Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách

of 3 Spotřebitelské úvěry nabírají na obrátkách BANKOVNICTVI.IHNED.CZ 20. 3. 2003 00:00 V posledních měsících dochází k nárůstu objemu úvěrů v ekonomice. Rozhodující podíl na tomto nárůstu mají úvěry poskytnuté domácnostem. Zatímco koncem roku 2001 činily úvěry domácnostem jen 137 mld. Kč, o dvanáct měsíců později to bylo již 177 mld. Kč. Situace však nebyla v celém roce stejná. Zadlužování domácností nabralo na obrátkách až ve druhé polovině roku 2002. Zatímco ještě v létě rostly úvěry domácnostem tempem "jen" 15 % ročně, v listopadu dosáhl meziroční růst již téměř 34 %. Zajímavé také je, že různé typy domácností se zadlužovaly jinak. Pokud například rozdělíme domácnosti na skupinu živnostníků a neživnostníků, potom u živnostníků zadlužení od roku 1997 dlouhodobě klesá, zatímco u neživnostníků naopak roste. Zajímavé je však i členění úvěrů domácnostem podle druhového hlediska. Jednoznačně vedly spotřebitelské úvěry. Těch bylo k 31. prosinci 2002 poskytnuto 52 mld. Kč. Co se týká objemu, byly spotřebitelské úvěry následovány hypotečními úvěry bez státní podpory, které činily ke stejnému datu 47 mld. Kč. Třetí největší dluhovou položkou v těsném závěsu byly úvěry ze stavebního spoření, které dosahovaly 46 mld. Kč. Hypoteční úvěry se státní podporou pak činily jen necelých 21 mld. Kč. Jestliže se domácnosti jako celek zadlužují stále více, pak u jiných typů úvěrů je situace diametrálně odlišná. Úvěry podnikům naopak klesají. Meziročně došlo k poklesu úvěrů podnikům o více než 81 mld. Kč na současných 455 mld. Kč. Tento trend lze vysvětlit zejména špatnou hospodářskou situací v zahraničí, díky níž je poptávka po českém zboží na světových trzích slabá. Podniky navíc prošly složitým obdobím, kdy koruna načas rychle posílila a snížila tak jejich konkurenceschopnost v zahraničí. Dopady růstu úvěrů Prudký nárůst spotřebitelských úvěrů se příznivě odráží ve spotřebě domácností. Po nechvalně známé revizi hrubého domácího produktu, se kterou nedávno přišel Český statistický úřad, se ukazuje, že spotřeba domácností roste již patnáct čtvrtletí v řadě. Přitom ve třetím kvartále 2002, což je poslední období, za které jsou zatím údaje známé, vzrostla o 4,4 % a je tak po položce změna stavu zásob druhým nejrychleji rostoucím komponentem HDP. K tahounům ekonomiky ale spotřeba patří již dlouhodobě. Ačkoliv spotřebitelské úvěry jsou nejdynamičtější, i ostatní typy úvěrů mají příznivý dopad na hospodářský růst. Rychlý růst hypoték se jednoznačně odráží v růstu stavební výroby. Proto se není čemu divit, že počet zahájených bytů například ve třetím čtvrtletí 2002 meziročně vzrostl o značných 19,5 %. Co stojí za zvýšeným zájmem o úvěry Za úvěrovým boomem je třeba hledat celou řadu faktorů. Všechny úvěry obecně byly v minulém roce podpořeny výrazným poklesem úrokových sazeb, protože centrální banka snížila své klíčové úrokové sazby o celé dva procentní body. S každým poklesem úrokových sazeb lákala levnější půjčka stále více a více lidí. Život na dluh se mnohým zdál být výhodnější než kdy dříve. Spotřebitelské úvěry však byly kromě nízkých úroků podpořeny i růstem reálných mezd, poklesem inflace a hlavně vyšší dostupností úvěrů. Banky se totiž v posledních letech daleko více zaměřují na domácnosti. Díky vyšší konkurenci v této oblasti pak banky snižují marže, což úvěry ještě více zlevňuje. To z nich v konečném důsledku činí zajímavý nástroj financování pro stále širší vrstvy. Za těchto podmínek popularita úvěrů logicky roste. Česká populace žijící stále častěji na dluh se začala svými zvyklostmi více blížit západoevropským kulturám, kde je život na dluh běžný. Statistika vlastně jen potvrdila, že se česká společnost přestala úvěrů bát. Nízké úroky však mají i svou druhou stránku. Klesající sazby se neprojevily jen na straně úvěrů bank, ale i na straně vkladů. Domácnosti začaly přecházet od termínovaných vkladů k běžným účtům. Lidé nyní více preferují likviditu svých úspor, tedy jejich rychlejší

of 3 dostupnost, protože s nízkými úrokovými sazbami se jim již nevyplácí vázat své prostředky na účtu po dlouhou dobu. Stejně jako domácnosti začaly v loňském roce měnit svou strukturu bankovních vkladů i podniky. Tato změna ve spoření se odrazila i v dlouhodobém růstu peněžního agregátu M1, který pokrývá netermínované korunové vklady. M1 tak rostl v říjnu 2002 nejvyšším tempem od září 1994. Tehdy však byl jeho prudký nárůst ještě ovlivněn díky zavádění nové měny po rozdělení republiky. PRUDKÝ NÁRŮST PŘED KONCEM ROKU 2002 Spotřebitelské úvěry každoročně zažívají největší nárůst vždy před Vánocemi. Rok 2002 však překonal všechny roky minulé. Zatímco v prosinci 2001 se objem spotřebitelských úvěrů zvýšil o 2,1 mld. Kč, v roce 2002 se zvýšil již o 3,5 mld. Kč. Velké oblibě se přitom těšily především neúčelové půjčky poskytované okamžitě bez ručitele. Lidé za úvěry nakupovali velmi širokou paletu zboží. Nejvíce dominovala černá elektronika, jako jsou videa či televize. Oblíbená byla ale i technika bílá, například pračky a ledničky. Spotřebitelé také mnohdy úvěry využívali na nákupy v různých akcích a slevách. Ty se totiž v roce 2002 rozběhly netradičně brzy a částečně pokrývaly i období před Vánocemi. Všudypřítomná reklama na splátkový prodej přitom bezpochyby sehrála také svou roli. Spotřebitelé mnohdy upřednostňovali splátkové společnosti před klasickými bankovními úvěry. Připadalo jim totiž snazší a příjemnější zboží na místě koupit a splácet ho společnosti než "složitě" získávat úvěr u banky. Za toto rozhodnutí však často platili daleko více, než by bývali byli platili na úrocích bance. Po sečtení všech poplatků spojených se splácením úvěru přímo od společnosti (platí se například za vedení účtu a podobně) mohla být zaplacená částka až několikrát vyšší než v bance. Banky přitom v průběhu posledních měsíců postupně tlačily své úrokové sazby dolů a úvěr tak bylo možné získat i za méně než 9 %. V případě, že byl bance znám účel, mohla být úroková sazba dokonce ještě výrazně nižší. Rychlost vyřízení úvěrů však byla pro mnoho klientů natolik důležitá, že upřednostnili nákup na místě prostřednictvím splátkové společnosti. Podmínky poskytování úvěrů jsou však u různých klasických finančních domů různé. Ačkoliv obecně platí, že úvěr od banky je levnější, stálo za zvážení, kde o něj zažádat. Zatímco někde bylo třeba na poskytnutí úvěru čekat den, někde to byly i týdny. Za neúčelovou půjčku šlo přitom koupit například i auto, protože úvěrový rámec končil v mnoha případech až milionem. Navíc někdy ani nebyl povinností ručitel. Finanční domy i splátkové společnosti se zkrátka předháněly, kdo nabídne lepší podmínky. Mnozí se totiž báli, že letos se trh ještě dělí. V příštích letech se však již budou podíly na trhu jen udržovat. Klasický bankovní úvěr či splátkový prodej však nebyl jedinou možností, jak nákupy financovat. Někteří lidé mohli také využít kontokorentů svých platebních karet. I tato platba byla někdy z pohledu úroků levnější než u splátkových společností. Úročení kontokorentů se totiž pohybovalo v průměru kolem 12 %. Sněhová koule úvěrů se bude nabalovat Do budoucna se dá očekávat, že růst spotřebitelských úvěrů bude pokračovat. Úrokové sazby by totiž mohly začít růst nejdříve koncem roku 2003. Čistě teoreticky by proti nárůstu úvěrů sice měla působit vyšší inflace, u které očekáváme ve druhé polovině roku skok k vyšším hodnotám. Prakticky se však ukazuje, že to na rozhodování spotřebitelů nemá větší vliv. Mnoho lidí totiž stále nehledí na reálné úrokové sazby, ale pouze na úrokové sazby nominální. Kdyby však spotřebitelé hleděli namísto na nominální na reálné úrokové sazby, vedla by současná deflace k nižší poptávce po úvěrech. Reálné úrokové sazby totiž v sobě odráží nominální sazby včetně inflace. Ve chvíli, kdy inflace začíná růst, je při konstantních úrokových sazbách splácení úvěrů automaticky snazší a obráceně. V posledním roce a půl reálné úrokové sazby rostly, a tak měl zájem o úvěry teoreticky klesat. Nejnižší - dokonce záporné - byly reálné úroky v létě roku 2001. Od té doby rostly až do léta 2002. Poté se jejich růst až do ledna 2003 zastavil. V létě 2001 však také začaly prudce růst úvěry. Dá se tedy říci, že podle empirie nejsou reálné úroky tím faktorem, který spotřebitelé primárně sledují.

of 3 V budoucnu bude stále větší roli hrát i psychika spotřebitelů. Lidé si totiž rychle zvyknou na snadno dostupné úvěry a budu si půjčovat stále více. Svým způsobem tak budou jen kopírovat model chování, který známe z vyspělých zemí. Vezmeme-li v úvahu, že například v USA je na splátky realizováno více než 70 % veškerých maloobchodních nákupů, mají Češi co dohánět. Lidé pak jednoho dne zjistí, že bez dluhů již neumí žít. Tento fenomén je důležitý i z hlediska měnové politiky ČNB. Až dosud centrální banka sledovala při svém měnově-politickém rozhodování jen objem úvěrů domácností jako celek. V budoucnu však bude muset vzít v úvahu, že spotřební úvěry jsou pro její rozhodování stále významnější. Vladimír Pikora a Markéta Šichtařová, Volksbank CZ

http://bankovnictvi.ihned.cz/attachment.php/10891280/aiosuv348df7imkpwbcefghqy... Page 1 of 1

http://bankovnictvi.ihned.cz/attachment.php/10891290/isu3458bcfglnoklpqcdefpy1suwarvm/grafba2.jpg Page 1 of 1