Úvod do potravinářské legislativy Lekce 10: potraviny pro zvláštní výživu, doplňky stravy, biopotraviny, autenticita Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc. a doc. ing. Kamila Míková, CSc. Praha, 2016
Různé skupiny populace mohou mít odlišné výživové potřeby Malé děti Běžný konzument Extrémní konzument Těhotenství Vegetariáni, diabetici, Batolata Starší populace
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) Potraviny, které se zvláštním složením nebo výrobním postupem liší od potravin pro běžnou spotřebu a jsou: vhodné pro definované výživové účely, na obale označeny účelem použití Příklady:
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) Uvažovány následující druhy: a) potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí, b) potraviny pro obilnou a ostatní výživu určenou pro výživu malých dětí, c) potraviny pro regulaci tělesné hmotnosti, d) potraviny pro zvláštní lékařské účely, e) potraviny bez fenylalaninu, f) potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové, g) potraviny určené pro sportovce a při zvýšeném tělesném výkonu. Co je kojenecká a dětská výživa? Kojenci : do 12 měsíců Malé děti : do 3 let
Požadavky na označení: Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) návod pro přípravu (pokud se nekonzumuje bez přípravy) původ bílkoviny (vč. hydrolyzované), pokud je na obalu uvedena jako složka datem DP nebo DMT po DMT: může se uvést jiný než původní účel, nelze tvrdit, že při použití není třeba rady lékaře, nelze označit dietní nebo dietetický bez udání účelu použití (druhu diety) Potraviny pro redukční dietu: upozornění na nutný příjen tekutin, žádné údaje o rychlosti hubnutí nebo odstranění hladu, při úplnné náhradě další varování
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) Dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely: určeny ke krytí výživových potřeb nemocných, nikoli k vlastnímu léčení, zpravidla pro výživu osob narušenou schopností trávit, absorbovat, metabolizovat nebo vylučovat, možno používat jen na základě doporučení lékaře nebo jiné kvalifikované osoby Potraviny bezlepkové (< 10 mg gliadinu/100 g) Potraviny bezlaktózové (< 10 mg laktózy/100 g) Potraviny bez fenylalaninu (< 20 mg Phe/100 g) Potraviny s nízkým a velmi nízkým obsahem Na (< 40, resp. 5 mg Na/100 g) všude musí být energetické hodnoty a obsahy živin!
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a výživu malých dětí Složení: velmi striktně definováno přílohou k Vyhlášce Označení: vhodnost pro kojence od narození (nemohou-li být kojeni), nebo vhodnost pro kojence od čtyř měsíců a malé děti, má tvořit jen část smíšené výživy uvést energii, bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy a minerální látky (příp. i cholin, inositol, taurin, karnitin) žádné jiné výrobky nesmí být označeny jako vhodné pro výživu kojenců v prvních 4-6 měsících!
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) Označení: označení věku kojence nebo dítěte (ne nižší než 4 měsíce) informace zda obsahuje lepek (pro 4-6 měs.) Rezidua pesticidů: nejvýše 0,01 mg/kg výrobku uveden výčet pesticidů, které vůbec nelze použít pro ošetření plodin pro kojeneckou a dětskou výživu (< 0,003 mg/kg)
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) pro obilnou a jinou výživu pro kojence a malé děti obilné a obilno-mléčné kaše suchary a sušenky, těstoviny ovocné příkrmy ovocné příkrmy s jogurtem nebo tvarohem ovocno-obilné příkrmy zeleninové příkrmy a polévky masozeleninové příkrmy a polévky nápoje na ovocném nebo zeleninovém základě
Potraviny pro zvláštní výživu dle Nařízení 609/2013/EU
Potraviny pro zvláštní výživu (Nařízení 609/2013/EU a Vyhl. 54/2004 Sb. - MZ) Potraviny pro zvýšený tělesný výkon (sport): výrazně vyšší přívod energie a nutrientů, podporující tvorbu svalstva (aminokyseliny aj.), iontové nápoje (isotonické, hypertonické, ), často s taurinem, kofeinem, inositolem,
Doplňky stravy (Vyhl. 225/2008 Sb. a Směrnice 2002/46/ES) potraviny, které se konzumují v malých odměřených množstvích, zejména ve formě tablet, kapslí, pastilek, kapek: obsahují koncentrované množství nutrientů, např.vitaminů, minerálních látek, extraktů bylin apod. nabízeny pro doplnění příjmu těchto živin z běžné stravy. látky používané jako zdroje vitaminů a minerálních látek v doplňcích stravy musí být bezpečné a pro organismus využitelné.
Doplňky stravy (Vyhl. 225/2008 Sb., Směrnice 2002/46/ES) Nutraceutika Termín nutraceutical (nutraceutický) byl vytvořen kombinací slov "nutrition " a " pharmaceutical " Jednoznačná definice tohoto termínu neexistuje, jsou pod něj zahrnovány přípravky existující na pomezí mezi potravinami a léčivy. Cílem nutraceutik je doplňování stravy preventivně předcházet nemocem - nikoliv léčit. Funkční potraviny nepatří mezi doplňky stravy Funkční potraviny jako kategorie nejsou stanoveny legislativně. Za funkční potravinu se považuje jakákoliv potravina, která má kromě své nutriční hodnoty kladný vliv na zdraví, fyzickou výkonnost nebo duševní stav. Mezi funkční potraviny lze řadit např. výrobky s obsahem probiotické nebo prebiotické složky, popřípadě obou těchto složek (synbiotika).
Doplňky stravy (Vyhl. 225/2008 Sb., Směrnice 2002/46/ES)
Doplňky stravy (Vyhl. 225/2008 Sb., nař. 953/2009/ES)
Označování doplňků stravy (Vyhl. 225/2008 Sb.) Kromě obecných požadavků na označování obalu potravin musí být: v názvu potraviny slovo doplněk stravy, název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek a jejich množství vztažené na doporučenou denní dávku, + údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky (lze i v grafické podobě), doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky použití, upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí, upozornění, že doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy,
Hodnocení bezpečnosti rostlin používaných v doplňcích stravy
Ekologické zemědělství (Nařízení 834/2007/ES a Zák. 242/2000 Sb.) udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy a její ekologickou funkci, minimalizovat používání neobnovitelných zdrojů, využít odpady v uzavřeném systému hospodářským zvířatům vytvořit podmínky odpovídající jejich potřebám, produkovat kvalitní potraviny a krmiva. :
Ekologické zemědělství (Nařízení 834/2007/ES)...je systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené environmentální postupy, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a způsob produkce v souladu s požadavky spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za použití přírodních látek a procesů. Ekologický způsob produkce plní dvojí roli: zajišťuje zvláštní trh odpovídající na poptávku po ekologických produktech přináší veřejné statky přispívající k ochraně životního prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, jakož i k rozvoji venkova.
Ekologické zemědělství (Nařízení 834/2007/ES a Zák. 242/2000 Sb.) Právní úprava: 1. Zákon 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství 2. Nařízení komise 834/2007/ES prováděcí Nařízení 889/2008/ES produkce, označování a kontrola prováděcí Nařízení 1235/2008/ES dovoz ze třetích zemí 3. Standardy IFOAM (Mezinárodní federace pro ekologické zemědělství)
Ekologické zemědělství (Zák. 242/2000 Sb.) Osoba uvádějící do oběhu bioprodukty či biopotraviny, je povinna: používat pouze postupy, materiály a prostředky stanovené v prováděcím právním předpisu vést evidenci o druhu a množství bioproduktů a biopotravin (BP), které odebírá, a osob, od kterých je odebírá zajistit, aby nedošlo k míchání nebo záměně BP s jinými produkty nebo potravinami BP skladovat a přepravovat odděleně od jiných surovin a potravin v prostorách a za podmínek, které umožňují jejich identifikaci a uchování kvality
Ekologické zemědělství povolené přídatné látky - E (Nař. č. 889/2008/ES) příklady!
Ekologické zemědělství - pesticidy
Ekologické zemědělství kontrola pesticidů a kontaminantů Neexistují žádné přísnější limity, nicméně: Pokud bio-zemědělec pěstoval plodinu, ačkoli ví, že pole je nebo může být kontaminované, je to přijetí nedostatečných opatření k zabránění kontaminace a může být odejmut certifikát nebo pozastaveno uvádění bioproduktu na trh. Pokud zemědělec pěstoval rizikovou plodinu bez vědomí, že pole je kontaminované, o uvedení produktu na trh jako bio se rozhodne na základě analýzy sklizeného produktu a musí být přijata opatření. V případě reziduí pesticidů nebo perzistentních organických kontaminantů se pro bioprodukty toleruje uvádění na trh do úrovně 0,01 mg/kg. Bio-zemědělci nemohou být ale nuceni analyzovat všechna svoje pole kvůli potenciální kontaminaci. Kontrola EZ: rozdílný přístup při výskytu pesticidů: 1. přenosem z okolních pozemků (víceméně nezaviněné) 2. při úmyslném použití nepovoleného pesticidu přímo ekologickým zemědělcem
Ekologické zemědělství kontrola pesticidů
Ekologické zemědělství kontrola pesticidů a kontaminantů Zjištěné nálezy reziduí pesticidů v biopotravinách v roce 2015 (mg.kg -1 )
Ekologické zemědělství (Zák. 242/2000 Sb., Nař. č. 834/2007/ES, Nař. č. 889/2008/ES) Osvědčování původu bioproduktů a biopotravin: na základě inspekce vydává KEZ o.p.s., ABCERT AG, BIOKONT, s.r.o. *) na 1 rok, kopii musí dostat odběratel BP MZe vede registr producentů a provádí namátkovou supervizi (ÚKZÚZ) Je zákonem zakázáno: označovat potravinu, na kterou nebylo vydáno Osvědčení o biopotravině, slovem "bio, "eko" nebo logem nebo deklarovat ekologický, organický, přírodní způsob výroby. Není ale ve všech případech povinnost uvádět konkrétní zemi původu (dobrovolný údaj). *) Kontrolní subjekty jsou ve shodě se Zák. 22/1997 Sb. akreditovány ČIA, o.p.s. podle normy ČSN EN 45011, která garantuje jednotný a správný postup při procesu kontroly vedoucí k certifikaci produktu.
Ekologické zemědělství (Zák. 242/2000 Sb., Nař. č. 834/2007/ES, Nař. č. 889/2008/ES) Biopotravina musí obsahovat minimálně 95% složek (surovin) zemědělského původu pocházejících z ekologického zemědělství: Biopotraviny musí být vyráběny převážně ze složek zemědělského původu (95%+) s výjimkou vody a soli. Ekologické složky v neekologickém produktu mohou být také označeny jako ekologické, pokud bude uveden seznam všech složek. Takový produkt se však stejně nepovažuje za biopotravinu a nesmí být použito logo. Nemělo by být uváděno, že BP představují záruku vyšší organoleptické, nutriční nebo zdraví prospěšné jakosti. Národní logo ( Biozebra ) pro české biopotraviny:
Ekologické zemědělství (Zák. 242/2000 Sb., Nař. č. 834/2007/ES, Nař. č. 889/2008/ES) Evropská značka pro BIOPOTRAVINY: Pro biopotraviny z EU povinné! Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné. Certifikace BP nad rámec právních požadavků: (nepovinné) standardy IFOAM certifikát KEZ Národní loga: Německo, Rakousko, Kanada, USA,...:
Ekologické zemědělství: Biologo
Ekologické zemědělství (Zák. 242/2000 Sb., Nař. č. 834/2007/ES, Nař. č. 889/2008/ES) Pro které výrobky je evropské Biologo povinné? Od 1. července 2010 je evropské Biologo povinné pro všechny balené biopotraviny vyrobené v Evropské unii. Je ale možné jej také použít dobrovolně pro nebalené bioprodukty, vyrobené v Evropské unii nebo pro biopotraviny dovezené ze třetích zemí. Evropské Biologo ale nesmí být použito například pro výrobky: obsahující méně než 95 % bio-surovin, které nezahrnuje právní úprava pro ekologické zemědělství v EU, jako jsou produkty lovu a rybolovu volně žijících zvířat, textilu a kosmetiky, z přechodného období na ekologickou produkci
Ekologické zemědělství - certifikace
Integrovaná produkce není BIO! Pravidla pro IPZ jsou přísnější než u konvenčních zemědělců, ale ne tolik jako pro farmáře, kteří praktikují ekologický způsob hospodaření nezaměňovat s BIO.
Původ potravin Spotřebitelé se zajímají o původ potravin, protože potraviny z určitého regionu: některé mají jedinečné vlastnosti, nákupem mají zájem podpořit prosperitu a zaměstnanost, některé tuzemské potraviny (např. ovoce, zelenina,..) bývají čerstvější než zahraniční, některé zahraniční mají obecně špatnou pověst (zvýšené riziko kontaminace, falšování, ), dopravované na velké vzdálenosti zatěžují životní prostředí,
Označení původu a zeměpisná označení Cíl ochrany označení původu a zeměpisných označení: zajistit zemědělcům a producentům příjmy získané díky vlastnostem a daného produktu nebo způsobu jeho produkce, poskytnout spotřebitelům informace o produktech se specifickými vlastnostmi spojenými se zeměpisným původem a usnadnit tak jejich rozhodnutí při nákupu, zajistit jednotnou ochranu názvů jako práva duševního vlastnictví na území Unie Označením se zde rozumí slova, údaje, ochranné známky, obchodní značky, vyobrazení nebo symboly, které se vztahují k určité potravině a jsou umístěny na obalu, dokladu, nápisu nebo etiketě
Chráněné označení původu - CHOP (Nařízení Rady Evropské Unie č. 1151/2012/ES, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin) Je určeno pro zemědělské produkty nebo potraviny, které ve svém názvu používají název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, ze které pocházejí a jejich jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jejich produkce včetně surovin, zpracování nebo příprava probíhá jen v této zeměpisné oblasti. Žatecký chmel, Český kmín, Všestarská cibule, Prosciutto di Parma...
Chráněné zeměpisné označení - CHZO (Nařízení Rady Evropské Unie č. 1151/2012/ES, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin) Určeno pro zemědělské produkty nebo potraviny, které ve svém názvu používají název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, ze které pocházejí a mají určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu a jejich produkce, zpracování nebo příprava probíhá v této zeměpisné oblasti některý z procesů může probíhat i jinde. České pivo, Hořické trubičky, Štramberské uši, Pardubický perník...
Zaručená tradiční specialita ZTS (Nařízení Rady Evropské Unie č. 1151/2012/ES, o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin) Týká se produktů z tradičních surovin, nebo se musí vyznačovat tradičním složením. Přičemž výraz "tradiční" znamená prokázané používání na trhu Společenství po období, které vykazuje předávání mezi generacemi; toto období by se mělo rovnat časovému úseku obecně připisovanému jedné lidské generaci, tedy nejméně 30 let. špekáčky, lovecký salám, ovčí salašnícky údený syr, Pizza Napoletana..
Zaručená tradiční specialita ZTS COUNCIL REGULATION (EC) No 509/2006 SPIŠSKÉ PÁRKY Description of foodstuff: Spišské párky are contained in sheep-intestine casings of up to 24 mm in diameter and are separated by twisting. The individual sausages weigh about 50 g. They are typically pinkish-red in colour, owing to the paprika seasoning, and have a slightly piquant taste. Chemical properties: fat content: max. 24 % ± 4 %, salt content: max. 2 % ± 0,4 %, net muscle protein content at least 10 % by weight. 100 kg of Spišské párky contains: beef with a fat content of up to 10 % 21,2 kg pork with a fat content of up to 10 % 21,0 kg pork with a fat content of up to 50 % 38,0 kg pork rind 12,0 kg water 21,0 kg nitrite salting mix (to salt the meat) 2,1 kg ground sweet paprika (100 ASTA) 0,62 kg + ground hot paprika 0,62 kg polyphosphates (E 450 and E 451) 0,30 kg ascorbic acid (E 300) 0,05 kg
Zeměpisný údaj, který není zeměpisným označením (aneb matení spotřebitele v mezích zákona) Příklad 2: Německá vejce do Česka dovezla firma Česká drůbež, která podle SVS neměla registraci, což nařizuje veterinární zákon. SVS proto se společností Česká drůbež zahájila správní řízení. Ekonomika.iHNed.cz; 14.1.2011
Zeměpisný údaj o původu česká potravina Původ výrobku definuje nařízení EU č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství: za zboží pocházející z určité země se považuje zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrobeno v této zemi. zboží, na jehož výrobě se podílely dvě nebo více zemí, pochází ze země, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování, které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby. Za českou potravinu lze považovat potravinu vyrobenou na území ČR. Není podstatné, zda se jedná o výrobce, který je historicky původem z ČR, nebo o některou z firem v ČR provádějící výrobu, ale kapitálově provázanou se zahraniční mateřskou firmou. Za české potraviny lze však považovat i potraviny, které jsou vyráběny ze zahraničních surovin, např. čaj, kakao atd., kde země původu hlavní suroviny je mimo území ČR - určující je to, že podstatná úprava, respektive finální zpracování, se děje až v tuzemsku! Pouhé třídění, krájení, balení aj. podstatnou úpravou ale není!
Další značky původu a kvality..