostatní geny si mohou populace vyměňovat.

Adaptivní introgrese Mezidruhová introgrese genů podmiňujících Mullerovské mimikry u motýlů rodu Heliconius The Heliconius Genome Consorcium. Nature. 2012

Genová introgrese a paralelní speciace koljuška tříostná, forma mořská (nahoře) a říční (dole) Říční forma vznikla z mořské zhruba před 10 000 lety. Fylogeneze založená na 25 jaderných genech ukazuje nezávislý vznik říčních forem. Fylogeneze založená na genu Ectodisplasin (Eda), který odpovídá za určité rozdíly mezi mořskou a říční formou. Ukazuje, že alely způsobující říční fenotyp jsou staré a do řek se musely dostat už při kolonizaci mořskou formou.

Genová introgrese mezi Homo neanderthalensis a Homo sapiens Některé alely v současné lidské populaci pocházející z neandrtálců. Některé z nich mohou přispívat k rozvoji chorob. Jiné se zdají být v lidském genomu pozitivně selektované. - alela genu HYAL2 ovlivňujícího buněčnou odpověď na ultrafialové záření. - geny ovlivňující pigmentaci kůže a růst srsti - gen EPAS1, umožňuje život ve vysokých nadmořských výškách u Tibeťanů.

Reinforcement Posílení prezygotické reprodukční izolace mezi druhy po sekundárním kontaktu, aby se zamezilo vzniku sterilních, neživotaschopných či špatně adaptovaných hybridů. Dokončení alopatrické speciace v sympatrii za přítomnosti genového toku.

Speciace hybridizací Nový druh vzniká hybridizací mezi dvěma různými rodičovskými druhy. Polyploidní hybridní speciace Provázena duplikací genomu hybridního druhu. Duplikace genomu (1) odstraní případné poruchy v meióze u hybridů, pokud se rodičovské druhy liší ploidií. (2) vytvoří reprodukční bariéru mezi hybridy a rodičovskými druhy. Častá u rostlin. ~ 15% krytosemenných roslin vzniklo polyploidní hybridní speciací.

Nedochází ke změnám ploidie. Homoploidní hybridní speciace Vzácná. Hybridi mívají problém s fertilitou. Nejsou reprodukčně izolované od rodičovských druhů. Reprodukční izolace se může vytvořit ekologickou diferenciací a/nebo prostorovým oddělením.

Speciace hybridizací u živočichů Případ italského vrabce Vznikl hybridizací mezi vrabcem domácím a vrabcem pokřovním. Není F1 hybrid, ale jednotliví jedinci mají různou část genomu jednoho či druhého rodičovského druhu. Hybridní populace byla nějakou dobu v geografické izolaci, tím postupně vznikla reprodukční izolace vůči rodičovským druhům.

Hybridogeneze Skokan zelený je F1 hybrid. Při gametogenezi F1 hybrida zničen genom jednoho z rodičů. Křížením s rodičovským druhem, jehož genom byl zničen, vzniká opět F1 hybrid. skokan skřehotavý skokan krátkonohý skokan zelený

Jak rychle druhy vznikají? Délka existence druhu v průměru 4 mil. let. Rozmezí je ale je velké. Některé druhy jsou si vzájemně geneticky bližší než dvě populace jednoho druhu. Ve Viktoriině Jezeře v Africe vzniklo 400 endemických druhů cichlid během posledních 12 tis. let. Populace kapradiny Symplocarpus foetidus v Severní Americe a východní Asii oddělené po dobu 6-8 milonů let. Přesto se morfologicky neliší a mohou se mezi sebou plodně křížit.

Jak rekonstruovat fylogenezi u blízce příbuzných druhů

genealogie versus fylogeneze (gene tree versus species tree)

genealogie versus fylogeneze (gene tree versus species tree)

Příčiny nesrovnalostí mezi genovým a fylogenetickým stromem 1. Nekompletní sortování linií (ancestrálního polymorfismu) polyfilie parafilie druh 1 druh 2 monofilie

2. Genový tok Genové genealogie autosomální lokus Z-vázaný lokus slavík obecný slavík tmavý Populační migrační rychlost (2Nm) Autosomy: 2N 1 m 1 = 0,081, 2N 2 m 2 = 0,763 Chr Z: 2N 1 m 1 = 0,034, 2N 2 m 2 = 0,002 s. obecný s. tmavý s. modráček Storchová et al. 2010. Evolution.

Ancestrální polymorfismus či genový tok? rákosník pokřovní rákosník zpěvný rákosník obecný v r. obecný r. zpěvný r. pokřovní

Model Izolace s Migrací (IM) pro až 10 populací m 3-2 m 2-1 N 3 N 2 N 1 m 2-3 m 3-1 m 1-2 t 1 m 1-3 m 4-3 m 3-4 N 4 t 2 N 5 15 parametrů Hey J (2010). Mol.Biol.Evol. 27(4):905-920. Umožňuje odhadnout míru genového toku mezi druhy, dobu divergence a efektivní velikosti populací

Doporučené čtení Seehausen et al. 2014. Genomics and the origin of species. Nature Review Genetics 15: 176 192. Sousa V and Hey J. 2013. Understanding the origin of species with genome-scale data: modelling gene flow. Nature Review Genetics 14(6):404-14.