Daňové a právní 07 aktuality 1
Úvodní slovo Patricka Leonarda Vážení čtenáři, nastává období, kdy si daňoví poradci mohou konečně vydechnout poté, co splnili nelehký úkol: připravit do 1. července daňová přiznání zastupovaných daňových poplatníků. Zavedení elektronického podání daňových přiznání jim práci mělo do jisté míry ulehčit. Stačí přeci jednou kliknout a přiznání je podáno. Ale jak už to bývá, nic není tak jednoduché. Přípravě daňového přiznání musí daňový poradce věnovat stejný čas jako v době neelektronické. A navíc ne vždy má informace potřebné k sestavení daňového přiznání včas k dispozici. A tak, jak se blíží 1. červenec, pracovní vytížení roste a s ním i únava patrná na tvářích mnoha mých kolegů z daňového oddělení (ačkoliv ta je v mnoha případech spojena i s oslavou konce daňové sezóny ). Daňaři si tedy trochu poklidnější pracovní tempo během prázdnin určitě zaslouží. Těší se na něj určitě i zákonodárci, neboť parlamentní prázdniny začínají za chvíli a trvají do poloviny srpna. Užijme si tedy klidu, dokud to jde. Na konci léta nás čekají další daňové výzvy, jako např. očekávané zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a změny související s iniciativou BEPS Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Krásné a poklidné léto! Patrick Leonard Partner Daňové poradenství 2
Tradiční rozsáhlá novelizace daní Na rok 2016 se neočekávají koncepční ani rozsáhlé změny ve zdanění příjmů právnických či fyzických osob. To ovšem neznamená, že by se zákon o daních z příjmů od příštího roku vůbec neměnil. Například se bude zvyšovat sleva na druhé a třetí dítě a připravuje se implementace novel směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech. Především ministerstvo financí připravuje novelu daní z příjmů, jež je součástí návrhu zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při daní (o této novele jsme psali v květnových aktualitách). V novele se navrhuje zvýšení daňového zvýhodnění na druhé vyživované dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. Dále výše uvedená novela reaguje na dvě novely Směrnice EU o zdanění mateřských a dceřiných společností, které byly schváleny v loňském roce a jejichž implementace má být provedena právě do 1. ledna 2016. První novela zavedla obecné pravidlo proti zneužívání spočívající v odmítnutí výhod směrnice (osvobození dividend) v případě struktur uměle vytvořených pouze z důvodu daňové optimalizace. Cílem druhé novely je odmítnout výhody směrnice v případech tzv. hybridních půjček, tedy v situacích, kdy jeden stát kvalifikuje výplatu jako daňově účinné úroky, zatímco druhý stát jako dividendy, které by byly podle směrnice osvobozeným příjmem. Postoj ministerstva financí k prvně zmiňované novele Směrnice je takový, že obecné pravidlo proti zneužívání není třeba do zákona o daních z příjmů explicitně doplňovat. Již v současné době lze stavět na výkladu a užívání obecného daňového principu zneužití práva. Proto v tomto směru nečiní ministerstvo žádné návrhy změn do textu zákona, přičemž si ponechává do budoucna možnost nějaké blíže stanovené pravidlo do zákona začlenit. V případě druhé novely Směrnice, ministerstvo navrhuje ustanovit, že mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku v případě, že dceřiná společnost v jiném státě uplatní tyto podíly na zisku jako položky snižující základ daně. Od roku 2014 umožňuje zákon o obchodních korporacích výplaty zisků i osobám, které nejsou členy obchodní korporace. V této souvislosti se navrhuje doplnit do zákona o daních z příjmů do výčtu příjmů ze zdrojů na území České republiky odpovídající ustanovení. Zároveň se navrhuje sjednotit režim zdaňování vyplacených podílů na zisku osobám, které nejsou členy obchodní korporace, u daně z příjmů fyzických a právnických osob tak, že tento příjem bude vždy podléhat srážkové dani (doposud tomu tak bylo jen u fyzických osob). Další drobné změny se do zákona o daních z příjmů s účinností od roku 2016 promítnou v souvislosti s návrhy změn zákonů, které jsou již projednávány v poslanecké sněmovně, nebo budou teprve projednány vládou (například novela zákona o účetnictví, zákon rušící II. pilíř důchodového spoření, změny zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku, změny zákonů v souvislosti se zákonem o evidenci tržeb; nový návrh zákona o hazardních hrách). O dalším vývoji vás budeme informovat. Ladislav Malůšek lmalusek@kpmg.cz T: +420 222 123 521 Lenka Fialková lfialkova@kpmg.cz T: +420 222 123 536 3
Návrh zákona o evidenci tržeb Návrh zákona počítá se spuštěním elektronické evidence tržeb koncem roku 2015 či počátkem roku 2016. První vlna by se měla týkat pouze poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb. V druhé vlně dopadne nová povinnost i na tržby z velkoobchodu a maloobchodu. Po vyhodnocení výsledků lze očekávat další rozšíření. Jako kompenzace je navrhováno snížení sazby DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %. Fyzické osoby, kterých se nová povinnost dotkne, budou mít zároveň nárok na jednorázovou slevu na dani z příjmu ve výši 5 000 Kč. Návrh zákona o evidenci tržeb je zaměřen na subjekty, které přijímají platby v hotovosti. Hotovostními platbami se přitom rozumí i karetní operace, úhrady stravenkami, dárkovými šeky či směnkami. Nová povinnost se nebude týkat tržeb státu, spořitelen, bank, penzijních fondů či tržeb z podnikání v energetických odvětvích. Evidovanými tržbami nebudou také např. tržby související s pracovněprávním vztahem, tržby z jízdného při přepravě osob hromadnou dopravou nebo tržby z prodeje prostřednictvím samostatného automatu. Elektronická evidence tržeb ( EET ) bude zavedena postupně. První vlna po datu účinnosti zákona se bude týkat tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb. Od prvního dne čtvrtého měsíce po nabytí účinnosti zákona by se EET měla rozšířit na tržby velkoobchodu a maloobchodu. Další rozšíření EET by dle návrhu zákona pak mohlo následovat opět po 3 měsících. Vláda však může svým nařízením zavádění EET dále rozdělit na jednotlivé etapy a stanovit dočasné výjimky. Pro povinnost evidovat tržby bude platit i hodnotové kritérium. Povinnost evidence vznikne, pokud hodnota tržeb poplatníka, které mají být evidovány, překročí v bezprostředně předcházejícím období pro daň z příjmů 2 miliony Kč a zároveň překročí 20 % součtu tržeb poplatníka, které se mají evidovat, a tržeb, které se dočasně neevidují. V případě pochybností lze správce daně požádat o závazné určení evidované tržby. Žádost bude zpoplatněna částkou 1 000 Kč. Před přijetím první evidované tržby bude poplatník povinen požádat správce daně o přidělení autentizačních údajů pro získání certifikátu k provozování EET. Po technické stránce je na podnikateli, zda bude pro komunikaci se správcem daně využívat stolní počítač, tablet, mobil či elektronický pokladní systém. Správce daně vygeneruje jedinečný fiskální kód a potvrdí tak evidenci tržby. Tento kód pak bude třeba uvést na účtence vystavené zákazníkovi. V případě dočasných výpadků internetového spojení a rovněž pro vybrané obory bude existovat zjednodušená evidence v režimu offline s možností dodatečné evidence transakce do 48 hodin. Správce daně umožní podnikatelům zpětnou kontrolu zaevidovaných tržeb. Možnost kontroly evidence svých útrat budou mít i zákazníci. Návrh zákona počítá i s možností pořádání účtenkové loterie. Pokud by byla zavedena, nabízí se příležitost využít zapojení zákazníků do účtenkové loterie v rámci věrnostních programů společností. Pokud poplatník závažným způsobem ztíží či zmaří evidenci tržeb, bude mu hrozit pokuta až do výše 500 tis. Kč. Při zvlášť závažném porušení povinnosti zasílání údajů nebo vydávání účtenek bude poplatníkům hrozit uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti. Spolu s návrhem zákona o evidenci tržeb je projednávána změna doprovodných zákonů. Jejich cílem je kompenzace možných negativních dopadů spojených se zavedením EET. Významnou změnou je navrhované snížení sazby DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %. Zároveň by měla být pro fyzické osoby, kterých se nová povinnost dotkne, zavedena jednorázová sleva na dani z příjmu ve výši 5 000. Kč. Návrh zákona čeká první čtení na půdě poslanecké sněmovny. O dalším vývoji vás budeme informovat. Veronika Jašová vjasova@kpmg.cz T: +420 222 123 754 Šárka Hakrová shakrova@kpmg.cz T: +420 222 124 258 4
Novela zákonů o finanční a celní Ministerstvo financí právě připravilo návrh novely zákonů o finanční a celní. Ta má sice jen několik málo paragrafů, ale pro činnost finanční a celní správy může přinést zásadní změny, které se mohou dotknout řady poplatníků. Jednoduchá řešení bývají často nejúčinnější. Ministerstvo financí připravilo v rámci boje proti daňovým únikům návrh novely zákonů o finanční a celní čítající jen několik málo paragrafů. V činnosti finanční a celní správy však může jít o poměrně podstatné změny. Předmětný návrh především umožnuje finančním a celním úřadům vyhledávat informace a provádět kontrolní postupy (včetně daňové kontroly) u kteréhokoli daňového subjektu bez ohledu na to, zda má tento subjekt sídlo v obvodu jeho místní příslušnosti. Primárním cílem této změny je zefektivnit kontrolní mechanismy v rámci boje s podvody na DPH. V podvodech na DPH bývá často zapojen větší počet daňových subjektů spadajících pod různé finanční úřady. Pro efektivní řešení takovýchto daňových úniků se jeví jako výhodné, aby se informace shromažďovaly u jediného správce daně. Tato změna se může stát účinným nástrojem finanční správy i v řadě dalších oblastí, např. v rámci systematického tažení proti virtuálním sídlům. Pokud by návrh prošel, v podstatě by pak již nebylo nutné svolávat akce typu Pomoc Praze, nebo složitě provádět delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní. Správci daně z celé republiky tak budou moci kontrolovat daňové subjekty se sídlem zapsaným na pražských adresách v klidu přímo ze svých regionálních kanceláří. Finanční správa si od daného kroku slibuje i vyrovnání rozdílů ve statistikách provádění daňových kontrol v jednotlivých regionech. Alena Švecová asvecova@kpmg.cz T: +420 222 123 618 Eva Doložílková edolozilkova@kpmg.cz T: +420 222 123 696 5
Informace GFŘ k uplatňování DPH u skupin v návaznosti na rozsudek Ke konci hlavní daňové sezóny se i Česká republika připojila k zemím, které oficiálně vyjádřily svůj postoj k aplikaci závěrů rozsudku SDEU ve věci (C-7/13). O něm jsme podrobně informovali už v předchozích vydáních aktualit. Čeští správci daně shodně se závěry svých zahraničních kolegů (např. daňové správy Velké Británie či Belgie) vydali 30. června oficiální Informaci k uplatňování DPH u skupin. Nepřekvapí, že v rámci Informace potvrdili, že v souladu s názorem SDEU ve věci by mělo být na přeshraniční služby poskytované mezi zřizovatelem a pobočkou v případě, kdy jeden z nich bude členem skupiny pro účely DPH, nahlíženo jako na služby poskytované mezi dvěma osobami povinnými k dani. Mělo by se proto jednat o služby podléhající DPH. Informace dále upřesňuje, že tento postup má být uplatňován bez ohledu na to, zda má zřizovatel či pobočka sídlo v jiném členském státě EU nebo v zahraničí. Zároveň bylo zdůrazněno, že závěry rozsudku SDEU v zásadě upřesňují výkladová stanoviska, která česká daňová správa publikovala již dříve, zejména v rámci Informace ke skupinové registraci. Správci daně pak na závěr uvedli, že tento postup bude striktně uplatňován s platností od zveřejnění této Informace (tj. od 30. června 2015). Alena Švecová asvecova@kpmg.cz T: +420 222 123 618 Klára Veselá kvesela@kpmg.cz T: +420 222 124 214 6
Připustil Nejvyšší soud souběh? Letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu o platnosti pracovního poměru člena představenstva (na pozici obchodního ředitele) mohou někteří považovat za připuštění takzvaného souběhu. Dle našeho názoru je však toto rozhodnutí třeba vnímat spíše jako rozšíření definice toho, co nespadá pod pojem obchodního vedení. Téma souběhu a jeho přípustnosti se jako bumerang stále vrací na právní scénu. Do změny právní úpravy v roce 2012 soudy převážně v souvislosti s účastí na systému sociálního zabezpečení judikovaly neplatnost uzavření pracovního poměru člena statutárního orgánu v případě, že se náplň práce alespoň částečně překrývala s obchodním vedením. V roce 2013 dokonce došel Nejvyšší soud k závěru 1, že k okamžiku jmenování do funkce jednatele dosavadní pracovní poměr konkludentně zanikl, aniž by se vyžadovalo jeho aktivní ukončení. Následně v roce 2012 byla možnost výkonu funkce statutárního orgánu v pracovním poměru výslovně umožněna novelizací obchodního zákoníku (ObchZ) v ustanovení 66 d. To přivítaly obchodní společnosti, které po možnosti takového nastavení volaly anebo jej dokonce, byť do té doby v rozporu se zákonem, využívaly. S příchodem zákona o obchodních korporacích (ZOK) v roce 2014 se však opět spustila lavina otázek, zda je souběh povolen. Zákon o něm totiž mlčí, ačkoliv jeho původní návrh obsahoval úpravu povolující souběh v podstatě zcela převzatou z 66d ObchZ. V odborné veřejnosti tak doposud existují naprosto protichůdné názory na tuto otázky. Během letošního roku ovšem byl Nejvyšším soudem vynesen rozsudek 2, který připustil možnost výkonu funkce člena statutárního orgánu (představenstva a.s.) a pracovního poměru na pozici obchodního ředitele. Posuzovaná situace sice nastala za předchozí právní úpravy (obchodní zákoník před účinností 66 d), jeho závěry se nicméně dají aplikovat i dnes. Lze však bez dalšího uzavřít, že Nejvyšší soud tímto rozsudkem souběh připustil? Dle našeho názoru nikoliv. V daném případě šlo o žalobu společnosti vůči jejímu bývalému zaměstnanci a členu představenstva, ve které se domáhala, aby soud vyslovil neplatnost uzavřené pracovní smlouvy. Nejvyšší soud (v protikladu k rozhodnutí soudu odvolacího) uzavřel, že v daném případě se o souběh nejedná, když podle jeho názoru náplň pracovní pozice obchodního ředitele (poměrně detailně definované nad rámec pracovní smlouvy mnoha vnitřními předpisy společnosti) představuje jiné úkoly, než lze zahrnout pod obchodní vedení společnosti. To dle tohoto i předchozích rozsudků přísluší výhradně statutárnímu orgánu, krom toho i v tomto případě NS výslovně uzavřel, že činnost statutárního orgánu není druhem práce a nemůže být vykonávána v pracovním poměru. Nejvyšší soud dále v návaznosti na již zmíněné vnitřní předpisy společnosti rozvedl, co spadá pod obchodní vedení společnosti a přísluší tak výhradně statutárnímu orgánu a co pod něj již zahrnout nelze a tedy je možné vykonávat v pracovním poměru. Jelikož spory týkající se pracovních poměrů na pozici generálního či obchodního ředitele nebo v jiné ředitelské funkci byly v historii soudních rozhodnutí, jež se dotýkají problematiky souběhu, většinou rozhodovány v neprospěch takového poměru (tj. pracovní poměr byl neplatný), mohlo by se zdát, že se nyní judikatura ubírá jiným směrem. Dle našeho názoru však není radno zmíněný rozsudek v tomto ohledu přeceňovat. Jednak proto, že spíše říká, co nespadá pod obchodní vedení a tedy nedovoleným souběhem není, a za druhé proto, že se jednalo o rozhodnutí konkrétního případu ve společnosti s poměrně netradičně propracovanými vnitřními předpisy pro rozdělení úkolů na pracovních i statutárních pozicích. 1 V rozsudku sp.zn. 21 Cdo 3250/2012 2 Sp.zn. 21 Cdo 496/2014 7
Z hlediska obezřetnosti tedy lze i nadále společnostem doporučit, aby se riziku souběhu pokud možno vyhnuly. V případě, že pracovní náplň určité pozice obsahuje prvek obchodního vedení, nedoporučujeme obsazovat ji členem statutárního orgánu. Martin Hrdlík mhrdlik@kpmg.cz T: +420 222 123 392 Linda Kolaříková lcechova@kpmg.cz T: +420 222 123 889 8
Nová úprava exekučního řízení 1. července 2015 nabyl účinnosti zákon č. 139/2015 Sb., který novelizuje občanský soudní řád a exekuční řád. Nejvýznamnější změnou, kterou tato novela přináší, je zvýšení ochrany práv manžela dlužníka, jehož dluhy jsou vymáhány prostřednictvím výkonu rozhodnutí či v exekučním řízení. Ochrana práv manžela dlužníka je posílena hned ve dvou směrech. Přelomovou novinkou je zejména povinnost soudu a soudního exekutora přihlédnout již při nařizování výkonu rozhodnutí, resp. při vydávání exekučního příkazu ke smlouvám a rozhodnutím zapsaným na Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, které modifikují rozsah společného jmění manželů oproti jeho standardní podobě stanovené zákonem. Nová právní úprava tak reaguje na skutečnost, že Notářská komora již od počátku minulého roku vede výše uvedený veřejný seznam, do něhož je možné takovou smlouvu či rozhodnutí zapsat. V případě, kdy manželé upravili režim svého společného jmění a listinu, jejímž prostřednictvím tak učinili, zapsali do výše uvedeného seznamu, není nadále možné k úhradě vymáhaného dluhu postihnout majetek, který je podle příslušné listiny výhradním jměním manžela dlužníka. Dochází tak k výraznému usnadnění postavení manžela, jemuž podle dřívější úpravy nezbývalo, než se svých práv k majetku, který důsledkem úpravy režimu společného jmění tvořil jeho výlučné jmění, domoci vylučovací žalobou. Manželům, kteří z jakéhokoli důvodu modifikovali rozsah svého společného jmění, tak nově kromě hmotněprávní úpravy poskytují přímou ochranu také procesní předpisy. Je však třeba zdůraznit, že nová úprava se (bez souhlasu daného věřitele) použije pouze tehdy, pokud vymáhaná pohledávka vznikla až po okamžiku zápisu dané listiny na zmiňovaný seznam. Významné zlepšení pozice manžela dlužníka přináší také nová úprava způsobů, jimiž lze vymoci dluh druhého z manželů spadající do společného jmění či takový jeho dluh, k jehož úhradě je možné společné jmění postihnout. Novelizované znění dotčených předpisů totiž nadále nepřipouští provádění srážek ze mzdy manžela dlužníka. Jedinou možností, jak se mohou věřitelé hojit na manželovi dlužníka, zůstává postižení jeho účtu u peněžního ústavu. Tento účet je však nově možné postihnout jen do výše poloviny zůstatku ke dni doručení rozhodnutí, kterým se účet postihuje, příslušnému peněžnímu ústavu. Martin Kofroň mkofron@kpmg.cz T: +420 222 123 745 Barbora Bezděková bbezdekova@kpmg.cz T: +420 222 123 867 9
Komora daňových poradců připomínkuje novelu agenturního Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje změny agenturního, které mohou mít zásadní dopady na české investiční prostředí. Kvóty na počet agenturních zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele a zákaz řetězení jejich pracovních poměrů může ukončit činnost řady investorů. V probíhajícím připomínkovém řízení před tím varuje i Komora daňových poradců. V březnu představilo MPSV několik změn agenturního v České republice, které reflektují mimo jiné požadavky odborů. Kromě několika více či méně organizačních úprav, navrhuje změny, které by zcela změnily dosavadní způsob využívání agenturní práce. Návrh novely je nyní v připomínkovém řízení, v jehož rámci se k němu vyjádřila i Komora daňových poradců (KDP). Kriticky se vyjadřuje především ke dvěma nejkontroverznějším změnám 15% kvótě na počet agenturních zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele a zákazu řetězení pracovních poměrů agenturních zaměstnanců na dobu určitou. Dosud není počet agenturních zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele zákonem nijak omezen. Agenturní práce je u zaměstnavatelů velmi populární, především kvůli flexibilitě v případě poklesu poptávky či jiného omezení výroby, kdy lze pracovní poměr s agenturním zaměstnancem ukončit mnohem pružněji než poměr se zaměstnancem kmenovým, bez výpovědní doby či odstupného. Ministerský návrh stanoví, že nově bude moci činit podíl agenturních zaměstnanců u jednoho zaměstnavatele maximálně 15 %. Zbytek by měli tvořit kmenoví zaměstnanci. KDP upozorňuje, že taková změna postihne především malé a střední podniky, které využívají agenturní zaměstnance v případech, kdy např. z důvodu výrazně vyšší poptávky či sezonního výkyvu potřebují jednorázově zvýšit produkci. Nově by i pro takové situace měly mít kmenové zaměstnance. To by ovšem znamenalo mzdové a další náklady na tyto zaměstnance i v době, kdy zvýšená poptávka netrvá a firmy si je jednoduše nemohou dovolit. Vedlo by to k významnému oslabení konkurenceschopnosti těchto firem a ve svém důsledku až k jejich odchodu z trhu. Navíc u skutečně malých podniků (s méně než sedmi kmenovými zaměstnanci) by to znamenalo prakticky nemožnost najmout si byť i jediného agenturního zaměstnance. KDP dále uvádí, že ani v případech velkých průmyslových podniků, které jsou v souvislosti s agenturním m často terčem kritiky odborů, není na místě regulovat podíl agenturních zaměstnanců zákonem, ale mnohem vhodnější je nechat ho předmětem kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavatelem a příslušnou odborovou organizací. Druhou problematickou změnou je zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Obecně platí, že pracovní poměr na dobu určitou je možné uzavřít se stejným zaměstnancem nejvýše dvakrát za sebou, přičemž doba určitá nesmí být delší než tři roky. Další poměr na dobu určitou je pak možné uzavřít až po uplynutí tří let od skončení toho předchozího. Výjimku z tohoto zákazu řetězení tvoří právě pracovní poměry s agenturními zaměstnanci. MPSV ji však nyní navrhuje zrušit a podřídit zákazu řetězení i agenturní. KDP připomíná, že jedním z cílů agentur práce je právě zprostředkovávání krátkodobého a opakovaného zaměstnání a agenturní zaměstnanci jsou velmi často využíváni pro sezonní či nekvalifikované práce. Celý systém agenturního funguje tak, že pracovní smlouvu uzavře se zaměstnancem agentura a následně ho pouze přidělí příslušnému podniku. Agentury tak nemají se zaměstnanci stálou a dlouhodobou pracovní smlouvu, neboť by jim po dobu jejího trvání musely platit mzdu, ať jsou přiděleni či nikoliv. Uzavírají proto pracovní smlouvy vždy nárazově, pouze v případě poptávky. Po zrušení výjimky ze zákazu řetězení by tak agentury musely tyto zaměstnance zaměstnávat dlouhodobě bez jistoty, že jejich práce bude poptána a agentura je bude vůbec schopná zaplatit. KDP upozorňuje, že to agentury povede k opatrnosti a omezování množství zaměstnanců. Má-li být řetězení vůbec omezeno, KDP navrhuje, aby agentury spadaly pod zvláštní režim, přičemž je možné inspirovat se např. na Slovensku, kde je další pracovní poměr na dobu určitou možné uzavřít již po uplynutí půl roku. 10
K tomu lze jen doplnit, že nelze předpokládat, že každé místo obsazené zaměstnancem agentury by se s účinností novely přeměnilo v pracovní místo pro kmenového zaměstnance. Z reakcí některých skupin zaměstnavatelů naopak vyplývá, že se jim v tomto případě vyplatí výrobu v České republice úplně zrušit či přesunout do některého z okolních států, kde podobná omezení neplatí. Zůstává pak diskutabilním, nakolik mají navrhované změny přispět k ochraně pracovních míst, jestliže ohrožují jejich pouhou existenci. Martin Hrdlík mhrdlik@kpmg.cz T: +420 222 123 392 Eva Haisová ehaisova@kpmg.cz T: +420 222 123 297 11
Akční plán EU navazuje Evropská komise pokračuje v aktivitách na poli boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V červnu byl představen akční plán, který navazuje na březnový balíček tax transparency. Jeho klíčová opatření zahrnují strategii pro zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), rámec pro zajištění spravedlivého a efektivního zdanění zisků v zemích, kde jsou vytvářeny, a také zveřejnění prvního unijního seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí ze třetích zemí. Akční plán má za úkol reformovat zdanění příjmů právnických osob v EU. Jeho cílem je řešit otázku boje proti daňovým únikům, zajistit spravedlivější zdanění právnických osob při zachování stabilních příjmů do evropských rozpočtů a zlepšit fungování jednotného trhu pro právnické osoby. Navrhované kroky zahrnují: Zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který má za cíl: - zlepšení podnikatelského prostředí ve smyslu posílení jednotného evropského trhu - postupnou implementaci společného základu daně z příjmů právnických osob, přičemž - prvek konsolidace základů daně, který byl doposud v konceptu vždy sporným, by přišel v úvahu teprve v druhé fázi projektu. Důraz na efektivitu výběru daní, což zahrnuje - spravedlivé a efektivní zdanění zisků v zemích, kde jsou vytvářeny; - revizi pravidel v oblasti převodních cen, stálých provozoven, řešení mezinárodních sporů apod.; - revizi evropských daňových směrnic (o úrocích a licenčních poplatcích, o mateřských a dceřiných společnostech). Zvýšení daňové transparentnosti a koordinace mezi daňovými správami prostřednictvím - implementace country-by-country reportingu dle návrhů akčního plánu OECD; - zveřejnění černé listiny nespolupracujících daňových jurisdikcí ze třetích zemí a - posílení spolupráce mezi členskými státy. Akční plán Evropské komise je vedle často skloňovaného akčního plánu OECD známého pod zkratkou BEPS další z mezinárodních iniciativ zaměřených proti vyhýbání se zdanění a na posilování daňové transparentnosti. Navrhovaná unijní opatření jsou poměrně ambiciózní a až budoucnost ukáže, zda se podaří dosáhnout jednomyslné shody, která je v daňových otázkách EU nutností (obzvláště v otázce CCCTB). Daniel Szmaragowski dszmaragowski@kpmg.cz T: +420 222 123 841 Helena Pajskrová hpajskrova@kpmg.cz T: +420 222 123 742 12
Plná moc na finanční úřad: včas Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní formalistický výklad finanční správy ohledně prodloužení lhůty k podání daňového přiznání z titulu udělení plné moci daňovému poradci. V nedávném rozsudku Nejvyšší správní soud potvrdil logický, byť dosud spíše průkopnický názor, že plná moc daňovému poradci má účinky na prodloužení lhůty k podání daňového přiznání i tehdy, pokud je v poslední den původní lhůty zaslána na finanční úřad poštou. Jednou z možností automatického prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob ze tří na šest měsíců je udělení plné moci daňovému poradci ke zpracování a podání přiznání. K uplatnění plné moci u správce daně musí ovšem dojít před uplynutím základní tříměsíční lhůty. Dle stávajícího převažujícího názoru finančních úřadů došlo ke splnění dané podmínky pouze tehdy, pokud plná moc byla v poslední den původní lhůty fakticky v dispozici správce daně. Poplatníci, kteří udělení plné moci ponechali na poslední chvíli, tak byli mnohdy nuceni s touto plnou mocí navštívit přímo podatelnu finančního úřadu, pokud nechtěli riskovat sankce za opožděné podání přiznání. NSS rozhodoval o případu poplatníka, jehož plná moc adresovaná příslušnému finančnímu úřadu byla v poslední den tříměsíční lhůty podána k poštovní přepravě a správci daně byla doručena až po jejím uplynutí. Soud dovodil, že pro účely prodloužení lhůty k podání daňového přiznání není nezbytné, aby plná moc byla ještě před koncem původní lhůty v dispozici příslušného správce daně. Účinky plné moci na prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání je dle soudu nutno odlišit od účinnosti plné moci pro zastupování poplatníka před správcem daně, kde požadavek na doložení existence zplnomocnění ještě před samotným jednáním zmocněnce má naopak svou logiku. Nejvyšší správní soud se při rozhodování v této věci spíše než k doslovné interpretaci přiklonil k výkladu zákona na základě jeho smyslu a účelu a nepominul ani argumentaci ústavněprávní zásadou v pochybnostech ve prospěch. Z tohoto pohledu jde o rozhodnutí v odborných kruzích všeobecně vítané, které navíc napřesrok na jaře některým z nás může alespoň částečně zpříjemnit nástup daňové sezóny. Jana Pytelková Svobodová jsvobodova@kpmg.cz T: +420 222 123 483 Tomáš Búry tbury@kpmg.cz T: +420 222 124 293 13
Potvrzuje se význam Komentáře OECD Nejvyšší správní soud ve svém nedávném rozsudku prezentoval přístup českých soudů k roli Komentáře OECD při výkladu mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Judikatura Nejvyššího správního soudu ( NSS ) z poslední doby se stává čím dál zajímavějším periodikem. Dokazuje to i nedávný rozsudek NSS 6 Afs 52/2015 na téma z oblasti mezinárodního zdanění. NSS byl postaven před otázku, zda se má smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Polskem vyložit tak, že na jejím základě měl český správce daně uznat náklady na odměny statutárních orgánů polské společnosti jako daňově účinné náklady české stálé provozovny bez ohledu na to, že tehdejší česká daňová legislativa tento typ nákladů explicitně považovala za nedaňový. Polská společnost se daňové uznatelnosti těchto nákladů dovolávala na základě čl. 7 odst. 3 původní polsko-české smlouvy z roku 1993. Podle tohoto ustanovení se při stanovení zisku stálé provozovny povoluje odečíst náklady podniku, vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde. Přesto, že v polsko-české smlouvě v porovnání s některými jinými smlouvami chybělo výslovné omezení daňové odpočitatelnosti jen na ty náklady, které jsou daňově účinné podle vnitrostátního práva ve státě stálé provozovny, NSS výklad nastíněný polskou společností odmítl. Za povšimnutí stojí především jedna z argumentačních linií NSS založená na podobnosti polskočeské smlouvy s modelovou smlouvou OECD. Z toho lze totiž dle NSS dovodit, že obě smluvní strany chtěly, aby se tato smlouva vykládala shodně s modelovou smlouvou. V takovém případě je podle NSS zcela racionální využít k výkladu předmětné smlouvy Komentář OECD. Tento až nekritický přístup českého NSS ke Komentáři OECD jako interpretačnímu nástroji k výkladu smluv o zamezení dvojího zdanění na první pohled poměrně kontrastuje např. s přístupem slovenského Nejvyššího soudu, o němž jsme vás informovali v minulém vydání aktualit. Slovenský Nejvyšší soud Komentář OECD totiž do jisté míry zbagatelizoval jako právně nezávaznou interpretační pomůcku a odmítl, že by tento byl způsobilý vnést zcela nový koncept do aplikace konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Za situace, kdy se slovenský správce daně opíral výhradně o výklad Komentáře OECD, se tak Slovenský Nejvyšší soud vcelku logicky zaměřil na otázku právní jistoty. Konkrétně zkoumal, zda je oprávněné po daňovém subjektu požadovat, aby se Komentářem OECD řídil i s ohledem na nedostupnost slovenského znění příslušného znění Komentáře OECD. Oproti tomu NSS založil svůj výklad na verzi komentáře komerčně vydané 2009, aniž by dále nějak zkoumal, zda tato mohla být daňovému subjektu dostupná. Zajímavé také je, že ani jedna ze stran sporu před NSS se o Komentář OECD nijak výrazně neopírala. NSS jej tak využil při výkladu smlouvy v rámci své vlastní iniciativy. Vypadá to tedy, že před českými soudy bude Komentář OECD zaujímat stále důležitější roli. Alena Švecová asvecova@kpmg.cz T: +420 222 123 618 Eva Doložílková edolozilkova@kpmg.cz T: +420 222 123 696 14
Krátce Novela zákona o spotřebních daních a zákona o pohonných hmotách byla publikována pod č. 157/2015. Zákon nabývá účinnosti dne 1. 7. 2015, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 30. června 2015. V této souvislosti vydalo GFŘ informaci na svých webových stránkách, ve které především upozorňuje na novou oznamovací povinnost distributora pohonných hmot. Podrobné informace naleznete na stránkách Celní správy http://www.celnisprava.cz/cz/dane/registr-phm/stranky/default.aspx Novelou zákona o důchodovém spoření (č. 163/2015) se ukončuje možnost vstupu nových účastníků do II. pilíře důchodového spoření. V červnu OECD uspořádala tradiční webové vysílání, ve kterém shrnula pokrok v Akčním plánu BEPS. Od posledního vysílání v únoru tohoto roku bylo publikováno sedm diskusních materiálů a vyhlášeno šest veřejných diskusí. V květnu proběhlo speciální setkání na téma Country by country reporting. Vznikla také skupina (80 zemí), která má mandát připravit multilaterální nástroj na změnu mezinárodních daňových smluv. Více na http://www.oecd.org/ctp/beps-webcasts.htm Ve sbírce mezinárodních smluv bylo publikováno sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (č. 39/2015 Sb.m.s.) Odborné školení KPMG Business Institute Jak identifikovat manipulaci s účetními výkazy podle českých i mezinárodních účetních standardů, 15. září 2015 www.kpmgbusinessinstitute.cz Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative ( KPMG International ), a Swiss entity. All rights reserved. 15