Akreditační standardy zdravotnických zařízení vypracované v rámci Národního programu kvality zdravotní péče MZ ČR Úvod Pro zabezpečení přípravy komplexního setu Národních akreditačních standardů zdravotnických zařízení v ČR a možnosti mezinárodního uznávání a srovnávání kvality, efektivity a účinnosti jejich činnosti je žádoucí vycházet z již zavedených a uznávaných konceptů v zahraničí, spec. konceptu standardů JCIA, který tvoří mezinárodní konsenzus v pohledu na kvalitu zdravotní péče a je v souladu s obecnými akreditačními principy Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQua). Současně je třeba vzít v úvahu aktivity v rámci EU, tj. využití modelu EFQM pro komplexní kvalitní řízení, zvláště pak jeho verzi pro oblast veřejných služeb CAF. Je třeba rovněž zohlednit i rozšiřující se využívání technických norem ISO do oblastí některých činností zdravotnických zařízení a navrhnout model národních akreditačních standardů tak, aby vyhovoval mezinárodním principům ISQua a současně umožňoval využití jakýchkoliv nástrojů řízení kvality, pro které se zdravotnické zařízení rozhodne. Definitivní verze návrhu Národních akreditačních standardů zdravotnických zařízení byla zpracována na základě důsledné analýzy využitelných systémových modelů řízení kvality, tj. standardů JCIA, EFQM modelu a norem ISO. Byla přitom vzata v úvahu autorská práva a tím i možnosti využití těchto modelů v národních systémech hodnocení kvality. Proto byl vypracován návrh národního modelu akreditačních standardů, kde byl z pohledu na kvalitu a bezpečnost poskytované zdravotní péče využit model standardů JCIA, z pohledu managementu byl respektován přístup uvedený v modelu EFQM i v normách ISO včetně hierarchie standardizace, která je již v ČR využívána a reflektuje skutečnou hierarchii řídících mechanizmů. Konkrétní dopracování tohoto základního návrhu, spec. v oblasti měřitelných prvků k jednotlivým standardům, je navrhováno dále řešit v rámci grantů a projektů MZ týkajících se zvyšování kvality zdravotní péče. 1
Principy akreditačních standardů ISQua 1. Požaduje se určený koncept, který podpírá všechny standardy bez ohledu na jejich prezentovaný obsah. Tento koncept standardů může zahrnovat: Zaměření standardů: jasně dokumentovaný požadavek pro zapojení pacienta do léčebného procesu respektování práv pacientů (jsou srozumitelně vysvětlovány možnosti volby léčby, pacientům je přiznána schopnost výběru léčebného procesu). Pozn.: Toto může být obměňováno podle hodnot v zemi a podle stupně vývoje akreditačního orgánu. zaměření na klienta Odpovědnost za zdravotní péči Poskytovatelé: odpovědnost za kvalitu péče o pacienta kontinuální zlepšování je vyžadováno monitorování kvality (systematická metoda pro monitoring kvality péče/služby, pro kterou existuje dokumentace a kontrolní činnosti Managenent: optimální využívání zdrojů řízení rizik (specifické procesy vhodné pro minimalizaci a/nebo eliminaci rizik pro pacienty a zaměstnance) jasné řízení procesů zahrnutí všech činností do strategického plánování (jasný postup pro zajištění všezahrnujícího zapojení) Dosah: styk s jinými poskytovateli péče v komunitě (za účelem zajištění spolupráce při plánování a vhodném odesílání do a ze zdravotnického zařízení) 2. Je jasně definován typ standardů. Standardy jsou klasifikovány jako primárně: strukturální, procesuální a/nebo výsledku. Musí být uznáváno, že standardy nemusí být kompletní ve smyslu struktury, procesu a/nebo výsledku, ale mělo by být možné určit všeobecný typ, tzn. že se jedná o standard struktury, procesu a/nebo výsledku. I když žádný typ není nadřazen druhému může být kterýkoliv z nich vhodný pro jakoukoliv situaci v určitém čase v každé zemi. 2
Standardy struktury strukturální kapacita organizace pro poskytování kvalitní péče např. zřízení výkonné komise zdravotnických pracovníků (Pozn. jedná se o radu kvality složenou ze zdravotnických pracovníků, která hodnotí strukturální podmínky pro výkony zdravotnického zařízení) Standardy procesu popisují průběh provádění činností tak, aby byla zajištěna spolehlivost zdravotnických zaměstnanců Standardy výsledku stupeň nebo hladina přijatelných výkonů dosažených podle předem stanovených požadavků a/nebo specifikací, jako např. zda výsledek imunizace dosáhl stanovené úrovně 3. Rozsah standardů je jasně definován. Pokryjí standardy celý provoz nebo rozsah činností zdravotnického zařízení, anebo jsou soustředěny na části jeho činností /provozu? Soustřeďují se standardy na oddělení nebo na pacienta/skupiny pacientů? Záměrem by mělo být směřování k pokrytí a zlepšování zdravotní péče uvnitř celé organizace, ať jde o jednotlivé vybavení, síť poskytované péče, regionální službu či dokonce plán zdravotní péče? 4. Obsah standardů je vyčerpávající a je jasně strukturován. Obsah může být konstruován několika rozdílnými, ale přijatelnými způsoby. 4.1 Základní struktura standardů Základní struktura standardů může zahrnovat následující požadavky: definovaný dozor nad organizací, která má jasně stanovenou roli definované řízení organizace standardy týkající se zdravotnického personálu (organizace, praxe, hodnocení, kompetence) standardy týkající se ošetřovatelství (organizace, praxe, hodnocení, kompetence) lékárenské standardy standardy zdravotnické dokumentace standardy bezpečnosti základní práva pacientů (souhlas) 4.2 Standardy oddělení/provozní standardy Jestliže se zdravotnické zařízení skládá z oddělení a/nebo provozů (specifické jednotky činností, např. lékárna, zobrazovací diagnostika, prádelna, operační sál apod.), pak by standardy měly být aplikovány na každé oddělení/provoz (zahrnujíc klinická a neklinická oddělení, stejně tak jako dozor a řízení). Standardy oddělení mohou být zaměřeny na následující záležitosti: 3
úloha oddělení (poslání nebo prohlášení o účelu) co oddělení provádí (jasně specifikované služby, činnosti) komu oddělení slouží (pro kterou populaci pacientů, pro které další oddělení, komu služby neposkytuje) jaká je politika a jaké jsou postupy, kterými se řídí poskytování služeb oddělením? (mají být specifikovány klíčové politiky a postupy) kdo provádí služby uvnitř oddělení? (požadavky na způsobilost zaměstnanců, hodnocení výkonu) jak je hodnoceno poskytování služeb (zajištění kvality, zlepšování kvality atd.) 4.3 Postup péče o klienta/pacienta Standardy mají být soustředěny na pacienta, tzn. sledují pacienta od vstupu do zdravotnického zařízení až do jeho odchodu nebo přeložení. Standardy mohou uvádět specifické části postupu péče o pacienta: přijetí/příjem hodnocení potřeb pacienta vzhledem k péči plánování péče poskytování péče hodnocení péče plánování propuštění/přeložení Tyto standardy by měly být aplikovány na jednotlivé skupiny pacientů, kteří vyžadují zdravotní péči, chirurgickou péči, onkologickou péči, porodnictví a gynekologii, duševní zdraví, rehabilitaci apod. Standardy by tedy měly být aplikovány v případech, kdy je poskytována péče přijatým nebo ambulantně léčeným pacientům. 5. Standardy jsou formulovány dobře definovanými procesy. Při vypracovávání standardů by mělo být využito a dokumentováno následující: Při tvorbě standardů je správně definováno rovnocenné zapojení uživatelů standardu Je zajištěno, že klíčové skupiny stakeholderů (pozn. zainteresovaných stran) mají v konzultacích příležitost radit při tvorbě standardů Jsou známy relevantní zákony a nařízení regionální nebo národní a kde je to příslušné, jsou zařazeny do standardů Vhodným výzkumem jsou zjišťovány důkazy o tom, že standardy jsou aktuální a že vycházejí z nejnovějších informací a praxe Před úplnou implementací standardů jsou tyto podrobeny (podle postupu) zkoušení prostřednictvím pilotních programů Podle definovaného postupu jsou standardy pravidelně hodnoceny a revidovány 6. Standardy podléhají měření výkonnosti Měření shody se standardy může mít nejrůznější podoby od použití složitých matematických/numerických škál až ke slovnímu popisu shody. Shoda může být hodnocena inspektory (externí odborníci provádějící kontrolu organizace) nebo podle postupu sebehodnocení kombinovaném s hodnocením inspektorů. 4
Nejdůležitější je jasný popis hodnocení shody inspektory. Je doporučeno mít plán obsahující základní sadu indikátorů měření. Podle ISQua těchto 6 principů společně poskytuje solidní základnu pro formulaci standardů zdravotní péče národními akreditačními organizacemi. ISQua uznává, že některé variace a flexibilita vyplývají z vývoje akreditačního orgánu a z kulturních rozdílů. Nicméně uvedené principy poskytují obecné a konsistentní vodítko pro vývoj standardů. 5