Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut RAKOUSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ RADY EU HLAVNÍ PRIORITY (Informační podklad č. 3.038) Diskuse o budoucnosti Evropy (proces ratifikace Ústavní smlouvy, perspektivy rozšíření) Politika vůči západnímu Balkánu Lisabonská agenda Michal Částek Václav Štěrba LEDEN 2006
PI 3.038 2 ÚVOD S působením rakouského předsednictví je spojeno několik očekávání: Rakousko bude pokračovat v prioritách zděděných po britském předsednictví, na prvním místě to bude pokusit se přimět Evropský parlament ke schválení finanční perspektivy. Dotaženy do konce by dále měly být např. směrnice o službách či směrnice o pracovní době. Od Rakouska se očekává, že se zasadí o zlepšení celkové nálady v EU. Rok 2005 byl pro Unii velmi složitý, během lucemburského předsednictví byla zastavena ratifikace Evropské ústavy a naprostým nezdarem skončil i summit Evropské rady v červnu 2005. Kritiku z mnoha stran, za to jak vedla své předsednictví, si posléze vysloužila Velká Británie (viz např. průběh jednání v Evropském parlamentu 14.12.2005). 1 Lisabonská agenda, zejména podpora malého a středního podnikání a investic do vědy a výzkumu, bude hlavní prioritou Rakouska během prvních třech měsíců jeho předsednictví. Lisabonská agenda bude posléze hlavním tématem březnové Evropské rady. Hlavním tématem druhé poloviny rakouského předsednictví bude diskuse o výsledcích období reflexe, na kterém se členské státy shodly po nezdaru ratifikace ústavní smlouvy. Rakousko hodlá iniciovat aktivní veřejnou debatu o budoucnosti Evropy, tato bude formálně zahájena konferencí s názvem The Sounds of Europe konanou předsednictvím 26.-28.1. v Salzburku. Budoucností EU (ať již jde o Evropskou ústavu nebo další rozšiřování) se bude zabývat summit Evropské rady v červnu 2006. Západní Balkán je dlouhodobou a nejvýraznější rakouskou prioritou v oblasti unijní zahraniční politiky. Zvýšená aktivita Rakouska během jeho předsednictví lze očekávat zejména při jednáních o budoucím statusu Kosova. DISKUSE O BUDOUCNOSTI EVROPY Budoucnost ústavní smlouvy Rakouské předsednictví hodlá oživit diskusi o ústavní smlouvě (ÚS). Podle kancléře Schüssela ústava není mrtvá, jen nevstoupila v účinnost. Vídeň naznačila, že výsledkem jejího předsednictví by mohl být roadmap, který by zhruba nastínil další postup (další fáze reflexe, případně příprava mezivládní konference o budoucím směřování EU). 2 Rakousko bude mít ve své pozici k ÚS podporu Evropské komise, která sama plánuje předlořit červnové Evropské radě vlastní materiál k budoucnosti ústavní smlouvy. 3 Samotná diskuse o ÚS během rakouského předsednictví bude velmi komplikovaná, a to zejména proto, že proti sobě stojí dva velmi vyhraněné názory, každý reprezentovaný silnou evropskou zemí, Francií a Německem. Pozice Německa: Německo, obdobně jako Rakousko, nepovažuje dokument za mrtvý. Kancléřka Merkelová již také prezentovala vlastní plán připojit k ústavní smlouvě prohlášení o sociální dimenzi Evropy, s tím by dokument mohl být zejména pro francouzské voliče přijatelnější. Toto prohlášení by nemělo žádnou právní závaznost, ale v politické rovině by ovlivňovalo Komisi, Radu i Parlament ke většímu zohledňování sociálních dopadů směrnic na vnitřní trh. 4 1 T.I.C. č.j.: 8741/2005. 14.12.2005 2 Euobserver, 9.1.2006. Ke stažení ZDE. 3 T.I.C. č.j.: 1145/2006. 11.1.2006. 4 T.I.C. č.j.: 3445/2005. 21.12. 2005.
PI 3.038 3 Pozice Francie: Pro Francii je v současné době ústavní smlouva mrtvá, spíše se hodlá zaměřit na zlepšení fungování institucí na základě stávajících smluv. Podla J. Chiraca by rozhodnutí o institucionální reformě (v oblasti justice a vnitra, společné zahraniční a bezpečnostní politiky, posílení pravomocí národních parlamentů) mohlo padnout již v červnu 2006 na Evropské radě. Jinými slovy se tedy jedná o tzv. vybírání třešniček z ústavní smlouvy a jejich postupná implementace. Francie se také netají preferencí posílené spolupráce, tedy vytvoření skupiny států, která by mohla v integraci pokračovat rychleji než ostatní. Budoucností Evropské ústavy se na svém prvním plenárním zasedání v roce 2006 (16.-19.1.) bude zabývat také Evropský parlament. Podle zprávy poslanců Duffa a Vogenhubbera by měly být závěry z období reflexe učiněny nejpozději do konce roku 2007, poté by se mělo rozhodnout, co dál s ústavní smlouvou. Dle autorů zprávy by bylo nejlepší, kdyby ústava v současném znění zůstala zachována, to bude ale možné jen když bude doplněna o významná opatření, která by přesvědčila veřejnost. Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti má za to, že je třeba se zasadit o vstup ústavy v platnost nejpozději v roce 2009. Mj. i proto, že na základě současné Smlouvy o EU není (s výjimkou Bulharska a Rumunska) možné rozšíření o další státy. 5 Perspektivy dalšího rozšíření Během roku 2006 se v Unii povede intenzivní debata o tom, kam až a jak rychle by se EU měla ještě rozšiřovat (např. Francie chce v červnu 2006 iniciovat debatu ke globální strategii rozšiřování 6 ). Podle Rakouska je další rozšiřování stále možné, ale je potřeba zohledňovat recepční schopnost EU. 7 Bulharsko a Rumunsko: Zhruba na přelomu dubna a května 2006 předloží Komise Radě hodnotící zprávy o pokroku Bulharska a Rumunska, Rada se na základě těchto zpráv rozhodne, zda budou použity ochranné doložky o odsunutí vstupu jedné či druhé země do EU až na 1.1.2008. Dosavadní pozice Rakouska je taková, že by bylo lépe, kdyby se ochranné klauzule nepoužily. Pokud ale Bulharsko či Rumunsko příslušné podmínky nesplní, bude třeba k tomu přistoupit. Chorvatsko a Turecko: Průběh roku 2006 napoví, jak dlouho bude trvat proces přistoupení obou zemí. Rakousko bylo v uplynulém období jedním z největších zastánců zahájení přístupových rozhovorů s Chorvatskem a velmi k němu přispělo. Je tedy bezpochyby, že chorvatská vláda bude mít při negociacích v předsednictví silnou oporu a mohlo by se jí tak podařit otevřít (a třeba i uzavřít) hned několik kapitol. Opačná je situace v případě Turecka. Rakousko je v Evropě největším odpůrcem jeho členství v EU a nelze očekávat, že by za jeho předsednictví dosáhla přístupová jednání s Tureckem znatelnějšího pokroku. Makedonie: Rok 2006 lze z hlediska Makedonie označit za klíčový. Evropská rada již udělila Makedonii kandidátský status. Nyní Unii čeká rozhodnutí, kdy a za jakých konkrétních podmínek budou s Makedonií zahájeny přístupové rozhovory. Samo Rakousko udělení kandidátského statusu před summitem Evropské rady v prosinci 2005 podporovalo. 5 Zprávy z Evropského parlamentu. 11.1.2006. Ke stažení ZDE 6 T.I.C. č.j.: 42/2006. 10.1.2006. 7 T.I.C. č.j.: 1145/2006. 11.1.2006.
PI 3.038 4 POLITIKA VŮČI ZÁPADNÍMU BALKÁNU Oblast západního Balkánu (ZB) je dlouhodobě prioritou rakouské zahraniční politiky a Rakousko podporuje evropskou perspektivu těchto zemí. Prakticky pro všechny země ZB bude rok 2006 a zejména jeho první polovina, kdy rakousko Unii předsedá, velmi důležité. Albánie: Albánie již od roku 2003 vyjednává s EU o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení, během rakouského předsednictví by rozhovory mohly být uzavřeny a Dohoda posléze podepsána. Bosna a Hercegovina: S Bosnou a Hercegovinou (BaH) jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení zahájena v listopadu 2005. Během roku 2006 bude BaH chtít v těchto jednáních dospět co nejdále. Srbsko a Černá Hora: V Černé Hoře se uskuteční referendum o nezávislosti. Unie bude muset vývoj spojený s možným zánikem srbsko-černohorské unie sledovat a zaujmout k němu postoj. Kosovo: Během rakouského předsednictví začnou jednání o budoucím statusu Kosova. Rakouské předsednictví chce v těchto jednáních hrát významnou roli a již si k tomu zajistilo i některé důležité předpoklady. Hlavní vyjednavač OSN Martti Ahtisaari umístil svoje sídlo do Vídně, kde tedy bude probíhat většina jednání mezi zúčastněnými stranami. Důležitým faktorem je též skutečnost, že zvláštním zástupcem EU (jmenovaný vysokým představitelem J. Solanou) pro jednání o budoucím statusu Kosova se stal Stefan Lehne v letech 1977-1999 zaměstnanec rakouského ministerstva zahraničí. LISABONSKÁ AGENDA Lisabonská strategie bude prioritním tématem rakouského předsednictví v jeho první fázi, tzn. do jarního summitu Evropské rady naplánovaného na 23. 24. března 2006. Podle vyjádření spolkového kancléře Schüssela se právě hospodářský růst a zaměstnanost dotýká nejvíce občanů, avšak právě v této oblasti je možno cítit největší zklamání 8. Během půlročního předsednictví Rakouska bude lisabonská agenda podrobena prvnímu ročnímu hodnocení od zahájení nové Lisabonské strategie v březnu 2005. Vzhledem k tříletým cyklům LS (2005-2008) je pro Českou republiku nesporně zajímavé sledovat vývoj lisabonského procesu a organizaci jednání v jednotlivých složkách Rady za rakouského předsednictví, neboť revidovaný lisabonský proces se nachází ve stejné fázi, v jakém bude za českého předsednictví v první polovině roku 2009. Evropská komise v lednu 2006 předloží svoji hodnotící zprávu o pokroku, kterého dosáhly jednotlivé členské státy na základě svých národních programů reforem. Vzhledem k tomu, že národní lisabonské programy byly zpracovány a předloženy Komisi většinou v průběhu října 2005, nebude se hodnotící zpráva věnovat dosud realizovaným opatřením a případným dopadům, 8 T.I.C. č.j.: 1145/2006-JJ. 11.1.2006.
PI 3.038 5 ale bude spíše analyzovat národní lisabonské programy z hlediska jejich obsahu a bude je hodnotit v kontextu potřeb hospodářských reforem v dotyčných členských zemích Unie. Březnové zasedání Evropské rady se na základě hodnotící zprávy Komise bude věnovat právě hodnocení ročního vývoje lisabonského procesu a může případně přijmout určitá opatření. Evropská rada by měla potvrdit současný balík Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa (2005-2008) 9, dokument schválený 12. července 2005. Je ovšem možné, že na základě iniciativy a priorit předsednického Rakouska by mohly být Integrované směry mírně pozměněny. V této souvislosti se i nabízí možnost, že Lisabonský program Společenství 10 bude také po roce revidován, především v souvislosti s posunem v projednávání některých z opatření Lisabonské strategie v Radě EU. Od případné revize zmíněných evropských dokumentů, které jsou evropskou páteří LS, se však neočekává výraznější zásah do hlavních cílů a opatření lisabonského procesu. S lisabonskou agendou souvisí i další priority rakouské předsednictví z oblasti sociálněekonomických reforem. Vídeň bude usilovat o zlepšení podmínek pro podnikatele, bude podporovat výzkum a inovace a v oblasti zaměstnanosti se očekává dokončení jednání o směrnici o pracovní době. V souvislosti s vnitřním trhem bude Rada EU za rakouského předsednictví projednávat zprávu Komise o zkušenostech ve starých členských státech Unie se zavedením přechodných období v oblasti volného pohybu pracovních sil pro nové členské státy EU, Rakousko bude také usilovat o posun v přijímání směrnice o službách na vnitřním trhu. RELEVANTNÍ DOKUMENTY A ZDROJE INFORMACÍ Oparační program Rady EU pro rok 2006. Ke stažení ZDE. DUFF, Andrew, VOGGENHUBBER, Johannes: Zpráva o období reflexe: struktura, témata a kontext pro hodnocení diskuse o Evropské unii. Výbor pro ústavní záležitosti EP. 16.12. 2005. Ke stažení ZDE. Prosincové plénum EP: ostrá kritika europoslanců na adresu GB PŘES. T.I.C. č.j.: 8741/2005. Štrasburk 14.12.2005 ZhodnoceníGB PRES, Evropské rady 15.-16.12.2005 a očekávání spojená s AT PRES. T.I.C. č.j.: 3445/2005. Berlín 21.12. 2005. Chirac naznačuje své budoucí návrhy k fungování EU. T.I.C. č.j.: 42/2006. Paříž 10.1.2006. Setkání rakouské spolkové vlády s Evropskou komisí. T.I.C. č.j.: 1145/2006. Vídeň 11.1.2006. www.euobserver.com www.euractiv.com Provisorní agenda Rady EU během rakouského předsednictví. 21.12.2005. 15951/05 9 Integrované směry pro růst a pracovní místa (2005-2008), KOM (2005) 141 v konečném znění. Evropský parlament je v této oblasti pouze konzultován. 10 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství, KOM (2005) 330 v konečném znění.