Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
|
|
- Monika Fišerová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
2 Populační genetika (KBB/PG) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
3 Inbriding RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
4 Cíl přednášky - Seznámení s ingridingem a jeho mechanismy a s výpočtem koeficientu inbridingu z rodokmenů Klíčová slova - Asortativní oplození, inbriding, rodokmen, koeficient inbridingu, koeficient izonymie, panmiktický index Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
5 Asortativní oplození Volba partnera založena na jeho fenotypu Pozitivně asortativní oplození (volba fenotypově podobného partnera) důsledek: v populaci se zvyšuje podíl homozygotů Př.: Heterostylie u květů rodu Primula Květy pin dlouhá čnělka, krátké prašníky Květy thrum krátká čnělka, dlouhé prašníky Negativně asortativní oplození (volba fenotypově odlišného partnera) důsledek: v populaci se snižuje podíl homozygotů
6 Inbriding Druh asortativního oplození, kdy dochází častěji k oplození mezi příbuznými jedinci Zvyšuje homozygotnost v populaci Krajní případ inbridingu samooplození Po n generacích bude populace složena z homozygotů a heterozygotů v poměru (2n - 1):1 Po n generacích je populace složená z AA: Aa: aa v poměru [1 -(1/2) n ]/2 : (1/2) n : [1 -(1/2) n ]/2 Kvantitativní vyjádření pomocí redukce heterozygotnosti (Lokus s alelami A, a a četnostmi p a q, platí p+q=1, aktuální četnost heterozygotů v populaci je H) Kdyby byla populace ideální s náhodným oplozením, pak je četnost heterozygotů H 0 = 2pq Koeficient inbridingu F = (H 0 -H)/H 0 Koeficient inbridingu měří redukci heterozygotnosti v populaci relativně k populaci s náhodným oplozením se stejnými četnostmi alel H 0 = 2pq, pak H = H 0 -H 0 F=H 0 (1 - F) = 2pq (1 - F)
7 Četnost homozygotů AA též možno vyjádřit pomocí F Genotyp AA o četnosti P. Četnost alely A je p = P+H/2 a též H = 2pq (1 - F) Pak P=p -2pq(1 - F)/2 zároveň platí p+q=1 P = p - pq (1 - F) = p - p(1 - p)(1 - F) = p -(p - p 2 )(1 - F) = = p - p+p 2 +pf - p 2 F =p 2 (1 - F)+pF Celkově v populaci budou četnosti: AA p 2 (1 - F)+pF = p 2 + pqf Aa 2pq(1 - F) = 2pq -2pqF aa q 2 (1 - F)+qF = q 2 + pqf Stav bez inbridingu (F=0), pak četnosti p 2 : 2pq : q 2 Plný inbriding (F=1) v populaci pouze AA a aa v četnostech p : q Při mnohonásobném alelismu A 1, A 2,,A n s četnostmi p 1, p 2,... p n (p 1 + p p n )=1 a koeficientu inbridingu F platí pro četnosti homozygotů A i A i p i2 (1 - F) + p i F heterozygotů A i A k 2p i p k (1 - F)
8 Pravděpodobnostní vyjádření koeficientu inbridingu Dvě alely na homologních lokusech mohou být identické původem (= autozygotní = IBD alely = identical by descent). Tehdy, když byly odvozeny replikací z jedné alely v určité původní populaci. Nebo nejsou replikou původní alely (alozygotní) Autozygotní jedinci musí být homozygotní, alozygotní jedinci jsou homozygotní nebo heterozygotní Takto získaný koeficient F je relativní. Měří autozygotnost zkoumané populace vzhledem k nějaké původní populaci. Předpokládáme, že žádné z alel původní populace nejsou identické původem. Koeficient inbridingu takto možno definovat jako pravděpodobnost, že jakékoli dvě náhodně vybrané alely z populace (ne nutně od téhož jedince) jsou identické původem Genotyp Četnost v populaci 0<F<1 F=0 F=1 AA p 2 (1 - F) + pf p 2 p Aa 2pq(1 - F) 2pq 0 aa q 2 (1 - F) + qf q 2 q Geny: alozygotní autozygotní 1 1
9 Vlivy inbridingu U druhů, kde k inbridingu normálně nedochází, jsou jeho následky škodlivé (př. křížení bratr x sestra) Škodlivost podmíněna vzácnými recesivnimi alelami, které škodlivé v homozygotním stavu každý člověk si nese asi 4 takové alely V genotypu společných předků rodiče inbredního jedince je r nepříznivých recesivních genů Pravděpodobnost, že jedinec nebude homozygotem pro ani jeden z r genů je: P nehomozygot =(1 - F/2) r Pravděpodobnost, že jedinec bude homozygotem aspoň pro jeden z r genů a bude postižený recesivním onemocněním je: P homozygot =1 -(1 - F/2) r Škodlivé vlivy inbridingu se nazývají inbrední deprese nacházíme je téměř u všech druhů s náhodným oplozením čím větší inbriding, tím jeho vlivy škodlivější
10 Inbriding u člověka U člověka označujeme inbriding jako příbuzenské křížení (v praxi uvažujeme inbriding, když společný předek není dále než 4-5 generací) Metody studia: Rodokmenová metoda Hodnocení dispenzů (= cíkevních povolení na uzavření pokrevního sňatku) Metoda izonymie vztah mezi koeficientem inbridingu a pravděpodobností, že rodiče mají stejné příjmení F=I/4 I koeficient izonymie
11 Výpočet koeficientu inbridingu z rodokmenů 1. Určit všechny společné předky zkoumaného individua 2. Určit všechny cesty vedoucí od jedince k jeho společnému předku a zpět (počet jedinců v cestě bez zkoumaného jedince!) 3. Vypočítat celkový koeficient inbridingu F I =Σ[(1/2) i (1+F A )] A A 1/2 (1+F A ) B C B C 1/2 1/2 D E D E I I 1/2 1/2 Jediná možná cesta: D-B-A-C-E V našem případě F I =Σ[(1/2) 5 (1+F A )]. Je-li F A =0, pak F i = 1/32
12 Poznámky: Alela může být v jedinci I autozygotní pouze tehdy, zdědil-li ji přes oba rodiče od společného předka Při výpisu cest(y) společného předka ve výpisu podtrhnout užitečné hlavně ve složitějších rodokmenech Proč má společný předek 1/2(1+F A )? Alely společného předka ozn. α 1 a α 2. Pak pár gamet od jedince A může obsahovat α 1 α 1, α 1 α 2, α 2 α 1 nebo α 2 α 2. α 1 α 1 a α 2 α 2 jsou identické původem. α 2 α 1 a α 1 α 2 identické původem tehdy, když je jedinec A autozygotní (tj. s pravděpodobností F A ) Pro jedince A je celková pravděpodobnost 1/4 +1/4 + (1/4)F A + (1/4)F A = = 1/2 +1/2(F A ) Exponent i ze vzorce F I = (1/2) i (1+F A ) je roven počtu jedinců na cestě přenosu Obecně pro jakýkoliv autozomální gen jedince I je výpočet koeficientu inbridingu F I = Σ[(1/2) i (1+F A )]
13 Ve složitějších rodokmenech je více než jedna cesta přenosu Cesty se navzájem vylučují (jedinec autozygotní pro alelu zděděnou jednou cestou nemůže být zároveň autozygotní pro alelu zděděnou odlišnou cestou) Celkový koeficient inbridingu je součtem pravděpodobností autozygotnosti uskutečněné každou jednotlivou cestou E-C-A-D-G a E-C-B-D-G N 1 = N 2 = 5 F I = (1/2) 5 (1+F A ) + (1/2) 5 (1+F B ) Pokud F A a F B nejsou produktem inbridingu, pak se vztah zjednoduší: F I = (1/2) 5 + (1/2) 5 = (1/2) 4
14 Koeficient inbridingu F potomstva křížení jedinců v různém stupni příbuznosti Stupeň příbuznosti F Sourozenci 1/4 Nevlastní sourozenci 1/8 Strýc x neteř 1/8 Bratranec x sestřenice 1/16 Bratranec x sestřenice z 2. kolena 1/64 X-V-CA 1 -U-W-Y; N 1 =6 X-V-CA 2 -U-W-Y; N 2 =6 F I =(1/2) 6 +(1/2) 6 =1/32
15 Koeficient inbridingu ve složitějších rodokmenech G C H A D B E J Často při studiu zvířecích populací např. koně, psi Normální u populací v zajetí nebo u vymírajících druhů K L M Vzácněji i normálně v přírodě X Y Z CA Cesta F (CA(i)) A X-K-G-C-A-D-H-L-Y 0.0 (1/2) 9 B X-K-H-D-B-E-J-M-Y 0.0 (1/2) 9 B X-K-H-D-B-E-L-Y 0.0 (1/2) 8 C X-K-G-C-H-L-Y 0.0 (1/2) 7 H X-K-H-L-Y (1/2) 5 (1+F (CA(H)) ) (C-A-D) F=0.0509
16 Pravidelné systémy oplození Pravidelné systémy oplození = např. příbuzenské křížení bratr x sestra nebo zpětné křížení (často ve šlechtitelství) nutno vědět, jak rychle vzrůstá koeficient inbridingu Generace t a t-1 znamenají, kolikátá je to generace, kde probíhá samooplození Platí: F t = (1/2) 1 (1+F t-1 ) kde F t je koeficient inbridingu v generaci t (tj., že dvě alely v generaci t jsou identické původem v generaci t-1; vztahuje se pouze na jednu cestu a na jednoho jedince na této cestě) Lze vyjádřit též jako panmiktický index (1-F t ) F t = (1/2) (1+F t-1 ) /x(- 1) /+1 1- F t = 1 - (1/2) (1+F t-1 ) = 1 -(1/2) -(1/2)F t-1 = (1/2) (1 - F t-1 ) Obecně: 1 - F t =(1/2) t (1 - F 0 ) F 0 je koeficient inbridingu v počáteční generaci Samooplození vede k extrémně rychlému vzrůstu koeficientu inbridingu, když F 0 =0, pak F 1 =1/2, F 2 =3/4, F 3 =7/8, F 4 =15/16, atd. Samooplození reorganizuje genetickou informaci do homozygotních genotypů
17 Druhy se samooplozením obsahují méně recesivních škodlivých alel než druhy s náhodným oplozením Udruhů spřirozeným samooplozením má homozygotnost všech genů za následek témeř nemožnost vzniku jiných gamet, než jsou gamety rodičovské Samooplození zpomaluje dosažení vazbové rovnováhy Extrémní případy vazebné nerovnováhy u druhů s převažujícím samooplozením (ječmen, oves, atd.) Systematický inbriding často ve šlechtitelství pro získání co nejhomogennějších odrůd. Často však vede ke snížení zdatnosti potomstva (klesá např. plodnost, životnost, roste náchylnost k chorobám) to se nazývá inbrední deprese Ve šlechtitelství křížením inbredních linií roste zdatnost (životnost, plodnost, velikost) hybridů F1 generace. Tento jev se nazývá heteroza
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Příbuznost a inbreeding
Příbuznost a inbreeding Příbuznost Přímá (z předka na potomka). Souběžná (mezi libovolnými jedinci). Inbreeding Inbrední koeficient je pravděpodobnost, že dva geny přítomné v lokuse daného jedince jsou
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.
Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že
= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci
= oplození mezi biologicky příbuznými jedinci Jestliže každý z nás má 2 rodiče, pak má 4 prarodiče, 8 praprarodičů... obecně 2 n předků tj. po 10 generacích 2 10 = 1024, po 30 generacích = 1 073 741 824
- Definice inbreedingu a jeho teorie
Negativní důsledky inbrední deprese v chovu skotu Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín 26. listopadu 2009 - Definice inbreedingu a jeho teorie - Proč je inbreeding v
Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací
1) Výběrové (asortativní) a nenáhodné oplození vliv a důsledky na genetickou strukturu populace příklady výběrového oplození 2) Genotypové četnosti při inbridingu Koeficient inbridingu Vlivy inbridingu
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Genetika populací. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika populací KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genetika populací Populace je soubor genotypově různých, ale geneticky vzájemně příbuzných jedinců téhož druhu. Genový fond je společný fond gamet a zygot
Hardy-Weinbergův zákon - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Základy genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Selekce v populaci a její důsledky
Genetika a šlechtění lesních dřevin Selekce v populaci a její důsledky Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
Důsledky selekce v populaci - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Genetika kvantitativních znaků
Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací. KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 9: Dědičnost kvantitativních znaků; Genetika populací KBI/GENE: Mgr. Zbyněk Houdek Kvantitativní znak Tyto znaky vykazují plynulou proměnlivost (variabilitu) svého fenotypového projevu. Jsou
Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol
Kurz genetiky a molekulární biologie pro učitele středních škol 8.9.2015 RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Základy populační genetiky Osnova 1. Genetická struktura populace 2. Způsob reprodukce v
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY
GENETIKA POPULACÍ ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 5. Speciální případy náhodného oplození PŘÍKLAD 5.1 Testováním krevních skupin systému AB0 v určité populaci 6 188 bělochů bylo zjištěno, že 2 500 osob s krevní skupinou
Metody plemenitby. plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností
Metody plemenitby plemenitba = záměrné a cílevědomé připařování + rozmnožování zvířat zlepšování tvarových + především užitkových vlastností Metody plemenitby využívající 1. podobnosti rodičů + jejich
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
Pravděpodobnost v genetické analýze a předpovědi
Součástí genetického poradenství - rodokmen, rodinná anamnéza - výpočet pravděpodobnosti rizika - cytogenetické vyšetření sestavení karyotypu - dva pohledy na pravděpodobnost např.. pravděpodobnost 25
Genetika populací. kvalitativních znaků
Genetika populací kvalitativních znaků Úroveň studia genetických procesů Molekulární - struktura a funkce nukleových kyselin Buněčná buněčné struktury s významem pro genetiku, genetické procesy na buněčné
Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence
Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci
Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Z D E Ň K A V E S E L Á, V E S E L A. Z D E N K V U Z V. C Z
HYBRIDIZACE ZD E Ň K A V E S E LÁ, V E S E LA. ZD E N K A @ V U Z V. C Z DVĚ METODY DOCÍLENÍ ŠLECHTITELSKÉHO POKROKU 1. Využití genetické proměnlivosti mezi jedinci uvnitř populace Selekce Záměrné připařování
a) Sledovaný znak (nemoc) je podmíněn vždy jen jedním genem se dvěma alelami, mezi kterými je vztah úplné dominance.
GENEALOGIE (Genealogická metoda. Genealogické symboly. Rozbor rodokmenů. Základní typy dědičnosti.) ÚVOD Genealogie je základem genetického vyšetření člověka, jehož cílem je stanovení typu dědičnosti daného
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
1. generace 2. generace 3. generace I J K F I L
GENETIKA A CHOV Základem chovatelské činnosti je volba chovného páru, při kterém vybíráme především podle plemenných znaků obou jedinců. Obecná chovatelská praxe či zásada je spojovat podobné s podobným,
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
Pojem plemeno je používán pro rasy, které vznikly záměrnou činností člověka, např. plemena hospodářských zvířat.
POPULAČNÍ GENETIKA Populační genetika se zabývá genetickými zákonitostmi v definovaných souborech jedinců téhož druhu. Genetické vztahy uvnitř populace jsou komplikované, a proto se v populační genetice
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Semenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
Genetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 14. - 18.5.2007 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 12. - 16.5.2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
Genetika pro začínající chovatele
21.4.2012 Praha - Smíchov Genetika pro začínající chovatele včetně několika odboček k obecným základům chovu Obrázky použité v prezentaci byly postahovány z různých zdrojů na internetu z důvodů ilustračních
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák
Biologie a genetika, BSP, LS7 2014/2015, Ivan Literák KVANTITATIVNÍ GENETIKA dědičnost kvantitativních znaků ZNAKY KVALITATIVNÍ: gen znak barva hrachu: žlutá zelená (i komplikovaněji penetrace, epresivita,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
Crossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
genů - komplementarita
Polygenní dědičnost Interakce dvou nealelních genů - komplementarita Křížením dvou bělokvětých odrůd hrachoru zahradního vznikly v F1 generaci rostliny s růžovými květy. Po samoopylení rostlin F1 generace
Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací. Vliv nenáhodného oplození na genetickou strukturu populací
1) vliv a d sledky na genetickou strukturu populace p íklady výb rového oplození 2) Genotypové etnosti p i inbridingu Vlivy inbridingu Výpo et koeficientu inbridingu z rodokmen Odhad p íbuznosti z izonymie
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
12. Mendelistická genetika
12. Mendelistická genetika Genetika se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti organismů proměnlivost (variabilita) odraz vlivu prostředí na organismus potomků klasická dědičnost schopnost rodičů předat
Dynamika populací. s + W = 1
Je-li oulace v genetické rovnováze, je stabilizovaná bez dalšího vývoje - evoluční stagnace. V reálných oulacích zvířat a rostlin, kdy nejsou slňovány výše zmíněné odmínky rovnováhy, je H.-W. genetická
Populační genetika Radka Reifová
Populační genetika Radka Reifová Prezentace ke stažení: http://web.natur.cuni.cz/~radkas v záložce Courses Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013.
Genetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)
Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost,
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21
Glosář - Cestina alely aneuploidie asistovaná reprodukce autozomálně dominantní autozomálně recesivní BRCA chromozom chromozomová aberace cytogenetický laborant de novo Různé formy genu, které se nacházejí
V F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
Cvičení č. 6: Mendelovy zákony KI/GENE Mgr. Zyněk Houdek Mendelovy zákony Při pohlavním rozmnožování se může z každého rodiče přenést na jeho potomka vždy pouze jediná alela z páru. Vyslovil v roce 1865
Genetika populací. Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu
Doposud genetika na úrovni buňky, organizmu - jedinec nás nezajímá - pouze jeho gamety a to jako jedny z mnoha = genofond = soubor všech gamet skupiny jedinců Populace mnoho různých definic - skupina organizmů
Zdeňka Veselá Tel.: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
BIOTECHNOLOGICKÉ METODY VE ŠLECHTĚNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Zdeňka Veselá vesela.zdenka@vuzv.cz Tel.: 267009571 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Co je šlechtění? Soustavné zlepšování genetických schopností
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů
Obecná genetika Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů Ing. Martin ERNST, PhD. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ Třídění kvant. znaků z hlediska populačního 1. Anatomické rozměry a poměry 2. Fyziologické parametry 3. Psychické funkce Třídění kvant. znaků z hlediska dědičných
PRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Praktikum z obecné genetiky 2) Praktikum z genetiky rostlin
Úvod do obecné genetiky
Úvod do obecné genetiky GENETIKA studuje zákonitosti dědičnosti a proměnlivosti živých organismů GENETIKA dědičnost - schopnost uchovávat soubor dědičných informací a předávat je nezměněný potomkům GENETIKA
VYBRANÉ GENETICKÉ ÚLOHY II.
VYRNÉ GENETICKÉ ÚLOHY II. (Nemendelistická dědičnost, kodominance, genové interakce, vazba genů) ÚLOHY 1. Krevní skupiny systému 0 -,,, 0 - jsou určeny řadou alel (mnohotná alelie, alelická série), které
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Základy genetiky - Alelové a Genové interakce Intra-alelické interakce = Interakce
Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota
2. semestr, 1. výukový týden OPAKOVÁNÍ str. 1 OPAKOVÁNÍ VYBRANÉ PŘÍKLADY letního semestru: 1. u Downova a Klinefelterova syndromu, 2. Hodnocení karyotypu s aberací, 3. Mono- a dihybridismus, 4. Vazba genů
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
Genetika vzácných druhů zuzmun
Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické
Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN
Vazba genů I. I. ročník, 2. semestr, 11. týden 2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Terminologie, definice Pojem rekombinační zlomek (frakce), Θ (řecké písmeno theta) se používá pro vyjádření síly (intezity)
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Poziční klonování Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky - seznámení s metodou pozičního klonování genů
Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
Geny p řevážně nepůsobí izolovan ě izolovan ale, v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) ě a v souladu souladu s ostatními g eny geny.
Genové interakce Geny převážně nepůsobí izolovaně, ale v kontextu s okolním prostředím (vnitřním i vnějším) a v souladu s ostatními geny. Genové interakce -intraalelické -interalelické A a intraalelické
Základní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY
II. ročník, zimní semestr 1. týden 6.10. - 10.10.2008 OPAKOVÁNÍ Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY 1 Informace o výuce (vývěska) 2 - nahrazování (zcela výjimečně) - podmínky udělení zápočtu (docházka, prospěch
Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů
Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
QTL u koní. Kmen je skupina koní v rámci plemene, odlišných morfologických a užitkových vlastností (šlechtění na tažné a jezdecké využití).
QTL u koní Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků, od: Equus przewalskii (kůň Převalského-kertaka) Equus gmelini (kůň západní) Equus gracilis (kůň severský) Pojmy plemenitby Plemeno je skupina
Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ
BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
Genetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
Genetická variabilita v populacích
- je nástrojem studia populační (evoluční) genetiky 1) Populace, genofond 2) Fenotypová a genotypová variabilita populací 3) Vznik a zdroje genetické variability 4) Odhad genetické struktury populací (výpočet